https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-zeleny-zdravi-ceskych-lesu-je-vazne-narusene-je-treba-prirode-blizke-hospodareni?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Zelený: České lesy dlouhodobě chřadnou. Na vině je průmyslové hospodaření

11.8.2022 | PRAHA
Les na okraji Národního parku České Švýcarsko mezi Janovem a Dolním Žlebem.
Les na okraji Národního parku České Švýcarsko mezi Janovem a Dolním Žlebem.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Píši tento článek týden po požáru v Českosaském Švýcarsku, v jehož souvislosti vyvstala otázka správného hospodaření s lesy. Lesy Českého Švýcarska – ale platí to pro české lesy obecně – se netěší dobrému zdraví. Jak to víme a jak to souvisí s požáry?
 

Víme to na základě měření kondice vegetace s pomocí satelitních snímků. A jak kondice ekosystémů souvisí s požáry? Nepřímo. Ekosystémové zdraví představuje celkové „fitness” lesa, chcete-li. Pokud les jeví známky chřadnutí, je náchylnější k rizikům, jako je napadení lýkožroutem. A ano, pokud les vysychá, protože umírá, zvyšuje se v něm pravděpodobnost vzniku požáru. Ekosystémové zdraví tedy představuje odolnost lesa vůči všem typům stresu (podobně jako zdraví u člověka určuje jeho odolnost vůči nemocem). Určuje ale i jeho produktivitu, tudíž ekonomickou hodnotu pro člověka.

S ohledem na mapování ekosystémů České republiky na základě dat z roku 2021, které si nechal zpracovat Člověk v tísni, můžeme tvrdit, že v kritickém stavu jsou nejen lesy v Národním parku (NP) České Švýcarsko, ale i lesy na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Právě lesy v NP České Švýcarsko na mapě nápadně rudě září, což signalizuje, že tamní lesy nejsou v dobré kondici (viz obr. 1). Naopak v relativně dobrém stavu jsou Brdy, Křivoklátsko, Šumava a Beskydy.

Obr 1. Fotosyntetická produktivita měřená jako roční NDVI (Normalized Difference Vegetation Index – normalizovaný vegetační index). Nejnižší hodnoty mají lesy v Českém Švýcarsku, v kraji Vysočina a Moravskoslezském. Naopak v dobré kondici jsou Beskydy, Brdy, Křivoklátsko a Šumava. Zajímavé je, že velmi nízké hodnoty zdraví vykazují převážně smíšené lesy v NP České Švýcarsko. Data připravil Vojtěch Hron, CGI
Obr 1. Fotosyntetická produktivita měřená jako roční NDVI (Normalized Difference Vegetation Index – normalizovaný vegetační index). Nejnižší hodnoty mají lesy v Českém Švýcarsku, v kraji Vysočina a Moravskoslezském. Naopak v dobré kondici jsou Beskydy, Brdy, Křivoklátsko a Šumava. Zajímavé je, že velmi nízké hodnoty zdraví vykazují převážně smíšené lesy v NP České Švýcarsko. Data připravil Vojtěch Hron, CGI
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Sentinel-2 (ESA)

S ohledem na mapování ekosystémů České republiky na základě dat z roku 2021, které si nechal zpracovat Člověk v tísni, můžeme tvrdit, že v kritickém stavu jsou nejen lesy v Národním parku (NP) České Švýcarsko, ale i lesy na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Právě lesy v NP České Švýcarsko na mapě nápadně rudě září, což signalizuje, že tamní lesy nejsou v dobré kondici (viz obr. 1). Naopak v relativně dobrém stavu jsou Brdy, Křivoklátsko, Šumava a Beskydy.

České lesy chřadnou už desetiletí

V Člověku v tísni máme k dispozici i další data, konkrétně z dlouhodobého satelitního měření od roku 1981. Z nich je patrné, že zdravotní stav našich lesů se postupně zhoršuje již po dlouhá desetiletí. Tento trend, který v současnosti spíše nabývá na intenzitě, je důsledkem změny klimatu a nevhodného, tedy průmyslového hospodaření v krajině.

Špatný zdravotní stav lesů je tedy součástí dlouhodobého trendu, který s jistotou bude akcelerovat. V blízké budoucnosti můžeme očekávat velkoplošné zmizení jehličnatých a smíšených lesů v oblastech, které naše data vyhodnotily jako rizikové (viz obr. 2). Analýzy na základě dat z dálkového průzkumu Země mohou pomoci tyto místa identifikovat umožnit adekvátně reagovat.

Obr. 2 Změna ekosystémového zdraví smíšených a jehličnatých lesů z hlediska tří indikátorů za posledních 36 let. Hodnoceno jako lineární regreseročních měření v období mezi roky 1981–2018; data ukazují sklon přímky lineární regrese a vyjadřují změnu v indikátoru v daném období. Červená barva značí pokles, modrá nárůst hodnoty indikátoru ekosystémového zdraví.
Obr. 2 Změna ekosystémového zdraví smíšených a jehličnatých lesů z hlediska tří indikátorů za posledních 36 let. Hodnoceno jako lineární regreseročních měření v období mezi roky 1981–2018; data ukazují sklon přímky lineární regrese a vyjadřují změnu v indikátoru v daném období. Červená barva značí pokles, modrá nárůst hodnoty indikátoru ekosystémového zdraví.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AVHRR (NASA)

Je třeba přírodě blízké hospodaření

S ohledem na dlouhodobý pokles zdraví českých lesů je otázka správné péče o lesy zcela klíčová. Abychom katastrofám předešli, je potřeba naše lesy ozdravit, tedy aplikovat takové hospodaření, které zdraví našich lesů nebude dále degradovat ale naopak zvyšovat. S ohledem na dlouhodobý trend chřadnutí lesů je zřejmé, že na vině je krom změny klimatu zejména průmyslové hospodaření – holoseče, vysazování věkově i druhově homogenních lesů a těžká technika. Doporučení mnohých, abychom v rizikových lesích odtěžovali souše, vytvářeli rozsáhlé holiny za použití těžké techniky, by logicky vedlo k dalšímu poklesu zdraví lesů, dalším uschlým stromům a dalším nouzovým těžbám souší. Pokud bychom v rizikových oblastech opakovaně aplikovali řešení, které se soustředí výhradně na důsledky a opomíjí příčiny, logicky bychom nakonec zůstali bez lesů.

Co potřebujeme, je hospodaření, které respektuje přirozené procesy a potřeby lesa. Co máme, je hospodaření, které jde zcela proti těmto přirozeným potřebám, což prokazatelně vede k poklesu ekosystémového zdraví a následnému rozpadu lesa. Samovolná obnova lesů v přirozené skladbě, různověký les a výběrová těžba, to jsou některé principy přírodě blízkého hospodaření, které se u nás osvícení lesníci snaží marně prosazovat už roky. Přitom je tato praxe normou v zemích, jako je Finsko nebo Německo. Nejen že zde neuvidíte skoro žádné uschlé stromy, rovněž je prokázané, že přírodě blízké hospodaření je ekonomičtější, protože zvyšuje zdraví, a tedy i produktivitu lesa – a snižuje šanci, že celý lehne popelem. Je pochopitelné, že většina laiků by raději viděla souše odstraněné z lesa, neboť je považují za viníky požáru. Požár je třeba ale vnímat v pravém světle – jako proces, kterým se les snaží obnovit po letech chřadnutí a postupného umírání v důsledku dekád zdraví škodlivého hospodaření.


reklama

foto - Zelený Jakub
Jakub Zelený
Autor je environmentální poradce Člověka v tísni.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (137)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Pepa

11.8.2022 08:24
Nic z výše psaného nepochopili Toman s Brabcem když uzákonili povolenou minimální 60% osazenost lesa smrkem po kurovcovych kalamitach.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 08:59 Reaguje na Pepa
Co to plácáte za nesmysly. Můžete mi citovat ten zákon a paragraf na který poukazujete. Jinak článek poplatný osobě autora a "neziskové" organizaci pro kterou "pracuje". No a rudě zářící České Švýcarsko. Že by se projevila ta dvacet dva let trvající péče ochranářů?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 09:06 Reaguje na Jarek Schindler
"V Člověku v tísni máme k dispozici i další data, konkrétně z dlouhodobého satelitního měření od roku 1981. Z nich je patrné, že zdravotní stav našich lesů se postupně zhoršuje již po dlouhá desetiletí." - to mluví za vše
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 09:32 Reaguje na Jakub Graňák
No, ta první tabulka " Fotosyntetická produktivita " jde evidentně spojit s průběhem kůrovcové kalamity. Dívám se, napsal to již pan Hrubý. Další tři za období 1981(2) až 2018 už zas tak špatné nejsou. Právě naopak. Těší mě, že například "kůrovcem udajně sežrané" Jeseníky jsou modré. No a pokud v těch třech mapkách zapátráte tak možná zjistíte, že ani čistě lužní oblasti s minimem smrku mnohde nevycházejí nějak moc dobře. Co s tím?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 10:02 Reaguje na Jarek Schindler
No nevím, modrý je v podstatě jenom "centrální hřeben" zbytek je v pejru. A co s tím je nasnadě - zadržovat vodu v krajině.
Nicméně článek jen potrvrzuje můj názor, že lidi začnou vždy řešit problémy, až je oheň na střeše. Ostatně podobný náraz do zdi čeká v dohledné době i zemědělství...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 10:19 Reaguje na Jakub Graňák
Aha, tak to jsem zvědav jak v tom listnatém luhu či v různých doubravách a apd. budete zadržovat víc vody. Asi budete pěstovat ty otevřenější a tím i světlejší lesy. Otevřený světlý les, to je ale zase větší odpar, ne?
No a že by lidé začali řešit problémy? To jste vyčetl s tohoto článku? Já bych řekl, že si pouze " člověk v tísni" potřebuje přihřát polívčičku a pan Zelený pouze přispěchal "soukmenovcům" na pomoc.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 11:08 Reaguje na Jarek Schindler
Je to jednoduché, zadržím jí více v horách a podhůří a poněvadž voda teče dolů, tak jí bude víc i v luzích a rovinách. O otevřených lesích jsem ani nepíp... tudíž nesugerujte.
Z článku jsem to nevyčetl, to je můj letitý postřeh... o tom, kdo si přihřívá polívčičku nic nevím
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 10:01 Reaguje na Jakub Graňák
Abych nezapomněl. Jen nevím, jestli ten nárůst evapotranspirace což má ale zase vztah k předcházejícím mapkám je v dnešní době zrovna tím nejlepším co může být.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 10:02 Reaguje na Jarek Schindler
Tak to je jen důsledek rostoucích průměrných teplot
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 10:09 Reaguje na Jakub Graňák
Že by ty průměrné teploty rostli nejvíce v Beskydech a Jeseníkách a na půlce republiky spíš tedy klesaly?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 11:16 Reaguje na Jarek Schindler
Rostou nejspíš všude stejně, jen na horách je přece jen trochu víc vody a tím pádem v kombinaci s rostoucí teplotou roste i transpirace, zatímco v nížině je už dávno sucho a tak transpirace klesá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 11:59 Reaguje na Jakub Graňák
Šumavu a například Český les za nížinu osobně nepovažuji. Vody tam bývalo také dost a přitom ta evapotranspirace například tam klesááááááá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 12:50 Reaguje na Jarek Schindler
Hmm... a?
Odpovědět
Pe

Pepa

11.8.2022 10:47 Reaguje na Jarek Schindler
Oprava: "Doporučená skladba v lesích hospodářských předpokládá zastoupení jehličnatých dřevin ve výši 64,4%" Je to již nějaká doba, takže jsem se dnes nevyjádřil přesně, ale i přes to jde o vysoký podíl. V roce 2000 byl podíl jehličnanů 76%.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 11:50 Reaguje na Pepa
No ale vy jste mluvil o smrku a ne o jehličnanech, což je i jedle, modřín , borovice..... U smrku to je : přirozená 11,2, současná 50,3 a doporučená 36,5. To je snad již trochu rozdíl?
Odpovědět
ZK

Zan K.

22.8.2022 15:28 Reaguje na Pepa
České lesy chřadnou už desetiletí...
A stále se nic neděje a vesele se jede dál. A výsledky práce ekologů = 0. Nedokáží ani prosadit povinné zavedení a sledování nějakých koeficientů mapujících vývoj situace. Např. ony plochy lesů (myslím skutečných a funkčních - ne školek). v závislosti na čase. Ten se dá vysledovat i v letech minulých a také se dá jasně určit, jak která vláda vlastně nese odpovědnost. A lze to i jinde. Stevebnictví, zstavěné plochy, ony soláry na zem, půdách nové betonové chodníky a poměr zeleně ve městech a t.d. a t.d. Znalí by toho dokázali najít mnohem víc. A ovšem také určit vinníky. Tu se stále jen servilně mlčí. Jako ostatně všude. Bohužel.
Odpovědět
RH

Robin Hudeček

11.8.2022 09:11
Červená barva na mapě evidentně koreluje s průběhem kůrovcové kalamity, nic víc z obrázku dedukovat nejde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.8.2022 09:26
Zelený Zelený se už chystá vylézt z kanceláře a posílit řady kočích na
přibližování dříví při výběrové těžbě a řady dřevorubců kácejících totéž.
Prodělečnou práci zadotuje "Člověk v tísni" a bude tu ráj na zemi. Lesy
u nás procházejí obdobím maximalizace jejich mýtního věku po kalamitě
mnišky před cca 80 léty. Před kůrovcem bylo evidováno největší množství
dřevní hmoty určené k těžbě v historii díky tomu, že po bekyni došlo na
kompletní obnovu zdevastovaných lesů. Nyní se bude situace po kůrovci
opakovat za dalších 70-80 let, pokud to nyní nebudou lesy k těžbě štěpky
každých 20-30 let ze samovýsevů a jiných pokusů o bezpracný les. Les byl
vždy o těžké práci, stejně jako zemědělství a tendenci si práci ulehčit
má člověk odjakživa. Nejprve zapřáhl zvířata a nyní výkonné stroje. Je
naivní si myslet, že se vrátí ruční šetrná těžba stejně, jako motyky na
pole. To by musel zelený Zelený jít příkladem a ukázat, že umí mimo
keců taky pracovat. Končím a jdu řezat dříví na otop, protože se práce
nebojím a nevymýšlím způsoby, jak se ji vyhnout a obhájit to jako něco
pokrokového a přírodě prospěšného.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 09:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháček dobré. Pokud byste se někde dostal k historickýn lesnickým mapám z roku -+ 1980 tak zjistíte, že převaha barev jsou hnědé a černé a to na obrovských souvislých plochách. To hovořilo o jediném. Velkoplošně obrovské holiny v druhé polovině a na konci devatenáctého století. Po sto letech jsme měli konci minulého století z těch holin zase rozsáhlé mýtní porosty.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.8.2022 09:42 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.8.2022 11:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Pan Zelený zřejmě píše o konceptu "Dauerwald", který u našich vzornějších sousedů zřejmě nějak funguje. Asi by se tam měl někdo vypravit a udělat objektivní reportáž.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.8.2022 15:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Reportáž:
https://www.silvarium.cz/lesnictvi/vule-chtit-je-na-zacatku-to-nejdulezitejsi
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 16:24 Reaguje na Dalibor Motl
Bohužel ta vůle je to, co tady nejvíc chybí
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.8.2022 16:31 Reaguje na Jakub Graňák
Kupte si les a můžete začít.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 16:43 Reaguje na Dalibor Motl
Díky už mám (BK,HB,DBL,LPS,JD,MD,BOL):-)
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.8.2022 08:32 Reaguje na Jakub Graňák
No vida :D Jste jako já lesnický "zahrádkář" nebo máte desítky či stovky ha? Hospodaříte klasickým výběrným hosp. způsobem nebo pěstujete víc free Dauerwald?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 10:32 Reaguje na Dalibor Motl
Máme 2,6 ha, na 1,6 ha je cca 100 let stará bučina s příměsí habru, dubu a lípy. Stromy jsou tam plné střepin z druhé světové (loni na velikonoce jsme si odtamtud donesli kraslici v podobě projektilu z Flaku 88), tam nic moc neřešíme - semtam vykácíme nějakého suchara a necháváme to přirozené obnově). Na tom zbývajícím hektaru (nedávno přikoupeném) byl cca 40 let starý porost převážně břízy, kterou silně poškodila námraza, tu jsme vykáceli, nechali pár vzrostlých osik a jeden vzrostlý dub a dosadili jedlí, modřínem a borovicí, tam to budem řešit výběrně, ale to má ještě pár let čas, zatím to obžínáme a ošetřujem proti okusu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.8.2022 12:39 Reaguje na Jakub Graňák
1* Také se snažím něco přikoupit. Zatím mám asi polovinu toho vašeho. Původně smrčina asi se 3 buky v 700m. Vychovávám, podsazuji jedlí, podporuji buk a občas dosadím nějaký jilm nebo klen. Ve vlhkých místech po vývratech jsem nechal olši. Na suchá slunnější místa nalétává i modřín. Už se těším jak to bude vypadat za 100let :D
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 16:34 Reaguje na Dalibor Motl
To je jediná věc, co mně na tom trochu mrzí, výsledky uvidí děcka:-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.8.2022 10:37
Bohužel pro místní takyodborníky o špatném stavu lesů nemluví jen Zelení a člověk v tísni:

1) https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/ceske-lesy-vymiraji-varuji-vedci.A060515_072511_domaci_mr

2) https://www.silvarium.cz/lesnictvi/ceske-lesy-chradnou-80-jehlicnanu-starsich-59-let-neni-v-dobrem-stavu

3) https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3521040-sucho-ohrozuje-listnate-lesy-uz-v-lete-vypadaji-stromy-bez-listi-jako-na-podzim

4) https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2454289-moravskoslezke-lesy-hromadne-hynou-naruseno-je-90-procent-stromu
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.8.2022 10:56 Reaguje na Petr Eliáš
Když lesy nechali sežrat kůrovcem, je každý po bitvě generál, co to vidí na vlastní oči.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.8.2022 11:06 Reaguje na Petr Eliáš
Ten článek o ohrožení listnáčů jste neměl dávat, že stromy shazují pri suchu listy, neznamená, že umírají. Bohužel vypadáte na takyodborníka.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 11:30 Reaguje na Petr Eliáš
Tak o špatném stavu lesů mluví kde kdo. Vypěstovali snad Zelení nebo Člověk v tísni a podobní takyekologové nejaký odolný les. Nějaký příklad na pár set hektarů by nebyl? Jednotlivé druhy stromů hynou již hodně let. Úbytek jedle, grafioza jilmu, škůdci na jehličnanech, jírovec,jasany, duby. Abiotičtí i biotičtí činitelé budou ovlivňovat lesy pořád. Jde pouze o to jak se k tomu člověk postaví. Nynější stav lesů má dvě podstatné roviny. První je bezprecedentní zasahování takyodborníků bez jakékoliv zpětné vazby a druhou potom sucho. Jo sucho ohrožuje již i listnaté lesy. Takže co? Lesy jsou ohroženy suchem nebo těžkou technikou? Že by těžká technika zapřičinila sucho? Zdraví škodlivé hospodářství? Jo a požár kterým se les snaží obnovit? Větší nesmysl jsem dlouho neslyšel. On se obnoví a najednou nebude sucho? Pěstovat například smrk tak, aby měl větší stabilitu, je škodlivé? Atd. Otázek by bylo mnoho, odpovědi na ně snad ani nečekám, protože v ekopřírůčkách na ně nejsou. Tam se mluví pouze o zdravém , druhově pestrém a přirozeném, bohatém ,výškově a věkově strukturovaném lese. A najednou nebude sucho. Takové císařovi nové šaty v ekopodání ekoodborníků na všechno.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.8.2022 11:51 Reaguje na Jarek Schindler
To, že to jsou pro vás nesmysly, ještě neznamená že to nesmysly jsou. Třeba tomu jen nerozumíte. ;)

Proč by takový les měli pěstovat Zelení nebo Člověk v tísni? Fungující příklad už dnes vidíme - třeba Klokočná. ;)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.8.2022 14:27 Reaguje na Petr Eliáš
Věřím, že Klokočná je vynikající příklad, jak to lze dobře dělat.

Je ale otázka, zda akcelerující změna klimatu i Klokočnou nezařízne a zda řízená výsadba s ohledem na očekávanou klimatickou budoucnost není jediným možným řešením. Sama příroda totiž neví, co se na ni chystá během příštích 100 letech a jedná podle aktuálních podmínek.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 07:16 Reaguje na Petr Eliáš
Samozřejmě Klokočná, dřív byly ukázky podrostního hospodářství a výběrných způsobů těžby například na Vláře (buk). Takových vzorových plošek se najde dost. Jen jsou všechny v nižších nadmořských výškách, na rovině a hlavně dobře přístupné. Proč by lesničtí experti na všechno nemohli také vypěstovat kousek lesa a ukázat , že nehlásají jen fráze ale , že to také jde a to i v hůře přístupných terénech. Jo a pokud to nevíte tak například pro tu výběrnou těžbu v tom zmlazení je ten harvestor nejšetrnější způsob jak to zmlazení pod porostem zachránit.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.8.2022 10:33 Reaguje na Jarek Schindler
Chtěl jste ukázat místo, kde to funguje? Chtěl. Ukázal jsem vám to? Ukázal. ;-) A to, že to pěstují tam, kde se vám to nelíbí? To je váš boj. :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 14:10 Reaguje na Petr Eliáš
Ale mě se to líbí. Jen to prostě nejde všude jak si někdo myslí. A jinak co tam funguje? Že zatím a to i s velkou pravděpodobností díky kvalitní péčí se jim tam a v okolí kalamitně nerozmnožil kůrovec a vichřice se jim zatím vyhýbají. Nebo, že je to hodně nízko na nějaký ten půlmetřík těžkého sněhu a námraza se nekoná.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 07:18 Reaguje na Petr Eliáš
Jo a na té Klokočné se přivažte k nějakému kůrovcem napadenému stromu, nechte toho kůrovce vylétnout a uvidíme jak je tam ten les proti kůrovci " odolný".
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.8.2022 10:24 Reaguje na Jarek Schindler
Proč bych to dělal? Svazování je asi váš koníček. Můj ale ne. ;)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.8.2022 13:05 Reaguje na Petr Eliáš
Ten komentář měl zřejmě naznačit otázku, co dělat, když se v lese na Klokočné objeví kůrovec.

Předpokládám, že je třeba takové stromy pokácet a zpracovat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.8.2022 13:30 Reaguje na Jiří Svoboda
To jo, ale proč se přivazovat? :D
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 14:11 Reaguje na Petr Eliáš
Když se mohlo přivazovat jinde tak proč né i tam.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.8.2022 11:44 Reaguje na Petr Eliáš
Proti kácení kůrovcového dřeva se u nás "bojuje" dvěma způsoby. Buď správce území rozhodne o nekácení a nebo si to nekácení vynutí přivázané osoby.

Znáte ještě nějaký jiný recept na šíření kůrovce?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

14.8.2022 12:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale prosím Vás. Přivazování ke stromům je absolutní marginálie, nebuďte jak Macháček.

Ukážu Vám další recept na šíření kůrovce. Z okna koukám na lesy patřící Arcibiskupství pražskému. Z jedné strany kopce každý druhý strom suchý. Z druhé strany totálně sežrané monokultury. A přitom žádné rozhodnutí o nekácení v okolí nepadlo a ani se tam nikdy nikdo nepřivazoval. Prostě se na to černoprdelníci vy..ali a teď tam akorát vyvěsili cedule: Zákaz vstupu do lesa, probíhá těžba kůrovcových souší (nebo tak nějak). ;)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.8.2022 11:48 Reaguje na Petr Eliáš
Díky za vysvětlení!

To je, bohužel, druhý, možná velmi častý extrém - není řádný hospodář způsobující obecné ohrožení. Na to by měly fungovat zákony a trestní odpovědnost.

Člověk by si řekl, že i na to měli ochránci přírody z neziskovek alespoň nějak upozornit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.8.2022 09:13 Reaguje na Petr Eliáš
Jsou i jiné recepty. Hlavně v počátcich kalamity měla ČIŽP pokutovat vlastníky za překročení maximální velikosti holiny, za přiřazení další holiny k ještě nezajištěné kultuře atd. Argumentovalo se konce tím, že místo kůrovcových souší se kácí zelené stromy atd. Striktně se vyžadovaly žádosti o vyjímky jejiž vyřízení většinou trvalo podstatně déle než vývoj kůrovce. No a výběrová řízení u LČR. To je v podstatě totéž.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.8.2022 11:00
Chřadly, až uchřadly. Lesáci se prostě o lesy všeho věku starali, dokonce je hlídali, zalévali a pleli, a lesy rostly. Když se o ně přestali starat, kulturní lesy všeho věku planějí, schnou, nerostou. Skoro jako pole. Napsat ten poslední odstavec s obviněním klimatu a nově radostí z ohně v lese je povinnost, že, tak to taky kdysi bývalo.
Po dělení lesních závodu někteří lesáci založili firmy na těžbu. Zbytek + nová politika je přestaly zajímat, jen kapitalismus a byznys, nekritizuju. Péči o les nechali ... to je jedno, výsledek se dostavil. Přitom ti, co před tímto koncem varovali, byli tehdy za blázny.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 11:20 Reaguje na Jarka O.
Za blázny byli především ti, co už před stoletím varovali, že cesta smrkových monokultur přivede lesy do záhuby
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.8.2022 11:31 Reaguje na Jakub Graňák
Tu záhubu způsobil hlavně sočasný narůstající klimatický rozvrat. O něm se před 100 lety moc neuvažovalo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 13:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale jděte , monokultura je v nevhodných podmínkách vždycky nestabilní - i před 100 lety, viz mniška
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.8.2022 14:26 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, klimatická změna ten problém jen výrazně umocňuje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.8.2022 14:38 Reaguje na Jakub Graňák
Na druhé straně ty monokultury dalších řekněme 80 let smysluplně fungovaly a nebýt razantní klimatické změny a ochránců kůrovce, klidně si to mohly i dalších 80 let zopakovat.

Sám píšete "v nevhodných podmínkách". A ty nastaly hlavně klimatickou změnou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 16:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevhodné podmínky jsou dány především nadmořskou výškou, neřekl bych, že ta se oteplováním klimatu změnila
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.8.2022 13:09 Reaguje na Jakub Graňák
Ta se opravdu nezměnila, ale ty podmínky v dané nadmořské výšce se změnily.

Nějak se vám ta argumentace nezdařila.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 16:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Když myslíte...
Ty smrky tam neměly co dělat ani dřív...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.8.2022 11:56 Reaguje na Jakub Graňák
Možná, ale díky nim se podařilo vypěstovat za 80 let spostu velmi cenného smrkového dřeva a díky jeho zpracování ve stavbách se v něm uložilo na dalších 100 let spousta uhlíku.

Opravdu si myslím, že kdyby neprobíhala současná drastická klimatická změna, velká většina smrkových monokultur by nám úspěšně sloužila a za jejich vysazení před 100 lety bychom byli velmi vděčni. Před 100 lety se zjevně klimatická změna nedala předvídat.
Odpovědět
PB

Petr Blahník

11.8.2022 19:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Opravdu si myslíte, že 80 let monokultury smysluplně fungovaly? Já si to nemyslím. Např. v Krkonoších se obmýtí nedožila ani první generace vysazených smrků.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 07:06 Reaguje na Petr Blahník
Na to jste přišel jak?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.8.2022 12:01 Reaguje na Petr Blahník
Musíte se asi podívat, jaký podíl 80-letých monokultur před 20 lety bylo pořád v rozumném stavu a ne pouze vytáhnout jeden negativní příklad.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2022 19:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Osobně považuji příklad pana Blahníka za totální nesmysl. Pokud se v Krkonoších obmýtí nedožila ani první generace vysazených smrčků tak by mě zajímalo co to tam posledních třista let rostlo a hlavně co tam tedy roste nyní?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 13:03 Reaguje na Jakub Graňák
Ta mniška má s dnešním kůrovcem opravdu hodně společného. Tedy hlavně sucho a potom minimální péče o lesy v době 1. svět. války. Takže sucho a nedostatečná péče. Akorát tehdy se nasadilo vše co šlo k potlačení kalamity. Dnes by asi někteří tu mnišku bránili vlastním tělem.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.8.2022 11:33 Reaguje na Jakub Graňák
Smrkové monokultury mohou za sucho?
Odpovědět
Pe

Petr

11.8.2022 13:03 Reaguje na Jarek Schindler
V podstatě nepřímo ano. Rozhodně k němu nevhodně přispívají.
Smrkové monokultury = pasečný způsob a těžba s těžkou technikou = velké odlesněné plochy + zhutňování půdy = vysychání krajiny.
Smrkové monokultury = jednoetážový stejnověký vysoký porost bez jakkoliv chráněné půdy = vysychání půdy průvanem a větrem v porostu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.8.2022 14:56 Reaguje na Petr
Určitě je vztah mezi suchem a lesem. A tak jsou v pořádku mladé smrčiny úplně nahusto, kde polovina mladých smrků chcípla kdovíjak a polámala se samovolně větrem, ale nikdo nic nevyřezává, neodtahuje? Jednak přehustěné smrky konkurovaly o vodu a světlo, a slabě rostly, a nyní mrtvé brání v růstu větví těch ostatních pořád mladých smrčků. To z dětství nepamatuju. Není takové hospodaření nakonec drahé?
Ty smrkové monokultury, i když si to někteří ve městech myslí, od oka monokultury ani stejnověké nebyly, to není pravda, anebo asi jak kde.
Odpovědět
Pe

Petr

11.8.2022 15:38 Reaguje na Jarka O.
I monokultura postupem času může do určité míry připomínat různověký porost. Všechny stromy nerostou stejně, nejsou stejně silné ani vysoké, ty slabší a pomalejší zůstávají v podúrovni, občas se i objeví přirozené zmlazení... Ale stále je to stejnověká monokultura, uměle založená ve stejnou dobu výsadbou.
No a jednodruhová výsadba a pěstování stylem "jako žito" je opravdu už nevhodná a neměla by se používat, protože bez včasných zásahů vede zase jen k tomu, co dnes ztráci životaschopnost. Bohužel setrvačnost a současná ekonomika péče o les v podstatě nic jiného neznají a nedovolují.
Ale i taková hustá smrková mladá monokultura, do nějakých deseti až dvaceti let věku je i v dnešních "nesmrkových" podmínkách kupodivu velmi životaschopná a relativně prospěšná - připomíná souvislý "ochranný" koberec, ve kterém se vytvoří a udrží stabilní a příznivé vlhké mikroklima. Ale pak to odroste a je po všem. Perspektivu to tedy opravdu nemá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 07:06 Reaguje na Petr
Není snad i to přirozené zmlazení smrku na Šumavě monokulturou a není či nebude ta monokultura v určité fázi vývoje toho porostu stejnověká? On je ale i pro tu Šumavu problém ten, že smrk se v mládí nepěstuje v žádném hustém sponu a přehoustlé nálety na těch kůrovcových plochách nebudou mít žádnou stabilitu pro další růst. Prostě rozvrat těchto náletů přijde velice rychle. Co tam potom poroste? Neprostupná houština s nově polámanými přeštíhlenými smrčky asi nebude vhodnou plochou pro nálet nějakých dalších semen stromů. Odkud by to také nalétalo, že. Takže prolámaná mlazina a zbytek prorostlý v lepším případě borůvkou v tom horším křtinou. To není dobrá představa. Jinak ty stejnověké smrkové monokultůry mohou mít věk od sta do tří set let a rozdíl nepoznáte.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 14:01 Reaguje na Jarek Schindler
Řekl bych, že ta věta je poměrně jednoduchá a srozumitelná. A slovo "sucho" v ní nikde nefiguruje, tak prosím (už podruhé) nesugerujte
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 06:32 Reaguje na Jakub Graňák
Věta je sice srozumitelná ale srozumitelná je snad i otázka. Smrkové monokultůry ( většinou kolem sebe nic co by šlo nazvat slovem monokultura nevidí. Vždy je tam něco přimícháno navíc.) snad samy od sebe vedou les do záhuby? Ale houby, problém je sucho a to zasahuje nejenom smrky. Doufám, že se bavíme o nějakých nižších a středních polohách protože v těch vyšších zatím bude ten smrk i přes zbožné přání ekot...lů pořád dominovat. Takže i když slovo sucho ve vašem textu nefiguruje je momentálně asi nejzávažnějším problémem našich lesů. Jen pro zajímavost. Nemá snad listnatý les podstatně vyšší odpar než ten jehličnatý?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 10:42 Reaguje na Jarek Schindler
Jasně i v porostu pšenice semtam roste třeba slunečnice, nebo nějaký plevel. Na tom, že jde o monokulturu to asi nic moc nemění.
Takový les vedou do záhuby gradace patogenů a vliv abiotických faktorů - smíšený les je v tomto směru výrazně odolnější, nebo si snad myslíte opak?
Všechno je to o vodě, apropos co si myslíte o tom, co tady propaguje část diskutérů, že to vyřeší přehrady? Myslíte, že něco takového může pro lesnictví fungovat?
Jistěže listnačka má větší odpar, na druhou stranu čím větší odpar, tím větší ochlazovací efekt a výraznější přínos pro malý vodní cyklus.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 19:08 Reaguje na Jakub Graňák
Nějaký ten plevel je přirozený. Vy tam ale víc chcete asi řepu, brambory či kukuřici. To se dohromady asi hodně těžko pěstuje. Smíšený les, pěkný příklad jsem viděl mězi Vrbnem a Širokou Nivou. Les tak kolem sta let u Moravice hned nad silnicí. Po kůrovci zustalo dost listnáčů ( olše, dub snad buk) a modřín. První vychřice po pár letech vyvrátila listnáče, druhá polámala modříny. Jde i o to, že jak ty listnáče tak ty modříny již spadli do zmlazené a dolesněné kultůry. Jo čím větší odpar , tím snad také větší vysušování. Malý vodní cyklus, to tu dlouho nebylo. Ne, že bych proti němu něco měl ale ukazuje se, že má malou chybičku. Jo větší vzdušná vlhkost, rosa, proč ne. Jen dobře. No a odkud tu vodu na odpar vzít? Co tak použít i tu co na jaře během pár dní bez většího užitku odteče. Takže větší vodní plocha znamená větší odpar, tím i větší ochlazovací efekt a výraznější přínos pro ten malý vodní cyklus. Napsal jste to znamenitě.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 20:35 Reaguje na Jarek Schindler
Spíš tam chci oves, žito, ječmen, aby pasoval ten váš příměr tak bych musel chtít sekvoje, baobaby a třeba gymnocladus - což nechci.
Po cestě z Vrbna do Široké nivy, ač na to není hezký pohled (i když o nějaké extra smíšenosti se nedá mluvit, furt je to lepší, než mezi Heřmanovicema a Valštejnem, nebo severní svah Příčné, nebo ze Zlatých na Dolní Údolí, není liž pravda?
Pokud mě paměť nešálí, tak voda z jarního tání končí zhusta v přehradách které už máme, tak k čemu stavět další? Budete to vodu čerpat po statisících hektarech a zavlažovat lesy? A co s tou vodou, která napadne v průběhu roku a bez užitku odteče? Bych si dával pozor, údolí Vidnávky je pro stavbu nějakého toho díla jak dělané. Nevím, jestli jste to napsal znamenitě.

Ps. Z Vrbna teče Opava, Moravice pramení nad Malou Morávkou:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2022 11:36 Reaguje na Jakub Graňák
Máte samozřejmě pravdu. Opava. Na co jsem zrovna myslel? Jel jsem přes Kružberk. Jinak ten nahovětvec již z jeho podstaty by nebyl pro lesy asi to pravé ořechové. Já jen, že každý druh potřebuje něco jiného a ne vždy se tyto potřeby jednotlivých druhů dají na malé ploše lesního porostu naplnit. To samé pak platí i o rozdílných způsobech pěstování. Dá se nějak smysluplně pěstovat skupina dřevin . Ne jednotlivé pěstebně od sebe hodně vzdálené dřeviny.
Ten příklad byl příkladem toho jak dopadl ten smíšený "odolný" les. Současná podobnost s nesmýšenými porosty kolem Z.H. tak uplně náhodná není. Ta voda z jarního tání zhusta odtéká bez užitku a ne všude je něco co by ji zachytilo. Proč by se měla čerpat do lesů? To zatím asi potřeba není. Najednou jste nějak zapomněl na ten malý vodní cyklus. S vodou co bez užitku odteče v přuběhu roku je to snad stejné. Ona nakonec nějaká musí odtékat, ne? Údolí Vidnávky? Na vápencích s ohromnými podzemními rezervoáry vody asi přehradu nikdo stavět nebude. Níž na žule to je již moc ploché nebo malé aby se to vyplatilo. I když, uměl bych si tam malou přehradu představit. Jinak já nic o vlastní znamenité poznámce napsal. Naopak pochválil jsem vaši připomínku malého vodního cyklu a ploch z kterých může docházet k tomu výparu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.8.2022 14:46 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud vím, je založení smíšeného lesa a péče dražší než smrkový, tak to býval taky důvod pro smrkové lesy. Ale ony do 90ek fakt rostly. Třeba by druhově rozrůzněné lesy za socíku rostly ještě lépe a radostněji než smrkové, a ignorovala se trochu varování, nevím. To by se musely srovnat různé druhy lesů v 70.-80. letech a kouknout, kterým se tehdy kde lépe dařilo, na statistiky, kde byla větší úmrtnost, náklady atp., a pak dělat závěry, jestli za dnešní zkázou je klíma nebo špatný les, nebo dokonce nová „péče“. Jen se ptám, co když se zjistí, že to možná bylo podobné, smrk, bory, bučiny, smíšený les, šlo to všude, dík nějaké práci, i když nebyly nasazené v tom úplně nejoptimálnějším vědecky zjistěném prostředí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 16:36 Reaguje na Jarka O.
Opravdu? A v čem, v ceně sazenic? Není to spíš důsledek tlaku vzniklého nedostatkem ostatních druhů ve školkách?
Ve svém širším okolí jesm zažil už tři velké kůrovcové kalamity a to v roce 1987,1997 a 2015 - při té poslední sežral kůrovec i ty smrky, které byly zasazeny po roce 1987 - zkoušet to pořád stejně do zblbnutí se smrkem evidentně nepřináší výsledky, tudy cesta rozhodně nevede
Odpovědět
Pe

Petr

11.8.2022 17:07 Reaguje na Jakub Graňák
Můžu požádat o zkušenost z lesů u vás? Já u nás pozoruji, že i v kompletně kůrovcem sežraném porostu se sem tam najdou jednotlivé zelené stromy, které to přežily a bez potíží a viditelného poškození rostou dál. Je tohle vidět i u vás?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.8.2022 18:50 Reaguje na Petr
U nás ve východním podhůří Hrubého Jeseníku se smrky do výšky cca 700 mnm drží už jen sporadicky, spíš přimísené v porostech listnáčů, nebo v zařezaných údolích kolem vody, jinak na hřebenech a na exponovaných plochách, ale i na severních svazích nezbylo téměř nic.
Odpovědět
Pe

Petr

11.8.2022 20:11 Reaguje na Jakub Graňák
Děkuji. Téměř nic si překládám jako něco přece jen ano. A to mě zajímalo. Evidentně tedy nejen u nás se stává, že v mrtvém porostu sem tam nějaký smrk přežije a daří se mu dobře. Sám sebe přesvědčuji, že to není náhoda, ale že jsou to stromy, které mají z nějakého důvodu vyšší odolnost proti kůrovci. Třeba mají nějakou odchylku, která něco způsobuje, možná broukům nevoní/nechutnají... A tak by mě moc zajímalo jaká je skutečnost. Co když je v těchto přeživších jedincích ukryté řešení kůrovcové kalamity i usychání smrků?
Odpovědět
Pe

Petr

11.8.2022 20:13 Reaguje na Petr
Ale nejspíš se to nikdy nedozvíme, protože přijede harvestor...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 10:49 Reaguje na Petr
Asi tak, jen si nemyslím, že ty stromy uvolněné z porostu budou mít nějakou dlouhou životnost, buď je vyvrátí vítr, nebo budou trpět suchem.
Odpovědět
PB

Petr Blahník

11.8.2022 19:01 Reaguje na Petr
Toto jsme viděli v Jizerských horách a Krkonoších po kalamitě obaleče modřínového. Některé smrky přežily vcelku nedotčeny, dalším trvalo nějakou dobu, než se zmátořily. Na padlých stromech, pokud se ponechaly na místě, vyklíčila hromada semenáčků, které dobře prosperovaly.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 20:19 Reaguje na Jakub Graňák
Nejen v ceně sazenic. Nevšiml jste si náhodou třeba toho , že se těch listmíčů sází na ha podstatně víc. Atd.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.8.2022 16:53 Reaguje na Jarek Schindler
Nevšiml, nejsem lesák, zase jsou proti smrku levnější že?... a co že je to ten listmíč?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2022 11:44 Reaguje na Jakub Graňák
Promiňte, listnáč. Že bychom si začali předhazovat všechny překlepy a hrubky? Možná se budete zase divit ale proti jehličnanům ty listnáče opravdu levnější nejsou. No a že nejste lesák? Někdy to tak nevypadá a nakonec i největší expert na lesy je "slepičář".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.8.2022 16:31 Reaguje na Jarek Schindler
Nebuďte popuzený, vždyť je to roztomilé - připomnělo mi to starý název pro balón, čili pumlíč
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.8.2022 09:21 Reaguje na Jakub Graňák
Na tu popuzenost jste přišel prosím jak? Je to právě naopak. Jen si říkám, že pokud již nemáte jiné argumenty..........
Odpovědět
PB

Petr Blahník

11.8.2022 18:58 Reaguje na Jarka O.
Podle Vašeho příspěvku předpokládám, že jste mladý člověk. Jinak byste věděl, že různé kalamity ničily lesní monokultury od samého začátku. Koncem 70. a začátkem 80.let minulého století kalamita obaleče modřínového přetvořila vzhled sudetských pohoří k nepoznání. Proto dnes např. na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku už není stejnověká smrková monokultura.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.8.2022 13:00 Reaguje na Petr Blahník
Můj názor, že za rozvrat lesů může hlavně zvýšená exploatace, nezájem a špatné zákony, tedy člověk, formovala Vysočina, manuální pěstební brigády vč. dosadeb na holinách v smrkových lesích v době, kdy bylo dostatek zdrojů na tyto práce a o jejich užitečnosti se nepochybovalo, celoživotní lesník v rodině, možnost srovnání 2 režimů a jejich výsledků, vč. krajinářsko-ekologické exkurze do Jeseníků už v nové době, kdy profesor ekologie ještě nezpochybnoval druhové složení lesů.
Nakonec, škody na porostech jsou vyčíslitelné procentuálně a ekonomicky, tak předpokládám, že rozhodnutí o smíšených lesích vychází také z těchto výpočtů. Je to tak? Bohužel jsem viděla nejen kompletně zničené smrčiny dříve opečovávané, všeho věku, ale i smíšené lesy, kde si škůdci jehličnany našli. Co byste s tím chtěli dělat?
Smím se zeptat, o kolik % se oproti r. 1990 změnila zalesněnost státu a je zjištěný lokální vliv na klima, zádrž vody v krajině, šíření škůdců? Děkuji
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.8.2022 11:47
Pane Zelený, asi se shodneme, že značný podíl na devastaci našich lesů má velmi rychle probíhající globální změna klimatu. Jak problém řešit, o tom jsme si asi před rokem povídali u oběda, a slíbili jste zorganizovat k tomu akci. Bohužel, nic se nestalo. Problém efektivního řešení globální změny klimatu nepovažujete za důležitý? Vždyť je to hlavní prapříčina mnoha vážných problémů!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.8.2022 14:23
Na tom, že české lesy dlouhodobě chřadnou, má vedle průmyslového hospodaření lví podíl oteplování klimatu. I kdyby se teď ale přestal do atmosféry vypouštět všechen lidmi produkovaný CO2, efekt by se projevil nejdřív za desítky let. Změnu hospodaření má člověk plně ve svých rukou a v Německu a ve Finsku se ji daří prosazovat mnohem úspěšněji než u nás. Co brání tomu, aby se začalo v mnohem větší míře hospodařit ohleduplněji s respektem k přirozeným procesům a potřebám lesa i u nás? Hádám, že je zde větší setrvačnost a neochota měnit zaběhnuté zvyky, navzdory tomu, že i u nás osvícení lesníci na problém dlouho upozorňují.
Odpovědět
PB

Petr Blahník

11.8.2022 19:06 Reaguje na Majka Kletečková
Naprosto s Vámi souhlasím. Vysazovat smrky v 1.LVS může jenom člověk momentálně opožděný, přesto to naši lesníci dělali a možná ještě dělají. Stačí se podívat na Mapy.cz a řadu takových porostů člověk najde. Pak se nemůžeme divit, že ty porosty uschnou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 06:48 Reaguje na Petr Blahník
No vidíte a i přes to své "mentální opoždění" na rozdíl od vás beru v úvahu, že u nás existuje ekotyp chlumního smrku a právě v těch Labských soutěskách má nejnižší místo rozšíření u nás. Těsně nad sto metrů nad mořem a tedy v I LVS.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.8.2022 11:07 Reaguje na Jarek Schindler
Jo, existuje. V 1 LVS se vyskytuje převážně v inverzních údolích a roklích a je považován za autochtonní. Jinak se převážně vyskytuje v 4.-5.LVS. ;)

https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2018/05/Smrk_v_nizsich_polohach_2018.pdf
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.8.2022 19:16 Reaguje na Petr Eliáš
Další významná oblast s ekotypem chlumního smrku je například Křivoklátsko.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.8.2022 20:57
Žvásty, že ty smrkové lesy živořily může říci pouze někdo, kdo v nich
nikdy nebyl. Jak je tedy možné, že se dnes těží ti velikáni staří 100 a více let ze kterých mi přivezli odkory. Jsou v základně cca 70-80 cm v průměru a to byl živořící smrk? Nyní dospěl k mýtnímu věku a je kácen,
ať už zdravý a nebo zasažený kůrovcem. Samozřejmě v suchých rocích
neměl takové přírůstky, které měl v létech mokrých a dokonce ho nesežral
kůrovec, protože s ním lesníci úspěšně bojovali. Nyní je opět období
sucha a navíc se s kůrovcem nejen nebojovalo jak je potřeba, ale navíc
byl místy záměrně množen. To jsou ty hlavní příčiny kalamity a omlouvání
zbabrané reorganizace LČR a restitucí, kde někteří restituenti ani nejeví
zájem o svůj majetek. Toto je problém u rozkouskovaných lesů na Vysočině,
kde na některých parcelách majitelé včas nezasáhli a okolí na to doplatilo namnožením kůrovce. Zdlouhavé oslovení majitele, jeho liknavost a kůrovec
stačil vyletět. Tento systém se vymstí i u chorob a škůdců jiných dřevin,
pokud nebudou stromy včas odstraněny a dojde k rozšíření do okolí. Zákon
sice umožňuje postihovat takové vlastníky, ale les už to nezachrání. Je
tu toho zbabráno daleko víc a aktivistické kecy jsou pouhým odpoutáváním
pozornosti od skutečných příčin devastace lesů. Nasypat si popel na svou
hlavu a zkritizovat nedokonalý zákon o lesích od nich neslyším a raději
se upínají k bezzásahu a výběrové těžbě, ale proboha čeho a kdy? Co tak
asi vyroste kvalitního náhodilým přírodním výběrem? Bude to jeden strom
ze sta, nebo z desíti? Vychovávaný hospodářský les má většinu stromů
vhodných na pilařské využití a zbytky na kvalitní EKOpalivo. Jde o to,
že hospodářský les je jako správně obdělávané pole a nikoliv zaplevelená
džungle, ve které budu z bodláčí vytrhávat jednotlivé klasy obilí. Je to
návrat zpět do doby před pěstováním hospodářských lesů, kdy na řezivo
vybrali jeden strom s deseti, či sta. Tak mají vypadat hospodářské lesy
budoucnosti? A kdo v nich bude ziskově hospodařit a nebo kolik bude stát
prkno z masivu? Dovedete si představit ty náklady a ten odpad při těžbě
s polámáním okolních stromů a jejich nepoužitelnosti mimo té štěpky?
Tuším odkud vítr věje, protože nač by majitelé teplárny přestavovali
na štěpku! Ono nač taky sázet a pěstovat stromy pro potomky, když mohu
nálet vytěžit na štěpku už po dvaceti létech! Jsem rád, že jsem zažil
dobu hospodářů, kteří konali a nekecali. Lesy bývaly naši chloubou obdivovanou i cizinci a nyní tu máme holiny, nebo lesy souší čekající
na zetlení, či dokonce požár jako v NP ČŠ. Mi už to je lautr putna,
ale hlavně mladí to pochopí až bude pozdě, když budou vozit prkna od
sousedů za nekřesťanské peníze.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

11.8.2022 21:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Grafomanie gaučového odborníka v akci. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.8.2022 10:16 Reaguje na Petr Eliáš
Ámen, promluvil praktik od PC.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.8.2022 10:20 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.8.2022 07:40
Jaký pan, takový krám. Záleží na vlastníkovi, velcí vlastníci (mnohde i LČR) většinou mají své porosty v pořádku. Horší je to u malých vlastníku a rozptýlených parcel LČR. Dříve byl úsek pro hajného od 350 ha do 600ha dnes má revírník LČR 3000 ha státních lesů v 10 katastrech a k tomu ještě dalších 1000-2000 ha lesů drobných vlastníků (LOH). Tento člověk zákonitě nemůže být všude.
Na skoro na každém polesí byla lesní školka, která pěstovalo co bylo potřeba pro polesí. Na polesí byli stálý zaměstnanci a nemusely se práce nějak soutěžit.. Cena práce nehorázně narostla a nikdo dnes nevyrábí v lese např. palivo do metrů (oni by mu je stejně hned lidé ukradli).
K tomu se otevřely porosty těžbou podle majetkových hranic, bez ohledu na větrné podmínky. Následek větrné kalamity. Následné kůrovcové kalamity. V devadesátých letech bylo na zásobách (porosty k těžbě +20%) dnes je to ( -25%-30%).
K suchu jednoznačně přispívá hospodaření s vodou v krajině 70% je zemědělská půda, díky odklonu od živočišné výroby schází statkové hnojivo a v půdě chybí humus. Voda od teče nebo se odpaří. V suším období se projevil vliv budovaných meliorací, budovali jsme je 50 let. Také se navýšila plošná spotřeba pitné vody. Voda se bere ze studní, které jsou napájeny prameny z lesů. Pokles vody v lesních porostech znamená odumírání porostů 70+ let starý strom si už nevytvoří nové hlubší kořeny.
Těch vlivů je řada a opatření je jen řádném hospodaření LHP atd. Žádný převratný vynález nenahradí každodenní práci v lese. Z kaváren je třeba jít do továren, polí, luk a lesů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.8.2022 10:09 Reaguje na Jaroslav Vozáb
1*
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 10:53 Reaguje na Břetislav Machaček
"V suším období se projevil vliv budovaných meliorací, budovali jsme je 50 let." - to pro vás musí být rajská hudba:-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.8.2022 13:02 Reaguje na Jakub Graňák
S p. Vozábem se dá ve všem souhlasit, krom meliorací ;-)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.8.2022 14:56 Reaguje na Jarka O.
Proč já jsem meliorace nestavěl, ale byla tady tz společenská poptávka a co nebylo odvodněno, bylo špatně....
Lokální tůňky a rybníčky byly mnohde vysušeny a svodnice zatrubněny, už tehdy jsme na to nadávali, ale bolševik měl jiný názor... Honil se každý hektar orné půdy, dnes se zase honí hektary na dotace. Ty melioráky někde fungují jinde už ne.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.8.2022 10:21 Reaguje na Jaroslav Vozáb
,,Povaleči z kaváren do polí a továren.,,

To už tu jednou bylo a jak to dopadlo. ;-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2022 10:37 Reaguje na Petr Eliáš
Samozřejmě blbě, protože ti povaleči z kaváren jsou marní v každém směru, ruce olšové, mozek tupý, ale keců mají na rozdávání.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.8.2022 10:42 Reaguje na pavel peregrin
Tak zrovna tohle pasuje na 99% vás komoušů. :-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.8.2022 13:01 Reaguje na pavel peregrin
Ani topičství jim nešlo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 10:53 Reaguje na Jaroslav Vozáb
"Také se navýšila plošná spotřeba pitné vody" - spotřeba vody je oproti roku 1989 poloviční
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.8.2022 13:01 Reaguje na Jakub Graňák
Počítáte i maloodběr ze studní nebo jen vodovodního řadu?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 16:44 Reaguje na Jaroslav Vozáb
No nevím, i v reakci na Váš příspěvek níže: maloodběr ze studní se bude dost výrazně lokálně lišit - na venkově určitě klesl taky, protože dneska už skoro nikdo nic nechová ani nepěstuje tudíž odběry pro napojení dobytka a jiných hospodářských zvířat prudce klesly, stejně tak zálivkové vody se jistě spotřebuje méně. Navíc venkov se pomalu mění na lufťákov a ti té vody jistě nespotřebují tolik, jako starousedlíci. Jiná situace bude asi v těch všemožných satelitech kolem měst, tam to bude asi horší (ovšem jaký je poměr zásobování ze studní a vodovodního hřadu je otázka).
Nicméně si myslím, že jádro problému je ve snížené míře vsakování a rychlému odtoku povrchové vody, v tom s Vámi zcela souhlasím.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

13.8.2022 08:44 Reaguje na Jakub Graňák
Bazén v každém baráku, Tu a tam tepelné čerpadlo voda /voda. Když vana tak s vířivkou atd... Občas nepovedený vrt (nebo špatně za cementovaný..)
To prase tolik vody nepotřebovalo.
I v přírodě jsou tz spojené nádoby, když někde beru musí to jinde klesat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.8.2022 16:36 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Nevím kde žijete, ale tady (Moravskoslezský kraj) to rozhodně takhle nevypadá, bazén má tak desetina lidí, t. čerpadlo skoro nikdo, nemluvě o tom zbytku... myslím, že popisujete právě jenom ty satelity... a upřímně - těmto rozežrancům nedostatek vody ze srdce přeju.
A co taková kravka? - těch jsme tu mimo JZD měli po barákách dobře přes 20 ks, a co desítky kusů drůbeže a králíků u každého baráku?
Opět... domnívám se, že problém je na vstupu, nikoli výstupu
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

14.8.2022 15:49 Reaguje na Jakub Graňák
Polabí kousek od Kolína..... bory na píscích nad 70 let vše suché.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.8.2022 13:01 Reaguje na Jakub Graňák
Však víte, proč, nebo ne?
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.8.2022 13:52 Reaguje na Jarka O.
Odběry ze studní se určitě lokálně zvedly nahradila se u RD spotřeba právě té drahé pitné vody. Užitková voda, zalévání, bazény, atd... Ta pitná se mnohde bere z povrchových vod, tak se to v bilanci neuplatní tolik. Úspora je jen tím, že už nekapou v celém paneláku kohoutky.
Nebo chcete mi namluvit, že je menší spotřeba, když vidím jak co vše v domácnosti jede na vodu..., já pamatuji ještě lázeňské kamna ve kterých se topilo akorát v sobotu. Jinak jsme se umývali studenou (asi jsme se nenapařovali hodinu ve sprše. Za 50 let se plošně prohlubovali studny proč asi?
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.8.2022 14:04 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Množství studní stouplo a odběr z nich. P. Graňák mluvil o srovnání s r. 1989. V 90kách ve srovnání odběry z vodovodního řadu poklesly kvuli zvyšujícím se cenám vodného a stočného.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 16:47 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Řekl bych, že studny se prohlubují kvůli tomu, že voda nevsakuje... problém je spíš na "vstupu", než "výstupu".
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.8.2022 22:18 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Odpovím na meliorace. Stavely se často nesmyslně a význam mají hlavně pri vlhkém období, máte pravdu. Však už je ta doba pryč, meliorace se nestaví, většina neudržuje nebo se často neví, kudy vedou. Je to dobrý nápad a dá se s nimi regulovat hladina podz. Vody i při suchu, možná si je opět budou stavět sedláci, až je budou potřebovat. Jen myslím, že ve srovnání s vyhazováním prostředků v současnosti ty meliorace nebyly to nejhorší plýtvání prostředky. Nevím, jestli hloubka studní se během 50 let zvětšila. V domácnosti moc neušetřite, spotřeba kolísá, nejvíc se, jak správně píše p. Machaček, ušetřilo v průmyslu např. nahrazením průtokových chlazení cirkularnimi, nebo užitkovou vodou, a vrty. Má rodina spotřebuje asi 6 kubíků za měsíc.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 17:02 Reaguje na Jarka O.
Slovy pana Hanzla: "protože tu přistáli marťani z paroubkova marzu?" :-)
A teď vážně - není to jedno? Myslíte, že šetření zdrojů skrz jejich finanční náročnost je něco špatného?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.8.2022 12:07 Reaguje na Jakub Graňák
To je jediná smysluplná cesta, jak ty zdroje šetřit. Ale vybrané peníze za jejich dodatečné zpoplatnění by měly být vráceny lidem a ne rozfofrovány na podporu pochybných dotačních programů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2022 11:50 Reaguje na Jakub Graňák
Stát by měl občanům garantovat dostupnost jejich základních potřeb. Ze základních věcí nutných k životu se nemůže stát "luxusní" cenově pro mnohé nedostupná či likvidační položka.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.8.2022 22:19 Reaguje na Jakub Graňák
Ceny motivují, jenže když případnou mimozemšťanům ze Saint Tropez, kteří neinvestovali do údržeb, oprav, mají jinou cenovou politiku než byla předtím bez zlepšení kvality, tak ta cena vody jen přispěla k inflaci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.8.2022 11:09 Reaguje na Jarka O.
To není můj boj, nejsem vlatníkem žádného státního podniku
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.8.2022 16:47 Reaguje na Jakub Graňák
Ono chválit se tím, že lidé více šetří, protože je voda drahá, je jako ten "úspěch" ve snížení spotřeby plynu, když si ho půlka národa a fabrik nebude moci dovolit. Průmyslové podniky se sprchami dělníků šly do kopru a ouřadovi stačí
po směně umýt ruce. Ano absolutní spotřeba klesla, ale taky
se místo pitné používá užitková s takovým množstvím chloru,
že vás už v úterý po sprchování v továrně svědí záda a v
pátek se těšíte, že se dva dny nebudete vůbec sprchovat.
Ta voda je tak bílá, že mléko je podle ní voda. Sám jsem
to zažil, když nahradili pitnou vodu v koupelnách za hygienicky nezávadnou vonící po rybách. Certifikát OK a odmítnout se umýt po těžké práci nikdo neudělá. To jsou úspory? Asi ano, když ta voda stojí podnik 5x méně!
Drahou pitnou vodou už nikdo ani nezalévá a čerpe ji z
vrtu a nebo ze studny. No a soused bez vodovodu se diví,
že mu vysychá studna. To jsou ty úspory? Budiž, tak to
bude jako s plynem, když místo plynu zatopí lidé PETkama,
ale špatný plyn bude ušetřen! Ekologii vnucené politikou
a trhem zdar, zdar zdar! Ať žije diktát "Gryndýlu"!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.8.2022 16:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy jste stejný, jako pan Vinkler: hřímáte nad rozežranou konzumní společností, ale když dojde na šetření, tak se z toho div neobulíte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.8.2022 18:42 Reaguje na Jakub Graňák
Já vám pouze popisuji, jak k těm úsporám došlo
a nebyly to kapající kohoutky a jiné kraviny.
Porovnejte pouze zemědělství, kde klesl počet
hospodářských zvířat a tudíž i spotřebované
vody. Pak jsou tu "úspory" na mytí nádobí a
nebo vratných obalu používáním jednorázových.
Zvýšená spotřeba kupovaných nealko nápojů
taky snížila spotřebu pitné vody, když lidé
přestali dětem míchat pitnou vodu se šťávou.
To nejsou úspory, to je naopak plýtvání, ale
z jiného konce. Takže chválit režim úsporou
spotřeby pitné vody kulhá na statistice, která
neudává skutečné příčiny úspor.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.8.2022 19:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Bože daj... jde o data čsu - spotřeba domácností... žádný průmysl ani zemědělství v těchto statistikách nefiguruje a nefigurovalo ani za komára. Pokud si snad myslíte, že lidi oproti době před sametem vypijí o 90 litrů vody z kohoutku na hlavu za den méně, tak už fakt není o čem
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.8.2022 22:11 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňáku, neměl bych, ale musím. Asi jste nepracoval nikdy ve fabrice, kde chlapi po šichtě pustí horkou sprchu na plné kule, že je v té páře není ani vidět a klidně si klábosí dlouhé minuty při holení vedle u zrcadel. Když se jich zeptám, jestli by toto prováděli doma, tak hledí s otevřenou... Tehdy se fakt plýtvalo neskutečným způsobem: kdo nekrade, okrádá rodinu. Voda byla všech a nikoho. Takže bože daj za neznalost reality.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.8.2022 08:30 Reaguje na Karel Zvářal
Počkejte, to mi musíte vysvětlit: chcete říct, že spotřeba domácností=spotřeba ve fabrikách a jiných provozech? Ve fabrice jsem nikdy nepracoval, to máte pravdu, ale pracoval jsem ve chlívě a protože mám paměť jako slon, tak si velice dobře pamatuju, že první "benefit" co se po roce 89 zrušil, bylo sprchování zdarma v práci po šichtě.
Vzpoměňte si na splachovací záchody před r 89 - dvanáctilitrová vana, co při každém spláchnutí celá profičela do kanalizace, koupání ve vaně plné vody, mytí každého kousku nádobí pod tekoucím kohoutkem... cituju: "Měsíčně spotřebujete na ruční mytí až 1240 litrů vody, zatímco s myčkou v průměru jen 372 litrů!". To samé pračky. K tomu přičťěte katastrofální stav vodovodního hřadu před r.89, opět cituji: "V roce 1989 se ztratilo z jednoho kilometru vodovodního potrubí neuvěřitelných 16 842 litrů vody denně. Díky práci vodárenských společností, investicím a výrazně rychlejšímu řešení havárií dnes z jednoho kilometru vodovodní sítě unikne o 70 procent vody méně. Každý den se tak ztráty vody z jednoho kilometru potrubí sníží o 13 674 litrů. "

Tady jsou ty úspory, nic víc v tom není třeba hledat
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2022 11:55 Reaguje na Jakub Graňák
Zajímalo by mě jakou máte spotřebu vody na domáctnost pánové. Já mám 5 m3 měsíčně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.8.2022 14:15 Reaguje na Jarek Schindler
Já jsem špindíra a tudíž těch
vašich 5 kubíků mám na kvartál!
A to nemám myčku, ale pouze
úspornou pračku. Splachování
WC není až tak hrozné, pokud
žiju na vesnici, kde můžu jít na malou kamkoliv, když mám
potřebu. Je ale fakt, že mám
i užitkovou vodu ze studny,
kterou se dá jak splachovat,
tak i provádět hrubé mytí
rukou a nebo napájet zvířata.
Přehnané šetření je někdy
na škodu, protože voda v potrubí v teplých zdech už
nemá potřebnou kvalitu a to
nehovořím o té nedostatečně
ohřáté se zárodky legionely.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.8.2022 17:11 Reaguje na Jarek Schindler
4,6 pro čtyřčlennou domácnost
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.8.2022 13:58 Reaguje na Jakub Graňák
Bylo by smutné, kdyby s tech. pokrokem tomu bylo obráceně, tj. aby spotřebiče byly žravější. Samozřejmě, že o tomto důvodu úbytku vím. Dále: vymývaly se vratné lahve (mléko, pivo), bylo mnohem více špinavých provozů, dnes ty kancelářské síly se nemají kde vzpotit ani umazat, použitá petka či plechovka se odhodí do křoví, atd. atp.

Ale v tu dobu bylo vody dost, sami pracovníci VAKu říkali, že je třeba ty kanály dobře propláchnout, aby ten matroš se nikde dlouho nezdržoval. Prostě i ty kanály potřebují "pitný režim".-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.8.2022 14:52 Reaguje na Jakub Graňák
Beru, že se jedná pouze o spotřebu domácností, ale je
to spotřeba na vodoměru
domácnosti a nebo na vodoměru
potrubí k domácnostem o kterých
píšete, jak byly netěsné? Ono
i dnes se u malých úniků otálí s opravou a prioritu mají ty
velké havárie. Nechci být za škarohlída, ale četnost poruch stále narůstá a to nesvědčí o dobrém stavu vodovodní sítě.
Hodně nám je dnes nápomocna
příroda, kdy už mnoho let není
půda zamrzlá více jak 20 cm
a tudíž není potrubí ohroženo
pohyby půdy mrazem. No a to
šetření domácností může být
někdy kontraproduktivní, neboť
například nedostatečný oplach
nádobí od saponátů a vymáchání prádla po praní není pro náš
organismus to pravé ořechové.
Pokud obojí cítím po umytí
a vypraní aromatem chemie, tak je v něm/na něm přítomna i ta chemie. Skutečně čisté nemá
být ničím cítit, protože čistá
voda je bez zápachu (vůně).
V hospodě jsme jednou měli
nájemkyni, která milovala "čistotu" a pivní sklo "vonělo" Jarem. Bylo zářivě čisté, ale pivo "vonělo" po citronech. Pivo nikdo nechtěl a tak se
vrátila k řádnému oplachování
čistou vodou. Úspora vody
k oplachu se jí nevyplatila, protože pivaři odmítali navoněné pivo, které ji
vraceli. Zprvu nechápala, ale
nakonec pochopila, že taková
hygiena a úspora vody je na prd. Jinak si zkuste někdy
doma pokus s úsporně vypraným
prádlem a dejte si ho do vany
s čistou vodou a znovu vymáchejte. Možná tam pouhým
okem spatříte pěnu ze zbytků
pracího prostředku a u nádobí
dokonce "duhu", kterou udělá
na hladině saponát. Pokud ne,
tak máte super spotřebiče se
super mácháním a oplachem, ale
ty přehnaně úsporné to asi nebudou. Myje a pere teplota
a chemie + opakovaný dostatečný
oplach zcela čistou vodou. Ten
nelze odrbat nižší spotřebou
zcela čisté oplachové vody.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.8.2022 06:48 Reaguje na Jakub Graňák
Při ručním mytí se nespotřebuje víc vody jak v myčce, to je rozšířený omyl. Pokud samozřejmě nemyju po tekoucí vodou. Myčka je komfortnější , ale vody nespotřebuje méně.
Odpovědět
JJ

Jaromír Janouch

15.8.2022 07:19
Máte pravdu, že již několik desetiletí se zhoršuje stav lesů. A není to náhodou od dob kdy do práce lesníků začali kafrat ochranáři?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.8.2022 10:40 Reaguje na Jaromír Janouch
Jste kacíř, ale plně s vámi souhlasím. Lesník by měl znát svůj revír
a vědět, co má kam sázet a ne aby mu do toho kafrali polovzdělanci
na základě novodobé ideologie všemocné přírody. Stačí, že dodrbali
lesy v NP a do hospodářských lesů nemají co mluvit, protože ty
výsledky v NP mluví samy za sebe. Vraťme se k ověřené praxi hospodaření v lesích a přestaňme s experimenty, které se místo
ověření v malém ověřují rovnou celoplošně. Mám obavu, že se bude
opakovat další přešlap z mnoha, které už vzešly od ekologů bez
patřičných zkušeností. Nechci opakovaně vypisovat všechny ty
přešlapy, ale všichni je vidíme při pozorném sledování přírody.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist