Anna Kárníková: Národní plán obnovy má zpoždění kvůli neschopnosti Ministerstva zemědělství

Ani za devět měsíců práce a konzultací nezvládla česká ministerstva připravit Národní plán obnovy v takové podobě, aby odpovídal základním požadavkům a mohl být oficiálně odeslán do Bruselu. V den lhůty pro jeho odeslání do Bruselu v pátek 30. 4. totiž plán nesplňoval základní kritérium: že 37 % z investic musí jít na klimatická opatření. Podle našich odhadů je nyní na zhruba 33 %. Pokud by ČR plán v této podobě do Bruselu odeslala, Evropská komise by ho musela oficiálně zamítnout. Hlavní problém představuje komponenta Ministerstva zemědělství ve výši 15 miliard (2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu), která v rozporu s metodikou EU vykazovala 100 % příspěvek ke klimatickým opatřením, Evropská komise však uznává zhruba jen polovinu (8 miliard).

Koordinující ministerstvo průmyslu a obchodu čekají perné dny, kdy bude muset na poslední chvíli změnit návrh tak, aby vše sedělo. I tak půjde NPO do Bruselu se zpožděním, které Česku jen dál zkrátí už tak rychlý čas čerpání.

O tom, zda opatření přispívá k ochraně klimatu či ne, totiž nerozhodují česká ministerstva, ale dlouhodobě používaná metodika, kterou se poměřují například položky rozpočtu EU (tzv. Rio markery). Zdaleka největší příspěvek (přes 20 %) k plnění klimatických opatření měla přinést právě kapitola spravovaná Ministerstvem zemědělství, zaměřená primárně na zalesňování (8 miliard) a investice do opatření v krajině (7 miliard). Krajinné programy má sice pod sebou z velké části ministerstvo životního prostředí, to si ale v rámci rozdělování peněz vybralo cestu investic do úspěšných programů Nová zelená úsporám nebo kotlíkové dotace.

Představa ministerstva zemědělství o investicích do krajiny ale neodpovídá odborným požadavkům a ministerstvo zemědělství není u většiny položek schopné obhájit 100% příspěvek k ochraně klimatu. Jednání v posledních měsících stagnují, ministerstvo neakceptovalo žádnou z navrhovaných úprav. Jedná se například o požadavek, aby u investic do zalesňování garantovalo, že lesy budou věkově a druhově rozrůzněné a nebudou v budoucnu hospodářsky využívány. Jedině takové garance by mohly zajistit, že zalesňování skutečně povede k dlouhodobému zvýšení biodiverzity a pohlcování uhlíku. Spory se vedou také kolem závlah a odbahňování rybníků, které ministerstvo prezentuje jako adaptační opatření, Evropská komise však jejich adaptační funkci zpochybňuje, či požaduje specifický způsob využití dotací (např. minimální podíl přírodě blízkých na úkor technických protipovodňových opatření). Z komponenty 2.6 tak bude muset být vyřazeno min. 7 miliard., které bude nutné investovat jinde, každopádně ale do opatření s jasným příspěvkem k ochraně klimatu. Nasnadě je převést peníze do programu obnovy krajiny, které spravuje MŽP, a pro které eviduje investiční potřeby zhruba v této výši.

Kvůli neschopnosti ministerstva zemědělství předložit efektivní opatření na ochranu klimatu je Národní plán obnovy po devíti měsících práce v podobě, kterou není možné do Bruselu odeslat. Ohrožuje tak rychlé čerpání téměř dvou stovek miliard korun.

---

reklama

---