https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-jadro-pro-prirodu-aneb-odpoved-nejen-bedrichu-moldanovi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Kovalovský: Jádro pro přírodu aneb Odpověď nejen Bedřichu Moldanovi

26.10.2019
Pana profesora Moldana si vážím, nicméně jeho na Ekolistu uveřejněný článek Environmentální souvislosti jaderné energie hrubě zkresluje realitu jaderné energetiky, její enviromentální význam a roli současnou i potenciální budoucí. V následujícím textu budu reagovat na některá zavádějící tvrzení.
 

Bedřich Moldan píše: „Žádný z odstavených zatím nebyl rozebrán a dekontaminován... Tento stav nejspíš bude trvat i do budoucnosti, nějaký nový průlom pravděpodobně nenastane.“

Pevně doufám že jde o neinformovanost a nikoli o zlou vůli. Realita je zcela jiná. Zde je seznam decommissioned jaderných elektráren v USA, též viz zde, zde a zde. Cílový stav je green field, doslova zelené pole, stav co nejbližší tomu jaký byl na dotčeném místě před stavbou. Nejvíce napoví obrázek, níže je Jaderná elektrárna Connecticut Yankee – za provozu a po odstranění:

Působivé, že? A co například Jaderná elektrárna Yankee_Rowe. Více zde a zde. Níže je pohled na elektrárnu a poté na místo, kde byla:

Dnes je Rowe ospalé městečko s poklidným a spokojeným životem. Největší vzrušení je vyhlášené muškařské rybaření v místní říčce. Pro případné zájemce – zde je rodinná firma organizující výlety. Má na stránkách i videa z krásné přírody okolo. Ostatně, celá oblast je proslulá přírodními krásami, například přímo navazující Green Mountain National Forest, temperátní širokolistý prales, medvědi, kojoti, losi, bobři, spousta ptactva...

Pevně doufám že je zřejmý masivní rozdíl mezi realitou a antinukleární propagandou, a to nejen v tomto bodu.

Rád bych dodal, že osobně považuji odstranění celé elektrárny za diskutabilní počin. Důvod je, že je to místo s hotovou infrastrukturou a odpovídajícím napojením na elektrickou síť. Elektrárna může být postupně přestavována, staré reaktory odstaveny, nové nasazeny. Příkladem budiž Jaderná elektrárna Bělojarsk (více zde) - funguje od 1964, tehdy s historickými AMB reaktory až po dnešní moderní fast breeder sodíkem chlazené BN. Jako další krok bude BN-1200. Další potenciální synergie je využití paliva z jednoho reaktoru do druhého, viz dále.

Nejen z enviromentálního pohledu je výhoda zřejmá – několik míst dedikovaných výrobě energie. S minimálním požadavkem (v poměru k vyrobené energii) na plochu i materiály. A toto je, vážený čtenáři, samo o sobě jeden z nejsilnějších argumentů pro jadernou energetiku.

Nemusíme mít pole solárních panelů od obzoru do obzoru, nemusíme mít lesy 160m vysokých větrných turbín s rotorem 130 metrů (zde, pro porovnání nejvyšší mrakodrap v Praze má výšku 109 metrů). Nemusíme k nim mít navíc stovky seříznutých kopců stylu Dlouhé stráně. Nemusíme mít v záloze uhelné/plynové elektrárny pro pokrytí hodin, někdy dnů a někdy také týdnů, kdy na velké ploše příliš nesvítí ani nefouká (viz grafy a diskuze zde).

Proto jsem pro jádro.

A také kvůli tomu, že nechci to, co zobrazuje video níže – další a další kusy pralesa obětované plantážím palmy olejné kvůli destruktivní představě, že na biopalivech je něco dobrého pro přírodu:

A víte proč ještě? Na tomto místě, sumaterském Batang Toru vzniká další hydroelektrárna:

Je to jediný domov Tapanuli orangutanů (Pongo tapanuliensis). Vše popsáno například na National Geographic zde, včetně jejich vysoce pravděpodobné extinkce. Dotyčná hydroelektrárna má ročně produkovat zhruba 2 000 GWh. Naše Dukovany za rok vyrobí zhruba 15 000 GWh. Takovýchto příkladů najdeme na každém kontinentů mnoho, obecně o drastickém dopadu hydroelektráren na biodiverzitu v tropech zde.

Proč že si někde poblíž nepostaví solární park, případně větrníky? Ono je to jednoduché, potřebují energii stále, nejenom když svítí případně fouká. Navíc si nechtějí stavět k nim záložní uhelnou elektrárnu, protože to už by si mohli postavit pouze ji - což je, bohužel, častý výsledek.

Ti na Západě, co si postavili park větrných turbín, mají vedle záložní uhelné/plynové elektrárny toto:

 

Bedřich Moldan píše: „Hlavním problémem, který brání rozvoji jaderné energetiky, jsou vysoké investiční náklady, navíc v průběhu výstavby obvykle výrazně zvyšované...“

Ano, toto je pravdivý popis situace, obzvláště v Evropě. Příkladů je více, nejen zmíněné Olkiluoto 3, ale třeba i Flamanville 3. Cena Hinkley Point C se také už při několika příležitostech zvýšila. Když se podíváme na světě dále, zjistíme že i klasickou velkou elektrárnu lze postavit bez zásadních zpoždění a zdražení, například Korejci stavěná Barakah v UAE (pro transparentnost, zde bylo politické zpoždění plus čas na trénink domácích odborníků). Posuneme-li se dále na východ Asie, je situace smíšená. Například dva EPR reaktory (stejný typ jako Olkiluoto 3) v čínské Jaderné elekrárně Taishan sice už fungují, ale také s několikaletým zpožděním. Více o řízení finančního risku například v tomto recentním projevu na IAEA konferenci International Conference on Climate Change and the Role of Nuclear Power.

Tedy - enviromentální kvality jsou hezké, ale co když je jádro ekonomicky nekonkurenceschopné?

Klasické jaderné elektrárny jsou jednorázové unikátní stavby, kde reálně mnoho částí je jednorázově vyrobených na zakázku. Kdyby tímto způsobem bylo vyráběno a stavěno cokoli jiného, bude to také extrémně drahé.

Dalším důvodem je, že používané typy reaktorů jsou postupně evolučně vyvinuté z půl století starých designů. Zabezpečit systém pod tlakem 100+ atmosfér je nutně drahé. Samozřejmě to jde, včetně plné pasivní bezpečnosti u současné Generace III+.

Neméně je pravda, že rozvoj a inovace jaderné energetiky byly dlouho potlačovány. Mezi hlavními důvody je, ironicky, tlak některých enviromentálních organizací historicky skrze myšlenkové spojení s protesty proti jaderným zbraním. Dnes je to primárně směs psychické setrvačnosti, nepochopení a dezinterpretace.

Přirovnám-li situaci k výpočetní technice, klasické jaderné elektrárny jsou něco jako sálové mainframe počítače. Fungují, plní účel, ale přece jenom proti modernímu notebooku to není zcela ono…

Cože je ten jaderný moderní notebook, případně moderní superpočítač? Oblast je v bouřlivém rozvoji, přehled hlavních směrů je zde. Čím dál více lidí se kloní k tomu, že budoucnost je v malých modulárních reaktorech (SMR). Důvod je prostý – sériová výroba modulů a standardizace. Nádherné porovnání z oblasti stavby lodí je zde, přehled:

LPD je vojenská US Navy LPD class, VLCC je obrovský tanker (Very Large Crude Carrier). Více v citovaném článku, včetně reálné historie. VLCC supertankery jsou největší lidmi vytvořené mobilní struktury. Příklad LPD je zde. Při porovnatelné složitosti a náročnosti je VLCC tanker 21x levnější (a 14x větší). A také – výroba tankeru je standardní zakázka, s tvrdým finančním postihem při zpoždění už v řádu týdnů.

Další příklad, co udělá odhodlání a sériová výroba – Liberty Ships, 135 m dlouhé, výtlak 14 474 tun. Průměrná doba jejich stabilizované výroby byla 42 dní. Loděnice USA jich mezi lety 1941-1945 vyprodukovaly 2 710. Dnešní materiály i metalurgie jsou nezměrně lepší.

Shrnuto – automatizovaná sériová výroba menších modulárních reaktorů snižuje investiční riziko a výrazně zlevňuje cenu za jednotku, zkracuje čas produkce & nasazení.

Zmenšení dále ještě více posiluje pasivní bezpečnost, a to i u principiálně starých designů. Aneb – myš prochladne výrazně rychleji než slon.

 

Bedřich Moldan píše: „Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je naproti tomu postupně stále levnější, dramaticky klesá cena fotovoltaických zařízení, větrných elektráren, ale i baterií a dalších způsobů uchovávání energie.“

Fotovoltaika a větrníky (dále „f&v”) mají samozřejmě svůj význam – pro izolované instalace v prostředí stabilního počasí kde navíc na výpadku příliš nezáleží. Toto splňují mnohá sídla například v subsaharské Africe, výborný projekt je například AfricaGreenTec, zde a zde. Za takovýchto podmínek f&v nahrazuje dieselagregát, případně dřevo několika zbylých stromů okolo – enviromentální i sociální přínos je obrovský.

Toto bohužel neplatí pro kontext rozvinuté civilizace, v němž většina čtenářů tohoto textu žije. V něm výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů nejenže není levnější, ale je celkově dražší. Šílenost? Nikoli, fyzika a ekonomie. Předně prosím čtenáře o přečtení článku k tomuto tématu. Nicméně pro shrnutí, velice podstatné je, že lákavé ceny, které jsou občas k vidění, zachycují pouze čas, kdy tyto zdroje fungují. LCOE (přes celý cyklus) nezohledňuje, co se stane když nesvítí a nefouká. Nezohledňuje dopad na energetickou síť a její destabilizaci. Pomíjí nutnost časově neomezené zálohy.

To není detail, ale fatální problém.

Zde je příklad nikoliv hodin, nikoliv dní, ale celých 3 měsíců kdy kombinace f&v v německé energetické soustavě dodává mizivý zlomek:

Opět upozorňuji na to, že teoreticky (instalovaný výkon) je f&v již schopen německou spotřebu krýt. Co uděláte po celé dny kdy prostě nefouká a nesvítí dost, a to na obrovské ploše? Postavíte 10násobné množství f&v? 20tinásobné? Ještě zhoršíte situaci kdy pro změnu je počasí příznivější (a kdy už je často cena elektřiny záporná a nové f&v kanibalizují samy sebe)?

Postavíte plynovod Nordstream 2, dovezete spoustu zemního plynu z Ruska, s nechutí pokračujete v pálení uhlí a používáte okolní země jako pojistku, abyste měli odkud dovézt elektřinu. A když zrovna máte elektřiny přebytek (=fouká a svítí), tak ji za levný peníz exportujete. Ironický výsledek je, že opravdu máte (někdy) superlevnou elektřinu, někdy také super drahou a celkově jí hodně exportujete.

Dodám že tento smutný stav Energiewende je po „investovaných“ 200 miliardách EUR, 20 letech a výrazné politické i sociální podpoře f&v v Německu.

Proklamovaný důvod pro Energiewende bylo omezení CO2. Reálný výsledek je, že německé emise jsou zhruba tam, kde byly před deseti lety a rozdíl vs. 2000 je mizivý – viz tento článek, reference a diskuze. Nejenže jsou tam kde byly, ony jsou stále 6x vyšší než ty francouzské:

    - Německé emise, ekvivalent CO2 na kWh: 382 g (důraz na f&v)
    - Francouzské emise, ekvivalent CO2 na kWh: 59 g (převaha jádra)

Zkušenosti z Australského pokusu o nasazení f&v jsou hezky shrnuty v tomto rozhovoru.

 

Bedřich Moldan píše: „...renesance jádra nenastává a pravděpodobně ani v budoucnu nenastane“

Začátkem října 2019 se uskutečnila konference International Conference on Emerging Nuclear Energy Systems. Při pohledu na 128 stran abstraktů, jejich škálu, hloubku a diverzitu, bych řekl, že renezance jádra je zde, a to globálně.

Na nezbytnosti jaderné energetiky se shoduje Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), United Nations, International Energy Agency (IEA), která i varuje před zavíráním reaktorů na západě, Union of Concerned Scientists (UCS), World Energy Council (WEC). Nejlepší univerzity západu - MIT (dále zde a detaily zde). Bill Gates - zde a zde.

USA se po letech stagnace plně otevřely moderní jaderné energetice – viz v minulém článku citované zákony a shrnutí The U.S. Department of Energy (DOE) is all in on new nuclear energy včetně 11 konkrétních kroků. Vedle dostavby Vogtle 3 a 4 je většina kroků o vývoji, podpoře a rozvoji moderních pokročilých GenIV reaktorů, včetně Molten Salts Reactors (MSR).

V jednom jediném týdnu, kdy tento článek vzniká, bylo vydáno povolení pro stavbu jednotek 1 a 2 v Jaderné elektrárně Zhangzhou, vlastní stavba nového reaktoru byla zahájena – a to moderního produkčního Hualong One. Bylo oznámeno zahájení provozu pokročilého, tekutým kovem (olovo-bismut) chlazeného fast reaktoru Qixing III. Rusko a Spojené Arabské Emiráty podepsaly prodloužení spolupráce k rozvoji jaderné energetiky. Jižní Afrika se, po určitém flirtování s f&v, rozhodla pokračovat v jaderné energetice včetně stavby nových jaderných zdrojů. Český premiér prohlásil, že musíme stavět jaderné bloky.

A ano, máme novinky i od ThorConu (jejich TMSR bude dle všeho první komerční MSR), konkrétně rozšíření spolupráce s největšími indonézskými loděnicemi PT PAL.

 

Bedřich Moldan píše: „Na prvním místě je obava z možné havárie a jejích důsledků. Pravděpodobnost takové události je sice malá, ale jak je všeobecně známo ze zkušeností z Černobylu a z Fukušimy, důsledky jsou fatální.“

Reálná statistika je tato – kolik umře lidí na vyprodukovanou TWh:

Ano, opravdu ta těžko viditelná čárka je atomová energie. Rozdíl mezi realitou a některými proklamacemi je, řekněme... extrémní.

Hraje roli i to, že jaderná energie je pod velmi silným dohledem. Slyšeli jste například o havárii hydroelektrárny Banqiao? Pokud ne, tak podle oficiálních čínských čísel bezprostředně zemřelo 26 000 lidí, při následné epidemii a hladomoru dalších 145 000 a celkové odhady se různí, včetně 230 000.

O Fukushimě čteme každou chvíli. Předně, při Tohoku zemětřesení a následném tsunami zemřelo dle oficiálních statistik 15 897 lidí. A co Jaderná elektrárna Fukushima Daiichi (poškozená tsunami)? Kolik zemřelo tam? Na akutní nemoc z ozáření je to... 0 (nula). Po osmi letech je počet zemřelých na následky ozáření... 1 (jeden). Nicméně ve Fukushimě zemřelo více lidí, 2 129 dle oficiálních statistik provincie Fukushima (případně 1 368 v užší definici). A víte na co? Na trauma, převážně psychické, z vynucené evakuace. Zní to jako smutný žert, ale není.

Toto je velmi tenký led. Naše technologie si žádají respekt, doporučuji například tuto slavnou esej z Hiroshimy. Neméně je pravda, že to co se tam dočtete, je primárně následek obrovské tlakové vlny a extrémně vysoké teploty. Za zhruba 10 let byl počet obyvatel jak Hiroshimy tak Nagasaki takový jako před válkou, což mimochodem platí i pro Tokio. Recentní HBO seriál Chernobyl je na jednu stranu výborné zachycení ducha doby a společenského zřízení a na druhou stranu vedle mnoha přesných věcí obsahuje i výraznou dramatizaci – jeden příklad za všechny je hrozba megatunové exploze, kdy se roztavená corium hmota (prostě jádro reaktoru) dostane do vody. Pro porovnání, jak podobná situace vypadá - zde.

Strach z radiace zabíjí nezměrně více než radiace samotná. Na číslech z Fukushimy je to velice zřejmé. Více též zde a zde.

Při největší atomové havárii v historii USA, Three Miles Island, by dostal člověk 16 km daleko dávku odpovídající 800 banánům (a obdobně za celé dva týdny na Fukushimské radnici těsně po Tohoku & havárii; jeden let přes Atlantik a zpátky je horší). Když sníte jediný banán, dostanete stejnou dávku (0.1 microSv) jako za celý rok života do 80 km od jaderné elektrárny. Když přespíte vedle jiného živého člověka, dostanete 0.05 microSv.

Není fascinující, že jednou přespat vedle dvou lidí je samo o sobě ekvivalent ozáření jaké navíc dostanete za celý rok do 80 km od jaderné elekrárny? Neméně fascinující je, že je to jedno, protože přirozené radioaktivní pozadí, v jakém všichni žijeme, je vyšší.

 

Bedřich Moldan píše: „Těžba uranových rud má stejné nepříznivé důsledky na prostředí, krajinu a přírodu jako jsou i důsledky dobývacích operací pro jiné nerostné suroviny.“

Cigar Lake je nejbohatší uranový důl na světě. Jeho roční produkce je 8 200 tun uranu jakožto převážně U3O8. Celosvětová spotřeba uranu je zhruba 100 000 tun ročně (a viz článek, využíváme z toho mizivý zlomek). Není to úplně fér přepočet (oxid, kov, obohacení, výroba palivových souborů), ale podstatné je že uranových dolů nepotřebujeme moc (data versus produkce, nikoli spotřeba jsou zde). To je nezměrná principiální výhoda – obrovská energetická hustota. Z ní se odvíjí minimální (relativně k libovolnému jinému zdroji) nároky na suroviny, materiály a plochu. Letecký pohled plus související stránky kanadského regulátora:

Cigar Lake není na plochu ani největší (to je Olympic Dam, což ale není primárně uranový důl), ani nejmenší (menší struktury jsou ISR/ISL operace jako Inkai)

Uvádět příklady destruktivního vlivu fosilních paliv není třeba, stačí Google image search na „tar sands“.

Co už ale nemusí být zřejmé je, že suroviny potřebné pro f&v mají výraznou enviromentální stopu. A nejen ji – malé děti v Kongu v dolech na kobalt by nejspíš nesouhlasily s představou, že naše neustále narůstající potřeba baterií je velmi dobrý nápad, zde, zde, zde a zde.

A lithium (potažmo i elektromobilita)? Pro začátek zde, zde, zde. Obětovány jsou další ekosystémy a přírodní památky, také zde.

Dodám, že možná ještě větší problém je očekávaný nárůst spotřeby „běžnějších“ kovů spojených s elektrifikací v čele s mědí. Pro představu, co je současná těžba mědi zač – Grassberg. Tato několikakilometrová díra v zemi uprostřed hor v Papuánském už nikoliv panenském pralese produkuje 700 000 tun odpadových kalů... každý den. Jdou přímo do řeky a následně do oceánu.

Takže ano, vše má svůj dopad a čím menší je absolutní objem, tím lépe.

 

Bedřich Moldan píše: „Důležitým faktorem, který je třeba vzít do úvahy pro celý jaderný cyklus, je doprava nebezpečných materiálů ... nutnost pečlivého zabezpečení od speciálních dopravních prostředků po ochranu dopravních tras“.

Toto ukazuje, jak je osvěta důležitá!

To, že někdo demonstruje proti něčemu, například volebnímu právu žen, případně proti černochům, přece neznamená, že má pravdu. Myslíte, že útoky „aktivistů“ proti transportu medicínského materiálu například pro targeted alfa terapii, jsou žádoucí výsledek?

Obecně – zabezpečení infrastruktury je samozřejmě zásadní pro řízení risku v jakékoli společnosti. Doporučuji též tento přehled a dodávám zamyšlení, že někdo, kdo je schopen pokusit se o RPG útok přes řeku proti elektrárně plus o sobě tvrdit, že je pacifista, a) nemá úplně moc dobrou představu o vlastnostech použité zbraně, b) má nejspíš výrazný psychický problém. Pevně doufám, že toto je v antinukleárním hnutí přece jenom spíše výjimka.

Bedřich Moldan píše: „(...) využité palivo je nejvyšší kategorie, které je třeba kvůli obsahu četných vysoce aktivních izotopů velmi důkladně a trvale izolovat od biosféry.“

Dovolte mi odkázat na tento článek pro připomenutí, co je „využité palivo“. Zkráceně – využito je zhruba 3,5 % po 3 letech. Vše ostatní je buď další přímo použitelné palivo, nebo konvertovatelné na palivo, oboje viz dále sekce o reprocessingu.

Tedy část s dlouhým poločasem rozpadu (červeně/fialově a světle zeleně na obrázku výše) je přesně to dobré palivo do dalšího reaktoru a je absurdní se ho chtít zbavit. Celá paleta produktů rozpadu (ve světlých barvách) již za jedno století má několik procent aktivity a za tři sta let je neodlišitelná od přirozeného pozadí.

Výraz „trvale izolovat od biosféry“ dokonale vystihuje atmosféru strachu, vytvářenou antinukleárními aktivisty.

Vytváří dojem že radioaktivita je něco nepřirozeného a škodlivého v jakékoli situaci. Dílem si, prosím, znovu přečtěte sekci výše ohledně obav z důsledků havárií. A dílem - celý život na Zemi se vyvinul ve radiačním pozadí. Celá evoluční historie zemského života se udála v kontextu poměrně širokého rozpětí radiace. Nejen že jsme jí přizpůsobeni, stejně jako dalším vlivům prostředí, ale je velmi nejisté, jaký vliv tyto přirozené dávky vlastně mají. Zde se dostáváme do výrazně sporné oblasti. Faktem je, že dostatečně vysoká dávka libovolného záření, včetně běžného světla, je neslučitelná s životem – viz tabulka u akutní nemoci z ozáření pro ionizující radiaci.

Co se stane při nižších dávkách, je otázka bez jasné odpovědi. To, co víme jistě, protože to změříme, je následující (=šedá část, naproti tomu ta bílá je předpoklad/model):

Můžete například usoudit, že závislost je prostě lineární a tedy libovolně malá dávka má statistický negativní vliv – tento model se nazývá Linear No Threshold model (LNT) a je to model, na kterém jsou běžně založeny standardy radiační ochrany. Jedna rovina je policy/princip předběžné opatrnosti – zde je předpokládán ten nejhorší scénář, LNT. K tématu existuje masivní množství literatury bez jasného výsledku. Běžně pochopitelné přirovnání – teplota nad 100 °C nám vadí zcela jistě, 90, 80, 70 atd. vadí o malinko méně, ale zjevně vadí. Vynesu na grafu, lineární regrese, předpoklad LNT a vyjde mi, zcela v souladu s LNT, že libovolně nízká teplota je ještě špatně a zcela nejlepší pro člověka je absolutní nula. Zní to absurdně? Ano, nicméně přesně toto LNT pro jednu zcela přirozenou část životního prostředí tvrdí. Ve světle distribuce důvodů úmrtí ve Fukushimě je obtížné nedojít k závěru, že policy na tomto založená je kontraproduktivní a ve výsledku naopak vede k potenciálnímu poškození lidského zdraví i životního prostředí. I samotný poslední přehled US National Research Councilu dle US NAS BEIR VII, sice podporuje LNT, ale také doslova říká mj. následující (=nutnost výzkumu hormeze, viz dále):

BEIR VII identifies the following top research needs:
    Evaluation of the relevance of adaptation, low-dose hypersensitivity, bystander effect, hormesis, and genomic instability for radiation carcinogenesis.
    Identification of molecular mechanisms for postulated hormetic effects at low doses.

Faktem je, že máme data, pozorování, studie v tvrdém rozporu s LNT. Například oblast s nejvyšším radiačním pozadím na světě, Ramsar v Iranu. Mají tam obyvatelé jiný počet údů a třetí oko? Nikoli, oni jsou dokonce zdravější než ti s nižšími dávkami radiace - zde, konkrétně pro výskyt rakoviny plic zde, korelace s radonem je negativní. Zde je studie z Taiwanu, kde byli obyvatelé neúmyslně vystaveni dlouhodobému ozáření kobaltem 60, což vedlo k výraznému snížení výskytu rakoviny.

Takže možná namísto „trvale izolovat od biosféry“ je pro zdraví lepší jít objímat kontejner s vyhořelým palivem. Pravda, bylo by to placebo, odstínění je extrémně dobré a jít se projít do skladu s banány by bylo účinnější.

Nicméně vážně – narůstá uvědomění, že LNT nereflektuje realitu. Zdali je vliv nízkých dávek žádný nebo pozitivní (hormeze) je nejisté, nicméně dokladů pro hormezi přibývá. Jako základní přehled doporučuji zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde. Postoj US EPA je zde.

Doporučuji také pohled na 53. a 57. stranu UNSCEAR reportu k Fukushime a porovnat si tyto dávky s běžným pozadím jinde na světě. Udělejte si vlastní závěr o potřebě evakuace (kvůli které navíc zemřelo zmíněných zhruba dva tisíce lidí).

Postupme dále – i kdyby někdo chtěl radiaci „trvale izolovat od biosféry“, tak mu v tom brání samotná příroda a vesmír okolo. Radioaktivní isotopy totiž průběžně vznikají. Nejen rozpadem isotopů s extrémně dlouhým poločasem rozpadu (U238 4.5 miliardy let, Th232 14 miliard let – více než stáří našeho vesmíru), viz primordiální isotopy. Ale také průběžně vznikají například při dopadu kosmického záření na Zem – kosmogenní isotopy, též zde. Bez nich (C14 s poločasem 5.7 tisíc let) by například nebyl možný běžně používaný carbon dating. Tento funguje tak, že všechno živé průběžně zabudovává do svého těla neustále vznikající radioaktivní C14, což ustane po smrti daného organismu a my následně můžeme podle poměru C14 k C12 usoudit na stáří vzorku.

Ony banány jsou radioaktivní kvůli vysokému obsahu draslíku (který je užitečný a zdravý, jeden z našich esenciálních mikronutrientů), část kterého je K40. Ostatně nejen banány, lidské tělo je hlavně kvůli K40 radioaktivní také – běžný člověk má už jen kvůli K40 aktivitu 4 300 becquerelů.

Kdo je živý, je radioaktivní. Kdo je mrtvý, postupně radioaktivní být přestává.

 

Bedřich Moldan píše: „Teoreticky je možno využité palivo přepracovat, avšak jak technicky, tak ekonomicky se s touto možností nepočítá.“

Současné omezené využití přepracování, tedy reprocessing, je ekonomickou volbu. Některé státy ho dělají, některé nikoliv. Uranu je prostě příliš a je příliš levný. To je smutné pro producenta uranu, ale pozitivní pro jadernou energetiku.

Pro doplnění – metod reprocessingu je více, od klasického PUREX (oddělení uranu a plutonia), přes SANEX (oddělení celkově transuranů) po například UNEX (oddělení transuranů Pu, Am a fission products Cs137 a Sr90, s možností je stabilizovat v nerozpustné pryskyřici).

Takto recyklované plutonium plus plutonium z přebytečných jaderných zbraní je pak vstupem pro výrobu MOX (mixed oxide, tedy jak uran tak plutonium, nicméně může být i thorium a pro fast reaktory americium a curium) paliva.

Celkově MOX představuje globálně zhruba 5 % paliva dnes používaného. Ve Francii 10 %. V zásadě každá významější jaderná země využívá MOX palivo, například pro Japonsko jsou to tyto 4 reaktory - Takahama 3 & 4, Genkai 3, Ikata 3. Ostatně, stavba japonského reprocessing závodu v Rokkasho se blíží do finále.

Obzvláště Rusko usiluje o úplné uzavření cyklu jaderného paliva – zde a zde.

Jakmile cena uranu vzroste, stane se reprocessing více atraktivní a jeho podíl se zvýší.

Neméně důležitá je možnost reprocessingu na místě – obzvláště kombinace pyroprocessingu a molten salt reaktorů. On site reprocessing byl již používán u IFR reaktoru (i u jeho předchůdce EBR-II).

Bedřich Moldan píše: „Úložiště má být vybudováno ve stabilní geologické struktuře několik set metrů pod zemí, odpady musí mít několikanásobnou izolaci...“

Detailně zodpovězeno v bodu o použitém palivu, radioaktivitě a LNT.

Velmi zkráceně – je vskutku šílenost (=n emoudré enviromentálně, ekonomicky i sociálně) někam zahrabat takovouto cennou surovinu.

Pro zajímavost, veškeré použité jaderné palivo za celou historii USA ze všech reaktorů, by se vešlo na jedno fotbalové hřiště, do výšky zhruba 10 až 12 metrů. Pro celý svět je to přibližně čtyřikrát kolik.

 

Bedřich Moldan píše: „princip předběžné opatrnosti, který velí vyvarovat se potenciálním rizikům, pokud to není nezbytně nutné. A zde se ukazuje, že to opravdu nutné není, protože existuje adekvátní alternativa.“

Pečlivě zvážit vlastnosti všech variant je přesně to, po čem volám. Racionálně, s vědomím souvislostí a následků na všech časových škálách, jak pro energetiku, tak lidskou společnost, tak biosféru, jejíž jsme součástí.

Adekvátní alternativa – je pravda, že fúze vodíku je slibná a s ohledem na to, že uvolňuje ještě více energie, s méně aktivními produkty, má blízko ideálu. Vývoj sice pokračuje, například zde, případně další projekt, a stellarator také pokračuje. Možná čínský podíl na ITERu přispěje k tomu, že přestane platit starý smutný vtip že fůze je stále za 20 let v budoucnosti.

Reálná existující alternativa je moderní jaderná energie. Viz část předchozího článku o MSR. A zdaleka to nejsou jenom tyto.

Chcete vidět, co se stalo při vypnutí veškerého chlazení, veškeré energie pro IFR reaktor (a to zdaleka není nejmodernější design)? Scénáři můžeme říkat akcelerovaná Fukushima. Stalo se toto (nic).

 

Bedřich Moldan píše: „Uplatňuje se druhý důležitý princip, totiž ekonomická přijatelnost: Nová energetika je založena na obnovitelných zdrojích podstatně levnějších než jakékoliv reaktory... Ve svém úhrnu je výrazně levnější než centralizovaný systém založený na masivních, málo přizpůsobivých jaderných zdrojích.“

Detailně zodpovězeno v bodu o údajné nízké ceně elektřiny z f&v. Je dobré si uvědomit, že i kdyby byla elektřina z těchto zdrojů zadarmo (a to z minimálně enviromentálního nejenže není, ale je naopak extrémně náročná na materiály a plochu), tak zbývají celé hodiny, někdy dny a někdy také týdny, kdy prostě není k dispozici. Za obtížně představitelného dopadu by bylo možné systém jako je Energiewende naddimenzovat řekněme 10x až 20x a doplnit o power-gas konverzi pro pokrytí celého roku. Z perspektivy celého roku je produkce f&v výrazně stabilnější. Gas může znamenat vodík, nebo následně metan nebo i delší uhlovodíky (de facto benzín), s progresivně vyššími energetickými ztrátami. Přesné nároky jsou věcí konkrétního modelu, ale to, že se neslučuje s realitou dostatečné dostupnosti už jen klíčových kovů pro jednotlivé technologie, je řekněme, extrémně pravděpodobné.

Prosté shrnutí je zde. Profesor Donald Sadoway z MIT je ikona a zakladatel Ambri, jednoho z nejslibnějších startupů na mass storage – Liquid Metal baterie. Po deseti letech a minimálně 100 milionech USD jsme zde, zde. Obecně o inovaci a startupech v storage zde.

Neskromně doporučuji vlastní článek obsahující toto téma. Případně nedávno zde komentovaný článek. Za další - zde, zde, zde, zde, zde, zde. Poučný je příběh bývalého protijaderného aktivity, stejně tak spoluzakladatele GreenPeace. Zde James Hansen, slavný klimatolog z NASA.

 

Bedřich Moldan píše: „Environmentální a jiné problémy však trvají, stejně jako obavy veřejnosti z nepravděpodobné, ale přece jen možné havárie.“

Pevně doufám že celý tento text ukazuje, že vskutku jaderná energie má enviromentální problém, a to ten, že ji používáme příliš málo. Velmi bych si přál, aby se každý člověk s pozitivním vztahem k přírodě upřímně zeptal sám sebe, kolik opravdu ví o jaderné energii, fosilních palivech, hydroelektrárnách, fotovoltaice, větrných turbínách, o jejich dopadu, vlivu na přírodu, souvislostech...

Naše civilizace spotřebovává obrovské množství energie. Způsob a zdroj jejího získávání je jeden z nejsilnějších vlivů nás lidí na vše živé okolo. Samozřejmě to není jediný vliv, jen část celku. Část, která má a bude mít zásadní vliv, zda jednou budeme jen vzpomínat na celé biotopy. Jestli jednou budou lidé psát o slonech, nosorožcích, žirafách, lvech, tygrech a řadě dalších stejně jako my dnes o mamutech, Megatheriích, Megalanii, Smilodonech, Glyptodonech, Aepyornisech, Dinornisech, Haast orlech…

Nakonec, otázka zní – jak můžete v současném světě být enviromentalista a nebýt pro jádro?

 


reklama

foto - Kovalovský Jiří
Jiří Kovalovský
Autor je renesanční environmentalista.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (113)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

24.10.2019 10:23
Fantastické, víc netřeba dodávat. Děkuji
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

26.10.2019 07:35
Skvělé! K té poslední větě textu: ke své škodě (a nevolitelnosti-)
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

26.10.2019 09:11
Perfektné, ďakujem za článok.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.10.2019 10:10
Tři věci:

1. Lineární model má jednu důležitou vlastnost: Umožňuje spočítat nebožtíky i při nerovnoměrném ozáření populace (to se stalo po Černobylu, kdy bylo poměrně rychle vypočteno, že v následujících 70 - 100 letech zemře na následky černobylské radioaktivity cca 1000 lidí).

2. Autor motá do sebe stochastické a nestochastické následky záření a ten lineární model se uplatňuje především pro stochastické (působení malých dávek, vyvolávajících malignity a vrozené vývojové vady u ozářené populace a jejích potomků).

3. V jaderném odpadu se dají najít i velice cenné prvky, které např. monopolně těží a prodává Čína, takže už teď jsou limitováni v nasazování monopolních cen cenou jejich získávání z tohoto materiálu.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 11:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Ad 1: Pisete ze LNT predikuje u Chernobylu excess mortality 1000 za 30 let, nu a kreativnim lidem vychazeji predikce neco jako pul milinou pres Evropu a v pripade extremni kreativity v pouziti dat a modelu statisice i treba na Belorusko (http://www.greenpeace.org/eastasia/news/stories/climate-energy/2006/chernobyl-death-toll-grossly-u/). Pevne doufam ze jiz pouceny ctenar si udela obrazek sam (kratka verze - je to v tvrdem rozpory s daty a studiemi dopadu nizkych davek radiace)

Ad 2: Nikoliv, nicmene tohle je na cely clanek. Predne, co muzeme brat za nestochasticke je akutni nemoc z ozareni (https://en.wikipedia.org/wiki/Acute_radiation_syndrome). Dovolim si tvrdit ze je nahodna take protoze z principu efekt inozujici radiace je nahody (opravdu nevite do jake molekuly ze castice trefi, jaky bude vysledek, pripadne s cim se setka vysledny volny radikal a jak dobra bude oprava). I na prehledu https://en.wikipedia.org/wiki/Acute_radiation_syndrome#Dose_effects vidite ze to je stale o pravdepodobnostech (pokud by nestacila wiki, muzeme samozrejme do ucebnic a peer reviewed textu, jako u vseho). Ale obecne na makrourovni je ARS celkem prediktabilni, ok. S cim mensi davkou je nase schopnost predikovat jeji efekt slabsi, viz clanek. Mozna to stoji za delsi text a ponekud to vybocuje z rozsahu na Ekolistu, ale - tusim ze jste doktor - i ten nejhorsi dopad, takze DNA rozbita v obou retezcich najednou, je neco cemu je nase telo konstantne vystaveno mmj protoze zijeme a mame na to prekvapive dobre reparacni mechanismy, napriklad viz https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3079308/, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4142968/, starsi prehled https://www.nature.com/articles/1210868.
Suma sumarum - je to kontinuum, realne napriklad jako iontova <-> kovalentni vazba

Ad 3.: Principialne ano, v produktech stepeni jsou mnohe cenne prvky. Z rare earths (ke kterym poukazujete) napriklad Praseodymium (ceny viz https://price.metal.com/Rare-Earth a ano neprekvapive jsou v RMB :-)). Mimochodem, rare earths je hodne, ve chvili kdy se zmeni US regulace na zachazeni s Thoriem v tailings, tak i HRE bude vic nez dost.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.10.2019 20:21 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Mrtvoly kvůli Černobylu jsou mrtvoly z ne-prahového modelu. Realita může být jiná - dle zkušeností s jinými jadernými axidenty třeba tak, že úmrtnost bude nižší, než v nezasažené populaci.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 20:30 Reaguje na Richard Vacek
Viz linky za casti clanku zacinajici "Zdali je vliv nízkých dávek žádný nebo pozitivní (hormeze) je nejisté, nicméně dokladů pro hormezi přibývá. Jako základní přehled doporučuji". Je to netrivialni tema.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 11:54 Reaguje na Jiri Kovalovsky
1. Po radiační hormezi u obratlovců (včetně člověka) se docela intenzívně pátralo někdy v 50. a snad i 60. letech, a to i metodami, které by vám dnes žádná komise pro etiku (ať už na lidi nebo na zvířata) neschválila a útlocitnější členové těchto komisí by museli být po přečtení návrhu experimentů delší dobu hospitalizováni na psychiatrii. Nikdy se nic nenašlo, a to od úrovně přírodního pozadí po práh nestochastických účinků.

2. Akutní nemoc z ozáření není stochastická, protože po překročení prahu ji dostane každý a její stupeň roste s dávkou.
Stochastické účinky jsou charakteristické svou náhodností (přičemž s dávkou roste pravděpodobnost této náhody) a tím, že závažnost s dávkou nesouvisí (tj. jestli to bude tumor, který vás pošle do krematoria během pár týdnů, nebo jiný, se kterým můžete žít i bez terapie desítky let).

3. Neprahový model byl také validizován po odtajnění dat ohledně populace Hirošimy a Nagasaki. Byť nadvakrát, protože první údaje byly zatíženy metodickou chybou.

4. K těm reparacím: Z toho důvodu jsou dost podstatné vlivy, které nějak interferují s reparačními mechanismy (na různých úrovních), protože jejich praktický dopad na populaci může být i vyšší, než dopad nějakého menšího ozáření.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 13:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Ad 1 - mozna je to smutne ale my to proste nevime. Linkovane clanky (za vyrazem "Jako základní přehled doporučuji") je jedny z mnoha. Kdyz uz mluvime vice mene o metodologii a filozofii vedy tak pripomenu ze hypoteza by nemela prezit pozorovani/experiment ktery je s ni v primem rozporu. Nu a takovych co nejenze neukazuji LNT zavislost ale jsou naopak je... neprijemne hodne. Dokazuje to hormezi? Nikoliv. Dokazuje to ze LNT nereflektuje realitu? Ano.
Je dobry napad na LNT zalozit bezpecnosti politiku? To je otevrena otazka, nicmene opet, napriklad distribuce excess umrti u Fukushimy ukazuje ze to zas tak dobry napad neni (=neminimalizuje to risk)

Ad 2 - ARS - chapu ze lidska mysl potrebuje kategorie mmj proto abysme vubec byli schopni o prirode neco rici, to jak reflektuji realne kontinuum v prirode je... jak kdy.
Je to neco jako jaky zdravotni dopad ma pad z nejake vysky. Kdyz mate smulu, tak i z male muzete vydelat velky problem (lebka o beton), kdyz mate stesti, dobre se skulite, neodevzdate veskerou kinetickou energii natvrdo do predmetu na ktery narazite (resp nedostanete ji zpatky), ktery se deformuje atd... muzete prezit leccos - treba https://listverse.com/2013/09/23/10-people-who-survived-falling-from-extreme-heights/. V tomto slova smyslu je to nahoda. Ovsemze pravdepodobnost exponencialne roste. Vec je ze LNT predikuje veci jako ze pad z 1 cm je stale problem, resp zvysuje riziko.

Ad 3 - Vidite, a k tomu zjevne existuji ruzne interpretace stejnych dat. Navic, videl jste ty konfidencni intervaly? Jak vysvetlite Ramsar? Co radioaktivni plaze v Brazilii? Jak vysvetlite to ze background sebemene nekoreluje (resp ano, nekde je korelace zaporna) s mortalitou na rakovinu i celkovou? Jak je mozne toto:?
http://4.bp.blogspot.com/-lW7Pr6WLwWo/UwEZSP7XSrI/AAAAAAAAAWk/B37tY3DiPeo/s1600/USA_HighAltLessCancer.png
http://3.bp.blogspot.com/-vkS9K4QA9Kg/UwEasbM1sUI/AAAAAAAAAWw/nhVKPCPGJ5o/s1600/USA_MoreRadonLessCancer.png
(a viz Ad 1)

Ad 4 - Ovsem, vcetne toho ze poskozenou bunku proste telo odstrani (autophagie, viz 7635 papers na PubMedu, mimochodem - uz jen dopad intermittent fasting nejen na zapadni populaci by byl nezmerne pozitivni, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5788488/). Ve chvili kdy je reparace silnejsi nez puvodni poskozeni mate hormezi. Toto zdaleka neni jen o radiaci.

Chcete-li hlavolam - https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2475943/, cituji zacatek abstraktu "A recent case-control study implied an inverse correlation between the measured body burden of dioxins (polychlorinated dibenzo-p-dioxins and polychlorinated dibenzofurans, PCDD/F) and the risk of soft tissue sarcoma in normal population exposed to dioxins mainly via food."

Tohle je brutalita a osobne moc nevim jak si to prebrat, dioxiny vzdy pro mne byly NO NO.
Ale to uz opradu hodne vybocujeme z tematu clanku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 15:00 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Dioxiny a další podobné látky aktivují komplex cytochromu P-450, který může některé látky detoxikovat, jiné ovšem zase přeměnit z málo toxických na hodně toxické, případně i karcinogenní.
Jinak dioxiny se běžně vyskytují v interiérech, kde se vaří na otevřeném ohni (spolu s dalšími "ňaminami", které máme chybně spojeny výlučně s průmyslem), a člověk se s tím nějak vyrovnat musel, v podstatě od doby, kdy vynalezl oheň.

Mimochodem, kdysi jsem si dovolil vyslovit teorii, že to, jak pravěcí sběrači klasů (seedeaters) občůrávali okolí svých tábořišť (významná část mutagenů jde z těla močí), mohlo vést k mutacím jimi preferovaných trav na primitivní druhy obilí, které se už vyplatilo pěstovat a spustit tak neolitickou revoluci.

Radioaktivní pláže v Brazílii jsou spíše o selekci a přizpůsobení se na úrovni populace, nikoli jednotlivce. Asi jako živočichové v zóně kolem černobylské JE.

Lineární teorie by ve vašem příkladě +- seděla s tím, že čím vyšší seskok, tím větší pravděpodobnost, že se něco stane (tedy +- stochastika). Ovšem jakmile by se přesáhla výška, kde seskok už vede k brždění těla silami, přesahujícími pevnost tkání, tak by to začalo odpovídat spíš těm nestochastickým účinkům).

Další věcí je, že lineární model funguje statisticky, tudíž "jednotlivé případy", pokud nepohnou statistikou, ho zvrátit či zpochybnit nemohou. A pokud tou statistikou pohnou, tak se jen upraví koeficient lineární korelace, což se párkrát za historii tohoto modelu už stalo.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 15:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Dioxin & P450, ano viz treba u breast cancer:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18842620
ze jsou nejen u tovarny, ano, to ionizujici radiace taky a vyrazne vice a uplne vsude (coz je dost podstatna vec - je to vliv pritomny po celou evoluci zivota na Zemi, a to byl jeste vyrazne silnejsi, takze selekcni tlak na to mit silne reparacni mechanismy na mnoha urovnich dava smysl a musi to byt evolucne hodne hluboke, ergo to ze u nas a ted prestreluje do "opravim vic nez puvodni skoda" dava dost smysl).
Pro jistotu - ja netvrdim ze jsou dioxiny super, urcite ne. Tvrdim ze mame slusne duvody, od evolucni historie az po soucasna pozorovani se minimalne hodne zamyslet nad hormezi u radiace.
"Jednotlive pripady" bych to tak uplne nenazyval, jsou to cele populace na dane oblasti.
Studie z Taiwanu s Co60 - https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2477708/ - co si prat vice z perspektivy pokusu. A zase, tohle proste s LNT nevysvetlite.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.10.2019 14:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Nu ad preziti padu z vysky :-)
https://en.wikipedia.org/wiki/Vesna_Vulovi%C4%87
10160 m <--- opravdu 10 kilometru
https://www.vice.com/en_au/article/jmkn74/michael-holmes-explains-how-to-survive-a-failed-parachute
4572 m
https://www.theguardian.com/world/2008/jan/05/usa.topstories3
47 patrova budova
...takze bych tak uplne netvrdil ze to neni nahoda. Jasne ze tohle jsou extremne nepravdepodobne udalosti.
Dokonce - nabizim lepsi priklad pro "nestochasticke" - a to termodynamiku. Ostatne, treba teplota a tlak jsou emergentni jevy zavisle na skale (scale) na jake dany system zkoumate. Ale to jsme opravdu uz jinde.

Jeste k te nejhorsi existujici variante poskozeni co muze ionizujici radiace zpusobit:
The Mechanism of Double-Strand DNA Break Repair by the Nonhomologous DNA End Joining Pathway
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3079308/
k zamysleni vety "Therefore, patients lacking normal NHEJ are not only sensitive to ionizing radiation, but also severely immunodeficient" a "There are an estimated ten double-strand breaks (DSBs) per day per cell"
a cela cast THE BIOLOGICAL CONTEXT OF NHEJ, obzvlaste
"...Reactive oxygen species (ROS) are a second major cause of DSBs (Fig. 1). During the course of normal oxidative respiration, mitochondria convert about ~0.1 to 1% of the oxygen to superoxide (O-2) (15). Superoxide dismutase in the mitochondrion (SOD2) or cytosol (SOD1) can convert this to hydroxyl free radicals, which may react with DNA to cause single-strand breaks. Two closely spaced lesions of this type on anti-parallel strands can cause a DSB. About 1022 free radicals or ROS species are produced in the human body each hour, and this represents about 109 ROS per cell per hour. A subset of the longer-lived ROS may enter the nucleus via the nuclear pores."
"A third cause of DSBs is natural ionizing radiation of the environment. These include gamma rays and X-rays. At sea level, ~300 million ionizing radiation particles per hour pass through each person. As these traverse the body, they create free radicals along their path, primarily from water. When the particle comes close to a DNA duplex, clusters of free radicals damage DNA, generating double- and single-stranded breaks at a ratio of about 25 to 1 (16). About half of the ionizing radiation that strikes each of us comes from outside the earth. The other half of the radiation that strikes us comes from the decay of radioactive elements, primarily metals, within the earth."

=to co radiace dela se v nas normalne deje protoze zijeme (a ovsemze jakykoli vliv v nejakych hodnotach vadi, prilis malo, prilis hodne atd)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

26.10.2019 11:51
Nelze než souhlasit. Připomíná mi to,trochu nadneseně ,den 31.října 1517 ,kdy kazatel Martin Luther přitloukl na vrata kostela ve Wittenbergu 95 tezí proti zneužívání odpustků katolickou církví v čele s papežem a žádal o reformu církve.
Zneužívání negativních dopadů klimatické změny na společnost voláním po zelené energii za každou cenu nelze označit než za davovou psychózu bez racionálního jednání.
Odpovědět
LR

Lukáš Rytíř

26.10.2019 12:33
Opět perfektní článek. Takto si představuji seriózní diskuzi o jádru. Jen tak dál!

Poznámku mám k environmentálním organizacím a jejich odporem k jádru. Rozhodně to není jen "směs psychické setrvačnosti, nepochopení a dezinterpretace". Běžní lidé, kteří mají obavy z jaderné energetiky o ní obvykle vědí opravdu málo. Ale výše postavení aktivisté vědí o jádru docela dost. Jejich odpor je systémový a nezmění ho žádné nové technické informace ani vědecké objevy. Budou proti jádru i kdyby bylo postaveno nejbezpečnější možné úložiště, i kdyby cena jádra a doba výstavby klesla o 90 %.

Běžný člověk přemýšlí racionálně, ekonomicky, chce maximalizovat užitek (zde například snížení emisí), chce odstranit běžné problémy za co nejnižší náklady. Ale jinak chce nechat svět (systém) tak jak je.

Někteří environmentální aktivisté však primárně chtějí radikální politickou a společenskou změnu.
Extrémisté chtějí malé soběstačné decentralizované komunity a hovoří o tom, že se musí radikálně snížit počet obyvatel země. Chtějí restriktivně ovlivnit myšlení člověka a společnosti skoro ve všech oblastech - zákaz konzumace masa, omezení cestování (stud z létání), zákaz nejrůznějších výrobků (od žárovek přes brčka až po igelitky), někteří ani nechtějí mít děti. K ideálům se přidává i ryze praktická možnost si přivydělat na nejrůznějších "eko-projektech" viz podpora OZE u nás. Motivace se samozřejmě u jednotlivců liší, není to jednotné hnutí. Můžeme však nalézt mnoho paralel s náboženstvími a krajními politickými ideologiemi.

Jaderná energetika jim tyto představy nabourává (podobně jako třeba GMO). Jednak bude JE vždy pod důkladným dohledem "zlého" státu, kapitalisty, korporace a nebude tak řešením pro soběstačné komunity. Pokud by se prosadila JE jako levný, bezpečný, nevyčerpatelný, bezemisní zdroj energie, tak by aktivisté přišli o možnost prosadit vizi svého světa, přišli by o peníze a o veškerý svůj vliv.

Proto je nemožné změnit jejich názor na jadernou energetiku. Nicméně to se týká jen malého procenta lidí (kteří jsou však nejvíc slyšet). Běžné lidi je třeba pravdivě informovat, vzdělávat ke kritickému myšlení. To funguje jako očkování - vytváří rezistenci vůči antijaderné propagandě.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 13:06 Reaguje na Lukáš Rytíř
Dekuji!

Rad bych nicmene poprosil nehazet vsechny enviromentalni aktivisty do jednoho pytle. Ne kazdy komu zalezi na prirode (a dosel k tomu ze tak ci onak pujde s kuzi na trh s akci ci nazorem) je bud nevzdelany nebo zaseknuty na kontraproduktivni ideove poloze.

Prijde mi smutne ze napriklad v ceske uhelne komisi je enviromentalni hnuti "reprezentovano" jednim konkretnim nazorem a v zasade extremnim nazorem na energetiku.

Svet je velky a slozity, nazory na nej a co je vs. neni dobry napad nemene.

Cemu bych take rad prispel je aby at uz si kdo udela jaky chce nazor, aby byl na zaklade faktu a ne absurdnich zkresleni. Aneb - kdyz se projdu kolem Trebicskeho granitoveho masivu a dostanu davku co jinde za mesic, tak mi opravdu treti oko nenaroste a nestane se ze mne haterie :-)

Ad posun nazoru, je to tezke, pravda... ale napriklad Patrick Moore, spoluzakladatel GreenPeace.

Jeste jedna vec a ideovy vykrik - neverte, snazte se pochopit. To ze nekdo tvrdi ze je expert, neznamena ze je cokoli jineho nez fanatik, pripadne ignorant s hypertrofovanym egem. Napriklad to ze si nejaky kazatel udela report s honosnym nazvem typu "World Nuclear Industry Status Report" neznamena ze to neni snuska dezinterpretaci. Neverte ani memu clanku, otevrete si zdroje, zkoumejte, kritizujte, hledejte...
Odpovědět
LR

Lukáš Rytíř

26.10.2019 14:22 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Všechy environmentální aktivisty do jednoho pytle neháži. Píši "někteří", můj příspěvek byla pouze reakce na odstavec:

"Mezi hlavními důvody je, ironicky, tlak některých enviromentálních organizací historicky skrze myšlenkové spojení s protesty proti jaderným zbraním. Dnes je to primárně směs psychické setrvačnosti, nepochopení a dezinterpretace."

Samozřejmě vím, že existují organizace jako Environmentalisté pro jadernou energii nebo Nuclear Pride Coalition. Ale co si budeme nalhávat, v mainstreamových médiích nemají ani zlomek prostoru, který se dává například Gretě. Což nemusí být přímo chyba těchto organizací. Je to spíš o způsobů práce médií.

K Patrick Moore nemám dost informací, nevím, zda někdy odmítal jádro systémově z těch důvodů, o kterých jsem psal. Protestovat v 70. a 80. letech proti jaderných testům a za zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren bylo jistě legitimnější než dnes. Ta změna navíc nejspíš přišla zevnitř po zkušenosti se způsobem práce aktivistů v Greenpeace. Nepočítám, že jej ovlivnil někdo cizí. To jde těžko jak by nám vysvětlila kognitivní psychologie.

Na závěr se chci zeptat. Publikujete články i jinde než na Ekolistu? Jste součástí nějaké české skupiny/organizace, která sdílí podobné názory na jadernou energetiku jako vy?
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 14:55 Reaguje na Lukáš Rytíř
Nuz ano :-). Protestovat pred desitkami let proti, obzvlaste atmosferickym, testum jadernych zbrani pokladam za velmi dobry napad. Ze to ve vysledku odnesla i jaderna energetika je obrovska ironie. Z oceli je jak kanon tanku tak treba pribor. Opravdu protest proti zbrani ma mit za nasledek potlaceni kuchynskeho nacini?

Jasne ze vyvoj desitek let shrnout v odstavci nutne se sebou nese zjednoduseni.
Mnozstvi udalosti, rozhodnuti, ktera mozna v tu chvili vypadala rozumne ale z delsiho pohledu vyrazne jinak. Rozhodnuti s castecnymi informaceni, jinymi prioritami...

Mimochodem - podivejte na https://www.youtube.com/watch?v=ObcgG9vjUbs&feature=youtu.be&t=3976
pusobive, ze? Nu a vyvoj IFR reaktoru byl zastaven, komentar z wiki clanku hovori za vse:
"Despite support for the reactor by then-Rep. Richard Durbin (D-IL) and U.S. Senators Carol Moseley Braun (D-IL) and Paul Simon (D-IL), funding for the reactor was slashed, and it was ultimately canceled in 1994, at greater cost than finishing it. When this was brought to President Clinton's attention, he said "I know; it's a symbol.""

Ad jestli jsem clenem organizace - nejsem. Jsem zcela samostatny, neplati mne a nemotivuje zadna organizace ani skupina, jedinec byt jen vzdalene souvisejici s tematem clanku. Muj nazor je vysledkem osobniho studia nekolika oboru, po rekneme 20+ let. Dlouho jsem psal rozsahle emaily pro uzky kruh znamych, "jit ven" je nasledkem recentniho vyvoje a posledni kapka byla ucast na "diskuznim veceru" s panem Mycle Schneider kde jsem s desem zjistil ze i ti nejprominentnejsi antinuklearni aktivisti maji mizive znalosti veci. Mira lzi a dezinterpretace byla takova ze jsem napsal minuly clanek (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-co-rikaji-cisla-o-obnovitelnych-a-jadernych-zdrojich-energie). Po nekolika dnech vysel Moldanuv (nevim jestli je to reakce ale minimalne casova shoda zde je) nejen na ktery je odpoved tento clanek.

Proc Ekolist - to je vice mene shoda okolnosti, prijde mi ze enviromentalni publicistika je dulezita. Obecne - jsem otevren kontaktu, staci napsat do Ekolistu a pozadat o predani.
Odpovědět
LR

Lukáš Rytíř

26.10.2019 15:44 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Vaše názory mi jsou sympatické. Napsal jsem Ekolistu prosbu o předání kontaktu. Budu rád, když se mi ozvete. Rád si s vámi pohovořím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 11:59 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Je třeba si uvědomit, že celé protiatomové hnutí na Západě bylo placeno a organizováno agenty KGB.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2019 23:57 Reaguje na Jiri Kovalovsky
K té Vámi zmiňované míře lží a desinterpretací ve vystoupeních bojovníků proti jádru přidám postřeh z diskuse v pořadu ČT Máte slovo, kde se pan Moldan velmi aktivně angažoval.
Netýká se to přímo jádra, nýbrž elektromobilů - ale je to dobrá ukázka, jaké „argumenty“ ze sebe pan profesor sype.
Velmi nadšeně chválil elektromobily, protože jsou čisté a dostatek energie pro ně zajistí (čistou cestou) solární a větrné elektrárny. Aniž by se zvyšovala produkce CO2, samozřejmě. A hlavně, elektromobil prý má MNOHEM LEPŠÍ ÚČINNOST než spalovací motor.
Ale jak je to doopravdy?
Pan profesor Moldan určitě není hlupák, ani není nedovzdělaný diletant. Musí mu být jasné, že s auty se jezdí převážně ve dne - a že elektromobily je proto třeba nabíjet zejména v noci. V noci ovšem nesvítí Slunce, a než bude možné „uskladnit“ tolik energie z FVE , abychom ji měli k dispozici v noci, to si ještě hodně dlouho počkáme… Spoléhat na větrníky moc nelze. Takže bude ještě hodně dlouho platit to známé, že elektromobil je auto, které má výfuk v elektrárně. Buď jaderné, nebo uhelné.
A účinnost? U zážehového motoru s přeplňováním pomocí turbodmychadla poháněného výfukovými plyny dnes nejde pod 35 %, u vznětových motorů je ještě lepší. Takovou účinnost nemá ani jedna z našich stávajících elektráren!! (pokud nepočítáme veškerou vyrobenou elektrickou energii, nýbrž jen tu skutečně předanou do sítě). Takže když v autě nahradíme spalovací motor elektromotorem, výsledná energetická účinnost je jednoznačně HORŠÍ. A to zatím ještě nezmiňuji ztráty v rozvodné síti.
Navíc je panu Moldanovi jistě jasné, že když nabíjím baterii elektromobilu, musím do ní dodat o dost víc energie, než kolik jí pak lze z baterie odebrat pro jízdu. Přiznávám, že nevím, jaká je u baterií pro elektromobily účinnost cyklu nabíjení/vybíjení – on ji totiž nikdo a nikde neuvádí (asi ze skromnosti)…
Ale myslím, že se moc nemýlím, když ji odhadnu na méně než 75 % - a spíše bude ještě nižší.
V každém případě, když vezmu ztráty při procesu nabíjení a připočtu ztráty v přenosové síti, skóre v porovnání elektromobilu s klasickým autem se ještě dále zhorší. Prostě - elektromobil je slepá ulička.
Uhlíková stopa se použitím elektropohonu v autech nezvýší jen v případě, že elektřinu pro nabíjení, které se bude odehrávat převážně v noci, dodá jaderná elektrárna. Ty by ale pan Moldan rád zavřel stejně jako Němci a Rakušané, takže on vlastně usiluje o ZVÝŠENÍ produkce CO2...
Jak jsem už psal v úvodu, pan profesor Moldan určitě není hlupák, ani není nedovzdělaný.
Tato fakta mu určitě nejsou tajemstvím; to co píši výše, to on ví stejně dobře jako já. Což ovšem znamená jediné: Že když argumentuje tak jak argumentuje, tak VĚDOMĚ A ZÁMĚRNĚ DĚLÁ Z POSLUCHAČŮ BLBCE. A je tedy namístě se ptát, PROČ to dělá a čí zájmy se snaží podporovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 11:58 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Problém vidím v tom, že ti neextrémističtí ekologové jednak nedělají bugr, jednak nikomu nevadí. Vidět je pouze ty druhé.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 11:56 Reaguje na Lukáš Rytíř
Naprostý souhlas, jedná se o ryzí ideologii, jejíž hlasatelé si dobře uvědomují, že škodí celé společnosti. Nicméně oni škodí zcela záměrně. Z toho důvodu je diskuse s nimi v podstatě bezpředmětná a je nutné nasadit proti nim politické kroky.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

26.10.2019 14:26
Podle Dany Drabové budou další blok v Dukovanech nejdříve 2040. To je realita se kterou je třeba počítat. To je pozdě.

Kde je diskuse o úsporách? Česká spotřeba je nesmyslně vysoká, potenciál úspor obrovský. V roce 2040 můžeme spotřebovávat a vyrábět minimálně o třetinu, ale spíše o polovinu energie méně. Investice do úspor je tedy rozhodně smysluplnejsi, než do dalších reaktorů.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.10.2019 14:42 Reaguje na Šimon Špidla
Úspory jsou samozřejmě dobrá věc. Ale není moc dobré spoléhat se na ně. Třeba je optimální varianta kdy OZE bude pro nadšence (jsou takoví, kteří chtějí nezávislost na síťových dodavatelích) a ostatní budou mít dostatek energie z jádra za přijatelnou cenu. A ušetřené plochy FV elektráren, biopaliv, větrníků se vrátí přírodě.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

26.10.2019 14:58 Reaguje na Richard Vacek
Dostatek energie z jádra za přijatelnou cenu je oxymoron.

Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 15:31 Reaguje na Šimon Špidla
Viz cast clanku odpovidajici na „Hlavním problémem, který brání rozvoji jaderné energetiky, jsou vysoké investiční náklady, navíc v průběhu výstavby obvykle výrazně zvyšované...“

Klasicke velke jaderne elektrany stavene na zapade (a to nikoliv kvuli striktnejsim standardum) jsou drahe. Nutno rict ze nejen ony. O letadlove lodi, tankeru atd muzete rict to same. Takze se zde podepisuje i to v jakem stavu je prumysl zapadu. Je take dobre si uvedomit ze Francie pred lety masivni budovani klasickych velkych jadernych elektraren zvladla - https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_power_in_France#Messmer_Plan
Vysledek je enviromentalne nejcistsi a nejlevnejsi energie siroko daleko.

Do budoucna - viz clanek a rozdil jednorazova vs seriova vyroba standardizovanych modulu. A take - "drahe" zavisi na tom co vse zohlednite a jak moc si cenite zdravi sveho i zdravi dalsich generaci.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2019 11:46 Reaguje na Šimon Špidla
A proč?
Inu, zkuste se zamyslet nad dopadem "moudrého" rozhodnutí bruselských politiků, že jádro je v EU do budoucna nežádoucí.
Politika a finance jsou úzce provázané - proto investor bude muset nadále překonávat mnohem větší potíže při zajištění financování a úvěry od bank bude získávat za mnohem horších podmínek...
Čili: To, že je výstavba jaderných elektráren tak enormně drahá, je způsobeno příčinami nikoliv technickými a ekonomickými, nýbrž především POLITICKÝMI aspekty. Existuje totiž řada příkladů, že to jde i levně.
Jinak řečeno: Když se NECHCE, je to mnohem horší, než když to nejde...
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 15:01 Reaguje na Karel Ploranský
Souhlas. Tihle lidé ovšem mají peněz jak šlupek a cenu energie mají u koncové části trávicího ústrojí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

26.10.2019 14:52 Reaguje na Šimon Špidla
Diskusi o úsporách není předmětem článku, tu zkuste navodit sám. Zakalkulujte budoucí nárůst elektromobility, více klimatizací kvůli nárůstu teplot a jiných "vymožeností". Dle mého budeme rádi, když zůstaneme na stávající spotřebě.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 15:13 Reaguje na Karel Zvářal
Presne tak, clanek neni o usporach. Ovsemze je dobre usporit tam kde to dava enviromentalni a ekonomicky smysl, o cemz ruzni lide mohou mit ruznou predstavu co to je. K tomu muzu jen rict ze bych si pral aby ekonomicke kalkulace nebyly pouze ve smyslu maximalizace NPV, ve stylu je uplne jedno co se stane za 20-30 let protoze net present value toho neceho je nula.

A hlavne - clanek neni jen o Ceske Republice. Na svete to vypada se spotrebou energie takto:
https://www.iea.org/statistics/
Ten jediny malinky zoubek v jinak nepretrzitem narustu je krize 2009.
Jestli je uhelna elektrarna v Nemecku, Polsku a nebo treba v Cine je uplne nakonec jedno (jasne, treba tezke kovy z Ciny asi v horizontu mnoha lidskych zivotu do Evropy nedoputuji, ale to je jiny pribeh, a bazalni lidsky ohled tuto namitku maze). Vsichni jsme na jedne planete. Bohatstvi zivota je nas vsech. A verim odpovednost nas vsech i kazdeho jednotlivce osobne.

Kdyz zhorela Notre Dame, asi to vetsina lidi v Cechach vedela. Kdyz zhorelo nejvetsi muzeum v Jizni Americe (https://www.theguardian.com/world/2018/sep/03/fire-engulfs-brazil-national-museum-rio), tak uz ne nutne. A kdyz zhorely pralesy v Bolivii...
(https://www.theguardian.com/world/2019/aug/26/bolivia-wildfires-brazil-amazon & https://www.npr.org/2019/09/18/761591604/bolivia-is-fighting-major-forest-fires-nearly-as-large-as-brazils?t=1572095464537)
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

26.10.2019 16:27 Reaguje na Karel Zvářal
Není předmětem článku, ale úzce s ním souvisí. Celkové řešení energetiky se samozřejmě odvíjí od spotřeby.
Odpovědět
ig

26.10.2019 22:27 Reaguje na Šimon Špidla
Jistě, to je logické. Spotřeba trvale poroste. Jeden příklad - před dvaceti lety byla klimatizace kuriozita, dnes ji má pomalu každý druhý. Jak bohatneme, bude ji nakonec mít skoro každý. A podobně je to s mnoha dalšími výdobytky techniky.
Odpovědět
sv

26.10.2019 18:53 Reaguje na Šimon Špidla
Blábol. Z čeho usuzujete, že česká spotřeba je nesmyslně vysoká? Česká spotřeba je daná strukturou ekonomiky, tedy velkým podílem průmyslu na HDP. Ovšem představa, že zrušíme podstatnou část průmyslu a místo toho tady zavedeme nějakou na službách založenou ekonomiku, je totální kravina. TO za prvé. Za druhé. Němci šetří elektřinou jako zběsilí už dvacet let a jediné čeho se jim podařilo dosáhnout byla v lepším případě stagnace spotřeby, a to ještě v době hospodářské krize. Významný pokles spotřeby nenastal nikdy a nikde.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

26.10.2019 23:12 Reaguje na Šimon Špidla
Co se týče spotřeby domácností, tak ta určitě poroste. Oproti Západu je u nás zhruba poloviční spotřeba elektřiny na osobu.

A co se týče spotřeby průmyslem, tak ta taky nijak zvlášť klesat nebude. Jsme totiž po Irsku druhou nejprůmyslovější zemí Evropy. Takže pokud neočekáváte nějaký drastický kolaps naší ekonomiky, tak se nedá očekávat nic jiného než další růst spotřeby.

V roce 2025 už máme mít vyšší dovoz než vývoz. V roce 2030 už to bude jasný dovoz. A v roce 2040 bude v důsledku současné nezodpovědné politiky EU v celé Evropě výrazný nedostatek elektřiny...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2019 11:38 Reaguje na Šimon Špidla
Investice do dalších reaktorů opravdu není tím pravým ořechovým, pokud to znamená další zvětšování už tak přebujelých až monstrózních zařízení.
Ať už je primárním zdrojem energie štěpení jádra, nebo spalování čehokoliv, vždy by měla dominovat především snaha tu získanou energii využít v maximální míře. Což neděláme. Je úplně jedno, jestli spotřebováváme jaderné palivo, uhlí, plyn či ropu - každého paliva je škoda na to, aby se značná část energie získané spotřebou vzápětí ničila, a dokonce náročně a za spotřeby další energie.
Proto považuji doslova za zločin, že například Temelín dodnes nevytápí České Budějovice. Proto považuji za šílené uvažovat o přidávání dalších reaktorů do Dukovan, jestliže se zároveň neplánuje, jak dostat přebytky tepla z nich do Brna.
A proto považuji za správnou cestu místo zvětšování kapacity velkých jaderných elektráren či výstavby nových podobně velkých stavět MALÉ jaderné elektrárny poblíž měst, která dokáží využít alespoň část jejich odpadního tepla.
Jenže taková myšlenka narazí na STRACH. Na strach, který v lidech zbytečně vyvolali lidé jako pan Moldan (i když on ještě není z těch nejhorších). Strach je bohužel silnou zbraní v rukou těch, kteří z nejrůznějších důvodů rozvoji jádra brání a ženou lidstvo do nesmyslných "řešení", která zatím bez výjimky napáchala víc škody, než užitku. Do "řešení", která mnohem víc než cestu ke spáse lidstva znamenají gigantický byznys.
A politici, kteří by to měli rozhodnout? Ti se nebojí nedostatku energie, ti se bojí jediného - nepřízně voličů v příštích volbách... Proto se ani nepokoušejí něco takového jako stavbu malých elektráren "za humny" navrhovat, protože vědí, že strach občanů zblblých katastrofickým líčením rizik jádra by se obrátil ve zlobu proti nim.
Z tohoto pohledu patří pan Moldan k veřejným škůdcům, protože ten přehnaný a iracionální strach z jádra pomáhá živit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 12:04 Reaguje na Karel Ploranský
Teplovody až do Brna byly plánovány už u původní JE Dukovany. Pohřbil to odpor ekologických organizací, pokud jsem dobře informován.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 12:36 Reaguje na Karel Ploranský
Ad "nuklearni baterie" schopna zivot zakladnu/male mesto - materialu je hodne, tak napriklad cast review od kanadskeho regulatora:
http://www.nuclearsafety.gc.ca/eng/acts-and-regulations/consultation/comment/d-16-04/index.cfm#secb-10-3
Konkretni priklady v prubehu posouzeni:
http://nuclearsafety.gc.ca/eng/reactors/power-plants/pre-licensing-vendor-design-review/index.cfm#R2

A ano - strach. Snad tento clanek prispeje k tomu ze bude o neco mensi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 12:01 Reaguje na Šimon Špidla
Jsme vyspělá průmyslová země, proto je tu spotřeba elektřiny podstatně vyšší, než v nějaké urundi-burundi, kde většina obyvatel nikdy neviděla ani zásuvku, ani žárovku.
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.10.2019 19:36
Jako PR pro jádro článek velmi působivý. Krapet mi chybí zmínka třeba o možnostech budování úložišť pro ukládání vyhořelého paliva v ČR, nebo možnosti získávání paliva v měnících se politických orientací, taky skvělé porovnání o počtu mrtvých ve světě při výrobě z různých zdrojů energií, ale žádná třeba o tom jak blízko byla ČSSR jaderné katastrofě v roce 1976 při havárii v Jaslovských Bohunicích......?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.10.2019 19:52 Reaguje na Milan Milan
Snad je známo, že jaderná energie vede k nejméně úmrtím.
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.10.2019 20:39 Reaguje na Richard Vacek
Nevím co má být známo, to mně zajímá a taky mně zajímá k jakým činnostem se ta úmrtí ve vztahu ke způsobům výroby energií načítejí. Prostě mi to připadá tak nějak na úrovni informace že "letecká doprava je v podstatě nejbezpečnější" statisticky vzato poměrem počtu mrtvých na počet přepravených osob. Bohužel když to letadlo spadne zpravidla umřou všichni. Ale nějaká statistika "death" není asi hlavní problém jádra v ČR. Myslím, že ústup od jádra v rozvinutých ekonomikách je v dohlednu, takže my opět chceme dělat něco s historickým zpožděním. Zkuste mrknout třeba na zdroje energií, jejich dostupnost a cenu třeba v Norsku, Rakousko JE nemá, Německo s JE končí, Francie neví, Japonsko další JE nebude stavět. Myslíte, že nemají představu, neřeší jak zajistit energetické zdroje na další desetiletí???
Odpovědět
ig

26.10.2019 23:00 Reaguje na Milan Milan
Ano, všechno nasvědčuje tomu, že nemají představu, jak budou energetiku řešit :-) Politici nakonec stejně udělají to, co chtějí lidi. Když lidi chtějí blbost (socialismus, zbavit se Židů, energiewende) tak ji dostanou, protože si zvolí příslušné magory kteří to vykonají.

ad příklad s letadlem - přiznávám, že ho moc nechápu. Když spadne, umřou všichni. Když se protrhne přehrada, taky umřou všichni. Ale od toho přeci máme matematiku (statistiku) aby odfiltrovala dojmy, pocity a iracionální strachy a ponechala pouze fakta :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 15:04 Reaguje na
Rakouští aktivisté budou jezdit elektromobily, "protože proud je přece v zásuvce", zatímco slovenští si budou při sledování televize a současně vypnutém proudu na tu televizi svítit svíčkou.

S lidmi tohoto druhu je domluva opravdu těžká až nemožná.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 20:25 Reaguje na Milan Milan
Dekuji za poklonu, nevedel jsem ze jsem schopen napsat pusobivy PR clanek. Predpokladam ze je o to lepsi ze reflektuje fakta. Ke konkretnim bodum:

* uloziste:
viz clanek, cast zacinajici "Dovolte mi odkázat na tento článek pro připomenutí, co je „využité palivo“. Zkráceně – využito je zhruba 3,5 % po 3 letech. Vše ostatní je buď další přímo použitelné palivo, nebo konvertovatelné na palivo, oboje viz dále sekce o reprocessingu."
Dodavam ze si opradu nemyslim ze bysme meli takto cenny material nekde zahrabat. Samozrejme si zada respekt a prislusne zachazeni ale to je jina vec.

* "možnosti získávání paliva v měnících se politických orientací":
to jsem nepochopil, prosim preformulujte

* CSSR blizko havarie v Jaslovskych Bohunicich:
statistika poctu mrtvych zpusobenych ruznymi zdroji energie je verejna a jasna. Atomova energie z ni vychazi jak z ni vychazi (nejlepe). Jaslovske Bohunice - ano, havarie 4. stupne INES, vice napriklad na https://www.idnes.cz/technet/technika/havarie-na-a1.A170220_123041_tec_technika_mla. Pripadne paper ze Stanfordu: http://large.stanford.edu/courses/2015/ph240/urban1/docs/38059373.pdf
Seznam jednotlivych INES udalosti:
https://en.wikipedia.org/wiki/International_Nuclear_Event_Scale
K samotnemu reaktoru: https://pris.iaea.org/PRIS/CountryStatistics/ReactorDetails.aspx?current=543 & https://en.wikipedia.org/wiki/KS_150
Je take dobre zduraznit ze je to velmi historicky design.
Necht si kazdy udela obrazek o tom pod jakym dohledem je jaderna energetika - je to dobre, jen upozornuji na nezmerne vyssi standardy nez v jinych oblastech. Mohu-li se zeptat, o tom az ctvrt milionu mrtvych v Banqiao jste vedel?
Za vse je nejaka cena, vse nese nejaky risk a je na nas ho co nejlepe ridit.

Timto vsim nechci rict ze mame zapomenout a ignorovat. Mame se poucit a udelat lepe a presne to se stalo.

Mozna pro porovnani - https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1142333/ - nemam rad pesticidy, omezil bych je co nejvice, nerikam za tato udalost je duvod je naprosto zavrhnout, nicmene pro perpektivu cituji:
"On December 3 1984, more than 40 tons of methyl isocyanate gas leaked from a pesticide plant in Bhopal, India, immediately killing at least 3,800 people and causing significant morbidity and premature death for many thousands more."
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.10.2019 21:15 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Tak jo. Jádro pod kontrolou je jistě bezva. Ovšem je to pouze mašina, technika a kolem lidi více či méně s emocemi,jistě ne bez chyb a omylů. Co by pro ČR znamenala třeba obdobná havárie jako např. ve Fukušimě v roce 2011 (INES- 7).
Cit.
"Situace ve Fukušimě je i nadále velice vážná, kontaminace cesiem-137 představuje významné zdravotní riziko pro obyvatele, kteří jí byli vystaveni. Právě kontaminace cesiem‑137 způsobila taky jedny z největších zdravotních dopadů po černobylské katastrofě, protože tento izotop může zůstat v životním prostředí a potravinovém řetězci až 300 let.

Z oblastí vzdálených až 50 km od elektrárny uprchlo 150 000 lidí. 20 kilometrová zóna zůstává i nadále nepřístupná a předpokládá se, že bude neobyvatelná o několik desetiletí.

Náklady na likvidaci následků havárie a kompenzace jsou Japonským výzkumným institutem ekonomickým odhadovány na 520 – 650 miliard amerických dolarů."

Zdroj. https://www.greenpeace.org/archive-czech/cz/Kampan/klima_a_energetika/jaderna-energetika/jaderne-havarie/Greenpeace.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 21:36 Reaguje na Milan Milan
Vite, GreenPeace udelaly mnoho dobreho. Bohuzel si do toho primichaly hororovy pristup k jaderne energetice (ktery mmj zajistil vetsi roli fosilnich paliv a mnozstvi dodatecnych smrti v milionech - viz linkovane WHO statistiky o mortalite zpusobene znecistenim ovzdusi). Prosim prectete si znovu clanek a pak mluvme o konkretnich namitkach.

Doporucuji obzvlast sekci zacinajici "O Fukushimě čteme každou chvíli."

Pak alespon nasledujici odstavce (vcetne linek!)
"Při největší atomové havárii v historii USA, Three Miles Island, by dostal člověk 16 km daleko dávku odpovídající 800 banánům (a obdobně za celé dva týdny na Fukushimské radnici těsně po Tohoku & havárii; jeden let přes Atlantik a zpátky je horší). Když sníte jediný banán, dostanete stejnou dávku (0.1 microSv) jako za celý rok života do 80 km od jaderné elektrárny. Když přespíte vedle jiného živého člověka, dostanete 0.05 microSv."
"Doporučuji také pohled na 53. a 57. stranu UNSCEAR reportu k Fukushime a porovnat si tyto dávky s běžným pozadím jinde na světě. Udělejte si vlastní závěr o potřebě evakuace (kvůli které navíc zemřelo zmíněných zhruba dva tisíce lidí)."
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 22:30 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Rad bych jeste pridal explictni odpoved na
"Co by pro ČR znamenala třeba obdobná havárie jako např. ve Fukušimě v roce 2011 (INES- 7)"
Pokud netrvate na pul stoleti starych designech, tak toto, mate to na primem videozaznamu:
https://youtu.be/ObcgG9vjUbs?t=3976
(=vubec nic, sam se vypne, zadne chlazeni, nic, proste tak zustane. Je hezke dodat ze se da opet zapnout a funguje. Zminil jsem ze uz jsme technologicky jeste dal? MSRs jsou jeste lepsi...)

Ad uprchlo - doufam ze je zrejme ze takto rikat vynucene evakuaci z mist ktera maji (po havarii) nizsi radiaci nez slusna cast meho rodneho okresu (Trebic) je ponekud zavadejici. Je to samozrejme zjednoduseni, davka se lisi podle mista. Prosim podivejte na linkovane studie k Ramsaru.

Ad nekolik desetileti - tvrdy priklad, nicmene proto jsem do clanku dodal ze i po pouziti atomove zbrane (!!!) byla zasazena mista nejenze obyvatelna ale se stejnym poctem obyvatel za 10 let (coz nijak nesrazi obrovsky dopad pri samotnem utoku).
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

26.10.2019 23:17 Reaguje na Milan Milan
Očekáváte v Temelíně či Dukovanech tsunami ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 12:09 Reaguje na Milan Milan
Tsunami, která by vyvolala stejnou nebo podobnou havárii, jaká byla ve Fukušimě, by nám způsobila takové problémy, že by nás radiace z těchto eletráren naprosto nevzrušovala. Ta půl kilometru a víc vysoká vlna, schopná přešplouchout Alpy (a v případě Temelína ještě i Šumavu), by skutečně zaujala veškerou naši pozornost. Dobrou zprávou je, že Rakušákům i Němcům by byly naše jaderné elektrárny v takovém případě zcela šumafu.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.10.2019 20:58
Velice pěkně rozepsáno. Mám jenom obavy, že kolegu Moldana to příliš neosloví a například to, že žádná jaderná elektrárna nebyla zlikvidována, bude hlásat nadále. Příklady v této oblasti jsem mu už uváděl několikrát. A i další oblasti. Ale v každém případě je váš článek velice důležitý, protože osloví lidi, kteří jsou schopni a ochotni přemýšlet a o věcech uvažovat. A zvláště je důležité, že si to přečtou mladí lidé z enviromentálními pohledy.
Měl bych jen doplnění. Ta dlouhá doba výstavby je u nás (i jinde v Evropě) dána velmi striktními a formalistickými zákony, které se týkají výstavby nejen jaderných bloků. Hodně dlouhé lhůty pro různá vyjádření a možnost napadání velmi širokým okruhem subjektů. Takže, pokud by se tyto zákony změnily v oblastech, které se !!!! netýkají bezpečnosti !!!!, tak by se to hodně zkrátilo.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 21:29 Reaguje na Vladimír Wagner
Dekuji!

Ad doba vystavby - ano. Cast duvodu je i v starych designech reaktoru. Proste zabezpecit 100+ atmosfer je drazsi nez kotel s roztavenou soli pod normalnim tlakem (jasne, zvulgarizovane zjednoduseni ale je to tak). Dodam ze clanek obsahuje videozaznam ktery snad dostatecne ukazuje bezpecnostni rozdily mezi generacemi (nejde o MSR, uvadim pro porovnani, viz linka ve vete "Stalo se toto (nic)."). Opet, jako vse, souvislosti jsou sirsi, IFR dojelo politicky a jasne, chlazeni sodikem znamena ze musite velmi davat pozor mmj na vodu. Pribeh Monju ukazuje co vse muze byt spatne. Ale zase, jsme o desetileti dale.
Mozna pro doplneni - ThorCon by rad demonstroval Indonezske vlade co se stane pri nejhorsi havarii, vypnuti veskereho chlazeni / odvodu tepla - jasne ze nic. Ale je pekne to videt. Doporucuji tez https://www.youtube.com/watch?v=58to3I6w6rg - prispevek Ondreje Chvaly - dilem vidite vyvoj teploty / vykonu MSRs kdyz zadne teplo neodvadite, dilem je tam krasna cast o load following. Takze ano, molten salt reaktor je schopen velmi dynamickeho rizeni vykonu.
Kdyz uz fotovoltaika & wind jsou, tak se s nimi molten salt reaktory dobre snesou (resp mohou tak byt) a ekonomicky case pro ne to jeste zvysuje.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.10.2019 23:41 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Zatím opravdu není jasné, zda budou MSR reaktory levnější, než lehkovodní. A ani zavedení malých reaktorů nebo reaktorů rychlých nepovede k tomu, že by to přineslo konec klasických reaktorů III. generace. K velkým reaktorům se dospělo právě proto, že vycházejí lépe ekonomicky. A zásadní je, že reaktory III. generace jsou teď k dispozici, kdežto reaktory jako MSR teprve ve vývoji a prokázání jejich možnosti uplatnění a ekonomičnosti je teprve čeká. Vždycky půjde o kombinaci různých modelů. Pokud bude kombinace jádra a OZE, tak pro rozumné společné fungování stačí i regulační schopnosti jaderných bloků III. generace. Ty nejsou špatné a navíc můžete snížit výkon či vypínat i větrníky nebo fotovoltaiku.
Je pochopitelně perfektní a důležité, že se nové typy reaktorů vyvíjejí, ale k jejich nasazení je potřeba ještě dost času.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 09:23 Reaguje na Vladimír Wagner
Nerikam ze mame klasiku (=velke PWR/BWR) zcela zavrhnout. Rikam ze je zde v mnoha ohledech principialne lepsi generace (v sirsi podobe cokoli mensi modularni seriove vyrabene a v uzsi definici GenIV a k tomu jeste seriova vyroba).

Z mensich modularnich (pominu-li ty stovky na ponorkach, ledoborcich a recentne i na plovouci elektrarne) ma nejblize komercnimu nasazeni na zapade NuScale. Z pohledu US regulatora - https://www.nrc.gov/reactors/new-reactors/design-cert/nuscale/review-schedule.html - tedy na dobre ceste k plnemu schvaleni na podzim 2020 a za klicovymi reviews.
Dodavam:
https://www.energycentral.com/c/ec/utah-utility-selects-idaho-site-nuscale-smr
https://eu.thespectrum.com/story/news/2019/10/10/washington-nuscale-uamps-nuclear-idaho-falls-power-plant/3933302002/
a pro zajimavost:
http://www.world-nuclear-news.org/Articles/NuScale-highlights-multiple-applications-of-SMRs
i pusobivy seznam:
https://www.nuscalepower.com/benefits/built-for-resilience

Co se tyce opravdu nove generace - tak nejblize nasazeni je ThorCon TMSR - jak zmineno v prvnim i druhem clanku, i s mnoha linkami

Nazor za mne pro CR - pral bych si aby vznikly tak ferove studie nasazeni jak je to mozne, (takze dvakrat, od ruznych organizaci a idealne alespon jedna mimo Evropu) na porovnani celkoveho reseni rozsireni Temelina & Dukovan jak s klasikou (vcetne VVER) tak s NuScale.
Nemene bych si pral aby CR zvazila moznost nahrazeni zakladu alespon nekterych uhelnych elektraren za NuScale. To je vyslovene zmineno na v https://www.nuscalepower.com/benefits/reduced-water-consumption, cituji:
"A NuScale plant could also utilize the existing water and transmission infrastructure of a retiring thermoelectric plant (e.g., a retiring coal-fueled plant)."
Osobne se domnivam ze presne tohle je velmi nadejny smer jak s ceskou energetikou dale.
Plus je to reseni (resp jeho cast) kde brat teplo na vytapeni i pro prumyslove aplikace (treba https://en.wikipedia.org/wiki/High-temperature_electrolysis)

Pridejte si k tomu load following - viz https://www.nuscalepower.com/benefits/diverse-applications - a mate paradni zaklad site. A to jeste vice v kontextu velke oblasti plne solar & wind a tedy velikych vykyvu cenu. Load following je cim dal vice cenna schopnost.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2019 11:58 Reaguje na Vladimír Wagner
"Mám jenom obavy, že kolegu Moldana to příliš neosloví a například to, že žádná jaderná elektrárna nebyla zlikvidována, bude hlásat nadále."
Ano, a právě v tom je jádro pudla.
Pan Moldan bude své názory nadále hlásat všude kde bude chtít, včetně TV, kde to má největší dopad, kde to lidi nejvíc ovlivní.
Naopak někoho jako je pan Kovalovský do TV nepustí, protože v současnosti patří prostor v médiích výhradně těm, kteří hlásají "všespasitelné" myšlenky typu německé Energiewende. Majitelům jediné a posvátné PRAVDY.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 12:11 Reaguje na Karel Ploranský
Inu, fašistická "veřejnoprávní" televize. Kdyby ji zrušili před deseti lety, bylo by to pozdě.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

26.10.2019 21:23
Jsem skoro dojat že takovéto články jsou vydávány. Každou řádku bych podepsal:) Strávil jsem několik let profesně v polovodičovém a fotovoltaickém průmyslu a ztratil jsem jakékoliv iluze, že lze obecně pokládat FV za "Green Technology". Je to něco jako okouzlení některých lidí v 18, 19 století, kteří věřili, že je parní lokomotiva jednou dostane i na Měsíc.
Bohužel probíhá přímo tmářské běsnění ve jménu klimatu. Z nepochopitelných důvodů se skoro všichni upnuli na CO2, který je ale z hlediska dopadů na klima v podstatě marginální záležitostí. Rozsáhlé odlesňování (ve jménu pokroku) a tím permanentní narušování malého vodního cyklu má na klima výraznější vliv než si většina tmářů dovede připustit.
Ještě jednou děkuji za tento článek včetně odzdrojovani.
Odpovědět
VK

Václav Kain

26.10.2019 22:36
Bedřich Moldan je nebezpečný fanatik.Ty svoje fantasmagorie předává studentům.Bohužel.I tito šílenci vyučují na universitách.
Odpovědět
ig

26.10.2019 22:51 Reaguje na Václav Kain
Na druhou stranu je předává pouze studentům kteří mají tak jako tak tendenci těmto blábolům věřit :-) Studenti které znám já (ČVUT) se tak snadno opít rohlíkem nenechají a spolehlivě a rychle poznají, když učitel není dostatečně odborně na výši a káže jim bludy.
Odpovědět
MV

Miloš Večeřa

26.10.2019 22:45
Grandiozní. Takto by měly vypadat diskuze o ekologické problematice. Bohužel dnes často dostávají prostor lidé i odborníci, kteří mlatí stále více a více prázdnější slámu. Někteří nevědí nic a ještě to přiznávají. Velký problém OZE je, kdyby měly nahradit všechny fosilní a jaderné zdroje během několika let, potřebovali bychom obrovské množství surovin, které by vyžadovali obrovský vklad energie (pravděpodobně fosilní) na výrobu, dopravu a montáž. To je v naprostém rozporu se snižováním emisí. JE můžeme využít právě k produkci kovů. V případě rhodia či izotopů ruthenia by jejich produkce při přepracování jaderného paliva mohla předčit produkci z těžby. Jedná se o prvky pro chemiky velmi zajímavé, nicméně produkce je velmi omezená.
Odpovědět
Ji

Jirka

27.10.2019 02:03
Článek je docela bomba, ale jen pro neznalé. Osobně jsem ohledně jaderné energie tak trochu v rozpacích. Na jedné straně jde skutečně o snad nejekologičtější způsob výroby elektrické a tepelné energie, na druhé nám nedochází, že všechny tyto expanzní technologie jdou proti přírodě. Jakákoli výroba tepla je expanzní technologie, jistě, domovy musíme nějak udržet na přijatelné teplotě a zatím to neumíme jinak, než nějakým zrojem tepla, tedy něco v základu spalujeme nebo štěpíme. Stále se bavíme tím, jak přijít na účinnější způsob spalování, ať je to pro výrobu tepla nebo pohonu motorových vozidel či výrobu elektřiny. Tak vezmeme kus hmoty a z té se snažíme dostat energii. Ale nikdo se nesnaží získat energii z prostoru, jak to svého času ukázal Viktor Schauberger. Jenže se jeho repulzní pohon nedochoval a nejsou k dispozici ani žádné plány a výkresy. Pokud se tomuto tvrzení někdo směje, neberu mu to, ovšem kvantoví fyzici mluví o energii 30 milionů hirošimských bomb z jednoho metru krychlového prostoru (to moje hlava také nedává, ale věřím jim)... Že nějaká energie prostoru existuje nám naznačuje v prťavém rozsahu feng-shuei a pak pár mnichů a podobně "postižených" lidí, kteří žijí trvale bez jídla a tekutin, přitom normálně na své úrovni pracují. A kde bere tělo energii ke svému fungování?

Ačkoli ve vesmíru existuje z našeho pohledu děsný bordel a je tam pro život absolutně nevhodné prostředí, jsem názoru, že každý letící šutr tam má svůj význam a vše, co se tam děje, je v jakési naprogramované rovnováze a jakýkoli zásah do toho dění může skončit katastrofou. Jistě, zachytit nějaký z těch šutrů a vzít ho na Zemi k rozboru nic s vesmírem neudělá, ale berme takovou "malou" věc, jako je naše Země. Osobně si myslím, že teorie mávnutí motýlích křídel má reálný základ. Na této planetě byla vytvořena téměř ideální příroda (téměř proto, že s těmi sopkami je fakt problém), která podléhá přesně definovaným zákonitostem. Pokud tuto zákonitost začneme narušovat byť jen jemně, postupně se příroda začne odvděčovat zhoršováním životních podmínek, na které doplatí především kdo - přece ti, co ho způsobili, tedy to nafoukané lidstvo. Na jedné straně planeta uživí 20 miliard lidí, na druhé ale není možné, aby měli všichni stejnou životní úroveň ve výši třeba současné Evropy nebo USA. Ano, postavíme bezpečné jaderné elektrárny a dáme lidem dostatek energie - ale kam to nakonec povede? Extrémně citlivý ekosystém planety začneme přehřívat. Planeta totiž dostává od Slunce jasně ddefinované množství tepla, které je ale schopná odvrácenou stranou (v noci) zase vyzářit, tedy průměrná teplota na planetě se udržuje dlouhodobě (opakuji dlouhodobě, což je řád desítek let) konstantní. Pokud dojde k nějaké přirozené odchylce, postupně se zase v řádu desítek let opět vše vrátí do původního stavu. Desítky let proto, že Země má obrovskou setrvačnost, která je pro fungování flóry a fauny důležitá. Jenže pak přijde ten sobecký a nafoukaný lidský element a začne honit motýly. A najednou máme ten přesně vyvážený ekologický systém narušený. A nejhorší na tom je, že nevíme, jak moc velké procento narušenosti si můžeme dovolit.

Co se týká envirometalistů a ekoteroristů - základním problémem je, že ač jde kolikrát o lidi s tituly, problému rozumí jen povrchně nebo také vůbec a jen papouškují po ostatních. Další problém vidím v tom, žesidce třebas dokáží ukázat na problém a někdy ho také popsat, ale nenabízí nám žádné jeho řešení. Ano, nemusím vědět všechno, ale mít aspoň snahu řešení najít nebo se snažit spolupracovat s vědeckou obcí a k nějakému řešení se postupně dopracovat. Třeba nebude ideální, ale třeba snížit ekologickou zátěž o 50% považuji za první vlaštovku a docela velký úspěch. Protože nejde všechno hned a teď. Další procenta přijdou dalším vývojem. Opět je to o setrvačnosti - nejde najednou vyměnit spalovací motory za elektromotory, protože pro ně nemáme zavedenou infrastrukturu a pokud není cena elektromobilu srovnatelná s ropákem, lidi nepřesvědčíte. Když si mohu koupit auto za 400 000 Kč s velkým kufrem, velkým dojezdem a tankováním v řádu jednotek minut na každém druhém rohu, tak určitě nepůjdu do elektromobilu, který nemá dojezd a dobíjet není kde a trvá dlouho, navíc stojí více, než 2x tolik. To jen pro příklad. A tak je to se vším. Něco změnit z pohledu ekologie je sice chvályhodné, na druhé straně je také třeba myslet opačnou stranou hlavy - jak se ta změna promítne do zaměstnanosti? Ano, elektromobil nepotřebuje turbo, převodovku a další součásti, ovšem tyto věci někdo někde vyrábí a má práci... Chceme zateplovat domy a vymýšlíme různé pasívní a já nevím jaká řešení, ale materiály pro tyto úsporně domy zase někde musíme vyrobit za přívodu energie.

Ono chovat se ekologicky v době kapitalismu a pofidérní parlamentní demokracie fakt není jednoduché. Jádro ano, ale není to dlouhodobě udržitelná cesta. Nejen proto, že jednou uran dojde, ale stále jde o ohřev planety.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

27.10.2019 08:09 Reaguje na Jirka
S téměř ideální přírodou asi zaměňujete příčinu a důsledek. Život se přizpůsobuje okolním podmínkám, takže se zdá, že okolní podmínky jsou pro něj optimální. Ale samy o sobě žádné ideální podmínky neexistují. Prostě podmínky jsou dané a život se jim přizpůsobuje. A vidíme, že to zvládá vělmi dobře. I v prostředí plném jedů, jaké nabízejí podmořské kuřáky https://en.wikipedia.org/wiki/Hydrothermal_vent#Black_smokers_and_white_smokers je spousta života.
Obavy o tepelné ovlivňování planety lidmy jsou též nepodložené. Když se podíváte na množství energie, kterou dostáváme od Slunce a porovnáte to s veškerou energií využívanou lidmy, tak to na výsledné bilanci nejde poznat https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_energy
Slunce dává 7 000 krát víc energie, než využívá lidstvo na topení, elektřinu,... Za půlrok dodá Slunce stejně energie, jako je ve všech fosilních palivech + těžitelném uranu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

27.10.2019 08:58 Reaguje na Richard Vacek
Dobré ráno, Vietname! Ano, Sluníčko je velmi výrazný zdroj, ovšem je rozdíl, zda působí na les nebo vyasfaltované, vybetované či odlesněné plochy. Hraje se o těch několik málo stupňů, které tolik rozhodují, jaký bude osud planety. Život (ten podmořský určitě) na Zemi nazanikne. Jen lidstvo stále více a více pociťuje důsledky své bezbřehé nenažranosti a bezohlednosti k přírodě. Takže se utěšujme tím, že "To je Uďo napvosto noumáuní!" Prostě nějak to dopadne...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2019 12:45 Reaguje na Karel Zvářal
Zemi ohřívá Slunce a ta se pak zpětně ochlazuje vyzářením tepla do kosmického prostoru. Možná se mýlím (pokud ano, vysvětlete mi prosím v čem) - ale pro úhrnnou bilanci přísunu a zpětného výdeje tepla je podle mne naprosto nepodstatné, jestli ve dne Slunce ohřívá asfalt nebo les. Dokonce z toho asfaltu se v noci vyzáří teplo zpátky do kosmu snáze než z lesa.
Jediný rozdíl mezi tím asfaltem a lesem může být (snad) v tom, že nějaká část dopadající energie se využije k fotosyntéze a tím se uloží do tkání stromů a jiných rostlin. Ty ovšem po svém odumření vyprodukují tlením či spálením CO2, který výdej tepla do kosmu brzdí...
Mimochodem, plochu ohřívanou Sluncem představuje z nadpoloviční většiny voda. Další velké plochy zeměkoule jsou pokryté sněhem či ledem. Pak jsou tu pouště. Kolik procent tak asi může činit plocha lesů?
Vliv lesa je nesporně důležitý z hlediska lokálního komfortu, zachycování srážek v krajině atd. Lesy jistě ovlivňují průběh klimatických jevů, tlumí výskyt extrémů - ale pochybuji, že by byl jejich vliv znatelný v prosté bilanci příjmu a výdeje tepla Země.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

27.10.2019 15:31 Reaguje na Karel Ploranský
Najdete zde spoustu mých reakcí, kde si dovodíte, jak na problém pohlížím. Není to z pohledu technicistického (příjem a výdej tepla), ale dlouhodobých globálních změn způsobených vlivem člověka (zejména odlesňování). To, že vedle stávajících pouští je na Zemi krajina plná života, neznamená, že ta poušť zde nemůže špatným hospodařením vzniknout. Mnohde se tak již stalo, bohužel to někteří stále neberou jako přímý důkaz. Více o tom točit nehodlám, kdo chce vidět, vidí.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.10.2019 14:23 Reaguje na Karel Zvářal
Sice o tom clanek take neni, ale mmj mame fascinujici experiment (vytvoreni umeleho pralesa, ktery se sebou prinesl srazky) na casti puvodne bezleseho vulkanickeho ostrova uprostred Atlantiku:
https://en.wikipedia.org/wiki/Green_Mountain
https://www.bbc.com/news/science-environment-11137903
https://www.nationalgeographic.com/news/2017/05/ascension-island-terraformed-biology-evolution-conservation/
coz samozrejme nerika nic o lokalni/globalni ale je to pusobivy pribeh.

Ad Sahara, mmj
Ancient watercourses and biogeography of the Sahara explain the peopling of the desert
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3021035/
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

29.10.2019 11:23 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Na angličtinu jsem už dávno rezignoval, mně stačí Vaše první tři řádky v příspěvku. Prostě není kouře bez ohně a deště bez lesa (v globále-). Že je tam významná souvztažnost, si lidé všimli už dávných dobách. Jen dnes ve jménu peněz zapomínáme na elementární poučky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.10.2019 18:16 Reaguje na Karel Zvářal
Nerozumím! Do doby, kdy na Zemi nebyl les tak nepršelo?

Mám dojem, že byste mohl rozšířit Majakovského báseň: Říkáme les, myslíme déšť...
Odpovědět
ig

27.10.2019 08:47 Reaguje na Jirka
Ale Schaubergerovy plány se přece zachovaly, jen nejsou veřejně dostupné. Mají je ilumináti, kteří chtějí pomocí repulsiny ovládnout svět. Čekají jen na to, až si svět unavený parlamentní demokracií vybere diktaturu a zruší kapitalismus. Pak přijde naše chvíle!
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.10.2019 15:05 Reaguje na
Ne repulsiny, ale reptilidy. :-)
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 15:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Pro zajemce, jak poznat reptiliany:
https://www.theatlantic.com/national/archive/2013/10/how-spot-reptilians-runing-us-government/354496/
Je treba byt bdely, protoze:
https://www.theatlantic.com/national/archive/2013/04/12-million-americans-believe-lizard-people-run-our-country/316706/
Odpovědět
JK

Jan Kropáč

27.10.2019 10:10
Článek je oslavou teorie jaderných technologií. Asi jako studie o kanálu Dunaj Odra Labe (že prý ušetří 16000 kamionů denně).
Jaderná technologie má svoje místo a bude, pokud se zlevní a stane bezpečnější. Když si poslechnete reálné investory, tak v současné době v Evropě jsou levnější a hlavně reálnější technologie. Poslechněte si zde (a to není ekologický portál).
https://www.info.cz/podcasty/insider/zadna-jaderna-elektrarna-se-stavet-nebude-politici-vam-lzou-a-podvadi-rika-investor-snobr-43143.html
Odpovědět
ig

27.10.2019 10:33 Reaguje na Jan Kropáč
Ale ona je bezpečná :-) Že je drahá, to je jiná věc. Alternativní zdroje neprodukující CO2 jsou ještě mnohem dražší. Pokud je opravdu politický cíl, za který jsme ochotní platit, snížení produkci CO2 (což zároveň znamená snížení naší závislosti na podivných zemích, na kterých je zajímavé jen to, že mají ropu a zemní plyn), pak je JE nejlevnější a nejreálnější způsob jak tohle politické zadání splnit.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 10:45 Reaguje na Jan Kropáč
Zajmy minoritnich akcionaru CEZu nekomentuji - https://www.e15.cz/rozhovory/zisk-cez-v-energetickych-sluzbach-je-trapny-rika-akcionar-snobr-1357264. To jestli je vyssi bezprostredni zisk z dotovanych solar & wind je jina otazka.

Muj clanek a pozornost je primarne k enviromentalnimu pohledu. To ze se schazi s dlouhodobym ekonomickym je v zasade prijemny bonus. A mohu jen zopakovat ze bych si pral aby ekonomicka rozhodnuti nebyla ciste na bazi maximalizace net present value, aneb po nas potopa. Vite, udelat diru v zemi, vylouhovat zlato kyanidem/rtuti a pustit tailings do reky je taky ekonomicky vyhodne pro investra dane spolecnosti ve chvili kdy neni odpovedny za dlouhodobe nasledky (a mimochodem presne takhle vypadaji divoke tezby nejen v Amazonii).
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2019 12:19 Reaguje na Jan Kropáč
A zkusil jste se, pane Kropáči, někdy zamyslet nad tím, jaký vliv na cenu technologií má politická podpora? A také na "reálnost" různých technologií?
Pokud politici přestanou masivně a až absurdně štědře podporovat OZE, jaderná elektrárna bude rázem konkurenceschopnou variantou.

Mimochodem, co je reálné a nereálné, to nehraje v myslích odpůrců jádra v podstatě žádnou roli. Pro ně a pro zastánce jiných "řešení", např. elektromobility, je nereálnou každá technologie, která neodpovídá jejich představě.
Já například považuji za nereálné, aby u každého baráku či v každé garáži stál elektromobil, což je snem těch novodobých "spasitelů" (v Norsku už je na spadnutí zákaz (!) vozidel se spalovacími motory). Bylo by to nereálné dokonce i v případě, že by OZE opravdu vyrobily tolik energie, aby nabíjení elektromobilů pokryla. Ona se totiž ta energie musí také nějak dostat AŽ DO ZÁSUVKY V GARÁŽI - a kdo něco ví o naší rozvodné soustavě (která je mimochodem na lepší úrovni, než ve většině okolních států), ten ví, že takové množství energie, navíc soustředěné skoro výhradně jen do nočních hodin, ke spotřebitelům nepřenese bez obřích, opravdu OBŘÍCH investic do jejího posílení.
Reální investoři chválí a preferují to, co je výhodné PRO NĚ. Ano, investovat do výstavby FVE opravdu nebyl špatný kšeft...
Investovat do JE by mohl být stejně dobrý kšeft, kdyby státy a EU jako celek tuhle technologii tlačily dopředu se stejným zápalem jako tu fotovoltaiku.
Odpovědět
MM

Milan Milan

27.10.2019 20:37 Reaguje na Jan Kropáč
To podepisuji. Myslím, že jádro je "nouzová a nebezpečná" technologie výroby energie 20. století, budoucnost výroby energií není a nemůže být v jádru a už vůbec ne při současném stavu poznání jeho možností. Je nutné si však přestat nalhávat v jaké jsme (nebo v jaké budeme bez jádra do xx let) energetické nouzi. V první fázi je nutné energií šetřit a opustit ten příšerně konzumní a energeticky náročný způsob života, opustit myšlenku jednoho velkého centrálního jaderného zdroje, přestat s energií vyrobenou v ČR kšeftovat, zaměřit výzkum na nové a bezpečné zdroje výroby včetně malých lokálních zdrojů, (tím nemyslím příšerné vrtule) a tyto malé zdroje cenově zpřístupnit obcím, velkým firmám, ale i občanůmdostupnit, dál stavět a hlavně modernizovat vodní elektrárny a především jejich výkony, přestrojit tepelné elektrárny z uhlí na plyn s účinnou filtrací zplodin spalování, přestat lhát o podílu člověka na klimatických změnách a CO2, jako před časem o PPM v ovzduší atd.atd. ......bohužel představy politiků a současných politiků zvlášť jsou v centralizaci státního dohledu, regulatorní politice nade vším a ovládání všech "kohoutků" z jednoho centra. A proto jsou bohužel k jiným návrhům hluší, slepý a najdou se odborníci, kteří rychle převzali ministerskou rétoriku a zdá se že jsou ohluchlí také.
Odpovědět
sv

27.10.2019 23:23 Reaguje na Milan Milan
Ničím nepodložené fantasmagorie. Jádro je zcela bezpečné a má na svém kontě podstatně méně životů než tzv. obnovitelné zdroje, nemluvě o vlivech na životní prostředí jako zábor půdy. Centralizaci, státnímu dohledu a extrémní regulaci podléhá jádro. Důsledkem je obrovský nárůst investičních nákladů. Na oze parodie na elektrárny nedohlíží nikdo, nikdo je nereguluje a ještě jsou masivně dotovány, výsledkem je (v Německu) samovolná centralizace (na severu Německa, pravidelné výpadky a raketový nárůst cen elektřiny, emise co2 v lepším případě stagnovaly nebo spíše rostly.
Odpovědět
ig

28.10.2019 12:52 Reaguje na Milan Milan
Osobní preference toho či onoho zdroje energie vyplývají z toho, čeho se víc bojíte, jestli CO2 nebo radioaktivity :-) Ale to ostatní co uvádíte už je rozporu s logikou i zkušenostmi. Je úplně jedno jestli jsou zdroje lokální nebo centralizované, tak jako tak se jejich uživatelé sotva dobrovolně zbaví výhod, které poskytuje jejich připojení na síť. V ten okamžik jsou samozřejmě postaveni před rozhodnutí jestli vyrábět vlastními silami nebo nakupovat a to ve většině případů dopadá pro malé zdroje nedobře (což je dobře, protože malé zdroje většinou zacházejí s palivem i technickými prostředky méně efektivně než velké). A zároveň je úplně jedno, jestli tu elektřinu importujeme nebo exportujeme. Jde o celý svět a je úplně fuk, jestli ten plyn spálím v Německu nebo v Česku, atmosféra je jen jedna.

Druhá věc je to šetření. Osobně jsem proti jakémukoliv plýtvání, ale nějak si tu Vaši představu nekonzumního života šetřícího elektřinu nedovedu sám představit. Tady by to asi chtělo bližší vysvětlení :-)
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.10.2019 18:11 Reaguje na
Nutno dodat ze pokud ma nekdo problem s radioaktivitou tak jeho prvni cil by mely byt uhelne elektrarny:
https://www.scientificamerican.com/article/coal-ash-is-more-radioactive-than-nuclear-waste/
https://science.sciencemag.org/content/202/4372/1045
https://skeptics.stackexchange.com/questions/1018/do-coal-plants-release-more-radiation-than-nuclear-power-plants
A opet - je to jednoduche - popilku z uhli je obrovske mnozstvi a koncentruji se v nem veskere tezke kovy co v uhli byly, vcetne U a Th.
Dalsi rozmer je ze prestoze v beznych meritkach je radiotoxicita U a Th soucast pozadi (pro kontext viz treba mnohokrat zminena porovnani s banany), tak jsou stejne jako jine tezke kovy chemotoxicke. Stejne jako nechcete dychat prach z olova tak nechcete ani prach z uranu.

Ad CO2 - jeho minimalizace je velmi silny duvod pro jadernou energetiku.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.10.2019 13:13
Pane Kovalovský,
já Vám tleskám. A upřímně Vám děkuji. Kéž by takových jako Vy bylo víc a hlavně: KÉŽ BY VÁŠ A JEJICH HLAS BYL VÍC SLYŠET !...

Já nemohu udělat nic víc, než že budu vytrvale posílat odkazy na Vaše články všem svým přátelům a známým. Jenže bohužel, to pomůže jen málo; číst by je totiž měli hlavně ti, na kterých je rozhodnout, která cesta je správná. Politici. A nejen ti čeští.

Vaše informace by se ale měly dostat i k prostým lidem - k těm, jejichž vzdělání nestačí na to, aby odlišili bláboly od smysluplných informací. Kterým proto celkem snadno vymyli mozky odpůrci jádra a zaseli do nich strach z jádra. Kterým celkem snadno vymývají mozky i dnešní propagátoři slepých uliček.

Asi je namístě požádat Vás, jestli byste nezkusil napsat ty podstatné věci i trochu jinou formou - tak, aby byla pochopitelná i pro příslovečnou bábu Dymákovou?
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.10.2019 14:28 Reaguje na Karel Ploranský
Dekuji!!!

Popremyslim jak dale a jak pripadne neco podat pro pani Dymakovou, coz zjevne neni moje silna stranka.

Mimochodem - https://www.theguardian.com/world/2015/oct/29/babushkas-of-chernobyl-film-nuclear-exclusion-zone
a cituji jednu z nich: "Radiation doesn’t scare me. Starvation does"
Odpovědět
VK

Václav Kain

27.10.2019 18:52
Pan Bursík byl taky odborník (nebo se za něho vydával) a jaký byl výsledek jeho ministerské práce? To snad každý ví.Podle dalšího odborníka pana Moldana bychom asi měli veškerou půdu zastavět fotovoltaikou a každý kopec osázet vrtulemi.Výživu obyvatelstva bychom asi zajišťovali z polí na Marsu která bychom tam založili.Zkrátka to jsou nesmysly a pokud se prosadí tak lidé velmi brzy poznají,že zase tak jako už mnohokrát někomu skočili na lep.
Odpovědět

Michal Šnobr

27.10.2019 20:28
Dobrý den, pěkný článek, plný skvělých postřehů a porovnání. Fakticky s vámi souhlasím. Jen si myslím, že jste se ohledně reality současné jaderné energetiky trochu vyhnul ožehavým místům a to je cena a schopnost Západu (USA a EU) postavit JE III+ generace. Že se daří dokončit bloky v Číně a Rusko je absolutně neporovnatelné s tím, čeho jsme aktuálně schopni v naší části světa. Sami sebe se už tak bojíme, že jsme si předpisy/požadavky na bezpečnost apod. dobrovolně tak zkomplikovali situaci, že se stavba bloků JE III+ g. v EU (ale i USA) ukazuje jako nereálná nebo nesmírně drahá. Korejce a jejich jediný zahraniční a velmi kontroverzní projekt Barakah (v SAE) sem prosím vůbec raději nezařazujte. Jednak vůbec neodpovídá parametrům bezpečnosti v EU (jen jeden kontejnment) a jednak si o tom projektu (korupci, propojení s vojenskými kontrakty apod. zjistěte více). Také si najděte názor bývalé šéfky Areva, který pronesla, když Korejci v SAE vyhráli soutěž o stavbu za naprosto nesrovnatelnou cenu s konkurencí.

Realita: Poslední dokončená JE (mimo jinou technologii v Rumunsku) v EU jsou naše 2 bloky. Blok JETE stál při dokončení (2002-2003) zhruba 50 mld. Kč/blok. Problém je, že dnes realizované bloky a to ať už ty starší (nekonečně dokončované) nebo ty úplně nové (Hinkley Point) ukazují, že cena 1 bloku (od 1110 až po 1620 MW) stojí 310 -350 mld. Kč. Ukazuje to vývoj v USA i EU od jaderných velmocí (USA, JAponsko ale i Francie). Vogle USA (2 bloky a každý 1115 MW aktuální rozpočet 27 mld. USD, 2 bloky a každý 1620 MW v Hinkley v GB už nyní relativně na začátku dohromady cca 23 mld. liber). Atmea (Mitsubishi a Areava) ukončila projekt 4 bloků v Turecku po té co došlo k navýšení ceny z 22 na 44 mld. USD aniž by se koplo.

Riziko projektů ukazuje nedávno ukončený a zkrachovalý projekt V.C.Summer (opět 2 reaktory Westinghouse jako Vogtle) v USA, který byl ukončen po investici 9 mld. USD, když se investoři dozvěděli, že konečná cena místo 12-14 mld. USD bude stát 25+ mld. USD.

300 až 350 mld. Kč za 1 blok? 6 až 7 více než za blok JETE a ještě s riziky … pak zbývá otázka si říci, kdo a jak to zaplatí? V Česku to nepochybně bude český spotřebitel nebo český daňový poplatník. Kolik zaplatí naznačuje aktuálně probíhajícíc projekt Hinkley ve Velké Británii, který staví EdF (největší energetika v EU) s podporou britské (garance úvěrů + garance rentability tj. contract for difference) ale i francouzské vlády (garance dodávek technologie Areva nově Framatome). Až se projekt dostaví (někdy 2025-2028), tak britský spotřebitel začne platit za elektřinu z těchto bloků zhruba 150 EUR/MWh (garantovaná cena 92,5 libry/MWh je cenou roku 2012) a cena dle CfD poroste o inflaci dalších 35 let od zahájení výroby elektřiny. To samé by s nejvyšší pravděpodobností čekalo českého spotřebitele (EdF je stejně jako ČEZ většinově vlastněná státem a má minoritní akcionáře). CfD schválil jako koncept podpory Brusel a žádný jiný (tržní) aktuálně nikdo v Bruselu nemá (maďarský Pakš je ze 100% vlastněn státem).

Víte jaký je rozdíl v dopadech pro spotřebitele ele v ČR a Británii? Jednak Britové už dnes platí vyšší cenu silové elektřiny ve své spotřebitelské ceně elektřiny a pak výrobu z drahého Hinkley mnohem jednodušeji rozředí na velkém britském trhu. To my v Česku neuděláme a dopady jedné či více nových jaderek budou pro české spotřebitele fatální, budou mnohem výraznější. Dokonce o dost výrazně než důsledky solárního přehmatu 2009-10. Připomínám, že v roce 2019 prodává ČEZ silovou elektřinu na českém trhu za průměrnou cenu 37,5 EUR/MWh (aktuálně se o rentabilních cenách pro jádro bavíme 150+ EUR/MWh).


Proč se v Česku o jádře pořád bavíme? Protože jak ČEZ tak vláda ve svých oficiálních materiálech lžou. Pro výpočet ceny pro spotřebitele počítají cenu 1100-1200 MW bloku na úrovni 120 mld. Kč + 20 mld. Kč. Prostě čistý podvod. Pak je otázka, zda ČEZ a vládní politici opravdu chtějí stavět nebo jen do roku 2030 rozebrat 20 mld. Kč na přípravu.

No a pokud podvádí jen vedení ČEZ (což je už pravidlo) pak od politiků je jejich současný postoj slepou uličkou. Zvláště když politik tvrdí, že bude stavět ČEZ. To odporuje domácímu obchodnímu právu ale i evropskému právu. Rizika jsou pro akcionáře ČEZ gigantická. Ještě větší ruleta se tu hraje se spotřebiteli elektřiny a daňovými poplatníky ČR. A to se bavíme o jednom bloku JEDU, který vůbec nic neřeší .



Řešení: malé jaderky SMR? Ano, nadějné. Slibovaná cena 2000 USD/kW výkonu by byla bomba (na úrovni ceny JETE z 2003). Jenže než se postaví první a než se následně proces jejich stavby a výroby zautomatizuje a zoptimalizuje, to bude proces ještě na hodně dlouho (min. 20 let). Očekávám, že první realizace budou o dost dražší než výše slibovaná cena.


Jen nekritizuji ale o problému budoucnosti české energetiky i přemýšlím. Je potřeba uznat realitu a přiznat, že to není problém jen Česka ale celé EU i USA.

Tedy v tomto okamžiku je logické, že bychom měli stávající uhelky (tlak na snížení emisí) postupně nahradit plynem (poloviční emise), zvláště když stejnou cestou půjde i Německo a plynu je dostatek, dodávky jsou stále více diversifikované, evropská infrastruktura se rozvíjí bez problémů a rychle (jako jediná), jeho cena dlouhodobě spíše klesá. Plynovka se postaví rychle, bez rizik, 15 krát levněji než blok JE a bude produkovat 2 až 3 krát levnější elektřinu než nová jaderka. Právě plynovky jako ideální doplněk OZE mají největší potenciál nyní vytvořit můstek mezi odcházejícím uhlím a možnou novou generací jaderek, s nichž jednou z variant jsou SMR.




Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 22:06 Reaguje na Michal Šnobr
Jestlize jste onen Michal Snobr tak predne poklona ze jdete do diskuze!

Ad "trochu vyhnul ožehavým místům a to je cena a schopnost Západu (USA a EU) postavit JE III+ generace." - vzdyt na namitku pisu „Hlavním problémem, který brání rozvoji jaderné energetiky, jsou vysoké investiční náklady, navíc v průběhu výstavby obvykle výrazně zvyšované...“ zacinam odpoved s "Ano, toto je pravdivý popis situace, obzvláště v Evropě.". Obdobne zde v diskuzi, cituji:
"Klasicke velke jaderne elektrany stavene na zapade (a to nikoliv kvuli striktnejsim standardum) jsou drahe. Nutno rict ze nejen ony. O letadlove lodi, tankeru atd muzete rict to same. Takze se zde podepisuje i to v jakem stavu je prumysl zapadu."
--> takze s prvni polovinou vaseho prispevku souhlas, cisla vsechna v hlave nemam ale predpokladam ze jsou ok.

Z toho se odviji muj postoj k klasickym velkym jaderkam vs SMRs a jeste lepe GenIV SMRs.
Ovsem, "nikde jeste neni", nicmene presne toto do nekolika malo let nebude pravda.

CEZ, cena atd - jste investor, respektuji, zcela ferova poloha. Proste maximalizujete svuj zisk (nemyslim to spatne, to je chovani racionalniho ucastnika na trhu ridiciho sva rozhodnuti tak aby maximalizoval net present value).

Mluvime z jine perspektivy, nase odpovedi jsou jine.

Problem je globalni. Co udela CR je svym zpusobem jedno, kdyz si to ale reknou vsichni, tak jsme kolektivne v rektu.

Pokud jsme schopni zohlednit externality jako znecisteni vzduchu particulate matter, NOx, SOx a ostatne CO2 coz at uz je lidsky dil jaky chce, nejaky je, a dopad zmeny klimatu na nasi civilizaci prizpusobenou velmi uzkemu rozpeti parametru je extremne pravdepodobne devastujici, tak je velmi racionalni rozhodnuti opustit fosilni paliva co nejrychleji. Hydro jsou tam kde se daly postavit a zbyvaji zoufale moznosti typu Belo Monte. Solar & Wind - doufam ze se shodujeme ze pro prumyslovou civilizaci bez zalohy ani nahodou a nizka energeticka hustota kombinovana s obrovskymi naroky na materialy z nich cini zdroj ktery neni dobry ani pro prirodu a bez dotaci ani na zisk.
Takze --> jadro.

Pro CR - v zasade rikate "postavme spoustu plynovek", predpokladam CCGT aby mohly plnit i peaker roli. Je to lepsi nez uhli? Ano, obzvlast kdyz predpokladate ze hrozba LNG importu z USA primeje Gazprom aby nat gas nepouzival jako zbran. Mirne lepsi je to i pro zivotni prostredi, ale ne o moc. A take to neni globalni odpoved.

Ale dovolte mi dotaz a podnet pro CR - NuScale. Jasne, je to mensi GenIII+, taky bych radsi MSR, ale uz tak je super. Vetsina schvalovaciho procesu US NRC je hotova, na podzim 2020 by melo byt hotovo. IRR nevim protoze vam vyjde dle ceny kapitalu a modelu, ale rekneme navratnost pod 10 let, ekonomicka zivotnost 60 let (tato cisla jsou z debaty s jednim akademikem v US). Schopnosti paradni, a osobne mi velmi slibna prijde varianta nahradit power generation cast uhelne elektrany NuScale reaktory. A samozrejme - dobry zdroj tepla plus load following asi tak jako nat gas peaker (alespon to tvrdi)

Dodavam ze NuScale je de facto cast Fluoru (https://www.nuscalepower.com/about-us/fluor-corporation) a to je jedna z nejvetsich US heavy construction korporaci. Samotne reaktory jsou vyrabene BWXT, dalsi klasickou US nuclear korporaci (http://www.world-nuclear-news.org/Articles/NuScale-SMR-enters-first-manufacturing-phase). Dalsi vyvoj nejspis bude k korejskym shipyards (http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Doosan,-NuScale-sign-agreements-for-SMR-cooperatio). Stranky US regulatora o NuScale review - https://www.nrc.gov/reactors/new-reactors/design-cert/nuscale.html

--> co Vy na to?
Odpovědět

Michal Šnobr

27.10.2019 22:21 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Dobrý večer. Ano Michal Šnobr :-) Na diskuzi mne upozornil jeden z minoritních akcionářů ČEZ a rád jsem si početl. Jinak souhlas. Možnosti malých jaderek sleduji dlouhodobě. Dokonce jsme s kolegou již před 10 lety dovedli na SÚJB US company Hyperion s něčím podobným. Já jsem asi jen kolem té rychlosti uvádění SMR do praxe trochu skeptičtější. Jak časově tak i finančně. A to ať už NuScale nebo konceptu GE/Hitachi. Nicméně věřím, že časem se prosadí. nejen kvůli ceně, rychlosti stavby ale hlavně menší výkon bude do přenosové sítě budoucnosti vhodnější ...
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 22:42 Reaguje na Michal Šnobr
Vyborne. Ani to GE / Hitachi BWRX-300 (https://nuclear.gepower.com/build-a-plant/products/nuclear-power-plants-overview/bwrx-300) neni zrovna mrtve - viz http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Canadian-pre-licensing-review-starts-for-BWRX-300 a https://www.nrc.gov/docs/ML1906/ML19060A193.pdf
Rikam to protoze predse jenom je to minula vlna a ta prisla do mene prizniveho politickeho klimatu.

Uz asi 2-3 roky je MSR na US DOE nejen povolena ale dokonce oblibena zkratka. To ze Martingale (ted ThorCon) museli z USA do Indonezie je reflexe predchozi situace. V obou clancich o nich pisu, nejste-li obeznamen, vrele doporucuji projit http://thorconpower.com/. Je to strohy web, neco jako od engineeru pro engineery. Pro CR to bezprostredne pribeh neni. Zase - pisu z enviromentalniho a globalniho pohledu.

Chcete li navazat kontakt, redakce Ekolistu verim preda.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

28.10.2019 12:30 Reaguje na Michal Šnobr
S panem Šnobrem jsme už diskutovali a řadu věcí jsem komentoval tady i jinde, takže jen pár poznámek. Výsledná cena produkované elektřiny je v případě velkých jaderných bloků dána hodně cenou peněz a pojištění rizika. Takže velmi silně závisí, jaký investiční model se zvolí. Jestli se buduje pro rychlý zisk krátkodobých akcionářů nebo pro dlouhodobé dodávky ekologické a levné elektřiny. To je dáno tím, že jaderný blok je velká investice s velmi dlouhou životností. Cenu, kterou uvádí pan Šnobr je tak vybrána specificky pro ten první případ.
Pan Šnobr prosazuje bavorskou cestu. Tedy nákup plynu pro plynové zdroje a elektřiny z větrníků ze severského přímoří. Ta je pochopitelně také možná. Na rozdíl od něj si nemyslím, že by to byla pro Česko cesta nejvhodnější. U Bavorska v předstihu uvidíme, kam vede.
Existuje u ní jedno velké riziko. Může se ukázat, že velké obavy z emisí CO2 jsou oprávněné a nejen Evropa ještě zvýší tlak na snížení emisí CO2 a zvýšení poplatků za tyto emise. Pak se projeví to, že plyn hlavně se započtením emisí při těžbě a dopravě není o moc lepší, než uhlí a dopadne to tak, že nově postavené plynovky se budou tlačit k zavření (podobná situace je s nově postavenými supermoderními uhelkami v Německu).
Na druhé straně může nastat i to, že politickým tlakem Německa a protijaderných aktivistů bude i Evropa stále více protijaderná. A je pravda, že předčasné odstavení jaderky má daleko větší dopad, než předčasné odstavení plynového bloku.
V čem se s panem Šnobrem shodnu je, že hlavním problémem Evropy je totální sešněrování zákony, které vedou k tomu, že se zde problém stavět všechny větší infrastrukturní stavby. A i ty menší, jak vidí Němci v posledních letech, kdy jim skoro zamrzla výstavba větrných turbín na pevnině.
Také se shodnu v tom, že malé modulární reaktory v Evropě nebudou tak rychle, jak si představuje pan Kovalovský. I tam je hlavní problém ve velice komplikovaných pravidlech. Je tak možné, že kromě Evropy a USA se budou všude intenzivně stavět velké bloky III. generace i malé modulární reaktory, jen zde stále téměř ne. Jaké to bude mít dopady na konkurenceschopnost a životní úroveň v těchto regionech uvidíme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.10.2019 16:41 Reaguje na Vladimír Wagner
"Na druhé straně může nastat i to, že politickým tlakem Německa a protijaderných aktivistů bude i Evropa stále více protijaderná."
Odpověď je jednoduchá: Zadrátovat hranici, obnovit pohraniční pevnosti a střílet, jak jsme to měli dělat v roce 1938.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.10.2019 18:25 Reaguje na Jan Šimůnek
To je hodne off topic... ale asi tezko:
https://www.alternatehistory.com/forum/threads/fall-grun-1938-are-germanys-early-war-odds-really-worse-than-otl-1939.452038/
Dopad by se nicmene valil dale, vcetne asi ne uplne zrejmych veci typu ze pro Fall Gelb by bylo k dispozici asi o ctvrtinu mene tanku (dle toho co pocitate, viz https://ww2-weapons.com/german-orders-of-battle-for-the-campaign-in-the-west-may-1940/). Co vyrabela Kaliwerken v Koline nekomentuji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2019 08:00 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Existuje alternativní historie, kdy Československo se postavilo na odpor a válku vyhrálo ("Žáby v mlíku"). Autorem je Jan Drnek, který se amatérsky, zato velmi důkladně, zabývá moderní historií, jinak monarchista.
Je třeba si uvědomit, že cca 1/3 tanků, které převálcovaly Francii v rámci "blitzkriegu" byly mírně upravené (vysílačky, kompatibilní s německými, a nátěry) československé tanky. A v případě "Mnichovské války" by Němcům chybělo i hodně z těch zbývajících 2/3 a v troskách československých zbrojovek by těžko vyráběli bomby k bombardování Velké Británie.
Můj názor je, že že Francouzi a Britové slíbili Hitlerovi, že mu přijdou na pomoc, pokud Československo Mnichov odmítne, a nyní to drží pod pokličkou.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

29.10.2019 09:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Vzdyt to pisu :-), PzKpfw 35(t) & PzKpfw 38(t) a na stejne platforme postavene dalsi, treba
Marder III nebo Jagdpanzer 38(t) - Hetzer, mely vyznam i hluboko do Barbarossy a v pripade Hetzeru az do konce. A ano, prumysl Ceskoslovenska velmi zasadne prispel k prumyslovemu potencialu Rise. To je proste statistika, tim nevyjadruji zadny nazor ani preferenci. Ale vratme se k clanku a jeho tematu, timto velmi zasadne vybocujeme.
Odpovědět
DP

Dušan Pluhař

28.10.2019 21:13 Reaguje na Vladimír Wagner
Souhlasím s panem Wagnerem a Šnobrem, že SMR nebudou v komerčním provozu v dohledné době. A v Evropě, potažmo v ČR, ne před rokem 2040. Jedna věc je mít něco na papíře, popř. odlicencované NRC, druhá věc je to postavit v termínu a nákladech a třetí věc je ekonomický komerční provoz po předpokládanou projektovou životnost. A bez toho, aniž by to někde dlouhodobě fungovalo s ověřitelnými náklady na údržbu v dlouhodobém provozu to nikdo masivně nikde (jako páteř energetiky v base load, nikoliv v odloučených nebo ostrovních lokalitách Kanady, Sibiře, Austrálie jako zdroje pro těžbu apod.)zavádět nebude. Dana Drábová tuším předloni na každoroční konferenci k SMR na FJFI řekla, že v ČR se to bude licencovat jen přes její mrtvolu. A je to pochopitelné. ČR jde v jádru zásadně cestou zavádění již otestovaných technologií prověřených provozem (s výjimkou A1 v EBO, to bylo ponaučení jak ne). Takže jestli v ČR bude nový blok, aspoň jeden, bude to nejprve GIII+ do 1200MWe. Pokud má platit strategie ASEK, tzn. po roce 2040 cca 40-50% EE z jádra, tak jediná taktika, jak k tomu dospět, je začít stavět v první fázi již existující evoluční projekty, které mají reference. Zároveň je to nutné ze strategického hlediska pro zachování aspoň těch jaderných kompetencí, které českému průmyslu a výzkumu ještě zůstaly. Za pár let nebude co zachovávat. A to nemám na mysli stavbu JE a výrobu klíčových komponent a technologických celků, ale aspoň zajištění údržby vlastními silami. Takže čekat na SMR je cesta, jak v ČR jádro definitivně pohřbít. Jiná věc je začít SMR stavět v další etapě po jejich ověření v komerčním provozu. USA mají strategii jak nahradit stávající flotilu JE podobnou - než budou komerčně dostupné reaktory G IV, prodloužit provoz stávajících bloků na 80 let, tím získat čas na postupné zavedení SMR (levné malé jednotky, postupná náhrada stávajících JE), z jejich provozu naakumulovat prostředky na zavádění G IV. Co se týká výstavby nových velkých bloků, Flamanville a Olkiliuto 3 i V.C. Summer a Voigtle jsou dokladem ztráty kompetencí a schopností Západu postavit jakoukoliv JE. Nejen GIII+. Přetržení kontinuity ve výstavbě na 30 let po Černobylu je fatální, ztráta know-how znamená začít skoro od nuly. Je evidentní, že EPR Arevy nebyl dotažený do všech detailů. Neustále se měnící legislativní prostředí v EU neumožňuje realizovat investice, jejichž příprava a doba výstavby je delší než 3 roky. Západ dělá všechno proto, aby se deindustrializoval a byl závislý na Asii. Výsledkem je, že pokud chcete mít aspoň nějakou šanci postavit blok GIII+ v termínu a nákladech, musí to stavět někdo, kdo kontinuitu udržel a kompetence má. Tzn. Rusko, Čína, Korea. Co se týká ceny, nemá smysl zmiňovat Flamanville a Olkiluoto. Areva EPR, kde se projektuje ještě na stavbě a nejsou schopni vyrobit tlakovou nádobu (dodržet materiálové požadavky) fakt ne. Hinkley Point C má snad nejhorší způsob financování, který může být. Rozdíl v tom, jestli úvěr bere soukromá firma nebo stát, je v rentabilní ceně EE dramatický, v případě státu je pak uvedená cena téměř poloviční při 60 letém provozu JE. A v našich podmínkách se může blížit 50EUR/MWh. Takže cesta nastavená je, je rozumná, lépe řečeno jediná možná, pokud mají být naplněny všechny 3 základní východiska ASEK - konkurenceschopnost, udržitelnost, soběstačnost. Plynový scénář, prosazovaný panem Šnobrem, neřeší CO2 - udržitelnost (byť nulové CO2 je dogma a nejspíš nesmysl, život a diverzitu ohrožuje mnohem víc lidských produktů než jen CO2, ale to je na jinou debatu), neřeší ani soběstačnost. A nakonec ani konkurenceschopnost v krizových stavech. Je dobrý jen pro časy klidu a míru, ne v dobách zostřujících se geopolitických střetů. A pak pro vlastníky plynového tranzitu. Energetická strategie musí být robustní a odolná i v krizích a nestabilních časech a to je pouze jaderný scénář.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.10.2019 22:09 Reaguje na Dušan Pluhař
Ad "SMR nebudou v komerčním provozu v dohledné době. A v Evropě, potažmo v ČR, ne před rokem 2040."
Jasnovidec nejsem ale byl by to velmi smutny vysledek. Jedina utecha v takove situaci by byla ze Evropa a CR je side show, zalezi co bude pouzivat Cina, Indie a rostouci "treti svet", pravda, plus budoucnost obrovske flotily reaktoru v USA.

Ad "A bez toho, aniž by to někde dlouhodobě fungovalo s ověřitelnými náklady na údržbu v dlouhodobém provozu to nikdo masivně nikde"
to je slepice - vejce. Vetrne turbiny jsou take masivne nasazeny aniz by nekdo moc resil cely zivotni cyklus a co s nimi potom, nemluve o tom co s nimi bez dotaci.
A hlavne - je rozdil pokud vnimame situaci jako "nic se nedeje, proste jen tak pohodove se rozvijime" vs "je krize, fakt bysme meli neco delat" a pokud to druhe tak pri vsi ucte jedina systemova a udrzitelna odpoved je atom a to hodne rychle stylem Liberty Ships masove vyroby SMRs.

Ad schvaleni v CR a strategie CR - nu, pevne doufam ze se nazory vyviji a nejsou vytesane v kameni. Pisete GIII+ do 1200MWe... ok, tak jaky? Ten VVER-TOI (viz prispevek nize)?
To "cekat na SMR"... a taky se muzeme probrat a nasadit alespon onen NuScale. Navic nerikam ze nutne musi jit do Temelina / Dukovan. Co treba velky VVER na doplneni tech dvou a dale boilery v nekolika (ehm, vsech velkych...) uhelnych elektrarnach nahradit NuScale reaktory?

Vzdyt to pisete take - "Výsledkem je, že pokud chcete mít aspoň nějakou šanci postavit blok GIII+ v termínu a nákladech, musí to stavět někdo, kdo kontinuitu udržel a kompetence má. Tzn. Rusko, Čína, Korea.".
Ono treba ty NuScale moduly nakonec budou take delat jihokorejske lodenice - http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Doosan,-NuScale-sign-agreements-for-SMR-cooperatio

Ad "diverzitu ohrožuje mnohem víc lidských produktů než jen CO2" - obrovske tema, jasne ze jo. Vcetne toho ze zijeme ve slusnem chemickem koktejlu. A co nejvice - z mnoha biotopu zbyvaji male a fragmentovane trosky, vyrazne mene odolne proti dalsimu tlaku a zatezi. Kdyz si k tomuhle pridate klimatickou zmenu, tak to pro spoustu druhu muze byt fatalni. Nekolik malo druhu na tom vydela. A spousta druhu dojede na tom ze treba dalnice co je v ceste je neprekrocitelna prekazka a napriklad zrovna ten stary dub v kterem se vyvijel byl opravdu posledni siroko daleko.

Ad "Energetická strategie musí být robustní a odolná i v krizích a nestabilních časech a to je pouze jaderný scénář." - ANO
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2019 08:06 Reaguje na Dušan Pluhař
A1 v EBO byla velmi progresívní technologie. Např. v reaktoru bylo možné vyměňovat palivové tyče za chodu, bez jeho odstavení. Obě velké havárie, které tam vznikly (z nichž ta druhá vedla k odstavení elektrárny), byly dány jednoznačně lidskou chybou, nikoli špatnou technologií. Dnes by řadu rutinních operací, která byla tehdy na lidech, mohl dělat počítač.
Problémem byl i tlak ze sovětské strany na výrobu a využívání reaktorů jejich primitivnějšího modelu.
Odpovědět

29.10.2019 10:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Online refueling je schopnost nekterych velmi starych i nekterych velmi novych designu:
https://energyeducation.ca/encyclopedia/On-line_refueling_of_nuclear_power_plants
tedy vcetne RBMK, CANDU, Pebble bed reactors, MSRs...
Samo o sobe to to neni nutne ani dobre ani spatne. Jsou dokonce lide co vidi moznost prubezneho chemickeho cisteni soli u MSRs jako nevyhodu. Ale mj. tak principialne muzeme dosahnout i jeste vyssiho kapacity faktoru nez soucasnych rekneme 90% u US flotily reaktoru.
A hlavne - porovnavat pres pul stoleti starou technologii se soucasnosti - zkuste si to u pocitacu!

Pro ukazani rozdilu a to ani ne proti nejnovejsim - zde je realne video pro nejhorsi scenar, station blackout: https://youtu.be/ObcgG9vjUbs?t=3976
Ad station blackout, viz napriklad 2. strana https://www.nrc.gov/docs/ML1317/ML13171A061.pdf
(proste totalni ztrata veskereho chlazeni, odvodu tepla - jak Chernobyl, tak Fukushima)
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.10.2019 16:02 Reaguje na
I u těch počítačů se některé věci drží velice dlouho, byť se řeší modernějšími prostředky. A v oblasti SW se pořád drží např. koncepce UNIX a UNIX-like operačních systémů i některé programovací jazyky (a ty moderní často ty staré vykrádají).
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

31.10.2019 13:34 Reaguje na Jan Šimůnek
To je tak trochu nahravka na smec :-)

Klasicke mainframes nemaji s UNIXem nic spolecneho. Pres extremni spolehlivost, robustnost, bezpecnost postupne vymiraji - mmj nestaci ani vykonem ani flexibilitou. Prirovnani s GenII nesedi, minimalne na principialne bezpecnostni rovine. GenIII a III+ o neco vice. Co ale pripadne sedi daleko vice je prirovnani UNIXu a Molten Salt Reaktoru. MSRs jsou starsi (koreny 50. a 60.leta, MSRE v ORLN bezel 1965-69). UNIX zacal v 70.letech, realne je to zaklad slusne casti IT sveta okolo - ony nejsou jenom Windows (ktere navic do NT4 mely UNIX/POSIX subsystem a dnes se pomalu tim smerem vydavaji) - je i spousta ruznych zarizeni ktere jsou v jadru UNIX, resp Linux. Muzete si pridat i soucasny sitovy svet, de facto vse je TCP/IP.
Doufam ze MSRs zaziji podobny rozkvet jako UNIX svet, s podobne pusobivou flexibilitou, mnozstvim scenaru nasazeni a modularitou.

Co je jeste podstatnejsi si uvedomit ze soucasny stav jaderne energetiky jsou v drtive vetsine velice stare evolucne rozvijene designy a naprosto nedosahuji potencialu a moznosti novych technologii.

A trochu ironicky - mnohe slibne jaderne technologie nebyly rozvijeny at uz kvuli tomu ze se nehodily na produkci Pu do jadernych zbrani nebo uz kvuli tomu ze mene efektivni cesta byla o malo kratkodobe levnejsi a uranu je spousta...
I prvni komercni mohl fungovat jako breeder (https://en.wikipedia.org/wiki/Shippingport_Atomic_Power_Station), jeden z nejstarsich - https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_Breeder_Reactor_I, pak https://en.wikipedia.org/wiki/Experimental_Breeder_Reactor_II (& prechod do IFR - https://en.wikipedia.org/wiki/Integral_fast_reactor - viz nekolikrat zminene pusobive video se station blackout). Hluboke dejiny...
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

28.10.2019 15:51 Reaguje na Michal Šnobr
Možná přece jen ještě jednu poznámku k tomu, co zde psal pan Šnobr. Korejci získali na svůj reaktor (mírnou modifikaci)licenci jak pro Evropu tak nedávno pro USA. Ne, že by předpokládali, že by jej v USA stavěli, ale proto, aby jeho bezpečnostní charakteristiky prošly nezávislou kontrolou. Jejich stavba v Emirátech nemá sice dvojitou stěnu kontejnmentu, ale to je kompenzováno její větší tloušťkou.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.10.2019 18:48 Reaguje na Vladimír Wagner
Rad bych dodal k pane Wagnerovu "Výsledná cena produkované elektřiny je v případě velkých jaderných bloků dána hodně cenou peněz a pojištění rizika." - predne ano, discounting factor v ekonomicke kalkulaci je naprosto zasadni jak vam soucasna hodnota vyjde a mel by zohlednit jak drahe mate financovani. Principialne je zde ale jeste jedna, dle meho skromneho nazoru jeste dulezitejsi cast - externality.
Stejne tak jako majitel uhelne elektrarny milerad nezapocita zdravotni dopad vypousteho znecisteni, tak maji obecne nezapocitanou externalitu i solar & wind - dlouhodobou destabilizaci site okolo, vynuceni jeji prestavby/posileni, vynuceni jine skladby zdroju okolo, vynuceni zalohy a obecne nepriznany dlouhodoby dopad ala co s tou horou betonu a fiber glass kompozitu po 25 letech.
U plynu - to ze podle chemicke rovnice vypada horeni metanu cisteji je hezke ale neni to cely obrazek. Mimo toho ze to neni uplne cisty metan horici v laboratornich podminkach tak mame take jeho uniky pri tezbe a transportu. Nemluvim jen o frackingu ale i vecech jako https://www.bbc.com/news/science-environment-35659947. Pro Evropu - jak moc verit Ruskym bezpecnostnim standardum - at si odpovi kazdy sam. Bezny model je ze metan je 25x ucinnejsi sklenikovy plyn nez CO2.

Podle toho jak vyse uvedene externality zohlednime nam jadro nejak vyjde. Moje perspektiva je ze bych zvysil vahu dlouhodobeho, siroce pojateho, vcetne zdravotniho, dopadu.

Pro CR je zde i politicky rozmer ze kdyz nechame jadro umrit prijdeme o vyznamou cast intelektualniho kapitalu a stale jeste existujicich schopnosti ceskeho prumyslu. Svetu je to jedno. Cecham by to jedno byt nemuselo.

Ad co v CR - s vedomim ze je lehke neco napsat v internetove diskuzi - tak viz muj prispevek vyse a NuScale. Pokud by schvaleni US regulatora pro EU a CR nestacilo pro urychlene schvaleni i zde, tak... s tezkym vzdechem a nechuti k Ruskemu "simulakru demokracie", je zde Rosatom s ochotou stavbu do vyznamne miry financovat, s pusobivou flotilou i tradici VVERu (https://en.wikipedia.org/wiki/VVER#Power_plants) a Evropskym ok pro nejmodernejsi verzi (http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Russia-s-VVER-VOI-reactor-certified-by-European-ut). Je take dobre mit na mysli ze i kdyz dalsi blok postavi Rosatom, tak zavislost na Rusku je v pripade potreby nula, viz soucasne:
https://world-nuclear-news.org/Articles/CEZ-set-to-test-Westinghouse-fuel-at-Temelin
http://www.world-nuclear-news.org/UF-South-Ukraine-3-fully-loaded-with-Westinghouse-fuel-20071801.html
http://www.world-nuclear-news.org/UF-Westinghouse-ready-to-supply-VVER-440-fuel-1303185.html
http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Energoatom-and-Westinghouse-plan-VVER-440-fuel-coo
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

28.10.2019 19:55 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Nadherny priklad potencialni externality jaky dopad muze mit znecisteni vzduchu (=fosilni paliva) - https://www.economist.com/graphic-detail/2019/10/09/exposure-to-air-pollution-is-linked-to-an-increase-in-violent-crime - a ano, korelace neni kauzalita, on nesporny zdravotni dopad sam o sobe staci. Navic kdo byl v nekterem asijskem velkomeste a zjistil ze se dusi i o pulnoci pri minimalnim provozu, tak ma povetsinou docela jasno.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

29.10.2019 11:40
Pár poznámek pro všechny, kdo se domnívají, že cesta vede přes úspory energie. Po cca dvouletém intenzivním studiu tohoto problému si dovolím napsat tuto kacířskou větu:

„Zvyšování energetické účinnosti za účelem hledání úspor energie je smysluplné pouze na mikroúrovni (osob, firem), ale na makroúrovni (společnosti jako takové) vede vždy ke zvyšování její spotřeby, tedy je kontraproduktivní. Snahy o zvyšování energetické účinnosti, vydávané za prostředek k řešení problémů způsobujících klimatické změny, jsou ve skutečnosti jejich příčinou.“

Jak jsem k tomu dospěl?

Jevonsův paradox ( https://en.wikipedia.org/wiki/Jevons_paradox )- jev, kdy technologický pokrok přinášející větší efektivitu při využívání určitého zdroje paradoxně zvyšuje spotřebu tohoto zdroje kvůli větší poptávce (místo očekávaného poklesu spotřeby)

Khazzoom-Brookesův postulát (https://en.wikipedia.org/wiki/Khazzoom%E2%80%93Brookes_postulate )- zlepšení energetické účinnosti, která jsou z nejširších důvodů ekonomicky odůvodněna na mikroúrovni, vedou k vyšší úrovni spotřeby energie na makroúrovni

Vycházíme-li z definice jednotlivých typů rebound effectu , pak u páté (RE> 1) se uvádí, že známa jako Jevonsův paradox a jeho definice, která hovoří o tom, že větší efektivita při využívání určitého zdroje paradoxně zvyšuje spotřebu tohoto zdroje , pak by se z toho dal dovodit závěr, že o rebound efektu můžeme hovořit pouze v případě, že řešíme problematiku toho samého zdroje (uhlí x uhlí, PHM x PHM, ….).

Rebound effect (https://en.wikipedia.org/wiki/Rebound_effect_(conservation) ), tedy nepokrývá využití úspor mimo rámec toho samého zdroje, jak to v obecné poloze činí Khazzoom-Brookesův postulát. a lze jej vyjádřit i tak, že stojí-li mne méně sil (práce, energie, peněz) získání stejného prospěchu (vlastně obecná definice účinnosti), mohu tyto síly (práci, energii, peníze) věnovat na získání jiného prospěchu, který bych jinak pro nedostatek sil (energie, peněz) nemohl získat.

Přirovnáme-li ekonomiku k ohni, pak energetická účinnost lze přirovnat ke kyslíku, na jehož přísunu závisí intenzita hoření a čím intenzivněji oheň hoří, tím více spotřebovává paliva a tím více produkuje emisí (CO2).

Pokud jde o to zjednodušení pro onu příslovečnou bábu Dymákovou, tak o něco takového jsem se pokusil v dokumentu s názvem „800 slov k problematice klimatických změn,“ který jsem připravil jako podklad pro diskusní fórum, pořádné v červnu Hospodářskou komorou pod patronací předsedy Senátu. V maximálně koncentrovaném textu a na mnoha grafických přílohách se v něm snažím ukázat, jak utopická a v konečném důsledku dokonce i škodlivá, jsou momentálně prosazovaná opatření o oblasti ochrany klimatu. Ve verzi bez výstižných grafických příloh ho lze nají na mém blogu - https://jaroslavcizek.blog.idnes.cz/ . Pokud by měl někdo zájem o kompletní verzi, pak je k dispozici zde: https://drive.google.com/open?id=1XobOeynvw3VqYWi3gGJE_kjJ3m4R9t7z

Jelikož jsem si byl vědom jeho kontroverznosti, protože všechny a na všech úrovních deklarované přístupy doslova obrací na hlavu, požádal jsem některé významné ekologické kapacity o stanovisko. Od prof. Moldana jsem dostal velice překvapivou odpověď, kde jsou např. tato slova: „Nemyslím si, že ve vašem shrnutí jsou nějaké nesmysly nebo že by se mělo či mohlo něco opravit. Je to prostě velmi konsistentní a dobře vyjádřený názor a určitě dobrý podklad pro diskusi. Ovšem moje vlnová délka to není. Zejména rozhodně mám zcela opačný názor na jadernou energii. Ještě jednou velký dík za všechny materiály, je to obdivuhodná kolekce. Přemýšlím o tom a dospívám k závěru, že věc je opravdu vážnější, než jsem si dosud připouštěl. Seminář by byl výborný. “

Měl jsem tehdy pocit, že jsme na dobré cestě z něj toho zastánce jádra udělat, ale po posledním jeho článku jsem se této myšlenky vzdal. Budeme se v této komunitě tedy muset poohlédnou po jiných hlavách pomazaných, které naštěstí existují a mají zcela opačný názor. S několika jsem již v kontaktu.

V rámci diskuse nad „Informací vlády o ochraně klimatu“ měl být dokument přečten ve Sněmovně již na začátku dubna, a to včetně uvedeného a písemně odsouhlaseného vyjádření prof. Moldana. Diskuse byla bohužel přerušena těsně před jeho přednesením a od té doby se nepodařilo dostat bod do programu jednání.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.10.2019 18:59 Reaguje na Jaroslav Čížek
A k tomu ještě musíte připočíst debilitu prosazovačů úspor, která působí jako strategický faktor:
Byly zakázány nejprve nejsilnější žárovky, přestože ty mají nejlepší převod elektřiny na světlo (3 40W žárovky vydávají méně světla než jedna 120Ẃ, je nutno přidat alespoň 25W žárovku, aby to +- vycházelo). Kompaktní zářivky, které byly prosazovány jako náhrada, se vyplatí nechat svítit trvale, protože jejich opotřebování rozsvícením a zhasnutím odpovídá řádově hodinám svícení (alespoň u modelů, které byly tehdy k dispozici). Současný zákaz účinných vysavačů povede k prodloužení doby chodu těch neúčinných (pokud se to nebude masívně obcházet nákupem průmyslových vysavačů, pro které toto omezení není).
Takže se "spoří, ať to stojí, co to stojí".
Odpovědět
LR

Lukáš Rytíř

29.10.2019 19:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Úspor lze místo řešení žárovek a vysavačů dosáhnout velmi jednoduše - zdražením elektrické energie například zdaněním. Pak se úspor dosáhne, ale emise se stejně sníží minimálně (energeticky náročné výroby půjdou do Číny, Indie a spotřebitelé budou preferovat benzínová auta místo elektroaut). Zajímavé je, že o zdražení snad nikdo ze zastánců úspor nemluví, přitom je to nejefektivnější způsob jak jich dosáhnout.
Aktivisté dokonce mají web obcanezaplat.cz ve kterém si paradoxně stěžují na vysoké ceny energie...
Odpovědět
ig

29.10.2019 20:59 Reaguje na Lukáš Rytíř
Další ze zbožných přání aktivistů :-) Zdaněním energie nebo fosilních paliv se samozřejmě [téměř] nic nestane, protože ty daně budou platit všichni [téměř] proporcionálně svým dosavadním příjmům. Zvýší se celková cenová hladina, ale vzájemné relace vypořádání závazů mezi osobami zůstanou stejné, v [téměř] stejném poměru. Jenom pár šíbrů, kteří se v tom naučí chodit nehorázně zbohatne :-)
Odpovědět
ig

29.10.2019 21:00 Reaguje na
...závazků...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.10.2019 16:12 Reaguje na Lukáš Rytíř
Odpověděl vám ig.
Dopadlo by to jako v tom vtipu za komunistů, kdy se soudruzi v UV KSČ domlouvali, co všechno se zdraží, podle jednotlivých písmen, a soudruh Biľak radostně zavolal: "F - zdražíme fšecko!"

Druhou věcí je, že např. ta náhrada žárovek kompaktními zářivkami byla zcela zjevně prolobována výrobci té "náhrady" a reálných úspor se prakticky ani dosáhnout nedalo.

A v případě vysavačů by to vedlo k nákupu co nejsilnějších strojů (tedy pravý opak toho, co prosazuje EU), protože jimi by se úklid zrychlil natolik, že by spotřeba elektřiny klesla.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

31.10.2019 15:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Svítí se především v zimě, kdy je kratší den - čili v době, kdy se TOPÍ.
Proto se už dávno chechtám bláznům, kteří považují za obrovský problém, že klasická žárovka vydává teplo.
Jediná nevýhoda této její nectnosti, o které by snad stálo za to mluvit, spočívá v tom, že teplo z teplárny vyjde uživatele vytápěného objektu levněji než teplo, které k němu přidá žárovka.
Ale z hlediska environmentalistiky, z globálního hlediska, nejde o problém, nýbrž o nesmyslně nafouknutou bublinu.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

30.10.2019 17:22 Reaguje na Jaroslav Čížek
Nerad bych otviral dalsi konfliktni frontu hlavne protoze si nemyslim ze ma jasnou odpoved.
Ekonomicke "zakony" maji hodne daleko k prirodnim zakonum. Neco vypovidaji v nejakem rozpeti parametru, za nejakych podminek, nekdy funguji a nekdy taky ne. Viz treba debata k enviromentalni Laffer curve - a to HODNE doufam ze to tak je.
Ad Jevons paradox - nu, podivejme treba na
https://www.theglobaleconomy.com/rankings/GDP_per_unit_of_energy/
=kazdy pes jina ves, ani korelace neni snad s nicim rozumnym (nemluve o kauzalite). Neco je jasne, plytvavy Island (recentne byl na Ekolistu clanek) se spoustou energie nesetri, Rusko se spoustou ropy/plynu take ne. Ale podivejte na rozptyl:
https://www.theglobaleconomy.com/rankings/GDP_per_unit_of_energy/Europe/
Osobne si nemyslim ze z tech dat se da neco prilis rozumneho vycist. Resp - udelate dobrou obhajobu temer libovolne pozice.
Jeste jedna vec - ani lide s Jevons paradoxem nerikaji ze efficiency a uspory jsou na nic. Mj obecne zvysuji kvalitu zivota a produkci. A clovek predse jenom nespotrebuje libovolne mnozstvi. Neco jako s jidlem - kdyz jite za 500 CZK mesicne (takze asi tak chleba a zeli), upgrade na 1000, 1500 je vyrazne videt. Nemyslim si ze i kdyby nekdo hodne chtel proji vic nez rekneme 8000 mesicne (je to jedno, proste je mekky limit), pokud chodi do restauraci tak treba 30000. Podstatne je ze to neni linearni pro libovolne hodnoty. Malo co na svete je linearni pres siroke rozpeti parametru... (ahoj LNT) mmj kvuli tomu svet je plny zpetnych vazeb a souvislosti typu ze objem roste jinak nez delka hrany.
A take - takoveto modely jsou extremne nachylne na to co chcete aby vyslo.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

30.10.2019 17:36 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Mozna jeste jedna vec - prehled https://www.mckinsey.com/industries/electric-power-and-natural-gas/our-insights/the-decoupling-of-gdp-and-energy-growth-a-ceo-guide - vec je ze je strasne osemetne z pozorovani a rekneme korelaci usuzovat na kauzalitu. Muzete rict ze rozpojeni rustu HDP a rustu spotreby energie je kvuli a nebo navzdory efficiency/usporam, muzete i rict ze uz jsme za linearni fazi teto zavislosti a blizime se mekkemu stropu. Tohle vsechno nemeni nic na tom ze svet spotrebovava obrovske mnozstvi energie a to primarne z fosilnich paliv.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

31.10.2019 22:40 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Ano, a spotřebovává jí tím víc, čím vyšší účinnosti je schopen dosáhnout. To je přesně ten Khazzoom-Brookesův postulát, to je ten motor ekonomiky a tahoun spotřeby všecho, tedy energie, protože všechno je jen energie, pouze v různých podobách.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

31.10.2019 15:37 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Z těch čísel na theglobaleconomy.com, ukazujících energetickou produktivitu, se se opravdu nic vyčíst nedá, protože s Jevonsem, natož s Khazzoom-Brookesem nemají nic společného. Vysoké HDP při vysoké spotřebě dá stejný výsledný poměr jako nízké HDP a nízká spotřeba (Hong Kong vers Srí lanka), podobně jako na druhém konci Island a DR Kongo. Zvýší-li se energetická účinnost nebo produktivita práce, je vždy výsledek stejný, a to bez ohledu na to, zda se to děje v bohaté či chudé ekonomice. Získaný produkt je levnější a tím spotřebovávanější, což je motor ekonomiky. Pravda u Jevonse, který se platí pro jednu komoditu, to může mít nějaký limit, protože i kdyby auto mělo spotřebu blízkou nule, tak nemůže jezdit déle, než 24 hodin dnenně. Tady se ale dostáváme ke Khazzom-Brokesově postulátu, který platí již obecně. Ušetřím-li na PHM do svého auta (platbách za elektřinu, za teplo, ....), pak mám dost prosředků, abych si za ně pořídil něco jiného (dovolenou, druhé nové auto, televizi, ...), tedy jinou formu energie. Kdybychom místo zateplování pouštěli teplo Pánubohu do oken, tak nám nezbude na jiné rozmařilosti, ale také bychom si nežili tak dobře. Ano, opravdu efficiency není na nic, protože skutečně zvyšuje kvalitu života a produkci, jenomže v tom právě je ten náš problém. Na jednu hlavu máme k dispozici cca 1,5 gha/os (dnes při 7,7 mld HS)a v průměru spotřebováváme cca dvojnásobek. Jenomže my bohatí mezi 5-10 gha/os a ti hladoví někde kolem 1 gha/os. No a jsme u toho klasického "já dvě kuřatam vy žádné, ale v průmeru jsme se oba dobře najedli." Ta situace je opravdu zapeklitá o to víc, že nám do toho ještě fušuje Darwin s jeho teorií evoluce, která nám brání, abychom se dobrovolně uskromňovali.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

31.10.2019 22:13 Reaguje na Jaroslav Čížek
Zatim jsem z vasich materialu prosel shipping, tedy
"22 milionů VW Passat nemá tak velké emise jako jedna loď.docx"
"Zaoceánské lodi budou méně znečišťovat ovzduší.docx"
"Kontejnery se začnou vozit přes oceán obnovitelně.docx"

-> ano, bunker oil je svinstvo a proto je super toto (k cemuz mate i v 2. docx linky):
http://www.imo.org/en/MediaCentre/HotTopics/Pages/Sulphur-2020.aspx
https://www.reuters.com/article/us-imo-shipping-factbox/factbox-imo-2020-a-major-shake-up-for-oil-and-shipping-idUSKCN1SN2BX
"From January 2020, the IMO will ban ships from using fuels with a sulfur content above 0.5%, compared with 3.5% now."
"A study cited by the IMO says over 570,000 premature deaths will be prevented between 2020 and 2025 by the introduction of the tighter guidelines."
Nejde pouze o siru, bunker oil je proste +-smes co zbude v rafinerii po odebrani cistsich a cennejsich frakci.

Hezky prehled soucasne situace:
https://www.dw.com/en/shipping-sector-gears-itself-for-new-emissions-regulations/a-50836212
"Decarbonizing maritime shipping is a huge task with no simple answer, but it has to be done," said Ben van Beurden, chief executive of Royal Dutch Shell, at a recent launch of an initiative by the sector which aims to have ships and marine fuels with zero carbon emissions on the water by 2030 so they can hit the 2050 targets.
--> a viz treba https://www.itf-oecd.org/decarbonising-maritime-transport-2035

Velmi podstatne je co ty scrubbery jsou - https://shipinsight.com/articles/scrubbers-ships-work
"Under both schemes the condition of any washwater discharged to sea must be continuously monitored for acidity, turbidity and PAH (a measure of the harmful components of oil) and data logged against time and ship’s position. A test for nitrate content is also required at each renewal survey." a
"Wet scrubbers are good at removing particulate matter and soot which although not currently regulated for specifically are likely to be so in future. Typically a scrubber will remove at least 500kg of particulate matter for every 100 tonnes of fuel oil burned and possibly more depending on how much wash water is used. These solids must be removed before the wash water is discharged overboard"
Taktez https://www.onthemosway.eu/18823-2/
"...scrubber wash-water discharges overboard, are also continuously monitored and subject to strict IMO discharge limits. Oil content is measured and Particulate content is compared with inlet seawater"
"...Waste from both open and closed loop scrubbing must be landed to shoreside reception facilities. It cannot be discharged to sea or incinerated onboard."
--> takze pokud nekdo tu proplachovaci vodu proste do oceanu vypusti u open loop (viz treba https://www.theguardian.com/environment/2018/oct/29/thousands-of-ships-could-dump-pollutants-at-sea-to-avoid-dirty-fuel-ban), tak to neni systemova vlastnost ale postizitelne chovani, nepochybuji ze se to obcas deje, ale to neznamena ze cely smer je spatne a ze to neni celkove plus.

Samozrejme ze si to zada pozornost, tlak a monitoring - https://www.independent.co.uk/environment/shipping-pollution-sea-open-loop-scrubber-carbon-dioxide-environment-a9123181.html - a pomuze kdyz cim dal vice pristavu bude mit silnejsi regulaci co v nich muze zakotvit a jak se to ma chovat. A hlavne - dalsi krok muze a melo by byt zakazat open loop (& tedy povolit jen closed loop scrubbery a prislusne zachazeni s jejich obsahem). A take - LNG (to sice neresi uplne CO2 ale vetsinu obvyklych polutantu ano).

Vyborny clanek je tento - https://www.hellenicshippingnews.com/ing-up-to-6-of-the-global-fleet-will-use-scrubbers-by-end-of-2020-to-comply-with-imo-2020/ - a kdo pochybuje ze ekonomicky svet funguje na maximalizaci NPV pro libovolne rozhodnuti, necht nahledne a probudi se.

To ze Maersk si neni uplne jist jak svuj slib splnit, nechci byt monotematicky... treba se lidstvo probere a zjisti ze https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_marine_propulsion
(a nebo aspon vodik/uhlovodiky z power-gas jadernych elektraren)

Jo - nejvetsi letadlove lodi sveta potrebuji vymenit jaderne palivo jednou za ctvrt stoleti - https://en.m.wikipedia.org/wiki/Nimitz-class_aircraft_carrier
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

29.10.2019 23:40
Zde je nova prezentace ThorCon TMSR z konference ICENES 2019 (mj. obsahuje reakci na scenar Fukushima i na okamzity a totalni station blackout): http://thorconpowe2350@thorconpower.com/slides/ThorConICENES2019d.pdf
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

5.11.2019 15:35 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Cele video z ICENES2019 konference prezentace je zde:
THORCON CEO EXPLAIN DESIGN [ICENES 2019]
https://www.youtube.com/watch?v=EyApF90-GEI

Kratsi update:
ThorCon's Thorium Converter Reactor 2019-10 Update by Dane Wilson @ TEAC10
https://www.youtube.com/watch?v=C2tWXaMm94Q
vcetne opet analyzy scenare horsiho nez Fukushima (vcetne totalniho station blackout plus trojite/totalni selhani regulacnich tyci), severoatlanticke boure i 9-11 scenare, tedy narazu velkeho dopravniho letadla s 8 tunovym motorem
--> zamyslete se co jineho prochazi takovouto kontrolou...

ad rychlost vyroby, viz jedna otazka z diskuze - 1 mala dobre fungujici lodenice muze za rok vyrobit 10-20 1 GW elektraren za 1 rok

ekonomika cele veci je ze vysledna energie je levnejsi nez z uhli & uhelne elektrarny
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist