https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-jak-budovat-svejly-na-zachyt-vody-z-vykopu-co-nejlevneji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Jak budovat svejly na záchyt vody z výkopů co nejlevněji?

19.10.2020
Svejl. Zadržuje vodu, brání erozi.
Svejl. Zadržuje vodu, brání erozi.
Zdroj | Archiv Evy Tylové
První svejly na záchyt vody byly vybudovány na Praze 12 právě před rokem ve volnočasovém areálu VOSA a na sídlišti Kamýk. Obě místa trpí nadměrným suchem, protože jsou vybudována na skále a na navážce. Svejly se osvědčily, zachycují nejen vodu, ale brání erozi. Této vlastnosti si všimli i obyvatelé sídlišť a o několik dalších si sami řekli, když viděli, že svejly brání odnosu půdy na chodníky a komunikace.
 
Když už se to vykopat musí, tak to využijme.
Když už se to vykopat musí, tak to využijme.
Zdroj | Archiv Evy Tylové

Svejly nejsou drahá opatření, ale zadarmo také nejsou. Proto jsme hledali možnosti, jak jejich budování zlevnit, případně najít partnera, který část prací uhradí v rámci své činnosti.

To znamená například dělá výkopy, které potom stejně zahází hlínou. Proč tedy je rovnou nevyplnit štěrkem a hlínu dát jen do té vrchní vrstvy. Samozřejmě to nebude u všech výkopů, to bychom měli namísto sídliště za čas „štěrkoviště“, ale jen tam, kde se předpokládá silný tok přívalové vody a samozřejmě je to možné i z hlediska výstavby.

Společnou řeč jsme našli se společností Kolektory Praha a.s., která v Modřanech kolektory opravovala a některé výstupy ruší. Do výkopů, které se měly zasypat, dala štěrk, na to geotextilii a hlínu. Semínka lučních bylin, která přinesli občané, měly zasít děti z blízké školy. Vzhledem k současné situaci jsme se však raději na místo nich chopily hrábí s botaničkou Helenou Mitwallyovou. Pro semínka jsme vytvořily rýhy a po jejich zasetí jsme plochu doupravily. Těšíme se na byliny, které vykvetou. Na blízké květnaté louce, která byla založena v loňském roce, to bylo více než 100 druhů. Mezi jinými rmen barvířský, vičenec ligrus, úročník bolhoj a další byliny.

Zaseto.
Zaseto.
Zdroj | Archiv Evy Tylové


reklama

 
foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TK

Tomáš Kvítek

19.10.2020 14:16
Proč to ošklivý slovo "svejly:? Český záchytné příkopy a průlehy, zasakovací příkopy. Od 19. Stoleti, kdy začal fungovat vědní obor meliorace se to vždy vše nazyvalo česky. Proč svejly? Neni to podstata problému, ale irituje.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.10.2020 14:18
Proč záchyt? Kdyz máme hezké slovo zadržení a retenci a akumulaci vody v krajině.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

19.10.2020 15:19 Reaguje na Tomáš Kvítek
Díky, Svejl se mi zaké nelíbí, průleh je prý mělčí. Při slově příkop, tak si představím delší těleso. To by bylo v prvních dvou případech, ale ten poslední, to je vyloženě kruhová jáma.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.10.2020 15:59 Reaguje na Eva Tylová
Mám-li jámu vyloženou geotextilií a zasypamou štěrkem překrytým geotextilií a na to dám půdu a rostlinky, tak tam nic kloudného nemůže růst, protože to nebude mít při suchu vláhu (do vrstvy půdy nic nenavzlíná, kořeny nemohou do hloubky). Myslím, že taková vsakovací zařízení je vhodné dělat třeba pod chodníky či parkovišti. Takové plochy je habaděj a je to, myslím, i trvanlivější řešení vzhledem k zanášení.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

19.10.2020 19:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Nám už takto fungují rok. geotextílie tam je, aby zemina neucpala spáry mezi štěrkem. viz fotky v tomto článku. Foceno na jaře, svejl byl založen na podzim. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-vodu-v-pude-pomuze-zadrzet-obycejny-svejl
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.10.2020 09:15 Reaguje na Eva Tylová
Ale svejl se nedělá na 1 rok a sucho letos nebylo. Na svých argumentech musím, bohužel, trvat, nic jste mi nevyvrátila.

Prosím, berte mé argumenty jako konstruktivní kritiku, která má věc posunout kupředu, nikoliv jako útok na vaši práci.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

19.10.2020 15:58
Děkuji za vstřícnost. Kruhová jáma=zasakovací objekt. Průleh může být i hloubky 1,5-2 m, záleží na terénu a projektantovi, na jakou návrhovou srážku opatření projektuje. Průlehy mohou být i svodné, záchytné, zasakovací. Dtto příkopy, ty zadrží menší objem vody jak průlehy. Prosím pošlete mi mail na adresu kvitekggg@volny.cz, věnuji vám knihu O retenci vody v krajině, včetně katalogu opatření, kde je vše popsáno. Zdraví TK
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

19.10.2020 19:13 Reaguje na Tomáš Kvítek
Děkuji, takový dárek mě potěší.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.10.2020 21:36
Daleko levněji vyjde na dno vykopaného rygolu zasadit keře, které ho opticky vyplní a stíněním udrží půdu pod keři ve stavu vhodném pro zásak
zadržené vody. Nejsem fanda geotextílií trvale zakopaných v půdě jako cizorodý prvek. Zvláště pak těch trvanlivých z plastů a sklolaminátových tkanin. Mnou popsané rygoly dělávali rolníci na svažitých pozemcích,
aby zadrželi přívalové deště, protože se tam voda pozdržela a zasákla.
Časem je pak na okrajích obložili kamením vybraným z polí a nyní je
považujeme mylně pouze za meze z kamení, protože jejich následovníci
je tím kamením i vyplnili a tak znehodnotili. Bylo to levné, bez
štěrku a v té době neznámých geotextílií. Osadili je keři, které je zpevnily kořeny a nestínily polím. Kopírovaly buď přímo vrstevnice
a nebo se mírně svažovaly k místům, kde už ta voda polím neškodila.
V mém okolí stejnou službu vykonávají podobné rygoly i na rovinatých pozemcích. Po ztrátě zájmu malochovatelů o trávu z mezí a těch rygolu
tyto zarostly šípky, trnkami a mirabelkami. Je to ráj hmyzu, ptáků
a drobné zvěře. Váš systém je drahý, v období sucha bude horní vrstva
na štěrkové drenáži extrémně vysušována a to snese malé množství bylin. Nijak vaši snahu nechci kritizovat, pokud ji vidíte jako jedinou možnou, ale to co jsem popsal je ověřeno našimi předky a mnohde funguje bez jakékoliv údržby desítky let. Není třeba se učit pouze ze zahraničí
a často stačí kouknout po okolí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.10.2020 09:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Palec NAHORU za váš příspěvek! V mírném svahu lze udělat v rygolu hrázky a po dešti vznikne řetěz jezírek, které se postupně vcucnou.

Myslím, že takto pojatý Zdoňov by bylo zn. ideál.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.10.2020 09:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Ty vrstevnicové rygoly mohou být v polích pouze dočasné
a mohou být zaorány a vyorány zase o kousek vedle .
Kdysi se oralo koňmi jeden rok na tkz. sklad a příště
zase na brázdu . Brázda tak byla buď vprostřed lánu a
nebo příště po jeho okrajích. Tím byl lán narušen i bez
mezí, které měly hlavně účel jako hranice pozemku.
Na tak jednoduchý vodozádržný způsob se zapomělo, neboť
s pluhy "obracáky" se dá orat ve stále stejném směru.
Bohužel dnešní širokozáběrová technika není k péči o půdu
po vrstevnicích vhodná a tak se orá i seje většinou z
kopce dolů a nahoru. To přívalové deště se splachem
půdy nezastaví a nepomůžou ani nějaké meze na spodních
okrajích polí. Bez změny hospodaření ve svažitých polích
se tak nic nezmění a stále budou vesnice zaplavovány
bahnem a zanášeny rybníky, přehrady i ty mokřady, které tak budou mít bez další údržby jepičí život. Všem doporučuji místo teorie více pohybu v přírodě s otevřenýma očima a
zapnutým mozkem. Mnohé už bylo kdysi dávno vymyšleno a
stačí to pouze zkopírovat a nevymýšlet nákladná řešení.
Bohužel z levných věcí je malý vývar a o to zájem není.
Z cizího(dotace) krev neteče a tak se rozhazuje plnými
hrstmi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.10.2020 16:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná by šlo vymyslet zemědělské stroje pro práci po vrstevnici. Třeba sklízet a postřikovat po vrstevnici netřeba sít nevím. Hlavní je asi orba.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.10.2020 09:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Sklízet a postřikovat určitě ne, hlavně osev by
měl být po vrstevnici, aby se nemohla řádky mezi
rostlinami splavovat půda z kopců. Bohužel zde
je vše limitováno ekonomičností techniky a tyto
stroje existovaly a existují. Pouze jejich výkon
v porovnání s těmi široko záběrovými velmi
pokulhává. Tragédií je tak trh a dotace, které
takové věci neřeší.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.10.2020 14:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Orba tedy asi po vrstevnici být nemusí? My jsme se ve škole učili, že na podzim se poorá, přes zimu mráz hroudy roztrhá a na jaře se pohodlně do rozdrobené půdy zaseje. V tom případě by orba po vrstevnici erozi půdy při jarním tání významně bránila. Orba je jistě silově nejnáročnější a asi je to po vrstevnici to nejsložitější. Ale dnes to může být s orbou úplně jinak. Máte o tom, prosím, představu a podělíte se?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.10.2020 17:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Vzhledem k charakteru zimních srážek
(sníh a absence přívalových dešťů jako
v létě)by nebylo až tak nutné orat po
vrstevnicích, protože nakypřená půda
sama o sobě těm zimním srážkám umožní
zasáknout. Předseťová příprava by ale
měla už půdu upravit do těch rygolů,
aby se maximalizovaly ty záchyty vody
a její zasakování.Jinak orba koňmi
do kopce byla takřka nemožná a z kopce dolů by neustále půdu naorávala dolů. Proto se oralo po vrstevnicích a to
a to vždy pouze ke svahu. Možná, že jinde
to dělávali i jinak, ale popisuji pouze
postupy mých předků. Nepamatuji nikdy,
že by došlo ke splachu půdy a to ani
při průtržích mračen. Důležité ale byly
i ty plodiny ve svažitém pozemku jako
brambory, řepa, žito a pícniny. Nepamatuji nikdy kukuřici, která se sela pouze u okrajů pole a na poli v rovině. Při absenci okopanin a zúžení plodin na kukuřici, pšenici a řepku těch možností jak zastavit splachy půdy moc asi není. Zvláště pak při osevu z kopce dolů jak
se stále hojně praktikuje.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist