Vědci z Oxfordské univerzity mají zajímavý objev: spotřebitelé obecně dávají přednost obrázkům potravin generovaným umělou inteligencí před obrázky skutečných potravin, zejména pokud si nejsou vědomi skutečné povahy potravin. Podle vědců by produkce obrázků potravin vylepšených umělou inteligencí mohla vést k nerealistickým očekávání spotřebitelů, jak má vypadat přírodní potravina. Zjištění byla publikována v časopise Food Quality and Preference.

Teplé podvečery předznamenávají začátek jarní migrace žab na trdliště. Jejich pouť ale může být nebezpečná, zejména pokud při své cestě musí překonat pozemní komunikaci. Každoročně jich množství skončí pod koly aut. Aby tomu tak v Krkonoších nebylo, se starají pracovníci Správy KRNAP, kteří pečují o kilometry trvalých i dočasných zábran.

Přirozená pastva velkých kopytníků vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilních organických komplexů. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová stáda velkých býložravců, aniž by jejich trávicí procesy zahltily atmosféru skleníkovými plyny, což je dnes dáváno za vinu chovům domácího skotu. Toto zjištění pracovníků Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity otiskl Journal of Environmental Management.

Jitrocel kopinatý je u nás zcela běžná rostlina. V USA ale patří mezi zavlečené, invazní rostliny. V novém prostředí se dokáže držet zpátky velmi, velmi dlouho. Než se naplno projeví jeho invazní potenciál a způsobí ekologickou spoušť. Podobně to je s celou řadou dalších invazních rostlin po celém světě. Vyplývá to z nové studie, vedené Kalifornskou univerzitou v Davisu.

Habry obecné letos v Lanžhotě na Břeclavsku vyrašily už 7. března. Takto extrémně brzké rašení vědci za 74 let pozorování dosud nezaznamenali. Rekordně brzy přitom habry vyrašily i loni, letos však ještě o deset dnů dříve. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové se jedná o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly okolo deseti stupňů Celsia.

Tradiční součástí strategie evropského lesního hospodářství je využívání introdukovaných dřevin. V Evropě je po douglasce tisolisté za jednu z nejúspěšnějších introdukovaných dřevin považována jedle obrovská, v některých podmínkách až s invazním potenciálem. Aktuálně zde roste na celkové ploše 10 459 ha, v České republice (ČR) pak na 1508,96 ha. Avšak i porosty nepůvodních dřevin jsou kontinuálně vystaveny projevům změny klimatu a postupně začíná být zřejmé, že bude nutné jejich dříve doporučenou regionální druhovou a provenienční strukturu podrobit novému přezkoumání.

Už brzy totiž bude na vaše emise tohoto neskutečně potentního skleníkového plynu pořádně vidět. Už jen tak neutajíte, že ho do atmosféry vypouštíte. Jak to?

Nová studie zpracovaná vědci Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že v českých lesích postupně došlo k výraznému posunu v biodiverzitě rostlinných společenstev. Výsledky studie potvrdily postupný přechod od pestřejších lesů k jednotvárnějším, převážně stinným porostům, které jsou také bohatší na živiny. V otevřených lesích se ale koncentruje více ohrožených druhů rostlin i živočichů, proto je jedním ze závěrů výzkumu i doporučení k aktivnímu managementu těchto stanovišť. Výsledky byly publikovány v časopise New Phytologist.

Naše krajina churaví. Ačkoli horské lesy jsou povětšinou zdravé, zejména v nížinách umírá život v půdě, kterou postupně splachuje voda do řek. Taková krajina bude obtížně odolávat klimatické změně. Musíme začít myslet progresivně, hospodařit regenerativně a zavádět agrolesnické postupy. A musíme si uvědomit, jak moc naše města potřebují zeleň.

Kdybychom mohli stát v krajině, kterou naši mezolitičtí předkové nazývali domovem, co bychom kolem sebe viděli? Vědci vymysleli metodu analýzy zachovalých skořápek lískových ořechů, která nám napoví, zda byla mikrostanoviště v okolí archeologických nalezišť hustě zalesněná, nebo otevřená a podobná pastvinám. To by nám mohlo pomoci pochopit nejen to, jak vypadalo místní prostředí před tisíci lety, ale i to, jak člověk v průběhu času ovlivňoval jeho životní prostředí.