Do Jeseníků se po 80 letech vrátili pastevci ovcí. Pomohou vzácným rostlinám
24.6.2024 01:55
(ČTK)
"Volná pastva je nejlepším způsobem péče o horské trávníky a rostliny a živočichy, kteří jsou na nich doma. Tuto tradici obnovujeme po 80 letech," uvedl Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky.
Pastvy se ujal spolek Stránské ze Stránského u Rýmařova, který zajistil pastevce s ovčáckými psy. Podle předsedy spolku Romana Křenka se na horách nyní pohybuje 28 dospělých ovcí a devět jehňat, jde o odolné plemeno valašek.
"Chodí navolno s ovčákem, vypásávají místa a na noc se opět vracejí na základnu. Bojovali jsme o volnou pastvu strašně dlouho, dosud se ovce pohybovaly na území ohraničeném sítěmi. Skladba trávy na volných pastvinách je zcela jiná," řekl Křenek.
Poukázal i na to, že volný ohyb ovcí na horách má svou historii. "Proto také vznikl název Ovčárny," doplnil.
Pro pastevce se podařilo zajistit zázemí, když Lesy ČR a chata Ovčárna poskytly pozemky a krajský úřad Moravskoslezského kraje vydal potřebné povolení pro pastvu na lesních pozemcích.
Pastevec má k dispozici po návratu z pastvy objekt, který v zimě slouží obsluze vleku, uvedla Vladimíra Křenková, která momentálně s ovcemi na horách pobývá. S ovcemi na pastvu vyráží v 07:00, na horách se pastevec pohybuje za každého počasí.
"Vysokohorské louky poskytují různé bylinky, které má valaška ráda, to je výhoda z pohledu farmáře. Výhodu to má i pro jesenickou přírodu, pomáhá to různorodosti pastvin," dodala Křenková.
Podle ochranářů pomáhá pastva záchraně vzácných a ohrožených druhů rostlin. "Napomůže obnově druhové pestrosti vysokohorských trávníků. Na tom, že je hospodaření na holích potřeba obnovit, se shodují odborníci z nejrůznějších výzkumných institucí - botanici i zoologové," vysvětlují na svých webových stránkách.
Kvůli klimatické změně a ukončení hospodaření ve 40. letech minulého století se zde šíří borůvčí a další konkurenčně zdatné druhy, které na mnoha místech vytlačily například jestřábníky, zvonky, sasanky narcisokvěté, violky a některé druhy orchidejí.
Přečtěte si také |
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
Kromě ovcí se na úbočí hory Praděd a nedaleké Švýcárny v Jeseníkách vrátili před lety také koně a krávy, i tato zvířata v části CHKO Jeseníky pomáhají udržet cenné bezlesí. Pro horské podmínky byly vybrány kravky skotského náhorního skotu a koně huculského plemene z farmy ve Vernířovicích na Šumpersku.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ochránci přírody zachraňují vzácnou orchidej střevíčník pantoflíček. Květinu, která má důmyslnou past na hmyz
Do řeky Malše vypustili šest stovek mladých perlorodek. Vzácný mlž se může dožít až 140 let
V Dolních Věstonicích otevřel nový Dům přírody PálavaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2024 08:10Pokud vím, nahoře se pásli voli, viz např název Volárka. Proč tam nedají raděj skot?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.6.2024 09:18 Reaguje na Slavomil VinklerBuďte rád alespoň za ty ovce, volů je dost jinde.
Odpovědět
EB
BM
Břetislav Machaček
24.6.2024 09:35 Reaguje na Emil BernardyTěch 37 ovcí i s jehňaty asi ovčák se psy uhlídá, ale problém bude
ekonomický. To srovnají dotace, které ale nedostane malochovatel na
chov svých deseti ovcí v takovém množství, jako ta najatá firma se psy a pastevcem. Navíc ovce tam jsou s jehňaty kvůli tomu, že se
ta jehňata postarají o mléko a odpadá dojení, jako při klasickém
chovu ovcí na mléko, sýry, maso a vlnu. Zde je jejich hlavní úkol
pouze spásat to, co je díky nedostatku klidu zapovězeno zvěři.
Ovce se turistů na rozdíl od zvěře nebojí a tu ani nechrání před
vlky ovčák se psy. S vlky je zaděláno na nespásání daleko více
luk, než kolik zvládnou dotovaní pasáci se psy a ovečkami. Ty
už zvěř spásat nebude a bude se před vlky ukrývat v lese, kde
bude o to více škodit okusem stromů. Kruh imbecilství se tak
uzavírá a nastupuje dotované chovatelství na úkor chovu bez
rizika ztrát vlky a nároků na ochranu před nimi. A u zvěře
pak přeorientování z pastvy na okus a křik o její škodlivosti.
Odpovědět
ekonomický. To srovnají dotace, které ale nedostane malochovatel na
chov svých deseti ovcí v takovém množství, jako ta najatá firma se psy a pastevcem. Navíc ovce tam jsou s jehňaty kvůli tomu, že se
ta jehňata postarají o mléko a odpadá dojení, jako při klasickém
chovu ovcí na mléko, sýry, maso a vlnu. Zde je jejich hlavní úkol
pouze spásat to, co je díky nedostatku klidu zapovězeno zvěři.
Ovce se turistů na rozdíl od zvěře nebojí a tu ani nechrání před
vlky ovčák se psy. S vlky je zaděláno na nespásání daleko více
luk, než kolik zvládnou dotovaní pasáci se psy a ovečkami. Ty
už zvěř spásat nebude a bude se před vlky ukrývat v lese, kde
bude o to více škodit okusem stromů. Kruh imbecilství se tak
uzavírá a nastupuje dotované chovatelství na úkor chovu bez
rizika ztrát vlky a nároků na ochranu před nimi. A u zvěře
pak přeorientování z pastvy na okus a křik o její škodlivosti.
EB
Emil Bernardy
25.6.2024 08:00 Reaguje na Břetislav MachačekKruh imbecilství je trefné slovní spojení.
JS
Jarek Schindler
24.6.2024 12:26 Reaguje na Emil BernardyCo by tam ti vlci hledali za štěstí? Srnčího absolutní minimum, trochu vysoké , málo kamzíků. Spíš než nějakou zvěř tam ten vlk potká tak akorát davy turistů. U nás je vlku nejlépe kolem dědin.
Odpovědět
EB
PE
Petr Elias
24.6.2024 09:15Ale to je přeci špatně! 80 let je dlouhá doba - naši dědci a fotři tam ovce nepásli, takže když to nedělali oni, tak je to špatně!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2024 09:24 Reaguje na Petr Elias "Kdyby hloupost nadnášela, tak se tady budete vznášet jako holubička“
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.6.2024 09:43 Reaguje na Slavomil VinklerAle no táááák. :D To co jsem napsal je častým argumentem místní věrchušky - to co dělali naši dědci a fotři je správné, to co dělá ,,současná,, generace je špatné. :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.6.2024 20:31 Reaguje na Petr EliasA není to spíš tak, že to co dřív zakazovali ( běžné působení a činnosti člověka a nejen člověka v přírodě) dnes vydávají za vlastní vynálezy ? Zatím co zvěř na těchto lokalitách svými spárky přispívala někde k sešlapu a utužování půdy a jinde k narušení a erozi půdy, dobytek naopak tu půdu nikde nesešlapuje a všude ji blahodárně provzdušňuje. A hlavně dobytek a eroze? To , pokud si dobytek vymyslí ochranář nejde přece vůbec dohromady. Takže tak.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.6.2024 09:49 Reaguje na Petr EliasJá pamatuji dobu, kdy ochranáři vystupovali proti spásání luk, že
zvířata spásají chráněné rostliny! Pastva se nahrazovala kosením
s vysemeněním zralých travin a až později se zjistilo, že se ta
semena musí dostat do narušené půdy. Tak po sklizni sena najely
na louky traktory s disky a válci a půdu narušily a znovu trochu
zamáčkly. Prostě co pár let jiná koncepce a preferování něčeho
jiného. Býval tam dokonce preferován bezzásah bez pastvy s tím,
že si příroda poradí zcela sama, což také po svém dělala, ale to
se zase ochranářům nově nelíbí a chtějí už ji zase regulovat.
Za můj život těch nápadů už bylo tolik, že se tomu už pouze směji,
jak to, o co bojovali ochranáři jako lvi sami za pár let popřeli
a horký brambor přehodili na jiné. Jinak, když to vezmu zcela
podle přírody, tak louky v horách vesměs vytvořili lidé a nikoliv
sama příroda. Ono stačí je přestat udržovat a poznáte, co si tam
příroda sama přeje. To, co si přejí lidé, musí taky udělat a ne
jenom koukat, jak to dopadne.
Odpovědět
zvířata spásají chráněné rostliny! Pastva se nahrazovala kosením
s vysemeněním zralých travin a až později se zjistilo, že se ta
semena musí dostat do narušené půdy. Tak po sklizni sena najely
na louky traktory s disky a válci a půdu narušily a znovu trochu
zamáčkly. Prostě co pár let jiná koncepce a preferování něčeho
jiného. Býval tam dokonce preferován bezzásah bez pastvy s tím,
že si příroda poradí zcela sama, což také po svém dělala, ale to
se zase ochranářům nově nelíbí a chtějí už ji zase regulovat.
Za můj život těch nápadů už bylo tolik, že se tomu už pouze směji,
jak to, o co bojovali ochranáři jako lvi sami za pár let popřeli
a horký brambor přehodili na jiné. Jinak, když to vezmu zcela
podle přírody, tak louky v horách vesměs vytvořili lidé a nikoliv
sama příroda. Ono stačí je přestat udržovat a poznáte, co si tam
příroda sama přeje. To, co si přejí lidé, musí taky udělat a ne
jenom koukat, jak to dopadne.
BM
Břetislav Machaček
24.6.2024 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekJinak ideálem pro horské louky je střídání pastvy s kosením
na seno podle praxe našich předků. To, že se to nepraktikuje
je chybou, protože nedopásky jsou zdrojem semen rostlin,
které nikdo nespásá (nedopásky) a ty časem tu louku zcela obsadí.
Odpovědět
na seno podle praxe našich předků. To, že se to nepraktikuje
je chybou, protože nedopásky jsou zdrojem semen rostlin,
které nikdo nespásá (nedopásky) a ty časem tu louku zcela obsadí.
SV
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2024 10:23 Reaguje na Břetislav MachačekCelý svět, a zejména Evropu stvořili svým obhospodařováním lidé. I tu Sibiř a Kanadu a Amazonii, .... i když někde více, někde málo.
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.6.2024 10:55 Reaguje na Slavomil VinklerNejen celý svět, ale i Sluneční soustavu a velkou část Mléčné dráhy. :)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2024 15:51 Reaguje na Petr EliasA to se troll plete. To udělal Velký Třesk.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.6.2024 06:45 Reaguje na Slavomil VinklerAle prd. Byl to fousatý děda na obláčku - a namaloval to na kopuli nad zeměplochou.
Odpovědět
PE
Petr Elias
24.6.2024 10:56 Reaguje na Břetislav MachačekNo jéje. Já taky třeba pamatuju, jak vedle u sousedů na rybníčku žába bušila pěstí do skály a had ji k tomu tleskal. :)
Odpovědět
JV
SV
Slavomil Vinkler
24.6.2024 10:50 Reaguje na Jaroslav VozábNo s tím kamzíkem to není jednoduché. Ony ty strmé kameny koně, krávy nebo voli nezvládli, ale kamzík ano. Takže on se pase i tam kde se nepáslo a jsou tam jiná společenství, nezvyklá na pastvu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.6.2024 19:30 Reaguje na Slavomil VinklerZvládaly to ale kozy a ovce a těch pár kamzíků nezničilo to,
co bez jejich spásání zarostlo něčím jiným. V Alpách spásají
i ty kravami nespásané skalnaté svahy a nikomu to nevadí stejně, jako to v Jeseníkách nevadilo 200 let od vysazení
Sudeťáky. Oni tam vysadili i kosodřevinu a být tu dodnes,
tak hnali ochranáře ze svých luk holí! Ochranáři totiž
nehospodaří na svém jako vlastníci a chyby se jich nikdy
nedotknou. Vlastník chybu pocítí na vlastní kapse a tak
ji jsa poučen u sebe a v okolí příště neudělá.
Odpovědět
co bez jejich spásání zarostlo něčím jiným. V Alpách spásají
i ty kravami nespásané skalnaté svahy a nikomu to nevadí stejně, jako to v Jeseníkách nevadilo 200 let od vysazení
Sudeťáky. Oni tam vysadili i kosodřevinu a být tu dodnes,
tak hnali ochranáře ze svých luk holí! Ochranáři totiž
nehospodaří na svém jako vlastníci a chyby se jich nikdy
nedotknou. Vlastník chybu pocítí na vlastní kapse a tak
ji jsa poučen u sebe a v okolí příště neudělá.
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2024 06:48 Reaguje na Břetislav MachačekSudeťákům byla společnstva kytek Petrových kamenů a zejména Velké kotliny šumák.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.6.2024 13:01 Reaguje na Slavomil VinklerJe zajímavé jak to ty společenstva kytek ten nezájem krásně přežila. Otázkou je jestli stejně tak budou prosperovat i při ochranářském zájmu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.6.2024 20:40 Reaguje na Slavomil VinklerNo hlavně devadesát let kamzík nikomu nevadil a žil v souladu s rostlinami. Když v sedmdesátých letech žádaly Lesy o povolení lovu kamzíků byly ochranáři striktně proti. Kamzík byl dokonce ve znaku CHKO Jeseníky. Čelem vzad a kamzík je najednou , ze dne na den, největší nepřítel alpinského pásma. No a protože již víc než dvacet pět let je na hřebenech podstatně méně vysoké a kamzíků a nemá to tam kdo spásat tak se zase vymyslí pastva domácími zvířaty.
Co asi bude za dalších dvacet let? Co asi zase vymyslí moudrý ochranář?
Odpovědět
Co asi bude za dalších dvacet let? Co asi zase vymyslí moudrý ochranář?
SV
Slavomil Vinkler
25.6.2024 06:45 Reaguje na Jarek SchindlerJá nedoporučuji ani bezmezně chránit, ale ani vyhubit kamzíky. Například pokládám za špatně vysídlení kozy bezoárové z Pálavy. Stačilo ji omezit, stejně i muflona.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.6.2024 08:47 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž pestrost rostlin, tak ale i pestrost spásačů. Každý s chutí spásá to, co mu chutná, ale v ohradě i to, čemu by se v přírodě vyhnul obloukem. Prý REZERVACE, ale za plotem je to bez možnosti výběru potravy a prý ekologické spásání luk jedním druhem zvířat, který preferuje pouze něco a jiné byliny budou mít možnost to nahradit. Každý týden tak
sleduji už několik let pastvinu jednoho chovatele koní- amatéra. Tráva vypasena až na hlínu, ale ostrůvků šťavele a pryskyřníku neutěšeně stále přibývají. Za pár let nic jiného tam růst nebude
a to je ta blahodárná pastva velkých kopytnatců?
Nic se nemá přehánět a hlavně nicneděláním s těmi
plevely o kterých píšu. Ty se vesele vysemení,
nahradí zdevastovanou trávu vypásanou až k zemi
a dají zavděk i kopytům koní, kteří jejich osivu
umožní klíčit v půdě a nikoliv pouze na povrchu.
Ochranáři mají stále utkvělou představu o tom,
že to za lidi vyřeší příroda a spásači tací nebo
onací. Bez lidí se to ale nepovede nikdy a budou
muset pracovat i oni. Jinak kozami bezoárovými
se snažili tehdy moudří ochranáři ve spolupráci
s myslivci nahradit kozy domácí, které se tam
stovky let pásly na chudé skalnaté půdě. Bez nich
se tam mění skladba rostlin a ouhá teprve nyní
to těm novodobým mudrlantům dochází, že se tam
musí pást. Uznat ale chybu veřejně a vrátit zpět kozy bezoárové by bylo přiznáním chyby a raději dotují pastvu ovcemi. Tak to bylo zdarma a ještě
byl z toho přínos za trofejní odstřely koz. Ale
co! Ochrana něco stojí, tak nač šetřit, když
to někdo hloupý zacáluje.
Odpovědět
sleduji už několik let pastvinu jednoho chovatele koní- amatéra. Tráva vypasena až na hlínu, ale ostrůvků šťavele a pryskyřníku neutěšeně stále přibývají. Za pár let nic jiného tam růst nebude
a to je ta blahodárná pastva velkých kopytnatců?
Nic se nemá přehánět a hlavně nicneděláním s těmi
plevely o kterých píšu. Ty se vesele vysemení,
nahradí zdevastovanou trávu vypásanou až k zemi
a dají zavděk i kopytům koní, kteří jejich osivu
umožní klíčit v půdě a nikoliv pouze na povrchu.
Ochranáři mají stále utkvělou představu o tom,
že to za lidi vyřeší příroda a spásači tací nebo
onací. Bez lidí se to ale nepovede nikdy a budou
muset pracovat i oni. Jinak kozami bezoárovými
se snažili tehdy moudří ochranáři ve spolupráci
s myslivci nahradit kozy domácí, které se tam
stovky let pásly na chudé skalnaté půdě. Bez nich
se tam mění skladba rostlin a ouhá teprve nyní
to těm novodobým mudrlantům dochází, že se tam
musí pást. Uznat ale chybu veřejně a vrátit zpět kozy bezoárové by bylo přiznáním chyby a raději dotují pastvu ovcemi. Tak to bylo zdarma a ještě
byl z toho přínos za trofejní odstřely koz. Ale
co! Ochrana něco stojí, tak nač šetřit, když
to někdo hloupý zacáluje.
EB
Emil Bernardy
28.6.2024 05:35 Reaguje na Jarek SchindlerKamzík v Jeseníkách.
Jestli mě paměť slouží, jde o kamzíky původem z Alp,o něco větší,než tatranký,tedy invazní druh.....
Odpovědět
Jestli mě paměť slouží, jde o kamzíky původem z Alp,o něco větší,než tatranký,tedy invazní druh.....
