https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-proc-v-nizozemi-redukuji-stavy-hospodarskych-zvirat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Proč v Nizozemí redukují stavy hospodářských zvířat?

13.7.2022
Krávy na pastvě v Nizozemí
Krávy na pastvě v Nizozemí
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Je okolo toho velké haló, mediálně provokované hlavně střelbou policistů při demonstracích farmářů. Nedávno jsem na toto téma viděl poněkud zmatenou debatu na CNN Prima News, kde mluvil můj oblíbený agrární analytik Petr Havel, ale i on to nevysvětlil dobře, protože se zaměřil na emise metanu.
 
Důvod snížení stavů hospodářských zvířat nejsou skleníkové plyny, ale sloučeniny dusíku (N2O a NH4), které jsou produktem metabolismu, a to nejen krav, ale i prasat i drůbeže, ovcí a koz o které jde taky. A příliš vysoké stavy znamenají příliš vysoké emise sloučenin dusíku, které se dostávají přímo do půdy a do vod s hnojením chlévskými produkty (kejda, mrva). K tomu se ještě přidávají NOx z dopravy a dusík ze syntetických hnojiv.

A v Nizozemí stoupá znečištění dusičnany a amoniakem povrchových i podzemních vod. Mimoto ale jsou NOx, N2O a NH4 volatilní, dostávají se do atmosféry, kde se rozpouští v dešti a padají zpátky na zem (Nizozemí má největší depozici dusíku v Evropě (viz obrázek vpravo). A tyto sloučeniny dusíku dále eutrofizují lesy, louky, mokřady a vřesoviště, kam by se normálně dusík s hnojením nedostal. A snižují biodiverzitu a poškozují tyto citlivé ekosystémy. To jsou hlavní důvody redukce extrémně intenzivní živočišné výroby.

Vlevo překročeni kritické zátěže nutričního dusíku atmosférickou depozicí, vpravo depozici dusíku v Evropě.
Vlevo překročeni kritické zátěže nutričního dusíku atmosférickou depozicí, vpravo depozici dusíku v Evropě.

Přesto jsem v našich médiích opakovaně zaznamenal, že to je kvůli skleníkovým plynům. Tak primárně není! I když samozřejmě N2O je silný skleníkový plyn, Nizozemcům jde hlavně o nadbytek dusíku jako živiny a zdraví škodlivým dusičnanům ve vodách.

Samozřejmě, pokud ubyde zejména skotu, sníží se i emise metanu (CH4), který je produktem trávení přežvýkavců, ale jak opakuju potřetí - o to v tuto chvíli v Nizozemí nejde.

Bohužel z nějakých nelogických důvodu se dnes mediálně ochrana životního prostředí rovná boji s klimatickou změnou. Ale máme mnoho jiných a přitom řešitelnějších problémů - a nadbytek sloučenin dusíku k nim patří na čelním místě. Tak prosím nezaměňovat a nenaskakovat na první signální, že existuje jen změna klimatu! Konec přednášky!

P.S. A děkuji svému příteli a kolegovi Maxi Poschovi (dříve RIVM v Nizozemí, dnes pracující důchodce kdesi u Vídně), který celý svůj vědecký život vyráběl takové úžasné mapičky, jako je tato.


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

13.7.2022 06:56
ono to možná souvisí i s nadprodukcí, zatím co ve Střední Evropě se produkce snižuje, jinde roste, to ovlivňuje i dotační politika a cenové výkyvy.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.7.2022 07:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
v Holandsku nejsou hory ani lesy, produkci nic nebránilo a musí udržovat " nezarostlou" krajinu....je to opačné než v ČR, kdy se utlumuje skoro všechno a některá krajina, která byla kulturní se rozpadá a zarůstá
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.7.2022 07:09
Al se odstěhoval do Humpolce, N do Nizozemí...
Odpovědět

vladimír šmídl

16.7.2022 15:20 Reaguje na Karel Zvářal
Kamil Wichterle ve skriptech Chemická technologie (TU-VŠB 2012 ke stažení volně) upozorňuje, že Mayové přesídlili o tisíce kilometrů z náboženských důvodů, ve skutečnosti ale vyčerpali v půdě dusík. Nechovali dobytek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.7.2022 07:12
Pokud je to pravda, potom je dalek efektivnější snížit stav lidské populace.

Nebyl by takový zájem o maso , to za prvé.
A za druhé díky vyspělému farmakologickému průmyslu a zájmu lékařů dostat do lidí co nejvíce jejich produktů , je každý člověk ,který se dostane s do kontaktu s "patáky" , zdrojem vysokého znečišťování odpadních vod.
Které jednoznačně kontaminují životní prostředí.

Holandská vláda míří špatným směrem, protože jak známo i jedincům s průměrným IQ, Holandsko patří k zemím s nejvyšší koncentrací obyvatel v EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.7.2022 19:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ještě nedávno jste kdákal mohutné kdáky o totalitě a sodovkáči, dnes chcete vraždit lidi. Vám asi fakt regulérně hrabe.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.7.2022 20:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Myslíte, že naučit negramoty používat ochranu, je trestný čin? A z těch dvou vět jsem nabyl dojmu, že tomu být zcela obráceně...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.7.2022 07:13 Reaguje na Karel Zvářal
Řeč je o Holandsku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.7.2022 09:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Žijí nejen tam a bude jich čím dál víc. Zdroje jsou...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.7.2022 07:02 Reaguje na Karel Zvářal
Nežijí. Těžko byste dokazoval, že v Holandsku žije větší komunita negramotů. Spíš si myslím, že ani jeden.
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.7.2022 09:08
Takže Nizozemci mají nadprodukci organických hnojiv?
To by snad v situaci, kdy cena umělých hnojiv půjde nahoru, mohlo znamenat příležitost k exportu, ne?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.7.2022 12:25 Reaguje na Viktor Šedivý
Tak zrovna kejda, které mají Holanďani opravdu nadprodukci (v jejich případě je nadprodukce slabé slovo) se z Holandska vesele exportuje k sousedům, protože ji doma už nemají jak využít (na celém území mají ustanovenou nitrátově zranitelnou oblast, což jediné je nutí k tomu, aby statková hnojiva v tom obrovském množství, jaké produkují, komplet všechna nepoužili na hnojení). Bohužel statková hnojiva mají tu nevýhodu, že jsou velkoobjemová, takže k transportu potřebujete hodně techniky a energie, ale ve skutečnosti převážíte málo živin. Takže třeba pro české zemědělce není ekonomické dopravit si na pole holandská statková hnojiva.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

14.7.2022 08:56 Reaguje na Marcela Jezberová
Asi by to stálo za podrobnější vysvětlení. Nizozemsko většinou vede statistiky ve spotřebě anorganických hnojiv nebo pesticidů(násobně víc než ČR), kraluje tedy i v organických hnojivech. Někteří odborníci říkají, že pole potřebují statková hnojiva místo anorganických. Jiní, že i to je špatně. Jímá mě hrůza při představě, planety bez lidí, kde jsou miliónová stáda vyměšujících zvířat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 20:36 Reaguje na Milan Dostál
Tak když ta zvířata sežerou jenom to, co na místě vyroste a to na místě, kde neprobíhá žádná orba, žádné hnojení umělými ani statkovými hnojivy a další běžné intenzifikační operace, tak potom ty výměšky se prakticky stoprocentně zrecyklují a žádné zamoření není. Po těch živinách je totiž v takové půdě pastviny s vysokou hustotou rostlinstva hlad. Ani když to stádo zvířat kočuje a nadměrné množství zvířat během krátké doby sežere všechno a potom se musí přemístit. protože potom tam zase hodně dlouho nebude. Zamoření bez vlivu člověka by bylo pouze při zvláštních podmínkách, tam, kde například bouřkové velké vodní srážky živiny a exkrementy z plochy smývají a někde je shromažďují. Třeba v nějakém jezeře nebo při bleskové povodni je nanesou a zkoncentrují někde do údolí.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

14.7.2022 11:01 Reaguje na Marcela Jezberová
V OBI a podobných je běžně ke koupi hnůj sušený. Pravda, energii to opravdu nepomůže, ale ta velkoobjemovost z problému vypadne.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

13.7.2022 12:29
Základem protestů holandských zemědělců možná není ani tak plán na redukci stád, ale přístup vlády, která ústy jejich ministra zemědělství sdělila zemědělcům, že buď zredukují stavy zvířat, nebo mají z Holandska vypadnout, případě si hledat jinou práci. kdyby to bylo v Rusku, nedivila bych se, ale takový přístup v Holandsku je neakceptovatelný.
Odpovědět
JL

Josef Linhart

13.7.2022 23:45
A taky by bylo potřeba zlikvidovat ty milióny přežvýkavců v Africe.Nééé.Taky kadí a prdí.Bóže to je svět.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

14.7.2022 09:51
Přebytek statkových hnojiv je paradoxní situace, která je způsobena vysokými vstupy umělých hnojiv. Z matematického hlediska je velmi jednoduché se s takovou situací vypořádat. Vzhledem k tomu, jaké množství živin jednotlivé plodiny resp. zvířata odčerpají, neměl by být problém se dostat do deficitu (problém by mohl snad nastat jen s přebytkem K). Jde tedy předvším o to, jak lépe využít statková hnojiva.
Odpovědět

vladimír šmídl

16.7.2022 15:03 Reaguje na Marek Drápal
Vypadá to, že ropovody se přemění na kejdovody.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 09:53
Podle mne je článek poněkud blábol a problémy s farmáři v Nizozemí jen projev velmi silné nekompetence pozelenalé nizozemské vlády.
Nadbytek dusíku v půdě a vodě se přece dá bez problémů a bez jakéhokoliv rozruchu řešit stanovením limitů koncentrací těchto látek v půdě a ve vodě a v případě překročení těch limitů na pozemcích nějakého farmáře nebo na vodě vytékající z jeho pozemku či v bezprostřední blízkosti jeho pozemku na nějakém přírodním území individuálním opatřeními pro tohoto farmáře.
Vůbec se to nemusí řešit plošnými příkazy a zákazy shora zeleně poblázněnou vládou. Jako se to dělá v Nizozemsku.
A mimochodem, u emisí dusíku v ovzduší se dusičnanový dusík v oxidech dusíku a amoniakální dusík v amoniaku NH3 a amonném iontu NH4+ vzájemně vyrušuje. Vznikají amonné soli, které jsou pevné látky a které tak buďto přímo vypadávají z ovzduší nebo jsou velmi dobře z ovzduší vymývány srážkami, mlhou, rosou, deštěm...
Takže mírné emise amoniaku, který reaguje zásaditě, do ovzduší, třeba z chovu hospodářských zvířat a z rozhazování jejich hnoje na polích, neškodí, naopak částečně eliminují emise kyselinotvorných oxidů dusíku z dopravy a z vytápění.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2022 11:48 Reaguje na Radim Polášek
Když stanovíte limity, může to dopadnout úplně stejně - pokud už v celém státě nemají kam dávat kejdu, tak asi nic jiného, než omezení počtů nepomůže.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 14:03 Reaguje na JH
To ano, ale omezení je řešeno individuálně podle skutečných parametrů na tom místě. Ne plošně shora natvrdo. A to je právě ten podstatný rozdíl. S tím farmářem se individuálně komunikuje, třeba je mu i navrženo individuální řešení jiné než u souseda, protože má jiné podmínky než soused. Zkrátka lidé vidí, že se ta správa země stará, ne jenom odhlasuje omezení chovu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 14:20 Reaguje na JH
Zpracování v bioplynkách by mělo kejdu nebo hnůj zbavit nejen části uhlíku, ale taky i části dusíku, který spotřebují metan produkující bakterie.
Nebo by po nějakém vývoji technologií by mělo jít z těchto organických látek vyrábět buď živné roztoky pro hydroponické pěstírny, to by byl odbyt nejspíš přímo v Nizozemí. Nebo organické suché hnojivo a to by se mohlo vyvážet do zemí, kde je přirozeného organického hnojení málo. Když suché králičí bobky nebo kuřince nebo kravince se prodávají v supermarketech za 100 - 150 Kč za kilo, nebyl by problém takové materiály dovážet stovky až tisíce kilometrů.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2022 14:56 Reaguje na Radim Polášek
Bioplynka neodstraní z kejdy dusík. Metanogeni ho asi část spotřebují, ale většina jich odejde z reaktoru s digestátem. Export organických hnojiv by byl logickým řešením, ale znamenalo by to převoz značného množství materiálu a jeho distribuci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 20:41 Reaguje na JH
Spíš by to znamenalo vynaložení dodatečné energie na sušení hnoje. S přepravou by nebyl takový problém, protože limitující není ani tak objem a hmotnost jako spíše navýšení ceny o cenu přepravy. A to navýšení o cenu přepravy vzhledem k tomu, kolik stojí v supermaketu jedno obyčejné kilo sušeného hnoje nebo exkrementu, je nepodstatné.
Mimochodem kilo toho sušeného hnoje je běžně desetkrát dražší než kilo pšenice.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2022 15:01 Reaguje na Radim Polášek
I když amonné soli vypadávají z atmosféry, pořád je to zdroj reaktivního dusíku s mnoha dopady na prostředí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 20:41 Reaguje na JH
To ano, ale omezují tím vliv emisí v ovzduší.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2022 21:15 Reaguje na Radim Polášek
Tím bych si nebyl úplně jistý, vstup dusíku do půdy ve větším množství pravděpodobně zvýší emise N2O do atmosféry.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.7.2022 08:21 Reaguje na JH
Ale rozhodně jenom o zlomek těch dusíkatých sloučenin, které směřují z ovzduší do půdy. A za předpokladu, že je v půdě dusíkatých sloučenin pod určitou poměrně vysokou hranicí, emise N2O a podbných z půdy do ovzduší neprobíhá. Pro ty emise musí být toho dusíku v půdě velký nadbytek. Aby se obsah dusíku v půdě musel samovolně regulovat rozpadem těch disíkatých sloučenin.
Odpovědět
JH

JH

15.7.2022 08:35 Reaguje na Radim Polášek
Je to jen zlomek z hlediska množství dusíku v půdě, ale z hlediska znečištění atmosféry to může být významné množství.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.7.2022 18:01 Reaguje na JH
Pokud není půda dusíkem vysloveně mnohonásobně přehnojená, k rozkladu dusíkatých sloučenin tam v podstatě nedochází a k úniků oxidů dusíku zpět do atmosféry taky ne. Kromě toho, podle mýcxh znalostí, přebytky dusíkatých sloučenin se v půdě rozkládají většinou na čistý dusík, ne na oxidy dusíku. Tudíž kontaminace ovzduší není, protože dusík jako prvek tvoří jaksi přirozeně většinu objemu vzduchu. Jinak, pokud se při hnojení dostanou do styku amonné sloučeniny a zásadité sloučeniny, třeba vápno a částečně vápenec při vápnění, dochází k rozkladu amonných solí a k úniku amoniaku do ovzduší. To se ale stává jen tehdy, pokud se nedodrží zákaldní pravidla hnojení.
Odpovědět
JH

JH

15.7.2022 19:27 Reaguje na Radim Polášek
Nevím, čemu říkáte rozklad dusíkatých sloučenin, ale přeměny dusíku probíhají v půdě celkem svižně, pokud není úplně mrtvá. Čistý dusík může ale nemusí tvořit většinu dusíkatých plynů, které unikají z půdy. K úniku oxidů dusíku může v hnojené zemědělské půdě dojít poměrně snadno a jejich produkce výrazně narůstá pokud do půdy vstupuje víc dusíku, než spotřebují rostliny. Určitě to nemusí být mnohonásobek. A nadbytek dusíku se může v intenzivně hnojené půdě objevit celkem snadno, metody stanovení dávky hnojiv zpravidla nejsou úplně přesné.
Odpovědět

vladimír šmídl

17.7.2022 12:35 Reaguje na JH
Půdní dusík v Holandsku nepochází z vojtěšky a jetele, ale ze zemního plynu a Haber Boschova procesu. Jestli na konci překáží, stačilo by omezit jeho množství na vstupu.
v roce 1935 mělo Československo výnos 17 metráků z hektaru a
Holandsko 30q/ha, (pšenice)
v roce 1970 ČSSR = 32q/ha, NL=46q/ha (pšenice)
v roce 1980 ČSSR = 45q/ha NL= 63q/ha(pšenice)
U brambor byly NL výnosy asi dvojnásobné oproti ČSSR.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2022 21:59 Reaguje na Radim Polášek
1+. Ale tabulky jsou dobré a hlavně ukazují, v které části Evropy je problém s nitráty ve vodách. Německo je další hříšník. P. Hubáčková by měla co řešit a na co poukazovat na evropské úrovni, ale k tomu svolení zřejmě nedostane.
Odpovědět
lo

ludmila otřísalová

14.7.2022 10:45
Redukovat znamená zabít. Teď hned. Ne kvůli nemoci, stáří, ale jen tak. Pokud má nějaký malý sedlák 200 krav, z toho polovinu březích, jak má vybrat, kterou zabít, a kterou ponechat? Má vytlouct třetinu produktivních a být půl roku bez peněz, nebo má vyzabíjet březí i s telaty v břiše? Také by mě zajímalo, od kdy je kravský hnůj méně ekologický než umělá hnojiva? Co ty miliony antilop, zeber, pakoňů v Africe, ty jako neprdí a nekadí? Když už jim vadí hnůj na poli, proč ho raději nevyužít do bioplynek na vytápění a ohřev vody?
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

14.7.2022 11:19 Reaguje na ludmila otřísalová
Ono to bude složitější.
Čistě intuitivně: Stáda v Africe jsou v podstatě přírodní, takže zvíře sežere trávu, pohnojí pole a tak pořád dokola. Když něco přebyde (příliš mnoho hnoje trávu zahubí), cestou "se" to zredukuje (následuje málo antilop, málo hnoje a obnovená tráva).
V Holandsku a leckde jinde je chov intenzivní - cílený na produkci zvířat, takže se do zvířat sype vydatné krmivo zvenčí (řekněme pšenice ze sousedního ať pole, ať světadílu), a tím je víc (a vydatnějšího) hnoje, než bylo na pastvě trávy, a hnůj tak přebývá.
Navíc: intenzivní zemědělství je dnes vysloveně průmyslové odvětví, kde docela přesně víte, kolik a čeho do zvířat/na pole sypat, aby to dalo předem známý užitek. K tomu potřebujete přesně definované krmivo i hnojivo*/, což hnůj někdy z toho statku (masní býci) a někdy z onoho statku (dojnice) opravdu není.
*/ Už je to nějaký čas, ale jistý Vaněk (ten přes šmakulády) jezdil po různých potravinářských provozech a koukal pod pokličku. Taky byl v rajčatovém skleníku někde u Uničova: vyslovená velkovýroba - topení, chlazení, vlhkost a precizně specifikované prostředí vůbec až - a proto to píšu - krmení pro ta rajčata dováželi z Rakouska, protože - zjednodušuju - v takovémhle podniku se hnojem od souseda hnojit nedá.
Ano - otázka přímo filozofická je, má-li do toho co mluvit vláda.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 14:11 Reaguje na Ladislav Pícha
Když tam mají nadbytek hnoje a kejdy, chce to nějaký výzkum. Například jak velké množství živi z hnoje a kejdy převézt do formy vhodné pro hydroponické pěstírny. Ty se rozšiřují dost rchle a zatím tam jsou živná hnojiva, co je mně známo připravována z anorganických umělých hnojiv.
Krávy by si farmáři mohli nechat, znečištění půdy a vody dusíkem by ubylo a ještě by mohli vyprodukovat víc potravin.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

14.7.2022 11:22 Reaguje na ludmila otřísalová
Nejlépe poradí ekologisti z N.P. Šumava. Tam se vyplácí odměny za zastřelenou březí laň.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2022 11:45 Reaguje na ludmila otřísalová
Proč by je měli zabíjet hned? To asi nikdo nechce, redukce snad má být do nějakého termínu. Pokud jde o srovnání se stády v Africe, problém nemusí být milion antilop na milion hektarů, ale problém je 10 krav na 1 hektaru. Příliš mnoho zvířat na malé ploše vypustí více živin, než kolik unese půda. Nadbytek potom znamená znečištění, které se potom musí nějak řešit. Když bude krav méně na jednotku plochy, vyrobený hnůj bude pro půdu přínosem, ale všeho moc škodí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 14:07 Reaguje na JH
10 krav na hektar není možné, ty by za měsíc uhynuly hlady. To by ten hektar musel být obhospodařovaný hydroponicky, aby uživil 10 krav.
V souvislosti s těmi protesty byla zmiňována farma, která má 80 hektarů a farmář má 180 krav. Už i toto je hodně na hraně a dá se dosáhnout jedině intenzívní polní produkcí krmiv pro zvířata ve stáji, v žádném případě ne pasením.
Odpovědět
JH

JH

14.7.2022 15:15 Reaguje na Radim Polášek
10 je samozřejmě přepálená hodnota, chtěl jsem tím vysvětlit rozdíl mezi africkou antilopou a intenzivním chovem skotu.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

15.7.2022 09:23 Reaguje na Radim Polášek
Nedá se toho dosáhnout intenzivní polní produkcí pro zvířata ve stáji. Holanďani masově pasou, pastviny mají nahnojené dusíkem, že by se vám protáčely panenky. Jetel v pastevním porostu je naprostá vzácnost, pase se na intenzivních travách. Hlavní část živin dostanou krávy ve stáji a velká část těch živin je dotažená z druhé části světa (hlavně sója) a přidávají se průmyslově upravené živiny (tuky, bílkoviny), tak, aby krávy zvládly nadojit těch 30 - 50 litrů denně. To totiž z polního krmiva nikdy nedosáhnete, ani když dáte kvanta jádra. Jasně, že kejda nebo hnůj od takto živených krav jsou také živinami "nabouchané".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.7.2022 18:15 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak když má kráva vyprodukovat těch 50 litrů méka, tak někde se musí ty 2 - 4 kila mléčného tuku a těch 5 nebo kolik kilo mléčné bílkoviny či kolik jí je v 50 litrech mléka, prostě vzít. Plus potřebné nerostné živiny, kterých je v mléku taky dost. To dá rozum. A ta krmná dávka vůbec nemusí být dotažená z druhého konce světa, například velký obsah bílkovin mají jeteloviny, další obsah bílkovin jde z pokrutin ze řepkového semene . Když už se dávno pěstuje řepka dvounulka, tak pokrutiny z takové řepky nejsou zdravotně závadné.
Co se týká dusíku v půdě a ve vodě v Holandsku, to přece není žádný problém stanovit limity dusíku v půdě a vodě farmy a tlačit tamější farmáře k jejich dodržování. Faktem je, že by výsledek byl podobný jako u tohoto nuceného omezení shora a sice krachy těch méně schopných a zvětšování farem těch hodně schopných farmářů. Ale dělo by se to podle pravidel a férově a postupně.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

15.7.2022 11:17 Reaguje na ludmila otřísalová
Bioplynka z hnoje dusík neodstraní, ta odstraní uhlík. Z bioplynky vyleze digestát, který má jen o malinko méně dusíku, než vstupní surovina. Co se týká využitelnosti na poli, s digestátem se musí přemýšlet, jak a kdy aplikovat, protože se v půdě chová jinak, než hnůj nebo kejda. Někteří zemědělci digestát vychvalují, jiní zatracují. Záleží na možnostech a podmínkách podniku.
Ano, rychle snížit stavy zvířat znamená ta zvířata vybít, protože selekcí na užitkovost nebo věk tak rychle a v takovém množství, jak to chtějí Holanďani, stádo nesnížíte (březí samice se zabíjet nesmějí). Už to má Evropa jednou za sebou v souvislosti s epidemií BSE, to se vybíjely celé chovy. Ale je tady další možnost - založit farmu/koupit podnik ve východní Evropě a část stáda tam přemístit. Už se to děje nějakou dobu. Tady pár krav navíc nikomu neuškodí a polím prospěje.
Odpovědět

vladimír šmídl

17.7.2022 13:03 Reaguje na ludmila otřísalová
Tady je problém někde jinde. Neumím posoudit, kde je optimální početní stav dobytka, ale bleskové hluboké změny jsou sociální úraz. Proces musí probíhat jen přiměřenou rychlostí, bleskové zvraty poškozují společenskou atmosféru (krachy, nezaměstnanost). Jen spekulanti v takovém vývoji vidí šanci.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.7.2022 21:54
Vypadá to, že holandští sedláci mají platit účet za dlouhodobou podporu, která je vedla k intenzivní a ŽP ničící živočišné výrobě. To nemohlo jít do nekonečna a na úkor jiných. Jejich podmínky byly ve srovnání se zemědělci ve Vych. Evropě, kde chovy byly rušeny, určitě luxusní, dotace a podporu vlád doteď měli. Proč by nemohli snížit svůj zisk a množství skotu, nebo přestat dělat z krav masožravce, přestat používat umělá hnojiva, budovat bioplynky, hnojení vyvážet, na tom by vydělali. Jestli ale opustí zemědělství, co se stane s půdou? Prodej na stavby a rozšiřování měst se mi ekologičtější nezdá. Spalování je také zdrojem emisí dusíku a to je důvod pro podporu JE.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.7.2022 08:27 Reaguje na Jarka O.
Jenže když ztratí podporu, tak farmy s velikostí třeba 100 hektarů přestanou být životaschopné, životaschopné budou farmy až od velikosti třeba 1000 hektarů.
Neboli z 10 farmářských rodin zůstane v oboru na stávajících rozlohách jedna plus ta zaměstná 2 - 4 mladé perspektivní z těch zbývajících 9 farmářských rodin. Ostatní skončí a budou muset nějak začínat úplně jinde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.7.2022 19:25 Reaguje na Jarka O.
Samozřejmě, je to efekt !zelených! dotací. U nás se dobytek zdaleka tak nedotuje jako v Holandsku. A sebrat dotace, na které si zvykli...
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.7.2022 14:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslím, že by sedláci měli to přehnojování snížit, možná na tom mohou ušetřit nebo vydělat. Změna myšlení se přece žádá od všech ;-). Asi že budou vyrábět méně za víc peněz a nepřistoupí na snižování zisku. Oni možná plánovali expandovat na Ukrajinu, kde dostali kritizovaným zákonem možnost skoupit půdu, tam by mohli své znečistění vyvážet. Snad ten zákon o prodeji cizincům bude zrušen. Ted zrovna asi využíváni ukr. půdy možné není, ale oni si to jistě vynahradí jinde.
„Zelené“ dotace pro zemědělce po česku – na zemědělské půdě soláry. Než takový ekologismus, radši kdyby dotace ani nebyly, ale nikde v EU.
Odpovědět
me

meluzína

15.7.2022 10:11
No jo, no. Přestěhovali jsme továrny do Asie, všechno se dováží. Tak teď se vymlátí chovy a přestěhuje se to někam jinam. Stejně jako se to stalo v ČR, teď se to stane v celé EU a nejen v Holandsku. Kravíny, vepříny, slepičárny atd. časem zchátrají a spadnou, nebo se přestaví na paneláky, lidi který tu práci umí půjdou na dávky a až za 20let někdo vymyslí, že bysme vlastně mohli být zvovu soběstačný, tak už to nepůjde, nebude kde a kdo. A budeme maso, mléko, sýry, vejce zase odněkud dovážet, nejspíš zase z Asie.
Anebo se Evropani stanou vegani. Aby to lidi líp strávili, tak se tomu dá dobročinno-hlubokomyslná nálepka bio-eko-světový mír x zlí zabíječi zvířat. Kdo nesouhlasí s konáním "dobrých" skutků je prohlášen za zpátečníka a škodiče. Jednoduchý jako facka.
A aby kálení hospodářských zvířat bylo lépe dohledatelný, a nemysleli jsme si, že si vykrmmíme vlastní kuře na vlastním dvorku a budete si jen tak neorganizovaně baštit řízky, vážené EU už schválilo, že se musí registrovat každá slepice na dvorku a holub na střeše, bez vyjímky, všechny a všude.
Odpovědět

vladimír šmídl

17.7.2022 13:33 Reaguje na meluzína
Cílem EK není něco zlepšit, ale svázat předpisem. Vzpomeňte na zavedení úporných zářivek s účinností přeměny 50 lm/w v době, kdy tyčkové zářivky měly kolem 100 lm/W.(a byly levnější). Nakonec většinu osvětlení převzaly LED diody a úporky jsou dávno ve šrotu.
Rozhodnutí bylo zcela neodborné, ideologické.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.7.2022 14:45 Reaguje na meluzína
Všechno přírodní bude drahé a nahradí se chemií vč. v jídle. Tenhle druh „ochrany“ už byl – Němci před WWII např. chtěli nahradit konkurenční bulharský růžový olej vlastními umělými vůněmi. Dnes je třeba ta produkce růž. oleje už zase na dně, škoda.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

19.7.2022 18:36
Dobrá diskuse, nad takovou prkotinou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.7.2022 21:48 Reaguje na Katka Pazderů
No že jo, dusík ve vodě, taková prkotina, článek k ničemu, že ten boj proti dusíku, té prkotině, asi mají odskakat vyvlastněním mali sedláci a přežít smí jen ti velcí, to je prkotina, (dotace neobhajuju), tak napište, co dělat s těmi sedláky, a ať to není prkotina.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist