Eva Tylová: Biodiverzitu můžete podpořit i ve městě
I drobná změna pomůže
Možná řeknete, co proto mohu udělat já? Téměř každý z nás může biodiverzitu podpořit. Někdy jen drobně tím, že svoji zahradu nebudete sekat na „angličáka“, aby dal prostor lučním květům, hmyzu, motýlům i ptákům. Ponecháte na zahradě trochu té houště keřů a stromů, aby měli ptáci, kde hnízdit i hledat potravu. Odměnou vám bude jejich zpěv.
Po změně sekání trávníky na Praze 12 rozkvetly
Už několik let pečujeme na MČ Praha 12 o trávníky v souladu s probíhající klimatickou změnou, což podporuje i biodiverzitu. Seče jsou prováděny na výšku 8 – 10 centimetrů, plánovány podle průběhu počasí. Letošní jaro je sice deštivé a studené, ale vzpomeňme si na minulá léta, kdy trávníky měly tendenci v létě vyschnout, pokud jste je posekali nakrátko.
Trávníky jsou po této péči vzrostlé, bohaté na rostlinné druhy a velmi dobře fungují na zachytávání vody z letošních dešťů. Toto prospívá nejen občanům, protože se zlepšuje mikroklima, je dostatek vlhkosti a trávníky pohlcují pyly a prach. Z pohlcené vlhkosti profitují i stromy a keře, protože voda, která by odtekla do kanalizace, byla zachycena a vsakuje se.
Vytipovaná místa se udržují jako květnaté louky, jsou to místa mimo dětská hřiště a místa častějšího pohybu občanů. Tyto lokality se sekají jednou až dvakrát ročně a část trávníků zůstane neposekána, slouží pro záchyt srážek a podporu výskytu užitečného hmyzu.
Po terénním průzkumu byly zjištěny na plochách trávníků desítky druhů bylin, mezi jiným rozrazily – perský a rezekvítek (Veronica persica a Veronica chamaedrys), brukvovité rostliny - hulevník lékařský a hulevník Loeselův (Sisymbrium officinale a Sysimbrium loeselii), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa - pastoris), z dalších druhů vikev úzkolistá (Vicia angustifolia), ptačinec prostřední (Stellaria media), odkvétat začínají smetánky (nyní pampeliška lékařská – Taraxacum sect. Taraxacum), kterých je méně než v jiných letech. Samozřejmě na každém trávníku se potkáme se sedmikráskou obecnou (Bellis perenis). Z druhů, které dříve nestačily vykvést je možné jmenovat krásné nachové pumpavy rozpukové (Erodium cicutarium) a kakost pyrenejský (Geranium pyrenaicum), zdomácněný druh a desítky dalších. Omezil se výskyt nechtěných invazivních druhů jako je ječmen myší, který využil suchá období ke svému šíření. Jak je vidět množství druhů i na tak malé ploše sídlištních trávníků svědčí o biologické rozmanitosti i tak chudých a exponovaných stanovišť.
Zdevastované plochy lze osít
Biodiverzitu lze podpořit v městském prostředí nejen vhodným plánováním péče o zeleň a trávníky, ale také osetím momentálně neplodných ploch. Takto na tom byla louka v ulici Levského v naší městské části. Byla zdevastovaná po stavbě teplovodu, a proto byla vybrána k obnově jako luční porost. K původním rostlinám byla přiseta směs rostlin pro výslunné a suché louky „Slunovrat“. Luční druhy oseli občané, osivo zajistil odbor životního prostředí Úřadu Městské části Praha 12.
Některé rostliny vyrostly brzy, na některé budeme muset počkat. Už loni ale louka nabízela krásnou podívanou na pestrou směs původních druhů na antropogenních trávnících a druhů, které zkoušíme přírodě vrátit. Nadšené bioložky spočítaly na lokalitě více než 60 druhů rostlin. Doufáme, že klimatické podmínky dovolí dovést tento pokus do konce a budeme se moci radovat z přírodní květnaté louky. Vítáme v budoucnu možnost, která se nabízí sběrem semínek původních druhů, které geneticky patří pražskému prostředí. Tato osiva by pak přinesla nejen zvýšení biodiverzity všech lokalit ale také správný postup pro zachování druhové rozmanitosti území Prahy. I v městském prostředí se dá – a doporučuje – pracovat na zachování pestrosti původních druhů naší přírody.
Praha 12 je domovem desítek druhů motýlů
V rámci projektu Hledejte pražské motýly bylo na území městské části Praha 12 veřejností pozorováno 38 druhů denních motýlů, např. otakárek ovocný, perleťovec stříbropásek, modrásek krušinový, vřetenuška ligrusová, ohniváček černokřídlý či babočka admirál.
Místní vysoká druhová pestrost motýlů je odrazem velké plochy zeleně a pestrostí biotopů, kterou podporuje také radnice Prahy 12 prostřednictvím mozaikové seče trávníků. Nejhojněji byl pozorován okáč poháňkový a modrásek jehlicový. Do mapování se intenzivně zapojili také manželé z Prahy 12 Veronika a Michal Ouškovi, kteří v celopražském hodnocení skončili na druhém místě v počtu pozorovaných druhů. Pozorování z projektu Hledejte pražské motýly budou využita pro tvorbu atlasu denních motýlů Prahy. Projekt zaštiťuje spolek Hutur spolu s Národním muzeem, Fakultou životního prostředí ČZU a AOPK ČR.
Děkuji za spolupráci při péči o trávníky Odboru životního prostředí MČ Praha 12, Heleně Mitwallyové z firmy Freko, která o trávníky pečuje. Za podklady a fotografie bylin děkuji Janě Soukupové a za podklady a fotografie motýlů děkuji Veronice a Michalu Ouškovým.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)

Karel Zvářal
22.5.2021 09:25
Pavel Jeřábek
22.5.2021 09:34 Reaguje na Karel ZvářalV mnoha případech i Praha přichází s novými metodami, které v jiných regionech se obtížně prosazují.
Smutné ale je, že zátěž takových zajímavých lokalit je ale v Praze vysoká a vliv imisí také přírodě Prahy nepřispívá.
A ještě drobnost - v některých případech jsou druhy v několika kusech - jsou lokality, kde si botanici některé rostlinky pojmenují. Tam, kde kdysi byly desítky kusy, dnes je jeden - a potom se dozvíte, že nikde neříkejte, že tam a tam roste koniklec "Pepíček".
Pavel Jeřábek
22.5.2021 09:40 Reaguje na Karel ZvářalZeleň na konstrukcích plní mnoho jiných funkcí. Ale až bude dostatek regionálního osiva, tak třeba vhodně vegetační střechy bude možné osít regionální směsí skalních stepí.
Chce to jen čas, aby bylo dostatek osiva.
Už teď si Praha sbírá vlastní osivo z jednotlivých druhů rostlin a podle stanoviště výsevu si míchají své směsi.
A dovoz zelené hmoty z vybraných ploch, na druhově chudé pozemky, aby tam ta směs uschla a vysypaly se z rostlin semena se ověřuje skoro dvacet let.

Karel Zvářal
22.5.2021 09:44 Reaguje na Pavel JeřábekPetr
22.5.2021 10:54 Reaguje na Pavel JeřábekPavel Jeřábek
22.5.2021 22:05 Reaguje na PetrAno - je pravda, že i na zdánlivě čistém betonovém chodníku probíhá život trochu podobný třeba životu na skále, ale skutečně jen trochu
Tak si to přeberte jak chcete.
Jiří Daneš
22.5.2021 14:29
Břetislav Machaček
22.5.2021 15:27 Reaguje na Karel Zvářalnezasadili brambory. No a my včelaři bude muset letos asi
včely pouze nakrmit, aby nám nepošly hlady. Uvažuji jim
našít kožichy jaké mají čmeláci, aby mi při opylování
neprochladly. Takovou mizérii nepamatuji za svých 25 let
včelaření. Takže bych raději tak optimistický nebyl.
Jan Škrdla
22.5.2021 22:54 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
23.5.2021 08:30 Reaguje na Jan Škrdlato zatím nevypadá slavně. Snůška stěží pokrývá spotřebu včelstev a jarní květová snůška je
alespoň u mne odepsaná. Ovocné stromy odkvetly, řepka meduje mizerně a navíc je deštivo a
chladno. Ještě, že mě to neživí a mám to pouze
jako koníček. U těch, co je to živí se pak ani
nedivím tomu, že dělají i to, co bych já nikdy
neudělal. Znám jednoho takového vykuka, který
už láduje včely ve velkém invertem a těší se
z toho, že bude moci zvednout cenu "medu",
který poctivci mít nebudou.

Karel Zvářal
22.5.2021 15:55 Reaguje na Jiří Danešhttps://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/proc-je-v-cesku-porad-zima-tady-je-odpoved-40360960
Jiří Svoboda
22.5.2021 19:53A z ušetřených peněz lze třeba zateplit radnici a dát na ni novou bílou střechu.


Karel Zvářal
23.5.2021 17:07 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
23.5.2021 17:50 Reaguje na Karel ZvářalJirka Černý
23.5.2021 09:52Břetislav Machaček
23.5.2021 17:22 Reaguje na Jirka Černýto pouze zarovnám. Dvůr a zatravněné chodníky v zeleninové
zahradě sekám občas podle potřeby na mulč pod stromy a odebírám
i trávu od sousedů na kompost a pěstování brambor v trávě. Sekat
trávu s mulčováním je mi líto, protože ji využiji, jak píšu.
Zkuste pěstovat ty brambory ve vrstvě pokosené trávy a budete
překvapen výnosem i kvalitou. Pouze pozor na hraboše a hryzce,
kteří mi to jeden rok vyčistili dočista. Pěstuji je i v půdě,
ale ty z trávy jsou jako malované a bez defektů.
Jirka Černý
24.5.2021 05:12 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
24.5.2021 08:59 Reaguje na Jirka ČernýBIO popelnicích, když odeberu jejich rostlinné
zbytky pro svůj kompost a jiné využití. Domácí
recyklace je ekologičtější, než plýtvat palivem
na svoz do kompostáren a strojní zpracování. Chce
to pouze zapojit svaly do takové činnosti, jako
relaxační tělocvik v přírodě bez mučících strojů
v posilovnách. Takové zpracování kompostu svaly
procvičí a ještě přinese užitek půdě i mi.