Jakub Hruška: Dnes to jsou dva roky, kdy vzplanul požár v NP České Švýcarsko
23.7.2024
Zdroj | HZS ČR
Obnova po požáru.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Jenže to se s klimatickou změnou mění, a podmínky pro přirozené požáry se obnovují. A proto jsem ve zprávě, kterou jsme s mnoha kolegy na podzim 2022 pro MŽP připravili, hned upozorňovali na nutnost začít reálně připravovat strategii řízených požárů. Protože ty mohou zabránit velkým devastujícím požárům lépe, než jakkoliv špičkově vybavení hasiči.
Své o tom vědí zejména v Severní Americe. I tam v 19. a první polovině 20. století lesní požáry usilovně hasili. A to v lesích, které vždy přirozeně hořely a drobnější požáry tak redukovaly množství potenciálního „paliva“ pro velký požár. A výsledek se dostavil - devastující velké nezvladatelné požáry poté, co chytl les s přirozeně nevyhořelou zásobou paliva. A proto se od 50 . let v Americe pracuje s řízenými požáry, jako hlavním prostředkem zabránění velkému požáru.
Ilustrační snímek kontrolovaného vypalování lesa.
A to důležité nakonec - tím hlavním palivem nejsou stromy (ať už živé nebo mrtvé), ale organická vrstva půd - hrabanka, borůvčí, kapradiny, větvičky, suchá rašelina - to je hnací motor lesních požárů. A proto na fotce z řízeného požáru v New Hamshire na východním pobřeží USA, což je klimaticky takový analog střední Evropy, je řízeně vypalována přízemní vegetace a rašelina.
Čeká nás to taky, jen jsme k tomu zatím mentálně nedospěli...
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Administrativní budově z palet na životním prostředí záleží. Oceňují to zaměstnanci i Adapterra Awards
Průzkum: Lidé se obávají změny klimatu. Podle třetiny je ale na opatření pozdě
Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa
Další články autora |
Jakub Hruška: Regenerace lesa po požáru je v NP České Švýcarsko přímo dechberoucí
Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?
Jakub Hruška: Jaké jsou největší problémy zemědělské krajiny podle mě? A podle vás?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.7.2024 12:18Mě spíš na tom všem udivuje, jak jsou z toho ještě dneska vyděšený.
Naše civilizace " řízení" chce mít vše pod kontrolou a tak nařizují, že budou majitelé lesů udrřovat cesty pro cisterny...to asi nemyslí úplně výžně? Je to ekonomický nesmysl.
Odpovědět
Naše civilizace " řízení" chce mít vše pod kontrolou a tak nařizují, že budou majitelé lesů udrřovat cesty pro cisterny...to asi nemyslí úplně výžně? Je to ekonomický nesmysl.
ss
smějící se bestie
24.7.2024 12:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPožár vzplanul a ukázal tím, ten švajneraj v NP !
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2024 13:25Když dva dělají totéž, není to totéž.
Sibiř a severní Amerika má asi 80 milionů km2 boreálního pralesa. Česká republika má asi 8 km2 pralesa a k tomu asi 2,5 mil ha tj. 25 tis km2 KULTURNÍCH lesů. Když vyhoří (nebo sežere brouk) 80 tisíc km2 boreálního pralesa ročně, je to biodiverzita. Kdežto v česku by to byla celoplošná katastrofa i když by šlo jen o 800 km2....
Odpovědět
Sibiř a severní Amerika má asi 80 milionů km2 boreálního pralesa. Česká republika má asi 8 km2 pralesa a k tomu asi 2,5 mil ha tj. 25 tis km2 KULTURNÍCH lesů. Když vyhoří (nebo sežere brouk) 80 tisíc km2 boreálního pralesa ročně, je to biodiverzita. Kdežto v česku by to byla celoplošná katastrofa i když by šlo jen o 800 km2....
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2024 13:26 Reaguje na Slavomil VinklerTak jak tu katastrofu vidíme kolem sebe.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.7.2024 16:13 Reaguje na Slavomil Vinklerano, je to především o vnímání, ale měli bychom si uvědomit, že les plní mnoho funkcí a to svojí existencí.
Stejně tak je mnoho lidí, kteří les vnímají jako majetek kterým lze libovolně nakládat. Všichni víme, nebo by měli stačit mentální kapacity, že Les je mnohem více a to by měl být základní narativ, jak se na něj koukat. Je živým organismem jako celek.
V zásadě se nikomu nic nestalo.
Požár v přírodě může být i od rozbitého skla, který působí jako lupa ale to je o člověku jak se v té přírodě chová, to není o přírodě jako takové.
To, co mě tak nějak dojímá je míra strachu z našich relativně malých rozměrů lesních porostů, co by měli říkat v Kanadě nebo Sibiři? taky by tam politici navrhovali udržovat cesty pro cisterny?
Především bychom se měli zklidnit a pozorovat zrod "nového" lesa.
Odpovědět
Stejně tak je mnoho lidí, kteří les vnímají jako majetek kterým lze libovolně nakládat. Všichni víme, nebo by měli stačit mentální kapacity, že Les je mnohem více a to by měl být základní narativ, jak se na něj koukat. Je živým organismem jako celek.
V zásadě se nikomu nic nestalo.
Požár v přírodě může být i od rozbitého skla, který působí jako lupa ale to je o člověku jak se v té přírodě chová, to není o přírodě jako takové.
To, co mě tak nějak dojímá je míra strachu z našich relativně malých rozměrů lesních porostů, co by měli říkat v Kanadě nebo Sibiři? taky by tam politici navrhovali udržovat cesty pro cisterny?
Především bychom se měli zklidnit a pozorovat zrod "nového" lesa.
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2024 18:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčČtěte. Ale už to tady píšu poněkolikáté, kousek výš. Rozloha boreálního pralesa a našich kulturních lesů je naprosto nesrovnatelná.
Každoročně tam vyhoří a sežere kůrovec plochu větší než naše republika. A ten prales desetinu promile zacelí jak nic. Kdyby u nás kůrovec sežral desetinu promile rozlohy tak to taky ani nepoznáme. Bohužel u nás sežral skoro všechny lesy.
Odpovědět
Každoročně tam vyhoří a sežere kůrovec plochu větší než naše republika. A ten prales desetinu promile zacelí jak nic. Kdyby u nás kůrovec sežral desetinu promile rozlohy tak to taky ani nepoznáme. Bohužel u nás sežral skoro všechny lesy.
MU
Pe
Petr
23.7.2024 20:12 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž je to nesrovnatelné, tak to nesrovnávejte.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.7.2024 22:00 Reaguje na PetrVelmi hloupa poznamka. Slovo "nesrovnatelne" je v jazyce vytvoreno k oznaceni vysledku procesu zvaneho "porovnani" ci "srovnani" neznamena to ze by takove porovnani nebylo mozne a nedavalo smysl
Odpovědět
Pe
Petr
23.7.2024 22:11 Reaguje na Miloš ZahradníkNikoliv k označení výsledku srovnávání, ale jako informace, že toto srovnávat nelze.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.7.2024 22:53 Reaguje na PetrS tim, ze podminky pro sireni kurovce a pozaru v lesnich komplexech na Sibiri a v Kanade versus u nas jsou nesrovnatelne i ve smyslu, ze nema smysl prenaset metody obvykle v jedne oblasti (Amerika, Sibir) do jine oblasti (CR) s "nesrovnatelne mensi" rozlohou - bych asi souhlasil. Jaky smysl ma pak ale odvolavat se na zkusenosti a metody "managementu" velkych narodnich parku v Americe v peci o narodni parky u nas - coz "ekologove" zhusta cini - kdyz jde o nesrovnatelne jine situace?
Odpovědět
SV
JS
Josef Střítecký
23.7.2024 16:28Jsem přesvědčen, že u nás, v ČR, se žádné skutečně devastující požáry neprojevují. Ten v NP České Švýcarsko je zcela výjimečný, a rozšířil se do své finální rozlohy proto, že jde o opravdu velmi obtížně přístupný terén, a navíc žhář postupně zakládal další a další ohniska, aby jeho uhašení co nejvíce zkomplikoval. Autora článku nemůžeme brát vážně, protože směšuje nesourodé případy velkoplošných požárů a jejich lokace, a snaží se nám vnutit svůj vědecky velmi problematický, manipulativní postoj. Zaráží mne taky, jak se chlubí tím, jaký je chlapík, jak je brán vážně na ministerstvu životního prostředí. Domnívám se, že jde o člověka, který je svou profesí totálně posedlý. Ale bojím se jeho vlivu na komunitu ekologických fanatiků. V minulém článku nám taky podbízel svou úvahu o tom, jak by se mělo ze zákona nechávat dříví v lese shnít. Dejme si na takové lidi pozor, a nenechme je na nás páchat zhoubný teror.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
23.7.2024 19:19 Reaguje na Josef StříteckýI zelení potřebují svého ideového vůdce.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
23.7.2024 19:26Cituji: Údiv vlastně není na místě, protože v přírodě jsou požáry běžné i v našich zeměpisných šířkách. A analýzy pylů z rašelinišť z NP ČŠ to ukazují velmi jasně - za posledních 10 tisíc let tam hořelo často, jen my jsme na to za 200 let striktně řízeného lesnictví nějak zapomněli. A navíc to byla doba vcelku chladná a mokrá, která přirozené požáry moc nepodporovala.Jenže to se s klimatickou změnou mění, a podmínky pro přirozené požáry se obnovují. A proto jsem ve zprávě, kterou jsme s mnoha kolegy na podzim 2022 pro MŽP připravili, hned upozorňovali na nutnost začít reálně připravovat strategii řízených požárů. Protože ty mohou zabránit velkým devastujícím požárům lépe, než jakkoliv špičkově vybavení hasiči...
Proc autor nerozsiri tuto svoji uvahu i na ceska mesta, obilna pole atd. Ocistny vliv periodickych pozaru mest skoncil uz nekdy pred 200 lety - malem jsme na nej za tu dobu uz zapomeli -
a vypalovani (rizene, nebo jeste lepe spontanni) napr. jarni suche travy bylo dokonce ekologicky nevzdelanymi urady drive vetsinou zakazovano, az nova doba dokaze ocenit jejich blahodarny vliv. No a to rekordne rychle zarustani spalenist zelenou bureni taky neni nic zvlastniho, takova protrzena prehrada Kachovka regeneruje a promenuje se v prirodni raj jeste mnohem rychleji. Stacil pouhy rok...
Odpovědět
Proc autor nerozsiri tuto svoji uvahu i na ceska mesta, obilna pole atd. Ocistny vliv periodickych pozaru mest skoncil uz nekdy pred 200 lety - malem jsme na nej za tu dobu uz zapomeli -
a vypalovani (rizene, nebo jeste lepe spontanni) napr. jarni suche travy bylo dokonce ekologicky nevzdelanymi urady drive vetsinou zakazovano, az nova doba dokaze ocenit jejich blahodarny vliv. No a to rekordne rychle zarustani spalenist zelenou bureni taky neni nic zvlastniho, takova protrzena prehrada Kachovka regeneruje a promenuje se v prirodni raj jeste mnohem rychleji. Stacil pouhy rok...
MZ
Miloš Zahradník
23.7.2024 19:31 Reaguje na Miloš ZahradníkOpravuji. Ceskymi mesty zde nemyslim ty pridopisne bezcenne, monotonni bloky betonovych domu ale jejich historicky cenna jadra. Ta byla adaptovana na periodicky vznikajici pozary, jak ukazuje nejen pylova analyza sedimentu ve starych zahradach a smetistich ale take cetne historicke zaznamy (pokud tedy tez neshorely) Analogie to narodnich parku nasi prirody
Odpovědět
Pe
Pe
SV
Slavomil Vinkler
24.7.2024 08:40 Reaguje na Miloš ZahradníkPokládám myšlenku řízených požárů v lesích za úplnou blbost. A to i v lesích jiného určení než hospodářské. Nejsme v Americe a nemáme sekvojové lesy.
Řízené požáry jsou dobrý management, ale pouze na vřesoviště, stepi a lesostepi.
Odpovědět
Řízené požáry jsou dobrý management, ale pouze na vřesoviště, stepi a lesostepi.
BM
ss
EB
Emil Bernardy
24.7.2024 16:34 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlas.Jen ten žhář si myslí,že byl spíše nedbalý trouba,ne terorista,i když kdoví,vidíme,co se líhne v popletených hlavách.
Odpovědět
PE
Petr Elias
25.7.2024 08:56 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
25.7.2024 14:14 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JS
Jarek Schindler
24.7.2024 13:29Tak nevím, když pan Hruška píše, že : " A navíc to byla doba vcelku chladná a mokrá, která přirozené požáry moc nepodporovala", jestli tedy nynější oteplení je nějakou klimatickou změnou nebo se zase vracíme pouze do toho teplejšího normálu. Tak jak je to pane vědče?
Dřív díky parním lokomotivám byly kolem tratí protipožární pásy. Tyto pásy mohou být všude kde hrozí požár a vypalování těchto pásů a jejich okolí je asi to nejlepší protipožární opatření které znám. Jinak tou suchou travou a hrabankou se požár šíří ale aby dosáhl vyšší intenzity tak potřebuje podstatně výhřevnější palivo s delší dobou hoření. Tím je právě suché dřevo. No a požár rašeliniště je asi to nejhorší. Pokud se oheň dostane do rašeliny tak je to velmi špatně hasitelné i když na pohled to zrovna moc nehoří.
Odpovědět
Dřív díky parním lokomotivám byly kolem tratí protipožární pásy. Tyto pásy mohou být všude kde hrozí požár a vypalování těchto pásů a jejich okolí je asi to nejlepší protipožární opatření které znám. Jinak tou suchou travou a hrabankou se požár šíří ale aby dosáhl vyšší intenzity tak potřebuje podstatně výhřevnější palivo s delší dobou hoření. Tím je právě suché dřevo. No a požár rašeliniště je asi to nejhorší. Pokud se oheň dostane do rašeliny tak je to velmi špatně hasitelné i když na pohled to zrovna moc nehoří.
BM
Břetislav Machaček
24.7.2024 19:33 Reaguje na Jarek SchindlerNěco podobného jsou kořeny souší v suťových stráních, kde se oheň
znovu objeví i po několika dnech. Stačí, aby se vzduch sutí dostal
k doutnajícímu kořenu a oheň je tu zase. No a souše samotné jsou
taky z venku uhašené a uvnitř stále žhnou. To tráva a hrabanka
rychle vzplane, ale rychle dohoří a často na ni stačí pouze
tlumnice a motyky na přerušení souvislé plochy požářiště. To
oheň stojících souší, které při něm padají a odlétají z nich
hořící třísky silnými vzestupnými proudy žhavého vzduchu, jsou
jiné kafe. Na ně i voda bývá krátká a když, tak její nehorázná
kvanta a nebo přírodní liják. To hromadění souší nelze nazvat
jinak, než nápadem chorých mozků a ekoterorismem. Vždyť tam
byl takový žár, že praskaly skály a ohořelý pískovec se nyní
sype jako suchá bábovička z mokrého písku. Předmětem ochrany
NP ČS byly v prvé řadě skály, které ohrozilo obrovské množství
extrémně výhřevní dřevní hmoty a za tu je vedení NP ODPOVĚDNO!
Hořet tam pouze hrabanka, tak se předmět ochrany-skály nedočkaly
újmy. Ten, kdo zaviní poškození předmětu ochrany ho nemá právo
dál "chránit" a pokračovat ve své destruktivní činnosti!
Odpovědět
znovu objeví i po několika dnech. Stačí, aby se vzduch sutí dostal
k doutnajícímu kořenu a oheň je tu zase. No a souše samotné jsou
taky z venku uhašené a uvnitř stále žhnou. To tráva a hrabanka
rychle vzplane, ale rychle dohoří a často na ni stačí pouze
tlumnice a motyky na přerušení souvislé plochy požářiště. To
oheň stojících souší, které při něm padají a odlétají z nich
hořící třísky silnými vzestupnými proudy žhavého vzduchu, jsou
jiné kafe. Na ně i voda bývá krátká a když, tak její nehorázná
kvanta a nebo přírodní liják. To hromadění souší nelze nazvat
jinak, než nápadem chorých mozků a ekoterorismem. Vždyť tam
byl takový žár, že praskaly skály a ohořelý pískovec se nyní
sype jako suchá bábovička z mokrého písku. Předmětem ochrany
NP ČS byly v prvé řadě skály, které ohrozilo obrovské množství
extrémně výhřevní dřevní hmoty a za tu je vedení NP ODPOVĚDNO!
Hořet tam pouze hrabanka, tak se předmět ochrany-skály nedočkaly
újmy. Ten, kdo zaviní poškození předmětu ochrany ho nemá právo
dál "chránit" a pokračovat ve své destruktivní činnosti!
JS
Jarek Schindler
3.8.2024 11:07 Reaguje na Břetislav MachačekO tom co bylo záměrem ochrany v Np píši již od začátku. No a o tom, že ten požár ty skály samozřejmě poškodil, je zbytečné se bavit. Jen se divím těm "vědcům" v čele s Hruškou nad čím že to dnes tak jásají.
Odpovědět
PE
BM
Břetislav Machaček
25.7.2024 18:52Budiž je zakázáno spekulovat kdo pachateli vnukl myšlenku to podpálit. Možná to časem objasní soud, ale evidentně se uleví nejen pachateli,
ale i našeptávačům, když bude pachatel prohlášen duševně chorým. Povědět proč tak činil(podpálil i posedy myslivců a turistickou rozhlednu) možná
soud neprokáže, ale lze tušit, že k nenávisti k myslivcům a turistům
přidal i nenávist k bývalým hospodářským lesům a chtěl pouze urychlit
jejich přechod k pralesní podobě. Tolik dedukce bez konkrétních jmen
zastánců požárů jako "blaha" pro přírodu. Pokud je i to hodno smazání,
tak se obávám, že na každém šprochu je asi pravdy trochu.
Odpovědět
ale i našeptávačům, když bude pachatel prohlášen duševně chorým. Povědět proč tak činil(podpálil i posedy myslivců a turistickou rozhlednu) možná
soud neprokáže, ale lze tušit, že k nenávisti k myslivcům a turistům
přidal i nenávist k bývalým hospodářským lesům a chtěl pouze urychlit
jejich přechod k pralesní podobě. Tolik dedukce bez konkrétních jmen
zastánců požárů jako "blaha" pro přírodu. Pokud je i to hodno smazání,
tak se obávám, že na každém šprochu je asi pravdy trochu.
