https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakubn-hruska-rozklad-drivi-je-soucasti-prirozeneho-cyklu-uhliku-na-planete.paleni-fosilnich-paliv-nikoliv
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Rozklad dříví je součástí přirozeného cyklu uhlíku na planetě. Pálení fosilních paliv nikoliv

3.9.2021 | PRAHA
Dřevo se rozkládá zcela přirozeně, rozkládalo se vždy, a rozkládat se bude i v budoucnu.
Dřevo se rozkládá zcela přirozeně, rozkládalo se vždy, a rozkládat se bude i v budoucnu.
Rozklad biomasy stromů uvolní ročně do atmosféry zhruba stejně oxidu uhličitého jako roční emise z lidské činnosti. To se praví v tiskové zprávě Akademie věd ČR. Jenže pozor, ono je to trochu zavádějící srovnání (a náhodou jsou ta čísla dnes podobná - před 100 lety rozklad uvolnil 100x víc než lidské emise). A takto podáno to malinko vypadá, že ponechávání dřeva k zetlení vlastně "škodí" planetě. Mimochodem, už se takové hlasy objevily v souvislosti s bezzásahovkami na Šumavě.
 

Jenže. Ono se to dřevo prostě rozkládá zcela přirozeně, rozkládalo se vždy, a rozkládat se bude i v budoucnu. Je to přírodní proces, kterému nejde zabránit. Stejně jako se nemůžeme rozhodnout, že kvůli ochraně planety přestaneme dýchat (vydechujeme CO2, že...), nebo přestaneme čůrat, abychom nešpinili řeky, tak dřevo se prostě rozkládat nepřestane. Nemůžeme mu to zakázat.

Pokud si někdo myslí, že vytěžením a "použitím" se dřevo nějak zafixuje navždy, tak vězte, že průměrá doba setrvání dříví v oběhu, tedy než ho spálíme nebo vyhodíme na skládku, je zhruba jen 20 let. Do dlouhověkých produktů (stavby) se použije zlomek těženého dřeva.

Ale ponechání mrtvého dřeva v lesích znamená, že se víc uhlíku zabuduje do půd (které jsou velkým rezervoárem uhlíku), i když je to třeba jen 20 % z rozložených stromů.

A to vůbec nemluvím o podpoře mizející biodiverzity, která je v lesích na rozkládající se biomase stromů kriticky závislá (brouci, houby, ptáci, lišejníky, mechy a mnoho dalších). V případě holosečných těžeb totiž nastartujeme (rozrytím, osvětlením, zamokřením) oxidační procesy, které uhlík z půdy uvolní do atmosféry taky.

Rozklad dříví světových lesů je součástí přirozeného cyklu uhlíku na planetě. Pálení fosilních paliv nikoliv.

Vědecky je kvantifikace světového množství uhlíku uvolněného rozkladem velmi cenná informace, dosud neznámá. Ale prosím interpretovat ji ve správných souvislostech...


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec, pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a pro Českou geologickou službu.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

3.9.2021 14:02
Pálení fosilních paliv je zase činnost člověka, kterou se vrací zpět do oběhu uhlík, který příroda nedovedla zpět vrátit.
Obdobně má příroda problém se zpracováním guána (ptačí trus) a opět až člověk to zvládá.
Čeká nás ale ještě spousta práce, protože i vápence jsou vlastně takový nepořádek, který nám tady příroda zanechala a která rovněž budeme muset zpracovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.9.2021 16:30 Reaguje na Richard Vacek
Hluboký omyl, pálení a hnití dřeva je prakticky stejný proces se stejným výsledkem.
Odpovědět
JH

JH

4.9.2021 11:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Úplně stejný proces to není.
Odpovědět
JH

JH

4.9.2021 11:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Při spalování vzniká popel, při hnití vznikne humus. Pokud by v půdě zůstalo uváděných 20% tak to globálně nebude zase tak málo uhlíku. Při spalování dřeva těch 20% skončí v atmosféře jako CO2.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.9.2021 16:40 Reaguje na JH
"Pokud by v půdě zůstalo uváděných 20% tak to globálně nebude zase tak málo uhlíku."

Vy takovým nesmyslům věříte?
Odpovědět
JH

JH

4.9.2021 19:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Když rozklad dřeva vyrobí tolik CO2, co lidská činnost, tak 20 % uhlíku je celkem dost. A že z rozkládaného dřeva zůstane 20 % v lese, tomu se asi dá věřit. Těch 20 % uhlíku se taky časem rozloží, ale z praktického hlediska ten uhlík leží v půdě a není v atmosféře.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.9.2021 19:37 Reaguje na JH
Proboha, co jsou to za argumenty?

Pokud neřeknete jak dlouho v půdě těch 20 % uhlíku ze shnilého dřeva vydrží, tak je to o ničem! Ve stavbě máte téměř jistotu, že tam 100 % uhlíku v zabudovaném dřevě vydrží 100 let.
Odpovědět
JH

JH

5.9.2021 08:22 Reaguje na Jiří Svoboda
I v půdě může uhlík vydržet třeba i stovky let, ale přesně vám to neřeknu. Určitě ale není nesmysl, že se část uhlíku uloží v půdě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2021 12:19 Reaguje na JH
Bohužel jste neuvedl ani jeden kvantitativní údaj. To je pak diskuse marná.
Odpovědět
JH

JH

5.9.2021 17:58 Reaguje na Jiří Svoboda
To je. Pokud vy nevíte, kolik uhlíku zůstává v půdě, tak nemůžete tvrdit, že ukládání v půdě je nesmysl. Ve stavbě máte nějakou šanci, že tam uhlík ve dřevě vydrží 100 let i více, ale je otázka, jak velký je podíl tohoto dlouhodobě zabudovaného dřeva a jak dlouho vydrží to ostatní (palivové, dřevo na výrobu papíru atd). Pokud je doba setrvání v oběhu 20 let, jak je uvedeno v článku, tak humus v půdě vydrží asi déle.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2021 19:35 Reaguje na JH
Lesy tu máme na některých místech šíleně dlouho a žádná supertlustá uhlíková vrstva se tam nevytvořila.

Spíše bych řekl, že čím šetrněji se k půdě chováme, tím větší vrstva hunusu se tam vytvoří, ale jelikož je v ní stále více života, který uhlík oxiduje, velikost vrstvy se ustálí a systém přestane další uhlík zachycovat. Takže třeba v pralese bude v půdě o 20 % více uhlíku než v hospodářském lese, tyto hodnoty se ale časem přestanou měnit, akorát z hospodářskéko lesa budeme mít dřevo, jehož využitím múžeme spoustu emisí CO2 ušetřit a vypuštění CO2 ze dřeva na století odložit.

Řekl bych, že kolik humusu se z kmene vytvoří a za jak dlouho ten humus zoxiduje, je spíše pro ochranu klimatu nepodstatné.
Odpovědět
JH

JH

5.9.2021 20:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Zkuste si někde pořádně nastudovat jak probíhá rozklad dřeva v lese.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.9.2021 15:37 Reaguje na JH
Možná by to měli nastudovat ti, co rozklad dřeva v lese preferují před těžbou, aby obhájili svá tvrzení o prospěšnosti tohoto procesu pro klima. Je to jejich parketa.
Odpovědět
JH

JH

6.9.2021 19:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Možná si to budete muset nastudovat sám, abyste jim jejich tvrzení mohl vyvrátit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.9.2021 21:58 Reaguje na JH
Myslím, že ten kdo něco tvrdí, má být toto schopen doložit, a ne si to cucat z prstu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.9.2021 11:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, půda je potenciálně kolosálním sekvestorem uhlíku. Odborná literatura uvádí hodnoty až desítek tun sekvestrovaného uhlíku ročně na ha. mechanismus této sekvestrace je dvojí:
1. vlivem mikrobiální a makrobiální činnosti vznikají huminové sloučeniny, což jsou patrně největší známé makromolekuly obsahující 60 % uhlíku. Takto vázaný uhlík, může být v půdě uložen až po dobu desetitisíců let, vše je závislé pouze na šetrnosti, nebo nešetrnosti hospodaření.
2. uhlík je uložen v tělech půdních organismů, považte, že kupříkladu jeden kubický cm půdy obsahuje až několik kolometrů houbových hyf, i zde platí, že objem takto vázaného uhlíku je závislý na tom, jakým způsobem se na půdě hospodaří. I tento "kolující" uhlík může být díky neustálému koloběhu mikrobiálních aktivit v půdě vázán po desetitisíce let. Vše je odvislé jen od toho, zda vaší činností půdní horizont narůstá, nebo degraduje.
Např. v dobách před intenzifikací zemědělství půdní horizont narůstal rychlostí cca 1 cm za 100 let, od doby cca 50. let dvacátého století naopak půdní horizonty degradují rychlostí cca 1 mm ročně
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2021 12:14 Reaguje na Jakub Graňák
Ve všem vám, pane Graňáku dávám za pravdu! Ale vaše argumenty nemíří na podstatu problému.

Zkuste rozlišit, kolik uhlíku vázaného v půdě je z opadu stromů a kolik se ho tam "na tisíce let" dostane z padlého kmene stromu rozkladem jeho dřeva.

Já jsem stále přesvědčen, že mnohem více uhlíku z atmosféry dostaneme těžbou kmenů, jejich pořezáním a zabudováním do staveb. Vaše obecné poučky mne nepřesvědčily o opaku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.9.2021 13:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Já zase nepopírám, že Vaše teze o ukládání uhlíku do staveb má opodstatnění, nicméně rozhodně to není spásné řešení a to především z pohledu biodiverzity. To totiž pokládám za daleko zásadnější problém než zvýšené koncentrace CO2 v atmosféře, a v tomto směru se bez samovolně se rozkládající kulatiny neobejdeme. Už teď je z lesa vyváženo v podstatě všechno a druhy vázané na rozkládající se objemné dřevo vymírají. Mimochodem opomíjíte kořenový systém, to je také velmi významný objem organické hmoty.

Kolik uhlíku se dostane do země z padlého kmene je závislé na okolním prostředí, pokud ten kmen padne "do měkkého" tak to bude hodně. Pokud padne v aridních oblastech (typicky někde v tajze), tak prakticky celý zůstane pod zemí, v pralese toho bude málo, když odhlédnu od objemu rozloženého houbami a zabudovaného do houbových hyf, tak poslouží mikroorganismům, hmyzu... a stane se součástí potravního řetězce, kde bude "ve vznosu" dokud se potravní řetězec nezhroutí, k čemuž ovšem sám člověk výrazně přispívá. Samozřejmě bude významná část "prodýchána", avšak rozhodně to nebude všechno. Jednoduše lze říci, že záleží na tom, zda rozklad bude probíhat v aerobním, nebo anaerobním (petrifikací) prostředí. Pokud mě paměť neklame, tak jste pracovníkem akademie věd, odkážu Vás tudíž na ústav půdoznalství a mikrobiologie, tam budou jistě odborníci na slovo vzatí.

Jinak si dovolím ještě jeden aktuální, poněkud jízlivý (za to se omlouvám) postřeh. Ceny dřeva jsou momentálně velmi vysoké a to především z důvodu vysoké poptávky v Americe. Tam se staví baráky ze dřeva, přitom je každou chvíli sfoukne nějaké tornádo. Takto znehodnocené dřevo patrně končí tak, že vyfučí někde komínem, takže to taky asi není zrovna efektivně dlouhodobě uložený uhlík.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2021 14:54 Reaguje na Jakub Graňák
Zase ve všem s vámi souhlasím. Spásné řešení to není, ale je to vhodný příspěvek k řešení ochrany klimatu. Vše je o rozumném kompromisu. V lese vyroste spousta pokřivených stromů, které se pro stavební účely nehodí, stejně tak tam může zůstat všechno palivové (nahnilé) dřevo. Pro biodiversitu myslím stačí 1/3 kmenů, které tam zůstanou. Už i tak les bude vypadat dost "zanedbaně".

Váš postřeh je věcný, nikoliv jízlivý. Musíme se naučit stavět dřevěné domy kvalitně, aby je tornáda nesfukovala. Chytrá dřevěná konstrukce může být velmi pevná i při malém množství použitého dřeva a ještě vytvoří dosti prostoru pro snadné uložení velkého množství tepelné izolace viz www.optimalizmus.cz . Eiffelovka by asi tornádo přežila, byť na ni až tak moc oceli nepadlo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.9.2021 18:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Třetina se mi zdá moc, optimum bych viděl někde kolem 15 %.

Mě se líbí přístup jaký je v Japonsku, tam je spousta nových odolných a inspirativních budov, mimochodem tam stojí i nejstarší dřevostavba stará 1200 let
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2021 19:37 Reaguje na Jakub Graňák
Těší mne, že nám názory zkonvergovaly!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.9.2021 19:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Nápodobně, buďte zdráv
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.9.2021 18:34 Reaguje na JH
Kus dřeva ležící na zemi shnije pakticky na popel a do země se nedostane vůbec nic. To by musel člověk zaoral nebo zakopal.
Samozřejmě humus je meziprodukt, který se rozpadne taky, spalování je rychlejší a emituje prachové částice (kouř), ale výsledek je pořád stejný. CO2 + stopové minerály.
Odpovědět
JH

JH

5.9.2021 19:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Z každého rozkladu něco zůstane, nejen popel. Humus se nakonec rozloží, to je pravda, ale trvá to dost dlouho. A pokud se průběžně doplňuje, tvoří trvalou zásobu uhlíku v půdě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.9.2021 08:35 Reaguje na JH
Jistě. Jmenuje se to koloběh uhlíku a probíhá to stovky miliónu let a je to stále automaticky vyvažováno na nulu.
Pokud se do toho nějak zvenčí zasáhne, celý systém se rozhodí a klima se začne měnit.
A my do toho praštili kladivem, tak se nesmíme divit.
Odpovědět
JH

JH

6.9.2021 19:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jsem myslel uhlík v organické hmotě, ne tvorbu diamantů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.9.2021 16:32 Reaguje na JH
Podobně si můžete vytvořit zásobu vody v odšpuntované vaně, když do ní pořád necháte natékat vodu. Že se vám to zdá na hlavu. Mně taky.
Odpovědět
JH

JH

6.9.2021 17:05 Reaguje na Jiří Svoboda
I v odšpuntované vaně může být celkem dost vody, pokud bude dostatečně velkou dírou přitékat. Podobně je to v lese s humusem.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.9.2021 22:07 Reaguje na JH
A vám to nepřipadá na palici takto si dělat zásoby vody? Já bych použil vanu se špuntem. A toho přítoku můžu využít na napuštění stovek van.

Když už nám les to CO2 vychytá, tak ho zase nevypusťne jen tak do atmosféry!
Odpovědět
JH

JH

7.9.2021 08:20 Reaguje na Jiří Svoboda
Všechno živé funguje jako odšpuntovaná vana, do které něco přitéká a zase to vytéká ven. Mrtvé dřevo může nakrmit plno živých organismů a uhlík se tak průběžně ukládá v živé hmotě. I ukládání uhlíku do staveb je napouštění odšpuntované vany, každý kus dřeva se jednou rozpadne nebo shoří.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.9.2021 15:16 Reaguje na JH
Ne, ten špunt z vany vytáhnete až za 100 let. Navíc ta zašpuntovaná vana slouží lidem a významně snižuje uhlíkovou stopu jejich bydlení - pokud si postaví pasivní dřevostavbu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.9.2021 16:25
Pěkně a objektivně napsáno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.9.2021 16:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže tam není vysvětleno vůbec nic. Já netušil, kolik lidí vůbec nevidí rozdíl mezi oběhovým a fosilním uhlíkem a tady to taky vysvětleno není.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.9.2021 08:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano. O čem ten článek vlastně je? Úklid a pálení dřeva z lesa p. Hruška doufám nepovažuje za spalování fosilniho paliva. Výroba pralesů z lesů klimatickému snažení nějak prospěje? Jen naše lesy získají jiný vzhled a jiné druhy rostlin a živočichů.
Odpovědět
JH

JH

4.9.2021 11:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Jestli to není tím, že článek nebyl o fosilním uhlíku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.9.2021 18:36 Reaguje na JH
No právě. Je tam uvedeno, kolik uhlíku emitují lesy a pokud se nenapíše, že je to uhlík oběhový, který ničemu nevadí, tak je to minimálně zaváděnící, spíš demagogické,
Odpovědět
JH

JH

5.9.2021 20:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Je rozdíl, jestli je "oběhový" uhlík v atmosféře nebo jestli je vázaný v nějaké organické formě.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.9.2021 22:37 Reaguje na Pavel Hanzl
O demagogii asi nejde, jen o zamyšlení nad částmi koloběhu uhliku v přírodě a který že způsob je schopný uhlík vázat nejdelší dobu. Biomasa se dá rozložit několika způsoby, už je nahoře někdo popsal. A podle podmínek může být produkt i rašelina nebo uhlí, které zadrží uhlík na století, tisíciletí až miliony let než je někdo vezme zpět do oběhu. Blíží se vánoce, tak mě napadlo, že perly a diamant taky v sobě zadržují uhlík. Jen přemýšlím, jak šetrně sdělit manželovi, že by to byl ekologický dárek. Asi na to nepřistoupí:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.9.2021 08:39 Reaguje na Jarka O.
Řešením by bylo ze zelené hmoty velmi jednoduše vydestilovat uhlík a natlačit ho zpět do ropných nebo uhelných slojí.
Metoda CCS je založena na navázání CO2 na vápník a taky ukládá uhlík pod zem.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.9.2021 19:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Řešení neexistuje, uhlík v různých formách byl, je a bude, a nikam se nemůže ztratit. Něco destilovat (?:-)), navazovat, uschovávat pomocí lidských technologií je tak drahé až je to neekologické. Proto je článek jen popis, anebo máte možná pravdu, může být zavádějící. Víc CO2 v atmosféře-rychlejsi růst rostlin. Chceme čistší vzduch? Řešení by byla JE. Lidi v zap. Evropě si myslí, že přechodem na OZE bude evropa soběstačná ve výrobě elektřiny a nezávislá na Rusku a že Putin bojuje proti evropským OZE, aby mohl evropě dodávat plyn a ropu. Nevím, proč to ríkají. Asi by to chtělo 1 škaredou zimu a zeptat se potom.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.9.2021 16:26
Proto je třeba dřevo zralých stromů těžit a stavět z nich pasivní domy, aby se uvolnění CO2 do atmosféry co nejvíce oddálilo a efekt lesa se zhruba zdvojnásobil. Pokud nebudeme používat dřevo na stavbách, ale místo toho beton a cihly, podpoříme vámi odmítanou nesprávnou činnost - spalování fosilních paliv.

Že 20 % uhlíku ze shnilých stromů zůstane v půdě, to si asi děláte srandu! Odkud to máte?

Nechat dřevo zetlít v lese planetě neškodí ale ani moc nepomáhá. Byla by škoda, aby nepomáhalo mnohonásobně více!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.9.2021 16:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Dřevo ve stavbě odloží rozpad o asi 20 let, což nikoho nevytrhne a navíc se tak použije zcela nepatrný zlomek.
Beton a cihly samy na výrobu vypouští emise, jenže to celé má zcela marginální dopad. Ten zásadní má čínská energetika.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.9.2021 20:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Proto jsou firmy, které vykupují staré dřevo/trámy ( desítky - stovky let ), fošny, z bouraček, k novému použití, co !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.9.2021 07:43 Reaguje na smějící se bestie
To vykupují z komerčních důvodů, protože se z toho dělají repliky historických budov, rustikální stavby, napodobeniny starých objektů atd. atd. někdy i velmi zajímavý nábytek.
S ekologií to NIC společného nemá.
Odpovědět
J

Josef Mozek

4.9.2021 11:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Příspěvěk spíše poukazoval na to, že dřevostavby nemají životnost 20 let, jak vy uvádíte, ale mnohem délší, i stovky let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.9.2021 18:30 Reaguje na Josef Mozek
Ty dnešní už ne. Starou a olezlou OSB desku skutečně už nikdo nepotřebuje na nic, nic zajímavého a hezkého na ní už není.
Kouzlo má jen masiv (ne ty parketky), ale masivní dřevo z pily.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.9.2021 15:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Dřevo na stavbě (šaluňky, podlážky) asi opravdu odloží rozpad jen o 20 let. Ve stavbě je to asi 100 let.

Vaše argunetační fauly jsou opravdu nechutné!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.9.2021 18:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Zase obviňujute zcela nesmyslně, napište, KOLIK dřeva se třeba v Evropě použije na stavby? Bude to 0.1% nebo ještě míň? A napište jaký to má vliv na globální oteplování.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2021 19:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty pily, co jedou, produkují hlavně stavební dřevo! Tedy většina dřeva, co se vytěží, jde do staveb.

Řešení GO musí probíhat v mnoha sektorech a pokud by dřevo vyřešilo 1/3 emisí ve stavebnictví a provozu budov, pár % globálních emisí by to mohlo znamenat. Důležté je, že by to vlastně nic nestálo, protože pasivní dřevostavby mohou být levnější než klasické domy.

Zkuste se podívat, jaké blbosti o dřevě píšete, a sám posuďte oprávněnost mého obviňování.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.9.2021 08:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Dřevo nemůže řešit žádnou třetinu emisí ve stavebnictví, možná tak třetinu procenta, když moc. Navíc se stavební dřevo po použití likviduje, tj. pálí.
Dřevostavby jsou silně sycené plnidly a lepidly (plastem) mají polystyrénové izolace atd. atd. a toho skutečného dřeva tam až taková převaha není. Eurohranoly a jiné masivní dřevo ano, ale toho není ani dřevostavbě většina.

Každopádně těch 50 mld. tun ročních emisí CO2 to nevytrhne.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.9.2021 15:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Pak už nám tedy nezbývá nic jiného, než všude namontovat FVE a modlit se.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist