https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-metzl-proc-mizi-kralovna-drevin-z-nasich-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Metzl: Proč mizí královna dřevin z našich lesů?

28.3.2019
Jako mladý lesník jsem měl sen, jak budu obhospodařovat mně svěřené lesy k druhovým a věkovým změnám ve prospěch jedle, mé zamilované dřeviny.
Jako mladý lesník jsem měl sen, jak budu obhospodařovat mně svěřené lesy k druhovým a věkovým změnám ve prospěch jedle, mé zamilované dřeviny.
Jedle bělokorá, Abies alba L., je středoevropská dřevina, která se na naše území dostala v pleistocénu dvěma cestami. Přes Alpy a Karpaty. Od té doby vždy byla trvalou součástí našich lesů. Má mohutný, hluboký kořen a i proto je odolná proti větru, suchu. V hospodářství výběrném, zvláště s bukem, poskytuje nejlepší hmotové výsledky. Jedle má málo nepřátel. "Je žádoucno, aby tato dřevina byla udržena jako hlavní součást našich lesů" (Konšel – Pěstění lesů, 1931).
 

Mé setkání s jedlí

V roce 1961 jsem byl jmenován polesným na polesí Ježník u Krnova. V tomtéž roce byl vyhotovován Lesní hospodářský plán, jehož jsem se již zúčastnil. Na základě provedeného typologického průzkumu byly porosty většinou zařazeny do provozních tříd typických bučin (Fagetum typicum) a bukových jedlin (Fageto-Abietum). Toto si vyžádalo odpovídající těžební návrhy zvláště v monokulturních smrkových porostech. Bylo navrženo rozpracovat porosty clonnými, klínovými a kotlíkovými sečemi. Současně byly navrženy obnovní cíle s dlouhými obnovními dobami. U jedle se jednalo o zastoupení 20 – 40 % a obnovní doby 40 roků. S nevšedním nadšením jsem tyto těžby zahájil provádět v desítkách mladých porostů, se stupněm poznání z té doby (Konias, Michálek, Korpel‘, Geyer), a jedli podsazovat. Jako mladý lesník jsem měl sen, jak budu obhospodařovat mně svěřené lesy k druhovým a věkovým změnám ve prospěch jedle, mé zamilované dřeviny.

Ke konci decennia jsem byl z polesí odejit a nastoupili zařizovatelé, kteří zpracovávali LHP v roce 1960, ale s novým pohledem na obhospodařování lesa. V Základním protokolu nového zařízení z roku 1971 se píše:“… na polesí Ježník byla nemalá část mýtní těžby během decennia realizována při kotlíkovém rozpracování smrkových porostů …. často poměrně mladých … nebude možno kotlíkovým způsobem dále těžit, vzhledem k nutnosti přechodu na velkoplošnější způsob hospodaření…“ Jak by mohly vypadat naše lesy, kdyby nezvítězili normalizační smrkoví plantážníci, jejichž následovníci přežívají do dnešních dob. Všechny jemnější těžby byly navrženy k holosečným propojením. Takovéto chování k lesu bylo přírodou náležitě potrestáno. Obnažené porostní stěny byly narušovány větrnými a následně kůrovcovými kalamitami. Vrchol tohoto přístupu k obhospodařování lesů nastal s příchodem „Funkčně Integrovaného lesního hospodářství“ Avizovaná novelizace lesního zákona je názorným úkazem, že ministerstvo vůbec nepochopilo nutnost změny způsobu hospodaření v lesích a státní lesnické politiky a omezilo se na „hašení“ problému s kůrovcovou kalamitou. Výsledkem tohoto stádního přístupů k lesu je, že uváděné původní zastoupení jedle ve všech našich lesích ve výši 18-20 % (2x více jak zastoupení smrku ve výši 11 %!) je v současné době uváděno – necelé 1 %!

Historické pěstování jedle v Jeseníkách

S ohledem na dobrý stav dřívějších lesů na lesnickém úseku Radim jsem se samozřejmě zajímal, jak byly tyto porosty tehdejšími lesníky obhospodařovány. V roce 1961 je v těchto porostech popisováno zastoupení jedle v porostech 81 +, více jak 25 %. Maxima dosahovala ve věkovém stupni 13, 14 - 38 %. Tvořila jednu z hlavních částí mýtních porostů a spolu s bukem vytvářela původní dřevinnou směs s vysokou produkcí dřevní hmoty. Hektarové zásoby jedle jsou nad hodnotami ostatních hospodářských dřevin. Zvláště cenné na těchto směsích je jejich autochtonnost, na rozdíl od smrku. Je nepravděpodobné, že do genofondu jedle, ale i buku, byla zavlečena cizí provenience jako u smrku. Spíše jedle ale i buk byl cíleně vyřezáván a nahrazován alochtonním smrkem. Bezpochyby se tak konalo proto, že smrk „snese všechno“ a tabulková ztráta produkce, nižší až o 30 % v porovnání s jedlí, se projevila později, až majitelé byli již dávno odejití. Jak se k původní směsi dopracovali? Historické průzkumy jsou o tyto informace velice skoupé. Nejpravděpodobnější hypotéza se opírá o uplatňování toulavé a následně tmavé seče s následným vylepšováním smrkem. Bohužel obnovní doby byly krátké, u zmlazovaných dřevin probíhal rychlý a krátký vývoj a tak byly vyhubeny jedle ze sečí nebo chřadly a dožívaly se nižšího stáří (analogicky ve Wagnerové nebo Wachtelové tmavé seči) oproti věku v přirozených růstových podmínkách. Přitom jedle může nahradit nepůvodní smrk a zásobit tak dřevozpracující průmysl plně obnovitelnou surovinou.

Jedle z porostů mizí - zaviněno zvěří a lesníky

Nápadně se prolíná úbytek zastoupení jedle, ale i buku, se vzestupem loveckého hospodaření a odlovem posledních šelem – poslední zastřelený medvěd na Šumavě v roce 1856 a tamtéž vlk roku 1874, 1914 v Beskydech. Lesníci trestají jedli proto, že jí neumí pěstovat. Predátoři dokázali spolu s lovci udržet stavy škodící zvěře před 150 lety na únosném stavu pro les. Vlk a rys nemůže zachránit české lesy, ale může být nápomocen lovcům ve snížení stavů škodící zvěře, zvláště nepůvodní, jako muflon a sika. Přítomnost predátorů zlepší fyzickou kondici a trofeje zvěře. Ministerstvo by mohlo vypsat grant směřující k záchraně jedle v našich lesích, místo grantů k mysliveckému obhospodařování predátorů s cílem povolit odstřel ministerstvem životního prostředí. Nápad hodný polointeligentů za podpory čelních představitelů myslivecké jednoty, kteří nepravdivě šíří poplašné zprávy o napadání lidí vlky, což samozřejmě není pravda. Dělají jen ostudu nejenom v ČR ale i za hranicemi. Zapomínají, že vlk je kriticky ohrožený původní druh a že ČR podepsala a do zákonů zařadila vše, co se kriticky ohrožených velkých šelem týká. České orgány mohou dělat jen to, co jim Evropská komise ve Směrnici o stanovištích, jako všem ostatním zemím Evropy povolila. Těch několik hlupáčků s flintičkami, kteří si říkají zastánci přírody seskupených okolo několika neználků, nemůže otočit kolo dějin. Jen tak dále budovat další ostudy a blamáže v očích evropské veřejnosti a vystupovat jako barbaři z předminulého století. Že v loňském roce bylo napadeno a zraněno divočáky přes dvacet občanů v naší vlasti, tak to taktně mlčí.

Úbytek jedle - z porostů mizí i z důvodu zařízení lesů saskou metodou a škodami zvěří

Fyziologické poruchy růstu jedle a její chřadnutí je zapříčiněno uplatňováním saské metody zařízením lesů věkových tříd s krátkými obnovními dobami, případně houbovými chorobami, zavlečenou korovnicí a škodami zvěří. Oficiálně je však chřadnutí jedle zdůvodňováno změnou klimatu. Není to pravda. Minimální potřeba ročních atmosférických srážek pro jedli je 600 mm, které na převážném území ČR jsou. Jedle se přirozeně se vyskytuje na všech souborech lesních typů od W po G a na U s vyloučením LT R a L. Optimum je na LT W, C, X, J, A, F, I až V. Produkční optimum je na LT W, S, B až D a U. Ve výškových řadách s ní můžeme počítat od 2. lvs po 7. lvs s optimem od 3. lvs po 6. lvs (Plíva 2000). Na těchto optimálních stavištích pro existenci jedle musíme využít všech možností přirozené obnovy a umělé síje a výsadby, všech disponibilních zdrojů semen tak, aby v obovním cíli měla zastoupení minimálně 20 – 35 %. Jedle má daleko širší amplitudu rozšíření jak smrk a proto je i předurčena k nahrazení smrku. Alochtonní smrk zaujímá produkční optimum od 4. do 6. lvs s tím, že je zde nejzranitelnější v samotné existenci.

Na lesní správě Karlovice ve Slezsku torza jedlí, které zůstaly po nedávných větrných kalamitách stát, kypí zdravím a odolávají i náhlému uvolnění. Přirozené zmlazení jedlového nárostu ve věku 23 roků v 15 hektarovém porostu je velice nadějné. Samozřejmě, že se nachází v ex oboře a tím je zamezen přístup škodící zvěři. Spolu s dalšími klimaxovými dřevinami, jako je buk a smrk, konáme v duchu liter zákona a vyhlášek vše pro to, aby se staly labilními a podléhaly všem známým disturbancím. V televizi je nám ukazováno zalesňování smrkem a bukem na kalamitních holinách za přítomnosti škodící, mnohdy introdukovanou zvěří. Genotypy klimaxových dřevin přímou výsadbou na holiny se směrovanou selekcí přeměňují v pionýrské. Nejenom ve správě LČR, ale i Vojenských lesů, majetků obcí a samozřejmě i soukromých vlastníků. Kdo se opováží upozornit na nesmyslnost zalesňování klimaxových dřevin na holiny a že je nutnost zajistit horní stínění vysazeným, ale lépe zmlazeným nebo vysetým autochtonních dřevin, pod přípravné porosty s cílem pomalého a tím správného vývoje a růstu, je perzekuován a nezřídka i zbaven funkce. Nakonec i mistra Jana Husa upálili kvůli pravdě.

Generel II. z 12. 2. 2019 vydaný Ministerstvem zemědělství, navrhuje zalesnit přibližně na ploše 1000 ha jedlí + 300 ha JDO a 400 ha DG, ale i 900 ha bukem. Problém je v tom, že k zalesnění 1000 ha holin jedlí, při doporučené velikosti jedlových skupin 0,35 ha u LČR, která bude atakována zvěří, je potřeba 3000 oplocenek s obvodem 700 km. Při zásadě 3x20 pro přimíšené dřeviny jako doprovodné pro cílovou jedli, tzn. BK, JV, BO, DB, MD, BR, OS, JR atd. se zvýší potřeba oplocení o 1000 oplocenek a obvod min. o 300 km. Tyto oplocenky se musí postavit, kontrolovat, opravovat, aby byly funkční po dobu minimálně 30–50 roků. Čtenář, nechť si sám vynásobí náklady, které jdou do stomilionových položek, aby si uvědomil absurdní fantasmagorii s jediným cílem: aby na sv. Václava myslivcům troubili jeleni. To chceme dopadnout jako lesy v Krušných horách, kde, kromě v oplocení neroste nic jiného než smrk. A to ještě odbor myslivosti MZe navrhuje zřídit v KH jelení oblast s cílem chovu. Ti hoši určitě studovali na myslivecké fakultě a na lesnickou nechodili. Dopadneme tak, jako jejich chov černé a vyhodíme 5,5 miliard v budoucím období, uvolněné vládou.

Situace se nezmění, když do funkcí ředitelů a výrobních náměstků jsou jmenováni odborní diletanti a zastánci socialistické myslivosti. Pronajímají honitby, což povede k prodlužování agonie lesa. Je nepochopitelné, že výkon práva myslivosti nebyl svěřen do rukou zodpovědných lesních hospodářů.

Samostatnou kapitolou je nápad řešení škod zvěří zakládáním zvěřních políček, okusových a pastevních ploch, používáním selektivních herbicidů, zvýšit minimální počty sazenic při zalesňování, kterých bude samozřejmě nedostatek, budováním přezimovacích obůrek. V těchto navržených opatřeních je zjevně vidět zbytkové, neodborné názory přežívající socialistické myslivosti. Tato všechna opatření považuji za vrchol hlouposti.

Ochranu lesa před škodami zvěří jsem na Lesní správě Karlovice řešil stavbou tzv. exobor. Trvalým oplocením ohrožených ploch o velikosti 10 - 50 ha. Oplocení kopírovalo lesní cesty kvůli kontrole oplocení. Některé, (dvě) jsou funkční 25 roků a přináší výsledky. Nic nového pod sluncem. I naši předchůdci „zalesňovali plotem“.

Když měl Alexandr Makedonský vyřešit spletitou situaci, vyřešil jí rozhodným způsobem. Uzel rozsekl. Přemnoženou zvěř nelze do nekonečna řešit přešlapáváním a ohlupováním veřejnosti. Je potřeba se rozhodnout na úrovni ministerstva. Buď budeme mít zdravé lesy a vodu, nebo zvěř. Škody zvěří na lesních ekosystémech jsou ekonomickým a ekologickým problémem, který sráží na úplné dno celé lesnictví v ČR. Kalamitní holiny a jejich obnova je poslední zvonění k procitnutí spících lesníků.

Nepřehlížíme jedli již na lesnických školách?

Vědci, učitelé, výzkumníci, zařizovatelé a generalita LČR by měli spojit síly a napsat učebnici o jedli a podle této učebnice v duchu současného vědění učit mladou generaci na školách a v lese realizovat. Je přímo ostudné až trestuhodné, že vědecká garnitura tento problém přehlíží a ani teoreticky nic pro záchranu jedle bělokoré nekoná. V loňském roce byla vydána Reakce na vyhlášení představitelů hnutí DUHA. Údajně se jedná o syntetické dílo předních lesnických odborníků, vědců a výzkumných pracovníků ÚHÚL Brandýs nad Labem, obou univerzit ČZU v Praze, MENDELU v Brně, VÚLHM, v. v. i Strnady a uznávaných odborníků lesnické praxe LČR, SVOL. Signatáři se arogantně vyjádřili k aktivitě hnutí DUHA, aniž by sami navrhli jak postupovat v obnově lesa na kalamitních holinách. Jsou nepoučitelní. Tisková zpráva SVOL z 15. 5. 2006 je obdobná jako stanovisko z r. 2018. Prof. Švejcar kdysi řekl: „Jen blbec nedokáže měnit názory. Vždyť vše se kolem nás mění…“

Cesty k odstranění přírodního marasmu co máme v lesích:

1. Opustit obhospodařování lesů saskou metodou lesem věkových tříd s ekonomicky usměrněnou biocenozou

2. Zrušit chovy všech druhů škodící zvěře a tuto zavřít do obor a ve volnosti lovit „na potkání“. Vážit si přítomnosti predátorů

Co je nutné učinit k záchraně jedle do našich lesů?

Nevymýšlejme záchranné kroky směrem ke smrku, jak jej máme vychovávat, kde v monokultuře stejně nic nezachráníme a nesaďme SM s BK na holiny. Obraťme pozornost k jedli.

Vyzývám výše jmenované k napsání a k přijetí opatření v demokratické společnosti ke změnám lesního zákona a vyhlášek, který brání naplnění Generelu a v duchu zařízení lesa buď metodou věkových tříd, nebo některou kontrolní metodou a mysliveckého zákona s chovem nebo jen s lovem zvěře, dle rozhodnutí majitele pozemku. Výše navrhovaný dvojí přístup k novelizaci obou zákonů je proto, že některá množina majitelů lesa není ochotna přistoupit na hru přírody a tvrdošíjně obhajují neobhajitelné. Evoluční záměry přírody nepochopili a myslíme si, že 250 ti leté obhospodařování lesů konáme dobře. Ach, ty boží prostoto.

Lesu zdar!


reklama

foto - Metzl Jan
Jan Metzl
Autor je emeritní lesní správce LČR, Karlovice ve Slezsku.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

fe

fesoj

28.3.2019 17:19
Pan Metzl káže bludy ! Netvrdím, že zvěř není místy přemnožená, ale vystřílet ji ve volnosti a poslední zbytky pozavírat do obor je nesmysl. Neexistuje volba les nebo zvěř, ale pouze les i zvěř. Samozřejmě zvěř v přiměřených počtech a les s dostatečnou úživností, danou bohatým zastoupením keřového i bylinného patra. Jelení oblasti slouží ke zvyšování kvality chované zvěře a rozhodně ne k nárůstu její početnosti - stát by měl více kontrolovat lov holé zvěře a nedopustit přemnožení a to i za využití citelných pokut. Vlci a medvědi to nevytrhnou, nadělají víc škody než užitku. Co se týče muflonů, jejich škodlivost nestojí téměř za řeč, horší je to u siky, jehož stavy by se měly skutečně pdstatně redukovat, už kvůli hybridizaci s jelenem evropským. Ale rozhodně není na místě uplatňovat nějakou genocidu. Stačilo by, kdyby vlastníci lesů při tvorbě plánů lovu důsledně využívali svá práva, která jsou dána Zákonem o myslivosti. Ale do toho se jim mnohdy nechce a když se nechce, je to horší, než když se nemúže.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.3.2019 10:11 Reaguje na fesoj
Problém je v tom, že legislativa je kvůli myslivecké lobby nastavena tak, že vlastník lesa vůči myslivcům prakticky žádná práva nemá. Bylo to opakovaně kritizováno v průběhu řady let, zejména ze strany pravicových stran.
Odpovědět
DA

DAG

1.4.2019 22:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdo zakládá honební společenstvo? Kdo odsouhlasuje množství sčítáné zvěře? Kdo odsouhlasuje plán lovu? Kdo si dává do smluv podmínky? Že by to byli majitelé pozemků přes honební společenstva??? Tam si stěžujte. Ne, že tady budete nesmyslně pindat na internetu. Ale chápu je jednoduší blafat v diskusi na netu než udělat kousek práce ve skutečnosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.4.2019 17:54 Reaguje na DAG
Mezi myslivci a majiteli lesů je naprostý antagonismus a, bohužel, vlastníci lesů nemají proti "honebním společenstvům" prakticky žádná práva a ti si na jejich pozemcích dělají prakticky co chtějí, bez ohledu na objektivní potřebu lesa a bez ohledu na to, co chtějí či potřebují vlastníci.

To je záležitost totálně pokřivené legislativy, kdy jsme v podstatě svědky jakéhosi kvasiznárodnění lesů ve prospěch mysliveckých organizací (většina těch bouchalů jsou stejně bývalí komunisté).
A pokud vlastníci lesa nedostanou svá práva zpět, budou z lesů nadále jen privátní velkoprasečáky myslivců. A budou dál chátrat, protože myslivcům je stav lesa šumafu, ti chtějí prodávat maso, kůže a trofeje, případně možnost si bouchnout na poloochočené prase.
Odpovědět

2.4.2019 22:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak dobře vysvětlím Vám to polopaticky. Majitel pozemku - Honební společenstvo - pronajímatel honitby(nebo ve vlastní režii) Majitel pozemku je v honebním společenstvu, tak doufám, že teď už je to jasné a nebudete tady matlat pojmy nesmyslně přes sebe ;) a domáhat se škody na porostu můžete vždycky. Chápu, že svět není dvoubarevný, ale vy ho tak popisujete. Myslivci jsou podle Vás jednou buržoazie podruhé komunisti a nakonec zbohatličtí kapitalisté, dle Vás je chyba vždy na druhé straně. Můžete mi tedy napsat v čem je který zákon pokřivený, který odstavec nebo paragraf. Je to jednoduché v diskusi hodit vše na nějaký bezejmenný zákon, ale jak už jsem napsal. Lepší je trolit a brečet na internetu než ve skutečnosti něco udělat.
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

28.3.2019 18:32
Nazvat myslivce "hlupáčky s flintičkami" je hodno skutečného intelektuála.
Odpovědět
ČM

Čech M.

29.3.2019 14:06 Reaguje na Jiří Kavka
Nazval tak ty , kteří straší o nebezpečí útoků vlků na člověka a nutnosti lovu těch 25 vlků, co u nás žijí. Bohužel to jsou i čelní představitelé ČMMJ.
Odpovědět
DA

DAG

1.4.2019 22:28 Reaguje na Čech M.
Dejte mi sem prosím odkaz na to jak někdo z vedení ČMMJ chce dnes střílet vlky protože jich je 25.
Odpovědět
FK

František Krejčí

29.3.2019 07:24
Nejsem lesák nebo myslivec, ale sterý dřevař. Co je napsáno o jedli je pravda. Vidím v ní záchranu jehličnatých porostů u nás. Musí se něco udělat se státním plundrováním lesů pro miliony do státního rozpočtu. Je potřeba pěstovat les pro truhláře a pro lidi, ne pro velkostavebnictví, které už kvanta levného smrku nepotřebuje.
Les je potřeba pěstovat od správného vysázení,obdobně jako odrostky v zahradnictví.
Myslivost chápu jako hraní si na feudální kastu s flintama. Když jsou potřební (přemnožení a nemoci zvěře), tak jsou nečinní a prý je jich málo. Bohužel...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.3.2019 15:11 Reaguje na František Krejčí
Dřevo je jedinou smysluplnou náhradou vysokouhlíkových konstrukčních materiálů v nízkonákladovém pasivním stavebnictví, viz optimalizmus.cz. Na truhly moc dřeva nepotřebujeme. Sázejme tedy lesy ve struktuře, která je ve stavebnictní využitelná. Rozhodně netvrdím že to musí být převaha smrku.
Odpovědět
JN

Josef Novák

29.3.2019 08:50
Jedna připomínka,
za miliardy, které LČR vybraly za nájemné za honitby, by mohly být oplocenky i pozlacené !!!!Je škoda, že tyto peníze zmizely v černé díře a nebyly použity na zvýšení úživnosti, pamatuji doby, kdy se vysazovaly pro zvěř dřeviny na okus, které se na podzim kácely, ale to bylo jiné hospodaření v lese.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.3.2019 10:12
Ono se na tom do jisté míry může podílet i přirozené hynutí jedlí v 70. a 80. letech minulého století.
Odpovědět
VP

Vít Pátek

31.3.2019 22:30
Lesník, který pro úspěšné pěstování lesa potřebuje vybít zvěř a celý ho obehnat plotem, mi tak trochu připomíná naše agropodnikatele a jejich "roundupové zemědělství".
Odpovědět
mr

1.4.2019 15:37 Reaguje na Vít Pátek
Je vidět, že o lese nevíte naprosto nic, když volíte tak hloupé přirovnání. V tom lese kdosi totálně zničil rovnováhu a dodnes dělá vše pro to, aby nebyla nastolena. Proto máme sežrané lesy a třeba ta vzpomenutá Jd se už nikde neobnovuje. A není to jen Jd. Autor leda přesně popsal situaci a velmi výstižně nastolil jedinou možnou cestu z této lesní krize. O stavech spárkaté by měl rozhodovat leda vlastník lesa - co je ochoten snášet, rozhodně ne myslivci.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

1.4.2019 16:57
Nejsem ani lesník, ani myslivec, pouze obyčejný "uživatel". Co autor píše, se mi zdá logické. Zvlášť souhlasím s hodnocením mysliveckých aktivit. Tady na Plzeňsku, když myslivci pořádali hon na divočáky, zastřelili jen jednu lišku.
Ještě musím poznamenat, že konkrétně u nás v lese (mezi Tlučnou a Vochovem)se kácí vždy jen malé plochy a v žádném případě to tu není smrková plantáž.
Ale mám několik dotazů:
1) proč, když se vykácí část lesa, se vymýtí i mladé stromky, které se tu uchytily samy?
2) proč se obecně o "náletových" stromech mluví jako o bezcenných, když já mám i z vlastní zahrady zkušenost, že co přilétne a uchytí se samo, bude prosperovat lépe, než co je uměle osázeno?
3) dotaz asi spíš na myslivce - proč je liška považována za škodnou, když se z 90% živí drobnými hlodavci nejčastěji myšmi?
Odpovědět
mr

4.4.2019 23:18 Reaguje na Zdeňka Firstová
1. Když se kácí les, létají třísky - to snad znáte. Stromy jsou poškozené těžbou a přibližováním, zavazí mechanizaci.
2. Je to leda kšeft pro někoho posvěcený paragrafy s uznanými porosty a školkařstvím. Samozřejmě máte pravdu - nálety jsou jedinci, co obstáli v přirozeném výběru od počátku. A jsou skoro zadarmo. Jenže, co by pak dělaly ty zástupy úředníků, jež hlídají zalesňování? A vy byste si chtěla zalesnit zadara svůj les svými nálety - taková drzost ...
3. staří myslivci tvrdili, že co liška, to je jeden hon = minimálně 100 ks zajíců a 100 ks bažantů zadáví prý 1 liška ročně. Samozřejmě je to nesmysl, jelikož nebýt myší, tak tu liška a další tzv. "škodná" už nežijí. Celá staletí tu byli bažanti, koroptve a zající a lišky je nevymordovaly, ale na něco se ty výsledky dnešní myslivosti svést musí a do něčeho se střílet taky musí.
Odpovědět
DA

DAG

1.4.2019 22:46
Myslím si, že autor je prostě zamilovaný do jedle. Mám tu dřevinu, taky moc rád, celkem v pohodě ji dokáži vypěstovat i bez oplocenky, ale do nastávající doby se prostě nehodí. Na velkých kalamitních plochách může mít uplatnění až za desítky let a navíc se do měnícího klimatu prostě nehodí. Jako příměs možná přežije, ale jako základní dřevina lesů je nereálná.
Odpovědět
mr

4.4.2019 23:24 Reaguje na DAG
Tak to byste se měl ucházet o místo genředitele. Já zase vím, že vám to někdy sežerou i v oplocence. Nereálný je především Sm na drtivé většině území ČR.
Odpovědět
DA

DAG

6.4.2019 08:19 Reaguje na
Generálního ředitele čeho? Zeměkoule? Ale bez legrace. Je zde vysoká a i vysoké stavy srnčí zvěře, ale honitba je velice úživná díky střídání lesů a polí a luk. Speciálně vy tady vyléváte své názory naprosto jednostranně. Neberete v úvahu, že jinde můžou být jiné podmínky a dokonce jinačí myslivci než u Vás. Váš jediný argument je, že myslivci jsou na h... a zvěř do lesa nepatří. Nikdy jsem nenapsal, že Sm je reálný na drtivé většině ČR reálný. Naopak mi napište čím je Jd tak super do měnícího se klimatu.
Odpovědět
mr

6.4.2019 11:53 Reaguje na DAG
Generála LČR - když vypěstujete Jd bez oploty. Doposud to byl samý tragéd - myšleno všeobecně. Honitba je úživná díky pestrým plochám. To je sice hezké, ale že máte sežrané a znehodnocené lesporosty už nikoho nezajímá. Jd tu byla vždycky v hojném zastoupení (na kopečkách) a nic na tom nezměnily ani klimaextrémy dokázané snad v každém tisíciletí několikrát. Zatočili s ní až lidé. Nynější oteplení není nic, co by tento druh musel řešit jako novinku. Fyz. mech vlastnosti Jd a Sm jsou prakticky stejné, Jd vám navíc nezanese nástroje. Váš dotaz mi přijde, jako bychom se snad museli připravit na záměnu dnešních druhů za banánovníky. Stačí, když si lesáci vezmou př. z přírody a nebudou jí vnucovat něčí ujeté nápady - politiků, "ekonomů", dřevařů, "myslivců" atd. Doufám, že vám nemusím vysvětlovat, proč jsou někteří v uvozovkách. Trochu vás musím opravit - nikde jsem netvrdil, že zvěř do lesa nepatří - to mi teda najděte. Ale musí to být v rovnováze = u nás zhruba 100 hlav spárkatá KU 1 vlčí. Jinak spárkatá leda za plotem. A myslivci jsou všude stejní - to je totiž diagnóza.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.4.2019 19:11
Jako obhajoba jedle výborné. Děkuji a schvaluji. Jinak je to ubohá agitka. Pan Metzl opomenul dodat, kolik lesáci a zejména LČR inkasují za pronájem honiteb. To by mohly být oplocenky zlaté se smaragdy místo zrcátek. Dříve se prováděly lesní jesličky a školky všude a po staletí. Vyskytovaly se u nás totiž milióny zajíců. Dále nerozvinul, která zvěř je přemnožená. Losi, pratuři, divocí koně, zubři? A je překročení normovaných stavů překročením kapacity prostředí? Od Bláhy jistě pochvala, ode mně politování. V Jeseníkách do roku 1945 nikdy nebyl jelen............ co dodat. Viz: http://www.silvarium.cz/videa/po-lesnich-stezkach-jan-metzl
Odpovědět
mr

4.4.2019 23:30 Reaguje na Michal Ukropec
Co kdybychom nechali množství spárkaté zvěře na majitelích lesů? Co jsou ještě ochotni trpět za škody? To nájemné by sotva pokrylo oplocení všech lesů. A kde by pak měla ta zvěř jako žít? Na městském sílišti?
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

6.4.2019 18:01
Děkuji za odpovědi. Zrovna 4.4. byl v Lidových novinách článek "S kůrovcem jsme za bodem zlomu", kde se uvádí, že např. Němci z 80% spoléhají na přirozenou obnovu a les je pak odolnější.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist