Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, které nebyly ovlivněny hospodářskou činností člověka a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na krajinné úrovni. Vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Botanického ústavu Akademie věd ČR se ve svém výzkumu zabývali vlivem vlastností nejzachovalejších lesních stanovišť a jejich krajinného kontextu v rámci ČR na druhovou rozmanitost a zastoupení lišejníků rostoucích na živých i mrtvých stromech, jakožto příhodné modelové skupiny organismů reprezentující lesní biodiverzitu.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se změnami podmínek, řekl na brněnských veletrzích Techagro a Silva Regina lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, i když zpochybnil budoucnost buku.

V Brně se vyskytuje 1492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Je to víc, než vědci očekávali. Na studii více než deset let pracoval tým botaniků z Masarykovy univerzity. K druhové pestrosti flóry přispívá různorodost městského prostředí včetně lesních a travnatých biotopů na periferii.

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.

Při zalesňování velkých holin po kůrovcové kalamitě, které tvoří souvislé plochy desítek až stovek hektarů, je potřeba postupovat s rozmyslem. A přemýšlet co, jak a kdy na holinu vysázet, aby vznikl do budoucna odolný les. Lesníci bohužel podle Jana Řezáče z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti pracují s velkou nejistotou, která plyne z klimatické změny. Nevědí, jaké podnebné podmínky budou panovat za 20 či 40 let, řekl při prezentaci na brněnských veletrzích Techagro a Silva Regina.

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, uvedli výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).

Geologický vodík, někdy nazývaný jako bílý, zlatý nebo přírodní vodík, označuje plynný vodík, který se nachází ve své přirozené formě pod zemským povrchem. Předpokládá se, že vzniká vysokoteplotními reakcemi mezi vodou a minerály bohatými na železo. Vodík je již dlouho označován za jeden z mnoha potenciálních zdrojů energie, které by mohly být důležité při energetické transformaci, ale většina těchto zdrojů se vyrábí za pomoci fosilních paliv, jako je uhlí a zemní plyn, při čemž vznikají značné emise skleníkových plynů. To však není případ geologického vodíku, který by tak podle jeho zastánců mohl hrát významnou roli při odklonu od fosilních paliv. A jeho hledání vyvolává celosvětovou "zlatou horečku", píše server zpravodajské televize CNBC.

Stále častěji dostáváme nabídky s pasteveckými psy z útulků, nebo od lidí, kteří již nemohou mít psy doma atd. atd. S tím, že nám by se určitě hodili na hlídání stád. Je to smutné, ale nehodili.

Plážová sezóna v americkém New Jersey už se blíží - a pokud se dá soudit podle loňského roku, brzy nastane ta pravá chvíle sbalit si vúdú panenky, prdící polštářky nebo čistící prášek na zubní protézy. To jsou jen některé z bizarních věcí, které v loňském roce posbírali v písku na pobřeží dobrovolníci z ekologické skupiny Clean Ocean Action (COA), napsal zpravodajský server Fox News.