Úřady by měly mít nově pravomoc kontrolovat, čím lidé topí v domech i ukládat za to pokuty. Příslušný návrh novely zákona o ovzduší, která má lépe chránit zdraví lidí, v pondělí schválila vláda. Novinářům to řekl vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Lidovci se při hlasování kvůli obavám z možného zásahu do práva na soukromí zdrželi. Ze stejného důvodu má novela řadu kritiků.

Žádosti o výměnu kotlů začne Středočeský kraj přijímat 15. ledna. Za více než půlmiliardové dotace Středočeši do roku 2018 pořídí až 3460 kotlů. Jeden člověk bude moci požádat maximálně o 127 500 korun. Výměna kotlů za ekologičtější má přispět ke zlepšení kvality ovzduší, nižšímu množství škodlivin i rakovinotvorných látek. Středočeský kraj patří mezi kraje se špatnou kvalitou ovzduší, ta je podle hejtmana Miloše Petery například na Kladensku.

Praha rozdělila od roku 1994 lidem na výměnu neekologických zdrojů vytápění víc než půl miliardy korun, úspěšných žádostí bylo přes 17.000. Letos vyčlenila 18 milionů korun. Rozdělení dalších 4,7 milionů korun 198 žadatelům ve čtvrté etapě dnes schválili pražští radní, informoval magistrát v tiskové zprávě.

Prvních osm krajů může začít poskytovat lidem dotace na výměnu starých kotlů za nové ekologické. Potřebné rozhodnutí od ministerstva životního prostředí dostala Praha a Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj. Tyto kraje žádaly o méně než 200 milionů korun, a proto dostaly rozhodnutí dříve. Ostatní regiony, které žádají vyšší částku, musejí počkat na schválení od ministerstva financí. Patří mezi ně i Moravskoslezský kraj, kde je dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi.

Zjednodušit třídění odpadu a snížit náklady na jeho likvidaci má lidem nový vícekomorový pytel na odpadky, jehož výrobu zřejmě jako první na světě zahájila v Olomouci společnost PlanetCare. Lidé díky novému pytli s dvěma oddělenými komorami mohou v jednom odpadkovém koši od sebe snadno oddělit směsný odpad z domácnosti od plastů. Na první pohled jednoduchý nápad už zaujal některé velké obchodní řetězce, jako je například americký WalMart. Společnost PlanetCare na nový pytel získala evropský průmyslový vzor.

Proti testování látek na zvířatech, které se používají na výrobu čisticích a dalších prostředků, dnes na pražské Florenci formou happeningu protestovali aktivisté z iniciativy Svoboda zvířat. Kolemjdoucí oslovovali ve stánku, kde mohli podepsat petici za zákaz testování čisticích prostředků na zvířatech v Evropské unii.

Energetické štítky se na domácích spotřebičích objevily poprvé před dvaceti lety. Za tu dobu pomohly snížit spotřebu elektrické energie, spotřebu vody nebo snížit hlučnost výrobků. Jak? Prostě díky konkurenčnímu prostředí.

Se zhoršenou kvalitou ovzduší nemají problém jen aglomerace a větší města v zemi, ale i malá sídla. Tam se částice polétavého prachu a rakovinotvorný benzo(a)pyren dostávají do ovzduší převážně kvůli lokálnímu vytápění uhlím. Imisní limity jsou ale překračovány ve všech aglomeracích, uvádí materiál Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2014. Vydal ho Český hydrometeorologický ústav. Nejzávažnější situace zůstává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.

Je to dvacet let, co Evropská unie zavedla energetické štítky pro první domácí spotřebiče. Díky štítkům spotřebitelé vědí, jak úsporný spotřebič si kupují. Pro výrobce je štítek silnou motivací k inovacím a zlepšováním spotřebičů, protože spotřebitelé dávají přednost spotřebičům úsporným. Jenže energetické štítky u některých výrobků už nenesou jasnou informaci a ve skutečnosti spíš matou. Evropská komise letos v létě kvůli tomu předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh nařízení, který by energetické štítky aktualizoval a vrátil jim zpět jejich funkci rychlé a přesné informace.

Zatímco západní země v současnosti znovu objevují kouzlo samozásobitelství, postsocialistické země pokračují jen v tom, co tu vždycky bylo. A Česká republika by mohla by být západu za učitele: nějaké formě vlastního pěstování potravin se u nás věnuje téměř polovina populace. Činí tak především z touhy po čerstvých a zdravých potravinách. Paradoxní pak podle vědců je, že i přesto se západ dívá na východ přes prsty a „jeho“ zahradničení považuje stále za důsledek špatného zásobování a strádání obyvatel, nikoliv jako snahu o zdravý životní styl nebo starost o životní prostředí.