Na pozitívne výsledky zálohovania jednorazových nápojových obalov od 1. januára 2003 v Nemecku poukázala dnes Spoločnosť priateľov Zeme (SPZ). Ako uviedol pre agentúru SITA Radoslav Plánička zo SPZ, hlavný zámer nemeckého ministerstva životného prostredia (MŽP) pri zavedení záloh bol zastaviť úbytok ekologicky výhodných vratných, opakovane používaných obalov. Podobné zámery viedli aj slovenský rezort životného prostredia pri presadzovaní zákona o obaloch, ktorý platí síce od 1. januára tohto roku, ale v praxi sa budú zálohovať jednorazové obaly až od 1. októbra 2003.

Zhruba 70 ekologických zařízení a uložišť na likvidaci odpadu je třeba vybudovat v Karlovarském kraji. Investice si podle odborného odhadu vyžádá až 506 milionů korun. Uvedl to první náměstek karlovarského hejtmana Jan Zborník s tím, že jde o náklady nezbytné na zajištění ekologických norem.

Garantem hospodaření s odpady v Plzeňském regionu se hodlá stát Plzeňská teplárenská, a. s. (PT). Společnost chce rozšířit svůj záběr činností a najít vhodné strategické partnery. Záměr musí PT, jako městské společnosti, schválit vedení plzeňské radnice. Uvedl to generální ředitel PT Tomáš Drápela.

Novela zákona o odpadech, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí a která se bude týkat i likvidace autovraků, podle názoru výrobců vozidel není plně v souladu s požadavky směrnice Evropské unie (EU). Do jisté míry také neguje dosavadní systém nakládání s odpadem ze silničních vozidel nastartovaný platným zákonem o odpadech. "Nabízí se tedy otázka, zda se jedná jen o nepochopení problematiky ve všech souvislostech či o nedostatek odbornosti úředníků tohoto ministerstva v dané záležitosti," uvedl pro ČIA ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu (SAP) Antonín Šípek.

Vítězem veřejné obchodní soutěže na sanaci bývalé skládky domovního odpadu v Chomutově byla vyhlášena společnost Skanska CZ. Chomutovské radnici nabídla za provedení sanačních prací cenu 38,6 milionu korun. ČIA to dnes řekla mluvčí města Chomutov Michaela Lehnertová.

Dnešním jednáním se zástupci ekologických organizací dokončilo Ministerstvo životního prostředí vypořádání připomínek k návrhu Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR). Návrh, který ministr Libor Ambrozek předkládá k dalšímu projednání Legislativní radě vlády, upřednostňuje jiné využívání odpadů před jeho spalováním a to především recyklaci. Ta by do roku 2012 měla vzrůst na 55 % (vzhledem k produkci odpadů v roce 2001). Dále nedoporučuje stavbu spaloven komunálního odpadu a skládek odpadů ze státních prostředků.

Novou italskou linku na plnění mléka do PET lahví zprovoznila tento týden ve svém provozu v Ostravě-Martinově jedna z největších mlékárenských společnosti v tuzemsku, Mlékárna Kunín. "Jde o významnou investici tuzemského mlékárenského průmyslu, protože stejné plnicí linky mají jen dvě další mlékárny u nás," řekl pro ČIA generální ředitel Mlékárny Kunín Zbyněk Gebauer.

Na zhruba 54 milionů korun se odhaduje částka, kterou vynaloží Pardubický kraj na likvidaci nezabezpečené skládky chlorovaných uhlovodíků v Boru u Skutče na Chrudimsku. Uvedl to pro ČIA krajský radní zodpovědný za životní prostředí Petr Šilar s tím, že celou investiční akci přislíbil vládní kabinet podpořit státní dotací. "Zatím bylo proinvestováno ze státních prostředků devět milionů korun na přípravné a udržovací práce, zbytek peněz očekáváme letos," řekl Šilar s tím, že kraj letos uvolnil na udržovací práce dalších 2,5 milionu korun.

Poplatky za svoz odpadu ve výši přes 38,6 milionu korun vybral za loňský rok Magistrát města České Budějovice. "Za loňský rok tedy máme u obyvatel nedoplatky 3,9 milionu korun," řekl dnes ČIA vedoucí finančního odboru magistrátu Jiří Pavlíček. Obyvatelé Českých Budějovic platí za svoz komunálního odpadu již třetí rok stejnou částku, a to 444 korun za osobu a rok.

Na prosincové konferenci v Kodani většina kandidátských zemí uzavřela přístupové vyjednávání s Evropskou unií. Uzavřena byla i kapitola 22 - životní prostředí. Jednotlivé země se však s nutností přizpůsobit legislativu a realitu pravidlům EU vyrovnávají různě. Například Česká republika nebo Slovinsko vyjednaly přechodná období ve třech bodech, ale Lotyšsko v osmi a Polsko dokonce v deseti, ačkoli vyjednávací kapitolu otevřelo ve stejnou dobu jako ČR.