https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusan-utinek-lesy-nebudou-jen-tovarny-na-drevo.slava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Lesy nebudou jen továrny na dřevo. Sláva!

3.11.2022
Les není jen zdroj obnovitelné suroviny. Nebo neměl by být. Ilustrační snímek.
Les není jen zdroj obnovitelné suroviny. Nebo neměl by být. Ilustrační snímek.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Poznámka úvodem - tento článek byl připraven už v únoru tohoto roku a kvůli válce na Ukrajině pak byly úplně jiné starosti. O důvod víc nemít rád Putina. Teď, když se válka táhne dál a my přitom žijeme, můžeme sledovat, co z bohulibého záměru v jiné realitě zbude.
 
V programovém prohlášení nové vlády, která bude spravovat naši zemi po čtyři roky, je jeden bod, ke kterému bych se rád vyjádřil. Vláda prohlašuje, že lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo, a pak uvádí, jak toho chce dosáhnout. Jednak to vzbuzuje dojem, že lesy továrnou na dřevo doteď byly, a jednak, a to hlavně, stále jen řešíme produkci dříví a držíme se rakouskouherské představy o lese jako zdroji obnovitelné suroviny a nezbytné podmínce rozvoje národního hospodářství.

Zkusme se podívat, co všechno by znamenalo přestat pohlížet na lesy jako na tu dřevovýrobu. I když žijeme v iluzi, že jde o továrnu, která jednak poskytuje výdělek většině obyvatel městečka, ale stará se i o jeho kulturní a sportovní vyžití. Jen tak mimochodem.

Aby bylo možné přestat pohlížet na lesy převážně jako na zdroj obnovitelné suroviny, je nezbytné změnit cíle lesního hospodářství. Hospodaření v lesích v souladu se zákonem o lesích vnímám jako soubor všech činností prováděných při péči o lesy, nikoli pouze jako zalesňování, těžbu dříví a jeho následný prodej. Už nyní nám zákon říká, že v lesích chceme také něco jiného než pouze pěstovat dřevo. Moc toho nedbáme.

Co pro nezbytnou změnu musíme udělat? Měli bychom konečně přestat pohlížet na ostatní užitky z lesů vedle produkce dříví jako na něco, co nic nestojí a máme na to všichni nárok. Není samozřejmost, že do lesů můžeme chodit, můžeme sbírat houby a borůvky, že nám lesy zadržují vodu, ovlivňují klima a jsou prostředím pro život řady různých živáčků či rostlinek a častokrát se v nich provádí bez náhrady vlastníkovi lesa myslivost.

Jinými slovy měli bychom pro naplnění vládních slibů přestat pohlížet na lesnictví jako na běžnou ekonomickou činnost, která si na sebe musí vydělat sama, přitom poskytuje řadu služeb celé společnosti a ještě vytváří pro vlastníky lesů a další subjekty zisk.

Stále převážná většina zdrojů na péči o lesy pochází z produkce dříví a jeho následného prodeje. Proto se prvořadá pozornost věnuje oné produkci dříví a její co největší ekonomické efektivitě. Je to logické, ale bohužel to vede k oslabení či zhoršení těch dalších užitků.

Náklady na jejich naplnění se v období úspor škrtají jako první, pokud se nepodaří na tyto činnosti získat prostředky z nějakého dotačního programu. Plyne nám z toho, že lesy přestanou být továrnou na dřevo, až si stát uvědomí, že poskytují společnosti spoustu dalších služeb zcela bez náhrady. A ještě jsou vlastníci lesů trestáni daní z nemovitostí za to, že ty lesy vůbec vlastní.

Financování lesního hospodářství především z prodeje dříví je jedním problémem k řešení. V návaznosti na to musí společnost zastoupená státem deklarovat, co chce na hospodaření v lesích podporovat. Zda chce podporovat soukromý zájem vlastníků lesů na produkci dříví, nebo různé „celospolečenské“ funkce lesů pro všechny. Zatím různě dokonale podporuje především produkční funkci a na ty ostatní už tolik nezbývá, respektive napřed se musí naplnit požadavky na produkci a na to ostatní, až zbude. Pořád jsou ostatní funkce brány jako samozřejmost, která se vždy projeví při „řádném“ hospodaření.

V návaznosti na to, co vlastně stát od lesů chce a očekává a co je ochoten podporovat, je nezbytné změnit zákon o lesích. O tom se v poslední době stále častěji mluví. Obávám se, že to není téma na jedno volební období. Je otázkou, zda bude pouze novelizován současný zákon se všemi přešlapy plynoucími z jeho tehdejšího věcného záměru. Stávající zákon o lesích byl vytvořen v 90. letech minulého století právě pro zabezpečení oné obnovitelné suroviny a za největší ohrožení lesů pokládá nezodpovědné vlastníky lesů, kteří si vytěží svůj majetek. Ne že by tyto případy nebyly, je ale diskutabilní, zda význam tohoto jevu je tak velký, aby bylo nutné nařizovat všem vlastníkům a lesníkům, co mají dělat, jaké dřeviny a jakým způsobem pěstovat a kdy je možné je těžit, aniž by stát jakkoli intervenoval do jejich následného zpeněžení.

Prostě, vypěstovals, co jsme ti nařídili, a teď si to prodej, jak chceš! My ti s tím pomáhat nebudeme.

Celý zákon o lesích je vytvořen pro pravidla tzv. hospodářských lesů, kdy lesníci pěstují lesy především pro produkci dříví a pokud chtějí v lese podporovat něco jiného, je nutné změnit kategorii lesa na les ochranný nebo les zvláštního určení a zde pak hospodařit dle udělených výjimek ze zákona.

Ale dosud panuje stav, kdy úředníci, kteří mají lesy na starosti, častokrát nechtějí vlastníkovi vyhovět v žádosti o jiný účel péče o jejich vlastní lesy, tudíž ten ani nemůže požádat o potřebnou výjimku. Kdyby se do konce volebního období přihodilo, že příslušné orgány státu změní své skálopevné přesvědčení, že lesy máme proto, abychom měli dřevo, bylo by to záslužné.

Jen jestli jsou takového myšlenkového obratu schopni. Zatím vláda něco hlásá a příslušní naplňovatelé tohoto zadání dělají pravý opak. Uvědomělejší vlastníci lesů by se, v případě realizace této potřebné změny v činnosti správních orgánů, mohli v klidu věnovat naplňování různých funkcí lesů pro celou společnost namísto boje s úředním šimlem či obcházení zákona o lesích.

Změna je potřebná především ve vyvážení soukromého a veřejného zájmu na lesích, čili legislativně oddělit produkci jako zájem vlastníka od ostatních užitků z lesů, které jsou zájmem celé společnosti. Na základě formulace veřejného zájmu na lesích je potřeba vytvořit nový zákon o lesích, po němž se už dlouho volá. V návaznosti na tomto veřejném zájmu, jinak na veřejně prospěšných funkcích lesů, vytvořit systém podpory hospodaření v lesích.

Aby se to šetrnější a přírodě bližší a pro všechny přínosnější hospodaření konečně vyplácelo a z pohledu krátkodobé ekonomiky na tom nebylo hůře než smrkové plantáže i v nevhodných podmínkách. Čili je potřeba změnit lesnický ideál spočívající ve vypěstování co největšího množství silného, dlouhého a rovného dříví a současně řadu dalších dnes neotřesitelných zásad lesního hospodářství.


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

3.11.2022 08:21
Koukám socialismus se vrací a lesy, které byly jejich majitelům po Sametu vráceny, se nyní opět znárodňují. Sice formálně ne, jakoby budou ty pozemky stále soukromé, majitelé třeba budou pořád platit z těch lesů daně, ale ve skutečnosti budou majitelé čím dál méně majitelé a čím dál více nájemní pracovníci na cizím. A stát bude těm nájemním pracovníkům určovat stále víc, co mají s těmi lesy dělat. Majitelé tak budou mít stále méně volnosti a ze svého napoloznárodněného majetku stále méně výnosů.
JJ, rudý socialismus majitelům lesy vzal a potom majitele vyhnal a na těch lesích nechal pracovat své socialistické pracovní síly. Zelený socialismus majitelům lesy taky postupně bere, ale majitele na tom jim ukradeném majetku nechává dělat dál. Zatím.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

3.11.2022 08:29 Reaguje na Radim Polášek
A co dělat, když majitelé lesů nehospodaří, ale lesy vytěžují a ničí? Nechat je, ať si se svými lesy dělají co chtějí a raději se soustředit na záchranu amazonie?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.11.2022 08:56
Já upřímně nepochopil, oč autorovi jde.

1. Těžba kvalitního dřeva a jeho dostupnost na trhu je celospolečenský zájem, navíc je to nejefektivnější způsob jak dostávat CO2 z atmosféry.

2. Proč by dobrě obhospodařovaný hospodářský les s dobrou výtěžností nemohl velmi dobře plnit i jiné společností vítané funkce? Proč jsou tyto atributy dávány autorem do kontrastu/sporu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.11.2022 09:36
Dnešní doba je o kompletní ideologické negaci předchozí doby. Ta negace
napáchala a páchá obrovské škody nejenom v lesích, ale i jinde. Fungující
hospodaření se ideově likvidovalo v očekávání zázraku, který se nekonal.
LČR byly zbaveny vlastních pracovních čet a velkého množství revírníků,
kteří měli k lesu vztah a nebyli jako nyní pouhými prostředníky mezi
lesem a ekonomickým aparátem LČR nutícím je vytvářet nereálné příjmy.
Než se zbavit za pár korun souší samotěžbou, tak byla dlouho zakázaná
a souše draze vytěžila firma, která je nabízela k otopu za neprodejnou
cenu. Svůj díl na všem mají i výběrová řízení na těžbu při kalamitách,
kdy se zásah oddaloval i díky napadení rozhodnutí neúspěšnými uchazeči.
Kůrovec se úspěšně množil a přednostně se těžily mrtvé souše před těmi
aktuálně napadenými stromy. Dominový efekt pokračoval a totéž, ale pouze
z jiných důvodů se dělo v rozparcelovaných soukromých lesích, kde 1 ha
měl i několik vlastníků. Než se je podařilo oslovit a oni zareagovat,
tak už kůrovec les sežral a přeletěl k sousedům. Ano, sucho mu pomáhalo
zkázu rozvíjet, ale při absenci prevence a pozdním zásahům to už byla
pouze poslední kapka. Upínat se dnes k omezování efektivity hospodářského
lesa je nový trend, který nebere do úvahy budoucnost, kdy bude klesat
zájem o ruční práci potřebnou pro budoucí výběrovou těžbu ve smíšených
různověkých lesích. Monokultury jsou sprostým slovem i při šachovnicovém hospodaření, kde monokulturní malé celky střídají jiné a je možné je
těžit strojně bez poškození okolí. Ruční práce prodraží i palivové dříví
a to nehovořím o řezivu ze smíšeného lesa. Různověký smíšený les nebude
o rovném bezsukovém dříví, ale o sukovatých velikánech a o neduživých
pokroucených stromech mezi nimi. Pro oko ekologa, kterého ekonomika
lesa nezajímá to je nádherný pohled, ale pro vlastníka, kterého les
živí pohroma. Dojde tak možná i na zisk z lesa za něco jiného, než dřevo.
Majitel možná zpoplatní vstup, houby, lesní plody a stát mu bude platit
za jinou, než hospodářskou funkci lesa, když mu zakáže v něm efektivně hospodařit. A jsme zase u dotací a opět, kde je vzít? Nezdá se vám, že
se to s těmi dotacemi už přehání? To už budeme dotovat úplně vše, čemu
znemožníme efektivně hospodařit z ideových důvodů ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.11.2022 10:58
Ale prdlajs, o peníze vždy půjde až v první řadě.
Odpovědět
Pe

Petr

3.11.2022 16:26
Pravda je jako cibule. Má mnoho slupek a mnoho vrstev. Zkusme cibuli oloupat: Je zcela naivní žít v peněžním světě a domnívat se, že část světa je možné z těch peněz vynechat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.11.2022 11:45 Reaguje na Petr
Jasně! Je třeba důsledně zpoplatnit jakékoliv poškozování planety a nechat život fungovat. Jedině to může vést k úspěchu!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.11.2022 19:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Z čeho ale potom budete žít?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.11.2022 09:37 Reaguje na Jarek Schindler
Ty vybrané peníze by neměly zmizet. Místo abyste zdaňoval spoustu nevhodných věcí, budete vybírat peníze hlavně za poškozování planety. Vše ostatní bude fungovat jako dosud.

Jelikož se každý bude chtít mít co nejlépe, bude se chovat ohleduplně k planetě, jinak ho to přijde draho.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.11.2022 13:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Aha. Takový zelený komunismus. Aby se člověk měl co nejlépe musí napřed něco vytvořit, vydělat. Bez toho se asi lépe mít nebudete. Podle vás tedy kdo nic nedělá nic nepokazí a tak ani nepoškodí planetu. To by asi vyhovovalo té snědější části našeho obyvatelstva. Jen , kdo od nich bude vybírat peníze například za ten svinčík co okolo sebe tvoří?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.11.2022 18:22 Reaguje na Jarek Schindler
To je od vás takový hloupý přístup. Místo toho, abyste se snažil myšlenku pochopit, najít v ní to dobré a pro její nedostaky hledal vhodná řešení, vytahujete snědé obyvatelstvo a svinčík.

Zjevně vám ten současný dotační bordel, na který všichni doplácíme, vyhovuje.

Asi nejste ochoten/schopen připustit, že pracovat a něco vytvořit může poškozovat planetu velmi rozdílně.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.11.2022 08:06
Myslím, že panu Utínkovi jde o to aby lesní zákon direktivně vlastníkovi nenařizoval pěstovat dlouhé, rovné dříví ve vysokmenném lese podle rámcových směrnic a hospodářských souborů (?). Alespoň to je můj dojem po přečtení toho článku. Pokud je tomu tak tak se připojuji s přáním aby novela lesního zákona obsahovala nějakou rozumnou možnost rozvolnění této (z mého pohledu) striktní regulace. Vlastník nebo OLH by měli mít možnost například snadněji převádět neproduktivní lesy na podmáčených nebo extrémních stanovištích na pařeziny pokud jim vyhovuje získání palivového dříví a netouží po kvalitnějších sortimentech. Pro malé vlastníky to často při zvážení uplatnitelnosti (tržně nevýznamného množství) lepších sortimentů a mizerné efektivitě těžby a přibližování na opravdu malých majetcích (kterých je spousta i když jejich plocha není příliš významná) to může být racionální volba. Současně by mělo být bez potíží možné odchylovat se od "cílové druhové skladby" směrem k pestřejšímu složení lesů bez nutnosti neustále řešit výjimky nebo převádět pasečně obhospodařované lesy na výběrné ev. "trvale tvořivé" , Dauerwald ... Výsledkem, by byly pestřejší a odolnější lesy, méně omezení vlastníci a nestálo by to státní rozpočet téměř nic (minimálně nic navíc).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.11.2022 18:44 Reaguje na Dalibor Motl
Nějaké plochy pařezin na vhodných místech by bylo velmi vítané zejména z hlediska biodiverzity.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

5.11.2022 06:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nechci nikomu pařezinu vnucovat. Spíš umožnit vlastníkům malinkatých rozloh lesů tak hospodařit. Ono pokud někdo vlastní 0,2 neno 0,8ha podmáčené olšiny nebo nějaké zalesněné rokle, a navíc bydlí v chalupě (vytápěné dřívím) hned vedle, může to pro něj být racionální volba. U nás v sudetech je také spousta stromy zarostlé "neplodné" půdy. Jde o podmáčené plochy zarostlé mohutnými nekvalitními olšemi, javory a osikami nebo snosy kamení z polí či přirozeně kamenité pozemky "kolonizované" javory a břízami. Podle zákona je třeba pro každé jednotlivé kácení povolení z OU. Asi by bylo lepší převést je v katastru na les a získávat z nich třeba palivové dříví (což se stejně většinou děje a často asi i ne úplně dle dikce zákona). Další potíž je nelogické stanovení daně z nemovitostí pro různé katastrální zařazení (druh "kultury") uvedených pozemků.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.11.2022 08:52 Reaguje na Dalibor Motl
Bez povolení můžete kácet všechno s obvodem kmene pod 80 cm - což by zrovna pařeziny splňovat mohly.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

7.11.2022 13:30 Reaguje na Jakub Graňák
Máte pravdu. Obvod 80cm odpovídá průměru pod 26cm v 1,3m. Pro zapojené porosty dřevin potom platí, že bez povolení lze kácet pouze pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2 (zhruba čtverec 6,5x6,5m). Ta ustanovení se týkají jen dřevin rostoucích mimo les (meze, nelesní půda). Navrhuji, že by bylo lepší rozvolnit pravidla obhospodařování nejmenších lesů a provést i určité změny v dani z nemovitostí. Potom by část majitelů mohla administrativně změnit svoje zarostlé nyní nelesní pozemky na les (uvést do souladu současný stav s katastrem) a hospodařit na nich jednodušeji a ku prospěchu věci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.11.2022 19:44 Reaguje na Dalibor Motl
Prosím vás těch cílových a melioračních dřevin máte pro každý LVS a každý SLT tolik, že si mlůžete vybírat. Podíl melioračních dřevin je také pouze minimální číslo. Na způsob hospodaření také nemusíte ,mít žádnou vyjímku. Pokud chcete hospodařit výběrným způsobem tak si tímto způsobem klidně hospodařste. O pařezině, nyní tolik vzývané se nemíním bavit. Plundr les zůstane vždy plundr lesem. Jinak už se těším na ten odolnější a pestřejší les na Šumavě.
Odpovědět
HH

Honza Honza

5.11.2022 13:34
To samé platí i pro zemědělství- ne výrobna potravin ale péče o krajinu: především zavodňování krajiny, péče o mokřiny (které každý majitel lesa a pole omezuje), pestrost krajiny: na poli remízky, smíšený různorodý les i keřoviny na okraji lesa, ne uklizený les, ale (částečné) ponechání padlých stromů, na pasekách ponechání matečných stromů. Je to jiný přístup k hospodářství, více přírodní, méně technické.
Bude-li zavodněná, různorodá krajina, bude odolnější, nebude vyžadovat tolik peněz na péči. Dojde ke snížení CO2, ochladí se krajina.
Platí to i ve stavebnictví- zachycování dešťové vody, zelené střechy.
V tomto směru by měli ekologové působit, ne zakazovat topení dřevem, spalovací motory, nesmyslné nulové emise u rodinných domů- to je skutečné omezení lidí, ne inteligentní lesnictví a zemědělství.
Nebudeme-li topit dřevem, přibude jaderných elektráren a jaderného odpadu, emisí z výroby a likvidace baterií u fotovoltaiky a je to cesta z bláta do louže. Lepší je rozumný, přirozený přístup a postup, ne nepříjemné zákazy a příkazy lidem, kteří pak ekology opovrhují.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.11.2022 09:00 Reaguje na Honza Honza
A to zavodňování krajiny, ty mokřiny uživí obyvatelstvo? To by bylo možné pokud by nás byla tak max. třetina. No a les, Já osobně po lese kde nevím co na mě kde spadne opravdu chodit nechci.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.11.2022 17:08 Reaguje na Honza Honza
Bohužel topení dřevem je sice zajímavé z hlediska domácností, na celkovou energetickou bilanci státu má vliv nevelký. Ty jaderky potřebujeme stejně.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.11.2022 11:56
Ano, bylo by fajn, pokud by někteří vlastníci mohli část lesa převést do jiného režimu než čistě produkčního.

Ale jinak lesnictví samozřejmě je především běžná ekonomickou činnost, která si na sebe musí vydělat sama a musí vytvářet pro vlastníky lesů zisk.

Pokud si na sebe nevydělá, zajde.

Anebo bude vlastníkům lesů platit někdo, kdo bude velmi ziskový a to zejména díky existenci lesa. Jenže mám obavy, že poté, co ze země vyženeme všechnen průmysl, zejména páteřní automotive, nebude už koho podojit.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist