https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pravo-narazilo-u-novomlynskych-nadrzi-na-hranici-vymahatelnosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Právo narazilo u Novomlýnských nádrží na hranici vymahatelnosti

28.7.2024 04:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nádrž Nové Mlýny, ilustrační snímek.
Nádrž Nové Mlýny, ilustrační snímek.
Foto | Rybioko / Wikimedia Commons
V případě nepovolených staveb okolo nádrže Nové Mlýny u jihomoravské obce Přítluky se stavební úřad dostal podle zjištění veřejného ochránce práv do patové situace.
 
Množství černých staveb s nejasným vlastnictvím v kombinaci s omezeným množstvím úředníků vedou k tomu, že stavební úřad nezvládá v řízeních o odstranění staveb rozhodovat v zákonných lhůtách. Po upozornění veřejného ochránce práv se do řešení léta rostoucího problému zapojí krajský úřad i Ministerstvo pro místní rozvoj.

Ombudsman zároveň v druhém samostatném šetření prověřoval postup Městského úřadu v Břeclavi, a to v souvislosti s ochranou životního prostředí v lokalitě zasažené černou výstavbou. Břeclavský odbor životního prostředí ani po opakovaných urgencích ombudsmana situaci na místě nezkontroloval ani nepředložil plán kontrolních prohlídek. Ombudsman se proto o pochybení úřadu rozhodl informovat krajský úřad i veřejnost.

„Stavební úřad v Podivíně i odbor životního prostředí v Břeclavi se v této kauze potýkají s podobnými překážkami. Pokud takto rozsáhlému problému při omezené kapacitě úřadů čelí maximálně jeden či dva úředníci, bez nadsázky snesou Nové Mlýny srovnání s těmi příslovečnými větrnými. Rozdíl je ale v přístupu obou úřadů. Zatímco stavební úřad v Podivíně se snaží nepovolenou výstavbu aktivně řešit, břeclavský odbor životního prostředí se do své práce zatím v podstatě nepustil,“ srovnal zjištění ze svých dvou právě uzavřených šetření ombudsman Stanislav Křeček.

Od roku 2022 odbor životního prostředí ombudsmanovi sliboval, že situaci v oblasti zkontroluje. Dosud ale žádné kontroly neprovedl a nezaslal ombudsmanovi ani plán prohlídek do budoucna. Odbor životního prostředí tedy ani nemá přehled, do jaké míry může rekreace v nepovolených stavbách životní prostředí ovlivňovat.

Ombudsman při svém šetření přímo na místě například zjistil, že v okolí nepovolených staveb jsou podél cest odložené odpady. V lokalitě není veřejná kanalizace ani povolené domovní čistírny odpadních vod, záznamy o vyvážení jímek odbor životního prostředí v posledních letech nekontroloval. „Nevhodné nakládání s odpadními vodami v tak rozsáhlém území přitom může ohrozit podzemní vody i kvalitu vody v samotných Novomlýnských nádržích,“ obává se ombudsman.

Černé stavby navíc stojí na pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu. Správně by proto vlastníci měli mít souhlas pro užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům. Ani tuto situaci ale odbor životního prostředí v Břeclavi nezačal systematicky řešit.

„Úřad nemůže rezignovat na své zákonné povinnosti jenom proto, že je kauza složitá. Proto oceňuji, že stavební úřad v Podivíně se na rozdíl od břeclavského odboru životního prostředí snaží se svým dílem problému vypořádat a postupně vede jednotlivá řízení o odstranění staveb,“ zhodnotil Stanislav Křeček.

„V případě nepovolené výstavby na Nových Mlýnech mám nicméně vážné pochybnosti o reálné vymahatelnosti práva. Zatím jsou ve výhodě ti, kdo právo porušují. Uvidíme, zda alespoň trochu pomohou přísliby krajského úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj,“ doplnil ombudsman.

Ministerstvo začalo připravovat program, v rámci kterého by externí právníci poskytovali stavebnímu úřadu poradenství v dané kauze. Podle ministerstva by měla jejich pomoc přispět k rychlejšímu projednání případů nepovolených staveb.

Krajský úřad se v návaznosti na šetření ombudsmana rozhodl, že pověří okolní stavební úřady projednáváním stavebních přestupků v této části katastru Přítluk. Stavební úřad v Podivíně se tak bude moci soustředit na jádro problému, tedy samotné vedení řízení o odstranění staveb.

Šetření postupu odboru životního prostředí v Břeclavi

Šetření postupu stavebního úřadu v Podivíně


reklama

 
Kancelář veřejného ochránce práv

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

28.7.2024 06:52
Obyčejný selský rozum mi to nebere. Snad by mělo platit : je ta stavba zkolaudována ?( to snad jeden úředník dokáže zjistit fyzickou návštěvou, zdokumentováním polohy stavby ( takových aplikací v telefonu je opravdu hodě), stavbu vyfotí. Zjistí skutečný stav na katastrálním úřadě, Jde-li o nepovolenou stavbu, nařídí se likvidace do ... nebude-li termín splněn, tak na náklady toho, kde stavbu používá ji zbourá obecní úřad. Ať mě někdo vyvede z omylu, že to tak nejde,
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.7.2024 09:52 Reaguje na Václav Hellebrand
ta stavba je často karavan na cihlách,nebo prkenná kůlna.Roky to okolí tolerovalo,proč ne,dnes dědouškovi seberou radost být u vody a chytat ryby,povolenku na to má.Šoupneme ho do starobince.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.7.2024 16:08 Reaguje na Emil Bernardy
to co buldozer spraví za dvě hodiny se bude u soudů řešit deset let. Vymahatelnost práva i státní moci je často v nemoci.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.7.2024 06:42 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To slovo "černá stavba" zní jednoznačně,ale byla postaveny v jiné době a je to něčí majetek.Hrrrr jasné "názory".V minulosti i mohl být souhlas majitele . Tak tomu je i u trampských stavbiček.Znal jsem se i s těmi,teří trampovali přeed válkou.SOuhlas hajných,někdy symbolický nájem či nic.
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

29.7.2024 08:31 Reaguje na Emil Bernardy
A má ten souhlas písemně ? A byl to oprávněný majitel, nebo jen majitel ukradeného majetku za minulého režimu ?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.7.2024 10:22 Reaguje na Jindřich Štěpánek
Majitel stavby je jasný,sporná je dohoda o nájmu pozemku.
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

29.7.2024 11:27 Reaguje na Emil Bernardy
reagoval jsem na ".V minulosti i mohl být souhlas majitele"
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

29.7.2024 08:30 Reaguje na Emil Bernardy
Takže navrhuješ tolerovat protiprávní jednání jen proto, že se nepodařilo viníka potrestat dřív ?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.7.2024 10:00 Reaguje na Jindřich Štěpánek
Udělat viníka je snadné.
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

7.8.2024 11:00 Reaguje na Emil Bernardy
Není třeba viníka dělat. Viník je. Buď ten kdo černou stavbu postavil, nebo ten, kdo si ji koupil, aniž by si ověřil její legálnost.
Nevím, co je na tom složitého.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

28.7.2024 09:00
Tento stát (natož chovaní úřadů) se nechová racionálně (neřídí se zdravým (selským) rozumem), resp. možná je z pohledu politiků/úředníků. Tak schvalně - kolik vedoucích úředníků/vrcholných politiků z Břeclavi má u nádrže svoje "chatičky"...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.7.2024 09:25 Reaguje na Pavel Karel
1*
Odpovědět
PE

Petr Eko

28.7.2024 09:44
Odstranění černé stavby má svá zákonná pravidla a nařídit likvidaci stavby nejde jen tak, jak by si selský rozum představoval.
Bohužel, jak to u nás taky často bývá, zákon je na straně viníka a umožnuje mu "kličkovat" dlouho, případně se i soudit a to je taky na dlouho.
Odpovědět
ig

28.7.2024 15:15
Víte prosím někdo jakého charakteru jsou ty černé stavby? Jsou na cizích pozemcích, nebo je to místo kůlny 4x5 metrů kůlna 4x5.1 m nebo v čem je problém? A proč je tak důležité těm lidem ty kůlny a boudy zbourat?
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.7.2024 16:26 Reaguje na
Nevím, asi boudy. Je to stejně důležité jako vyhnat z lesa trampy.
Škoda je, že nejde celé území prohlásit za zahrádkářskou koloniíi a dodat kontejnery na odpad,
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.7.2024 06:45 Reaguje na Jarka O.
Konečně člověk ...... Ti mudrlanti výše mají přilepené zadnice na židlích u PC a myšlení svaté inkvizice.
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

29.7.2024 08:33 Reaguje na Jarka O.
Prohlásit území za zahrádkářskou kolonii by šlo. To nic nemění ale na tom, že tam legálně stavbu nejde umístit či dodatečně povolit.
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

29.7.2024 08:32 Reaguje na
Jelikož na daných pozemkách nelze legálně stavět, tak opravdu nebude problém v tom, že reálný půdorys je 4x5,1 místo 4x5
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.7.2024 09:45
Já jsem pouze zvědav, jak ten prostor po případně odstraněných boudách bude
za pár let vypadat. V lepším případě zaroste křovím a v horším ho zastaví
povolenými stavbami ti movitější, kteří si zřejmě na ta místa už brousí zuby. Nejprve je ale třeba vystrnadit lůzu a pak bude možno stavět
haciendy s terasou až do vody, jak se už leckde děje. Ono to je podobné
i u trempských chatiček na Sázavě, v okolí Berounky a jinde. Z chatiček
jsou dnes celoročně obyvatelné chaty a ze společných volejbalových hřišť
soukromé tenisové kurty. Z osad se stala místa, kde se lidé nepozdraví
a kde se slovo kolektiv stalo sprostým slovem. Tak nějak dopadne vše, co
se povolí oficiálně za co nejvyšší obnos za pozemek a povolení stavby.
Zůstanou ti, co si to mohou dovolit a zbytek odejde a uvolní místo těm,
kteří na to mají. Přijde závist, leckde i nenávist a pohoda je ta tam.
Jó peníze ty jsou pro mnohé na prvém místě. Samozřejmě chápu, že živelné
zastavění čehokoliv je nežádoucí,ba dokonce trestné, ale chyba se stala
už na začátku a napravovat ji nyní je mnohými bráno jako křivda. Oni
jsou to často už majitelé z druhé i třetí ruky napálení přesvědčením, že
kupují tolerovanou stavbu, byť bez řádné kolaudace(některé stavby nemusí
mít povolení a ani kolaudaci) a záleží na čím pozemku jsou a proč už
vlastník nezasáhl při stavbě. Proč to povolil a nebo toleroval tehdy?
Povím vám příběh jedné trempské chaty v bývalém soukromém lomu. Pro
místní kdysi nezajímavé místo(takových lomů tam je několik) a cenu pro
ně kdysi mělo pole, louka a dům u silnice. Takže nikomu bouda v lomu
nevadila. Pak se ale místo zalíbilo jednomu zbohatlíkovi a lom od státu
koupil. Bouda se stala nelegální stavbou a šla k zemi a legálně v něm
stojí přepychová chata obklopená skalničkovou oplocenou zahradou. Je to
už ale legální stavba na soukromém pozemku a tak mu k ní obec postavila
i asfaltovou silnici, aby mu prý mohli vyvážet odpadky. Hlavní je pro stát
to, že utržil za lom peníze a dotyčný platí daně, což trempové nedělali.
A o to tu jde především!
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

29.7.2024 09:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Nikdo svéprávný nemůže dobrovolně koupit "stavbu", o které neví, zda existuje či nikoli.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2024 12:00 Reaguje na Jindřich Štěpánek
Napálený je nesvéprávný? Teď se zamyslete na legalizací stavby, kterou jste zdědil a nebo koupil bez stavební dokumentace, kterou podle nového zákona pod pokutou
400 000 musíte vlastnit. Před sto a více léty se domky stavěly bez plánů a písemných povolení. A nebo se ty
papíry časem ztratily, shořely a nebo je sežraly myši.
Co s tím? Zadat vyhotovení takových plánů? Projektant to
jistě rád za patřičný obnos udělá, ale taky zjistí, že má
dům závady, kvůli kterým ho je lépe zbourat a nebo komplet
přestavět. Co pak? Takže je majitel takové nemovitosti
nesvéprávný, když ten dům bez patřičných dokumentů zdědil
a nebo před účinností takového zákona koupil? Kdysi se u
mnoha sporů dala použít výjimka, že tak dotyčný konal
"v dobré víře" , ale nyní to už neplatí. Já třeba plány
a všemožná povolení mám a opatruji je jako oko v hlavě,
ale kamarád zdědil starou chalupu po strýci bez všech
těch plánů a povolení. V době kdy ji zdědil to bylo
každému jedno, ale nyní si má plány a povolení opatřit?
On ani neví ve kterém roce byla postavena a v katastru
rok stavby taky není uvedený. Je tam pouze zapsáno jméno prvého majitele a to je vše. Co s tím? No a ještě jeden
příklad se zahradní chatkou na zahrádce mého známého.
Koupil zahrádku s chatkou v době, kdy město tolerovalo
takové chatky a tak byla i předmětem koupě. Dnes by měl
získat dodatečné povolení a je pouze napálený státem,
který změnil předpisy a nebo nesvéprávným, že netušil,
že stát ty předpisy může změnit a vyžadovat zpětně to,
na co předtím nevyžadoval plány a povolení? Totéž má
u studny, která je bez "povolení" na tom pozemku 150
let a proč by k ní měl nyní shánět povolení?
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

7.8.2024 11:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Zas tak nepřeháněj. I kdyby to byla stará stavba, tak by byla zakreslená v katastru. Takže by o ní byla při koupi/dědictví informace. Jenže lidi dobře ví, že jsou to nepovolené stavby, plyne to i z toho, že ve smlouvách jsou uvedeny jen pozemky. O stavbách ani čárka, protože když neexistuje, těžko ji můžeš prodat/koupit oficiálně.
Stavba bez dokumentace existuje, je zapsaná v katastru, to je něco jiného než chata načerno na louce.
P.S.: Co je "koupil zahrádku s chatkou v době, kdy město tolerovalo" Fakt, že město přehlíželo černou výstavbu jaksi není argument pro její legálnost. Nebo má souhlas od města, že tam může chatku míst ?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.7.2024 10:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Staré trampské chaty mají dnes č.p.,patří to již jiným lidem.Staří již umírají. Do těch co ho nemají(č.p) a jsou ukryty chodí to,co jsou pořád trampové. Mají své predátory. Víme o co jde .
Známe to podobně,asi na jiných místech naší vlasti.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.7.2024 11:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas s Vámi. Vyhnat lidi pod rouškou zákonů, když ne podle 114/92, najde se jiný. Buď tam vznikne divočina, kde pak vysadí střevlíka nebo sysly, zakázaný prostor nebo rumiště, pokud se následně prosadí zelený, anebo chaty za peníze nebo „krajina“ za peníze. Nejlépe by se tam měl p. Křeček vypravit a vymyslet, co a jak.
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.7.2024 11:46
Zajímavé je, že nenáviděné N. Mlýny, které někteří chtějí vypustit, v reálu nejsou tak opovrhované a lidi si u nich začali za nezájmu zmatenců dělat místa pro únik z města. Nikomu neškodí, není tam chráněné území, odpočinek je to celkem ekologický. To se nemůže líbit jak zeleným „anti-předci antí-NM“ ideologům, tak boháčům, kteří zjistili, že tam je jezero, Kdyby si režim vzal příklad z německých Schreberových zahrádek nebo ze Skandinávců, aspoň jednou by běžným lidem prospěl. Kolem německých kanálů a jezer jsou kolonie domků, z nichž mnohé taky vznikaly spontánně a živelně, ale zákon se upravil tak, aby ho lidi mohli dodržovat. Schreberovy zahrádky byly kdysi dávno dokonce propagované. Ty kolonie s domky i hospůdkami jsou nyní legální komunity, uklizené, a pravidla se prostě vyvinula. Ve Skandinávii je možné spát kdekoliv v přírodě. Kolem jezer i v lese jsou jednotlivé chatky, někde asi jen s jednoduchým povolením nebo asi bez, v kempinzích i karavany s plůtky z Ikei a muškáty evidentně tam stojící mnoho let, a nikdo nikoho nepronásleduje. Jde to, když se režim chce domluvit s lidma a ne šikanovat.
Není to o trvalém bydlení. Náměty pro p. Křečka.
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

7.8.2024 11:05 Reaguje na Jarka O.
Nikomu neškodí ? A jak asi třeba likvidují odpady. Asi si nevozí bandasku na odpadní vody, které vozí domu na vylití na ČOV.
Odpovědět

Radek Čuda

29.7.2024 14:10
Koukám, že stále platí zlaté pravidlo státní správy ... když se nechce, tak se nechce.

I když by článku neuškodilo, kdyby v něm bylo jaké vlastnické vztahy k dotčeným pozemkům a jaké jsou smluvní vztahy mezi majiteli těch kutlochů a majiteli pozemků.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist