https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-jak-se-na-praze-12-pocita-s-vodou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Jak se na Praze 12 počítá s vodou

5.12.2021
Jednoduché řešení pro chytání dešťové vody (obrázek 1).
Jednoduché řešení pro chytání dešťové vody (obrázek 1).
Zdroj | MÚ Praha 12
Městská část Praha 12 se věnuje hospodaření s dešťovou vodou (DV) dlouhodobě. Z projektu Počítáme s vodou má zpracovanou Strategii, jak s DV správně hospodařit. Z ní jsme vycházeli při návrhu, jakým způsobem vodu využívat, aby neodtékala do kanalizace. Realizovali jsme několik nádrží na objektech městské části. Největší je akumulační nádrž o kapacitě 40 m3, do které stéká voda ze střechy nové radnice. Několik menších nádrží sbírá vodu z objektů Viniční domek, altánu ve volnočasovém areálu nebo obslužného objektu na sběrném dvoře.
 
V rámci tématu DV jsme navázali spolupráci i s dalšími organizacemi, například s Pražskou energetickou společností. U jedné z jejich staveb jsme umístili nádrž, kterou využívají občané sídliště pro zalévání komunitní zahrady (obrázek 1). To jsou však jen kapičky ve srovnání s množstvím vody, které odtéká do kanalizace ze střech dalších objektů ve vlastnictví městské části, jako jsou školy a školky. Změna však není ani finančně ani stavebně jednoduchá, zvl. revitalizované objekty mají vodu svedenu ze střechy vnitřními svody, takže nelze jen tak přistavit k okapu nádrž. Realizaci zelené střechy na těchto objektech zase brání záruka na rekonstrukci střechy.

Proto pro realizaci opatření podporující správné hospodaření s DV využíváme dotace. Máme např. připravenu revitalizaci školky Pastelka či výstavbu nové školky Mydlinky, která již tyto parametry bude splňovat. V současnosti je zpracovávána Adaptační strategie pro Prahu 12. Její součástí je pasport všech škol a školek právě z pohledu nakládání s dešťovými vodami.

Sofijské náměstí, obrázek 2
Sofijské náměstí, obrázek 2
Zdroj | MÚ Praha 12

Velký potenciál pro záchyt dešťové vody mají i panelové domy a občanská vybavenost, např. garáže či obchodní centra. V současnosti ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) prověřujeme možnost, jak realizovat toto opatření na jednom panelovém domě o jedenácti patrech a na přilehlých garážích. U paneláků vzhledem k jejich výšce nemohly být okapy vedeny po fasádě, ale stejný problém mají bohužel i nižší budovy jako garáže. Projekt na záchyt vody ze střechy panelového domu a přilehlé garáže je součástí navržených opatření v Adaptační strategii.

Vodu z akumulačních nádrží využíváme na zálivku nově vysazených stromků, kterých je každý rok v městské části Praha 12 několik set.

U nově vybudovaných náměstí a parkovišť je již dlažba propustná a voda se zasakuje do retenčních nádrží. Příkladem je Sofijské náměstí a parkoviště u radnice. (Obrázek 2)

Developerský projekt. Obrázek 3
Developerský projekt. Obrázek 3
Zdroj | MÚ Praha 12

Na rozdíl od bytových domů musí například školy za odvod dešťové vody platit, poplatek se počítá z plochy střechy a z obvyklého deště. Třeba pro školu o několika souběžných třídách je částka za rok kolem 130 -150 000 Kč, za školku 50 000 Kč. Takže peníze tečou doslova přímo do kanálu, a navíc na čističce odpadních vod dělá při přívalovém dešti nadbytečná DV problémy. Voda nad určitý objem teče z odlehčovacích nádrží bez čištění přímo do řeky, přitom nám na sídlišti chybí.

Developerský projekt.
Developerský projekt.
Zdroj | MÚ Praha 12

O zacházení s dešťovou vodou jednáme i s investory, kteří v Praze 12 staví. Příkladem je rezidenční čtvrť na místě bývalého Modřanského cukrovaru společnosti Skanska Reality (Obrázek 3). Systém odvádění dešťové vody pro Modřanský cukrovar je navržen tak, aby se maximální množství dešťové vody mohlo vsáknout na místě, kam voda naprší. To je dosaženo systémem vodních kaskád a technickými řešeními, která umí zadržet vodu – například zelené střechy, povrchové vsaky, podzemní vsakovací objekty, retence a průlehy. Dešťová voda, která se v případě intenzivních dešťů nezasákne, bude odváděna přímo do Vltavy.

Déšť je pro nás cenný zdroj vody. V době, kdy je vody nedostatek, si nemůžeme dovolit, aby nám dešťová voda utíkala do kanalizace bez využití.


reklama

 
Další informace |
Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou.
foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

5.12.2021 10:10
A už se zase natahují sosáčky pro dotace.

Kdyby se něco podobného byť jen trošku finančně vyplatilo, dávno mají podobné nádrže všichni. Protože je to ale ekonomický nesmysl, mají to jen ti, co si nakradli na dotacích. Anebo takoví, jako já, co si chtěli (za vlastní peníze) vyzkoušet, jak to funguje. Z druhé poloviny střechy už nesbírám, zasakuji. Zasakování už vychází rozumně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 10:47 Reaguje na Viktor Šedivý
Přesně tak. Je to safra rozdíl prodrbat desetisíce za podzemní
nádrž k zavlažování pozemku a nebo zakoupit vyřazené nadzemní
kontejnery za pár stovek. Obojí udělá stejnou službu, ale rozdíl
je v návratnosti investice. Ta podzemní se bez dotace nevrátí
nikdy, ale však je z čeho brát. A ekologická a uhlíková stopa
nové nádrže a recyklace starého barelu je sakra rozdíl. Ale co!
Tiskárna cenin jede naplno a tak proč nedotovat a ekologie?
Ta je pouze zástěrkou přelévání peněz tvářící se jako dobro!
Odpovědět
Pe

Petr

5.12.2021 11:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Lidi dnes chtějí vydělávat už i sami na sobě.
Když si postavíte dům, jak se vám investice vrátí? A jak se vám vrátí investice, když si koupíte nové auto?
No vůbec nijak, děláte to přece pro sebe, protože to chcete mít a používat.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 12:57 Reaguje na Petr
Ano, já jsem si ze zvědavosti udělal nádrž na dešťovou vodu z poloviny střechy. Prakticky jsem si tedy vyzkoušel, jaké jsou výhody a nevýhody takového řešení. Nebyla to investice, byla to zábava.
Vodu z druhé poloviny střechy už vedu do zásaku.
Udělal jsem to samozřejmě za své, hanba by mne fackovala kdybych si to nechal někým platit.
-
Pokud jde o veřejné peníze, je samozřejmě zapotřebí se ptát, zda jsou využity efektivně. A tady je to myslím zcela jasné. Zatímco zasakování vody lze navrhnout s rozumnou návratností, systémy na zadržení dešťové vody jsou vyhozené miliony, nikdy se to nemůže zaplatit.
Odpovědět
Pe

Petr

5.12.2021 13:05 Reaguje na Viktor Šedivý
A proč se všechno musí nějak zaplatit (mít jakousi návratnost)? Jak se zaplatí most, nová silnice, chodník?
Já myslel že jde o funkce, význam, přínos, a ono jde o návratnost?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.12.2021 13:42 Reaguje na Petr
Ale tady ta návratnost přece je. Voda z kohoutku má svou cenu stejně jako ve třeba platit za odvod dešťovky. To že za to domkaři neplatí jen znamená, že to zaplatí někdo jiný.

Pokud má opatření ještě přínos pro přírodu a ochranu klimatu, to je jen dobře.

Každopádně by měly vznikat hlavně pilotní projekty, které ukážou dobrou návratnost investice, aby se pak množily samy jak houby po dešti. Na to se, aspoň mám takový dojem, moc důraz neklade.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 16:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě že se za odvod dešťové vody platí. No a když si spočtete, na kolik vás přijde takový kubík dešťovky v investičních nákladech a nákladech provozních, rázem zjistíte, že je to mnohem víc, než pražská cca padesátka vodné (a příp. padesátka stočné).
-
Ano, jsou nepochybně lokality, kde je taková nouze o vodu, že je dobrá každá kapka, která se zachytí a zužitkuje. Ovšem tam, kde lze relativně levně zpracovat povrchovou vodu, nemá mnohem dražší manipulace se srážkovou vodou nejmenší smysl a je to jen krmení pro zelené dotační parazity.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.12.2021 18:47 Reaguje na Viktor Šedivý
Betonová 12m3 nádrž s čerpadlem pořítíte bratru za 40 000 Kč a řekněne že ročně ušetříte 50m3 po 100 Kč. Ale ta nádrž tam máte na 100 let.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 19:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Čtyřicet tisíc je "režijní cena", když si to budete dělat sám. Pokud to uděláte celé "profi", bude to mnohonásobně víc.

Během roku potřebujete obsluhu - čištění filtrů, provoz čerpadla.

Pokud budeme počítat Prahu, tak neušetříte stovku ale padesátku. Takže ušetřená voda vám zaplatí údržbáře a snad pár korun zbyde. Při troše štěstí to zaplatí po pár letech nové čerpadlo.

Sečteno a podtrženo - vstupní investice se prostě nikdy nevrátí. Na zalévání je pak efektivnější použít vodovod.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.12.2021 21:12 Reaguje na Viktor Šedivý
V postatě máte pravdu. Pokud zaléváte z vodovodu, budete také zalévat úsporněji.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 16:26 Reaguje na Petr
To, že něco nemá ekonomickou návratnost, znamená, že se spotřebované prostředky vyplýtvaly.
Někde se to dost obtížně počítá - asi ale sám cítíte, že postavit chodník tam, kde kousek vedle už dobrá cesta existuje, není účelné. Asi tam budou lidé chodit, ale přínos vcelku žádný.
-
Pokud tedy vyčistit, zadržet a využít kubík dešťovky stojí mnohem víc, než vyčistit a dopravit kubík říční vody, nemá takový systém žádný přínos. Akorát se někdo hezky nažere na dotacích.
Odpovědět
Pe

Petr

5.12.2021 18:22 Reaguje na Viktor Šedivý
Nemáte pravdu. Prioritou věcí je jejich účel, ne návratnost peněz, ta je až sekundární a není nutná. A jak sám chápete, většinou ji ani nejde určit (jakou návratnost má váš mobil, boty, byt, auto? A přesto jste si to pořídil a vyplýtval prostředky. Popřel jste svoji vlastní teorii o návratnosti). Priorita peněz je deformace myšlení způsobení právě těmi penězi. Jak se říká, peníze kazí lidi.
A ani s tím posledním odstavcem nemáte pravdu. Některé věci jsou prostě mnohem důležitější, než ty vaše peníze. Já bych dokonce řekl, že takových věcí je v životě naprostá většina. Ostatně, kolik věcí ze všeho ve vašem životě má nějakou návratnost?
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 19:57 Reaguje na Petr
Ale tady přeci mluvíme o prosté technologické investici, tady nemají emoce co dělat. Penězi docela jednoduše měříme, kolik zdrojů vynaložíme na dosažení požadovaného efektu.

Možná jste nezaregistroval, že jsem psal, že zadržování dešťové vody mám, z části střechy mi to teče do nádrže. Dělal jsem to samozřejmě za vlastní, takže každému je houby po tom, kolik to stálo (dost).
Článek ovšem nezmiňuje něčí hobby, ale plánovanou investici z veřejných prostředků. A tam se samozřejmě musíme ptát, zda je výsledného efektu dosaženo s vynaložením přiměřených výdajů. V tomto případě bohužel ne.

(Pokud by si třeba paní Tylová chtěla stavět po Praze 12 nádrže na dešťovku za své, bez dotací, neměl bych samozřejmě nejmenší námitky.)

Odpovědět
DV

DV

11.12.2021 17:04 Reaguje na Petr
Vy se nám tady pokoušíte nalhat, že si úmyslně koupíte dražší věc s nižší užitnou hodnotou? Zajímavé :) Proč já Vám jenom nevěřím ani slovo.
Odpovědět
DV

DV

11.12.2021 17:06 Reaguje na Petr
Než MOJE peníze nic důležitějšího není, jestli chcete, tak si rozhazujte, ale ZE SVÉHO. Když budete ležet na chodníku, a chcípat, a budu vědět, že Vaše zdechnutí mi přinese byt pětikorunu, tak si klidně sednu na lavičku, a počkám, až natáhnete brka.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.12.2021 19:17 Reaguje na Petr
to je taková ekonomika etiky...když na něco nemám, tak udělám to, na co mám a ne že budu žebrat u druhých, protože už předtím si třeba někdo vzal hypotéku. Jinak řečeno, to se nám to žije, když nám druzí dávají peníze...TY PENÍZE JSOU OD DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ 27 STÁTŮ...ŽÁDNÉ BRUSELSKÉ VOODOO PR ale naše mozole
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2021 20:04 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Už v prvé větě jste to vystihl. Jsou lidé, kterým
náklady nic neříkají, protože mají vysoké příjmy.
Pak jsou tu lidé, kteří obracejí každou korunu
a pro ně jsou ty kecy o vyšších cílech a dotacích
červeným hadrem na býka. Bohatý chudému prostě
nevěří, že má tak přízemní cíle počítat, zda se
mu investice vrátí a nebo bude žumpou na jeho
těžce vydřené peníze. Tak to v životě chodí
a už kdysi se Marie Antoaneta divila chudým
žádajícím chleba, že při jeho absenci nejedí
koláče. No a bohatci se diví, že chudí topí
čímkoliv, nezateplují a místo podzemních
nádrží na dešťovku chytají vodu do sudů.
Škoda, že si to nevyzkoušejí taky a pokud
na to zapomněli, tak by si to měli zase
připomenout, protože žádný strom neroste až
do nebe a může ho vítr zlomit, či vyvrátit
a pád z oblačných výšek mnozí neustojí.
Odpovědět
ms

6.12.2021 01:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, boj za záchranu planety před klimatickou změnou oslovuje bohaté a vzdělané lidi, kteří si mohou drahé technologie dovolit a ještě je mají dotované z kapes chudých lidí. Tím, že ideologií Green Deal ožebračíme 150 milionů obyvatel EU, z nich neuděláme pečovatele o životní prostředí, protože třeba pro teplo v rodině v kamnech klidně vyberou žluté popelnice a spálí v nich plasty. To ale bohatá elita žijící ve své blahobytné sociální bublině v Bruselu i v metropolích většiny západeoevropských měst vůbec nechápe. Pokud chceme lepší životní prostředí, cesta vede jedině přes lepší životní úroveň a vzdělání lidí, nikoli v zájmu "boje s CO2" poslat lidi do energetické a další chudoby a vyvolat obří inflaci.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.12.2021 19:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Nová radnice Prahy 12 má nádrž 40 m3, to byste asi jen tak sudy nezařídil. Z nádrže budeme zalévat nově vysazené stromy asi 600 stromů. Zalévalo se pitnou vodou z hydrantu. Návratnost nám vyšla cca 10 let. Samozřejmě je tu ještě taková drobnost, že pokud klimatická změna bude pokračovat tak jak pokračuje, tak prostě té pitné vody nebude dostatek. Ostatně to v minulých letech již obyvatelé některých obcí zažili.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.12.2021 11:06 Reaguje na Eva Tylová
Nevím jakou návratnost bude mít podzemní nádrž
bez dotace a nevím kolik energie se spotřebovalo
na její výrobu, výkop, instalaci, odvoz a uložení
zeminy, úpravu po instalaci, servis a případné
výměny čerpadla atd. Jedna nebo více nadzemních
nádrží ve vhodné kamufláži(porostlé třeba
břečťanem) je pro prostou zálivku stromů zcela
dostatečná, protože stromům řasy a zahnívající
voda spíše prospívá. No a pokud využiji samospád
z nadzemní nádrže, tak šetřím energii na čerpání
vody z nádrže a taky nákup filtrů a čerpadla
včetně toho odborného servisu. Takto zalévám já,
protože u slova dotace dostávám kopřivku a taky
proto, že teplota vody k zálivce by měla být
blízká teplotě okolního vzduchu kvůli teplotním
šokům rostlin. To vás asi ve škole učili a tak
víte o čem píšu. Dotujte, budujte, pokud toto
vše má planetu zachránit, tak budiž a o zalévání
pitnou vodou nic nepíšu, protože tou už je část
měst zalévána z netěsných zastaralých vodovodů,
které by měly být prioritou a ne ty dotované
nádrže. Zjistěte si kolik se ušetří pitné vody
rekonstrukcí vodárenské sítě a o kolik míň
chlóru z takto vyplýtvané vody bude v půdě.
To je ale asi nad síly radnice, protože na to
by ty dotace z programu dešťovka nestačily.
Zkuste mi odpovědět na to, jak bráníte únikům
pitné vody s chlórem do půdy bez užitku a s
možnými následky kontaminace chlórem v okolí.
Jó a kdysi jsme si tu psali o kosení trávy
rotačními hmyzomlýnky. Už zkoušíte třeba mnou
doporučené bubnové a lištové sekačky se sběrem
proschlé trávy ke zkompostování, které je po
usušení zlomek proti čerstvému stavu a bez
následků při kosení na hmyz? Děkuji za odpověď.
Odpovědět
DV

DV

11.12.2021 17:09 Reaguje na Eva Tylová
Sojdružko, a pokud bude nedostatek pitné vody, tak té povrchové bude dle Vás dost?
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.12.2021 19:29 Reaguje na Viktor Šedivý
Jestli jste si všiml, když procházíte mezi rodinnými domy, tak řada obyvatel, kteří mají na domech ještě okapy, už k nim umístili nádrže. Poslední 2 roky dost pršelo, ale ty předchozí bylo sucho, mnohde vodu ani neměli. Nádrž má životnost desítky let, tedy náklad v té na obrázku cca 2 tis. Kč i s úpravou okapu. Kdyby vydržela 20 let, tak to máte 100 Kč za rok, cena vodného a stočného pro 1 M3. Zasakování samozřejmě dobré, když vodu nepotřebujete na zálivku na zahradě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.12.2021 13:31
Paní Tylová, proč budujete zelené střechy, které zhruba 1/2 dešťové vody víceméně bez užitku odpaří a zvýší tím skleníkový jev? Navíc zelené střechy absorbují poměrně hodně slunečního záření. Z hlediska ochrany klimatu je mnohem lepší, aby střecha byla pořádně tepelně zaizolovaná, bílá a veškerá voda z ní zasáknuta a následně využita stromy poskytujícími stín. Takto můžeme udělat ze sídlišť ostrovy chladu!

Je paradoxní, že na špatné řešení (zelenou střechu) dostanete dotaci, kdežto na bílou střechu nedostanete nic a často vám ji stavební úřad ani nepovolí.

Zajímal by mne Váš názor jako političky za Zelené.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 16:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Je to prosté - zelená střecha je jedním ze symbolů a o symbolech víry se nediskutuje.
(No a určitě se najde i dost lidí, kteří na takové blbosti slušně vydělají.)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.12.2021 18:48 Reaguje na Viktor Šedivý
To vám dávám za pravdu. Ještě se těším na odpověď paní Tylové.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 22:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Neodpoví. Pokud prosazujete věci, které nelze logicky obhájit, není pro vás účelné odpovídat, protože v nastalé diskusi nemáte mnoho šancí. Efektivnější strategií je metat tyhle nesmysly kolem sebe ve velkém a doufat, že se u jedinců méně vzdělaných (především ve fyzice atp.) něco uchytí.

„Ani ta nejskvělejší propagandistická technika nepřinese úspěch, pokud nebude neustále a s neutuchající pozorností pamatováno na jeden základní princip. Musí se omezit na několik bodů a opakovat je znovu a znovu. Zde, jako tak často na tomto světě, je vytrvalost prvním a nejdůležitějším předpokladem k úspěchu.“ — Joseph Goebbels

Takže - jednoduché body, opakovat, neobhajovat, neriskovat vysvětlování.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.12.2021 19:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Zelené střechy se budují protože zlepší mikroklima v městě. Tedy neodpaří se bez užitku, ale odparem město ochladí. Lidé v městech v létě trpí vedrem, zvl. senioři a malé děti, takže město ochladit je potřeba. Jinak se jedná o malý vodní cyklus, tato odpařeá voda v okolí spadne jako d隍. Máte pravdu, že bílá střecha také oproti tmavé pomůže dům ochladit.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.12.2021 21:13 Reaguje na Eva Tylová
Takže jen dojmologie.

Zelená střecha samozřejmě ochladí jen zanedbatelně, zejména z konstrukčních důvodů to je poměrně tenká vrstva propustného substrátu se suchomilnými rostlinami, které vypařují zcela minimálně. Takže odpaří krátce po dešti jako jakákoli jiná plocha, nic víc.
Mimoto senioři a malé děti se vyskytují převážně v uličním parteru a drobné teplotní změny na střechách okolních budov asi příliš neocení.

No a náklady ... pokud si myslíte, že se u nás staví zbytečně levně a že třeba byty by to chtělo trochu zdražit, jen zelené střechy prosazujte. Dobře odizolovaná světlá střecha by pomohla víc za méně peněz, ale nebyla by zelená, že?

(Ale souhlasím, že to vypadá docela pěkně a když si to někdo za SVÉ peníze nechá z VLASTNÍHO rozhodnutí udělat, nic proti tomu.)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.12.2021 11:18 Reaguje na Eva Tylová
Záleží na porostu té "zelené" střechy. Pokud je osázená
netřesky a suchomilnými travinami, tak to mikroklima
nijak moc nelepší. Pokud ji osadím něčím zelenějším
a odpařováním více chladící okolí, tak to za sucha bude
nutno zavlažovat. Pak to budou buď ty nákladné nádrže
a nebo dokonce hydrant. Strom ve volné půdě(ne rumišti)
má možnost si tu vodu nějak najít a v normální přírodě
jen tak neusychá, spíše pouze omezí růst. Zelené střechy
jsou tak hlavně estetickým a architektonickým zpestřením
staveb bez propagovaného přínosu pro přírodu. A opět ta
moje kopřivka u slova dotace, která udělá z propadáku
ekonomicky výhodnou záležitost.
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.12.2021 12:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Jenže to "něco zelenějšího" už je investičně a hlavně provozně ještě mnohem dražší, než beztak drahá střecha s netřesky.

Ale ty dotace se určitě sosají dobře. Nejen na stavbu střech (to je zbytečná činnost, ovšem odbornost vyžaduje) ale i na návrhy, koncepce, studie a jiné mlácení prázdné slámy.
Viz např: "..ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) prověřujeme možnost, jak realizovat toto opatření..."
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.12.2021 20:38 Reaguje na Eva Tylová
Hodně jste mne svou odpovědí, paní Tylová, zklamala. Já tu přece představil z mnoha pohledů mnohem lepší řešení než jsou zelené střechy a Vy je pořád obhajujete!
Město pořádně ochladí bílé střechy se zasakováním či využíváním vody k zálívce a dostatek stromů, které mohou dobře vegetovat ze zasáklé vody!

Nebo je název starny Zelených odvozen od zelené střechy, tak se nesmíte proti zeleným střechám angažovat? Není pro Vás lepší používat rozum než se řídit ideologií?
Odpovědět
DV

DV

11.12.2021 17:11 Reaguje na Eva Tylová
Nebylo by lepší, kdyby tedy senioři žili na venkově, a přenechali města těm, kdož tam pracují??? Jo, aha, ono to nejde, vy jste zastánkyní toho, že za prací se musí dojíždět od 50 km nahoru, protože je to ekologické.
Odpovědět
DV

Daniela V.

5.12.2021 21:06
Prosím, jak zalévat, když v období sucha dochází voda ve studních a obecní vodovod stačí jen taktak ....mně vychází, že jakékoliv nádrže na dešťovku jsou řešení dobré, zalévání pitnou vodou hřích. Ano, dešťovka musí napršet, ale dokud nedojde, šetřím pitnou vodu. Tak to vidím já ....
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 21:22 Reaguje na Daniela V.
Vaše úvaha samozřejmě platí tam, kde není dostatečně vydatný zdroj povrchové vody způsobilé k úpravě.
Ovšem ani pak nemusí být nádrž na dešťovku mnoho platná - pokud vysychají studny, bude tou dobou nejspíš i těch pár kubíků z nádrže dávno spotřebováno. Takže trochu pomoc to je, ovšem ne systémové řešení, které by si zasloužilo investici (z veřejných zdrojů!) ve výši desítek až stovek tisíc za instalaci. To má smysl opravdu jen tam, kde jsou problémy s vodou naprosto extrémní.
Odpovědět
DV

Daniela V.

5.12.2021 21:35 Reaguje na Viktor Šedivý
Případů a míst, kde suché období prověřilo studny, nádrže a lidi, je spoustu. Každý se snaží něco vymyslet a zařídit se. To je i případ náš a situace na chatě. Voda ve studni nedošla, když došla dešťovka, učila jsem se zalévat i studniční ...výsledek je, že vše na zahradě přežilo. Až na trávník, ale ten umí zregenerovat. Přikoupili jsme nádrže, ale nyní je období na srážky lepší. Ideální jsou nádrže podzemní, dá se využít i voda ze sněhu. To tam ale my mít nemůžeme ....ale lidé ve vesnici, kde není vodovod a jsou odkázaní na své studny, do nádrží investují, a ví proč.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 22:01 Reaguje na Daniela V.
Voda ze sněhu? To byste musela mít hodně velké nádrže, které by se naplnily nejspíš jen jednou, možná dvakrát do roka. Navíc byste musela mít opravdu dobrou filtraci, aby se voda nezačala kazit.

Kubík v zemi tedy velmi hrubým odhadem za deset tisíc a víc.
To je investice, která se nikdy nemůže vrátit.
Odpovědět
DV

Daniela V.

5.12.2021 22:16 Reaguje na Viktor Šedivý
Rozumím. Ale naši známí, ( a asi mnoho lidí z okolí ), by stáli před volbou, když nebude voda, jak zůstat v jimi postaveném domě. Ti pak neřeší návratnost prostředků. Tam jde o víc ... Ale respektuji, jsem mimo téma článku :-D
Odpovědět
ms

6.12.2021 01:35 Reaguje na Daniela V.
Na SFŽP by vám vysvětlili vztah mezi plochou pozemku a velikostí střechy, z níž potřebujete vodu shromažďovat. Jsem přesvědčen, že pro největší jarní náraz zalévání bohatě stačí zásoba nashromážděná v zimě. Samozřejmě je podmínkou relativně velká akumulace s nádržemi v zemi, kde se voda nekazí. Kubíková nadzemí nádrž z plastu je dobrá jen na operativní zalévání třeba zeleninové zahrady. Já mám na plochu pozemku 2.500 kolem domu zásobu 30 m3 dešťové vody, shromažďuji každý litr vody jak z novostavby domu, tak z velké stodoly a další hospodářské budovy. Loni a letos bylo vody nadbytek, 5 let předtím jsem i s dešťovkou šetřil.
Odpovědět
DV

DV

11.12.2021 17:13 Reaguje na Daniela V.
Jestlivá vono to nebude tím, že ta voda ve stufnách docháízí kvůli těmhle blbinám. Myslíte, že přestal platit zákon o zachování hmoty?
Odpovědět
DV

Daniela V.

5.12.2021 21:39
Pokud by obce musely lidem vodu do studní dovážet a na vodovod nemají ( i přes dotaci státu či EU ), je asi lepší zadotovat lidem nádrže v akci Dešťovka. Zřejmě to vyjde levněji ...ale spočítané to fakt nemám. Je to mé uvažování.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 21:52 Reaguje na Daniela V.
V článku, pod kterým diskutujeme, nejde ale vůbec o to přispět lidem trpícím nedostatkem vody několika tisíci na nádrž k zalévání zahrádky.
Jde o dotace na stavby ve statisícové až milionové výši za každou, "díky" kterým bude k dispozici voda dražší než vodovodní a bude kam dlouhá léta neefektivně cpát provozní prostředky.
Odpovědět
DV

Daniela V.

5.12.2021 22:02 Reaguje na Viktor Šedivý
No tou dešťovkou se taky dá prát, splachovat WC a podobně. Tudíž se divím někomu, kdo nabádá zalévat pitnou vodou. Protože ta má pro mnoho lidí cenu zlata ...Ale ano, tady jde o něco jiného ....
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2021 22:10 Reaguje na Daniela V.
Ano, i tohle má NĚKDE smysl. Nikoli ale tam, kde je k dispozici dostatek upravené povrchové vody v ceně okolo padesáti korun za kubík. Protože říkat že "šetřím" a přitom používat podstatně dražší zdroj je čisté plýtvání v zeleném ideologickém hávu.
Odpovědět
DV

Daniela V.

5.12.2021 22:18 Reaguje na Viktor Šedivý
Rozumím :-D !
Odpovědět
ms

6.12.2021 01:28
S řadou diskutujících zde nebudu souhlasit, protože sbírat dešťovou vodu dává smysl, ale jen do podzemních nádrží, kde se nekazí. Na rozdíl od mé velmi tvrdé studniční vody je dešťovka pochopitelně voda měkká a daleko vhodnější pro zalévání. Studnu si šetřím pro spotřebu v domě a platím jen stočné, protože v té naší vesnici 20 km do Prahy je vodné a stočné kubík za 128 Kč. Takže s tak drahou vodou nebude nikdo normální zalévat! Přesto vidím koleb sebe, jak lidi své studny rabují a masově z její vody zalévají a dešťovou vodu vypouštějí do země (vsakování do kubíku kamenné drtě). Mám tři nádrže u svého rodinného domu s celkem 30 m3, jednu kvalitní 7m3 bez nutnosti obetování jsem nejnověji předloni svépomocí uložil do země, k ní sám udělal žlaby a svody kolem velké stodoly, a získal dotaci 30.000 korun na polovinu prokazatelných nákladů. Nejdražší bylo uložení zeminy na skládku...O návratnosti jsem nepřemýšlel, jsem přesvědčen, že s ohledem na měnící se charakter srážek v minulých letech (až tak ne v posledních dvou), kdy naprší sice stejně, ale často hodně přívalově najednou s delšími intervaly sucha, dává velký smysl nočním automatickým zaléváním, kdy je nejmenší odpar, jednat zajistit závlahu pozemku, jednak obrousit sinusoidy sucha a vlhka v tomto mikroprostředí. Určitě bych jako stavební uvažoval o využití dešťovky v domě (např. měkká voda pro pračku) a šedé vody pro splachování. Malé dotace v programu dešťovka dávají smysl, vždyť lidé začnou o vodě přemýšlet v jiných souvislostech a také o smysluplné ochraně svého lokálního prostředí. To, že zelený trávník, kvetoucí rostliny, úroda zeleniny a ovoce jednomu udělá dobře fyzicky i psychicky, to už nám dobře vysvětlili bratři Čapkové.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.12.2021 07:23 Reaguje na
Samozřejmě, že to dává smysl, ale s rozumem. Navíc je třeba připomenout ještě jednu věc, a to že řada lidí zalévá nesmyslně nad potřeby rostlin. Rostliny je třeba "trénovat", aby si zvykly na sušší prostředí,rozdíl je krásně vidět třeba mezi zeleninou pěstovanou ze sadby či z přímého výsevu. Ta druhá zdaleka tak netrpí přísušky. Samozřejmě, nelze to aplikovat u každé, ale tam, kde se nabízejí tyto dvě možnosti, volím vždy výsev.
Odpovědět
DV

Daniela V.

6.12.2021 09:54 Reaguje na pavel peregrin
Ano, souhlasím. A také už praktikuji ....
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.12.2021 08:37 Reaguje na
Hm, takže máte na vybranou zda si kubík vody koupit za cca 60 korun nebo si ho nechat (takřka) zdarma napršet do nádrže za cca 10 tisíc.
-
Ta nádrž se musí naplnit a vyprázdnit stosedmdesátkrát, než se vrátí pořizovací náklady ... a to nepočítám nic na provoz a údržbu. Myslím, že tohle je už za hranicí ekonomické efektivity a je to spíš "mě se to tak líbí".
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.12.2021 19:44 Reaguje na Viktor Šedivý
Kubík vody včetně stočného je již ve většině měst za 100 Kč. Co je ale důležitější, jestli se bude dál měnit klima, tak jak se mění, tak vody bude nedostatek, naopak pokud déšť spadne, tak přívalem a rychle oddteče. Tak má význam vodu zadržet. Samozřejmě na většinu zahrad stačí ta nádrž nahoře na obrázku, která vyjde cca na 2 tis. K4 i s napojením na okap. Ale my zaléváme na Praze 12 cca 600 stromů. Strom se zalévají 3 roky od výsadby.
Odpovědět
DV

Daniela V.

6.12.2021 09:52 Reaguje na
Díky, máme v plánu bydlet na venkově. Určitě se zadržováním dešťovky počítáme a tuším, že nás čeká zdražování všeho, takže smysl v tom vidím. Nehledě na to, že se zaléváním pitnou vodou mám fakt problém. A zahrada ? Pro nás blaho velké .....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2021 10:03 Reaguje na
Nevím co zaléváte vodou z podzemních nádrží, ideální zálivka
je vodou stejné teploty jako je teplota okolního vzduchu. Voda
z podzemní nádrže se sice nekazí díky chladu a temnu, ale ta
chladná voda způsobuje teplotní šok a brzdí růst. Pokud ji
užíváte pouze na trávu a pod okrasné dřeviny, tak vám to asi
nevadí, ale zalít třeba okurky, papriky a rajčata studenou
vodou, tak budou mít pár dnů stop v růstu. Pokud ji používáte
i v domácnosti, tak to určitě smysl má a taky pokud jste estét
a vadí vám nadzemní nádrže. Já jako zahrádkář barely a sudy
upřednostňuji a nemíním dotovat někomu jeho stavby. Tento
systém je podvod tvářící se ekologicky, aby byl odůvodněním
k přelévání daní na dotace těm, kteří by si to mohli investovat
i za své. Na obyčejnou stavbu je dotace nula. Na předraženou
pasivní je dotace i z daní těch vlastníků nezateplených budov.
Nechme každému co jeho jest a nezvýhodňujme i ty, kteří to
nepotřebují, ale pouze šetří na úkor jiných.
Odpovědět
DV

Daniela V.

6.12.2021 10:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Nebojte se. Jsem zvyklá jen za své. Zalévat umím, mám to zažité. Narodila jsem se do domu se zahradami - zeleninové, ovocné, užitkové pro slepice. Proto také vím, co znamená mít vodu ....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.12.2021 11:10 Reaguje na Daniela V.
O vás se nebojím, ale má reakce směřovala na "ms",
který opěvuje pouze podzemní nádrže. Jinak taková
zálivka třeba mrkve z ní udělá "rozcuchanou princeznu" a při hledání vody v nakypřené půdě "urostlou jedličku" Tak popsala mrkev už babička
a už tehdy měla pravdu. Všeho moc je příliš a dostatek vody na povrchu nenutí rostliny kořenit hlouběji a tam hledat živiny. To ale mnoho lidí nikdy v životě nepochopí, budou běhat s konví po zahradě od rána do večera a divit se z mizerné
úrody.
Odpovědět
DV

Daniela V.

6.12.2021 12:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Aha ....ano, díky. I ta péče o zahradu je učení se, sbírat názory, a pak si i měnit chování :-D
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.12.2021 17:47
Paní Tylová si zase dělá na stránkách ekolistu PR Pirátské strany a předvádí nám jak utrácet dotace.
Mě by zajímalo, když tam zmiňujete bývalý modřanský cukrovar, co se stalo s jeho studněmi. Tento cukrovar byl zavřen okolo roku 2000 a byl plně funkční.
Po té nastala jeho demolice. Tak jestlipak jste ty studně zachránili anebo je nechali zničit a teď za dotace s velkou slávou stavíte retenční nádrže.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.12.2021 19:38 Reaguje na Petr Blažek
Modřanský cukrovar nevlastní ani Městká část ani hl. město Praha. Vlastní ho developer Skanzka. Ve svém článku jsem jim dala prostor, protože to je velice zajímavé a pokrokové řešení. Za MČ vežejné studny opravujeme, viz. https://www.praha12.cz/praha-12-opravuje-verejne-studny/d-71553 i využíváme vodu z nich:https://www.praha12.cz/mistostarostka-eva-tylova-a-ivan-stepka-u-studny-na-namesti-a-pecaka/g-66256
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.12.2021 20:48 Reaguje na Eva Tylová
Na to bych se nevymlouval, od toho jste městská část aby jste takové věci monitorovali a tlačili na jejich využití a ne se jenom chlubit kolik dotací jste vyčerpali.
Odpovědět
Pe

Petr

7.12.2021 10:09
Stjně je to komické. Lidé nejdřív všechno důkladně vybetonují a vydláždí, aby pak zjistili, že je tam vedro a sucho, tak se vymýšlí složitá a drahá řešení. Ale betonuje se a dláždí usilovně dál.
Ještě jsem neviděl jediný nový projekt, kde by místo stávajícího betonu a dlažby vznikla zeleň. Zato opačně to jde skvěle. Nechápu.
Odpovědět
DV

DV

11.12.2021 17:19 Reaguje na Petr
Takových projektů je všude spousta. Odstěhujte se do lesa, když tak toužíte po zeleni, a vadí Vám beton.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist