Věk nejstarších stromů na Pradědu a Králickém Sněžníku přesahuje 400 let
Výzkum doložil, že většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikala přirozenou obnovou – tedy bez pomoci člověka na konci 18. a na začátku 19. století, zřejmě poté, co předchozí porosty narušila kombinace působení silného větru a těžeb dřeva.
„Plochy, které byly zbaveny většiny stromů, začaly opět zarůstat, přičemž na přelomu 19. a 20. století to už byly zase vzrostlé lesy,“ vysvětluje Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.
„Zásadní je, že ojediněle tu rostou stromy starší 250 let, věk nejstaršího dokonce přesahoval 400 let. Nejenom, že se zde zachovaly stromy úctyhodného stáří, ale jejich přítomnost současně dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí, což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ vysvětluje Vojtěch Čada.
Kromě vysokého stáří některých porostů v nich bylo zaznamenáno také množství odumírajících a odumřelých stromů různých fází rozkladu.
„Na některých místech to tu připomíná prales. Díky dlouhodobému nerušenému vývoji tu najdeme tlející dřevo i staré objemné stromy, na něž je vázaná celá řada vzácných druhů,“ doplňuje Miroslav Havira z AOPK ČR.
„Z tohoto pohledu je jednoznačně nejcennější lokalitou lesní komplex údolí Bílé Opavy a Eustachovy chaty v národní přírodní rezervaci Praděd a části národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Domov tu má více než stovka druhů hub či brouků, které k vývoji potřebují dřevo starých stromů,“ doplňuje Miroslav Havira.
V lesích okolo vrcholu Králického Sněžníku byl věk porostů překvapením svědčícím o vysoké míře zachovalosti a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti. Na každé ze čtyř výzkumných ploch rostlo několik stromů starších 250 let, jejichž podíl místy dosahoval více než čtvrtiny. Věk toho nejstaršího dokonce přesahoval 433 roků. Tak vysoká koncentrace starých stromů převyšuje i nejstarší porosty horských smrčin v Jeseníkách.
„V oblasti Pradědu i na Králickém Sněžníku byly zjištěny desítky druhů hub či brouků žijících v odumřelých stromech, ale také mechorostů i lišejníků. Z tohoto množství bylo na každé lokalitě nalezeno kolem padesáti vzácných a ohrožených druhů, které v běžných hospodářských lesích nenajdeme. Výzkum potvrdil význam starých horských lesů pro ochranu druhové rozmanitosti,“ uzavírá Miroslav Havira.
Přečtěte si také |
Nejstarší buk roste ve Východním KrušnohoříVýzkumné projekty Podpora managementového plánování a biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu a Management kleče (Pinus mugo Turra) v NPR Praděd a PR Břidličná a podpora managementového plánování a druhové rozmanitosti lesních ekosystémů v NPR Králický Sněžník připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, věcným řešitelem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra ekologie lesa. Bude se z nich vycházet při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jarek Schindler
28.2.2024 08:43Břetislav Machaček
28.2.2024 10:44dostupné a rostly tam stromy dobré tak leda do kamen. Tam proti "pralesům"
nic nemám, ba právě naopak. Vadí mi pouze násilná přeměna dobře dostupných
hospodářských lesů na parodii pralesa pomocí samovýsevu a bezzásahu. To je
v krajině s tradicí využívání dřeva ke všemožným účelům bohapusté plýtvání.
Jednou ta kvalita bude chybět a dojde na dovozy a nebo na nahrážky něčeho,
co tu můžeme mít z vlastních zdrojů. Ve většině lesů lze nalézt stařešiny,
kteří byli buď dřevorubci "zapomenuti" a nebo hýčkání lesníky a majiteli
jako genetický materiál. Kácení se zabránilo vyhlášením, že je památný
a měl možnost dožít. Mnohdy byla ta památnost zcela smyšlená, ale splnila
účel ochrany. Leckde v nepřístupných místech lze vidět živořící stromy
úctyhodného stáří, kteří jsou na prvý pohled mladíky. Ono to je totiž vždy
o podmínkách a obdivuji dodnes výdrž několika smrků vysázených jako kryt
pro zvěř v bývalém hliništi a pískovně. Za 60 let mají výšku metr a půl
a sílu kmene do 5 cm. Podle pouček ekologů by je už dávno muselo zahubit
sucho na písčitém podloží ve 210 m.n.m. a kůrovec a oni přesto přežívají.
Prostě přírodní bonsaje, které se naučily přežívat s málem, co jim to
prostředí nabízí. Takže v takových lokalitách uvedených v článku věřím
tomu věku a nebude tak pouze tam. V Beskydech se taky najdou podobné lokality, kam se v minulosti dřevorubci nechodili, protože to bylo neefektivní. Takový pomalu rostoucí, dolámaný horský smrk nikdy nebyl
zájmem lidí a ani nikdy asi nebude, dokud si někdo neusmyslí ho z
ideových důvodů z dané lokality zcela vymýtit!
Jaroslav Řezáč
28.2.2024 12:30 Reaguje na Břetislav MachačekHospodářské lesy, které jsou zaměřeny hlavně na zisk mění strukturu lesa a potřebné strouchnivělé a staré vykotlané stromy nejsou, přičemž jsou výrazně potřebné pro ptactvo. Zkrátka míra hospodařských zásahů je příliš vysoká a likviduje všechno.
Ale i to, že se vysazují hlavně produkční lesy, tedy dřeviny, které rychle rostou, rozmanitost porostů žádná, biodiverzita slabá nebo žádná, ovocné stromy nikde.
Více než o novodobé "pralesy" je otázka lesního managmentu ve jménu biodiverzity.
Ono by byla menší potřeba "pralesů" kdyby ta péče nebo taky " nepéče" byla v té lesní krajině vidět. Vytěžit něco harvestorem umí každý trouba.
Jaroslav Řezáč
28.2.2024 12:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčFRANTIŠEK PTÁČNÍK
29.2.2024 08:57 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
1.3.2024 10:25 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKkamarád lesní inženýr, který to ale kvůli rebelství
nedotáhl dál, než na pozici revírníka, to vidí taky
tak. Tatam je operativnost, když dnes nemá revírník
k ruce svoji vlastní pracovní četu, která zasáhla
následující den po zjištění kůrovce a která taky
pěstovala sazenice ze semen místních stromů. To
bylo to, co dnes lesům schází a scházet bude dál.
Pak mám kamaráda malého vlastníka lesů, který má
sice jiné zaměstnání, ale ten nedá vůbec kůrovci
naději. Bohužel v okolí ale tak důslední nejsou
a tak má stále co dělat. Těží sice postaru, ale
ke koni přibral i traktor na hrubší práci. Je
rozdíl jeho les a lesy v okolí a je to poznat na
prvý pohled. Dozorující lesní správce mu nechal
volnou ruku, protože vidí výsledky srdcaře, který
se o les stará. Kamarád povolil ve svém lese
tábořiště, toleruje nám těžbu souší na oheň a
dokonce je dopraví na tábořiště. Na oplátku
nemá problém s pomocnými pracemi v lese. Prostě
jede ve stejném duchu jako kdysi před revolucí,
kdy bylo něco za něco zcela běžné. Lesníkům
nevadilo dohodnuté tábořiště a na oplátku měli
dostatek brigádníků, jejichž práci rozepsali na
mizerně placené zaměstnance. Tak to dělával mnou
zmíněný inženýr a vždy zůstalo i na sud piva pro
brigádníky. Často jsme sud vypili i s těmi jeho
zaměstnanci a byli jsme jedna velká parta. Je
mi smutno z rozhádanosti a dokonce i nenávisti,
která tu je po revoluci. Někteří doslova zblbli
ze svého majetku a přitom se o něho nestarají,
ale vadí jim to, co bývalo desítky let běžné.
Osada se starala o osadní tábořiště, revírník
to kontroloval a usměrňoval. Dnes zákazy a taky
nemožnost tajné dohody kvůli různým bonzákům a
nepřejícím lidem. Jinak pouze tolik, že časem
z lesa zmizí současný podíl ruční práce a ty
harvestory tam zůstanou. Jde pouze o to, jak
budou používány. Při plošné těžbě vytěží třeba
celý hektar komplet, ale tam se dají po nich
stopy dobře zacelit. Horší to bude u výběrové
těžby, kdy poškodí okolní stromy a les bude
narušován těžbou dozrávajících stromů častěji,
než u stejnověkých monokultur. U nás tomu už
desítky let předchází lesáci výsadbou stromů
do šachovnice, kde sice monokultura střídá monokulturu po cca 1 ha, ale jako celek je les smíšený a různověký. Po vysazení v něm člověk zasahuje 2-3x a ne jako u výběrové těžby
v lese smíšeném a různověkém rok, co rok.
Takový les má klid a v něm i živí tvorové.
Ty paseky po plošné těžbě jsou taky i o té biodiverzitě a ty se postupně zase mění na
hustý les. Les je pestrý, byť jsou to jen
hektarové monokultury a do budoucna snadno
těžitelný strojně, protože zájem pracovat
s pilou a koněm bude velmi brzo nulový.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
3.3.2024 06:38 Reaguje na Břetislav MachačekMiroslav Vinkler
28.2.2024 13:53Právě AOPK/SCHKO Jeseníky se kladným stanoviskem zasloužily o vybudování rozhledny na Králickém Sněžníku a následné devastaci celého území navazujícího na dnešní Disneyland Dolní Morava.
Teď !!! zjistili " V lesích okolo vrcholu Králického Sněžníku byl věk porostů překvapením svědčícím o vysoké míře zachovalosti a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti - což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ .
Škoda, že výzkumu nazahrnuly devastaci subalpinské vegetace zašlapané hordami dychtivých popatřit na poklady Kladské kotliny z polské rozhledny postavené za české peníze a úprk/odlet chráněného ptactva z novodobého Václaváku.
Chce se mi zvracet !
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.3.2024 06:15 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
1.3.2024 10:41 Reaguje na Miroslav Vinklerjako jiné funkce, kde se o něčem rozhoduje. Neobviňuji nikoho z
korupce, protože to mnohdy bývá pouze ustrašenost a nebo vděčnost,
která povolí stavbu zhovadilostí. Ten Damoklův meč dočasnosti ve
funkci dělá své i bez všimného a leckdy se někteří spokojí se
žranicí po přestřižení pásky. Tam , kde kritizuji přestavbu
bývalého rekreačního střediska ROH s kapacitou 60 osob na hotel
s kapacitou 300 osob, to byla i nová sjezdovka místo lesa a místo
louky parkoviště a bazén. Potok zahrazen pro zasněžování a nová
asfaltová cesta. No a odměna? Celé vedení CHKO a obce bylo na
rautu u příležitosti otevření. Úplatek a nebo slušnost pozvat
"vstřícné" úředníky? Toť otázka!