https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/hana-mullerova-pripad-sharma-neuspech-klimaticke-litigace-v-australii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hana Müllerová: Případ Sharma - neúspěch klimatické litigace v Austrálii

15.4.2022
Povrchový uhelný důl Hunter Valley, Austrálie.
Povrchový uhelný důl Hunter Valley, Austrálie.
Foto | Max Phillips (Jeremy Buckingham MLC) / Beyond Coal & Gas Image Library / Flickr
Prohrou žalobců skončil v březnu důležitý klimatický případ Sharma vs. Minister of the Environment. Neúspěch v tomto pro Austrálii zásadním klimatickém rozhodnutí jako by ještě více prohluboval rozdíl oproti přístupu evropských soudů, u nichž byla úspěšná již řada klimatických případů.
 
Připomeňme z posledního roku vůbec první soudní rozhodnutí přikazující snižovat emise soukromé společnosti – koncernu Shell – nebo přelomový úspěch u německého Spolkového ústavního soudu (případ Neubauer). Austrálie se sice zavázala dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, zároveň však jako jeden z největších světových producentů a vývozců uhlí si chce podržet těžbu, co nejdéle to bude možné, jak o tom svědčí naprostá rezistence současné australské vlády vůči klimatické akci po celé její již osmileté vládnutí. Příznačné přitom je, že v téže době, kdy bylo vydáno zamítavé rozhodnutí v případu Sharma, postihly Austrálii povodně, které byly australskou Radou pro klima označeny za jednu z nejhorších přírodních katastrof v Austrálii vůbec, s tím, že s postupující klimatickou změnou lze očekávat takové jevy ještě častěji. 

Klimatickou žalobu podalo v roce 2020 osm dětí a mladých lidí jak svým jménem, tak jménem australských dětí vůbec, proti ministryni životního prostředí. Případ se týkal povolovacího řízení k rozšíření těžby v uhelném dole v Novém Jižním Walesu. Podle australských zákonů rozšíření těžby vyžaduje povolení australského federálního Ministerstva životního prostředí. Žaloba argumentovala, že rozšíření těžby povede ke zvýšení emisí CO2 do atmosféry, a tím ke zvýšenému riziku újmy pro nynější a budoucí děti v důsledku klimatické změny. Žalobci ji odůvodnili hrozbami vyplývajícími z dopadů klimatické změny a podložili poznatky klimatické vědy a zprávami panelu IPCC, podle nichž je nutné emise CO2 urychleně snižovat, a nikoli je současným povolováním do budoucna ještě zvyšovat. Po právní stránce se žaloba podaná v rámci tort law opírala o tvrzení, že vzhledem k prokázanému nebezpečí klimatické změny lze dovodit a odůvodnit tzv. povinnost péče (duty of care), kterou v daném případě nese ministryně životního prostředí vůči australským dětem. Naplnění této povinnosti duty of care by v daném případě znamenalo rozhodnutí rozšíření těžby zamítnout.

Žalobu australských dětí je možno vidět v kontextu celé řady obdobných žalob podávaných dětmi a mladými lidmi ve prospěch jich a budoucích generací (například případ Juliana v USA, z Evropy je možno uvést již citovaný případ Neubauer), neboť s ohledem na současné, zcela nedostačující a pomalé řešení klimatické změny ze strany států hrozí, že budoucí generace budou mnohem více než my postiženy negativními projevy globálního oteplování a budou muset nést nepřiměřené břemeno problému, který nezavinily. Austrálie nemá na federální úrovni psanou Listinu základních práv a svobod a nemá ani rámcový klimatický zákon. Proto jsou tam snahy o intenzivnější klimatickou akci pomocí žalob u soudů, opřené o různé zákony k ochraně životního prostředí, v tomto případě o zákon k ochraně životního prostředí a zachování biodiverzity. Australské klimatické žaloby byly v minulých letech několikrát úspěšné – například v případu Bushfire.

Případ Sharma byl v první instanci úspěšný: tehdy federální soudce rozhodl, že ministryně má skutečně podle australského práva vůči dětem povinnost péče vyplývající z common law, kterou musí při povolování rozšíření uhelného dolu brát v úvahu, a nařídil jí, aby se při výkonu svých pravomocí vyhnula způsobení újmy nebo smrti australským dětem v důsledku emisí CO2. Ministryně, která mezitím rozšíření dolu povolila, podala odvolání. V něm argumentovala, že toto jí vydané povolení nepřispěje ke globálnímu oteplování, protože i kdyby ho nevydala, jiné zdroje, jež by musely nevytěžené uhlí nahradit, by také emitovaly CO2. Kromě toho tvrdila, že klimatická změna není dostatečně vědecky prokázána, než aby bylo možno na ní zakládat soudní verdikty.

Tříčlenný senát federálního soudu nyní posoudil případ opačně než prvoinstanční soud. Dne 15. března 2022 vydal rozsudek, v němž dal za pravdu ministryni, a uvedl, že z australského práva nelze dovodit, že by ministryně pro životní prostředí měla povinnost péče vůči australským dětem, která by jí zabraňovala vydat povolení k rozšíření uhelného dolu. K tomuto závěru dospěli shodně všichni tři soudci, byť každý se opíral o jinou právní argumentaci. Mezi hlavními argumenty zaznělo, že klimatická změna má být regulována zákonodárnou a výkonnou mocí, a nikoli soudy (jde tedy o argument dělby moci); že neexistuje přímý vztah mezi povolovací pravomocí ministryně a důsledky rozhodnutí pro děti; a že zákon, o nějž se žaloba opírala, nezakládá žádný právní vztah mezi ministryní a dětmi, na němž by bylo možno založit povinnost péče. Nicméně alespoň jedno pozitivum lze v rozsudku nalézt: jednoznačně odmítl argumentaci ministryně ohledně nedostatku důkazů o klimatické změně, a naopak konstatoval, že „povaha rizik a nebezpečí z globálního oteplování, včetně možné katastrofy, do níž může svět a lidstvo uvrhnout, je mimo pochybnost“.

Rozhodnutí federálního soudu je australskými klimatickými právníky komentováno jako obrovské zklamání, které maří celá dvě desetiletí práce na australské klimatické litigaci a postupné pokroky, jichž dosáhla. Rozsudek se jeví jako svým způsobem fatální prohra zejména proto, že Austrálie je země s právním systémem common law, kde soudní rozhodnutí jsou závazným pramenem práva, a to včetně většinového odůvodnění vyššího soudu, které je závazné pro nižší soudy. Vzhledem k argumentaci, že materie klimatické změny nenáleží k rozhodování soudům, nýbrž vládám, to tak vypadá, že cestou pro nejbližší budoucnost bude doufat ve změnu vlády na takovou, která bude na boj proti klimatické změně dávat větší důraz než ta současná. Zklamáním je i odmítnutí nové, nadějné právní cesty založené na povinnosti péče. Zároveň však komentátoři upozorňují, že soudci se shodli na tom, že současné právní koncepty tak, jak jsou nyní pojímány a vykládány, mají z hlediska soudního řešení takových problémů, jako je klimatické změna, značné slabiny, a že o to důležitější je, jak vláda a parlament nastaví budoucí klimatickou legislativu, ale také jak budou soudy v budoucnosti schopny přizpůsobovat interpretaci stávajících konceptů změněným podmínkám. Zdůrazňují, že neúspěch v případu Sharma rozhodně neznamená konec australské klimatické litigace a že budou hledat nové cesty, jak klimatickou agendu prosazovat, a nové právní argumenty. Navíc případ ještě může jít, pokud bude podáno odvolání, k australskému Nejvyššímu soudu.


reklama

 
foto - Müllerová Hana
Hana Müllerová

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

15.4.2022 07:28
Australský soud má naprostou pravdu. Naopak to co předvedly některé evropské soudy je nepřípustné vměšování do zákonodárné a výkonné moci, které podrývá principy moderního státu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.4.2022 07:53
A k jakému zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře rozšíření dolu povede? Bude to alespoň o 0,0001% ?
Nakonec by se aktivisté mohli soudit s každým řidičem, že nechodí pěšky, ale jede svým nafťákem a kvůli němu budoucí generace zhynou v ohni pekelném.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.4.2022 08:08 Reaguje na Richard Vacek
Procenta nejsou ve víře důležitá;-). Varující je poslední odstavec toho ovlivněného článku, který chápu tak, že australští právníci se budou o změny a vždy vyhrávající klimatické právo dal snažit. Jeden klimaticky případ v Austrálii už vyhrál...tady vyhrál průmysl.
A co budem bez australského uhlí dělat my?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.4.2022 10:06
Myslím, že článek jasně odhaluje nesmyslnost způsobu ochrany globálního klimatu přes konkrétní žaloby za porušení obecného práva.

Problém je třeba řešit v čase narůstajícím globálním zpoplatněním těžby uhlíku a v jeho důsledku vyvinutím ekonomického tlaku na snižování spotřeby fosilních paliv. Pak bude těžba fosilního uhlíku samotnými těžaři spontánně utlumována. Problém se přenese z polohy právní a politické a férový globální trh.

Proč mají být souzeni těžaři? Za to, že uspokojují potřeby lidí? Není problém v systému, kdy většina lidí na světě může bez jakéhokoliv finančního postihu vypouštět libovolné množství CO2 do atmosféry? Jakési zpoplatnění se týká jen asi 20 % emisí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.4.2022 11:31 Reaguje na Jiří Svoboda
V aktivistickém vesmíru nejvíc poškozuje naši budoucnost každý aktivista, který se rozhodne mít děti.
Ty tady budou zabírat místo a spotřebovávat vzácné zdroje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.4.2022 14:30 Reaguje na Richard Vacek
Pořád nechápu, co aktivisty vede dělat neproduktivní/kontraproduktivní kroky a nepodporovat efektivní řešení. A co vede paní Muellerovou takové kroky adorovat.
Odpovědět

Viktor Šedivý

17.4.2022 01:37 Reaguje na Jiří Svoboda
No, třeba takový Putin má velikou radost, když se někomu podaří hodit vidle do těžby uhlí, ropy, plynu.
Co si budeme povídat, nebýt dlouholetého boje proti jaderné energetice a GreenDealu, nemělo by to Rusko se svou agresí tak jednoduché.
Odpovědět
ms

17.4.2022 02:22
Proboha, mohla by autorka po sobě text přečíst, aby se v něm 2x neopakovaly celé dlouhé odstavce? Nebo ekolist nemá nějaké editora?
Jinak k tématu: aby západní soudy už dost tak přetížené suplovaly v otázkách klimatické politiky rozhodování vlád a parlamentů volených zastupitelskou demokracií, to je opravdu už šaškárna. No zkuste takhle žalovat čínskou vládu, že do roku 2025 zprovozní nové uhelné elektrárny s kapacitou 247 GW. A to bychom se asi nadto všichni divili, jak jsou jejich uhelky "ekologizované". Ale Západ klidně od Číny a její uhelné energetiky nakupuje solární panely, ocel, elektrické baterie atd. A to jim všechno to svinstvo vypouštěné Číňany nevadí. Kdy Západ pochopí, že tato spolupráce s Čínou je podobnou kumpárnou jako import energetických surovin z Ruska?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.4.2022 08:00 Reaguje na
Pro Západ není důležitá globální dekarbonizace, ale aby vypadal, že on se "úspěšně dekarbonizuje". Je to jen divadlo podobně jako hra na demokracii.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.4.2022 08:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Bingo. Vystihl jste to přesně.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

19.4.2022 09:14 Reaguje na
Dobrý den,
díky za upozornění. Nedopatřením jsme do textu vložili duplicitní text.
Hezký den
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist