Už brzy totiž bude na vaše emise tohoto neskutečně potentního skleníkového plynu pořádně vidět. Už jen tak neutajíte, že ho do atmosféry vypouštíte. Jak to?

Nová studie zpracovaná vědci Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že v českých lesích postupně došlo k výraznému posunu v biodiverzitě rostlinných společenstev. Výsledky studie potvrdily postupný přechod od pestřejších lesů k jednotvárnějším, převážně stinným porostům, které jsou také bohatší na živiny. V otevřených lesích se ale koncentruje více ohrožených druhů rostlin i živočichů, proto je jedním ze závěrů výzkumu i doporučení k aktivnímu managementu těchto stanovišť. Výsledky byly publikovány v časopise New Phytologist.

Naše krajina churaví. Ačkoli horské lesy jsou povětšinou zdravé, zejména v nížinách umírá život v půdě, kterou postupně splachuje voda do řek. Taková krajina bude obtížně odolávat klimatické změně. Musíme začít myslet progresivně, hospodařit regenerativně a zavádět agrolesnické postupy. A musíme si uvědomit, jak moc naše města potřebují zeleň.

Kdybychom mohli stát v krajině, kterou naši mezolitičtí předkové nazývali domovem, co bychom kolem sebe viděli? Vědci vymysleli metodu analýzy zachovalých skořápek lískových ořechů, která nám napoví, zda byla mikrostanoviště v okolí archeologických nalezišť hustě zalesněná, nebo otevřená a podobná pastvinám. To by nám mohlo pomoci pochopit nejen to, jak vypadalo místní prostředí před tisíci lety, ale i to, jak člověk v průběhu času ovlivňoval jeho životní prostředí.

Významný nárůst v početnosti mokřadních ptáků, obojživelníků a vážek i rozloze cenných rostlinných společenstev zaznamenala Česká společnost ornitologická (ČSO) po vytvoření tříhektarového mokřadu v ptačím parku Josefovské louky. Novou soustavu tůní a ostrůvků tu ornitologové vytvářeli téměř dva roky, v třetím roce vyhodnotili její přínos a výsledky byly nad jejich očekávání. Zaznamenali nejenom velký nárůst v počtu pozorovaných druhů, ale především tu mnohé z nich úspěšně vyvádějí mláďata, což je nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti projektu. Na 9. března ČSO připravuje jeho slavnostní zakončení s exkurzí a prohlídkou nových tůní.

V minulém roce to v mokřadech v péči Ekocentra Koniklec žilo méně, než by se nám i stálým obyvatelům z říše rostlin a živočichů líbilo. Nelehká doba se podepsala i na péči o přírodně cenná pražská zákoutí a nezbývá než doufat, že do let následujících bude rozsah činností mokřadům prospěšných opět stoupat. Přes nepříznivou situaci však aktivity na rozhraní souše a vody neutichly úplně.

Ústup ledovců způsobuje „zelenou proměnu“ řek. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který právě publikoval článek v prestižním časopise Nature Geoscience. Jejich pozorování vychází ze vzorků sbíraných ze 154 horských řek napájených ledovcem po celém světě v rámci projektu Vanishing Glaciers (Mizící ledovce), který financuje Nadace NOMIS.

Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Při použití vhodné provenience vědci považují borovici černou z hlediska lesnického využití za perspektivní dřevinu pro změněné klimatické podmínky v ČR, pokud ji budoucí legislativa nezahrne mezi invazní nepůvodní druhy.

Už jen dějiště následujícího příběhu má podobu laciné hororové kulisy. Opuštěný bunkr, pozůstatek sovětské éry, ztracený v jehličnatých lesích kdesi na západě Polska. A v tomto mechem obrůstajícím železobetonovém monstru, Objektu 3003, který kdysi sloužil k ukládání konvenčních i jaderných zbraní, žily v úplné tmě a chladu další monstra.

Dva výzkumy jesenických lesů se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v rezervacích v oblasti Pradědu a na Králickém Sněžníku. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly. Zjišťují, jakou mají nyní strukturu a jaké organismy je obývají. Ukázalo se, že nejenom centrální část Jeseníků – oblast Pradědu, ale také nejvyšší polohy Králického Sněžníku jsou významným centrem biodiverzity.