https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/annan-karnikova-narodni-plan-obnovy-ma-zpozdeni-kvuli-neschopnosti-ministerstva-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Anna Kárníková: Národní plán obnovy má zpoždění kvůli neschopnosti Ministerstva zemědělství

4.5.2021
Představa ministerstva zemědělství o investicích do krajiny ale neodpovídá odborným požadavkům a ministerstvo zemědělství není u většiny položek schopné obhájit 100% příspěvek k ochraně klimatu. Ilustrační snímek.
Představa ministerstva zemědělství o investicích do krajiny ale neodpovídá odborným požadavkům a ministerstvo zemědělství není u většiny položek schopné obhájit 100% příspěvek k ochraně klimatu. Ilustrační snímek.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Ani za devět měsíců práce a konzultací nezvládla česká ministerstva připravit Národní plán obnovy v takové podobě, aby odpovídal základním požadavkům a mohl být oficiálně odeslán do Bruselu. V den lhůty pro jeho odeslání do Bruselu v pátek 30. 4. totiž plán nesplňoval základní kritérium: že 37 % z investic musí jít na klimatická opatření. Podle našich odhadů je nyní na zhruba 33 %. Pokud by ČR plán v této podobě do Bruselu odeslala, Evropská komise by ho musela oficiálně zamítnout. Hlavní problém představuje komponenta Ministerstva zemědělství ve výši 15 miliard (2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu), která v rozporu s metodikou EU vykazovala 100 % příspěvek ke klimatickým opatřením, Evropská komise však uznává zhruba jen polovinu (8 miliard).
 

Koordinující ministerstvo průmyslu a obchodu čekají perné dny, kdy bude muset na poslední chvíli změnit návrh tak, aby vše sedělo. I tak půjde NPO do Bruselu se zpožděním, které Česku jen dál zkrátí už tak rychlý čas čerpání.

O tom, zda opatření přispívá k ochraně klimatu či ne, totiž nerozhodují česká ministerstva, ale dlouhodobě používaná metodika, kterou se poměřují například položky rozpočtu EU (tzv. Rio markery). Zdaleka největší příspěvek (přes 20 %) k plnění klimatických opatření měla přinést právě kapitola spravovaná Ministerstvem zemědělství, zaměřená primárně na zalesňování (8 miliard) a investice do opatření v krajině (7 miliard). Krajinné programy má sice pod sebou z velké části ministerstvo životního prostředí, to si ale v rámci rozdělování peněz vybralo cestu investic do úspěšných programů Nová zelená úsporám nebo kotlíkové dotace.

Představa ministerstva zemědělství o investicích do krajiny ale neodpovídá odborným požadavkům a ministerstvo zemědělství není u většiny položek schopné obhájit 100% příspěvek k ochraně klimatu. Jednání v posledních měsících stagnují, ministerstvo neakceptovalo žádnou z navrhovaných úprav. Jedná se například o požadavek, aby u investic do zalesňování garantovalo, že lesy budou věkově a druhově rozrůzněné a nebudou v budoucnu hospodářsky využívány. Jedině takové garance by mohly zajistit, že zalesňování skutečně povede k dlouhodobému zvýšení biodiverzity a pohlcování uhlíku. Spory se vedou také kolem závlah a odbahňování rybníků, které ministerstvo prezentuje jako adaptační opatření, Evropská komise však jejich adaptační funkci zpochybňuje, či požaduje specifický způsob využití dotací (např. minimální podíl přírodě blízkých na úkor technických protipovodňových opatření). Z komponenty 2.6 tak bude muset být vyřazeno min. 7 miliard., které bude nutné investovat jinde, každopádně ale do opatření s jasným příspěvkem k ochraně klimatu. Nasnadě je převést peníze do programu obnovy krajiny, které spravuje MŽP, a pro které eviduje investiční potřeby zhruba v této výši.

Kvůli neschopnosti ministerstva zemědělství předložit efektivní opatření na ochranu klimatu je Národní plán obnovy po devíti měsících práce v podobě, kterou není možné do Bruselu odeslat. Ohrožuje tak rychlé čerpání téměř dvou stovek miliard korun.


reklama

 
foto - Kárníková Anna
Anna Kárníková
Autorka je ředitelkou Hnutí DUHA.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

4.5.2021 14:19
"Jednání v posledních měsících stagnují, ministerstvo neakceptovalo žádnou z navrhovaných úprav. Jedná se například o požadavek, aby u investic do zalesňování garantovalo, že lesy budou věkově a druhově rozrůzněné a nebudou v budoucnu hospodářsky využívány. Jedině takové garance by mohly zajistit, že zalesňování skutečně povede k dlouhodobému zvýšení biodiverzity a pohlcování uhlíku."

Proboha, jak někdo může psát/žádat, aby lesy nebyly v budoucnu hospodářsky využívány a tak zajistily pohlcování uhlíku??? To je jako napsat, že nesmíme krávu dojit, aby nám dávala mléko. Přece les bude dlouhodobě pohlcovat uhlík jen tehdy, když v něm budeme těžit dřevo a využívat ho v konstrukcích, kde bude uhlík dlouhodobě zachycen!
Odpovědět
DA

DAG

5.5.2021 07:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Dlouhodobě tvrdím, že DUHA je organizace prosazující jen svoje myělenky(zájmy) na všech úkor ostatních.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.5.2021 13:11 Reaguje na DAG
Řekl bych, že to Hnutí DUHA nedělá prvoplánově, ale jejich vůdci, kteří odmítají věcně diskutovat, k tomu vlastními umíněnými hlavami došli a demokraticky to prosadili (nabrali zaměstance, kteří s nimi souhlasí).
Odpovědět

Jan Škrdla

6.5.2021 20:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Není mi jasné, jestli ten požadavek vzešel z EU nebo HD.
Založit les na zemědělské půdě, a ten ponechat svému osudu nepovažuji za dobrý nápad.

Spíš bych se přikláněl k šetrnějším způsobům hospodaření.
Odpovědět

Jirka Černý

4.5.2021 15:17
Já vidím hlavní problém v tom že se tak nějak automaticky předpokládaná že v Bruselu mají patent na rozum.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2021 18:37 Reaguje na Jirka Černý
Proti tomu, co mají v hlavách naši mašlonci, je to celkem oprávněná úvaha.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.5.2021 19:45 Reaguje na Pavel Hanzl
No jestli chtějí chránit klima zakládáním pralesů, tak to v Bruselu blbci opravdu jsou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2021 21:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Nikdo nehovoří o zkládání pralesů (ty navíc vznikají samovolně). Píše se o smíšených lesích vhodných do dané lokality kde není prioritou hospodářský užitek.

Ale i tak je to celé nesmysl. Jak chcete zakládat les do klimatu, o kterém nic nevíte?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.5.2021 08:43 Reaguje na Pavel Hanzl
"a nebudou v budoucnu hospodářsky využívány"

To znamená tedy co???? Podle mne, že se tam nebude těžit dřevo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2021 08:52 Reaguje na Jiří Svoboda
A nebudou se tam sbírat houby a maliny, nebude se tam lovit zvěř ani venčit pejsci.
Bude to oplocená, zaminovaná a kolumety střežená no - go zóna. Voni sou hlava....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2021 09:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Vy jste fakt komik. Jak chcete těžit dřevo na holině, kde bude ještě za 20 let jen křovisko v lepším případě??
To jsou zcela iluzorní nápady, jako 50% elektřiny z jádra.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.5.2021 19:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Budoucno neznamená jen za 20 let. Navíc jde o nově zakládané lesy, takže tam opravdu nebude za 20 let co těžit. Myslí vám to!
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.5.2021 12:22
A podpora malych lokalnich, klidne i ekologicky hospodaricich zemedelcu by se tam nevesla? Tech, kteri by meli skleniky vyhrivane a osvetlene ze solarnich panelu ci vetrniku a produkovaly by ovoce a zeleninu trochu mimo sezonu, cimz by omezily prevoz potravin svetem - prispevek ke snizeni emisi? Tim by snad nejaka procenta do investic naskocila. Nebo podpora zemedelskych trhu a vystav ruznych velikosti?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2021 08:59
Naše lesy padají k zemi z důvodů zvýšené teploty a sucha, smrk není na tohle klima stavěný.
Takže se dá očekávat, že ze středních a nižších poloh zmizí úplně.

Dobře, budeme obnovovat les pomocí listnáčů, které jsou na sucho a teplo více adaptované. V dnešním klimatu by mohly skutečně vyrůst do normálního věku.

Jenže takový strom roste 50 let a mezitím se klima změní tak, že nemá šanci vůbec vyrůst ani on. Tak co s tím? Zasadit kaktusy?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist