Eva Tylová: Jak budovat svejly na záchyt vody z výkopů co nejlevněji?
19.10.2020
Svejl. Zadržuje vodu, brání erozi.
Zdroj | Archiv Evy Tylové
Když už se to vykopat musí, tak to využijme.
Zdroj | Archiv Evy Tylové
Svejly nejsou drahá opatření, ale zadarmo také nejsou. Proto jsme hledali možnosti, jak jejich budování zlevnit, případně najít partnera, který část prací uhradí v rámci své činnosti.
To znamená například dělá výkopy, které potom stejně zahází hlínou. Proč tedy je rovnou nevyplnit štěrkem a hlínu dát jen do té vrchní vrstvy. Samozřejmě to nebude u všech výkopů, to bychom měli namísto sídliště za čas „štěrkoviště“, ale jen tam, kde se předpokládá silný tok přívalové vody a samozřejmě je to možné i z hlediska výstavby.
Společnou řeč jsme našli se společností Kolektory Praha a.s., která v Modřanech kolektory opravovala a některé výstupy ruší. Do výkopů, které se měly zasypat, dala štěrk, na to geotextilii a hlínu. Semínka lučních bylin, která přinesli občané, měly zasít děti z blízké školy. Vzhledem k současné situaci jsme se však raději na místo nich chopily hrábí s botaničkou Helenou Mitwallyovou. Pro semínka jsme vytvořily rýhy a po jejich zasetí jsme plochu doupravily. Těšíme se na byliny, které vykvetou. Na blízké květnaté louce, která byla založena v loňském roce, to bylo více než 100 druhů. Mezi jinými rmen barvířský, vičenec ligrus, úročník bolhoj a další byliny.
Zaseto.
Zdroj | Archiv Evy Tylové
Přečtěte si také |
Eva Tylová: Vodu v půdě pomůže zadržet obyčejný svejl
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Zamulčovat si není jen tak
Nová šance pro lokální projekty: Program Správný start rozdělí 3 150 000 korun
Nová publikace by měla pomoci sjednotit praxi pořizování forenzních důkazů v případech tzv. wildlife crime
Další články autora |
Eva Tylová: Nejen na kafe ze solárů
Eva Tylová: Místo vody z lesa přiteklo do Komořan bahno z čerstvě osetého pole
Eva Tylová: Je možné tůně budovat i v Praze? JeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
TK
Tomáš Kvítek
19.10.2020 14:16Proč to ošklivý slovo "svejly:? Český záchytné příkopy a průlehy, zasakovací příkopy. Od 19. Stoleti, kdy začal fungovat vědní obor meliorace se to vždy vše nazyvalo česky. Proč svejly? Neni to podstata problému, ale irituje.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.10.2020 14:18Proč záchyt? Kdyz máme hezké slovo zadržení a retenci a akumulaci vody v krajině.
Odpovědět
Eva Tylová
19.10.2020 15:19 Reaguje na Tomáš KvítekDíky, Svejl se mi zaké nelíbí, průleh je prý mělčí. Při slově příkop, tak si představím delší těleso. To by bylo v prvních dvou případech, ale ten poslední, to je vyloženě kruhová jáma.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.10.2020 15:59 Reaguje na Eva TylováMám-li jámu vyloženou geotextilií a zasypamou štěrkem překrytým geotextilií a na to dám půdu a rostlinky, tak tam nic kloudného nemůže růst, protože to nebude mít při suchu vláhu (do vrstvy půdy nic nenavzlíná, kořeny nemohou do hloubky). Myslím, že taková vsakovací zařízení je vhodné dělat třeba pod chodníky či parkovišti. Takové plochy je habaděj a je to, myslím, i trvanlivější řešení vzhledem k zanášení.
Odpovědět
Eva Tylová
19.10.2020 19:12 Reaguje na Jiří SvobodaNám už takto fungují rok. geotextílie tam je, aby zemina neucpala spáry mezi štěrkem. viz fotky v tomto článku. Foceno na jaře, svejl byl založen na podzim. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-vodu-v-pude-pomuze-zadrzet-obycejny-svejl
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.10.2020 09:15 Reaguje na Eva TylováAle svejl se nedělá na 1 rok a sucho letos nebylo. Na svých argumentech musím, bohužel, trvat, nic jste mi nevyvrátila.
Prosím, berte mé argumenty jako konstruktivní kritiku, která má věc posunout kupředu, nikoliv jako útok na vaši práci.
Odpovědět
Prosím, berte mé argumenty jako konstruktivní kritiku, která má věc posunout kupředu, nikoliv jako útok na vaši práci.
Eva Tylová
31.10.2020 22:07 Reaguje na Jiří SvobodaPrincip je, že voda se zachytí a dále do půdy vsákne, do okolí, nejen nahoru. Kdyby tam svejl nebyl, tak by po ztvrdlé půdě odtekla. Možná je názorněji vysvětleno tím obrázkem na konci článku https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-vodu-v-pude-pomuze-zadrzet-obycejny-svejl
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.10.2020 15:58Děkuji za vstřícnost. Kruhová jáma=zasakovací objekt. Průleh může být i hloubky 1,5-2 m, záleží na terénu a projektantovi, na jakou návrhovou srážku opatření projektuje. Průlehy mohou být i svodné, záchytné, zasakovací. Dtto příkopy, ty zadrží menší objem vody jak průlehy. Prosím pošlete mi mail na adresu kvitekggg@volny.cz, věnuji vám knihu O retenci vody v krajině, včetně katalogu opatření, kde je vše popsáno. Zdraví TK
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.10.2020 21:36Daleko levněji vyjde na dno vykopaného rygolu zasadit keře, které ho opticky vyplní a stíněním udrží půdu pod keři ve stavu vhodném pro zásak
zadržené vody. Nejsem fanda geotextílií trvale zakopaných v půdě jako cizorodý prvek. Zvláště pak těch trvanlivých z plastů a sklolaminátových tkanin. Mnou popsané rygoly dělávali rolníci na svažitých pozemcích,
aby zadrželi přívalové deště, protože se tam voda pozdržela a zasákla.
Časem je pak na okrajích obložili kamením vybraným z polí a nyní je
považujeme mylně pouze za meze z kamení, protože jejich následovníci
je tím kamením i vyplnili a tak znehodnotili. Bylo to levné, bez
štěrku a v té době neznámých geotextílií. Osadili je keři, které je zpevnily kořeny a nestínily polím. Kopírovaly buď přímo vrstevnice
a nebo se mírně svažovaly k místům, kde už ta voda polím neškodila.
V mém okolí stejnou službu vykonávají podobné rygoly i na rovinatých pozemcích. Po ztrátě zájmu malochovatelů o trávu z mezí a těch rygolu
tyto zarostly šípky, trnkami a mirabelkami. Je to ráj hmyzu, ptáků
a drobné zvěře. Váš systém je drahý, v období sucha bude horní vrstva
na štěrkové drenáži extrémně vysušována a to snese malé množství bylin. Nijak vaši snahu nechci kritizovat, pokud ji vidíte jako jedinou možnou, ale to co jsem popsal je ověřeno našimi předky a mnohde funguje bez jakékoliv údržby desítky let. Není třeba se učit pouze ze zahraničí
a často stačí kouknout po okolí.
Odpovědět
zadržené vody. Nejsem fanda geotextílií trvale zakopaných v půdě jako cizorodý prvek. Zvláště pak těch trvanlivých z plastů a sklolaminátových tkanin. Mnou popsané rygoly dělávali rolníci na svažitých pozemcích,
aby zadrželi přívalové deště, protože se tam voda pozdržela a zasákla.
Časem je pak na okrajích obložili kamením vybraným z polí a nyní je
považujeme mylně pouze za meze z kamení, protože jejich následovníci
je tím kamením i vyplnili a tak znehodnotili. Bylo to levné, bez
štěrku a v té době neznámých geotextílií. Osadili je keři, které je zpevnily kořeny a nestínily polím. Kopírovaly buď přímo vrstevnice
a nebo se mírně svažovaly k místům, kde už ta voda polím neškodila.
V mém okolí stejnou službu vykonávají podobné rygoly i na rovinatých pozemcích. Po ztrátě zájmu malochovatelů o trávu z mezí a těch rygolu
tyto zarostly šípky, trnkami a mirabelkami. Je to ráj hmyzu, ptáků
a drobné zvěře. Váš systém je drahý, v období sucha bude horní vrstva
na štěrkové drenáži extrémně vysušována a to snese malé množství bylin. Nijak vaši snahu nechci kritizovat, pokud ji vidíte jako jedinou možnou, ale to co jsem popsal je ověřeno našimi předky a mnohde funguje bez jakékoliv údržby desítky let. Není třeba se učit pouze ze zahraničí
a často stačí kouknout po okolí.
JS
Jiří Svoboda
21.10.2020 09:15 Reaguje na Břetislav MachačekPalec NAHORU za váš příspěvek! V mírném svahu lze udělat v rygolu hrázky a po dešti vznikne řetěz jezírek, které se postupně vcucnou.
Myslím, že takto pojatý Zdoňov by bylo zn. ideál.
Odpovědět
Myslím, že takto pojatý Zdoňov by bylo zn. ideál.
BM
Břetislav Machaček
21.10.2020 09:54 Reaguje na Jiří SvobodaTy vrstevnicové rygoly mohou být v polích pouze dočasné
a mohou být zaorány a vyorány zase o kousek vedle .
Kdysi se oralo koňmi jeden rok na tkz. sklad a příště
zase na brázdu . Brázda tak byla buď vprostřed lánu a
nebo příště po jeho okrajích. Tím byl lán narušen i bez
mezí, které měly hlavně účel jako hranice pozemku.
Na tak jednoduchý vodozádržný způsob se zapomělo, neboť
s pluhy "obracáky" se dá orat ve stále stejném směru.
Bohužel dnešní širokozáběrová technika není k péči o půdu
po vrstevnicích vhodná a tak se orá i seje většinou z
kopce dolů a nahoru. To přívalové deště se splachem
půdy nezastaví a nepomůžou ani nějaké meze na spodních
okrajích polí. Bez změny hospodaření ve svažitých polích
se tak nic nezmění a stále budou vesnice zaplavovány
bahnem a zanášeny rybníky, přehrady i ty mokřady, které tak budou mít bez další údržby jepičí život. Všem doporučuji místo teorie více pohybu v přírodě s otevřenýma očima a
zapnutým mozkem. Mnohé už bylo kdysi dávno vymyšleno a
stačí to pouze zkopírovat a nevymýšlet nákladná řešení.
Bohužel z levných věcí je malý vývar a o to zájem není.
Z cizího(dotace) krev neteče a tak se rozhazuje plnými
hrstmi.
Odpovědět
a mohou být zaorány a vyorány zase o kousek vedle .
Kdysi se oralo koňmi jeden rok na tkz. sklad a příště
zase na brázdu . Brázda tak byla buď vprostřed lánu a
nebo příště po jeho okrajích. Tím byl lán narušen i bez
mezí, které měly hlavně účel jako hranice pozemku.
Na tak jednoduchý vodozádržný způsob se zapomělo, neboť
s pluhy "obracáky" se dá orat ve stále stejném směru.
Bohužel dnešní širokozáběrová technika není k péči o půdu
po vrstevnicích vhodná a tak se orá i seje většinou z
kopce dolů a nahoru. To přívalové deště se splachem
půdy nezastaví a nepomůžou ani nějaké meze na spodních
okrajích polí. Bez změny hospodaření ve svažitých polích
se tak nic nezmění a stále budou vesnice zaplavovány
bahnem a zanášeny rybníky, přehrady i ty mokřady, které tak budou mít bez další údržby jepičí život. Všem doporučuji místo teorie více pohybu v přírodě s otevřenýma očima a
zapnutým mozkem. Mnohé už bylo kdysi dávno vymyšleno a
stačí to pouze zkopírovat a nevymýšlet nákladná řešení.
Bohužel z levných věcí je malý vývar a o to zájem není.
Z cizího(dotace) krev neteče a tak se rozhazuje plnými
hrstmi.
JS
Jiří Svoboda
21.10.2020 16:52 Reaguje na Břetislav MachačekMožná by šlo vymyslet zemědělské stroje pro práci po vrstevnici. Třeba sklízet a postřikovat po vrstevnici netřeba sít nevím. Hlavní je asi orba.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.10.2020 09:44 Reaguje na Jiří SvobodaSklízet a postřikovat určitě ne, hlavně osev by
měl být po vrstevnici, aby se nemohla řádky mezi
rostlinami splavovat půda z kopců. Bohužel zde
je vše limitováno ekonomičností techniky a tyto
stroje existovaly a existují. Pouze jejich výkon
v porovnání s těmi široko záběrovými velmi
pokulhává. Tragédií je tak trh a dotace, které
takové věci neřeší.
Odpovědět
měl být po vrstevnici, aby se nemohla řádky mezi
rostlinami splavovat půda z kopců. Bohužel zde
je vše limitováno ekonomičností techniky a tyto
stroje existovaly a existují. Pouze jejich výkon
v porovnání s těmi široko záběrovými velmi
pokulhává. Tragédií je tak trh a dotace, které
takové věci neřeší.
JS
Jiří Svoboda
22.10.2020 14:22 Reaguje na Břetislav MachačekOrba tedy asi po vrstevnici být nemusí? My jsme se ve škole učili, že na podzim se poorá, přes zimu mráz hroudy roztrhá a na jaře se pohodlně do rozdrobené půdy zaseje. V tom případě by orba po vrstevnici erozi půdy při jarním tání významně bránila. Orba je jistě silově nejnáročnější a asi je to po vrstevnici to nejsložitější. Ale dnes to může být s orbou úplně jinak. Máte o tom, prosím, představu a podělíte se?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.10.2020 17:22 Reaguje na Jiří SvobodaVzhledem k charakteru zimních srážek
(sníh a absence přívalových dešťů jako
v létě)by nebylo až tak nutné orat po
vrstevnicích, protože nakypřená půda
sama o sobě těm zimním srážkám umožní
zasáknout. Předseťová příprava by ale
měla už půdu upravit do těch rygolů,
aby se maximalizovaly ty záchyty vody
a její zasakování.Jinak orba koňmi
do kopce byla takřka nemožná a z kopce dolů by neustále půdu naorávala dolů. Proto se oralo po vrstevnicích a to
a to vždy pouze ke svahu. Možná, že jinde
to dělávali i jinak, ale popisuji pouze
postupy mých předků. Nepamatuji nikdy,
že by došlo ke splachu půdy a to ani
při průtržích mračen. Důležité ale byly
i ty plodiny ve svažitém pozemku jako
brambory, řepa, žito a pícniny. Nepamatuji nikdy kukuřici, která se sela pouze u okrajů pole a na poli v rovině. Při absenci okopanin a zúžení plodin na kukuřici, pšenici a řepku těch možností jak zastavit splachy půdy moc asi není. Zvláště pak při osevu z kopce dolů jak
se stále hojně praktikuje.
Odpovědět
(sníh a absence přívalových dešťů jako
v létě)by nebylo až tak nutné orat po
vrstevnicích, protože nakypřená půda
sama o sobě těm zimním srážkám umožní
zasáknout. Předseťová příprava by ale
měla už půdu upravit do těch rygolů,
aby se maximalizovaly ty záchyty vody
a její zasakování.Jinak orba koňmi
do kopce byla takřka nemožná a z kopce dolů by neustále půdu naorávala dolů. Proto se oralo po vrstevnicích a to
a to vždy pouze ke svahu. Možná, že jinde
to dělávali i jinak, ale popisuji pouze
postupy mých předků. Nepamatuji nikdy,
že by došlo ke splachu půdy a to ani
při průtržích mračen. Důležité ale byly
i ty plodiny ve svažitém pozemku jako
brambory, řepa, žito a pícniny. Nepamatuji nikdy kukuřici, která se sela pouze u okrajů pole a na poli v rovině. Při absenci okopanin a zúžení plodin na kukuřici, pšenici a řepku těch možností jak zastavit splachy půdy moc asi není. Zvláště pak při osevu z kopce dolů jak
se stále hojně praktikuje.
Eva Tylová
31.10.2020 22:14 Reaguje na Břetislav MachačekJeště bych chtěla dodat, že cílem mých článků je o tom rozproudit debatu a třeba přinést i lepší řešení, takže díky.
Odpovědět
Eva Tylová
31.10.2020 22:10 Reaguje na Břetislav MachačekNa pole určitě velice vhodné, díky za informace, předám je zemědělci p. Ježkovi, který si od naší mČ pronajal pole, aby tam hospodařil ekologicky a potřebuje zachytit vodu na svažitém poli. Co se týče těch svejlů, které jsem popsala, tak sjou na sídlišti, takže tam nemůže být moc velký rygol, aby lidé přes něj neupadli. Díky za inspiraci.
Odpovědět
