V Jindřichovicích pod Smrkem před dvěma lety vyměnili kotelnu na uhlí za kotelnu na biomasu. Ve čtvrtek, v den životního prostředí, zde ministr životního prostředí Libor Ambrozek spolu se starostou Jindřichovic Petrem Pávkem slavnostně zahájili provoz dvou větrných elektráren, které mají zajistit energetickou soběstačnost nejen Jindřichovic, ale celého mikroregionu Secese (Sever českého severu). Pávek však již plánuje založení fondu na podporu ekologických projektů místních občanů a linku na zpracování biomasy.

Společnost na výrobu elektrické energie milionáře Warrena Buffetta plánuje postavit nejrozsáhlejší pozemní elektrárnu využívající sílu větru. Na ploše osmdesáti hektarů půdy iowských farmářů, postaví MidAmerican Energy Co. 180 až 200 větrných turbín. Projekt za 320 milionů dolarů bude schopen vyrábět 310 megawatů elektrické energie, což uspokojí spotřebu zhruba 85 000 domácností.

Koordinovat většinu opatření, vedoucí k vyššímu využívání potenciálu bioplynu v ČR a zároveň zajistit optimalizaci veřejných prostředků vydávaných na přímou podporu výstavby bioplynových stanic je cílem návrhu, který dnes podpořila česká vláda. ČIA to oznámila mluvčí předkladatele návrhu, ministerstva životního prostředí, Karolína Šůlová.

Značný zájem o zelenou energii, která je vyrobena z obnovitelných zdrojů na území západních Čech, zaznamenává akciová společnost Západočeská energetika (ZČE). V současné době společnost dodává zákazníkům více než 300 MWh zelené energie měsíčně. Na konci loňského roku to bylo 70 MWh měsíčně. ČIA to dnes potvrdil tiskový mluvčí ZČE Miroslav Kučera s tím, že ZČE je jedinou společností v České republice, která zelenou energii nabízí.

Až 140 tisíc tun metylesteru řepkového oleje (MEŘO) ročně by bylo možné uplatnit na tuzemském trhu v případě, že by stát změnil systém využití této suroviny v pohonných hmotách. Informoval o tom generální ředitel dominantního tuzemského výrobce MEŘO František Janů z akciové společnosti Setuza.

Populační růst je noční můrou mnoha ochránců životního prostředí. Podle vědecké studie uveřejněné na počátku letošního roku v časopise Nature se ale zdá, že existuje ještě závažnější problém. Tím je rapidní růst počtu domácností.

Historicky nejvyššího zatížení dosáhla ve čtvrtek 12. prosince česká elektrizační soustava. Podle hodinového odečtu se spotřeba elektřiny všech současně zapnutých přístrojů vyšplhala mezi 16. a 17. hodinou až na 11 205 MW. "Údaj o historickém maximu je zatím neoficiální, protože ho ještě nepotvrdil Energetický regulační úřad," sdělil dnes ČIA tiskový mluvčí největšího tuzemského výrobce elektřiny ČEZ Ladislav Kříž.

Méně peněz zaplatí od ledna 2003 české domácnosti za elektrickou energii, účty za zemní plyn budou naopak vyšší než letos. V závislosti na regionu zaplatí lidé za elektřinu o 0,6 až 9,1 procenta méně než v roce 2002. Jde o první snížení ceny elektřiny od roku 1993. "Takto navržené ceny vycházejí z cen Duhové elektřiny ČEZ pro rok 2003, jako dominantního výrobce elektřiny v ČR," řekl předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Pavel Brychta. Právě ERÚ o změnách cen rozhodl.

Největší kotelna na biomasu v České republice, která se nachází v Bystřici nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou, prodává teplo ve srovnání s plynem o desetinu levněji. Kotelna je v provozu už druhou topnou sezonu a za gigajoul si účtuje 310 korun. Provozovatelé zařízení chtějí v příštím roce za dva miliony korun rozšířit skladovací prostory a vytvořit větší zásobu biomasy na zimu. Nové sklady tak pravděpodobně ještě přispějí ke snížení ceny za teplo. Pro ČIA to uvedl jednatel společnosti Stanislav Loukota s tím, že současné ceny se vyrovnají spalování hnědého uhlí, ale výroba tepla z biomasy je daleko ekologičtější.

O 1,67 procenta méně zaplatí v příštím roce za elektřinu domácnosti, jež jsou klienty Pražské energetiky (PRE). Podnikatelé ušetří 3,1 procenta, velkoodběratelé zaplatí o 5,57 procenta méně. Pro průměrnou pražskou domácnost bude změna ceny elektřiny znamenat roční úsporu v rozmezí 90 až 343 korun ročně. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval obchodní ředitel PRE František Krákora.