https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ceska-spolecnost-pro-krajinnou-ekologii-stanovisko-k-pozaru-v-narodnim-parku-ceske-svycarsko-a-naslednemu-managementu-uzemi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česká společnost pro krajinnou ekologii: Stanovisko k požáru v Národním parku České Švýcarsko a následnému managementu území

2.8.2022
Foto | Huhulenik / Wikimeda Commons
Primární cíl národních parků spočívá v ochraně přirozených procesů a biodiverzity, druhotně pak v poznávání těchto procesů lidmi, tedy k vědeckým, vzdělávacím a rekreačním účelům. Naše národní parky jsou velmi hojně navštěvovány, České Švýcarsko nevyjímaje. To leží na pískovcovém podloží v nižších a středních nadmořských výškách a je zbrázděno mnoha doly a roklemi. Velká část území je navíc pokryta nepůvodní stejnověkou smrkovou monokulturou. Spolu s postupující klimatickou změnou s vyššími teplotami a větším suchem jsou přírodní podmínky Českého Švýcarska ideální pro vznik a šíření požárů, jejichž pravděpodobnost se ještě zvyšuje s intenzivnější přítomností člověka v oblasti. Oheň je podobně jako vítr nebo kůrovec přirozenou disturbancí, tedy narušením ve vývoji lesa. Kombinací klimatických změn, nevhodné skladby lesa, nahromadění mrtvé biomasy a vyšší přítomností lidí je však pravděpodobnost požáru ještě vyšší, než tomu bývalo dříve.
 
V místech s lesy významně nepůvodní skladby mimo požářiště a nejpřísněji chráněné části národního parku by proto měl být aplikován odstupňovaný management s cílem dospět do stavu, kdy bude nakonec v lese možné uplatnit bezzásahový management a zároveň v okolí zastavěných ploch brát v potaz riziko ohně. Uvědomujeme si tragédii, kterou požár způsobil místním obyvatelům, a skládáme hold práci hasičům.

Jako krajinní ekologové ale především apelujeme na dodržení cílů, které národní park má mít, a to je ochrana přirozených procesů na co největší části území. Ty mají být kladeny před ostatní zájmy v národním parku. Právě nevhodná a nepůvodní smrková monokultura pomohla ohni se dále šířit. Díky této disturbanci, pokud bude po požáru na zasažených lokalitách aplikován bezzásahový režim, může vzniknout druhově, strukturně a věkově rozrůzněný les, který zajistí kromě ochrany přirozených procesů také vyšší biodiverzitu a odolnější les vůči příštím disturbancím. Požár proto i při všech tragických souvislostech berme jako příležitost pro přirozenější vývoj a budoucnost lesa.

Zpracoval Tomáš Janík a schválil hlavní výbor společnosti.


reklama

 
Česká společnost pro krajinnou ekologii

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.8.2022 11:39
Nó, dojede David C., mávne hůlkou a vznikne "druhově, strukturně a věkově rozrůzněný les". Disturbantům zdar!-)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 12:35 Reaguje na Karel Zvářal
Rekl bych, ze ekologum tenhleten jejich modni, udajne "vedecky" pojem "disturbance" - a jeho adorovani ve vyvoji "nejcennejsich geobiocenoz" casem poradne zhorkne. Koukneme li na vyvoj te aktualni "disturbance" na Ukrajine
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.8.2022 13:18 Reaguje na Miloš Zahradník
Disturbance je užitečná jako nesouvislé prostřídané plochy. 12 km2 není ani tak disturbance, jako jednotné spáleniště. Navíc, v minulosti si stěžovali na rozrůstání nepůvodních dřevin. K bříze se přidával modřín, douglaska, a vejmutovka. Proč by tomu po požáru měklo být samovolně jinak?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 13:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Prislo mi ze "ekologove" to slovo pouzivaji jako radoby odborny fetis, aniz by ho nejak specifikovali. Kdyz pro ne byla prave napriklad ta velkoplosna zkaza lesu (orkanem, a pote kurovcem) na Sumave "disturbanci"
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.8.2022 13:35 Reaguje na Miloš Zahradník
Abych nevypadal jako "generál po bitvě", dokládám, že razím teorii nápravy chyb způsobených člověkem opět člověkem samým dlouhodobě (viz. níže, první podnadpis).

Fráze, že "příroda si pomůže sama a lépe" je hodna hurvínkovského náctiletého sprejera (či ohýnkáře), a jak vidno, tak i ekologistů. Před chvílí mluvil starosta Jetřichovic, doporučuji jeho záznam si vyhledat. Doufám, že tento názor nakonec zvítězí a slovům jako "přirozené procesy v nepřirozeném lese" už nebudeme muset naslouchat. Cimrman hadra.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
Odpovědět
va

vaber

2.8.2022 15:07 Reaguje na Karel Zvářal
,,nápravy chyb způsobených člověkem opět člověkem,,
to vypadá rozumně ,jen musí člověk přesně vědět jaké chyby udělal a jak je správně napravit,
já bych řekl ,že člověk neví ani jedno ,to mu ale nebrání ,aby napravoval co si myslí, že má napravovat a jak,
jak to dopadne ukáže budoucnost,
ale i výsledek hodnotí jen člověk ,příroda nemluví
budte si jist ,že příroda si pomůže ,dělala to tak desítky milionů let a člověk se do přírody štourá posledních několik set let a už si myslí ,že je lepší než příroda
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.8.2022 15:23 Reaguje na vaber
Už jsem to psal jinde. Jistě, síla přírody je velká, vždy na místě požáru, holiny, výsypky, opuštěného města (Pripjať)... NĚCO vyroste. Ale vyhlašovat NP na místě např. posledních dvou příkladů - to by mi asi dali, že?-)

Jádro sporu není v tom, že "něco" vyroste. Jistě, vyroste. Jen chci říct, že je něco jako management, který navrátí z velké části dřeviny tam, kde by měly růst. Je rozdíl mezi ekologickým přínosem dubu, buku, habru, lípy oproti douglasky, vejmutovky, dubu červeného aj. "doporučovaných" (kým???) místo k suchu citlivému smrku.

Tak jako si nedáte na pracovní místo libovolnou kusovku, ale řádně si prověříte ("aby seděl/vyhovoval"), podobně je tomu v ekologii. Není strom jako strom, tak jako není trávník/rozkvetlá louka jako trávník/angličák. Elementární vztahové záležitosti, ale většině ekologistů to dělá evidentně problémy.
Odpovědět
va

vaber

2.8.2022 15:44 Reaguje na Karel Zvářal
,,ty dřeviny které by tam měly růst,,
to myslíte z historického pohledu nebo z pohledu současného klimatu v tomto konkrétním místě?
ten historický pohled už nemusí být správný a neměly by tam růst jiné vhodné pro současný stav klimatu ,
ale jaké jsou ty vhodné, kdo to ví?

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.8.2022 15:56 Reaguje na vaber
Uff! Jsou ty bučiny u Pravčické hnědé, nebo jaké? Prostě smrk je nejnáchylnější k suchu, i letos bude hodně napadených. Je třeba myslet dopředu a zajistit dostek sazenic různorodých původních dřevin. Vtroušeně i ty "exotické", budiž, ale převaha by měla být domácích. I ony se vyvíjejí a přizpůsobují. Je bych vysadil na 10-20% plochy (minimálně), zbytek ponechal sukcesi. A časem by se poznalo, jak se původní šíří přirozeně, či je jím třeba pomoci a vysadit je jinde místo např. břízy. Ale myslím si, že to nebude nutné. Myšice, sojky, veverky se postarají.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.8.2022 19:36 Reaguje na vaber
No ono těch teplých období už v poledové době několik bylo a tak se smrk odstěhoval(určitě i s pomocí kůrovce) nahoru kde prší a je chladno. Pak přišlo období studené a mokré například posledních 200 let a majitelé lesa zjistili, že velice roste i dole na kšeft. No a teď se stěhuje zase nahoru. Ale pokud nebudou semenné listnaté stromy = výstavky v dosahu tak se bude několik generací obnovovat smrk a bude sežrán. pro urychlení návratu je podstatně lepší těm listnatým stromům pomoci výsadbou, už jen proto, že lesy jsou rozdrobeny a přerušeny velkými plochami polí, co brání přirozenému šíření.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.8.2022 19:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak. Přirozeným (jedlo-bukovým) lesům by nebylo třeba pomáhat výsadbou, jen v případě opravdu rozsáhlých plošných katastrof. Nahradit tisíce ha monokulturní plantáže smíšeným (přírodě blízkým) porostem je povinností toho (Homo erectus), kdo před stovkami let tu anomálii způsobil.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.8.2022 08:33 Reaguje na Karel Zvářal
No to si myslím i já. Na těch velkých plochách smrku nejsou semenné stromy. Aspoň ty vysadit, aby po další kalamitě kůrovcem se mohl přirozený nálet vyvíjet.
Odpovědět

Jaroslav Černý

2.8.2022 12:25
"Druhově, strukturně a věkově rozrůzněný les" byl slibován i na Šumavě, a je tam zase většinově smrk.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-les-vytvareji-spontanni-procesy-na-sumave
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.8.2022 13:28 Reaguje na Jaroslav Černý
No ale na Šumavě je autochtonní smrk a není zdroj nepůvodních stromů, kdežto v NPČS je halda modřínu, douglasky a vejmutovky. Takže co poroste jako z vody?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 13:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mimochodem, pred delsim casem jsem se zde na ekolistu snazil od znalcu zjistit, jak se geneticky lisi autochtonni sumavsky smrk od autochtonniho smrku krkonosskeho. Odpoved znela z mezi smrky Krkonos, Krusnych hor a Sumavy neni nejaky vyrazneji viditelny geneticky rozdil. Ten je az u smrku Jeseniku a samozrejme Alp. Docela by mne zajimaly podrobnosti. Dale by mne zajimalo, proc modrin nekde (v Jesenikach) autochtonni je a jinde nikoliv. To bylo to obdobi od posledni ledove doby tak kratke?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.8.2022 19:39 Reaguje na Miloš Zahradník
No jasně, když si vzpomenu na pylové závěje ze severu i z jihu, tak se smrk jistě silně po celé Evropě kříží.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 21:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ja jsem uplny laik co se biologie tyce, ale co to pak znamena "smrk adaptovany na mistni podminky"? To je prece pak nejaky lysenkismus, ne?
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

3.8.2022 00:20 Reaguje na Miloš Zahradník
Rozdíl mezi jednotlivými autochtonními smrky je v úhlu nastavení větví ke kmenu, délce větviček s jehličím, růstu kmene, šířce korun apod.
Ale jak a co - musel byste si to najít v odborné literatuře.
Odpovědět
ZH

Zbyněk Hoták

3.8.2022 10:29 Reaguje na Miloš Zahradník
Těžba modřínového dřeva je v Nízkém Jeseníku doložena již v 16. století. Zdejší modřín je, či možná byl, příbuzný polského a karpatského modřínu, šířil se odtud, ale patrně dál ho nepustily rychleji se šířící dřeviny. Od 18. století je ovšem v této oblasti i jinde modřín hojně vysazován, v 19. století se začalo vozit semeno z Alp (tamější modříny mají větší šišky a trochu jinou texturu větví), docházelo zde k výsadbám těchto modřínů a křížení s původní populací.
Otázkou je, jak vypadala původní stanoviště jesenického modřínu před intenzivní lesnickou činností člověka. Četl jsem několik často protichůdných názorů. Že modříny rostly na svazích vyhaslých sopek. Nebo že rostly na strmých erodujících březích řek. Nebo že jejich obnova (podobně jako heraltické borovice) byla závislá na občasných požárech. Každopádně jejich výskyt v podhorském stupni postrádá bez disturbancí (taky to slovo používám :-) ) možnost se rozmnožovat. Což jsem před pár lety viděl v typové rezervaci jesenického modřínu NPP Ptačí hora, kde svého času v tomto dnes převážně bukovém lese vzklíčilo plno modřínových semenáčků, nepřežil ani jeden.
Odpovědět
JJ

Jiří Janota

2.8.2022 21:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vzpomínám si na argumenty ekologických aktivistů, kteří obhajovali rozšíření kůrovce na Šumavě. Jedním ze zásadních byl, že jde o nepůvodní smrkové porosty, které ke nutno obnovit. Pouze se ptám, nové zmlazeni smrku z takzvaně nepůvodních porostů činí nově zmlazené porosty původními?
Odpovědět
MV

Martin Vlk

2.8.2022 15:24
Myslím, že nastane taková klasika. Tam kde hořelo a již nemá co hořet a mnoho desetiletí hořet nebude, ani kdyby se o to někdo snažil, tak přesně tam se budou aplikovat ty nejpřísnější opatření. Všude jinde se na to bude z vysoka kašlat dál. Po dlouhých letech, až bude vše zapomenuto a všechna opatření přijdou v niveč, tak pak bude hořet na novo. Je to takový zajetý cyklus, stejně to tak proběhne a nemá cenu si s tím lámat hlavu.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

2.8.2022 15:54
Neměli bychom zapálit i Šumavu a Krkonoše?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.8.2022 19:42 Reaguje na Karel Tejkal
No měly by se vypalovat stepi. Po částech a v zimním období. Lesy to bych neviděl jako užitečné zato hodně nebezpečné. Kůrovec a vichr stačí.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

2.8.2022 18:47
Já tomu zase nějak nerozumím, to už jednali a debatovali krajinní ekologové s ministerstvem životního prostředí, se státem, se starosty obcí a Německou stranou, dokonce asi mají vyhotovené nezávislé posudky, co je pro park nejlepším řešením? Jako by celá věc byla už vyšetřena a uzavřena? Mě to přijde,dosti nešťastné, nerozumné a předčasné prohlášení, které momentálně nemá jiný výsledek, než proti státu postavit a naštvat jeho veškeré obyvatelstvo, které sleduje výsledek státního hospodaření, tedy nakládání se společným majetku a národním dědictvím nás všech a to jsme si tento výsledek zaplatili z našich daní. Pokud zde máme ještě pořád právní stát, věřím, že první slovo nebude mít společnost ekologů, ale pan soudce s návrhem na nápravu věci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.8.2022 19:44 Reaguje na Milan Vítkovič
Do zákona nějaký lobbista dostal bezzásahovost v NP. A úředník na správě NP se toho musí držet, jinak skončí.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

2.8.2022 19:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
uvidíme, nakolik to bude chtít kdo zamést, jako každý problém v poslednách desetiletích. Myslím si, že zákon se dá vždycky změnit, doplnit, nebo upravit, kor po těchto zkušenostech.
Odpovědět
Sl

Slovan

2.8.2022 21:46
Popis situace po 5 letech od požáru u Havraního kamene v NPČS. Tzv. Spáleniště bylo ponecháno samovolnému vývoji.

"Prvními organismy osídlujícími spáleniště jsou houby (tzv. antrakofilní druhy), rostoucí
výhradně na spáleništích. Tři týdny po uhašení požáru se zde objevila ohnivka spáleništní (Pyronema omphalodes), na podzim zde již rostlo třináct druhů spáleništních hub. Objevily se první mechorosty, které již na jaře roku 2007 vytvářely rozsáhlé porosty: především játrovka porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) a mech zkrutek vláhojevný (Funaria hygrometrica). Hustý mechový koberec váže kořínky půdu, zadržuje značné množství vody a tím poskytuje vhodné podmínky pro uchycení semen dřevin. Na podzim roku 2007 se tak spáleniště pokrylo hustým nárostem pionýrských dřevin – břízou bělokorou, topolem osikou a vrbou jívou.
Původní stromy na požářišti nepřežily účinky požáru a během dvou let odumřely. Jejich kořeny však stále zpevňují půdu, na mrtvých kmenech se sráží vzdušná vlhkost, padlé stromy poskytují ochranu rašícím semenáčkům dřevin před okusem zvěří. V současnosti zde převládají pionýrské dřeviny, v jejichž stínu hojně zmlazuje borovice lesní a objevují se semenáčky dalších dřevin (buk, dub, javor, smrk), které zde jednou budou tvořit vzrostlý les."
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.8.2022 22:20 Reaguje na Slovan
Hezke, ale tak zrejme vypada lecjake spaleniste, napriklad nekde po ohnich palenych na carodejnice. Objeveni se Pyronema omphalodes a nasledne Funaria hygrometrica nebyva jeste duvodem k vyhlaseni narodniho parku nebo tedy SPR na dane lokalite....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.8.2022 08:58
Vypadá to (dle satelitu), že nejčernější scénář se nenaplní, přece jen se díky konfikugaraci terénu a prolívání ze vzduchu něco zachránilo. Více asi bude jasné až na jaře, požářiště si bude muset pár let sednout, zazelenat bylinami, a až pak se uvidí, jak eventuálně přírodě pomoci.

https://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QO_o/CVxIp/infracervena-npcs-fire-28-7f.jpeg?fl=cro,0,0,1995,1149%7Cres,722,,1%7Cwebp,75
Odpovědět
KP

Karel Padevet

3.8.2022 14:39
Přeloženo do jazyka českého... náš vědecký pokus "úspěšně probíhá" a zase budou granty.
Na potrefené obyvatele zvysoka se..me.
Odpovědět
dharmošlap

dharmošlap

8.8.2022 21:25
No o tu smrkovou monokulturu se již 22 stará Správa NP ČŠ...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist