Iva Tomášková: Víme všechno o zábavní pyrotechnice?

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Steven Isaacson / Flickr

Když už nemyslíme na přírodu a zvířata, zkusme se zamyslet nad tím, co odpálená pyrotechnika může způsobit nám, našim dětem.

Snad budete mít trpělivost přečíst si souhrn nebezpečných látek, které potom dýcháme, dostanou se do půdy, vody. Ty prvky se po explozi zkrátka jen tak neztratí.

Stručný přehled problematiky

1. Ročně se v ČR dostane do životního prostředí kvůli ohňostrojům asi 12,5 t hořčíku, 10,5 t baria, 1 t stroncia, 0,8 t titanu, 0,5 t mědi, 1,2 t rubidia atd.

2. Množství uvolněného Zn, K a Na jsou tak obrovská, že je lze postihnout problematicky i jen bilančně. V pyrotechnických produktech jsou jejich sloučeniny obsaženy v mnohagramových množstvích.

3. Dalšími prvky, které se v tzv. zábavní pyrotechnice běžně vyskytují, jsou Li, Bi, Cr, Ni, Al, Fe, Be, Sb, Cd, Mn, V.

4. Množství Ba se oproti běžnému „pozadí“ v ovzduší během 45 minutového ohňostroje zvyšuje za nepříznivých povětrnostních podmínek až 580x. U Cu bývají tyto hodnoty poněkud nižší, zvýšení bývá 70 až 90 násobné. Podobné je to u Sr a Rb.

5. Hodnoty pro aerosolové částice PM10 a PM2,5 jsou typicky 50x až 90x zvýšené v průběhu a po ukončení ohňostroje, přičemž transportují prvky, které běžně nejsou na těchto částicích přítomny, například stroncium nebo rubidium. V průběhu Festivalu ohňostrojů v Montrealu byla v roce 2008 pro PM2,5 zaznamenána hodnota 10 000 µg m-3 (45 minut trvající ohňostroj umístěný v rozptylově nevhodné lokalitě a probíhající za nepříznivých klimatických podmínek). V průběhu asijských ohňostrojů (především Indie a Čína) jsou běžně dosahovány hodnoty až 50 000 µg m-3 pro PM2,5 po hodinovém ohňostroji.

6. Zvýšené hodnoty přetrvávají podle klimatických podmínek i řadu následujících dnů. Není výjimkou, že zvýšené pozadí v zimních měsících přetrvává i dva a více týdnů. Ovšem i po vymizení z ovzduší sloučeniny uvolněné při explozi rakety postupují dále do životního prostředí, dostávají se do vody a půdy a mohou vstupovat do potravních řetězců. Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala.

7. Jako „tracer“ pro PM2,5 se často používají právě Ba, Sr nebo Rb ionty. Ideálním „tracerem“ pro nelegální pyrotechniku je antimon.

8. V ČR je přibližně odhadováno, že například novoročního ohňostroje se aktivně účastní každý desátý spoluobčan. Počet odpálených raket je jen těžko odhadnutelný, předpokládá se v průměru asi pět odpálených raket na jednoho „střelce“. To znamená neuvěřitelných 5 milionů raket jen během silvestrovské noci. Česká obchodní inspekce uvádí přibližná množství legálně prodaných pyrotechnických produktů, ovšem i střízlivé odhady uvádějí, že možná až polovina této novoroční pyrotechniky pochází z nelegálního trhu a je prodávána podloudně na různých tržištích a v asijských obchodech. V těchto produktech se pak vyskytují i prvky, které se v produktech nabízených v běžné obchodní síti nemohou (nesmějí) vyskytovat. Expozice obyvatelstva například karcinogennímu antimonu může být tedy velmi vysoká. Pro zajímavost je možné zmínit, že v Indii zábavní pyrotechniku použije alespoň jednou ročně až 80 % obyvatelstva.

Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Steven Isaacson / Flickr

9. Ideálním „tracerem“ pro nelegální pyrotechniku je právě antimon nebo thallium.

10. Odpovídající monitoring v ČR i v EU zcela chybí. Tato problematika je podceňována i globálně. Navíc běžný spoluobčan vzhledem k naprosté absenci osvětové činnosti ani netuší, jak rizikovou činnost provozuje, případně, jak nebezpečným směsím sloučenin jsou on a jeho blízcí, často malé děti, exponovány. Při zběžném průzkumu u běžné populace bylo zjištěno, že se řada spoluobčanů navíc domnívá, že „to“ prostě „shoří“ a riziko není větší, než když se například opékají buřty u táboráku. Toto není prosím bohužel nadsázka! Negativně je vnímán především hluk a pak strach domácích zvířat. Dosti absurdní.

11. Dvojmocné ionty Ba jsou užívány pro dosažení zelené barvy, dvojmocné ionty Sr pro barvu červenou, jednomocná Cu pro modrou barvu, případně dvojmocná Cu v přítomnosti Cl rovněž pro modrou, sodné ionty pro žlutou atd. Hořčík, zinek, draslík atd. jsou součástí přítomných silných oxidačních činidel. Mezi ně patří chloristany a chlorečnany a některé peroxidické sloučeniny atd. V raketách je přítomen dále červený fosfor, síra, aktivní uhlí s vysokým povrchem, práškový zinek a hořčík atd.

Přečtěte si také |

Miroslav Bobek: Lampióny neštěstí

12. Prvky se ve spalinách mohou vyskytovat v nulamocném stavu, častěji jsou však přítomny ve formě různých peroxidů a nestechiometrických sloučenin, které se vyznačují vysokou reaktivitou. Jejich rychlé působení na organismus je umocněno často vysokou rozpustností produktů exploze ve vodě.

13. Přestože je použití mnoha dalších prvků v zábavní pyrotechnice v zemích EU zakázáno, běžně se objevuje velké množství produktů s obsahem Pb, Tl, As a Sb. Zvláště olovo, thallium a arsen jsou v ohňostrojovém smogu detekovány téměř vždy, zvýšení u Pb bývá až 60 násobné oproti běžnému stavu. Tato skutečnost ukazuje na velký podíl nelegální pyrotechniky na evropském ohňostrojovém trhu. Sloučeniny antimonu jsou téměř všechny považovány za u lidí prokázané karcinogeny. Sloučeniny olova a thallia patří mezi komplexní jedy. Vysoká toxicita sloučenin arsenu je všeobecně známa. Expozice je téměř vždy inhalační a tudíž velmi účinná.

Přečtěte si také |

Jiří Malík: Vypouštění balonků? Dětská radost, ale i zbytečný odpad a utrpení zvířat

14. Kromě prvků a iontů prvků (kovů a metaloidů) se do prostředí dostává velké množství toxických plynných produktů (oxidy síry, fosforu, dusíku a dále organické sloučeniny jako formaldehyd, acetaldehyd, butylacetát, rozličné organické hydroperoxidy, mohou vznikat chlorované uhlovodíky a dokonce polyaromatické uhlovodíky).

15. Zdravotní rizika uvedených emisí jsou enormní. Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, směs, která se jinak nemůže vyskytovat. Bohužel jsou však rizika zcela, nebo téměř zcela ignorována, nebo při nejmenším velmi podceňována. Pokud by se podobné produkce polutantů dopouštěl jakýkoliv průmyslový závod apod., jistě by čelil soudnímu stíhání a rychlému uzavření. Reakce obyvatelstva by jistě byla panická a velmi prudká.

Prosím, zamyslete se každý sám, zda to stojí pro chvilku zábavy.

Děkuji doc. Dr. Ing. Petru Klusoňovi, DrSc. z Ústavu chemických procesů AV ČR za odborné podklady.