Jan Metzl: Musíme založit zcela jiný les, než jaký doposud známe
28.5.2019
Gradace kůrovce začala v roce 2003 a trvá dodnes. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Chlapek / Ochrana přírody
Co učinit, aby stav českých lesů předešel opakování výskytu nezdravých lesů? Měli bychom založit zcela jiný les, než jaký doposud známe. Mimořádná situace si vyžaduje mimořádných opatření. Změnit koncepci lesního hospodářství a určit jeho priority za účasti nové lesnické krve. Nechci nikoho podceňovat, ale stará struktura směrovanou selekcí vychovávána ke smrkovým holosečím na Ministerstvu, na ÚHÚLU atd. nemůže nic nového vymyslet. Příliš dlouho a fundamentálně se zahleděli do trvale udržitelného obhospodařování lesů se smrkem, s výsledkem, který vidíme.
Zásadním opatřením je změna způsobu obhospodařování a dřevinná skladba českých lesů příklonem ke smíšeným porostům s odolnými jehličnany.
Za tímto účelem se sešli na pracovním výjezdu členové vlády na Vysočině v zastoupení p. Babiš, Forman, Brabec, Vojáček a další, 15. 5. 2019 poprvé od počátku kalamity z roku 2015. Pozdě, ale alespoň že tak. Výsledkem jednání je prezentace boje s kůrovcem a snaha o zakládání zdravých lesních ekosystémů. Korona byla seznámena s predikcí kůrovce pro rok 2019 Zahradníkem, který přednesl očekávaný osminásobný nárůst objemu kůrovcového dříví. V roce 2018 se odhaduje rozsah kalamitních holin 50.000 ha v rámci ČR. O dalších deseti tisících nových holin se postarají letošní nahodilé těžby. Druhy sazenic k zalesnění zpracoval na pokyn MZe Lesprojekt ÚHÚL Brandýs jako tzv. Generel II., kterým by se měl řídit alespoň hlavní správce převažující rozlohy lesa, tj. LČR a VLS. Neřídí. Generel byl zpracován 25 lesnickými odborníky a měl by být dodržován v zastoupení dřevin podle souborů lesních typů, v navrhovaných rozlohách porostních jednotek o velikosti 0,5 ha a třemi dřevinami v obnově. Sukcesí založené lesy zajistí v budoucnu přirozené zmlazení částečně adaptovaných druhů směrem k přeměnám jednotlivě smíšeným, různověkým a výškově diferencovaným lesům. A převodem směrem k Dauerwaldu – klimaxu, lesu trvale tvořivému. Takovéto lesy nemohou být v budoucnu atakovány jakýmikoliv plošnými disturbancemi. O změně stavu lesa nelze vyjednávat.
Úředníci z LČR a VLS nemají v plánu jej realizovat, ač je velmi dobře a fundovaně zpracován. Oblastní plány rozvoje lesa, které mají být zpracovány do konce letošního roku, snad přinesou zlepšení v plánování, v duchu Generelu II.
Zakládáme na holinách nové lesy. Špatně. Kvůli neznalosti dynamiky přirozeného lesa s velkým vývojovým cyklem. I kdyby nás to naučili na lesnických školách, kterým to bohužel uniká, nemůžeme přípravný, přechodný les zalesnit proto, že nám v tom brání přemnožená zvěř. Do roku 1945 se vysoká zvěř v Jeseníkách vyskytovala toliko ve Velké Pradědské oboře. Po roce 1945 byly ploty strženy a vysoká se rozutekla do celého podhůří Jeseníků, ale i dále. V Generelu II. se objevuje kapitola na str. 52-54 s Návrhem opatření na redukci negativního vlivu zvěře na les, zpracované lesními rady myslivosti z Ministerstva zemědělství. Krom všeobecně známých proklamací, které slyšíme již 50 roků a nic nevyřešily, navrhují zřizování přezimovacích obůrek, pastevních ploch, vysazovat o 10 % více sazenic oproti vyhlášce, oplocovat výsadbu jedle a další nesmysly. Snížení stavů škodící zvěře se nelze spoléhat na predátory vlka, rysa a orla, i když jsou dojemné záběry v televizních novinách nad strženým muflonem a daňkem. Myslivci, pokud chtějí v honitbě dančí a mufloní zvěř, tuto musí zavřít do obor. Problém se ztrženými ovcemi a telaty musí řešit bačové a ne úředníci - myslivci z ČM Myslivecké jednoty. Co je jim do toho? Pomoc s odlovem nemůže myslivcům nahradit predátor, protože přírůst škodící zvěře je vyšší, než co spolu s predátory uloví myslivci. Nehledě na upytlačené kusy predátorů idioty s vygumovanými mozky, podporované nejvyššími představiteli ČMJ, kteří neznají etologii zvěře a straší malé děti. Spolu s angloamerickým zoologem Setonem se ptám. WHY? Neuvědomují si, že predátoři se vrací po 100-150 letech do naší vlasti! A měli by je vítat a ne hubit.
Pokud chceme založit stabilní lesní ekosystémy, aby se naši vnuci nedostali do stejné situace jako my a měli co pít, nenavrhuji, ale požaduji:
Obrátit pozornost za hranice našeho státu do Rakouska, Německa do Schlägel, Grüssbach, Eibenstock, na církevní a státní lesy. Zvěř nekrmí, jen předkládají atraktivní krmivo pro snazší lov. U nás vzor k následování není.
Vlastníci honiteb nebo jejich správci musí mít možnost, v demokratické společnosti, je obhospodařovat a ne se do nekonečna dohadovat s nájemci honiteb. U LČR s okamžitou platností vypovědět všechny nájemní smlouvy (okolo 900 honiteb) uzavřené LČR jako vlastníka (správce) honiteb na rozloze 50% všech lesů ČR.
Katastrofální situace po kalamitách a 50 % smrkových porostů vyžadující druhové přeměny s ohledem na předběžnou opatrnost a předpokládaný dlouhodobý vývoj počasí, zrušit chovy všech škodících druhů zvěře. Nařídit jen celoroční odlov býložravé zvěře bez ohledu na „sčítání“ a „chovné hodnoty“, podle kriterií určených majitelem honitby, s doporučením přednostního lovu samičí a mladé zvěře. Početnost odlovu se musí řídit upřednostněním lesa před zvěří, zvláště v době velkých holin. Odlov uskutečňovat lesním personálem a poplatkovým odlovem hosty. Lovci musí pociťovat hrdost nad spoluúčastí při tvorbě zdravých ekosystémů. Odlov honorovat nezvykle vysokým zástřelným. Ten kdo by bojkotoval redukční odlovy veškeré škodící zvěře a nepochopil nutnost lovu jako prostředek ke změně stavu lesa, s tím nelze vyjednávat a musí odejít ze státní správy. Počínaje ministrem, přes ředitele všech stupňů řízení, lesního správce a vyměnit je za lesníky, kteří vědí, že lov je služba lesu.
Legrační je prezentovaný nic neřešící úmysl ministerstva odlovem jelena siky a daňka. U nás na severní Moravě se ani tato zvěř skoro nevyskytuje. Předseda vlády byl použit jako návnada, že se pro zdar zalesnění něco na Ministerstvu koná.
Jak dlouho ještě ten marasmus na ministerstvu bude trvat?
Lesu zdar!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Další články autora |
Jan Metzl: Jak rozetnout gordický uzel na cestě k přirozenému lesu?
Jan Metzl: Den za obnovu lesa? Takto se les nezakládá!
Jan Metzl: Bezúčelnost televizních debat ke kůrovci a ke vzniklým holinámOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
JS
Jiří Svoboda
28.5.2019 11:06Koncept Dauerwaldu je jistě pěkný! Pokud to dobře chápu, v něm se musí co 10 let vykácet zralé stromy a podsadit nové, to je jistě mnohem náročnější, než mýtní systém, ale zřejmě jiná cesta není. Podsazené stromky je ale třeba ochránit před zvěří. Buď každý stromek chránit do jisté velikosti individuálně, nebo do Dauerwaldu vlastně nikdy nepřipustit zvěř. Jak to tedy řešit?
Odpovědět
JN
Josef Novák
28.5.2019 12:06 Reaguje na Jiří SvobodaAsi kombinovaně, chránit stromy a snižovat počet zvěře, jenže si nejsem jistý tím, že to projde. Myslivecká lobby je velmi silná.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
28.5.2019 15:40 Reaguje na Josef NovákOmyl. Lesnická. Pokud budou mít LČR hlavní bezpracný příjem z pronájmu honiteb, nic se nezmění. Jinak autor samozřejmě lže a překrucuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
28.5.2019 17:05 Reaguje na Michal UkropecS panem Metzelem se zde nesetkáváme poprvé a jeho příspěvky jsou velice zajímavé, vycházejí z odborné praxe a ne ze zatuchlých kanceláří ministerstva zemědělství.
Pokud můžete konkrétně uvést v čem autor uvádí nepravdu nebo zkresluje skutečnost, budu vám vděčný.
Odpovědět
Pokud můžete konkrétně uvést v čem autor uvádí nepravdu nebo zkresluje skutečnost, budu vám vděčný.
JS
Jarek Schindler
29.5.2019 01:50 Reaguje na Miroslav VinklerZ článků pana emeritního správce Metzla na mě v první řadě vždy dýchne jeho až neurotická averze vůči zvěři. Jeho snahy o likvidaci jesenického kamzíka a vysoké zvěře či nesmysl jménem antiobora jsou asi dostatečně známé. Mám dojem, že v jednom ze svých článků psal jak je časově nemožné kontrolovat oplocenky, no kontrolovat několikanásobně větší antiobory asi nečiní problém. Osobně můžu říci, že mnohdy nevím kde se pan Metzl zrovna pohybuje. Jestli jsou to smrčiny v nižších polohách nebo horské smrčiny v CHKO na svazích Pradědu. Nějak nám, ve svých příspěvcích třeba zapomněl říci kolik nelesní půdy za svého působení zalesnil smrkem. Proč absolutně opomíjí václavku jako jeden z činitelů významně ovlivňující , na severní Moravě dost zásadně , zdravotní stav smrkových porostů. Člověk by čekal v dojmu z jeho článků , že východní svahy Jeseníků budou oázou smíšených porostů ale opak je pravdou. Dá se s výhradami souhlasit s tím, že smrk nepatří do nižších poloh. Říkám s výhradami , protože ani toto tvrzení není bez výhrad. Nedá se ale souhlasit s jeho výlevy ohledně nepůvodnosti smrku v horských polohách. Stokrát bude opakovat , jak je neekonomické mít v lese zvěř ale ekonomiku v případě „přípravného lesa“ či „výběrných způsobů“ obnovy lesa již nezmiňuje. Navíc pro ty výběrné způsoby musí být vyhovující třeba i terénní podmínky. Všude to praktikovat prostě nejde. Místo nájmů za honitby bude stát vyplácet „tučné „zástřelné" ??? Trochu k smíchu, ne? Ono je pěkné mluvit o zdravém ekosystému. Co je ale dnes zdravý ekosystém a jde mluvit o ekosystému bez jeho podstatné složky, tedy zvěře? Naopak, dnešní kůrovcová kalamita má bohužel počátky v době působení pana Metzla jako správce u Lčr a je mimo jiné zaviněna také nynější neschopností rychle reagovat na aktuální stav lesa. Dále třeba tvrzení pana Metzla, že problém se "ztrženými ovcemi a telaty" musí řešit bačové? Bačové by ten problém asi rychle vyřešili,ale to by byli podle pana Metzla zase idioty s vygumovanými mozky, Atd.
Odpovědět
tp
29.5.2019 21:21 Reaguje na Jarek Schindler
Obávám se, že jste pana Metzela špatně pochopil. Nepíše o vyhubení zvěře, mluví o snížení jejího počtu. Vždyť kam se podíváte, vidíte srnku. Stáda jsou neskutečně velká a úplně ztrácí plachost. Na okrajích porostů můžete vidět bonsaje buků, jak jsou každoročně okusovány... Neříkejte, že se vám zdá tohle v pořádku.
A co se toho kůrovce týká, mohla bych na Vás mít otázku? Jak se dá v případě lesa rychle reagovat? Stom roste desítky let, zatímco brouk se rozšíří během desítek dnů.
Odpovědět
A co se toho kůrovce týká, mohla bych na Vás mít otázku? Jak se dá v případě lesa rychle reagovat? Stom roste desítky let, zatímco brouk se rozšíří během desítek dnů.
31.5.2019 09:07 Reaguje na
Ale pochopil a řekl bych, že velmi dobře. Co si asi představujete pod jeho slovy o požadavku celoročního lovu býložravé zvěře , který je navíc ještě takto nekompromisně podaný. Střílet plné ( gravidní) laně, střílet ‚matky‘ od čerstvě narozených mláďat atd.? To je požadavek na genocidu zvěře za každou cenu. Navíc kdo na to nemá žalude tak toho by pan bývalý správce nekompromisně vyměnil . Lovec by měl být na tento lov ještě náležitě hrdý protože zabíjením matek se spoluúčastní tvorby zdravého ekosystému? Takové požadavky může mít pouze hodně fanatický a řekl bych i zatrpklý člověk. Vy nyní všude vidíte ‚neskutečně velká stáda srnek, které úplně ztrácí plachost? Řekněte kde protože já je bohužel tak často nepotkávám a rád se podívám..
Odpovědět
mr
2.6.2019 11:31 Reaguje na
Takže navrhujete nechat sežrat les. Jste fakt dobrý hospodář - ale na cizím. Nejsem si však jistý, zda byste se tak zachoval, kdyby to šlo z vaší kapsy - kvůli masu v hodnotě pár tisíců byste nechal nadělat škod za miliardy... To vyprávějte fakt v parku holubům.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.6.2019 16:45 Reaguje naMám navrhovat nechat ‚sežrat‘ les ? Otázka zní, kde jste na to, že bych něco takového chtěl či dokonce napsal,(nebo jak píšete navrhoval), přišel pane Metzl ? Sežraný les??? Co to proboha je? Je sice pravdou, že na rozdíl od vás se třeba nad bočním okusem vůbec nepohoršuji, protože není významný pro les a ani pro strom samotný. Nevadí mi bonsaje někde ve stěně lesa a nevadí mi dokonce ani to, že zvěř spásá borůvku a další traviny či byliny. Ono se nakonec vždy ukáže, že to někdo dělat musí. Ale na druhou stranu vůbec nemíním dávat rovnítko mezi celoroční lov tedy lov plných nebo vodících laní atd. a zdravý ekosystém. Není to totiž pravda. Vaše ultimativně požadovaná likvidace zvěře ve volné přírodě ( buď zvěř nebo les) ,zdůvodňované miliardovými škodami, je vaše dlouholetá ubohost Myslím si,že lesník by měl mít úctu k celému ekosystému , tedy i ke zvěři. A hlavně by se měl chovat i při jejím lovu eticky. Spoustu otázek na vás a to i co se týká ekonomiky jsem napsal výše. Odpověď na ně od vás samozřejmě nečekám, protože jak je vidět ,je podstatně jednoduší polemizovat stylem „ sežraný les“. Tak třeba Kamzičí chata, tedy přesněji bývalá Kamzičí chata. Není to náhodou výsledek vašeho hospodaření?.Plácal jste o mase. Tak o to mě tedy vůbec nejde. Můžete být klidný protože stejně jako snad i vy, i já chodím pro maso především k řezníkovi.Napsal jste toho hodně, je jen škoda,že vším tím prosvítá pouze vaše dlouholetá averze ke zvěři a nyní k tomu využíváte kůrovcovou kalamitu. Některé vaše požadavky či dokonce doporučení jsou navíc úplně nesmyslné.
Odpovědět
mr
9.6.2019 11:09 Reaguje na Jarek Schindler
Cit.:"lesník by měl mít úctu k celému ekosystému , tedy i ke zvěři." Vy jste teda ti praví, co mají ke zvířatům úctu. Vy leda ke zvěři - spárkaté. Vám škody nevadí, jelikož vám ten les nepatří. Vám vadí šelmy, jelikož žerou maso z vašeho hrnce, a proto do krajiny nepatří. Spárkatá ale jo, ta žere leda cizí les a přijde do vašeho hrnce. A s těmi kecy o etice lovu střelnou zbraní už běžte k šípku. Kdyby veřejnost znala jeho detaily, skončíte s tím za týrání zvířat. Les je hlavně o produkci kvalitní dřevhmoty, ne o paroží a zvěřině. Tady nikdo kůrovce nepoužívá. Ten nyní leda odhalil celou neudržitelnou situaci s myslivostí v leshopodářství. Je vidět, že přírodě naprosto nerozumíte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.6.2019 22:33 Reaguje naTak bohužel pane Metzle, zase jste mimo. To, že místo jasných odpovědí, či reakcí na napsané pouze pořád dokola plácáte ty své nesmysly jen jasně dokazuje, že vlastně kromě toho vašeho vyhubení spárkaté zvěře , nemáte co říci. Tak kůrovec odhalil neudržitelnou situaci s myslivosti. Úžasné. Myslíte TU myslivost co byla uznána za kulturní dědictví ČR? Moje kecy o etice lovu střelnou zbraní? Cituji vás…‘ Kdyby veřejnost znala jeho detaily, skončíte s tím za týrání zvířat‘. Proboha jaké detaily? To, že jste se vy sám choval ke zvěři jak hovado, ještě neznamená, že se tak chovají i jiní. Budete se divit, ale já mám šelmy rád a snažím se o nich dovědět co nejvíc. Bohužel to také znamená, že chci aby žily tam, kde pro svůj život mají prostor a podmínky. U nás pro ně podmínky nejsou. Konečně jste odhalil tu vaši péči o zdravý ekosystém Tak les je podle vás hlavně o produkci kvalitní dřevhmoty???? Tedy fabrika. A já si pořád bláhově myslel, že les má v dnešní době podstatně víc funkcí , Tak nevím , kde jste přišel na to, že je vidět, že přírodě naprosto nerozumím ? Od lesfabrikanta to opravdu sedí.A vůbec o jaké kvalitní ‚dřevohmotě’to vlastně mluvíte?.
Odpovědět
mr
10.6.2019 13:41 Reaguje na Jarek Schindler
1. Myslím, že autor článku tu s vašimi mysliveckými ujetinami ztrácet čas nebude. Jasně se vyjádřil v článku.
2. Ano - tu myslivost.
3. Vím velmi dobře, jak se ti "jiní" ke zvěři uměli a umí chovat. Záchranné stanice jsou toho důkazem, dále to raději nerozebírejme ...
4. zvěř mám rád, ale v našich lesích bez vlků pro ni není místo, její škody jsou neunosné, a proto patří jedině za plot.
5. kulturní les je především o produkci kvalitní hmoty. Ostatní věci zabezpečuje i bez podílu člověka, tak se tu nesnažte na těch jiných fcích parazitovat. Však si počkejme na ty rošády se zvěří, až budou chtít opět zalesňovat ty vykácené kopce. A až lidé ztratí vodu ... To bude ještě skřípání mysliveckých zubů ...
Odpovědět
2. Ano - tu myslivost.
3. Vím velmi dobře, jak se ti "jiní" ke zvěři uměli a umí chovat. Záchranné stanice jsou toho důkazem, dále to raději nerozebírejme ...
4. zvěř mám rád, ale v našich lesích bez vlků pro ni není místo, její škody jsou neunosné, a proto patří jedině za plot.
5. kulturní les je především o produkci kvalitní hmoty. Ostatní věci zabezpečuje i bez podílu člověka, tak se tu nesnažte na těch jiných fcích parazitovat. Však si počkejme na ty rošády se zvěří, až budou chtít opět zalesňovat ty vykácené kopce. A až lidé ztratí vodu ... To bude ještě skřípání mysliveckých zubů ...
JS
Jarek Schindler
12.6.2019 18:24 Reaguje naNormálně na hrdiny co se bojí pod svůj komentář podepsat, nereaguji. Tady je to ale víc než zřejmé a rozdvojování osobnosti pana Metzla na té zřejmosti nic nezmění. Napsal jste,….. A s těmi kecy o etice lovu střelnou zbraní už běžte k šípku. Kdyby veřejnost znala jeho detaily, skončíte s tím za týrání zvířat……Dost vážné obviněním na to , abychom to dále nerozebírali, jak nyní píšete. Ty vaše výkřiky do tmy o detailech buď relevantně doložte, nebo přestaňte blbě kecat a myslivcům se omluvte. Já mám přestat parazitovat na ostatních funcích lesa??? Tak vy napíšete, že si les….. Ostatní věci zabezpečuje i bez podílu člověka…….,a obratem argumentujete , že lidé ztratí vodu. Vždyť vy vůbec nevíte co mluvíte. Otázka zněla ….o jaké kvalitní ‚dřevohmotě’to vlastně mluvíte?........A skřípění zubů. Tak to bylo nad Jeseníky jednou opravdu slyšet. Pan Metzl právě přišel na to, že se mu kamzíka a ani jelena v Jeseníkách, přes všechnu jeho letitou snahu, vyhubit nepodaří.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.6.2019 20:01 Reaguje naPan Metzl již není myslivcem, ale ekologistou. Tam je genocida čehokoli přínosem.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.6.2019 19:58 Reaguje na Jarek SchindlerSouhlas. Nejsem ale tak trpělivý detailně reagovat. Hlavně nyní, kdy jsem si k narozeninám nadělil nový zeiss conquest 10x56 hd. a příroda mi zabírá dost času.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
6.6.2019 19:55 Reaguje na Miroslav VinklerDo roku 1945 nebyli v Jeseníkách ani vysoká a ani vlci. Jelikož soudruh Metzel je kovaný Marxista, ( komunisto-fašista) přiřadil vysoké špatný původ a predátorovi ten správný. Pokud nezastavíme tyto Metzely hned, dočkáme se toho, že Metzelové zastaví nás ve stylu SS nebo ochránců z WWF.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
28.5.2019 23:12 Reaguje na Jiří SvobodaV Dauerwaldu se v maximální míře využívá přirozené obnovy (ušetří se tak náklady na sazenice a zalesňování, navíc stromků z náletu bývá daleko více než předepisují minimální hektarové počty). Podsadby mají své opodstatnění při vnášení nových druhů, popř. při nezdaru přirozené obnovy.
Dřevina, která se v širokém okolí vyskytuje v porostech ve větší míře nebývá tolik poškozována zvěří (ta dá pro zpestření jídelníčku přednost něčemu, co je v lese vzácné). Např. v Moravském krasu, kde se běžně vyskytuje buk, je možné jej obnovovat bez oplocenky.
Ochranu je potřeba zaměřit na nově vnášené dřeviny a na druhy atraktivní pro zvěř (např. třešeň nebo jedli).
Jinak ochranu dřevin je potřeba řešit i v běžném pasečném lese.
Odpovědět
Dřevina, která se v širokém okolí vyskytuje v porostech ve větší míře nebývá tolik poškozována zvěří (ta dá pro zpestření jídelníčku přednost něčemu, co je v lese vzácné). Např. v Moravském krasu, kde se běžně vyskytuje buk, je možné jej obnovovat bez oplocenky.
Ochranu je potřeba zaměřit na nově vnášené dřeviny a na druhy atraktivní pro zvěř (např. třešeň nebo jedli).
Jinak ochranu dřevin je potřeba řešit i v běžném pasečném lese.
JS
Jiří Svoboda
29.5.2019 09:27 Reaguje na Jan ŠkrdlaNení tudíž až tak mnoho důvodů k panice, pokud existuje smysluplné řešení, jak říkáte. Panika je ale zřejmě stále na místě kvůli postojům politiků a úřadů.
Pokud ale budou ochránci lesní fauny a flory vysoce nejednotní, úřady se všemi lehce vykývou a budou se dál vysazovat smrky.
Odpovědět
Pokud ale budou ochránci lesní fauny a flory vysoce nejednotní, úřady se všemi lehce vykývou a budou se dál vysazovat smrky.
MM
Milan Milan
28.5.2019 19:46no já teda myslím že úplně nesouhlasím, zděděné ekosystémy byly poměrně stabilní, hospodářsky výnosné, regulované počty zvěře v mezích.Spíš než experimentovat je potřeba analyzovat a zjistit co se změnilo v lesním hospodářství po roce 89, že najednou budou obrovské plochy bývalých krásných lesů holiny??? I laik vidí že po roce 89 se tak nějak rezignovalo na zavedené postupy ošetřování lesních porostů, začali bezzásahové experimenty, přemnožila se zvěř všeho druhu, do funkcí se usadili diletanti....přesto setrvačnost a schopnost lesů přežít vydržela cca 15 roků a pak přišli první signály možné apokalypsy. Ale nic se nedělo. Pouze změny údajně koncepcí,spíše nápady politiků, výborný kšeft s dřevní hmotou, úbytek kvalitní lesní půdy, přemnožená zvěř, trochu sucha,kůrovcem napadené a včas neodstraněné a neošetřené dřeviny atd.atd. a výsledek je dnešní tristní stav. A další experimenty nic nezlepší, nezmění, pouze vyčerpají přechodový čas obnovy lesů, stejně jako pár desítek volně pobíhajících vlčích zabijáků!!! nikterak nesníží stavy prasat, nebo vysoké, pouze povede k jalovým debatám panelákových odborníků o jejich prospěšnosti v přírodě.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
28.5.2019 22:57 Reaguje na Milan MilanPřipadá mi, že to vidíte v duchu hesla - poručíme větru a dešti.
SM a BO monokultury měly své opodstatnění někdy za Marie Terezie a ve století páry, kdy díky nim došlo k razantnímu zvýšení lesnatosti. V té době u nás panovaly jiné klimatické podmínky, příznivější pro SM.
Už v minulém století měla dávno přijít přestavba na smíšené různověké porosty. Díky preferování krátkodobého zisku se tak bohužel nestalo, důsledky teď vidíme. Ty "zavedené postupy" pak neřeší příčinu rozpadu lesů, jen mírní následky.
Spíše než bezzásahové zóny, zapříčinily přemnožení kůrovce ne příliš pružná reakce ze strany LČR a některých soukromých vlastníků.
Tou pravou příčinou je však nevhodná druhová skladba (vzhledem k stanovištním podmínkám a měnícímu se klimatu) a struktura porostů (všechny stromy v porostu +- stejně staré i velké). Je známo, že stromy dlouhodobě stresované suchem se těžko brání ataku patogenů.
Odpovědět
SM a BO monokultury měly své opodstatnění někdy za Marie Terezie a ve století páry, kdy díky nim došlo k razantnímu zvýšení lesnatosti. V té době u nás panovaly jiné klimatické podmínky, příznivější pro SM.
Už v minulém století měla dávno přijít přestavba na smíšené různověké porosty. Díky preferování krátkodobého zisku se tak bohužel nestalo, důsledky teď vidíme. Ty "zavedené postupy" pak neřeší příčinu rozpadu lesů, jen mírní následky.
Spíše než bezzásahové zóny, zapříčinily přemnožení kůrovce ne příliš pružná reakce ze strany LČR a některých soukromých vlastníků.
Tou pravou příčinou je však nevhodná druhová skladba (vzhledem k stanovištním podmínkám a měnícímu se klimatu) a struktura porostů (všechny stromy v porostu +- stejně staré i velké). Je známo, že stromy dlouhodobě stresované suchem se těžko brání ataku patogenů.
mr
2.6.2019 11:23 Reaguje na Milan Milan
Takže pro vás ještě jednou - jestli chceme zdravý les i se zvěří, musí tam být maximální množství vlků (asi 100:1). Jinak nám listles + JD nikdy nevyroste, protože jinak BYSTE MUSEL VYBÍT VEŠKEROU SPÁRKATOU DO NULY. Vysazovat SM pod 1100m je ekonomický hazard - na státní půdě by mělo jít o kriminální čin s tvrdým vězením a ekonomickým postihem. Jalové pindy tu vedou akorát myslivci, jež se obávají, že skončí jejich nadité mražáky a budou muset přejít na nudle s mákem. Póňal koněčno továrišč graždanin???
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.6.2019 23:30 Reaguje naŘekl bych, že můžete být sám rád, že to kriminální čin není.
Odpovědět
mr
10.6.2019 13:48 Reaguje na Jarek Schindler
Hloupě leda pindáte. Když nemáte relevantní argumenty, tak laskavě nedebatujte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.6.2019 18:27 Reaguje naTakže vlk v max. množství 100:1. (asi tedy 100 vlků k čemu???¨, Alespoň tak je to napsané.), VYBÍT VEŠKEROU SPÁRKATOU DO NULY.,1100m, kriminální čin, nadité mrazáky, nudle s makem a jalové pindy myslivců. To budou zajisté ty vaše velice fundované a hlavně relevantní argumenty.
Odpovědět
ji
28.5.2019 23:34
V naší oblasti je řádění LČR daleko horší než všichni kůrovci a lesní požáry dohromady. Teď přišli s novou taktikou - kůrovce chtějí vyhladovět. Dotěžují hektarové plochy zdravých šedesátiletých smrčin kvůli deseti souším. Nebo že by to bylo tím, že do Story Ždírec je to jen 15 km?
Odpovědět
ČM
Čech M.
28.5.2019 23:43Roky si tady platíme "odborníky" z ÚHÚLU, LČR a lesnických škol a výsledkem jsou tisíce ha uschlých smrku. Tak se ptám:
1. Kdo tu škodu zaplatí?
2. Kdo byl za tenhle průser odejit?
Odpovím si sám- škodu zaplatí stát, tedy my všichni a vyhozen byl jen předešlý ředitel LČR, jako obětní beránek, ostatní dál setrvávají ve svých funkcích a pobírají od daňových poplatníků plat za svoji bohulibou práci.
A dál se sází 50% SM v domnění, že tentokrát už to určitě vyjde.
Odpovědět
1. Kdo tu škodu zaplatí?
2. Kdo byl za tenhle průser odejit?
Odpovím si sám- škodu zaplatí stát, tedy my všichni a vyhozen byl jen předešlý ředitel LČR, jako obětní beránek, ostatní dál setrvávají ve svých funkcích a pobírají od daňových poplatníků plat za svoji bohulibou práci.
A dál se sází 50% SM v domnění, že tentokrát už to určitě vyjde.
JŠ
Jaroslav Štemberk
31.5.2019 00:27 Reaguje na Čech M.Podle Vaší logiky, když přijde nějaká epidemie na obyvatelstvo, tak by se měli vyházet lékaři. Lesy těm odborníkům většinou nepatří a ti odborníci v nich mohou dělat jen to, co si u nich vlastník lesa objedná a zaplatí. Je spousta stanovišť, kde se smrk dá klidně sázet, ale vzhledem ke klimatickým změnám už to nejde celoplošně. Les potřebuje dlouhodobou soustavnou péči a problém dnešní doby je ten, že málokdo je ochoten nést náklady na to, co přinese zisk až vnoučatům nebo pravnoučatům.
Odpovědět
ČM
Čech M.
1.6.2019 01:44 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkSucho není žádná epidemie! Sucho tady bude asi už napořád a brouk je jen jeho důsledek. Už min 30 let se mluví o potřebě většího počtu listnáčů, ale LHP tvořené "odborníky" jely podle zajetého systému.
Smrk můžete sázet všude, ale sklízet ho bude nejspíš brouk a kdo si chce tuhle loterii hrát tak pouze na vlastním a za své!!
To co předvádí LČR za naše daně na našich lesích je nezodpovědný hazard.
Odpovědět
Smrk můžete sázet všude, ale sklízet ho bude nejspíš brouk a kdo si chce tuhle loterii hrát tak pouze na vlastním a za své!!
To co předvádí LČR za naše daně na našich lesích je nezodpovědný hazard.
mr
2.6.2019 11:05 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Takže dle, vaší logiky, z lékaře, jež způsobil smrt pacienta, uděláme rovnou primaře nebo ministra zdravotnictví. Ale máte vlastně pravdu. To, co jsem dal za př. se u nás vlastně běžně děje. A proto to u nás taky tak všechno vypadá. Sám vodborník - a škody zacálují ti pitomí daňplátci. A politici (zleva doprava) si ještě na všechny řádně "posvítí".
Odpovědět
JN
Jiří Novotný
29.5.2019 08:19Výborný originální nápad. Nejlepší by bylo nahradit stávající stromy těmi plastovými. Ty by nás určitě přežily a kůrovec by neměl šanci.
Odpovědět
MŠ
Martin Švancar
30.5.2019 03:31Já tomu nerozumí, lesnické fakulty a učiliště chrlí každý rok odborníky na les, a tady se pořád řeší, jak se má s lesem zacházet ? Co je na těch školách učej ? Proč musel laici z různých hnutí sepisovat petice, kde radí a vybízejí ke správnému hospodaření v lese ?
Odpovědět
RŠ
Roman Šimek
30.5.2019 16:09 Reaguje na Martin ŠvancarOno je vždy lepší radit v obecné rovině, než řešit problém na konkrétním místě v konkrétní době. Doporučuji vyrazit do lesa a podívat se, jaké druhy dřevin jsou vysazovány na holinách vzniklých po kůrovci. Například kolem Olomouce (oblast Nízkého Jeseníku), je lesníky vysazována směs listnatých dřevin a jedle. Smrk je zastoupen jen jako náletová dřevina (přirozené zmlazení). Co bychom chtěli více :-)
Odpovědět
mr
2.6.2019 10:59 Reaguje na Roman Šimek
To jsou teda fakt vodborníci. Jestli chci vysadit ty vámi jmenované dřeviny (listnáče + JD) smysluplně, musím především naprosto do nuly odstranit příčinu jejich neúspěšnésamoobnovy. A tou je SPÁRKATÁ ZVĚŘ.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.6.2019 18:40 Reaguje naAno,jste fakt vodborník. Jen vám uniká, že pokud chcete úspěšnou 'samoobnovu' tak tam nejdřív musí být dřeviny z kterých se to má 'samoobnovit'.Smrk jako dřevina která tam byla dosud zastoupena se zmlazuje. Jak tedy píše pan Šimek,co by jste chtěl více. Samozřejmě řeč není o vystřílení sparkaté zvěře.
Odpovědět
mr
9.6.2019 11:17 Reaguje na Jarek Schindler
To je teda perfektní ... Akorát, že ten SM je dobrý akorát tak na vánoce. Víte, v lese má být toho více, než leda zvěřina a parohy. To si pěstujte za plotem - zabezpečeným.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.6.2019 23:01 Reaguje naCo má být perfektní? To, že někdo vysadí listnáče s jedlí a ponechá zmlazený smrk, není přece nic špatného. Nic proti ničemu. Jen to umí na rozdíl od vás i s tou zvěří. To bude asi ten váš největší problém.
Odpovědět
mr
10.6.2019 13:18 Reaguje na Jarek Schindler
Už jsem vám tu kolikrát psal, že přírodě vůbec nerozumíte. Čekat u nás na užitek ze Sm pod 1100 m může napadnout leda tak vás. A ten zbytek vám spase zvěř. Poznáte vůbec, jaký je rozdíl třeba mezi Sm a Bk?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.6.2019 18:41 Reaguje naNo já vám zase několikrát psal, že nemáte vše svádět pouze na zvěř. Na druhou stranu asi u vás vítězí potřeba vlastní neschopnost tou zvěří překrýt a hlavně nějaký ten třídní nepřítel‘ se vám asi neustále hodí.
Odpovědět
re
regis24
2.6.2019 16:40Když si to přečtu, napadne mě jen jediné - Metzl a Jarda Jágr na hrad!
Pan Metzl je jediný kdo tomu rozumí a Jarda to předvede všem těm hlupakum co to do teď dělají blbě.
Jo, vlastně Metzl byl taky u LČR... Asi věděli proč ho museli vyhodit, tohle zdravý mozek nemůže vyplodit.
Odpovědět
Pan Metzl je jediný kdo tomu rozumí a Jarda to předvede všem těm hlupakum co to do teď dělají blbě.
Jo, vlastně Metzl byl taky u LČR... Asi věděli proč ho museli vyhodit, tohle zdravý mozek nemůže vyplodit.
RP
Radim Polášek
2.6.2019 17:07Nechápu, proč se neustále opakují a papouškují ty lži a bláboly o přemnožené zvěři. Zvěř je tady, v severním předhůří Beskyd,podle stop v zimě, minimálně tak dvakrát méně, než tady bylo za komunistů. Zazvěření předepsané příslušným úřadem životního prostředí před cca 10 lety, v době, kdy jsme dělal ve výboru místní Honební společnosti, 20 - 25 kusů srnčího v naší 1200 hektarů rozlehlé honitbě, novější údaje nemám, se, pokud můžu posoudit, dodržuje a stoprocentně funguje. Poslední oplocenku jsem viděl někdy za doby hlubokého socialismu v dětském věku,stejně jako poslední stromky zničené srncem. Od té doby všechno, co se v lese vysadí, taky tam vyroste, pokud to neuschne suchem nebo , když se o to majitelů nestará, není zahlušeno divokými nálety. A to včetně listnáčů, které se už částečně sadily za socíku a nyní se sadily po první kůrovcové kalamitě 2006 místo smrků nebo nyní před pár lety při obnově jednoho lesa o rozloze asi 2 - 3 hektarů.
Jak dlouho se ještě budou ty hloupé bláboly o přemnožené zvěři omílat?
Připomínám, že pokud se na polích nepěstují pícniny a v lesích se všechno nevhodné majiteli "vyhobluje" na dřevo na topení a les se stromky rozsadí do polí tak, že žádné okraje lesa defakto nejsou a vyhoblovaný les bez jakéhokoliv přechodného pásu přechází v intenzívně obdešlávané pole,v takové krajině se zvěř nemá čím uživit a trpí hladem. Na paseku osázenou stromky se potom stahuje každý kus ze vzdálenosti mnoha kilometrů a neznalkové a panelákoví odborníci potom ječí o přemnožené zvěři, kvůli které prý nejde vypěstovat les.
Odpovědět
Jak dlouho se ještě budou ty hloupé bláboly o přemnožené zvěři omílat?
Připomínám, že pokud se na polích nepěstují pícniny a v lesích se všechno nevhodné majiteli "vyhobluje" na dřevo na topení a les se stromky rozsadí do polí tak, že žádné okraje lesa defakto nejsou a vyhoblovaný les bez jakéhokoliv přechodného pásu přechází v intenzívně obdešlávané pole,v takové krajině se zvěř nemá čím uživit a trpí hladem. Na paseku osázenou stromky se potom stahuje každý kus ze vzdálenosti mnoha kilometrů a neznalkové a panelákoví odborníci potom ječí o přemnožené zvěři, kvůli které prý nejde vypěstovat les.
RP
Radim Polášek
2.6.2019 17:29Jinak na kalamitě se nejvíc nepodepsali ani lesáci, ani nikdo místní starající se o les.
Nejvíc se podepsali parlamentní odborníci ječící o konfliktu zájmů lesníků, když lesníci současně zaměstnávali skupiny dřevařů. Které byly určeny mimo jiné právě k tomu, aby okamžitě, do pár dnů, vytěžili a nějak asanovali kmeny smrků napadených kůrovcem. Tím toho brouka v těch kmenech ničili a udržovali počty kůrovce na takových nízkých hodnotách, se kterými si už potom ty smrky poradily samy.
Tito takzvaní odborníci, svými nesmysly o konfliktu zájmů a následně před pár lety změnou předpisů, odstranili spojení lesáků a dřevařů a přinutili lesáky vypisovat na těžby kůrovcového dřeva veřejné soutěže trvající minimálně půl roku. Tím v podstatě sabotovali veškerou ochranů smrkových porostů před kůrovcem, kterou předtím lesáci úspěšně provozovali nějakou stovku let.
A v podstatě tím způsobili ono plošné katastrofální přemnožení kůrovce,podobné, jaké bylo u nás naposledy před nějakými 140 lety na Šumavě.
Je jasné, že by nějaká kůrovcová kalamita. díky tomu několikaletému suchu, byla i tak, jen mnohem menší a místní. Takhle je plošná, padly a díky přemnožení kůrovce ještě padnou tisíce hektarů smrků na stanovištích, které padnout vůbec nemusely.
Je otázka, komu to plošné zničení našich smrkových lesů hraje do krámu. Napadají mně jedině fanatičtí globální alarmisté, kteří se za každou cenu snaží přesvědčit lidi o své pravdě katastrofálního globálního oteplování a neváhají kvůli tomu i takhle sabotovat ochranu lesa proti kůrovci a v zájmu své pravdy tak zničit ty tisíce hektarů krásných smrkových lesů.
Odpovědět
Nejvíc se podepsali parlamentní odborníci ječící o konfliktu zájmů lesníků, když lesníci současně zaměstnávali skupiny dřevařů. Které byly určeny mimo jiné právě k tomu, aby okamžitě, do pár dnů, vytěžili a nějak asanovali kmeny smrků napadených kůrovcem. Tím toho brouka v těch kmenech ničili a udržovali počty kůrovce na takových nízkých hodnotách, se kterými si už potom ty smrky poradily samy.
Tito takzvaní odborníci, svými nesmysly o konfliktu zájmů a následně před pár lety změnou předpisů, odstranili spojení lesáků a dřevařů a přinutili lesáky vypisovat na těžby kůrovcového dřeva veřejné soutěže trvající minimálně půl roku. Tím v podstatě sabotovali veškerou ochranů smrkových porostů před kůrovcem, kterou předtím lesáci úspěšně provozovali nějakou stovku let.
A v podstatě tím způsobili ono plošné katastrofální přemnožení kůrovce,podobné, jaké bylo u nás naposledy před nějakými 140 lety na Šumavě.
Je jasné, že by nějaká kůrovcová kalamita. díky tomu několikaletému suchu, byla i tak, jen mnohem menší a místní. Takhle je plošná, padly a díky přemnožení kůrovce ještě padnou tisíce hektarů smrků na stanovištích, které padnout vůbec nemusely.
Je otázka, komu to plošné zničení našich smrkových lesů hraje do krámu. Napadají mně jedině fanatičtí globální alarmisté, kteří se za každou cenu snaží přesvědčit lidi o své pravdě katastrofálního globálního oteplování a neváhají kvůli tomu i takhle sabotovat ochranu lesa proti kůrovci a v zájmu své pravdy tak zničit ty tisíce hektarů krásných smrkových lesů.
re
regis24
3.6.2019 17:51 Reaguje na Radim PolášekMě napadne jen tohle - Agrofer, dotace, Babiš a kampaň...
Už pár let je vidět u LČR jasný vliv.
Odpovědět
Už pár let je vidět u LČR jasný vliv.
mr
9.6.2019 11:20 Reaguje na Radim Polášek
Tady už fakt mnozí totálně blbnete. Sm pod 1100 m byl vždycky HAZARD - ekonomický TEČKA
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.6.2019 23:24 Reaguje naKolik jste tedy toho smrku vysadil, nebo nechal vysadit do podstatně nižší nadmořské výšky za svého působení vy pane Metzl? Tedy něž jste prozřel. Někdo by to prozření nazval spíš totálním zblbnutím.To, že u nás je přirozený výskyt smrku (ekotyp chlumní smrk) už někde ve 140 m.n.m ( Labské pískovce)vám asi také ušlo. Ekonomický hazard??? Tak tím bych nazval spíš některé vaše nesmysly.
Odpovědět
mr
10.6.2019 22:06 Reaguje na Jarek Schindler
Jo, vysadíme všude chlumní Sm a problém s lesy bude vyřešen. Vy jste prostě génius z plzeňské akademie. Sm vyroste všude, kde ho nasadíte. Zkušeností ale je, že to bude většinou marná investice. Ale komu není rady ... Jestli jsou to vaše lesy, saďte si tam třeba mangrovy. Jinak jsem se už vyjádřil.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.6.2019 18:42 Reaguje naProč bychom měli proboha všude sázet chlumní smrk????? Raději vysvětlete, kde jste přišel na těch vašich 1100 m. Sm jako marná investice??? Pokud se navíc sám zmlazuje?????
Odpovědět
Josef Křišťan
10.6.2019 10:21Dobrý den pane Metzl,
předem mě dovolte abych Vás upozornil, že nejsem vzděláním lesník. Můj praděda byl něco jako polesný u jednoho českého šlechtického rodu. Můj děda byl hajný u jednoho významného šlechtického rodu, měl Píseckou lesnickou školu. Můj otec studoval lesnickou školu na hradě Veveří v Brně. Komunisté se rozhodli rozdělit školu na chov zvěře a pěstební činnost. Táta byl převeden, do té části pěstění lesa. Tuto část školy z Brna přesunuli v 1952 do Špindlerova Mlýna. Zde můj otec zůstal až do své smrti. Pravdou je, že v lese pracoval jen krátce. Tenkrát se těžilo dřevo ručně, ukládalo se do kuželů a v zimě se sváželo na rohačkách. Nikdo si asi neumí představit tu dřinu. Vyprávěl, jak školky na pěstění zakládali přímo ve vytěženém lese. Sbírali šišky z místních stromů a semínka vysévali na těchto školkách. Jednou při zimním stahování dřeva to jeden tátův kolega(kamarád) neubrzdil a rozmačkalo ho to. Máma řekla dost a okamžitě v lese končíš….
Nechci vyprávět celou historii, ale stal se vedoucím horské chaty a tam byl 30let jako vedoucí. Já jsem se na této chatě narodil. Tedy na horské chatě cca 950mnm. Obklopená byla loukami o rozloze cca 4ha. Kolem těchto luk byl všude les. Nejbližší další louka byla 500m. Já jsem sice chtěl na lesnickou školu také, ale táta to nechtěl. Tak se živím telekomunikacemi. I když otec přestal pracovat v lese jako profesionální lesník, myslivec byl až do své smrti. Tento koníček předal i mě se vším všudy.
Na vašich článcích je vidět, že jste opravdový profesionál. Svému řemeslu(lesník) rozumíte. Velmi odborně upozorňujete na chyby, které se v současném hospodaření s lesem dělají. Bohužel s Vámi nemohu ve všem souhlasit. Nejsem pronájemcem žádné honitby, tedy moje výhrady nevyplývají z toho, že proti nim brojíte. Jsem vlastníkem cca 6ha lesa na Vysočině. Když u mě v lese propukl průšvih s broukem. Musel jsem začít kácet. Ptal jsem se takového toho přiděleného hospodáře, co tam vysadit? Odpověď byla „smrk“! U první plochy jsem poslechl. U druhé už ne. Objednal jsem si různá semena dřevin, o kterých jste mluvil, ale i jiná a která se dají koupit a ty cca 4ary jsem osel. Možná je to špatně, ale celá plocha je výrazně zelenější (živější) než ta s vysázenými smrky. I když jsem to asi z Vašeho pohledu neudělal profesionálně, myslím, že účel to splnilo. Tedy co nejrychleji plochu po vykáceném lese znova „zalesnit“. Tedy aby kořeny drželi půdu a ta v přívalových deštích „neutekla“.
To, s čím zásadně nesouhlasím, je Váš nekompromisní postoj k vysoké zvěři. Jednoznačně vysoká zvěř obývala horské oblasti naší republiky dříve než člověk! A 100% tam patří a víc než člověk. To že člověk chce mít kvalitní hospodářsky výhodný a výnosný těžební les, aby měl dřevo a !!zisk!!. Staví svážnice, aby se k tomu dřevu dostal. To je špatně! Když jsem byl malý a ráno jsem vykouknul z okna, ráno i v podvečer se tam páslo až 32kusů. Měli svůj vychozený chodník. Tento chodník se dal jednoduše sledovat celým lesem. Od naší chaty, kde jsem bydlel směrem na jihozápad se táhnul zapojený les. Dnes bych to odhadl na vysoká sta nebo první tisíce ha. BEZ cest, svážnic!! Tenkrát měli tento úsek na starosti tři hajný!! Dnes, v této části lesa, jsou dvě svážnice po celé délce vrstevnice. Myslím, že samotné svážnice by nevadili, ale jsou plné turistů, cyklistů, běžkařů, dokonce i motoristů (i když jsou tam závory a je to zakázané), atd. Celý úsek má na starosti jeden hajný!!!
Starý hajný měli každý na starosti dva krmelce. Do většiny dopravovali seno koňmi, ani V3S tam nedojela. Zakrmovat chodili na běžkách! Pamatuju jak ten jeden hajný procházel pravidelně celý jelení chodník a tu a ta dal kupku sena, mrkev, jablka. Dnes na celém úseku jsou krmelce dva. Hajný (kamarád) tam jezdí krmit na čtyř kolce! Zvěř stojí celý den na jednom místě totálně vystresovaná. No a co dělá loupe a okusuje!!!
Velcí predátoři nic nezmůžou. Rys uloví maximálně slabé telko a vlci dejme tomu slabý kus. Tím ale celá populace Jelenů jen zesílí. Vlci jsou přeci jen lepšími průběrnými lovci než člověk. No a protože nejsou hloupí budou raději lovit něco méně náročného, jako ovce, telata krav, atd.. Také si myslím, že pokud by jejich počet výrazně vzrostl, nebude dlouho trvat a počkají si na nějakého osamělého lyžaře. V Krkonoších už máme případ, kdy si vlčice zaskočila do restaurace… Prošla dvakrát okolo lidí ve vzdálenosti ne delší jak 3m!!! Provozovatel té restaurace je bývalý hajný a můj kamarád. Asi jste ten případ také četl, byli ho plné noviny.
Mohl bych toho napsat daleko více. V něčem bychom se asi shodli a v něčem ne. Zásadní problém je v tom, že jediný opravdu přemnožený druh, který si usurpuje právo na území a vše co v tomto území je, je člověk. Jsem 100% přesvědčen, že pokud bychom nějaké opravdu velké území nechali na pospas přírodě a naprosto jej nenavštěvovali příroda si poradí. Les se obnoví a vysoká tam pohodlně bude žít.
Odpovědět
předem mě dovolte abych Vás upozornil, že nejsem vzděláním lesník. Můj praděda byl něco jako polesný u jednoho českého šlechtického rodu. Můj děda byl hajný u jednoho významného šlechtického rodu, měl Píseckou lesnickou školu. Můj otec studoval lesnickou školu na hradě Veveří v Brně. Komunisté se rozhodli rozdělit školu na chov zvěře a pěstební činnost. Táta byl převeden, do té části pěstění lesa. Tuto část školy z Brna přesunuli v 1952 do Špindlerova Mlýna. Zde můj otec zůstal až do své smrti. Pravdou je, že v lese pracoval jen krátce. Tenkrát se těžilo dřevo ručně, ukládalo se do kuželů a v zimě se sváželo na rohačkách. Nikdo si asi neumí představit tu dřinu. Vyprávěl, jak školky na pěstění zakládali přímo ve vytěženém lese. Sbírali šišky z místních stromů a semínka vysévali na těchto školkách. Jednou při zimním stahování dřeva to jeden tátův kolega(kamarád) neubrzdil a rozmačkalo ho to. Máma řekla dost a okamžitě v lese končíš….
Nechci vyprávět celou historii, ale stal se vedoucím horské chaty a tam byl 30let jako vedoucí. Já jsem se na této chatě narodil. Tedy na horské chatě cca 950mnm. Obklopená byla loukami o rozloze cca 4ha. Kolem těchto luk byl všude les. Nejbližší další louka byla 500m. Já jsem sice chtěl na lesnickou školu také, ale táta to nechtěl. Tak se živím telekomunikacemi. I když otec přestal pracovat v lese jako profesionální lesník, myslivec byl až do své smrti. Tento koníček předal i mě se vším všudy.
Na vašich článcích je vidět, že jste opravdový profesionál. Svému řemeslu(lesník) rozumíte. Velmi odborně upozorňujete na chyby, které se v současném hospodaření s lesem dělají. Bohužel s Vámi nemohu ve všem souhlasit. Nejsem pronájemcem žádné honitby, tedy moje výhrady nevyplývají z toho, že proti nim brojíte. Jsem vlastníkem cca 6ha lesa na Vysočině. Když u mě v lese propukl průšvih s broukem. Musel jsem začít kácet. Ptal jsem se takového toho přiděleného hospodáře, co tam vysadit? Odpověď byla „smrk“! U první plochy jsem poslechl. U druhé už ne. Objednal jsem si různá semena dřevin, o kterých jste mluvil, ale i jiná a která se dají koupit a ty cca 4ary jsem osel. Možná je to špatně, ale celá plocha je výrazně zelenější (živější) než ta s vysázenými smrky. I když jsem to asi z Vašeho pohledu neudělal profesionálně, myslím, že účel to splnilo. Tedy co nejrychleji plochu po vykáceném lese znova „zalesnit“. Tedy aby kořeny drželi půdu a ta v přívalových deštích „neutekla“.
To, s čím zásadně nesouhlasím, je Váš nekompromisní postoj k vysoké zvěři. Jednoznačně vysoká zvěř obývala horské oblasti naší republiky dříve než člověk! A 100% tam patří a víc než člověk. To že člověk chce mít kvalitní hospodářsky výhodný a výnosný těžební les, aby měl dřevo a !!zisk!!. Staví svážnice, aby se k tomu dřevu dostal. To je špatně! Když jsem byl malý a ráno jsem vykouknul z okna, ráno i v podvečer se tam páslo až 32kusů. Měli svůj vychozený chodník. Tento chodník se dal jednoduše sledovat celým lesem. Od naší chaty, kde jsem bydlel směrem na jihozápad se táhnul zapojený les. Dnes bych to odhadl na vysoká sta nebo první tisíce ha. BEZ cest, svážnic!! Tenkrát měli tento úsek na starosti tři hajný!! Dnes, v této části lesa, jsou dvě svážnice po celé délce vrstevnice. Myslím, že samotné svážnice by nevadili, ale jsou plné turistů, cyklistů, běžkařů, dokonce i motoristů (i když jsou tam závory a je to zakázané), atd. Celý úsek má na starosti jeden hajný!!!
Starý hajný měli každý na starosti dva krmelce. Do většiny dopravovali seno koňmi, ani V3S tam nedojela. Zakrmovat chodili na běžkách! Pamatuju jak ten jeden hajný procházel pravidelně celý jelení chodník a tu a ta dal kupku sena, mrkev, jablka. Dnes na celém úseku jsou krmelce dva. Hajný (kamarád) tam jezdí krmit na čtyř kolce! Zvěř stojí celý den na jednom místě totálně vystresovaná. No a co dělá loupe a okusuje!!!
Velcí predátoři nic nezmůžou. Rys uloví maximálně slabé telko a vlci dejme tomu slabý kus. Tím ale celá populace Jelenů jen zesílí. Vlci jsou přeci jen lepšími průběrnými lovci než člověk. No a protože nejsou hloupí budou raději lovit něco méně náročného, jako ovce, telata krav, atd.. Také si myslím, že pokud by jejich počet výrazně vzrostl, nebude dlouho trvat a počkají si na nějakého osamělého lyžaře. V Krkonoších už máme případ, kdy si vlčice zaskočila do restaurace… Prošla dvakrát okolo lidí ve vzdálenosti ne delší jak 3m!!! Provozovatel té restaurace je bývalý hajný a můj kamarád. Asi jste ten případ také četl, byli ho plné noviny.
Mohl bych toho napsat daleko více. V něčem bychom se asi shodli a v něčem ne. Zásadní problém je v tom, že jediný opravdu přemnožený druh, který si usurpuje právo na území a vše co v tomto území je, je člověk. Jsem 100% přesvědčen, že pokud bychom nějaké opravdu velké území nechali na pospas přírodě a naprosto jej nenavštěvovali příroda si poradí. Les se obnoví a vysoká tam pohodlně bude žít.
