Většina lidí v Česku by byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie tak, aby byla jejich spotřeba šetrnější k životnímu prostředí. Naopak málo lidí chce měnit své zvyky v oblasti dopravy. Takové jsou závěry projektu Technologického centra Akademie věd ČR. Dotazovaní lidé by uvítali prodloužení záruční doby výrobků, možnost jejich opravy i jasné označení míry jejich "udržitelnosti". Největší zodpovědnost za udržitelnou spotřebu dávají čeští spotřebitelé sami sobě, současně požadují i roli veřejné správy v této oblasti.

Ručně vyrobený bezešvý rám kola je z více než 40 laminovaných vrstev dýhy. Cesta od myšlenky k realizaci trvala dva roky.

Právě v tomto období migrují žáby na svá trdliště. Putování je to pro ně často nebezpečné, protože musí překonávat i frekventované vozovky. Každoročně skončí mnoho obojživelníků pod koly aut. V místech, kde žáby migrují, je dobré jet opatrně a zpomalit. Nejen kvůli žábám, ale i kvůli bezpečnosti řidičů.

Počátkem března omezila Správa národního parku České Švýcarsko vstup do lokalit, ve kterých hnízdí zvláště chráněné druhy ptáků. Celkem se podle mluvčího Tomáše Salova jedná o 23 lokalit. ve kterých hnízdí sokoli stěhovaví, čápi černí a výři velcí. Opatření se nijak nedotýká sítě značených turistických cest, návštěvníci je nadále mohou využívat bez omezení.

Dnes je to přesně 12 let, co v ČR vznikl první carsharing - Autonapůl. Na úplném začátku byla obstarožní Zastava, kterou společně využívalo několik rodin v Křtinách u Brna. Dnes Autonapůl nabízí ke sdílení 21 aut v pěti velkých městech ČR. Autonapůl se z původně trochu partyzánské záležitosti změnilo v důstojnou službu západního střihu. Jednou z ambicí je službu rozšířit do dalších českých měst (nedříve do Pardubic), ale možná i do Bratislavy či Vídně. O tom, že se za dvanáct let leccos proměnilo, svědčí i to, že v těchto dnech vznikla oborová asociace carsharingu.

Skútrů a dalších sněžných vozidel jezdí po Krkonoších značné množství. Správa Krkonošského národního parku se snaží, aby jejich provoz ohrožoval zdejší přírodu co nejméně. V zimních měsících například pořádá ve spolupráci s Centrem služeb pro silniční dopravu technické prohlídky skútrů.

Jsou země, kde je úplně normální jezdit po městě na kole. Dánsko, Nizozemí, Německo. A jsou země, kde to normální není a případná snaha motivovat lidi k používání kola naráží. Ve vědeckém časopise Journal of Public Policy & Marketing právě vyšla studie, která zkoumá důvody, které obyvatelé irského Dublinu odrazují od používání kola. Je to nepohodlí a vlhké počasí. V cyklistickém Nizozemí je však mnohem deštivěji než v Dublinu.

Na několika místech ve Vídni byly instalovány veřejné pumpičky pro jízdní kola, dětské kočárky i vozíčkáře. S testováním začala Vídeň už v roce 2013. První pumpička se objevila na náměstí Siebensternplatz. Obliba ze strany Vídeňanů rozhodla o jejím rozšiřování na další místa ve městě.

V sobotu 18. října bude v rámci oslav Dne stromů slavnostně otevřena první pražská audiostezka po památných stromech. Zájemcům představí významné stromy Prahy 12. Dozví se například, u kterého dubu se natáčela scéna z pohádky Třetí princ. S texty o stromech, které jsou pamětníky událostí uplynulých stovek let a přitom si jich lidé nevšímají, pomohl dendrolog a odborník na památné stromy v Praze Aleš Rudl.

Nové vzniklá přírodní rezervace Holý vrch se nachází nedaleko města Jílové u Děčína, jihozápadně od pískovcové stolové hory Vysoký Sněžník, na rozloze 40 ha. Chrání čedičovou vyvýšeninu, v Labských pískovcích ojedinělou.