Problém rostoucího objemu obalů na jedno použití se pokusilo sousední Německo vyřešit poměrně radikálním opatřením, a to zavedením systému povinného zálohování obalů na jedno použití. Od roku 2003 tak zákazníci platí zálohy nejen za skleněné lahve, ale také např. za plastové lahve nebo hliníkové plechovky.

Plechovky od piva, plastové lahve od minerálek či krabice od džusů se po vyprázdnění stávají obtížným odpadem. Co s ním? Objemné prázdné obaly zabírají místo na skládkách, materiál obalů je přitom možné využít jako druhotnou surovinu. Podíváme se, jak se tento problém řeší u nás a u našich východních a západních sousedů.

Letos v srpnu přešla odpovědnost za vysloužilá elektrozařízení na výrobce. Na ledničky se ovšem zpětný odběr vztahoval už od roku 2003 (podle zákona 185/2001) – systém však nebyl příliš účinný. Jaký bude ten, který vzniká podle směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (2002/96/ES), ukáže až čas. Problém je jasný: jak se výrobci popasují s nákladnou likvidací nebezpečných látek z chladicích zařízení.

Prováděcí vyhláška k Evropské směrnici 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) byla Legislativní radou vlády 10. srpna vrácena ministerstvu životního prostředí k přepracování. Nestihl se tak termín 13. srpna, kdy měla být vyhláška zveřejněna. I přes neexistující prováděcí předpis jsou však povinnosti vyplývající výrobcům ze zákona od 13. srpna platné.

Třináctý srpen je den jako jakýkoliv jiný. Ten letošní je výjimečný v tom, že bude zvěčněn na mnoha lednicích, televizích, telefonech, mixérech, vrtačkách, kamerách a dalších elektrozařízeních. Jak konkrétně bude vypadat značení, které přináší evropská směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, bude schvalovat legislativní rada vlády 10. srpna.

Ve skladišti Davida Zimeta se s počítači nakládá dvěma způsoby: buď se zničí, nebo se obnoví jejich funkce. Jeho společnost Hesstech Inc. se zabývá recyklací elektronického odpadu, obnovou vybraných přístrojů či jejich bezpečnou demontáží. Majitel firmy usiluje o zajištění bezpečné manipulace s toxickými komponenty počítačů. Tento způsob nakládání s odpady je stále považován za pokrokový postup. Například v Asii dělníci postrádají ochranné vybavení, když přístroje rozebírají nebo dokonce taví na otevřeném ohni.

Lidé tráví podstatnou část svého života v budovách, ale jen velmi málo pozornosti věnují tomu, zda domy nejsou znečištěné nebo kontaminované nebezpečnými látkami, zda jejich výstavba je trvale udržitelná a zda nepoškozují životní prostředí. Bude-li dnešní rozvoj měst pokračovat stejným tempem, dojde v budoucnu na celé Zemi ke zničení nebo narušení 70 % přírodních stanovišť, říká zpráva Programu OSN pro životní prostředí.

Firma Ecoplastic oznámila, že se jí podařilo vyjednat nižší poplatky společnosti Eko-Kom, která je ministerstvem životního prostředí autorizována k plnění povinnosti zpětného odběru odpadů z obalů. Hlavním argumentem byl fakt, že obaly z rozložitelných plastů nejsou na skládkách zátěží - za čas se zcela rozloží na vodu a malé množství oxidu uhličitého.

"Nápojovým kartonům se při svých nákupech raději vyhýbejte," radili jsme v Zelené domácnosti před lety. "Je to kombinovaný obal, který se u nás nedá recyklovat." V současné době už to však ne zcela platí. Zjistit ale, nakolik je recyklace kartonů ekologicky šetrná, je stále prakticky nemožné.

Minulý týden proběhla v Berlíně konference organizace PRO EUROPE, zastřešující systém recyklace obalů a obalových odpadů, které nesou značku tzv. "Zeleného bodu". Její primární role sice je udělovat licence ke značce Zelený bod, ale je také významným hlasem a politickou platformou zastupující zájmy organizací, věnujících se recyklaci a obnově obalů. Nad berlínskou konferencí tentokrát převzal patronát Václav Havel.