https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/davina-vackarova-jsme-na-ceste-k-prirodne-pozitivni-budoucnosti-pro-vsechny-lidi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Davina Vačkářová: Jsme na cestě k přírodně pozitivní budoucnosti pro všechny lidi?

22.12.2022
Foto | Mike Muzurakis / IISD/ENB
V kanadském Montrealu právě proběhla druhá část 15. konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti, na které byl přijat nový strategický rámec pro ochranu biodiverzity (tzv. Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost).
 
Konference se měla původně uskutečnit již v roce 2020, ale kvůli pandemii COVID-19 byla přeložena a první část se uskutečnila v čínském Kchun-mingu v říjnu 2021. V Montrealu tedy byla nyní vyjednávání globálního rámce završena. V celosvětovém kontextu rámce udržitelného rozvoje a mnohostranných úmluv v oblasti životního prostředí se jedná o neméně významnou akci, jako byla nedávno proběhnuvší 27. konference smluvních stran Rámcové úmluvy o klimatické změně (COP27).

Jednání o biodiverzitě nebývají tolik popularizovaná a mediálně diskutována, to však neznamená, že by úbytek biodiverzity nepředstavoval jeden z nejpalčivějších problémů dneška. I proto se hovoří o „pařížském momentu“ pro biodiverzitu a pro COP15 panovala vysoká očekávání ohledně schválení ambiciózní a zároveň měřitelné dohody pro globální přírodu.

Schválení nového Globálního rámce pro biodiverzitu představuje významný krok posunu politik v oblasti udržitelnosti na naší planetě po roce 2020. Ráda bych v tomto komentáři přiblížila některé aspekty a kontext nového strategického rámce, ale i možné nástrahy, kterým jeho naplňování může čelit.

Pro vyjednávání byly k dispozici stále lepší podklady v podobě zpráv a analýz diagnostikujících stav globální přírody. Kromě širokého spektra vědeckých článků poukazujících na minulý i očekávaný budoucí vývoj biodiverzity se jedná o hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), jehož syntéza byla zpřístupněna Ministerstvem životního prostředí i v českém jazyce. Kromě dalších zdrojů lze upozornit i na aktuální Zprávu o živoucí planetě (Living Planet Report), která populárnější formou přibližuje vybrané trendy globální přírody a důsledky změn biodiverzity pro společnost.

Globální rámec pro biodiverzitu je vyjednáván v situaci, kdy kromě neblahých globálních trendů biodiverzity rovněž nebyly naplněny cíle předchozího strategického rámce (tzv. Cíle z Aiči). Toto selhání rezonovalo v aktuálních jednáních s ohledem na realističnost, splnitelnost a měřitelnost globálních cílů biodiverzity.

Na druhou stranu nelze zavírat oči před globální krizí biodiverzity, která v širším kontextu volá po hlubší – transformativní proměně našeho vztahu k přírodě a koexistence s mimolidskými druhy. Vizí globálního rámce je život v harmonii s přírodou, kdy „do roku 2050 bude biologická rozmanitost ceněna, zachovávána, obnovována a rozumně využívána, při zachování ekosystémových služeb, udržování zdravé planety a zajištění přínosů nezbytných pro všechny lidi“.

Přírodně pozitivní změna

Jedním z hlavních konceptů, který byl původně i součástí návrhů globálního rámce pro biodiverzitu, je pojetí přírodně pozitivní změny. Ačkoliv přesně v této formulaci ve schváleném rámci nefiguruje, přírodně pozitivní budoucnost rámuje celé vyjednávání i doprovodné odborné i občanské akce.

Význam tohoto sousloví nenaznačuje, že bychom přírodu měli vnímat pozitivněji než doposud. Odráží současné výsledky globálních modelů a scénářů, které poukazují na nutnost „ohnout křivku ztráty biodiverzity“ pozitivním směrem. Protože doposud měly trendy biodiverzity klesající tendenci, strategické cíle usilovaly o zastavení tohoto poklesu a dosažení čisté nulové ztráty přírody. Snahou průběžně projednávaného globálního rámce pro biodiverzitu bylo tyto cíle ještě zesílit s tím, že kombinace přijímaných opatření by měla vést k nastartování pozitivní změny do roku 2030 a další obnově a růstu biodiverzity do roku 2050. Dosažení přírodně pozitivního světa se však může potýkat s několika nástrahami.

Foto | Mike Muzurakis / IISD/ENB

Jednou z těchto otázek je, jak budeme posun k přírodně pozitivnímu světu měřit.

Součástí balíčku rozhodnutí přijatých na COP15 je monitorovací rámec, který obsahuje seznam indikátorů pro vyhodnocení strategických cílů. Indikátory a modely biodiverzity a ekosystémových služeb sice doznaly v posledních desetiletích značného zlepšení, ale stále se potýkají s určitým zjednodušením, které bezpochyby odráží aktuální mezery v dostupnosti místních či dlouhodobých dat.

Pozornost se rovněž věnuje Ekosystémovému účetnictví (SEEA EA), které usiluje o standardizované účtování ekosystémů a ekosystémových služeb a integraci těchto informací s národními statistickými účty. Pokrok v měření stavu globální přírody pomáhá ke stanovování měřitelných cílů, nicméně se objevují obavy, že doba pro obnovu a regeneraci přírody bude mnohem delší než časové horizonty deklarované ve strategickém rámci.

Kompletní účty přírody pravděpodobně nebudou k dispozici do roku 2030 tak, aby napomohly vyhodnocení globálních cílů. Zároveň sílí potřeba pro alternativně zaměřené ukazatele, které by umožnily měřit komplexnější interakce mezi společností a přírodou. Existují obavy, že hlavní ukazatele povedou k upřednostnění výsledků ochrany přírody nad zajištěním odpovídající kvality života, což by bylo v rozporu s konceptem udržitelného rozvoje i přínosů přírody lidem. V monitorovacím rámci však podobné ukazatele buď chybí, nebo nemají zatím dostatečně rozpracovanou metodologii.

Různorodé hodnoty a globální nerovnosti

Ekosystémové účetnictví představuje bezpochyby pokrok v zohlednění a zviditelnění hodnoty přírody ve stávajícím ekonomickém systému. Je však stále založeno primárně na instrumentální a „směnné“ hodnotě přírody. Jak ukazuje rostoucí evidence i nově zveřejněná zpráva IPBES o různorodých hodnotách přírody, lidé se vztahují k přírodě v různých hodnotových rámcích, které zahrnují i nemateriální, vnitřní a niternější hodnotové orientace. Schválený globální rámec obsahuje ustanovení o pluralitě hodnot přírody (část C, čl. 9), zejména s ohledem na hodnoty a znalosti domorodých a místních komunit a práva lidí i přírody. V této souvislosti bývá často kritizován tradiční růstový ekonomický model, který nemusí vždy vést ke zlepšení ochrany přírody a kvality lidského života.

Rostoucí zátěž vyvolaná spotřebou, mezinárodním obchodem a škodlivými ekonomickými transakcemi jsou naopak vnímány jako základní nepřímé tlaky, které v rostoucí míře ohrožují globální přírodu a brání dosažení obratu v její ochraně. Transformativní změny budou vyžadovat mimo jiné zohlednění dalších perspektiv ve fungování ekonomického systému, například nerůstového paradigmatu a širšího pojetí společenského blahobytu začleňujícího dobrou kvalitu života spíše než ekonomický růst. Ekonomický růst na jedné straně a požadované snížení spotřeby a plýtvání na straně druhé tak mohou být v určitém rozporu, se kterým se potýkají politiky udržitelnosti obecně.

Zároveň globální rámec usiluje o výraznou mobilizaci prostředků pro financování ochrany přírody, což však samo o sobě k dosažení globálních cílů nestačí. Zatímco ochrana a obnova přírody je stále jednoznačně podfinancovaná, biodiverzitu ve velké míře ovlivňují škodlivé ekonomické pobídky. Ekonomická prosperita je vykoupena nepříznivými vlivy na biodiverzitu, zejména v sektorech jako zemědělství, lesnictví, rybářství a těžba fosilních a nerostných surovin. Obchod a spotřeba vyvolávají vzdálené dopady v místech bohatých na biodiverzitu. Nabízí se využití obnovy přírody a klimatických řešení založených na přírodě k rozšíření a přesměrování ekonomického systému směrem k podpoře ekologické, sociální i ekonomické udržitelnosti.

To jsou důležitá kritéria, aby reforma dotačního systému nedopadala nepříznivě na podniky či zranitelné skupiny. Dnes již existuje celá řada příkladů, jak investice do přírody podporují rozvoj místních komunit i soukromého sektoru. Mobilizace potřebných financí, přesměrování škodlivých dotací a zajištění spravedlivých globálních finančních toků (cíle 18 a 19) vyžaduje intenzivní součinnost vlád, podniků, občanské společnosti i veřejnosti při začleňování ohledů na biodiverzitu a ekosystémové služby v ekonomickém systému.

Foto | Mike Muzurakis / IISD/ENB

Globální rámec pro biodiverzitu usiluje o zajištění přínosů pro všechny lidi. Tyto cíle jsou předkládány v době, kdy se svět stále potýká s vysokou strukturální nevyrovnaností, nerovností a environmentální nespravedlností.

Chudoba a deficit základních materiálních podmínek je zvláště výrazný v zemích bohatších na biodiverzitu a vysokým potenciálem ochrany. V těchto zemích je také nejvyšší tlak na další přeměnu přírodně cenných oblastí, nejenom pro živobytí, ale často rozsáhlé komerční využití. Přínosy z přírodního prostředí rozhodně nejsou pro všechny lidi stejné.

Marginalizace, ať již z hlediska dopadů změn přírody či vyloučení z rozhodování, významně komplikuje dosažení globálních strategických cílů.

Jinými slovy, proměny přírody a jejich přínosy dopadají na různé skupiny obyvatel různě a protínají se mimo jiné v závislosti na jejich etnicitě, sociálním postavení, pohlaví, věku a prostředí. Proto jako jeden z hlavních přínosů globálního rámce i doprovodného Akčního plánu pro gender vidím v zohlednění dopadů nejenom proměn a přínosů přírody, ale i ochranářských akcí na různé skupiny obyvatel, což doposud nebylo reflektováno a začleněno zejména v českých strategických dokumentech ochrany přírody.

Samotný globální rámec pak usiluje o účast občanské společnosti, zejména původních obyvatel a místních komunit, žen, dívek, osob s postižením a mladých lidí (cíl 22). Rovněž lze považovat za převratné, že globální rámec usiluje nejenom o soulad lidských práv a práv domorodých a místních komunit s ochranou přírody, ale rovněž uznává práva přírody a solidaritu s „Matkou Zemí“ (cíle 16 a 19f).

Tradiční pilíře nestačí

Globální rámec pro biodiverzitu staví na tradičních pilířích ochrany přírody, jako jsou chráněná území (cíl chránit nejméně 30 % plochy do roku 2030 – cíl 3) či prevence ohrožení a vymírání druhů (cíl 4). Zároveň je součástí agendy rozsáhlá obnova ekosystémů (rovněž v rozsahu 30 % degradovaných ekosystémů do roku 2030, cíl 2).

To ale pro obrácení trendů pozitivním směrem nestačí. Ve hře je celá řada dalších provázaných tlaků, ať již zmiňovaných nepřímých, tak přímých v podobě interakcí se změnou klimatu, změnami využití ekosystémů či nadměrné exploatace druhů. Komplexita různorodých tlaků brání jednoznačné atribuci a generalizaci dopadů na biodiverzitu, často kontextově specifických.

I proto je prvním cílem integrovat ohledy na biodiverzitu do plánování. V ideálním světě bychom zvláště chráněná území potřebovali pouze pro velmi speciální případy ohrožených druhů a biotopů, biodiverzita a přínosy přírody lidem by měly být začleněny do všech ekonomických a dalších lidských aktivit, horizontálně napříč všemi politikami a činnostmi. Existující scénáře vývoje biodiverzity však zatím nedávají důvody k přílišnému optimizmu. O to více je globální rámec pro biodiverzitu nahlížen jako bod obratu nejenom globální biodiverzity, ale i našeho nahlížení její role pro společensko-ekologickou soudržnost a sounáležitost.

Negociace globálního rámce byla bezpochyby intenzivní a spletitá, jak naznačovaly průběžné zprávy a vývoj textů, původně s přehršlí alternativních formulací a závorek. Nelehká byla jistě i role české delegace, která na COP15 vedla v rámci českého předsednictví vyjednávání za Evropskou unii, a nelze než jí pogratulovat k úspěšným jednáním. Mezinárodní jednání i řešení pro ochranu přírody se rodí v klimatu různorodých postojů, hodnot a znalostí. Kromě lepšího měření, správy a péče o přírodu je trendem také otevřenější dialog mezi různými aktéry pro spoluvytváření přijatelných řešení. Proto roste význam vědecko-politických platforem, jako je v Česku například nová Národní platforma pro ekosystémové služby ustavená v projektu Jedna příroda.

Některé důležité aspekty týkající se právě přínosů přírody lidem zůstaly v globální strategii v podobě spíše vágních slovních formulací (cíl 11). Otázkou je, zda by si právě tato problematika nezasloužila samostatný rámec, k čemuž dle mého názoru v příštích dekádách globální vyjednávání dospějí. Mnoho dalších otázek zůstane nepochybně otevřených, ale pevně věřím, že globální rámec pro biodiverzitu poskytne další impuls pro požadovanou transformativní a inkluzivní akci směrem k harmonickému životu na Zemi, pozitivnímu k přírodě i lidem.


reklama

 
foto - Vačkářová Davina
Davina Vačkářová
Autorka je pracovnicí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Centra pro otázky životního prostředí UK.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AL

Alena Lyskova

22.12.2022 09:32
Vážená paní, jsem přesvědčena, že na ochranu přírody jde dostatek finančních prostředků, jenže ony do přírody vůbec nedorazí. Rozplynou se cestou právě na takové nesmysly jako jsou ty Vaše konference a bláboly o ničem.
Je třeba finance vložit do lidské práce. Hospodaříme v přírodní rezervaci. V plánu péče jsou v rozpočtu uvedeny konkrétní položky co je třeba udělat a za kolik( to vypracovali odborníci a určitě né zadarmo) ale už snad dvě desetiletí se tam nedostala ani koruna. Dle mého názoru je to závazný ukazatel ale peníze se prostě ztratily no prostě nejsou. Ve státní správě se vyplácejí peníze kde komu za analýzy ale kdo opravdu něco dělá nedostane nic. Možná tak pokutu od ČIŽIP to je opravdu motivační. Tak se laskavě zamyslete kde dělají soudruzi z MŽP nebo EU chybu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.12.2022 10:20 Reaguje na Alena Lyskova
👍👍👍
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

22.12.2022 10:57 Reaguje na Alena Lyskova
1*
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

22.12.2022 13:08 Reaguje na Alena Lyskova
Veľmi dobrý postreh. Myslím, že podobná, možno ešte horšia je situácia na Slovensku. Problém je v tom, že ľudia pracujúci na ministerstve ako aj úradníci stratili kontakt s realitou. Nakoniec kontakt s realitou nemajú aj bežní ľudia, ktorí potom ľahko uveria nezmyslom o hrozbách globálneho oteplenia a potrebe sadiť všade stromy za každú cenu. Pritom vplyvom sukcesie každoročne možno nenávratne zarastajú drevinami možno stovky hektárov lúčnych biotopov.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.12.2022 21:19 Reaguje na Alena Lyskova
ono je dobé si připomenout, že v této společnosti je spousty vysokoškoláků, který se potřebují někde upíchnout a přece i hezky zaplatit a tak vymýšlí různé mentální pokrouceniny a často jen opisují už tisíckrát popsané. Akademie, Ústavy kde vymýšlí nesmrtelnost chrousta a to za naše daně. Nulová produktivita a plné šuplíky lejster. Enviro ekonomické analýzy jsou zajímavé ale pak by tihle vědci jako je paní Vačkářová a tisíce dalších by byli k ničemu, oni sice jsou, ale přeci mají všichni nějakou hrdost a tak se to nahlas neříká.
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.12.2022 10:28
přiznávám se bez mučení, že jsem se v tom vršení floskulí ztratil. to generuje nějaký automat?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.12.2022 12:32
Paní Lysková to popsala velmi výstižně, a bohužel pravdivě. Spousta proklamací , závazků, slibů zní slibně, ale s realitou se naprosto míjejí.

Už je to jak za socialismu , papírově jsme měli všechno , ale fronty stály i na ten hajzlpapír.

Porovnám-li naši krajinu a její biodiverzitu 70.tými roky a současností, jsme na tom podstatně hůře. A nevyváží to ani návrat vlka do české kulturní krajiny, nad kterým plesají inkousti z MŽP a několik zjevně vyšinutých jedinců.
Přesně jak volá paní Lysková - dejte peníze do konkrétních potřebných projektů a omezte byrokracii a různé rádoby zelené poradenské firmy přisátých na veřejné rozpočty.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

22.12.2022 13:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.12.2022 20:25
Možná, kdyby takové konference byly častěji, žačala by biodiverzita narůstat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.12.2022 07:24
V čem se mýlí opozice (Babiš), v čem se mýlí celá EU? Současná vláda požaduje, aby se na podpoře- zastropování cen energií, společných nákupech energií dohodla celá EU. Když více podpoříme lidi a podniky (jak požaduje ANO a SPD), získáme od nich více peněz v daních, ale zároveň více peněz utratíme obsluhou státního dluhu. Tato pomoc by tedy měla být co nejmenší ale vždy taková, aby nedošlo k likvidaci podniků, bankrotu celého státu. Tento postup platil i v případě covidu, pomoc státu byla tehdy nadměrná. Pokud se EU na této pomoci nedohodne společně, budou některé státy zvýhodněny- jejich podniky s větší podporou budou více prosperovat, ale zároveň ekonomiky těchto států budou více zatíženy dluhem a budou požadovat větší podporu okolí a budou zátěží pro všechny (viz Řecko).
Stejný omyl ale čeká EU v případě řešení CO2 krize. Na řešení a zátěži tohoto problému se musí dohodnout většina velkých ekonomik. Nadměrným vydáním peněz na řešení této krize bude EU postupovat stejně jako naše opozice – Babiš v době coronakrize. Nadměrně zadluží státy EU, způsobí inflaci, stagnaci průmyslu, nebudou peníze k řešení závažnějších problémů než je CO2 zavodnění krajiny, zalesnění a její pestrost (biodiverzitu jako v tomto článku). Důsledky vidíme v Amazonii a v přímořských státech, kde lidi z bídy zdevastovali krajinu, vykáceli lesy, půdu odnesla eroze a zbyly jen kameny a trsy trávy. Není tam voda, studny jsou vzácné, příroda je zničená, oteplování krajiny je zde zcela podružný a nepodstatný problém- na nenávratně zničené krajině není už co více zničit.
Odpovědět

Viktor Šedivý

25.12.2022 23:06
Týjo, to je slušná porce frází.
To se nedivím, že schodky jsou jaké jsou, když je zapotřebí financovat výrobu takové spousty keců.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist