František Elfmark: Proč si MŽP nenechalo poradit od vlastního poradního orgánu?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | kaband / Shutterstock

Povolaným poradním orgánem, který by tato témata měl řešit, je i podle samotného předsedy naší vlády tzv. Rada pro odpadové hospodářství. Tato rada vznikla v roce 2005 za účelem koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni a je v ní 33 osob, od zástupců ministerstev, senátu a poslanecké sněmovny, přes zástupce státních organizací jako je CENIA nebo SFŽP, zástupce odborových svazů a svazů samospráv, až po zástupce univerzit, zpracovatelských svazů a Asociace odpadového hospodářství. Tedy průřez celým spektrem zainteresovaných subjektů. Je s podivem, že tento orgán tedy při přípravě odpadových zákonů neřešil a do zákonů neprosazoval to, co mnozí z jeho členů nyní tvrdí, že v zákonech chybí.

Podíváme-li se však na činnost Rady blíže, zjistíme zarážející skutečnost. Rada totiž za posledních 5 let byla svolána pouze 2 krát, a to v roce 2015 a potom až v říjnu roku 2019! Ve stěžejním období, kdy byly Ministerstvem životního prostředí tvořeny samotné zákony, tak Rada nezasedala ani jednou a nemohla tak plnit svou poradní a koordinační funkci.

Možná MŽP připadalo, že jediné zasedání v roce 2015 (v roce 2019 již byly návrhy zákonů hotové a zasedání mělo charakter spíše informativní) je dostačující, avšak když se podíváme na konečnou podobu zákonů oběhového balíčku, nabízí se otázka, zda MŽP nemělo využívat poradních orgánů ve větší míře.

Napadne-li nás, zda je Rada odpadového hospodářství skutečně orgánem, který měl vznik nových zákonů řešit, tak kromě celkové koordinace plánování odpadového hospodářství na národní úrovni má v působnosti také projednávání opatření na plnění a aktualizaci Plánu odpadového hospodářství České republiky. A v Plánu odpadového hospodářství se řeší samozřejmě také jeho soulad s legislativou EU a plnění evropských cílů, a právě evropská legislativa a cíle, které obsahuje, jsou hlavním důvodem celé novelizace oběhového balíčku. Proto také souběžně s tvorbou zákonů měla probíhat aktualizace Plánu.

Při vzniku Rady pro odpadové hospodářství bylo ustanoveno, že jednání Rady OH svolává její předseda podle potřeby, minimálně však dvakrát ročně. To se však v posledních pěti letech nedělo.

Je tak s podivem, že návrh poslankyně Krutákové (STAN) na vznik vládou zřízené odborné poradní skupiny, která by fungovala do června a která by měla za úkol navrhovat úpravy oběhového balíčku právě za tím účelem, aby se do balíčku lépe promítla podpora recyklace, byl premiérem odmítnut. Pan premiér odmítnutí odůvodnil tím, že již existuje řada “plnohodnotně fungujících struktur”, které tato témata řeší, jmenovitě zejména Rada pro odpadové hospodářství.