V České Lípě rozšiřují sběr bioodpadu, od května ho bude specializovaná firma svážet i z centra města. Zatím byly zapojeny do svozu bioodpadu jen okrajové části města, kde lidé žijí převážně v rodinných domech. I střed města je čtvrtí, ve které je vzhledem k počtu rodinných domků účelné svoz bioodpadu zajistit, řekla dnes českolipská starostka Romana Žatecká (ČSSD). O rozmístění hnědých popelnic na bioodpad po celém území města podle ní radnice zatím neuvažuje. Bylo by to příliš drahé.

K poklesu početnosti populací obojživelníků v Evropě přispívá celá řada dobře známých faktorů, jedním z významných je vliv hormonálně aktivních látek v odpadních vodách. Němečtí biologové z FVB (Forschungsverbund Berlin e. V.) provedli jejich podrobný rozbor v odpadních vodách. A potvrdili, že kvůli farmaceutickým látkám se z žabáků nenápadně stávají žáby.

První vlna dotací na výměnu starých kotlů za nové ekologické je z 90 procent u konce. Předběžné výsledky ukazují, že největší zájem mají lidé o kombinované kotle na uhlí a biomasu, nejmenší zájem naopak o kotle jen na uhlí. Po velkém zájmu veřejnosti skončil příjem žádostí v osmi krajích, další čtyři mají dotace sice také vyčerpané, ale dále přijímají žádosti do takzvaného zásobníku. Zbývá jen Středočeský kraj a Praha, řekla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP).

Díky první vlně takzvaných kotlíkových dotací by mohlo být v Česku instalováno až 3500 nových plynových kotlů. Informoval o tom Český plynárenský svaz (ČPS). Uvedl, že podle údajů o počtu podaných žádostí ze sedmi krajů bylo zatím podáno téměř 2200 žádostí o dotaci na kondenzační plynové kotle. Plynem v Česku v současnosti topí nejvíce domácností, odhadem 1,4 milionu.

České peletárny vyrobily v loňském roce rekordní množství dřevních pelet. Výroba se nakonec zastavila na hodnotě 300 tisíc tun. Dvě třetiny produkce zamířily podle informací Klastru Česká peleta do zahraničí.

Ústecký kraj ukončil příjem žádostí o takzvané kotlíkové dotace. O podporu na nový kotel požádalo 1557 lidí, řekla ČTK mluvčí kraje Lucie Dosedělová. Kraj mezi žadatele rozdělí 162 milionů korun.

Antifosilní zákon, který má připravit ministerstvo životního prostředí (MŽP), by neměl být namířený proti zemnímu plynu. V tiskové zprávě to uvedl Český plynárenský svaz (ČPS). Přípravu zákona uložila MŽP na začátku března vláda. Do budoucna by měl snížit závislost Česka na fosilních palivech, mezi něž kromě plynu patří také ropa nebo uhlí. Podle plynařů je ale takové dělení nesprávné.

Zájem o dotace na výměnu neekologických kotlů je velký, lidé už částku vyčerpali ve více než polovině krajů. Některé kraje proto příjem žádostí již zastavily, jiné nadále žádosti přijímají, ale odkládají je do takzvaných zásobníků. Výrazně menší zájem o dotace je zatím v Praze, žádost v pondělí, první možný den, podalo 18 lidí.

Na začátek přijímání žádostí o kotlíkové dotace čekalo v Praze dnes ráno asi 20 lidí. Podatelna ve Škodově paláci se otevřela v 8:00, do budovy je úředníci pustili asi hodinu předem. Někteří měli i kempová křesílka, pár jich před úřadem nocovalo, zjistila ČTK. Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím hlavního města v Praze rozdělí 23,7 milionu korun, dostane se zhruba na 160 žadatelů.

Praha začne v pondělí přijímat žádosti o dotace na výměnu starých kotlů na uhlí či dřevo v domech s nejvýše třemi byty. Lidem rozdělí 23,7 milionů, dostane se asi na 160 z nich. Kotlů, které splňují podmínky výměny, je v Praze asi 4000 hlavně v okrajových městských částech. Jde například o Řeporyje, Suchdol nebo Slivenec.