https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/davinan-vackarova-hodnota-prirody-se-musi-stat-soucasti-naseho-bohatstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Davina Vačkářová: Hodnota přírody se musí stát součástí našeho bohatství

24.3.2021
Hodnota přírody není redukovatelná na peníze, ale bez zohlednění služeb přírody bude docházet k jejímu pokračujícímu úbytku.
Hodnota přírody není redukovatelná na peníze, ale bez zohlednění služeb přírody bude docházet k jejímu pokračujícímu úbytku.
Foto | Davina Vačkářová
Pokračující devastace přírodního prostředí stále budí značné obavy o udržitelnost života na naší planetě. Příroda je přetvářena a využívána pro uspokojení rostoucích nároků lidí. Ztráta ekosystémů a biodiverzity však doposud nebyla vnímána jako překážka prosperity. Proto mezinárodní úsilí směřovalo již delší dobu k hledání cest, jak začlenit hodnotu přírody a „přírodního kapitálu“ do ekonomických účtů. Tato snaha vyvrcholila nyní v březnu, kdy Statistická komise OSN na svém výročním zasedání schválila nový rámec pro měření hodnot přírody. Ekosystémové účetnictví jakožto součást mezinárodně uznávaného Systému environmentálního ekonomického účetnictví (SEEA EA) poskytuje návod, jakým způsobem mají státy začleňovat hodnotu přírody a jejích přínosů do svých statistických systémů a národních účtů.
 

Podstatou ekosystémového účetnictví je důkladné zaznamenání stavu ekosystémů, stejně jako jejich proměn a navazujících příspěvků přírody společnosti. Například opylování podporuje produkci potravin. Lesy a mokřady zásobují vodou celá města a vodní elektrárny, a šetří životy a majetek při omezení povodňových vln. Stromy ve městech filtrují znečišťující látky a stíní v horkých dnech. Horská chráněná území či vodní nádrže poskytují rekreační požitky lidem a zisk místní ekonomice. Koncovkou ekosystémových účtů je převod těchto přínosů na ekonomickou hodnotu a integrace s environmentálními a národními účty.

Ekonomické hodnocení přírody ale stále vzbuzuje určité rozpaky. Mnoho lidí má přírodu rádo a její hodnotu považuje zcela oprávněně za nevyčíslitelnou. Hodnotu přírody lze nahlížet z různých perspektiv a všechno rozhodně nelze přepočítat na peníze. Ne všechny typy hodnot přírody jsou směnitelné za finanční náhradu. Některé hodnoty sdílí společnost v daném kulturním okruhu nebo v rámci skupiny obyvatel. Vyhlašování chráněných území nebo ochrana ohrožených druhů nebyly původně motivovány utilitární hodnotou přírody. Příroda může být také vnímána jako určitý typ pojištění a otevřených možností pro budoucnost, je součástí našeho dědictví a identity. Mezinárodní hodnocení jako nedávno ve Velké Británii zveřejněná rozsáhlá zpráva o ekonomice biodiverzity (tzv. Dasgupta review) či hodnocení Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) zdůrazňují, že ekonomická hodnota není jediným způsobem vyjádření významu existence a rozmanitosti přírodního prostředí.

Zároveň však nelze přehlížet příspěvek přírody ekonomice a její roli v zajišťování širokého spektra přínosů a „služeb“, které podporují produkci potravin, vody a materiálů, usměrňují klimatické výkyvy stejně jako kvalitu prostředí a poskytují zdravé prostředí pro odpočinek a turistiku. Bez odpovídajícího ocenění příroda zpravidla ustupuje ekonomickému zisku a biotopy jsou přetvářeny na skladiště či dálnice, protože jsou vnímány jako bezcenné či postradatelné. Ekosystémové účetnictví představuje významný krok k pochopení toho, že ztráta přírodního bohatství má svoji cenu. Zároveň poskytuje politikům podklad pro zohlednění významu přírody, protože tato hodnota byla často nahlížena jako „virtuální“ a ekonomické argumenty pro ochranu ekosystémů nebyly zohledněny v rozhodování. Život v harmonii s přírodou bez zohlednění hodnoty přírody v současném ekonomickém systému, který vede v součtu k úbytku živé přírody, není možný.

Vyjádření ekonomické hodnoty přírody rozhodně neznamená, že z přírody uděláme komoditu, se kterou budeme bezohledně obchodovat a drancování přírody bude posvěceno trhy. Naopak doplňuje tradiční eticky motivované úsilí o ochranu přírody a pomáhá rozšířit naše pojetí „bohatství“, které bylo počítáno bez ohledu na přírodu a její význam pro společnost. Ekosystémové účetnictví rovněž poskytuje dlouho očekávaný podklad pro vytváření spravedlivých plateb za ochranu přírody. Tyto kompenzační platby za „služby přírody“, jako je ochrana zdrojů vody pro sídla či zachování cenné přírody pro návštěvníky, mohou podpořit rozvoj místních komunit, v současnosti často marginalizovaných. Započítání hodnoty přírody tak staví její ochranu na roveň dalším ekonomickým možnostem a rozšiřuje hranice tradičního ekonomického systému.

SEEA EA představuje významnou odezvu na pokračující ztrátu rozmanitosti přírodního světa, ale nepochybně bude vyžadovat další pozornost ministerstev, statistických úřadů a výzkumných organizací. V českém prostředí se významem a přínosy přírody v kontextu soustavy chráněných územích Natura 2000 a péče o ní zabývá mimo jiné první český Integrovaný LIFE projekt Jedna příroda koordinovaný Ministerstvem životního prostředí či evropský projekt H2020 MAIA, na jehož řešení se podílí CzechGlobe. Přijetí ekosystémového účetnictví je bezpochyby jedním z mezníků, který napomůže zviditelnění a zohlednění hodnot přírody v ekonomickém systému a pomůže nám znovu si uvědomit, že příroda není pouze spotřební zboží, ale křehký a rozmanitý systém, bez kterého naše společnost nemůže doopravdy prosperovat.


reklama

 
foto - Vačkářová Davina
Davina Vačkářová
Autorka je pracovnicí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Centra pro otázky životního prostředí UK.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

24.3.2021 08:27
Jžšmrj, to je přece už teď. Hodnotu přírody najdete vyčíslenou v katalogu každé cestovky, na to nepotřebujete obludné organizace typu "Statistická komise OSN" nebo "Ústav výzkumu globální změny AV ČR" :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 09:31 Reaguje na
hodnota přírody se dá docela solidně vyčíslit dle cen realit k bydlení a rekreaci (rozdíl ceny u silnice 1. třídy/o 200m dál v tichu u vedlejší, u lesa/u průmyslové zóny, v prdelákově uprostřed lánů řepky/v podobném prdelákově uprostřed lesů a podobně)
Odpovědět
JH

JH

24.3.2021 10:21 Reaguje na Lukas B.
Pokud si někdo myslí, že hodnotu přírody vyčteme z katalogu cestovky nebo cen realit, tak ty obludné organizace opravdu potřebujeme.
Odpovědět
ig

24.3.2021 10:52 Reaguje na JH
Ovšem, že vyčteme (plus to co píše Lukas B.). Kam do zahraničí byste jel raději třeba pozorovat zvířata - korálové ryby na Maledivách nebo potkany u nádraží v Sozopolu? A když se podíváte do nabídky cestovek, cena zájezdů s tím pozoruhodně koreluje :D
Odpovědět
JH

JH

24.3.2021 11:07 Reaguje na
Přečtěte si ten článek pořádně, nejen titulek. Jde o to, že příroda nám přináší různé služby, např. zadržování vody, opylování atd. Když o tyto služby přijdeme, bude to něco stát, např. nedostatek vody se musí vyřešit stavbou potrubí, nedostatek opylovačů sníží výnosy atd. a někdo to bude muset zaplatit. To z katalogu cestovky nevyčtete. Samozřejmě, i nabídka cestovky říká něco o hodnotě přírody, ale zdaleka ne všechno. Mimochodem, Ústav výzkumu globální změny je celkem seriózní výzkumná instituce, obludnost bych hledal jinde.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

24.3.2021 23:37 Reaguje na JH
Autoři metody přiřazovali jednotlivým charakteristikám biotopů body. Cenu jednoho bodu potom odvodili dle "nákladů na rekultivaci" konkrétních biotopů. Převedeno do lidské řeči: základem ocenění jsou státem nebo těžaři placené povinné rekultivační projekty v ČR. Většinou jde o povinné rekultivace po povrchové těžbě (= naprosto netržní a deformované ceny "zahradnických a lesnických prací" a nesmyslně drahých technických opatření). Naprosto pomíjejí fakt, že pokud by plocha "určená k rekultivaci" byla ponechána samovolnému vývoji, nebo by se jen osela semeny pionýrských bylin a dřevin, stála by taková rekultivace zlomek státem vyplácené ceny a výsledek by po dvou desítkách let byl kolikrát pro přírodu lepší než po provedené drahé "rekultivaci". Pro potvrzení tohoto tvrzení stačí zajít do nějakého blízkého opuštěného lomu. Vzít "skutečné" ceny povinných českých rekultivačních projektů za finanční měřítko je stejné jako použít pro stanovení průměrného tržního nájemného v ČR nájemné v domech v bezprostředním okolí Karlova mostu. Výsledná hodnota (12,36Kč/bod) je stejně vypovídající jako odpověď 42 na otázku o "smyslu života vesmíru a vůbec..." ze Stopařova průvodce po galaxii.
Odpovědět
JH

JH

25.3.2021 08:57 Reaguje na Dalibor Motl
Abych řekl pravdu, tak podrobně jsem to nestudoval. Jenom mi trochu vadily názory nahoře v diskusi, že cenu přírody lze vyčíst z katalogu cestovky, tak jsem reagoval. Připadá mi trochu zcestné vidět hodnotu přírody jenom v tom, že tam můžu jet na dovolenou nebo dobře bydlet. Jinak vyčíslení nějakých ekosystémových služeb mi v principu nepřipadá jako špatný nápad, ale samozřejmě záleží, jak se to skutečně realizuje.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.3.2021 11:54 Reaguje na JH
Souhlasím. Ocenění ekosystémů mi primárně přijde jako dobrá cesta. Nedostatky vidím v použité metodě stanovování ceny (popsal jsem výše). reálně odvozené ceny lze je použít třeba pro případy ocenění ztrát v případě likvidace nebo změny ekosystému (napadá mě "náhradní výsadba" za kácenou alej, změna louky na topolovou plantáž...). Nedovedu si představit stanovování ceny tisíců hektarů různých ekosystému "úředně metodou od stolu" bez průzkumu na místě samém. Možná nemám dost bujnou fantazii... Operovat s nimi v na makroekonomické úrovni mi přijde jako věnování nové hračky politikům.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 11:08 Reaguje na JH
cena je to, co je někdo ochoten zaplatit a za co je jiný ochoten se toho vzdát. určování ceny jakkoli jinak je cesta do pekla.

Odpovědět
JH

JH

24.3.2021 11:21 Reaguje na Lukas B.
Vy jste to taky nečetl pořádně, když např. les zadržuje vodu a vy ho vykácíte, bude někde méně vody a někdo to bude muset zaplatit. Jde o to spočítat kolik to bude.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.3.2021 12:05 Reaguje na JH
Ano, ale za co se má platit? Že tam ten les je a nevykácí se (každoroční platba), nebo se za jeho vykácení zaplatí či za založení lesa se bude kasírovat? Asi správný je ten první přístup, nebo kombinace obého.
Odpovědět
JH

JH

24.3.2021 12:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Jestli jsem správně pochopil smysl, měl by asi platit ten, kdo udělal nějakou změnu omezující oceňované funkce toho lesa.
Odpovědět

Viktor Šedivý

24.3.2021 12:43 Reaguje na Jiří Svoboda
A komu platit?
Majitelům pozemků níže po svahu? Všem v povodí? Anebo to hodit do chřtánu státu?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.3.2021 16:12 Reaguje na Viktor Šedivý
Já nevím. Proto jsem zahájil tu diskusi a vy jste upozornil na další aspekt.

A co takhle autorka článku, že by pomohla!

To je obecný problém. Něco se nakousne, třeba i prosadí, a že to pak správně nefunguje, to prostě nevadí, stačí, že se stát snaží a vydává veřejné peníze.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 17:48 Reaguje na Jiří Svoboda
víte, to je v zásadě problém každého, ať toho či onoho aktivismu. vezme se nějaká v zásadě správná a ušlechtilá myšlenka, a hurá hurá, začneme ji přes mrtvoly prosazovat, aniž bychom promysleli, jak to vlastně uchopit, a když se to náhodou prosadit povede, tak to napáchá více škody než užitku. třeba ten solární tunel, to je excelentní příklad.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.3.2021 17:49 Reaguje na Lukas B.
samozřejmě se na to nabalí takoví ti polokriminální šíbři, to je také signi-tudleco, fikantní.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.3.2021 13:48 Reaguje na JH
to je přece i něco jiného. Mě by zajímalo, jak dlouho ještě budeme soutěžit v dopravě akorát cenu a ne ekologičtější pohon nebo pracovní podmínky řidiče...když se neumíme postarat o to co nás obklopuje, nečekejte, že se něco v přístupu mezi lidma změní
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.3.2021 09:22
Tak tenhle článek mě skutečně potěšil ,protože jasně definuje okrajové podmínky úlohy pod názvem "přírodní hodnoty" a jejich formalizaci v rámci trvale udržitelného rozvoje.
Je nezbytně nutné promítnout tyto zásady do právního řádu EU a jednotlivých zemí společenství.
Teprve potom vyplynou najevo hrůzy exploatace životního prostředí např. při masivním nasazení OZE, které lze potom vyčíslit a získat komplexní pohled na hodnotu různých antropogenních zásahů do životního prostředí.

Autorka má za uvedení článku u mě plný počet bodů!!!!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.3.2021 12:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
I já byl článkem velmi příjemně překvapen.

Jedna věc je stanovit cenu, druhá věc je praktická realizace ohodnocení, kdy tam bude vstupovat spousta subjektivních faktorů, což se zřejmě neobejde bez obvyklých společenských nešvarů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.3.2021 11:30
Profesorka Gretchen C. Daily, profesorka vědy o životním prostředí Stanfordská univerzita k tomu řekla:

"Všichni lidé - žijící ve starověku nebo moderní době, v přepychu nebo v bídě, v megoměstech nebo v rozlehlých vnitrozemích - závisejí důvěrně a zcela na přírodě. Prostřednictvím mikrobiomu obývajícího naše tělo, přírody v místních parcích a farmách a exotických lesů a podvodních říší po celém světě jsme všichni hluboce zakořeněni v síti života."

vystihla to excelentně
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.3.2021 13:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Znám to vyjádřené lapidárněji: jsme součástí přírody. Tj. když ji ničíme, řežeme si větev. To např. pan Účetní nikdy nepochopil.
Odpovědět

Jirka Černý

24.3.2021 21:55 Reaguje na Karel Zvářal
Máte pravdu ale tu větev si řežeme tak jako tak. Že je něco nápad ekologů neznamená že to přírodě pomáhá, jen se nestihnou dost rychle projevit negativa. Pro přírodu byl nejlepší dobrý hospodář před sto lety, bral jen tolik co opravdu potřeboval, nerešil jestli je lepší jádro nebo FV protože žil spokojeně bez elektřiny a je po problému. Neplácal si na barák umělohmotné svinstvo, prostě byla zima tak si vzal i doma svetr. Po celých Čechách zanikly od druhé války desítky obcí po lidech kteří ani neměly tušení co slovo ekologie znamená a zbyly po nich jen kameny a občas cihla z pálené hlíny. Jak by to vypadalo být to dnešní moderní ekologické zateplené stavby? Ne ani ekologové nás nespasí protože si myslí že svět spasí moderní ekotechnologie což je hloupost která jen vrší další hromady problémů o kterých ještě netušíme že nastanou. Jediná cesta k záchraně není dopředu ale hodně zpět.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.3.2021 07:58 Reaguje na Jirka Černý
Hmmm, selský rozum... pro dnešní in-občánky vidlácký-( Pro položky přírody se používá termín Res nullius, věc ničí. A to už je jen kousíček ke slovu ničit, když to není ničí, nu ni?...

A protože náš velký prognostický myslitel přišel s třešínkou na dortu, máme k přírodě přesně takový vztah. Ničit, ničit, ničit! - dokud je co. Rychlá ekonomika na prvním místě! Hlavně, že nám z toho něco kápne...

Dával jsem na jiné vláknu odkaz: Bioplynky jsou srdcem venkova (???). S nikým to ani nehnulo!-( To je, Uďo, pfece napvosto novmáuní...

Takže ano, pro těch pár nezblbnutých režimem, co prokouklo dnešní TRENDY, je řešením vrátit se ke kořenům. Obávám se však, že většina společnosti k tomu nebude svolná.

Tak si to naše mizející přírodní bohatství - za nechápajících pohledů kolemjdoucích ("Po čem to hledí??"), užívám.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.3.2021 20:20 Reaguje na Jirka Černý
Lidstvo se dobrovolně zpět nevrátí a šetřit nebude, pokud nevznikne zcela globální silné náboženství Gaia.
Což nevznikne ani náhodou.
Jenže stejně budou lidé donuceni se silně uskrovnit prostě jen proto, že zdroje nebudou. Teplota zničí zemský ekosystém a přežívat bude možná někdo na Severu v bídných podmínkách pro minimum lidí, ti ostatní se vybijí navzájem.

Tahle prognóza ve všemožných odstínech černé je ovšem velmi pravděpodobná (Postupim).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.3.2021 17:34
Sakra být mladší, tak studuji buď práva a nebo ekologii. Ekolog vyčíslí
hodnotu přírody, investor zpochybní, právníci se napakují. Další spory
v dohledné době na obzoru a bude to jako kdysi, když se dva sedláci
soudili o mez a prosoudili statky, které pak vlastnili jejich advokáti
a oni u nich pracovali na svém bývalém majetku. Lidi neblázněte už
i s tak sporným hodnocením pohledu na přírodu. Co je pro někoho k
nezaplacení, je pro jiného bezcenné a stanovit nějaké tabulky hodnot
bude pouze zdrojem spekulací a sporů. Už nyní tomu tak je ze zcela
jiných pohnutek a kolik problémů to přináší. Někdo preferuje alej,
ale jiný protipovodňové opatření. Co je hodnotově výše? Kdo to tak
asi rozsoudí a v čí prospěch? Vždy tak bude jeden vítěz a druhý bude
zklamán tím rozhodnutím, které bude vycházet z čeho, když každá
konkrétní situace je jiná. Je vidět, že zdravý selský rozum opouští
tuto společnost.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.3.2021 18:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Obvykle jste uvážlivější ve svých názorech.
V tomto případě se skutečně mýlíte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.3.2021 19:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy máte představu o konkrétním hodnocení přírody? Já
tedy ne. Zkuste mi to ve zkratce objasnit. Rád se
poučím.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.3.2021 19:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak třeba tady:
https://www.czp.cuni.cz/stuz/besedy/b_1101/sejak.pdf

nebo lze i zde :
Metoda peněžního hodnocení biotopů České republiky
hesenská metoda byla doporučena k využití Bílou knihou EU o odpovědnosti za životní prostředí (Brusel, 09/02/2000
http://fzp.ujep.cz/projekty/bvm/bvm_CZ.pdf

nebo i zde :
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1617138117301371
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.3.2021 06:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jakoby to mělo nějaký smysl... myslím dávat fakta Macháčkovi a podobným.... copak nevidíte, že on nechce vidět realitu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.3.2021 09:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji za odkaz na zmíněné materiály a je opravdu
zajímavé, že to někdo byl schopen vyčíslit. Stále
ale vidím problém v tom, že i tyto podklady budou
při změnách účelu pozemků zpochybňovány a budou
předmětem soudních sporů. Takže to bude souboj
znalců o zařazení pozemků do té, či oné kategorie.
Každopádně mě nikdo nemůže považovat za fandu
záborů přírody ve prospěch třeba průmyslu, ale
pohledy na to se mohou lišit podle společenské
potřeby. Co jeden považuje za nedotknutelné
a hodnocené na maximum, tak jiný sleví, protože
to vidí jinak. Taky jsem zvědav, kdo to někdy
schválí jako zákonnou normu. Jinak ještě jednou
děkuji na ty odkazy.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

24.3.2021 21:38
Pane náměstku nějak nám klesá HDP, roste inflace a nezaměstnanost! Jistě pane ministře ... aaa ... co kdybychom započítali pár nových položek? Nových položek??? No, vymyslíme si "ekosystémové účetnictví" popisující hodnotu přírody a přičteme je do "národních účtů". Bude to vypadat cool a navíc hodnotu naší přírody nikdo (kromě našeho úřadu) nedovede správně kvantifikovat nebo ověřit. Práci navíc získá několik stovek jinde nezaměstnatelných výzkumníků, úředníků a auditorů. Klesne nám mírně nezaměstnanost a ostatním voličům potom "výsledky" prezentujeme jako růst životní úrovně.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.3.2021 06:35 Reaguje na Dalibor Motl
I pod tímto článkem nás neváháte přesvědčit o tom, že jste starý zatvrzelý ropák, který neguje jakékoliv snahy o zavedení reálné ochrany přírody... stejně jako pomatený Macháček....

Nedokážu pochopit, že se tu s tím neustále chlubíte....
Odpovědět

Viktor Šedivý

25.3.2021 08:57 Reaguje na Dalibor Motl
Samozřejmě - ekonomiku si zničíme tím, jak ji podřídíme environmentalistické ideologii. Bude tedy zapotřebí vymyslet něco jiného, co se bude prezentovat jako úspěch, jako kvalita života. Lidé nebudou věřit, že se jim žije lépe, kolem sebe uvidí něco úplně jiného - musí tedy jít o zásadní změny výpočtů, aby se situace dost zamlžila.

Opět nejstarší pamětníci zavzpomínají, jak komunisté v padesátých letech vysvětlovali, že tuny oceli a cementu jsou tou kvalitou, díky které lidé žijí lépe, byť to tak nevypadá.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.3.2021 06:43
Kromě pana Vinklera tu nikdo nereflektuje realitu... zase se tu sešla jen banda ropáků, aby poblila snahu těch, co jim na něčem záleží....

Většina těchto kreatur by potřebovala navštívil ortopeda, protože jejich páteř je opravdu řádně pokřivená....
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.3.2021 14:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Co myslíte tou realitou a jejím chápáním? To, že ohodnotíme/oceníme přírodu (to je správné), ale jak, komu, co, kdy, od koho platit, o to ze nezajímáme? Zkuste dát tady rozumnou odpověď a budou vás nosit na rukách.

Vy máte docela jednoduché síto: hnusný ropák x hodný neropák (ekolog)
Odpovědět
PB

Petr Blažek

25.3.2021 17:32
Celým příspěvkem se táhne jak červená niť rozdělení společnosti na ty co přírodě ubližují a na ty co si ji chtějí užívat.
Autorka zcela nechápe, anebo záměrně mystifikuje, že " právě ti co si užívají moderních výdobytku" ( lety do arktidy nebo na pláž ) jsou těmi co zatěžují přírodu nejvíce. Je to bohatá elita, která se jezdí kochat přírodou. To oni spotřebovávají nejvíce energie na hlavu, to oni si dopřávají v drahých restauracích, kde se potravinami určitě nešetří.
Celý článek mi připadá jak volební agitka pro městské zelené voliče, kteří sami v životě nic konkrétního nevyprodukovali.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.3.2021 13:46
v zásadě by jsme měli přiřadit nějaký ekvivalent zdravému životnímu prostředí. Ono totiž ekonomicky existuje jen něco a právo na životní prostředí a žití v něm nemá ekonomické vyjádření...proto se tak lehkomyslně porušuje...mělo by být ekonomické vyjádření přínosu půdy a zahrnout je do kupní ceny pokud chce něco stavět jako liniové stavby
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist