Daniel Pitek: Chceme jít jako ovce na porážku pod vedením takových ovčáků?
8.11.2019
Pole nedaleko Slaného.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Pitek
A co Česká republika?
Vláda České republiky verbálně bojuje se suchem a klimatickou krizí hrdinným způsobem. Čelní představitelé státu se fotí při víkendovém sázení stromů, sázení syslů, procházkách po rašeliništích a podobných akcích. Je to bohužel pouhá propaganda a populistický marketing mající za cíl obelhání občanů. Realita je však diametrálně jiná, jak konstatoval ve své zprávě i NKÚ.
V České republice se za vládnutí současné garnitury prolomily limity na těžbu hnědého uhlí na dole Bílina, tepelné elektrárny se místo uzavření prodávají do soukromého sektoru, který bude chtít vytvořit zisk při spalování uhlí bez ohledu na zhoršení stavu životního prostředí. Elektrárna Počerady, podle vyjádření Pavla Tykače dobře fungující veterán, při spalování hnědého uhlí produkuje 5,5 milionu tun CO2, stejně jako auta v celé České republice. Přesto Česká republika chce tuto elektrárnu Pavlu Tykačovi místo uzavření prodat.
Rozpadají se nám vlivem sucha a tepla smrkové lesní porosty po celé republice a my jsme za posledních třicet let snížily výměru smrkových porostů ve prospěch listnatých lesů o pouhá 4 %.
V zemědělství se místo adaptace naší krajiny na klimatickou krizi, přestože veškeré potřebné postupy známe, houževnatě držíme velkoplošného intenzivního způsobu hospodaření, který naopak dopady klimatické krize prohlubuje a vyhovuje pouze úzké skupině agrobaronů, kterým přináší zisky a vláda je jejich prodlouženou exekutivní rukou.
Česká republika má evropský primát ve velikosti vysychajících polí, kde výrazně degraduje erodující půda a člověk na některých plochách může vidět "zaokrouhlení zeměkoule", jako na moři.
Pole na snímku je nedaleko Slaného.
Chceme jít jako ovce na porážku pod vedením takových ovčáků?
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energií
Průměrná roční teplota České republiky překonala v roce 2024 poprvé 10 °C
Reuters: Změna klimatu stvořila novou realitu - takhle teď bude vypadat život
Další články autora |
Daniel Pitek: Myslím, že je na čase, aby norování lišek bylo přiřazeno k zakázaným způsobům lovu
Daniel Pitek: O záchraně malých srnčat a nápravě historické křivdy na myslivosti
Daniel Pitek: Jaký je stav zemědělství v Evropě a v České republice? Proč se neúčastním protestu v Praze?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (79)
ig
8.11.2019 06:37
Máte pravdu, nechci jít na porážku pod vedením lidí, kteří mají sice naprosto jasno v tom, že elektrárna se musí zavřít, ale netuší, jakou jinou elektrárnou ji tedy mají nahradit.
Odpovědět
8.11.2019 08:02 Reaguje na
A co takhle jí nenahrazovat? Jsme vývozci elektřiny...... vztávat igčko!
Odpovědět
ig
8.11.2019 10:09 Reaguje na
Je mi známo. Z hlediska celého světa je jedno, zda ta elektřina teče přes nějakou čáru nakreslenou na mapě. Kdybyste tu elektrárnu vypnul, musí ji někde v Evropě nahradit jiná a nedělejte si iluze, že to bude nějaká jaderná, protože ty jedou na 100 %. Sluneční ani větrná to taky nebude, protože ty ji už teď nahradí kdykoliv je to možné.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.11.2019 07:14Pan Pitek už trochu unavuje. Pokud jsem si všiml, se suchem mají problém v Polsku, Německu, Rakousku- a tam jaksi velké lány nejsou. Takže příště méně demagogie a podstatně víc objektivity.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.11.2019 08:10 Reaguje na pavel peregrinPotrefená husa Peregrin se ozval...
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
8.11.2019 08:13 Reaguje na pavel peregrinTo spíš Vy unavujete s tím, jak popíráte realitu...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.11.2019 11:32 Reaguje na Lukáš KašpárekKašpárku, nedělejte ze sebe pořád toho kašpara a už konečně jednou pište k věci. Zatím ani jednou, pokud jsem Vás vyzval, jste mi na moje konkrétní dotazy neodpověděl. Takže pokud jste méně chápavý, ptám se se- vysvětlete mi, jak to, že ve výše jmenovaných státech mají problém se suchem, když jejich pole jsou podstatně menší než naše. A pokud mi fundovaně neodpovíte, příště si svoje komentáře odpusťte, zbytečně se ztrapňujete.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
8.11.2019 12:34 Reaguje na pavel peregrinAbych byl upřimný,taky čekám s čím p.Kašpárek vyrukuje.
Odpovědět
pp
JŠ
Jan Šimůnek
8.11.2019 08:42Máme demokracii a ta ukazuje, že zelení jsou hluboko (skoro 4 procenta) pod prahem vstupu do Parlamentu. V Německu je to něco jiného, tam zelení v podstatě substituují zakázanou NSDAP.
Normální lidé si zavádění zelených fantasmagorií, na kterých vždy nějaká zločinecká tlupa "náhodou" vydělá, prostě nepřejí. Zelení se u nás totálně zdiskreditovali. Takže lidé spíš podpoří "antizelené" politiky, kteří budou bursíkovskoé chlívy a hnojiště sanovat.
Odpovědět
Normální lidé si zavádění zelených fantasmagorií, na kterých vždy nějaká zločinecká tlupa "náhodou" vydělá, prostě nepřejí. Zelení se u nás totálně zdiskreditovali. Takže lidé spíš podpoří "antizelené" politiky, kteří budou bursíkovskoé chlívy a hnojiště sanovat.
JS
Jiří Svoboda
8.11.2019 09:07Jinde delaji vice, jinde jeste mene nez u nas. Vysledky jsou ale vsude prakticky stejne. Pak je otazka, proc opatreni nepomahaji a jsou neucinna. Myslim, ze proto, protoze politici ve skutecnosti nechteji jit efektivnimi opatrenimi proti zajmum mocnych lobby, vicemene vse je jen naoko a cim drazsi tim "hodnotnejsi". Nepochybuji, ze COP25 v Madridu bude v jinem duchu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
8.11.2019 11:06Asi jsem jedním z mála diskutujících ,který se osobně seznámil nejen s autorem článku, ale zejména s tím, co dotyčný udělal pro obnovu krajiny pod Milešovkou. A není toho málo - na stovkách ha bývalých socialistických lánů (600ha) vytváří pestrou krajinu , strukturovanou s nelesní zelení, solitérními stromy, remízky, skupinami keřů, alejemi, agrolesnickými systémy, krajinu malých polí přerušovaných mezemi, příkopy, zatravněnými údolnicemi se širokou škálou pěstovaných plodin a půdou hnojenou organickou hmotou v podobě chlévské mrvy, kompostu nebo zeleného hnojení ze zaoraných meziplodin.
Nutno podotknout,že za své prostředky a svýma rukama .
Pokud poukazuje na skutečnost, že vláda bojuje s dopady klimatické změny hlavně ve verbální rovině a v reálu se zrovna nepřetrhne, pak má naprostou pravdu.
Dovolil si poukázat na to, že vláda ČR do-prolomila limity na těžbu HU a elektrárnu Počerady místo toho, aby ji uzavřela prodává majiteli skupiny Sev.en Energy, která ovládá aktiva bývalé Mostecké uhelné .
Dále podotkl, že se nám rozpadají lesy (což je pravda) a že zemědělsko-průmyslově-chemický agrární komplex nadále devastuje naší krajinu. (což je také pravda).
Tak došel k závěru,že vládní garnitura více než na svoji zemi a její občany myslí na profit obchodních korporací zejména v oblastech, které mají velmi blízko k osobě premiéra. (což je taky pravda).
Tak proč jste tak podráždění ?
Odpovědět
Nutno podotknout,že za své prostředky a svýma rukama .
Pokud poukazuje na skutečnost, že vláda bojuje s dopady klimatické změny hlavně ve verbální rovině a v reálu se zrovna nepřetrhne, pak má naprostou pravdu.
Dovolil si poukázat na to, že vláda ČR do-prolomila limity na těžbu HU a elektrárnu Počerady místo toho, aby ji uzavřela prodává majiteli skupiny Sev.en Energy, která ovládá aktiva bývalé Mostecké uhelné .
Dále podotkl, že se nám rozpadají lesy (což je pravda) a že zemědělsko-průmyslově-chemický agrární komplex nadále devastuje naší krajinu. (což je také pravda).
Tak došel k závěru,že vládní garnitura více než na svoji zemi a její občany myslí na profit obchodních korporací zejména v oblastech, které mají velmi blízko k osobě premiéra. (což je taky pravda).
Tak proč jste tak podráždění ?
pp
pavel peregrin
8.11.2019 11:44 Reaguje na Miroslav VinklerMy pragmaticky uvažující nejsme podrážděni, tedy já určitě ne, ale nemám rád, když někdo z někoho dělá , s prominutím, vola. Pokud by se pan Pitek měl živit jako normálně fungující zemědělský subjekt, tedy s rostlinnou produkcí ,za normálně nastavených podmínek, brzy by došel k trochu jiným závěrům o způsobu hospodaření.Já v žádném případě nesnižuji zásluhy pana Pitka o obnovu krajiny pod Milešovkou, současně ale dodávám, že normálně nehospodaří, ostatně se to tady již jednou probíralo. Jeho hodnocení zemědělství je , jemně řečeno, úsměvné. A co se týká toho, zda jsou či nejsou potřeba elektrárny, prolomení limitů apod., tak tam jsme my včetně pana Pitka laici a pouštět se do takového hodnocení je přinejmenším odvážné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
8.11.2019 12:12 Reaguje na pavel peregrinP. Pitek je členem v Asociaci soukromého zemědělství, České společnosti ornitologické či v Pro-bio svazu. Aktivně se zasazoval mimo jiné o opravu drobných barokních sakrálních památek v okolí Milešova či o obnovu historické trati přes České středohoří, vystupoval proti prolomení limitů hnědého uhlí v severních Čechách a proti výstavbě logistického centra kamionů na hřebeni Krušných hor. Proslul zejména díky svým vodohospodářským zásahům v krajině, kolem Milešovky vytvořil desítky tůní a rybníků. Chová ovce, krávy a koně, zakládá ovocné sady se starými a krajovými odrůdami.
K tomu nelze říct nic jiného než to, že se jedná o zemědělce.
Na rozdíl od vás využívá zcela jiný přístup k půdě,kterou nechápe pouze jako výrobní nástroj k tvorbě zisku, ale jako jednu ze základních složek životního prostředí, která podstatně lépe odolá negativním dopadům změny klimatu na českou krajinu.
K těm laikům - svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena.Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
Což neříká pan Pitek ale Listina základních práv a svobod ,která je součástí našeho právního řádu.
Odpovědět
K tomu nelze říct nic jiného než to, že se jedná o zemědělce.
Na rozdíl od vás využívá zcela jiný přístup k půdě,kterou nechápe pouze jako výrobní nástroj k tvorbě zisku, ale jako jednu ze základních složek životního prostředí, která podstatně lépe odolá negativním dopadům změny klimatu na českou krajinu.
K těm laikům - svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena.Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
Což neříká pan Pitek ale Listina základních práv a svobod ,která je součástí našeho právního řádu.
RN
Radek Novák
8.11.2019 12:42 Reaguje na Miroslav VinklerPokud Vás postavím na 600 ha půdy, asi brzo sám zjistíte že dotace z 600 ha Vás a vaši rodinu pěkně zajistí a také, že v pohodě stihnete obdělat dejme tomu 100 ha, tak bude fajn vybrat ty nejlepší pole, zbytek zatravnit a udělat si z toho "přírodní rezervaci". Pokud budou pozemky vaše klidně si tam uděláte rybníčky a remízky. Pokud ale budete mít na těch 600 ha ještě dalších 15 kolegů kteří se budou chtít také uživit budete uvažovat a hlavně konat poněkud jinak. Pokud ty pozemky budou mít třeba 5 různých vlastníků nevím jestli se dohodnete kdo z nich se vzdá svých polí ve prospěch krajinných prvků které jsou v současných podmínkách znehodnocením majetku.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
8.11.2019 12:57 Reaguje na Radek NovákNaprosto s vámi souhlasím. Jde o problematiku přístupu státu, který lavíruje mezi přežíváním post-socialistického hospodaření ,který český kapitalismus dotáhl k dokonalosti (tvorba zisku na úkor ŽP) a podporou eko- zemědělství (které tolik nevynáší).
Jde o přerozdělování dotací EU ,které je v kompetenci národních vlád. Pokud by dotační kritéria byla upravena ve prospěch půdy,základní složky ŽP, a dostávaly se na to solidní peníze , pak by většina hospodařila jako pan Pitek.
Ale to nejde, neboť jak známo v ČR se hospodaří zejména na pronajaté půdě a kruh se uzavírá. To je hájemství velkoagrárně- chemicko-průmyslové lobby.
Odpovědět
Jde o přerozdělování dotací EU ,které je v kompetenci národních vlád. Pokud by dotační kritéria byla upravena ve prospěch půdy,základní složky ŽP, a dostávaly se na to solidní peníze , pak by většina hospodařila jako pan Pitek.
Ale to nejde, neboť jak známo v ČR se hospodaří zejména na pronajaté půdě a kruh se uzavírá. To je hájemství velkoagrárně- chemicko-průmyslové lobby.
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2019 12:26 Reaguje na Miroslav VinklerNejvíc pozitivních změn tu bylo vidět v raných 90. letech. To se skutečně utnulo generování zisku na úkor ŽP, které bylo charakteristické pro socialistickou ekonomiku.
Později, s harmonizací s v podstatě socialistickou (či sociál - fašistickou) EU se situace spíše zhoršovala.
Lidé jako pan Pitek naši společnost neuživí, protože nedokáží vypěstovat dostatek potravin a krmiv (a přes ta krmiva vychovat zvířat) na jednotku plochy, aby z toho mohla společnost žít.
To není o nějaké "lobby", to je o trojčlence.
Odpovědět
Později, s harmonizací s v podstatě socialistickou (či sociál - fašistickou) EU se situace spíše zhoršovala.
Lidé jako pan Pitek naši společnost neuživí, protože nedokáží vypěstovat dostatek potravin a krmiv (a přes ta krmiva vychovat zvířat) na jednotku plochy, aby z toho mohla společnost žít.
To není o nějaké "lobby", to je o trojčlence.
JŠ
Jan Škrdla
10.11.2019 23:26 Reaguje na Jan ŠimůnekKdyž jste si tak jistý tou trojčlenkou, můžete předložit vstupní data?
Navíc těžko můžete srovnávat sedláka hospodařícího v podhůří pod Milešovkou se zemědělci na jižní Moravě, na Hané nebo v Polabí. Každý má jiné podmínky.
Neméně důležitým faktorem je trvalá udržitelnost. Jak dlouhou může vydržet orná půda na svažitém pozemku, když se na ní každé 3-4 roky pěstuje kukuřice?
Odpovědět
Navíc těžko můžete srovnávat sedláka hospodařícího v podhůří pod Milešovkou se zemědělci na jižní Moravě, na Hané nebo v Polabí. Každý má jiné podmínky.
Neméně důležitým faktorem je trvalá udržitelnost. Jak dlouhou může vydržet orná půda na svažitém pozemku, když se na ní každé 3-4 roky pěstuje kukuřice?
JŠ
Jan Šimůnek
11.11.2019 09:22 Reaguje na Jan Škrdla1. Ta kukuřice na svažitých pozemcích se pěstuje proto, že musíme splnit kvótu EU na bioetanol. Zrušte EU, zrušte ekology a problém zmizí.
2. To, že výnosy v EKO hospodářství jsou hluboko pod výnosy standardní zemědělské výroby, a to současně při podstatně vyšším podílu lidské práce (která je drahá a její zdroje nejsou), je obecně známá věc.
Navíc můžeme srovnávat výnosy z doby před "technizací" zemědělství, kdy byl problém v Česku uživit nějaké 2 - 3 miliony obyvatel a většina z nich přitom pracovala v zemědělství.
"EKO" se hospodařilo i za první světové války na většině našeho území, protože ta část dusičnanů vyrobených Haberovým procesem (na ledek z Chile a další hnojiva byla blokáda), která nešla na munici a další výbušniny, šla na Hanou a do Polabí. Výsledek byla katastrofální neúroda všude jinde. Historicky doloženo, i s fotkami "živých kostřiček", zejména dětí, nijak nezaostávajících za obrazovou dokumentací z osvobozených koncentráků o čtvrt století později.
Odpovědět
2. To, že výnosy v EKO hospodářství jsou hluboko pod výnosy standardní zemědělské výroby, a to současně při podstatně vyšším podílu lidské práce (která je drahá a její zdroje nejsou), je obecně známá věc.
Navíc můžeme srovnávat výnosy z doby před "technizací" zemědělství, kdy byl problém v Česku uživit nějaké 2 - 3 miliony obyvatel a většina z nich přitom pracovala v zemědělství.
"EKO" se hospodařilo i za první světové války na většině našeho území, protože ta část dusičnanů vyrobených Haberovým procesem (na ledek z Chile a další hnojiva byla blokáda), která nešla na munici a další výbušniny, šla na Hanou a do Polabí. Výsledek byla katastrofální neúroda všude jinde. Historicky doloženo, i s fotkami "živých kostřiček", zejména dětí, nijak nezaostávajících za obrazovou dokumentací z osvobozených koncentráků o čtvrt století později.
JŠ
Jan Škrdla
11.11.2019 23:05 Reaguje na Jan Šimůnekad 1) kvóty na podíl biosložek v palivech jsou z ekologického hlediska nesmysl.
Ale vzpomeňte, který náš představitel státu prosazuje pro ČR vyšší podíl, než požaduje EU? Proč to asi dělá?
ad 2) vidím zde zásadní nesrovnalosti. Kdy podle vás došlo k technizaci zemědělství. Ten počet obyvatel 2-3 miliony tady totiž byl někdy na přelomu 16. a 17. století (kolem roku 1700). viz:
https://www.czso.cz/documents/10180/20548149/4032130102.pdf/30451169-a05d-4dc6-853a-09eda8ecd685?version=1.0
To že obyvatelstvo za 1. světové války strádalo nebylo důsledkem absence umělých hnojiv, ale kupodivu té války.
Odpovědět
Ale vzpomeňte, který náš představitel státu prosazuje pro ČR vyšší podíl, než požaduje EU? Proč to asi dělá?
ad 2) vidím zde zásadní nesrovnalosti. Kdy podle vás došlo k technizaci zemědělství. Ten počet obyvatel 2-3 miliony tady totiž byl někdy na přelomu 16. a 17. století (kolem roku 1700). viz:
https://www.czso.cz/documents/10180/20548149/4032130102.pdf/30451169-a05d-4dc6-853a-09eda8ecd685?version=1.0
To že obyvatelstvo za 1. světové války strádalo nebylo důsledkem absence umělých hnojiv, ale kupodivu té války.
JŠ
Jan Šimůnek
12.11.2019 18:51ad 1 Budou-li mít podnikatelé možnost, aby bylo jejich podnikání vylepšováno a kryto státní (nadstátní) mocí, pak ji budou využívat a nelze jim to mít za zlé. Jedinou reálnou možností je zametení všech těch kvót, dotací. limitů atd., což ovšem v podstatě znamená likvidaci EU, která je na tom založena.
ad 2 Nejsem s vámi ve sporu, v tom smyslu, že byly ještě další příčinné faktory nedostatku zemědělské výroby, ale důležitost těch hnojiv je akcentována rozdíly mezi regiony, kde je měli a kde ne.
Odpovědět
ad 2 Nejsem s vámi ve sporu, v tom smyslu, že byly ještě další příčinné faktory nedostatku zemědělské výroby, ale důležitost těch hnojiv je akcentována rozdíly mezi regiony, kde je měli a kde ne.
JŠ
Jan Škrdla
12.11.2019 21:05Ad 1) byl to právě současný premiér A.B., který v roce 2010 mocně loboval za to, aby poslanci přehlasovali prezidentské veto. To je fakt.
Ad 2) docela dobře to popsal Petr v komentáři nademnou.
Odpovědět
Ad 2) docela dobře to popsal Petr v komentáři nademnou.
JŠ
Jan Šimůnek
14.11.2019 10:04 Reaguje na Jan Škrdlaad1 jenže v situaci, kdy bylo jasné, že befélu z EU se prostě nevyhneme.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.11.2019 18:51 Reaguje na Jan ŠimůnekPrávě v ten okamžik mohl dokázat, že je morálně na výši (tak jako Děda Mráz, i když ho jinak nemusím).
Peněz měl sice dost, ale chtěl ještě více. Ale nevadí, jeho voliči (v té době budoucí voliči) mu zajisté odpustili. Protože ti velmi dobře ví, že za vše může EU, Kalousek a kdoví kdo ještě.
Odpovědět
Peněz měl sice dost, ale chtěl ještě více. Ale nevadí, jeho voliči (v té době budoucí voliči) mu zajisté odpustili. Protože ti velmi dobře ví, že za vše může EU, Kalousek a kdoví kdo ještě.
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2019 09:51 Reaguje na Jan ŠkrdlaTohle je ten problém, že věděl, že mimo vystoupení z EU se s tím prostě nedá nic dělat.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.11.2019 14:12 Reaguje na Jan ŠkrdlaJenže ten problém je v tom, že pan Pitek NENÍ klasický zemědělec, pokud se nepletu, tak bylo uvedeno, že na jeho 600 ha farmě je toliko 11(!) ha orné půdy, tj. klasická polařina činí pouze 1,8%!Tudíž porovnávat ho jako sedláka s Vámi jmenovanými zemědělci vůbec nejde. Znovu opakuji, že kdyby se měl živit normální zemědělskou výrobou, takto by to v našich podmínkách dělat nemohl,protože pro svoje podnikání by musel generovat alespoň nějaký zisk. To, co vybudoval, je určitě chvályhodné pro krajinu, ale kdyby k tomu přistoupila valná většina našich zemědělců, mohli bychom se jako národ jít tak akorát pást nebo si všechno dovézt ze zahraničí.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
11.11.2019 23:23 Reaguje na pavel peregrinOtázkou je, co je to zemědělec.
Je to chovatel skotu v podhůří, který má převážně louky a pastviny a minimum orné půdy? - Podle mě je.
Je to např. sadař, který má jen sad a ornou půdu 0? - Podle mě taky je.
Podle mého je ten, kdo produkuje ovoce (kterého je nedostatek a mocně se dováží), víc zemědělec než ten, kdo na valné částí orné půdy pěstuje plodiny pro energetické využití.
Tím neříkám, že by se veškerá zemědělská půda měla přeměnit na pastviny a sady. Problém je ala opačný, zornění v ČR je výrazně nad průměrem EU, a pole jsou i tam, kde je to z hlediska eroze hazard.
Odpovědět
Je to chovatel skotu v podhůří, který má převážně louky a pastviny a minimum orné půdy? - Podle mě je.
Je to např. sadař, který má jen sad a ornou půdu 0? - Podle mě taky je.
Podle mého je ten, kdo produkuje ovoce (kterého je nedostatek a mocně se dováží), víc zemědělec než ten, kdo na valné částí orné půdy pěstuje plodiny pro energetické využití.
Tím neříkám, že by se veškerá zemědělská půda měla přeměnit na pastviny a sady. Problém je ala opačný, zornění v ČR je výrazně nad průměrem EU, a pole jsou i tam, kde je to z hlediska eroze hazard.
pp
pavel peregrin
12.11.2019 07:34 Reaguje na Jan ŠkrdlaZáleží opravdu na úhlu pohledu, z toho mého je prioritní obdělávání půdy, tudíž chovatelé dobytka a sadaři jsou na žebříčku níže.
Ideální stav spojuje půdu plus dobytek, což dnes v rozhodující většině představují velké zemědělské subjekty a paradoxně pouze ony, ač jsou cílem soustředěných útoků sdělovacích prostředků a části veřejnosti, splňují požadavek dodání patřičné organické hmoty do půdy ve formě hnoje a kejdy, mimo to také víceletých pícnin, které pro zajištění krmivové základny potřebují. Z tohoto pohledu pro úrodnost půdy konají mnohem záslužnější činnost, než na první pohled ekologické hospodaření.
To, že se ještě dnes obdělává půda, která je pro to z hlediska eroze nevhodná, je pravda, nicméně těchto ploch ubývá, již z hlediska nákladovosti a omezení z následných dotací.
Odpovědět
Ideální stav spojuje půdu plus dobytek, což dnes v rozhodující většině představují velké zemědělské subjekty a paradoxně pouze ony, ač jsou cílem soustředěných útoků sdělovacích prostředků a části veřejnosti, splňují požadavek dodání patřičné organické hmoty do půdy ve formě hnoje a kejdy, mimo to také víceletých pícnin, které pro zajištění krmivové základny potřebují. Z tohoto pohledu pro úrodnost půdy konají mnohem záslužnější činnost, než na první pohled ekologické hospodaření.
To, že se ještě dnes obdělává půda, která je pro to z hlediska eroze nevhodná, je pravda, nicméně těchto ploch ubývá, již z hlediska nákladovosti a omezení z následných dotací.
JŠ
Jan Škrdla
12.11.2019 20:54 Reaguje na pavel peregrinDle mého není správné považovat nějakou zemědělskou činnost za nadřazenou a jinou za podřadnou. Potřeba je jak orná půda, tak travní porosty, sady, aj.
Ideální stav půda + dobytek - souhlasím. Jinak ze svého okolí vím o chovateli mléčného skotu, který obhospodařuje kolem 200 ha převážně orné půdy. V měřítku ČR bych jej za "velký subjekt" nepovažoval, spíš jako příklad rodinné farmy.
Kromě toho jsou drobní zemědělci, co mají pár hektarů a několik kusů skotu nebo třeba ovcí, zemědělství provozují jako doplňkovou činnost, ale organickou hmotu do půdy také doplňují.
To že erozních ploch ubývá je sice pravda, ale proklatě pomalu, pomaleji než postupuje eroze. Stačí se podívat na
https://mapy.vumop.cz/
nebo vyrazit do terénu po přívalovém dešti.
Odpovědět
Ideální stav půda + dobytek - souhlasím. Jinak ze svého okolí vím o chovateli mléčného skotu, který obhospodařuje kolem 200 ha převážně orné půdy. V měřítku ČR bych jej za "velký subjekt" nepovažoval, spíš jako příklad rodinné farmy.
Kromě toho jsou drobní zemědělci, co mají pár hektarů a několik kusů skotu nebo třeba ovcí, zemědělství provozují jako doplňkovou činnost, ale organickou hmotu do půdy také doplňují.
To že erozních ploch ubývá je sice pravda, ale proklatě pomalu, pomaleji než postupuje eroze. Stačí se podívat na
https://mapy.vumop.cz/
nebo vyrazit do terénu po přívalovém dešti.
13.11.2019 07:38 Reaguje na Jan Škrdla
Dvě stě ha je rodinná farma, o tom není pochyb. V poměru zvířat k velkým jsou to ale marginality. Kdyby se zde v textu mohly používat emotikony, jako že je nemám rád, k mému rozdělení bych samozřejmě přidal úsměv.
Co se eroze týká, ve velké většině je to důsledek špatné zemědělské politiky, a tudíž absence vytrvalých pícnin na těchto blocích. Kdyby lidé na ministerstvu přemýšleli hlavou, a ne kokosovým ořechem, podpořili by více víceletky tak, aby si je mohl-a musel- sít každý subjekt i bez ŽV. V současné době, pokud nemáte zhodnocení např. jetele či vojtěšky přes semínko, jako krmivo nebo na sušku, tak pokud byste chtěl udělat dobře půdě a jen tu hmotu mulčovat, tratíte na každém ha plus minus 4000,-Kč, a to přes dotaci SAPS, bílkovinu a agroenvi. To, že to pomůže půdě je pravda, ale pro běžný provoz potřebujete generovat peníze a kupříkladu na 100 ha víceletek v takovémto režimu nemůžete neustále produkovat značnou ztrátu.
Odpovědět
Co se eroze týká, ve velké většině je to důsledek špatné zemědělské politiky, a tudíž absence vytrvalých pícnin na těchto blocích. Kdyby lidé na ministerstvu přemýšleli hlavou, a ne kokosovým ořechem, podpořili by více víceletky tak, aby si je mohl-a musel- sít každý subjekt i bez ŽV. V současné době, pokud nemáte zhodnocení např. jetele či vojtěšky přes semínko, jako krmivo nebo na sušku, tak pokud byste chtěl udělat dobře půdě a jen tu hmotu mulčovat, tratíte na každém ha plus minus 4000,-Kč, a to přes dotaci SAPS, bílkovinu a agroenvi. To, že to pomůže půdě je pravda, ale pro běžný provoz potřebujete generovat peníze a kupříkladu na 100 ha víceletek v takovémto režimu nemůžete neustále produkovat značnou ztrátu.
Jakub Graňák
11.11.2019 15:47 Reaguje na Jan ŠimůnekV souvislosti s tou EU si dovolím s Vámi polemizovat. Mám bohužel neblahou zkušenost s prací na SZIF a mohu konstatovat, že problém se ukrývá i na straně ČR, nikoli pouze v EU. Relativně jednoduché předpisy týkající se zemědělských dotací exponenciálně objemově bobtnají s každou následující institucí, která se jich chopí (tím se nesnažím obhajovat zjevné absurdity v nich obsažené)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.11.2019 17:38 Reaguje na Jakub Graňák1. Bez EU by nemělo co bobtnat (viz zkušenosti z 90. let).
2. V řadě případů se pouze autoři kryjí před případným právním postihem.
3. EU jako přehlídka promarněných příležitostí nezvládla zavedení jednoho jazyka a ty předpisy bobtnají mj. proto, že se s ostatními členy EU v oblasti práva nedomluvíme ani na bazálních pojmech. A musí se to, co oni řeknou jedním slovem, ke kterému neexistuje český ekvivalent (a česká obdoba v právních pojmech) složitě popisovat.
Odpovědět
2. V řadě případů se pouze autoři kryjí před případným právním postihem.
3. EU jako přehlídka promarněných příležitostí nezvládla zavedení jednoho jazyka a ty předpisy bobtnají mj. proto, že se s ostatními členy EU v oblasti práva nedomluvíme ani na bazálních pojmech. A musí se to, co oni řeknou jedním slovem, ke kterému neexistuje český ekvivalent (a česká obdoba v právních pojmech) složitě popisovat.
Jakub Graňák
12.11.2019 16:53 Reaguje na Jan ŠimůnekMáte pravdu v tom, že jednotná zemědělská politika EU je kontroverzní, přesto s trochou dobré vůle by šlo s tím něco dělat.
Avšak to, že problém je výhradně na straně EU nesouhlasím. Měl jsem v ruce příručku týkající se kontrolní činnosti z několika států: Rakousko, Polsko - vycházely ze stejné směrnice EU jedna měla něco kolem sta stran, ta druhá byla ještě útlejší - a pak česká, která má odhadem (počítat se mi to nikdy nechtělo) okolo tisíce stran, přitom si spousta jednotlivých kapitol vzájemně odporovala a naleznout tam konkrétní věc se rovnalo celodennímu bádání
Odpovědět
Avšak to, že problém je výhradně na straně EU nesouhlasím. Měl jsem v ruce příručku týkající se kontrolní činnosti z několika států: Rakousko, Polsko - vycházely ze stejné směrnice EU jedna měla něco kolem sta stran, ta druhá byla ještě útlejší - a pak česká, která má odhadem (počítat se mi to nikdy nechtělo) okolo tisíce stran, přitom si spousta jednotlivých kapitol vzájemně odporovala a naleznout tam konkrétní věc se rovnalo celodennímu bádání
JŠ
Jan Škrdla
8.11.2019 15:17 Reaguje na Radek NovákTechnická poznámka - pokud budete obdělávat 600 ha, tak je dost pravděpodobné, že počet vlastníků nebude jen 5, bude to číslo řádu desítek, nebo spíše stovek.
Jinak ekologická a protierozní opatření by se měla v první řadě zakládat na pozemcích obcí nebo státu (pokud chybí, tak by je měl stát vykoupit za tržní cenu).
Zbytek pak zaleží na vlastníkovi. Pokud si chce na svém pozemku založit remízek nebo extenzivní sad, je to jeho věc, ale není dobrý nápad k tomu někoho nutit.
Odpovědět
Jinak ekologická a protierozní opatření by se měla v první řadě zakládat na pozemcích obcí nebo státu (pokud chybí, tak by je měl stát vykoupit za tržní cenu).
Zbytek pak zaleží na vlastníkovi. Pokud si chce na svém pozemku založit remízek nebo extenzivní sad, je to jeho věc, ale není dobrý nápad k tomu někoho nutit.
pp
pavel peregrin
8.11.2019 13:19 Reaguje na Miroslav VinklerNezpochybňuji názor kohokoliv se vyjádřit, zpochybňuji však, a to velice, právo neodoborníků rozhodovat o odborných věcech. Právě proto tady vše vypadá, jak vypadá. Pan Pitek není normální zemědělec, ostatně dost dobře to vystihl příspěvek p. Nováka pode mnou. Dnes je normální, že 200 ha orné půdy musí stihnout obdělat jeden člověk. Eko-zemědělství je možná cesta, ale drahá cesta a to je věcí politiků-bohužel-aby to národu vysvětlili. Jsou to naprosto jednoduché počty.
Odpovědět
ig
8.11.2019 12:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Asi je to i na mě, protože jsem výše napsal "podrážděný" příspěvek. Pana Pitka neznám, ale podle tyoho co píšete a co jsem si rychle našel na netu je to zjevně výjimečný člověk který má z pozice toho co udělal právo vládu kritizovat. Nicméně s názorem na uzavírání elektráren, aniž by bylo známo co je nahradí, nemohou souhlasit. Jejím odstavením se na celosvětových emisích CO2 nezmění vůbec nic, protože tu elektřinu bude muset vyrobit někdo jiný. Jediná cesta je stavět nové, šetrnější a zdroje energie (pokud víte jak). Až budou hotové, vlastník tu elektrárnu ještě rád odstaví sám, protože bude prodělečná. Vše ostatní jsou jen řeči, které neobstojí v kontaktu s realitou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
8.11.2019 12:31 Reaguje naAle ono známo je, co by je mohlo nahradit.
Doplňkově OZE , hlavně však JE. Taky nechápu na co vláda čeká.
Odpovědět
Doplňkově OZE , hlavně však JE. Taky nechápu na co vláda čeká.
ig
8.11.2019 12:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já to chápu. OZE jsou přespříliš drahé a JE se tak byrokraticky zkomplikovaly, že bude podle odhadů trvat 20 let než se dostaví další bloky, o nových elektrárnách nemluvě. My ty nové elektrárny prostě nemáme, abychom mohli začít odstavovat uhelné. Při tom by se mi to taky líbilo, ropa a uhlí jsou přiliš cenné suroviny než aby se pálily, jenže realita praví něco jiného.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
8.11.2019 13:03 Reaguje naProsím berte to jako pouhou úvahu - Kdyby ČR dohodla s Rusy výstavbu cca 6ti JE výměnou také za to,že nás budou v mezidobí zásobovat ZP za předem sjednanou a výhodnou cenou, pak by šlo pozavírat rychle a postupně řadu HU elektráren.
Odpovědět
ig
8.11.2019 13:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasně, dá se to brát jako možnost. Ale i kdyby s tím všichni nadšeně souhlasili a začali na tom makat od rána do večera, tak se to nestihne dřív než za deset, spíš patnáct let (a ani by se to nemuselo odehrát u nás, ta "náhradní" JE může být kdekoliv v dosahu evropské přenosové soustavy). Pak teprve bude reálně možné začít odstavovat uhelné elektrárny.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
8.11.2019 16:38 Reaguje na Miroslav VinklerNo samozřejmě, ale to by tady nesměla vládnout rusofobie a musel by nastoupit zdravý rozum.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
9.11.2019 13:50 Reaguje na Miroslav VinklerV případě OZE bych slovo "Doplňkově" napsal tučným písmem a ještě třikrát podtrhl.
A co se týká JE, tady bych naši vládu ani moc nekritizoval - dnes je už skoro hrdinstvím, že o úmyslu rozšiřovat kapacity pro výrobu elektřiny ze zavrženého jádra vůbec mluví.
Nemyslící "vůdci" v Bruselu totiž dělají co mohou, aby zhoršili možnosti stavět nové JE a především podmínky pro rozumné ufinancování takových investic a vyvíjí se to tak, že kdo bude chtít jít proti tomuhle spiknutí, bude exkomunikován - a nemyslící stádo prostých ovčanů je žvásty odpůrců jádra natolik vyděšené, že se budou výstavbě JE bránit navzdory jakkoliv silným a rozumným argumentům.
Odpovědět
A co se týká JE, tady bych naši vládu ani moc nekritizoval - dnes je už skoro hrdinstvím, že o úmyslu rozšiřovat kapacity pro výrobu elektřiny ze zavrženého jádra vůbec mluví.
Nemyslící "vůdci" v Bruselu totiž dělají co mohou, aby zhoršili možnosti stavět nové JE a především podmínky pro rozumné ufinancování takových investic a vyvíjí se to tak, že kdo bude chtít jít proti tomuhle spiknutí, bude exkomunikován - a nemyslící stádo prostých ovčanů je žvásty odpůrců jádra natolik vyděšené, že se budou výstavbě JE bránit navzdory jakkoliv silným a rozumným argumentům.
JB
Jakub Brenn
8.11.2019 19:53 Reaguje na Miroslav VinklerDěkuji, že jste se věcně zastal pana Pitka!
Nějak marně v tom článku hledám něco fašistickýho, ale to už je asi nějaká naše národní diagnóza.
Odpovědět
Nějak marně v tom článku hledám něco fašistickýho, ale to už je asi nějaká naše národní diagnóza.
ig
8.11.2019 12:16
Fašismus je systém, který pomocí zákonů a nařízení ovládá soukromé firmy, aniž by je přímo znárodnil (na rozdíl od jeho rodného bratra socialismu). A snahy eko* mohou někomu tento systém připomínat :-) (mně též :-))
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.11.2019 12:39ig vám odpověděl. Mě k tomu zbývá dodat v podstatě jen to, že zelené fantasmagorie jsou v demokratickém státě neprosaditelné (protože občané v demokratických volbách budou volit ty, kdo slíbí dělat pravý opak), tudíž jsou zelení stejní nepřátelé demokracie, jako druhdy ten Hitler.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
8.11.2019 12:46 Reaguje na Jan ŠimůnekAsi to bude pravda :-)
První zákon na ochranu ŽP byl přijat Říšským sněmem,tuším 1933
Pak mám dojem, že z téže země a doby pocházejí sociální výdobytky jako jsou příspěvky na děti a placená mateřská dovolená
Odpovědět
První zákon na ochranu ŽP byl přijat Říšským sněmem,tuším 1933
Pak mám dojem, že z téže země a doby pocházejí sociální výdobytky jako jsou příspěvky na děti a placená mateřská dovolená
JŠ
Jan Šimůnek
9.11.2019 08:28 Reaguje na Miroslav VinklerTo je prostě klasická otázka, zda mají být rodiče závislí na penězích od státu, nebo zda jim stát dovolí vydělat tolik, aby na jeho penězích nebyli závislí. Obávám se, že správně je b), protože a) je cesta do pekel, kde se z občanů stávají ovčané, pasení státem.
Jinak je to, pochopitelně, ukázka duševního souznění mezi nacismem, komunismem a nyní i ekologií.
Odpovědět
Jinak je to, pochopitelně, ukázka duševního souznění mezi nacismem, komunismem a nyní i ekologií.
PD
Petr Dvořák
9.11.2019 08:46 Reaguje na Jan ŠimůnekJen tak pro pořádek, nejste vy státním zaměstnancem?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.11.2019 14:01 Reaguje na Petr DvořákJsem na částečný úvazek v příspěvkové organizaci a mám starobní důchod. Coby "osoba samostatně výdělečně činná, pronajímající autorská práva" jsem napsal a vydal několik knih a pracuji na dalších.
Manželka je soukromá podnikatelka, takže mám z první ruky veškeré idiotismy, prosazované levičáky ve státní správě.
Odpovědět
Manželka je soukromá podnikatelka, takže mám z první ruky veškeré idiotismy, prosazované levičáky ve státní správě.
Pr
Petr-rtep-Petr
12.11.2019 09:42 Reaguje na Jan ŠimůnekVyjímáte věci a historická fakta z kontextu, porovnáváte neporovnatelné a používáte pojmy jako nacismus, fašismus, NSDAP, Hitler atd. v takovém porovnání s nynější realitou, že se vy sám jevíte jako člověk postižený stihomamem. Nepřítele demokracie já osobně vidím úplně jinde. Třeba i v těch, co svým paranoidním očerňováním ušlechtilých myšlenek a vyvoláváním paniky a strachu o konci demokracie nahrávají právě populistům snažícím se uchvátit moc jakýmkoli způsobem. Stejně tak škodlivé je zavírání očí před problémy kterým v naší době čelíme. Nezbytná snaha o změnu systému s cílem zachovat obyvatelné životní prostředí, rozumné využití a nalezení udržitelných zdrojů energie pro nás i následující generace si nezaslouží očerňovat, démonizovat a hanit. Je to nezbytnost, které jsme jako společnost vystaveni ať už se nám to líbí nebo ne. Jde o to, najít a zvolit tu správnou cestu ke změně a nezabřednout do slepých uliček a extrémismu.
Strach, paranoia, lenost a pohodlnost nejsou dobří rádci. To, že se někomu něco nelíbí, nebo že se něco mění a někdo prosazuje jiná řešení a vidění světa neznamená, že se hned musí jednat o snahu nastolení zvěrských diktatur, kterými až přespříliš a neuváženě argumentujete a osočujete.
A propo … Vaše názory jsou pro mě natolik "fascinující", že mě zaujalo že publikujete. Můžete mi napsat názvy knih které jste napsal? Pokud nějak souvisí s tématem, tak si snad vyhradím čas si je přečíst abych pochopil co stojí za vašim dost vyhroceným názorem.
Odpovědět
Strach, paranoia, lenost a pohodlnost nejsou dobří rádci. To, že se někomu něco nelíbí, nebo že se něco mění a někdo prosazuje jiná řešení a vidění světa neznamená, že se hned musí jednat o snahu nastolení zvěrských diktatur, kterými až přespříliš a neuváženě argumentujete a osočujete.
A propo … Vaše názory jsou pro mě natolik "fascinující", že mě zaujalo že publikujete. Můžete mi napsat názvy knih které jste napsal? Pokud nějak souvisí s tématem, tak si snad vyhradím čas si je přečíst abych pochopil co stojí za vašim dost vyhroceným názorem.
Miroslav Vinkler
9.11.2019 15:07Tady si dovolím nesouhlasit, pokud nacisté získávali své stoupence m.j. lákáním na ekologická témata nelze potom ekologii ztotožnit s fašismem. S takovým zjednodušováním se dá prakticky dokazovat cokoli.
Například v knize Mein Kampf se dočteme :
"Mein Kamf" (Můj boj) píše:
"Když se lidé pokoušejí vzbouřit se proti železné logice přírodě, dostávají se do konfliktu se samotnými principy, na nichž je existence lidských bytostí založena. Jejich kroky proti přírodě je musí přivést k jejich zániku."
Doufám, že z toho nevyvodíte, že skutečně prvním ekologem státnického formátu byl Adolf Hitler.
Odpovědět
Například v knize Mein Kampf se dočteme :
"Mein Kamf" (Můj boj) píše:
"Když se lidé pokoušejí vzbouřit se proti železné logice přírodě, dostávají se do konfliktu se samotnými principy, na nichž je existence lidských bytostí založena. Jejich kroky proti přírodě je musí přivést k jejich zániku."
Doufám, že z toho nevyvodíte, že skutečně prvním ekologem státnického formátu byl Adolf Hitler.
PD
Petr Dvořák
10.11.2019 09:38Nechcete aspoň používat termín environmentalismus?
Tahle destrukce jazyka mě rozčiluje.
Mimochodem, jak jste psal jinde, když stát staví dálnici, protože tak bylo demokraticky rozhodnuto, tak je to ok. Když jí stavět nebude, protože tak bude demokraticky rozhodnuto, bude to už ten fašismus, nebo jak?
Spotřební daň na PHM je fašismus nebo není?
Odpovědět
Tahle destrukce jazyka mě rozčiluje.
Mimochodem, jak jste psal jinde, když stát staví dálnici, protože tak bylo demokraticky rozhodnuto, tak je to ok. Když jí stavět nebude, protože tak bude demokraticky rozhodnuto, bude to už ten fašismus, nebo jak?
Spotřební daň na PHM je fašismus nebo není?
JŠ
Jan Šimůnek
10.11.2019 12:36 Reaguje na Petr Dvořák1. Ekologie X environmentalismus. Sorry, oni se tam vyskytují pořád ti samí lidé a ten environmentalismus je od ekologie v podstatě neoddělitelný.
2. Pokud se dálnice nestaví, nebo je její postavení až o více než deset let zdržováno, nejedná se o nějaké "demokratické rozhodnutí". Prakticky vždy za těmi překážkami ve stavění je nepočetná (desítky lidí nejčastěji) řvoucí fašistoidní (přinejmenším) lůza z "ekologických" nevládek, která se snaží oddálit nebo zvrátit legitimní demokratické rozhodnutí. A mnohdy se jedná o lidi z opačného konce státu, kteří ani nijak nemohou být tou stavbou dotčeni, pouze je v rozporu s extrémistickou ideologií, kterou hlásají.
3. Spotřební daň na PHM (ale i např. alkohol a cigarety) je více-méně na hraně, protože ji lze těžko obhájit legitimními ekonomickými zájmy státu. A kritizují to i ryze demokratické partaje.
Přidal bych k tomu poplatky na "veřejnoprávní" média, která nejsou nic jiného než hlásnou troubou lidí, jednajících proti zájmu občanů.
Odpovědět
2. Pokud se dálnice nestaví, nebo je její postavení až o více než deset let zdržováno, nejedná se o nějaké "demokratické rozhodnutí". Prakticky vždy za těmi překážkami ve stavění je nepočetná (desítky lidí nejčastěji) řvoucí fašistoidní (přinejmenším) lůza z "ekologických" nevládek, která se snaží oddálit nebo zvrátit legitimní demokratické rozhodnutí. A mnohdy se jedná o lidi z opačného konce státu, kteří ani nijak nemohou být tou stavbou dotčeni, pouze je v rozporu s extrémistickou ideologií, kterou hlásají.
3. Spotřební daň na PHM (ale i např. alkohol a cigarety) je více-méně na hraně, protože ji lze těžko obhájit legitimními ekonomickými zájmy státu. A kritizují to i ryze demokratické partaje.
Přidal bych k tomu poplatky na "veřejnoprávní" média, která nejsou nic jiného než hlásnou troubou lidí, jednajících proti zájmu občanů.
Miroslav Vinkler
10.11.2019 19:42Nic takového nemůžete doložit. Ekologická ekonomie se zejména snaží nahradit teorii ekonomického růstu jiným přístupem, který uznává, že zdroje surovin/energií jsou limitovány a jejich současné "drancování" vede ke zvyšující se entropii systému.
Odpovědět
ig
10.11.2019 22:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Všechno vede k růstu entropie - dokonce i každá cílená snaha o její snížení :-) Uklidíte si v bytě a stanou se dvě věci. Jednak stoupne entropie ve vašem okolí (i v celém vesmíru), jednak tím jak zapnete vysavač spotřebujete energii a dojde k ekonomickému růstu :-) Ekologická ekonomie se tedy nejspíš snaží o fyzikálně nemožné :D
Odpovědět
Miroslav Vinkler
11.11.2019 06:20 Reaguje naMýlíte se, entropii lze v rámci uzavřeného systému lokálně snižovat.
Odpovědět
ig
11.11.2019 07:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě, za cenu, že ji ještě o něco víc zvýšíme jinde.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.11.2019 09:29 Reaguje na Miroslav VinklerPožadavky ekologů na státní, případně nadstátní (EU, OSN a jiné pochybné organizace bez demokratické legitimity) řídící zásahy do ekonomiky jsou prakticky uniformní a všudypřítomné. V podstatě i autor článku, pod nímž diskutujeme, se něčeho podobného dožaduje - viz jeho hodnocení v podstatě fašistické Pařížské smlouvy.
O tom, jak nám dojdou suroviny, blábolil už někdy v 60. letech fašistický Římský klub. Žádná z katastrofických předpovědí těchto bezcenných levičáckých podvodníků se nikdy nevyplnila. A nevyplní se s vysokou pravděpodobností ani v budoucnu.
Odpovědět
O tom, jak nám dojdou suroviny, blábolil už někdy v 60. letech fašistický Římský klub. Žádná z katastrofických předpovědí těchto bezcenných levičáckých podvodníků se nikdy nevyplnila. A nevyplní se s vysokou pravděpodobností ani v budoucnu.
Miroslav Vinkler
11.11.2019 10:21 Reaguje na Jan ŠimůnekVoda patří určitě také mezi suroviny. Stovky obcí v ČR již mají problémy se zajištěním pitné vody.
Tak dochází nám nebo nám nedochází ?
Odpovědět
Tak dochází nám nebo nám nedochází ?
JŠ
Jan Šimůnek
11.11.2019 13:02 Reaguje na Miroslav VinklerNedochází nám absolutně a bude se to, zcela jednoznačně řešit rozvojem vodovodní sítě a ne tím, že by lidé pomřeli na sucho.
Druhou věcí je, že bude stále více narůstat pěstování ve sklenících, folijnících a podobných zařízeních, které omezují spotřebu vody.
Odpovědět
Druhou věcí je, že bude stále více narůstat pěstování ve sklenících, folijnících a podobných zařízeních, které omezují spotřebu vody.
Miroslav Vinkler
11.11.2019 14:40 Reaguje na Jan ŠimůnekTéměř 1,8 miliardy lidí v sedmnácti zemích v následujících několika letech směřují ke krizi související s vážným nedostatkem vody. Vyplývá to z uveřejněné zprávy The World Resources Institut (WRI). Největší problémy s vodou čekají podle zprávy Indii, Katar, Izrael, Libanon a Írán, v Evropě potom bude čelit velkému nedostatku vody zejména San Marino, Belgie, Kypr, Řecko, Španělsko a Itálie. Čtvrtina lidské populace míří do velmi suché budoucnosti, ze sedmnácti nejohroženějších států se dvanáct nachází v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Více než miliarda lidí v současnosti žije v oblastech s nedostatkem vody a až 3,5 miliardy může do roku 2025 zažít nedostatek vody.
Odpovědět
Jakub Graňák
11.11.2019 15:30 Reaguje na Miroslav VinklerDovolím si doplnit, že minimálně část z nich se vydá na cestu...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.11.2019 17:44 Reaguje na Miroslav VinklerV islámských (ale,i dalších) zemích jsou trosky vodních děl, která zadržovala vodu (za účelem pití i zavlažování) v krajině. Na pobřeží Rudého moře stojí v troskách řada velmi jednoduchých zařízení, produkujících na bázi sluneční energie sladkou vodu z mořské. Ještě první evropští cestovatelé zažili část z nich v činnosti (a popisují je ve svých cestopisech).
Takže pokud by se tamní lidé starali, tak tu vodu mají. Ono je ale jednodušší sednout na zadek a otevřít zobák, jako kukaččí mládě.
Odpovědět
Takže pokud by se tamní lidé starali, tak tu vodu mají. Ono je ale jednodušší sednout na zadek a otevřít zobák, jako kukaččí mládě.
Miroslav Vinkler
11.11.2019 17:59 Reaguje na Jan ŠimůnekNaprostý souhlas.
Pouze EU poskytla v r.2018 Palestině :
158,1 milionu eur na základní veřejnou správu
Dalších 107 milionů eur (přes 2,6 miliardy Kč) unie poskytla na práci v palestinských uprchlických táborech.
18 milionů eur (asi 450 milionů Kč) míří na podporu investic na Západním břehu i v pásmu Gazy.
Odpovědět
Pouze EU poskytla v r.2018 Palestině :
158,1 milionu eur na základní veřejnou správu
Dalších 107 milionů eur (přes 2,6 miliardy Kč) unie poskytla na práci v palestinských uprchlických táborech.
18 milionů eur (asi 450 milionů Kč) míří na podporu investic na Západním břehu i v pásmu Gazy.
Jakub Graňák
12.11.2019 17:04 Reaguje na Jan ŠimůnekDovolím si jednu lehce provokativní poznámku:
Je potřeba brát v úvahu, že velkou část panem Vinklerem zmiňovaných zemí v minulosti doslova vyrabovala různá evropská impéria, v řadě aspektů toto rabování stále probíhá. Na příkladu Afriky jako celku je to krásně vidět: " Migranty nechť si tam nechají, vyvezeme suroviny za biliony dolarů, zaplatíme třeba korálkama, nebo jako číňani dálnicí co se za rok rozpadne".
Odpovědět
Je potřeba brát v úvahu, že velkou část panem Vinklerem zmiňovaných zemí v minulosti doslova vyrabovala různá evropská impéria, v řadě aspektů toto rabování stále probíhá. Na příkladu Afriky jako celku je to krásně vidět: " Migranty nechť si tam nechají, vyvezeme suroviny za biliony dolarů, zaplatíme třeba korálkama, nebo jako číňani dálnicí co se za rok rozpadne".
JŠ
Jan Šimůnek
12.11.2019 18:55 Reaguje na Jakub GraňákBudu zlý: Řada těchto států se podílela na rabování Evropy islámskými útočníky, naposled Osmanským impériem. A jednalo se prakticky o vše, co bylo možné odvézt, od cenností přes potraviny a potravinové suroviny až po odvlékání obyvatel do otroctví. Takže řada těch států dostala v "soft verzi" jen to, co nám dříve dělala sama.
Odpovědět
Jakub Graňák
13.11.2019 16:56 Reaguje na Jan ŠimůnekBuďte klidně zlý jak chcete, vidím však ve vašem vyjádření přehnaný zájem o muslimy. Nijak jste svým vyjádřením neobhájil vykořisťování Afriky (odtud hrozí největší problém týkající se přelidnění a migrace), Indie, jižní Ameriky... Také nejsem nijak odvázaný ze všech těch hochů s ručníky na hlavách, avšak je třeba si přiznat, že největšími vykořisťovateli v dějinách (tedy těmi kdo nesou největší díl viny na bídě třetího světa) jsou Velká Británie, Francie, Španělsko + - semtam někdo další. Španělé byli dokonce tak hamižní, že tím obrovským množstvím zlata, které nakradli v jižní Americe zruinovali vlastní ekonomiku tak, že se z toho několik staletí nevzpamatovali
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.11.2019 10:43 Reaguje na Jakub GraňákVykořisťování Afriky velmi významně prováděli právě muslimové. Ti lovili otroky a prováděli všechna zvěrstva s tím spojená (mimo jiné rodina lžičernocha Baracka Obamy).
Daleko větší pestva se děla v Indii, nicméně i tam nakonec převládla pozitiva nad negativy. Dědictvím britské okupace jsou civilizované poměry v této zemi (civilizované na průměr rozvojových zemí).
V té Jižní Americe to bylo taky trochu jinak: Španělé zlikvidovali Aztéky za velkého gaudia a s velkou pomocí ostatních národů, které Aztéci masivně genocidovali po milionech. A přes hrůzy zavádění katolicismu atd. si pomohli. V říši Inků zase zvítězil krátce před příchodem Španělů samozvanec, který zlikvidoval legitimního vládce a jeho rodinu a populace brala příchod Španělů jako boží trest. Navíc zase ostatní (neincké) národy v oblasti si spíš pomohly, protože Španělé dodali technické inovace jako určitou kompenzaci vykořisťování (a vykořisťovali prakticky stejně domorodé obyvatelstvo jako své osadníky).
Daleko hůř na tom byli domorodci v části Ameriky, okupované Anglií, tam byly skutečně celé národy totálně vybity (takže je nemožné zjistit, zda v nich zanechali nějaké genetické stopy vikingové).
Hlavní podíl na zhroucení Španělska vidím v inkvizici, která tamním panovníkům přerostla přes hlavu.
Jinak se říká, že daleko více Evropanů zahynulo na následky z Ameriky dovezeného tabáku, než bylo zabito v rámci kolonizace tohoto kontinentu Evropany :-)
Další věcí je, že kolonie byly spíše věcí prestiže a vojenských základen, než ekonomického výnosu. Existují ekonomické rozbory, podle nichž Evropa víc do kolonií investovala, než z nich zpětně dostala.
Odpovědět
Daleko větší pestva se děla v Indii, nicméně i tam nakonec převládla pozitiva nad negativy. Dědictvím britské okupace jsou civilizované poměry v této zemi (civilizované na průměr rozvojových zemí).
V té Jižní Americe to bylo taky trochu jinak: Španělé zlikvidovali Aztéky za velkého gaudia a s velkou pomocí ostatních národů, které Aztéci masivně genocidovali po milionech. A přes hrůzy zavádění katolicismu atd. si pomohli. V říši Inků zase zvítězil krátce před příchodem Španělů samozvanec, který zlikvidoval legitimního vládce a jeho rodinu a populace brala příchod Španělů jako boží trest. Navíc zase ostatní (neincké) národy v oblasti si spíš pomohly, protože Španělé dodali technické inovace jako určitou kompenzaci vykořisťování (a vykořisťovali prakticky stejně domorodé obyvatelstvo jako své osadníky).
Daleko hůř na tom byli domorodci v části Ameriky, okupované Anglií, tam byly skutečně celé národy totálně vybity (takže je nemožné zjistit, zda v nich zanechali nějaké genetické stopy vikingové).
Hlavní podíl na zhroucení Španělska vidím v inkvizici, která tamním panovníkům přerostla přes hlavu.
Jinak se říká, že daleko více Evropanů zahynulo na následky z Ameriky dovezeného tabáku, než bylo zabito v rámci kolonizace tohoto kontinentu Evropany :-)
Další věcí je, že kolonie byly spíše věcí prestiže a vojenských základen, než ekonomického výnosu. Existují ekonomické rozbory, podle nichž Evropa víc do kolonií investovala, než z nich zpětně dostala.
Jakub Graňák
14.11.2019 12:54 Reaguje na Jan ŠimůnekS otroky obchodovaly a lovily je všechny mnou zmíněné imperiální mocnosti, nejen muslimové. Španělé obohatili střední Ameriku o takové zázračné inovace jako byly např. neštovice, které během prvních dekád po kolonizaci snížily populace středoamerických indiánů na desetinu. Vnitropolitická situace v incké říši, samozvanec na trůnu, nijak neobhajuje ty stovky tun zlata odvezené Španěly, stejně tak jako neobhajují použití domorodců na šlapání rudy smíchané s rtutí (perspektivu měli tito otroci jako vězni koncentráků-pár týdnů dřiny a pak smrt pro statisíce), stejně jako neospravedlňuje nelidské zacházení s domorodci při těžbě stříbra (další stovky tun drahého kovu) v Andách. Rozmach inkvizice ve Španělsku probíhal v těch katastrofálních měřítkách až od okamžiku, kdy se vlivem nadbytku drahých kovů dovezených z Ameriky zhroutilo hospodářství.
Vaše teorie, že kolonie byly otázkou prestiže, je však už vyloženě směšná. Např. britům sloužily kolonie především jako odbytiště pro průmyslovou nadvýrobu. Hoši to dle vás dělali všechno z čistého altruismu? Tomu se musím smát. Ty ekonomické rozbory patrně provedli experti třetí říše ne?
Odpovědět
Vaše teorie, že kolonie byly otázkou prestiže, je však už vyloženě směšná. Např. britům sloužily kolonie především jako odbytiště pro průmyslovou nadvýrobu. Hoši to dle vás dělali všechno z čistého altruismu? Tomu se musím smát. Ty ekonomické rozbory patrně provedli experti třetí říše ne?
JŠ
Jan Šimůnek
14.11.2019 14:08 Reaguje na Jakub GraňákTy imperiální mocnosti si většinou kupovaly už otroky "ulovené".
Neštovice byly průšvih, na oplátku se ovšem do Evropy dostala syfilida. Tohle je problém jakýchkoli kontaktů populací, které se vyvíjely více-méně odděleně.
Ty stovky tun zlata (atd.) předtím zčásti nakradli Inkové při dobývání neinckých území. A naprosto stejně si počínali i Evropané mezi sebou, pokud měli tu možnost.
Ty doly na zlato a stříbro fungovaly už za Inků a pracovní podmínky příslušníků národů, zotročených Inky, tam byly srovnatelné (pokud ne horší).
Rozmach inkvizice byl dán tím, že po ukončení reconquisty dobytím Grenady dostali muslimové a judaisté možnost žít spolu s křesťany jako rovní s rovnými (jistě je otázka, jak, a zda dlouhodobě, by to fungovalo, vzhledem k neúspěšnosti podobného pokusu - soužití protestantů a katolíků - u nás), nicméně muslimové a judaisté už po několika málo letech připravili rozsáhlé povstání, které mělo otevřít španělské středomořské přístavy invazi ze severní Afriky. Mimochodem, plánovaný scénář, včetně útoku do vnitrozemí údolím řeky Ebro, byla velmi podobný tomu, co provedli Frankisté; docela by mě zajímalo, zda se tímto plánem neinspirovali. Teprve po potlačení předčasně prozrazeného povstání dostali muslimové a judaisté ultimátum, se dát pokřtít nebo do roka opustit zemi. A španělská inkvizice pak chytala atrestala tajné nekřesťany. Nicméně když ti, cca po dvou generacích prakticky došli, začala si vymýšlet spiknutí heretiků a tajných nekřesťanů (aby zdůvodnila svou existenci). A právě to vedlo k likvidaci prakticky všech nadprůměrných Španělů a k totálnímu zhovadizování populace do naprostého úpadku, z něhož se Španělsko dodnes nevybabaralo. A to také vedlo ke zhroucení hospodářství, protože kdokoli lépe hospodařil, si říkal o problémy s inkvizicí (proto žádné inovace atd.). Když k tomu přičtete, že každý jen trochu schopný člověk utekl do kolonií, kde byla situace výrazně lepší, bylo dílo zkázy dovršeno.
Dovoz drahých kovů k tomu jistě přispěl, ale např. Velká Británie, která se na něm dost přiživila, případně další koloniální mocnosti v Evropě, toto ustála.
Ohledně té ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti kolonií existují práce, které tu výhodnost silně zpochybňují. A ty jsem připomenul. Jsou to moderní rozbory, udělané ex post na konci 20. a začátku tohoto století, tedy s dostatečným odstupem.
Altruismus zde jistě nebyl a jistě se konkrétní lidé v koloniích napakovali, nicméně pokud se vezmou toky peníze jako celek a obyvatelstvo kolonizující země jako celek, tak je situace jiná než např. u akcionářů Východoindické společnosti (kterých bylo zanedbatelně oproti zbytku populace).
Odpovědět
Neštovice byly průšvih, na oplátku se ovšem do Evropy dostala syfilida. Tohle je problém jakýchkoli kontaktů populací, které se vyvíjely více-méně odděleně.
Ty stovky tun zlata (atd.) předtím zčásti nakradli Inkové při dobývání neinckých území. A naprosto stejně si počínali i Evropané mezi sebou, pokud měli tu možnost.
Ty doly na zlato a stříbro fungovaly už za Inků a pracovní podmínky příslušníků národů, zotročených Inky, tam byly srovnatelné (pokud ne horší).
Rozmach inkvizice byl dán tím, že po ukončení reconquisty dobytím Grenady dostali muslimové a judaisté možnost žít spolu s křesťany jako rovní s rovnými (jistě je otázka, jak, a zda dlouhodobě, by to fungovalo, vzhledem k neúspěšnosti podobného pokusu - soužití protestantů a katolíků - u nás), nicméně muslimové a judaisté už po několika málo letech připravili rozsáhlé povstání, které mělo otevřít španělské středomořské přístavy invazi ze severní Afriky. Mimochodem, plánovaný scénář, včetně útoku do vnitrozemí údolím řeky Ebro, byla velmi podobný tomu, co provedli Frankisté; docela by mě zajímalo, zda se tímto plánem neinspirovali. Teprve po potlačení předčasně prozrazeného povstání dostali muslimové a judaisté ultimátum, se dát pokřtít nebo do roka opustit zemi. A španělská inkvizice pak chytala atrestala tajné nekřesťany. Nicméně když ti, cca po dvou generacích prakticky došli, začala si vymýšlet spiknutí heretiků a tajných nekřesťanů (aby zdůvodnila svou existenci). A právě to vedlo k likvidaci prakticky všech nadprůměrných Španělů a k totálnímu zhovadizování populace do naprostého úpadku, z něhož se Španělsko dodnes nevybabaralo. A to také vedlo ke zhroucení hospodářství, protože kdokoli lépe hospodařil, si říkal o problémy s inkvizicí (proto žádné inovace atd.). Když k tomu přičtete, že každý jen trochu schopný člověk utekl do kolonií, kde byla situace výrazně lepší, bylo dílo zkázy dovršeno.
Dovoz drahých kovů k tomu jistě přispěl, ale např. Velká Británie, která se na něm dost přiživila, případně další koloniální mocnosti v Evropě, toto ustála.
Ohledně té ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti kolonií existují práce, které tu výhodnost silně zpochybňují. A ty jsem připomenul. Jsou to moderní rozbory, udělané ex post na konci 20. a začátku tohoto století, tedy s dostatečným odstupem.
Altruismus zde jistě nebyl a jistě se konkrétní lidé v koloniích napakovali, nicméně pokud se vezmou toky peníze jako celek a obyvatelstvo kolonizující země jako celek, tak je situace jiná než např. u akcionářů Východoindické společnosti (kterých bylo zanedbatelně oproti zbytku populace).
Jakub Graňák
14.11.2019 17:50 Reaguje na Jan ŠimůnekObávám se, že jsme zabředli příliš hluboko do historie. Polemizovat kdo koho jak obohatil, nebo ochudil bychom tady mohli asi do nekonečna. Nicméně podstatou mých příspěvků zde je snaha upozornit na to, že Evropa nese významný podíl viny na tom jak to v třetím světě vypadá. Mělo by se tedy, pokud chceme s tím problémem třetího světa něco dělat, vyvinout daleko více úsilí k tomu aby se tyto regiony pozvedly a to z čistě oportunistických pohnutek, jinak je konec s námi se všemi. Bída je totiž důvodem přemnožování populací ve třetím světě a valné většiny problémů z toho pramenících. Tím neříkám ať je živíme, ale učme je dovolme jim získat sebevědomí a autoritu. Považte že jen BP vyveze ročně z Afriky suroviny za cca 2 biliony. U nás se také lidem hrubě nelíbí vývoz zisků na západ, ve třetím světě je tento problém ještě křiklavější. Je potřeba donutit různé nadnárodní molochy k tomu, aby reinvestovaly na místech kde generují zisky.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2019 10:00 Reaguje na Jakub GraňákZa v podstatě jedinou důležitou chybu vůči třetímu světu považuji to, že tam byly zavedeny výsledky sanitární revoluce bez toho, že by tamní společnost byla s to se jim přizpůsobit.
V Evropě vedla sanitární revoluce k prudkému nárůstu populace, který byla ale během jedné dvou generací utlumen poklesem počtu dětí v rodině, což je jev, ke kterému v zemích 3. světa nedošlo.
Asi je toto přizpůsobení vázáno na rozvoj kapitalismu a alespoň prvků demokracie v politickém uspořádání, a asi i na pokles vlivu náboženství. Africké země mají spolu s mimoaafrickými islámskými nejvyšší religiozitu. A dá se na těchto zemích, v porovnání s Evropou a USA, případně Čínou a Japonskem, dobře demonstrovat negativní vztah religiozity a IQ (ten funguje i uvnitř USA).
Odpovědět
V Evropě vedla sanitární revoluce k prudkému nárůstu populace, který byla ale během jedné dvou generací utlumen poklesem počtu dětí v rodině, což je jev, ke kterému v zemích 3. světa nedošlo.
Asi je toto přizpůsobení vázáno na rozvoj kapitalismu a alespoň prvků demokracie v politickém uspořádání, a asi i na pokles vlivu náboženství. Africké země mají spolu s mimoaafrickými islámskými nejvyšší religiozitu. A dá se na těchto zemích, v porovnání s Evropou a USA, případně Čínou a Japonskem, dobře demonstrovat negativní vztah religiozity a IQ (ten funguje i uvnitř USA).
Jakub Graňák
15.11.2019 12:00 Reaguje na Jan ŠimůnekJá považuji za největší chybu to, že jsme se do nich vůbec začali montovat. Bez neustálých intervencí a vměšování by se s největší pravděpodobností sami navzájem vybili a byl by klid. Takto jsme jim svou ignorancí vyrobili vnějšího nepřítele, proti kterému se mohli spojit (toto platí dvojnásob u muslimů). Bohužel v současnosti už nám, vzhledem k jejich populační explozi nezbývá nic jiného, než se je snažit kultivovat
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
16.11.2019 14:19 Reaguje na Jakub GraňákKaždá civilizace, která chce přežít, musí expandovat. Minimálně za účelem sledování prostoru kolem sebe.
MMCH: Pokud se z poza heliopauzy vynoří nějaký cizí hvězdolet, budou v něm sedět zástupci expanzívní civilizace. A jediná možnost, jak zabránit nejhoršímu, je, mít už životaschopné kolonie u okolních hvězd.
Odpovědět
MMCH: Pokud se z poza heliopauzy vynoří nějaký cizí hvězdolet, budou v něm sedět zástupci expanzívní civilizace. A jediná možnost, jak zabránit nejhoršímu, je, mít už životaschopné kolonie u okolních hvězd.
VM
Vladimir Mertan
11.11.2019 19:02Autora si vážim za to čo robí pre prírodu a zdravú krajinu. Som presvedčený, že to je cesta a stačilo by 100 takých farmárov na to, aby to bolo v čechách alebo na slovensku fakt vidieť. Do určitej miery to súvisí aj s nastavením financií, pretože nadšenie aj veľké úsilie nemusí vždy stačiť. Práve finančné prostriedky použité na nezmyselný boj proti CO2 potom chýbajú v krajine na zlepšenie a návrat k rozumnému hospodáreniu. Ako príklad nezmyselného plytvania je teraz na Slovensku zavedenie benzínu E10 s 10% podielom biozložky. Zničíme si pôdu eroziou a chémiou pri pestovaní kukurice na to aby sa mohli zničiť motory v autách aby sme ich mohli nahradiť bájnymi elektromobilmi.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
11.11.2019 19:31 Reaguje na Vladimir MertanV tom případě by si ale musel stát hodně dobře rozmyslet, zda chce být soběstačný v základních potravinách či vše dovážet, protože takové hospodaření-nehospodaření obyvatelstvo neuživí. A to nepomíjím ani ten fakt, že lidé jsou rozežraní. Jinak s tou biosložkou s Vámi souhlasím.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
12.11.2019 05:37 Reaguje na Vladimir MertanDalším farmářem,který ukazuje,že to jde je Petr Marada, Jižní Morava , Šardice - viz zde : https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-moravskem-toskansku-chybela-rozmanitost-rika-zemedelec-marada
Odpovědět
Fio Srach
14.11.2019 22:20ovčáci čtveráci. Sucho jede. Vysychá i selský rozum. Tak když MZ ČR si představuje zvýšení konkurenceschopnosti podporou nákupu mechanizace na monstr lány. tak rolník co je má, jde a koupí to. A pak zase MZČR si uvědomí, že je potřeba taky tráva, tak ji podpoří a rolník, co se mu to hodí, jde a zatravní. Prostě peníze jsou za vším. Zemědělská politika, co dodat...
Odpovědět
