Davina Vačkářová: Hodnota přírody se musí stát součástí našeho bohatství
Podstatou ekosystémového účetnictví je důkladné zaznamenání stavu ekosystémů, stejně jako jejich proměn a navazujících příspěvků přírody společnosti. Například opylování podporuje produkci potravin. Lesy a mokřady zásobují vodou celá města a vodní elektrárny, a šetří životy a majetek při omezení povodňových vln. Stromy ve městech filtrují znečišťující látky a stíní v horkých dnech. Horská chráněná území či vodní nádrže poskytují rekreační požitky lidem a zisk místní ekonomice. Koncovkou ekosystémových účtů je převod těchto přínosů na ekonomickou hodnotu a integrace s environmentálními a národními účty.
Ekonomické hodnocení přírody ale stále vzbuzuje určité rozpaky. Mnoho lidí má přírodu rádo a její hodnotu považuje zcela oprávněně za nevyčíslitelnou. Hodnotu přírody lze nahlížet z různých perspektiv a všechno rozhodně nelze přepočítat na peníze. Ne všechny typy hodnot přírody jsou směnitelné za finanční náhradu. Některé hodnoty sdílí společnost v daném kulturním okruhu nebo v rámci skupiny obyvatel. Vyhlašování chráněných území nebo ochrana ohrožených druhů nebyly původně motivovány utilitární hodnotou přírody. Příroda může být také vnímána jako určitý typ pojištění a otevřených možností pro budoucnost, je součástí našeho dědictví a identity. Mezinárodní hodnocení jako nedávno ve Velké Británii zveřejněná rozsáhlá zpráva o ekonomice biodiverzity (tzv. Dasgupta review) či hodnocení Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) zdůrazňují, že ekonomická hodnota není jediným způsobem vyjádření významu existence a rozmanitosti přírodního prostředí.
Zároveň však nelze přehlížet příspěvek přírody ekonomice a její roli v zajišťování širokého spektra přínosů a „služeb“, které podporují produkci potravin, vody a materiálů, usměrňují klimatické výkyvy stejně jako kvalitu prostředí a poskytují zdravé prostředí pro odpočinek a turistiku. Bez odpovídajícího ocenění příroda zpravidla ustupuje ekonomickému zisku a biotopy jsou přetvářeny na skladiště či dálnice, protože jsou vnímány jako bezcenné či postradatelné. Ekosystémové účetnictví představuje významný krok k pochopení toho, že ztráta přírodního bohatství má svoji cenu. Zároveň poskytuje politikům podklad pro zohlednění významu přírody, protože tato hodnota byla často nahlížena jako „virtuální“ a ekonomické argumenty pro ochranu ekosystémů nebyly zohledněny v rozhodování. Život v harmonii s přírodou bez zohlednění hodnoty přírody v současném ekonomickém systému, který vede v součtu k úbytku živé přírody, není možný.
Vyjádření ekonomické hodnoty přírody rozhodně neznamená, že z přírody uděláme komoditu, se kterou budeme bezohledně obchodovat a drancování přírody bude posvěceno trhy. Naopak doplňuje tradiční eticky motivované úsilí o ochranu přírody a pomáhá rozšířit naše pojetí „bohatství“, které bylo počítáno bez ohledu na přírodu a její význam pro společnost. Ekosystémové účetnictví rovněž poskytuje dlouho očekávaný podklad pro vytváření spravedlivých plateb za ochranu přírody. Tyto kompenzační platby za „služby přírody“, jako je ochrana zdrojů vody pro sídla či zachování cenné přírody pro návštěvníky, mohou podpořit rozvoj místních komunit, v současnosti často marginalizovaných. Započítání hodnoty přírody tak staví její ochranu na roveň dalším ekonomickým možnostem a rozšiřuje hranice tradičního ekonomického systému.
SEEA EA představuje významnou odezvu na pokračující ztrátu rozmanitosti přírodního světa, ale nepochybně bude vyžadovat další pozornost ministerstev, statistických úřadů a výzkumných organizací. V českém prostředí se významem a přínosy přírody v kontextu soustavy chráněných územích Natura 2000 a péče o ní zabývá mimo jiné první český Integrovaný LIFE projekt Jedna příroda koordinovaný Ministerstvem životního prostředí či evropský projekt H2020 MAIA, na jehož řešení se podílí CzechGlobe. Přijetí ekosystémového účetnictví je bezpochyby jedním z mezníků, který napomůže zviditelnění a zohlednění hodnot přírody v ekonomickém systému a pomůže nám znovu si uvědomit, že příroda není pouze spotřební zboží, ale křehký a rozmanitý systém, bez kterého naše společnost nemůže doopravdy prosperovat.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (37)
Lukas B.
24.3.2021 09:31 Reaguje naJH
24.3.2021 10:21 Reaguje na Lukas B.JH
24.3.2021 11:07 Reaguje naDalibor Motl
24.3.2021 23:37 Reaguje na JHJH
25.3.2021 08:57 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
25.3.2021 11:54 Reaguje na JHLukas B.
24.3.2021 11:08 Reaguje na JHJH
24.3.2021 11:21 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
24.3.2021 12:05 Reaguje na JHJH
24.3.2021 12:32 Reaguje na Jiří SvobodaViktor Šedivý
24.3.2021 12:43 Reaguje na Jiří SvobodaMajitelům pozemků níže po svahu? Všem v povodí? Anebo to hodit do chřtánu státu?
Jiří Svoboda
24.3.2021 16:12 Reaguje na Viktor ŠedivýA co takhle autorka článku, že by pomohla!
To je obecný problém. Něco se nakousne, třeba i prosadí, a že to pak správně nefunguje, to prostě nevadí, stačí, že se stát snaží a vydává veřejné peníze.
Lukas B.
24.3.2021 17:48 Reaguje na Jiří SvobodaLukas B.
24.3.2021 17:49 Reaguje na Lukas B.Jaroslav Řezáč
27.3.2021 13:48 Reaguje na JHMiroslav Vinkler
24.3.2021 09:22Je nezbytně nutné promítnout tyto zásady do právního řádu EU a jednotlivých zemí společenství.
Teprve potom vyplynou najevo hrůzy exploatace životního prostředí např. při masivním nasazení OZE, které lze potom vyčíslit a získat komplexní pohled na hodnotu různých antropogenních zásahů do životního prostředí.
Autorka má za uvedení článku u mě plný počet bodů!!!!
Jiří Svoboda
24.3.2021 12:00 Reaguje na Miroslav VinklerJedna věc je stanovit cenu, druhá věc je praktická realizace ohodnocení, kdy tam bude vstupovat spousta subjektivních faktorů, což se zřejmě neobejde bez obvyklých společenských nešvarů.
Miroslav Vinkler
24.3.2021 11:30"Všichni lidé - žijící ve starověku nebo moderní době, v přepychu nebo v bídě, v megoměstech nebo v rozlehlých vnitrozemích - závisejí důvěrně a zcela na přírodě. Prostřednictvím mikrobiomu obývajícího naše tělo, přírody v místních parcích a farmách a exotických lesů a podvodních říší po celém světě jsme všichni hluboce zakořeněni v síti života."
vystihla to excelentně
Karel Zvářal
24.3.2021 13:20 Reaguje na Miroslav VinklerJirka Černý
24.3.2021 21:55 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
25.3.2021 07:58 Reaguje na Jirka ČernýA protože náš velký prognostický myslitel přišel s třešínkou na dortu, máme k přírodě přesně takový vztah. Ničit, ničit, ničit! - dokud je co. Rychlá ekonomika na prvním místě! Hlavně, že nám z toho něco kápne...
Dával jsem na jiné vláknu odkaz: Bioplynky jsou srdcem venkova (???). S nikým to ani nehnulo!-( To je, Uďo, pfece napvosto novmáuní...
Takže ano, pro těch pár nezblbnutých režimem, co prokouklo dnešní TRENDY, je řešením vrátit se ke kořenům. Obávám se však, že většina společnosti k tomu nebude svolná.
Tak si to naše mizející přírodní bohatství - za nechápajících pohledů kolemjdoucích ("Po čem to hledí??"), užívám.
Pavel Hanzl
25.3.2021 20:20 Reaguje na Jirka ČernýCož nevznikne ani náhodou.
Jenže stejně budou lidé donuceni se silně uskrovnit prostě jen proto, že zdroje nebudou. Teplota zničí zemský ekosystém a přežívat bude možná někdo na Severu v bídných podmínkách pro minimum lidí, ti ostatní se vybijí navzájem.
Tahle prognóza ve všemožných odstínech černé je ovšem velmi pravděpodobná (Postupim).
Břetislav Machaček
24.3.2021 17:34hodnotu přírody, investor zpochybní, právníci se napakují. Další spory
v dohledné době na obzoru a bude to jako kdysi, když se dva sedláci
soudili o mez a prosoudili statky, které pak vlastnili jejich advokáti
a oni u nich pracovali na svém bývalém majetku. Lidi neblázněte už
i s tak sporným hodnocením pohledu na přírodu. Co je pro někoho k
nezaplacení, je pro jiného bezcenné a stanovit nějaké tabulky hodnot
bude pouze zdrojem spekulací a sporů. Už nyní tomu tak je ze zcela
jiných pohnutek a kolik problémů to přináší. Někdo preferuje alej,
ale jiný protipovodňové opatření. Co je hodnotově výše? Kdo to tak
asi rozsoudí a v čí prospěch? Vždy tak bude jeden vítěz a druhý bude
zklamán tím rozhodnutím, které bude vycházet z čeho, když každá
konkrétní situace je jiná. Je vidět, že zdravý selský rozum opouští
tuto společnost.
Miroslav Vinkler
24.3.2021 18:41 Reaguje na Břetislav MachačekV tomto případě se skutečně mýlíte.
Břetislav Machaček
24.3.2021 19:20 Reaguje na Miroslav Vinklertedy ne. Zkuste mi to ve zkratce objasnit. Rád se
poučím.
Miroslav Vinkler
24.3.2021 19:42 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.czp.cuni.cz/stuz/besedy/b_1101/sejak.pdf
nebo lze i zde :
Metoda peněžního hodnocení biotopů České republiky
hesenská metoda byla doporučena k využití Bílou knihou EU o odpovědnosti za životní prostředí (Brusel, 09/02/2000
http://fzp.ujep.cz/projekty/bvm/bvm_CZ.pdf
nebo i zde :
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1617138117301371
Lukáš Kašpárek
25.3.2021 06:38 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
25.3.2021 09:20 Reaguje na Miroslav Vinklerzajímavé, že to někdo byl schopen vyčíslit. Stále
ale vidím problém v tom, že i tyto podklady budou
při změnách účelu pozemků zpochybňovány a budou
předmětem soudních sporů. Takže to bude souboj
znalců o zařazení pozemků do té, či oné kategorie.
Každopádně mě nikdo nemůže považovat za fandu
záborů přírody ve prospěch třeba průmyslu, ale
pohledy na to se mohou lišit podle společenské
potřeby. Co jeden považuje za nedotknutelné
a hodnocené na maximum, tak jiný sleví, protože
to vidí jinak. Taky jsem zvědav, kdo to někdy
schválí jako zákonnou normu. Jinak ještě jednou
děkuji na ty odkazy.
Dalibor Motl
24.3.2021 21:38Lukáš Kašpárek
25.3.2021 06:35 Reaguje na Dalibor MotlNedokážu pochopit, že se tu s tím neustále chlubíte....
Viktor Šedivý
25.3.2021 08:57 Reaguje na Dalibor MotlOpět nejstarší pamětníci zavzpomínají, jak komunisté v padesátých letech vysvětlovali, že tuny oceli a cementu jsou tou kvalitou, díky které lidé žijí lépe, byť to tak nevypadá.
Lukáš Kašpárek
25.3.2021 06:43Většina těchto kreatur by potřebovala navštívil ortopeda, protože jejich páteř je opravdu řádně pokřivená....
Jiří Svoboda
25.3.2021 14:12 Reaguje na Lukáš KašpárekVy máte docela jednoduché síto: hnusný ropák x hodný neropák (ekolog)
Petr Blažek
25.3.2021 17:32Autorka zcela nechápe, anebo záměrně mystifikuje, že " právě ti co si užívají moderních výdobytku" ( lety do arktidy nebo na pláž ) jsou těmi co zatěžují přírodu nejvíce. Je to bohatá elita, která se jezdí kochat přírodou. To oni spotřebovávají nejvíce energie na hlavu, to oni si dopřávají v drahých restauracích, kde se potravinami určitě nešetří.
Celý článek mi připadá jak volební agitka pro městské zelené voliče, kteří sami v životě nic konkrétního nevyprodukovali.