Dana Balcarová: Betonování říčních koryt je příkladem selhání státu při řešení sucha
V minulosti brutálně zregulovaný Srbický potok, který se díky přírodním procesům sám a zdarma zrevitalizoval, začal letos na jaře státní podnik Povodí Vltavy narovnávat a břehy znovu zpevňovat pomocí kamenů. Zjistila jsem, že místní zabránili navrácení celého potoka do regulovaného stavu jen tím, že Povodí Vltavy nepustili na své pozemky. S prosazením přírodě bližšího řešení jim nepomohly ani úřady, které mají na starosti ochranu životního prostředí. Je smutné, že občané sami musí bojovat za to, aby jim stát zpátečnicky nereguloval vodní toky. Ministerstvo zemědělství má mnoho strategií na zadržení vody v krajině a proti suchu. Ale případy jako je tento, dokládají, že je není schopno aplikovat v praxi.
Piráti v červnu představili plán na boj s extrémními projevy změny klimatu Vodu řešíme teď, který zpracovává téma do konkrétních kroků a etap, co musíme udělat hned, do konce roku a v dlouhodobém horizontu. A právě jedním z kroků je můj pozměňovací návrh, jehož cílem je určit jasnou hranici mezi nutnou údržbou smysluplných staveb na vodních tocích, a naopak nesmyslném lpění na „údržbě“ v minulosti brutálně zregulovaných koryt, které díky přírodním procesům začaly opět plnit v krajině svou funkci. Tak jako tomu je i v případě Srbického potoka.
Tady najdete pirátský plán Vodu řešíme teď.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Katka Pazderů
18.7.2020 06:50Pokud ale majitelé břehů souhlasí s tím, že jim část jejich pozemků vezme velká voda, tak je to v pořádku. Soukromé vlastnictví je nedotknutelné.
Po povodni by Povodí Vltavy mohlo čelit žalobě na nečinnost, totiž na neúdržbu povodí potoka.
PavelA
18.7.2020 09:18 Reaguje na Katka PazderůKrejcar Stanislav
18.7.2020 09:56 Reaguje na PavelAJan Knap
18.7.2020 10:29 Reaguje na Katka PazderůJiří Svoboda
19.7.2020 21:21 Reaguje na Jan KnapAle takové toky snad nechceme!? Když je všude hodně vody, tak ještě přidá, když je sucho, tak se postará, aby bylo ještě více sucho. Inu radost si počíst!
Ondřej Dočkal
19.7.2020 22:15 Reaguje na Jiří Svobodaano, takové toky nejenom že chceme, ale potřebujeme. Ono voda na povrchu totiž neznamená voda v podzemí. Do podzemí se musí nějak dostat, a přes zhutněnou podorniční vrstvu na polích to moc nebude. Ani přes narovnaná kamenem vyskládaná nebo vybetonovaná koryta to nebude, nebude to ani přes náhony plné jezů, které mají jezové zdrže plné bahna (= ucpaná komunikace mezi podzemní a povrchovou vodou). Bude to právě přes ty aspoň trochu přirozené vypadající a fungující toky, které fungují přesně takto:
"V době dostatku tok vodou dotuje okolí a v případě nedostatku si ji bere zase zpět."
Obáváte-li se toho, že přirozený tok stahuje vodu z okolí když je sucho, obávejte se 100x více toho, jak funguje zahloubený, srovnaný tok. Ten má totiž dno o metr, dva i více níž než ten tok přirozený, takže stahuje v okolí vodu o metr, dva i více než on.
Břetislav Machaček
20.7.2020 22:06 Reaguje na Jan Knapkdyž prochází hustou zástavbou.Tam má opravdu zpevňování
břehů své opodstatnění.Taky se mi to nelíbí a pro ryby by mělo být dno alespoň upraveno poházenými balvany,kde najdou úkryty i při povodňové prudce proudící vodě.Jinak s vámi souhlasím o proudění vody pode dnem i v té půdě kolem,
pokud se ale nejedná o skalnaté podloží.V úzkých údolích
musí mít ale s ohledem na obyvatele v okolí tok profil
srovnaný a zahloubený tak,aby byl schopen přívalové
srážky zvládnout.S pohledu rybáře,či ochránce přírody
je to špatně,ale z hlediska obyvatel bohužel nezbytné.
Mnohde díky podloží nelze ani očekávat nějaké rychlé zasakování vody v případě přívalových srážek a to ani
v případě zádržných opatření nad obydlenou oblastí.
"Divokost"toku je limitována zástavbou,okolními komunikacemi a taky zájmy vlastníků okolních pozemků.Né každý zemědělec bude nadšen z rozlivu toku po jeho polích,loukách a zničení úrody.Zde by pak mělo dojít k výkupům takových pozemků a jejich uvedení do stavu retenčních opatření na toku.A nebo pak uvedené škody na úrodě díky retenční funkci
pozemku nějakým způsobem hradit.Nechtějme opět po někom,
aby se obětoval pro obecné blaho a měl svůj pozemek trvale
znehodnocen.Bohužel od některých citlivých břehových úprav
z minulosti se upustilo.Proti takzvanému baštování pomocí
dřevěných kůlů proplétaných vrbovým proutím,by snad nikdo
z ochránců přírody nic neměl.Na to už bohužel schází
pracovní síla a tak se bohužel používají méně citlivá
opatření.Pamatuji takto zpevněná koryta a dodnes tam
je vidět zbytky těchto kůlů.Břehy byly zpevněny kořeny
pravidelně seřezávaných vrb a kořeny ve vodě sloužily
rybám a rakům jako úkryty.Bohužel co bylo bylo a už
nebude,protože "nejsou lidi".Oni jsou,ale už pouze
mudrují z tepla kanceláří o tom,jak by mělo vše vypadat.