https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-dolezal-ze-zemedelce-se-stava-urednik.pet-nejvetsich-byrokratickych-absurdit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Doležal: Ze zemědělce se stává úředník. Pět největších byrokratických absurdit

29.9.2024
Balík, jeden. To sedí. Ilustrační snímek.
Balík, jeden. To sedí. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Den strávený prací na poli nebo ve stáji, večer u počítače vyplňováním tabulek. I tak vypadá každodenní řehole některých zemědělců. Musí zvládat stále nové administrativní povinnosti, které se na ně valí z Bruselu nebo které jim vymýšlejí čeští úředníci. Ministerstvo zemědělství přitom slibovalo, že se zasadí o snížení byrokratické zátěže zemědělců. Podívejte se na pět největších absurdit, kterým se čeští pěstitelé a chovatelé patrně nevyhnou.
 
Vymýšlení stále dalších administrativních povinností pro zemědělce a následné úřední kontroly, zda je splnili, je v Česku dlouholetý problém. Jeden zemědělský podnik na Kolínsku navštívili kontroloři hned třikrát v jednom týdnu, a to z finančního úřadu, hygieny a Státního zemědělského intervenčního fondu. Čas mu nezabrala pouze samotná kontrola, ale i příprava na ni. Dostal předem list formátu A4 s pokyny, které dokumenty bude muset úředníkům předložit v originální verzi.

V době digitalizace dokumentů se to zdá absurdní, ale rozhodně se nejedná o ojedinělý případ. Nesmyslných kontrol našich chovatelů a pěstitelů naopak přibývá. Problém je to především pro menší podniky, které si nemohou dovolit zaměstnat pracovníka pouze na plnění těchto povinností a musí je zvládnout vlastními silami.

Co se chystá na české zemědělce?

1. Nařízení EU proti odlesňování, které se neděje

Evropské firmy by měly již za tři měsíce prokazovat, že produkce dřeva, kávy, kakaa, palmového oleje, kaučuku, sóji či skotu nebyla spojena s odlesňováním. Snahou je zabránit dalšímu kácení pralesů kvůli zvýšení zemědělské produkce v rozvojových zemích. Tento problém však není aktuální v Česku ani jiných evropských zemích, kde naopak výměra lesních ploch roste. Pro zemědělce to v praxi znamená, že bude muset doložit elektronickým certifikátem EU u každého kusu skotu údaje o místě chovu, původu krmiv a další informace. Tato data od něj následně budou chtít potravináři, od nichž je zase budou požadovat obchodníci, aby novým pravidlům vyhověli.

Stále ale nejsou k dispozici potřebné nástroje, tedy slibovaný IT systém ani přesná implementační pravidla. Proto se Agrární komora ČR spojila s Potravinářskou komorou ČR a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a vyzvaly ministra zemědělství Marka Výborného a premiéra Petra Fialu, aby se zasadili přinejmenším o odklad tohoto nařízení.

2. Počítání a vykazování emisí

Rovněž od příštího roku budou muset dodavatelé některých obchodních řetězců povinně poskytovat údaje o své uhlíkové stopě. Tyto údaje budou požadovat zase od svých dodavatelů, k nimž patří i zemědělci. Někteří byli nuceni již nyní vyplňovat poměrně obsáhlé dotazníky. Do uhlíkové stopy se započítává třeba spotřeba paliv, výroba osiv, okyselování půdy či emise do půdy při pěstování plodin.

Agrární komora ČR by proto uvítala jednotnou metodiku pro vykazování emisí, která by plnění nových povinností harmonizovala a do systému vnesla jasná pravidla. Ideální by bylo vytvoření kalkulačky, prostřednictvím které by si každý podnik mohl vypočítat emisní zátěž, jako to již udělaly jiné státy. V opačném případě hrozí další nárůst administrativy, což bude stát čas i peníze nejen zemědělce.

3. Skutečná, nebo nahodilá erozní událost?

Na zemědělce se dále chystá zpřísnění pravidel pro ochranu půdy proti erozi, které má platit od července 2025. Toto zpřísnění zároveň znamená, že na 65 procent orné půdy bude pohlíženo jako na erozně ohroženou, dosud to bylo 25 procent. Chránit půdu před větrnou a vodní erozí je správné a zemědělci to také již dávno dělají. Pečovat o půdu a usilovat o zachování jejích přirozených vlastností je jejich prioritou, protože se jedná o základní výrobní prostředek v zemědělské prvovýrobě. Nicméně je nezbytné rozlišovat mezi nahodilou erozní událostí, kterou způsobily například extrémní přívalové srážky a jiné nestandardní projevy počasí, a opakovanou erozní událostí.

Zpřísnění protierozních opatření by proto mělo předcházet zlepšení monitoringu, aby bylo možné získat reálnou představu o aktuálním ohrožení zemědělské půdy, a dopadová studie nových pravidel, kterou Ministerstvo zemědělství slibuje již několik měsíců. Pokud se ukáže, že zemědělec nehospodaří v souladu s doporučeními a eroze se u něj opakovaně objeví z důvodu jeho pochybení, měl by být potrestán. Čeští zemědělci tak budou muset navíc dodržovat přísnější protierozní opatření než ostatní v Evropské unii, přestože ministr zemědělství Marek Výborný opakovaně veřejně slíbil, že nad rámec toho, co požaduje EU, nepůjde.

4. Havarijní plány

Zemědělci také budou muset v rámci novely vodního zákona aktualizovat své stávající havarijní plány, a to kvůli používání tzv. závadných látek. Mezi ty se počítají přípravky na ochranu rostlin, ale i močůvka nebo kejda. Tyto havarijní plány mají dále povinnost vložit do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností ISPOP nejpozději do konce července 2026. Pro podniky to může znamenat značné a nečekané náklady spojené s touto byrokratickou zátěží.

5. Digitalizace půdní evidence, kvůli které přibylo administrativy

Digitalizace půdní evidence neboli AMS (Area Monitoring System) ve vazbě na jednotnou žádost teoreticky měla snížit administrativní zátěž. Systém se nicméně od začátku potýkal s řadou nedostatků, jejichž řešení přenášel na samotné zemědělce. V první fázi nebyl například schopen rozeznat vojtěšku od trvalých travních porostů, což jsou z hlediska dotační podmíněnosti zcela jiné kategorie. V praxi to vypadalo tak, že při zjištění údajné chyby se musel pěstitel fyzicky dostavit na místo a pořídit snímek, aby doložil, že k pochybení z jeho strany nedošlo. Tím mnohdy došlo ke zpoždění administrace a také výplat podpor z jednotné žádosti.

V letošním roce byl problém s kontrolou provedení první seče do 31. července, kdy satelity nedokázaly při nepřízni počasí vyhodnotit, zda na daném pozemku první seč proběhla. To, že se nyní tato záležitost řeší čestnými prohlášeními žadatele, opět přenáší další povinnosti na samotné zemědělce a ve finále by mohlo ohrožovat výplatu záloh přímých plateb, která byla zemědělcům v letošním roce přislíbena v reakci na problémy s provozním financováním, jež vznikly vinou vyšších nákladů a stagnujících cen zemědělských komodit v letošním roce.

Příkladů administrativních povinností, které zemědělci musí plnit nad rámec svých běžných činností, je mnohem více. Celý proces často ztěžuje i nedostatečné sdílení výsledků kontrol mezi jednotlivými orgány. Následné případné nedodržování lhůt, k němuž nemusí docházet vinou zemědělců, může ohrozit výplatu dotačních podpor. Agrární komora ČR bude na tyto problémy, s nimiž se zemědělci potýkají, nadále upozorňovat.


reklama

 
foto - Doležal Jan
Jan Doležal
Autor je prezident Agrární komory České republiky.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

29.9.2024 07:12
Už se dávno stal.
Sedlák Švehla, by na ty byrokraty vzal bič !
Odpovědět
AI

Animoid II

29.9.2024 09:42 Reaguje na smějící se bestie
Švehla nebyl sedlák, byl to velice bohatý, inteligentní agrárník, který by místo skuhrání a vyhrožování hledal a našel řešení. A ministr Výborný je zatím ten nejlepši, co na tomto místě byl, a to pamatuju starýho Tomana, ..Kubáta, Luxe, ..Bendla,....Gandaloviče, .mladýho Tomana...Jurečku, Nekulu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.9.2024 09:48 Reaguje na Animoid II
To nemyslíte vážně, že ne?
Odpovědět
sv

s v

29.9.2024 15:35 Reaguje na pavel peregrin

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět

Petr Šrámek

1.10.2024 19:43 Reaguje na pavel peregrin
Chci ten matroš co má taky zkusit!!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.9.2024 11:20 Reaguje na Animoid II
Agrárník není sedlák ?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.9.2024 11:22 Reaguje na Animoid II
A lidovci v čele ministerstva, se předváděli všichni -
směrem do kytek !
Odpovědět
sv

s v

29.9.2024 15:37 Reaguje na smějící se bestie
Aspoň těm kytkám se dostalo. Soudruh toman a bureš směrovali všechno do vlastní kapsy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.9.2024 06:43 Reaguje na s v
Že by až tak, co !
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.9.2024 07:19
Počty byrokratů - parazitů jsou neskutečné a přitom stále nezvládají nesmysly, které vyplodí i řešit. Proto se snaží přesunout povinnost vyplňování nesmyslných tabulek a statistik na ostatní.
A čemu že ta vyplněná hlášení slouží? No to ukázala nadčasová česká komedie popisující realitu dneška:
https://youtu.be/dAjyveGvg0w?si=tb0vzV2EFsXr3WYV
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.9.2024 08:51 Reaguje na Richard Vacek
Slouží jenom, k " důležitosti " přemnoženého státního ouřednictva !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.9.2024 09:09
To je amerikanizace zemědělství. Farmář v Americe sedí u počítače a objednává práce (cenově optimální) různých firem na svá pole, sklady, výrobny, často tisíce kilometrů od jeho bydliště. Po sklizni hledá optimální příležitost na prodej výrobku, optimální půjčku....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2024 08:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ovšem ten farmář má těch tisíce kilometrů daleko třeba 10 tisíc hektarů tam, 20 tisíc hektarů jinde a to v 5 - 10 lánech či parcelách. Může si dovolit klidně řídit ten traktor ze vzdálenosti toho tisíe kilometrů, protože ráno mu pomocník traktor nastartuje a nasměruje a ten traktor jede pořád jedním směrem po poli půl směny. V polovině směny ho na konci pole obrátí a jede zpátky.
Ne jako u nás, kde má zemědělec po zásahu zelených aktivitů maximálně 30 hektarové lány, ty má ale poskládaný z 30 - 50 různých parcel různých majitelů po rozlohách od 500 m čtverečních po hektar a na každou tuto parcelu musí zemědělec zvlášť vyplňovat všechny ty debilní hlášení.
Odpovědět
AI

Animoid II

29.9.2024 09:31
Digitalizace zatěžuje všechny obory, často mnohem víc, než zemědělce viz. stavební řízení. Faktem ale je, že přírodní procesy s jejich nevypočitatelností, do přesných tabulek nacpat snadno a prostě nelze. A i samotné nastavení systému dotací a jeho kontroly je, zejména pro malého zemědělce, za hranou jeho fyzických možností. Chybí mezioboroví specialisté, kteří by dokázali vytvořit systém nezatěžujíci uživatele, ppskytující potřebná data. Často se složitě sbírají údaje, které nakonec nikdo nepotřebuje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2024 08:26 Reaguje na Animoid II
Nesmysl. Správná a bezchybná digitalizace naopak práci proti klasickému papírování mnohonásobně urychluje, protože to papírování automatizuje a převádí z člověka na ten počítačový systém.
Jen ta digitalizace musí být správná a bezchybná, ať už se jedná o chyby vlastní digitalizace nebo o tak postavenou digitalizaci, kdy uživatel z principu takové digitalizace svou prací v tom systému chyby generuje.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

29.9.2024 09:31
A čemu se divíte? Úředník přece nepotřebuje od farmářů peníze. Potřebuje od (nejen) farmářů papír, zpracovaný, podepsaný a orazítkovaný. Případně elektronicky vyplněný a podepsaný formulář, aby sám za nic nenesl odpovědnost a mohl svému nadřízenému doložit důležitost své pracovní pozice.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.9.2024 11:23 Reaguje na Tonda Selektoda
1*
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

29.9.2024 11:07
Státní správa je v zákoně definována jako služby veřejnosti. V dnešní době se to nějak obrací. Veřejnost slouží státní správě( úředníkům). Nikomu to nevadí. To bude nejspíš tím, že v minulosti byla veřejnost ve většine, blížíme se k době kdy budou ve většine úředníci. Jak to skončí ? XXXX
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.9.2024 11:25 Reaguje na Alena Lyskova
Vadí to mnohým, stejně jako jiné věci, jenom tím že nechodí volit, to vlastně podporují.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.9.2024 12:45 Reaguje na smějící se bestie
Stačilo by zakázat úředníkům počítače. Pak by ti šílenci přišli o možnost jak spamovat ostatním své požadavky. Pěkně poštou, husím brkem na papíře a hned nám bude stačit úředníků jako za Marie Terezie.
Odpovědět
sv

s v

29.9.2024 15:38 Reaguje na Richard Vacek
Chceš dotační prachy? No tak musíš vyplňovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.9.2024 16:25 Reaguje na s v
Jasně. S tím by nikdo normální problém neměl. Problém nastává v okamžiku, kdy si na tu dotační žádost musíš zjednat firmu, abys ji byl schopný vůbec udělat. A ubezpečuju tě, že ani úřady nejsou jednotny ve svých požadavcích, stačí třeba žádost o podporu na osiva, čerstvá zkušenost. Takže je tady asi něco hodně špatně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.9.2024 06:44 Reaguje na pavel peregrin
1**
Odpovědět
sv

s v

30.9.2024 18:01 Reaguje na pavel peregrin
Opět jednoduchá odpověď. Neber dotační prachy nebo si stěžuj na dotační velkotuneláře typu bureš a toman, kteří byli sedm let u koryta, nic s tím neudělali, naopak nahrabali si nejvíc, a to na úkor státu a drobných podnikatelů a živnostníků.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.9.2024 20:43 Reaguje na s v
Taky jednoduchá odpověď- pokud budou komodity vykupovány za svoji skutečnou cenu, nebude nikdo v téhle-a nejen v téhle-republice potřebovat jakoukoliv dotaci. Jenže toho se vlády a potažmo úřady bojí jak čert kříže, protože by o práci přišly tisíce zbytečných příživníků, naprosto zbytečných lidí, kteří pouze překáží a nevytváří žádné hodnoty. A pokud vím, neudělal s tím nikdo nic ani před Babišem s Tomanem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2024 08:21 Reaguje na pavel peregrin
Tady je problém. Potraviny jsou tak levné, že žádný sedlák se nemá šanci uživit. Během pár let by zemědělství v Evropě prakticky skončilo. Zůstalo by pár největších agrobaronů a zbytek země by zarostl lebedou, byli bychom totálně závislí na dovozu. Tudy cesta nevede.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2024 08:38
Vzhledem k tomu, že Agrární komora je ve vlastnictví Agrofertu a průmyslových agrobaronů, bral bych všechny informace s rezervou. Právě oni těží maximum dotací a snaží s es systémem maximálně vydupat a mám obavu, že všechna tahle nesmyslná nařízení je dělána hlavně proti nim, aby se to ztížilo. To, že to padá na sedláky, je samozřejmě chyba.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.9.2024 12:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Padá to na všechny stejně, holt je naše ministerstvo papežštější než papež.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2024 16:18 Reaguje na pavel peregrin
Agrofert je největší pobírač dotací z celé EU a to s výrazným předstihem. Potom má logicky velkou sílu lobbingu a ovládá dotační komise i celou Agrární komoru, tím pádem bude mít velký vliv i na MZ.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.9.2024 17:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Že by si sami pro sebe dělali složitý systém? To asi sotva.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.9.2024 21:59 Reaguje na pavel peregrin
Ne. Pro ostatní sedláky, oni jsou přece mezi nimi ti rovnější.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.10.2024 12:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže ty žádosti musí vyplnit zrovna tak. V tom úleva není.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.10.2024 18:27 Reaguje na pavel peregrin
Mají na to ouředníka a hlavně kontrolní ouřad je jejich vazal.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.10.2024 19:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Agrofertu všichni házejí klacky pod nohy. Kontrolní úřad kontroluje Agrofert i posledního sedláčka. Jistě, člověka, který se věnuje jen této administrativě, podniky Agrofertu mají. Ale to ty větší ostatní taky.
Shrnuto- nevěřte pohádkám, byrokratickou zátěží trpí všichni s tím rozdílem, že ekonomicky silné subjekty se s tím dovedou lépe poprat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2024 08:12 Reaguje na pavel peregrin
S těmi klacky bych to rozhodně tak neviděl. Nemá to přece logiku, proč by to někdo dělal, když ho to může profesně pouze poškodit?Podívejte se na praktické jednání ouřadů. Takový ÚOHS (Rafaj, Mlsna) šel vždy na ruku Agrofertu až nechutně, Policie babišovy zločiny zásadně nevyšetřuje, soudy nedělají nic (čapák) nebo vydají zcela ostudný rozsudek (otrava Bečvy).
Odpovědět
HH

Honza Honza

30.9.2024 11:06
Za socializmu to byl 5 letý plán, socialistická soutěž, hrdina soc. práce. Zadavatelé těchto programů nejvíce přispěli k pádu socializmu.
Zadavatelé nařízení EU přispívají k jejímu pádu. Podporovatelé těchto programů (plných byrokracie, omezení = proti svobodě člověka, proti liberalizmu) - p. Leyenová, Piráti, p. Hanzl přispívají k pádu EU, přitom EU je záchrana civilizace Evropy před USA a Čínou. Naopak její kritici - staří členové ODS, motoristé, Stačilo přispívají k její obrodě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2024 08:43 Reaguje na Honza Honza
Nesmysl. Za socialismu to byla práce jednou za týden na půl hodiny nebo 5 minut a bez nějakých požadavků na přesnost. Za dodržení určitých podmínek tam mohl každý nalhat cokoliv.
Je pravda, že na okrese, kraji na to byli placení referenti, kteří nic jiného než toto nedělali stejně jako na okresních a krajských výborech KSČ byli podobně pověření členové výboru. To byl ale proti dnešnímu počtu takových parazitů úplně zanedbatelný počet.
Socialismus dojel na obrovskou nepružnost, protože Komunistická strana sebrala celý stát a ten řídila v podstatě jako jednu obrovskou jedinou firmu. Která byla ještě mnohonásobně větší než dnešní obří korporace, tutíž byla ještě mnohonásobně nepružnější než dnešní velké korporace. Viz pětileté závazné plány, na těch to asi bylo vidět nejvíc. A na například Slušovicích, které získaly oficiálně povolení podnikat mimo tuto zkostnatělou strukturu obří firmy a tak snadno v tom JZD nashromáždili miliardy zisků.
Navíc to byla z politických důvodů totalitního státu firma, která nešla reformovat a nemohla se mimo politické struktury Komunistické strany vyvíjet.
Dneska ta byrokratizace a regulace z Brusele je mnohonásobně intenzívnější a množství parazitů provádějících neproduktivní činnost, když tam započteme i zelené, je mnohem vyšší. Zase naděje je v tom, že dosud celá EU není řízena jako jedna firma a teoreticky by tak EU měla být zatím nějakým způsobem reformovatelná a přístupná změnám.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.9.2024 20:17
Vám to lidé ještě nedošlo, že ta kvanta pseudovzdělanců ze škol pochybné
kvality potřebuje místo v nějaké kanceláři? I ta hra s čísly(statistika)
potřebuje údaje, aby měla co vkládat do svých výpočtů a ty údaje potřebuje
od těch, kteří vytvářejí něco hmatatelného. Aby ministr mohl argumentovat
nějakými údaji, tak musí zemědělci poskytnout podklady. Když bude chtít
údaje o počtu potkanů živících se u hospodářských zvířat, tak je budou
zemědělci vykazovat, aby splnili nesmyslné nařízení. Že přeháním? Ale
kdeže! Koho by někdy napadlo, že bude existovat Centrální evidence zvířat,
včetně včelstev a bez splnění oznamovací povinnosti budou hrozit sankce.
Beru, když to vykazovaly spolky chovatelů, ale aby na to stát zřídil úřad?
Tato společnost na byrokracii zajde a je to vidět u zkostnatělého řízení
průmyslu, který přestává být operativní podle požadavků trhu a než se
rozhoupou, tak už je poptávka po zboží uspokojena zbožím z Asie. Tam
rozhodují rychle a bez zbytečné byrokracie. EU si v byrokracii doslova
slastně rochní jako divočák v bahně a byrokratickým bahnem (lejstry)
si ouřadové chrání kůži(zaměstnání) před hmyzem (skutečnou prací).
Bez lejster obilí vyroste, ale bez lejstra jako by ani nevyrostlo.
Kdysi si můj děda zapisoval výnosy do Katolického kalendáře a nikomu
nikam nic nehlásil. Začali s tím Němci za války a po válce už se to
nezrušilo. Němci jsou pověstní byrokrati a naučili to celou Evropu.
No a chceme-li být v EU, tak budeme časem vykazovat i ty potkany.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.9.2024 20:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak to je. A docela bych se pobavil, kdyby se nějakým řízením dostali Ukrajinci do EU. To by čuměli na drát, když by po nich najednou chtěli parcelovat jejich ohromné lány na políčka, pásy, biokoridory, úhory etc. všechny nesmysly, které vyžadují po nás. Nebo že by ne?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2024 09:34 Reaguje na pavel peregrin
Má předpověď je ta, že Ukrajina nebude mít kam vstupovat.
Pro EU by byla žumpou na dotace a EU zkrachuje dříve, než
bude ke vstupu Ukrajina připravena. Může to být ale čistě
politicky urychlený vstup, který ale taky urychlí krach EU.
Jinak dělení polí na nudličky někde význam má, ale jinde
je to zbytečný nesmysl. U nás jsou v okolí 200 let lány
polí o velikosti 50 a více hektarů a žádnou erozí netrpí,
protože ji naopak jílovitá půda potřebuje, aby šla vůbec
osít. V zimě je žádaný holomráz drobící hroudy a vítr,
který pomáhá povrch půdy po orbě uhladit. Po takové zimě
stačilo pole pobránovat a osít, ale když nemrzne, tak
na jaře nastoupí disky a kultivátory, aby šlo pole vůbec
osít. Za suchého jara není traktor v oblacích prachu ani
vidět a za mokra je v pohotovosti druhý, aby vytáhl ten
zapadnutý do bahna ven. Rozdělit takové pole na nudličky,
tak to pole nechají nájemci i vlastníci raději ladem, než
přejíždět z políčka na políčko a zbytečně pálit naftu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2024 09:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Záleží jak vyjdou budoucí možné mírové rozhovory. Ukrajina ale potřebuje aspoň nahodit vějičku vstupu do EU, protože bude potřebovat peníze EU na obnovu své infrastruktury. Bez těch peněz bude obnovat ekonomiku minimálně 30 let, s nimi do 5 let. EU zase potřebuje další levnou robotárnu kvalitních komponent pro své firmy, ideálně v jednotném ekonomickém prostoru EU. Což je jeden z důvodů podpory Ukrajiny v EU. A současně EU zase čeká, že obnovu Ukrajiny budou dělat evropské firmy, tuíž peníze na obnovu Ukrajiny zůstanou v těch firmách v EU a přispějí k ekonomickému růstu EU.
Ukrajina nakonec do EU vstoupit nemusí, ale po válce, má li být ukončení války pro Ukrajinu úspěšné, to musí vypadat tak, že Ukrajina vstoupí do EU plus do NATO.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

1.10.2024 13:56 Reaguje na pavel peregrin
Nebudú čumieť nikam, budú nádeníkmi na kedysi vlastnom. Za totáča som bol v Rakúsku na exkurzii. Majiteľovi tam plečkoval Juhoslovan. Ekologicky, medziriadkovou plečkou ťahanou koňom. Majiteľ sa nám pochválil, že ten Juhoslovan ho vyjde lacnejšie ako ten kôň...
Odpovědět

Petr Šrámek

1.10.2024 19:55 Reaguje na pavel peregrin
Ukrajina už v EU přece je. Svými zdravotně nezávadnými zemědělskými komoditami. 🤬Tento stav je dokonce horší než plnohodnotné členství UK v EU protože evropský trh mají a povinnosti evropských výrobců z vůle evropských mocipánů mohou obcházet naprosto legálně. Teda akorát se o tom moc nesmí mluvit. Smajlíka pro blití jsem nenašel.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2024 08:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak to je.
Odpovědět

Radek Čuda

1.10.2024 12:09
EU je prostě synonymem pro byrokratickou buzeraci.
V kde čem, to neplatí rozhodně jen pro zemědělství.
Vždycky s tím občas někdo vyleze, jako teď Draghi, konstatuje se jak je to hrozný a jak je potřeba to změnit a ... jede se dál a šrouby se dál utahují. A za pár let zase někdo přijde s tím, jak se situace zhoršila a že je potřeba to změnit.
Tak to prostě v socíku chodí už od nepaměti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.10.2024 09:24 Reaguje na Radek Čuda
Před léty jsem v opravárenství lokomotiv zažil POVINNOU CERTIFIKACI
OPRAVÁRENSTVÍ podle norem ISO. Certifikátoři nerozeznali sice motor
od kompresoru, ale jeho označení ceduličkou a skladovací kartou
muselo být přesně podle jejich instrukcí. Označeny jmény opravářů
musely být ponky a příruční skříně ve kterých nesměly být ani
obyčejné matice a šrouby pro okamžité použití bez odbíhání do skladu pro jeden šroub a jednu matici. Vše musí být ve skladové
evidenci i kdyby to byla prkotina. Přinutili nás vyhodit měděná
těsnění vytěžená ze zrušených lokomotiv, která se už nevyrábí
a nelze bez nich opravit dožívající stroje. Naoko jsme je vyhodili
a po odchodu kontroly je ilegálně ukryli do tunelu rozvodů tepla.
Bez "černých" součástek by se totiž nepohnulo ani kolo, protože
nové součástky už nikdo nevyrábí. Asi se certifikátoři shlédli
v montovnách nových aut a jejich praxi chtějí aplikovat i do
opravárenství. Výsledek? Certifikát udělen, ale stejně se to
dělalo stále postaru, jen se nedala vykázat oprava, když k ní
nebyla oficiálně součástka. Hlavně, že byly regály označeny
nosností, ale nikdo z kontrolórů ty součástky nezvážil, zda
není nosnost překročena. Prostě neodborná buzerace všemocných
darmožroutů, protože bez certifikátu oprav nelze ani opravovat.
Proč to všechno? Protože to je vyžadováno EU !!!!!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2024 10:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Já jsem v tom trochu pracoval. ISO normy mají určitý smysl, jenom se musí správně aplikovat. Původně jsou ISO normy jakosti nástroj, jak udržovat evidovaným způsobem stálou jakost produktu. A nástroj, kterým automobilky snadno bez dodatečných nákladů držely stále stejnou kvalitu nakupovaných levných komponent, i když automobilka měnila dodavatele jako fotbalista ponožky. Podle toho, který dodavatel nabídne o pár haléřů nižší cenu.
Tady na to opravárenství se to aplikuje blbě, protože každá oprava je originál, je jiná od druhé opravy. A navíc když je založena na osobních odborných znalostech jednotlivých v tom oboru dlouhodobě pracujících specialistů. Tam se to neobejde bez poměrně vysokých dodatečných nákladů na certifikaci, které krátkodobě nemusí mít odpovídající přínos. Ovšem dlouhodobě v řádu desítek let to smysl má. Například u těch měděných těsnění pokud budou tu lokomotivu za 20 - 40 let znova opravovat a vytáhnout si dokumentaci z Vaší opravy, nebudou vědět co s nimi, protože tam o nich nic nebude a mezi lidmi se ty znalosti mezutím úplně ztratí.
Měděná těsnění, co vím od starých mistrů, které jsem ještě zastihl v době, kdy mi bylo hodně málo let se dělají z obyčejného měděného plechu, ale vyžíhaného a tuším rychle zchlazeného. Měď je potom dost měkká a tvárná. Přirozeně z jaké konkrétné í slitiny mědi nevím.
Tady bylo třeba toto vědět, vytvořit technologii jak třeba z plechu zaručené kvality vyrazit nebo vystříhat potřebné rozměry a jak je tepelně upravit a to všechno zpracovat a certifikovat v ISO.
Odpovědět

Petr Šrámek

1.10.2024 20:08
Ještě mám jeden špek... chtějí to mlékárny při kontrole gmo free používání krmiv pro výrobu mléka, kdy vyžadují doklad o GMO čistotě u kamenné soli. Vysvětlit debilům že kamenná sůl tedy NaCl .. slovy chemika chlorid sodný nemá genetickou informaci je nereálný nadlidský úkol. Vynikají tím především německé Deutschereichen milchs fabriken na území svých dodavatelů mléka v protektorátu Böhmen und Mehren.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2024 08:52 Reaguje na Petr Šrámek
To by možná šlo vyřešit jednoduše. Pošle se dodavatelům soli oficiální dopis, ve kterém se vyžaduje určitou správnou formulací potvrzení, že kamenná sůl neobsahuje geny. V oficiální odpovědi to určitě potvrdí a Vy potom máte doklad, na jehož základě při mírném švejkovském překroucení můžete tvrdit, že kamenná sům je GMO čistá. Takhle se podobné nesmysly dělaly za socíku, debilům se vyhovělo a ještě se u toho člověk pobavil.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.10.2024 10:24 Reaguje na Petr Šrámek
Nebyla by lepší vlastní družstevní mlékarna? Ke špeku: pro každou chemikálií najdete na netu bezpečnostní list ve formátu pdf, německy Sicherheitsdatenblatt, ten s pozdravem odevzdáte a je klid.
Odpovědět

Petr Šrámek

2.10.2024 16:25 Reaguje na Jarka O.
Tak nějak se mi příčí hrát s nimi hru že sůl byla živá.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.10.2024 23:33 Reaguje na Petr Šrámek
Jasné, a to jsem si myslela, že v Rakousku s tím blázní víc. Nebo jde o výkupní cenu? Nevím. Každopádně napište k soli slovo minerální, jde o minerální! sůl, to jim napište, a mělo by být jasno.
Odpovědět

Petr Šrámek

3.10.2024 18:59 Reaguje na Jarka O.
Nebude. 😭
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.10.2024 08:29 Reaguje na Petr Šrámek
Ten bezcenný, nicotný minerál, kterého se všude válí dost a obsahuje ho veškerá hmota na zemi, do žádného výkazu nepatří.
Doporučuji dokument o současné situaci Byl jednou jeden král...:)
Odpovědět

Petr Šrámek

2.10.2024 16:29 Reaguje na Jarka O.
Paní Jarko, družstevní mlékárna píšete, to už to bylo za první republiky . Družstevní mlékárny Družstevní lihovary Družstevní sušárenská družstva Družstevní cukrovary. a náš stát po 89 roce restituoval úplně všechno kromě těchto majetků zemědělců . tyto výrobní družstva stát nevrátil prostě nechtěl zemědělce v kondici a s majetkem zpracovatelských kapacit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.10.2024 23:44 Reaguje na Petr Šrámek
Rodina mé babičky v prvorepublikovém družstvu byla nebo alespoň využívala společnou techniku. I tak bylo zemědělství náročné. Nevím, co se s družstvy stalo za války, ale rodina už se pak k hospodaření nevrátila. Na západě družstva všech velikostí fungují. Druzstevní mlékárna u nás skončila krátce po 2000. Nevím, jestli dnes MZe družstva chce, když vidím ty dotace pro různě velké zemědělce.
Ale kdybyste měl mlékárnu, výrobu a prodej, někde u Vás na náměstí, tak by Vám teoreticky měli všichni líbat ruce. Oživuje to města, si myslím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2024 09:27 Reaguje na Jarka O.
Paní Jarko, za První republiky byly obecně stroje v potravinářství na zpracování mléka i jiné na takové technické úrovni, že se mlékárna zpracovávající třeba mléko ze všech 50 krav 30 sedláků z vesnice vyplatila, vydělala si na svou obsluhu, údržbu, modernizaci a ještě byl nějaký zajímavý zisk pro podílníky toho mlékárenského družstva. Zvláště když jejich obchodními soupeři byli větší sedláci, u kterých se v chladírně sbírala smetana z povrchu mléka v hrncích a stloukalo máslo ve dvoukilových dávkách.
Dneska pokud ty produkty mají být konkurenceschopné proti velkým mlékárnám, musíte mít mlékárnu o denní kapacitě střelím desítek nebo stovek tisíc litrů mléka, což je investice minimálně stovek miliónů Kč. A pro družstvo normální velikosti velký ekonomický problém. Pokud soutěžíte s produkty velkých mlékáren a chcete živit běžného občana, který je vesměs chudší a vybírá nejvíc podle ceny. Můžete ovšem vymyslet nebo oživit nějaký regionální mléčný produkt, potom můžete minimální ekonomickou velikost mlékárny výrazně zmenšit. Ovšem projeví se to na vyšší ceně toho produktu, který potom prodáváte spíš té bohatší vrstvě lidí. Potom musíte držet značku, aby se produkt odlišovl od produktu velkých mlékáren a originální chuť a vysokou kvalitu, protože jinak lidi přijdou na to, že výrazně levnější produkt velké mlékárny za výrazně méně peněz je prakticky totéž.
Odpovědět

Petr Šrámek

3.10.2024 19:01 Reaguje na Radim Polášek
Podpis
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.10.2024 22:52 Reaguje na Radim Polášek
Je to tak. Ceny elektriky a další nápady nám zajistily temno.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2024 10:12 Reaguje na Petr Šrámek
Za prvé tyto družstva byla vesměs zabrána Němci za války a pokud se v rozmezí let květen 1945 až únor roku 48 to družstvo právně neobnovilo a nepřevzalo ten majetek zpátky, restituovat nešlo. Protože restituce se týkaly majetku zabraného až komunisty po Únoru 48, ne dříve. Za druhé pokud se z bývalých členů a oprávněných dědiců družstvo po roce 89 nevytvořilo znova, nebylo to komu restituovat.
Odpovědět

Petr Šrámek

3.10.2024 19:02 Reaguje na Radim Polášek
Tedy dík za info které jsem neznal
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

2.10.2024 13:02
Jeden bloger na IDnes (nemohu najít) k tomu napsal, že když zemědělci chtějí dotace, tak prostě musejí papírovat. Pokud se jim to nelíbí, ať dotace neberou.
Odpovědět

Petr Šrámek

2.10.2024 16:26 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Má pravdu... Bloger
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2024 09:33 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To je dost hloupost, protože dnes dotace docela slušně ovlivňují rentabilitu. Ceny jsou defakto +- stejné, protože je jednotný trh, ale bez dotací zemědělec v nejlepším případě nevydělá na modernizaci, to znamená, že opotřebuje, vyčerpá stávající zařízení plus ho možná ještě dokáže opravovat, ale na další generaci novějších a výkonnějších zemědělských technologiíé už nevydělá. A jakmile u konkurence ta nová generace zemělských technologií nastoupí, produkce starými technologiemi se za tržní cenu stane tvrdě ztrátová i s dotacemi a zemědělec končí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist