https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-atom-a-energiewende-v-sirsich-souvislostech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Kovalovský: Atom a Energiewende v širších souvislostech

17.2.2020
Tento článek je pokračováním série o enviromentálním významu jaderné energie. Zároveň je i odpovědí na několik nepochopení, která byla v poslední době na Ekolistu uveřejněna několika autory, včetně lobbystických skupin jako Komora OZE či Eurosolar.
 

* Energiewende a její úspěchy *

Dle názoru pana Smrže je sice Energiewende drahá, ale „za tyto prostředky vznikla technologická revoluce, která sebou přinesla neočekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů“. Ona je nejenom drahá, ale také naprosto selhala ve svém primárním poslání, tedy výrazně snížit emise CO2. Předchozí přehled je zde. Bohužel, je zde zásadní problém s kvalitou dat a na první pohled renomované zdroje se výrazně liší. Například – německé CO2 emise dle World Bank World Development Indicators byly v roce 1995 897,8 Mt a bohužel nová data chybí. Dle Emission Database for Global Atmospheric Research (EDGAR) a IEA v tom samém roce 904,4 Mt a Clean Energy Wire / Agora udává 1123 Mt. Rok 1995 uvádím protože je ve všech datových řadách. Liší se všechny roky a v poměru k ročním změnám výrazně, například 2016 podle Agora 909 Mt zato podle EDGAR/IEA 775,8 Mt. Bez konkrétních definic, co přesně jaký údaj je (plus přepočet na „CO2 ekvivalent“), jak byl změřen atd., se stává počítání CO2 cvičením v marnosti. Takže – z palety možností k CO2 budiž zvolena renomovaná BP statistická ročenka (pro zmiňované roky udává 1995 884,4 Mt a 2016 766,6 Mt). Německé údaje k elektřině budiž z AG Energiebilanzen – výsledek pro posledních datově uzavřených 10 let je graf níže. Zelená je pro množství (Mt) CO2 emisí, modrá pro TWh celkové německé produkce elektřiny bez přečerpávacích hydro, oranžová pro TWh poskytnuté fotovoltaikou a onshore i offshore větrníky. Oranžová má hodnoty na pravé ose. Zelená na levé. Modrá na levé kvůli podobným číslům i když je to logicky stejná škála jako oranžová.

Celkovým účelem je ukázání relativních vztahů – emise CO2 se primárně odvíjí od celkového množství elektřiny a toto závisí na stavu ekonomiky. Nárůst větrníků a fotovoltaiky má v německém kontextu vliv minimální.

Nejvýraznější pokles emisí přinesla ekonomická krize 2009, o 6,9 %. Jak se aktuálně německému průmyslu daří hezky shrnují Financial TimesGerman industry hit by biggest downturn since 2009“ a „Germany’s sprawling industrial sector is suffering its steepest downturn for a decade“. Takže můžeme očekávat „optimistický“ výsledek německého hospodářství co se CO2 týče. A vskutku, Agora nám takovouto projekci nabízí, z 858 na 811, tedy pokles o 5,5 %. Jednoduše – za pokles CO2 nemůže Energiewende ale tragický stav německého průmyslu. Je to zvláštní ironie, ale němečtí aktivisté mohou spíše děkovat Trumpovi a jeho negativnímu vlivu na obchod. Jaké teprve bude snížení emisí až dopadnou cla na německé automobilky! Nicméně bych se z toho osobně příliš neradoval, nejen kvůli velké provázanosti ekonomik ČR a Německa, ale hlavně viz dále o pozitivní souvislosti ekonomického zdraví a ochoty lidí se starat o životní prostředí. Poslední, co bych si přál je aby v ekonomické krizi byl zvolen enviromentální devastátor jako například Bolsonaro v Brazílii.

Neméně trapná pro Energiewende je skutečnost, že Česká Republika snížila mezi lety 1990 a 2017 emise CO2 o 35 %. Sám pan Smrž uvádíPodle Agora Energiewende klesly emise v roce 2019 v Německu ve srovnání s rokem 1990 o 35 % “. Není to fascinující? Jak je možné, že tolik vychvalovaná Energiewende za stamiliony (dle modelu, zhruba 200-600) EUR má z pohledu CO2 stejný výsledek jako Česká republika, a to bez investice stamilionů EUR?

ČR nicméně draze platí za solární tunel. Čísla jsou prostá a působivá – viz například tento přehled od pana ministra Havlíčka - MPO rozpočet je 38 miliard, z čehož 29 miliard padne na fotovoltaiku, která dodává pouhá 3 % elektřiny. Celkově stojí ČR „OZE“ ročně 46 miliard korun (plus je nejisté jaké jsou reálné náklady na vynucené podpůrné síťové služby). Každé 1 % (nad 20) podpory „OZE“ by stálo ČR dalších 30 miliard. Je velmi smutné pomyslet, kolik zlomek z těchto vyhozených peněz mohl například zachránit nejcennějších tropických pralesů mechanismem REDD+. Přitom je to přímo mechanismus na snížení emisí CO2. O co nám tedy jde? Chceme podporovat business „OZE“ baronů nebo reálný fungující způsob zabránění deforestaci, snížení emisí a podpory bohužel tolik zapomínané biodiverzity?

Ale zpět k Německu a překvapivě smutným enviromentálním a lidským dopadům Energiewende. Hezké shrnutí poskytuje výzkum US National Bureau of Economic Research - zde, fulltext. Je dobré si uvědomit, že NBER je extrémně renomovaná instituce, za dobu její existence mezi jejími výzkumníky bylo 29 nositelů Nobelových cen za ekonomii (plus dalších 6 ve správní radě). Zdůrazňuji to kvůli nešťastnému zvyku některých nátlakových skupin udělat report s honosným názvem a prohlásit ho za výzkum či férovou analýzu. Nuže, co nám NBER říká? Stojí to za to, takže mi dovolte přesné citace:

* The phase-out resulted in replacing low cost nuclear production with higher cost sources such as fossil fuels and net imports; this increases average operating costs in Germany by $1.6 billion per year. (Náhrada nízkonákladové jaderné energetiky zdroji s vyššími náklady zvýšila průměrné provozní výdaje v Německu o 1,6 miliard USD za rok.)

* The climate damages from phase-out-induced increases in CO2 emissions alone amount to $1.8 billion per year. (Klimatické škody pouze z odstavení jaderných elektráren jsou 1,8 miliard USD ročně.)

* The largest impact of the phase-out by far has been the external costs from local air pollution emissions. Specifically, increased exposure to local air pollution results in an additional 1,100 excess deaths due to poorer air quality. We estimate the monetized mortality impacts to be $8.7 billion per year when using reported emissions, with a further $0.2 billion per year in morbidity costs. (Zdaleka největší dopad odstavení je zvýšené znečištění vzduchu. Konkrétně se jedná o dodatečných 1 100 úmrtí ročně kvůli horší kvalitě vzduchu. Ve finančním vyjádření jde u reportovaných emisí o dopad 8,7 miliard USD za rok plus další 0,2 miliardy za rok v souvislosti s nemocností.)

* Overall we estimate the annual ongoing costs of the nuclear phase-out as approximately $12.2 billion per year. (Celkově odhadujeme průběžné náklady na odstavení jaderných elektráren na přibližně 12,2 miliard USD ročně.)

Obrázek vhodně dotváří skutečnost, že Německo má nejdražší elektřinu v Evropě.

Jak je to s opouštěním fosilních paliv, ukazuje plánované spuštění nové uhelné elektrárny Datteln-4. Opravdu uhelné, nejen plynové - které navíc v Německu rostou jak houby po dešti, zde a zde. Odtud také plyne pro Německo nutnost nových plynovodů, včetně Nord Stream 2, ještě dále prohlubujícího závislost na Rusku.

Prohlásit toto vše za úspěch vyžaduje opravdu silnou náturu, případně výrazné ideové zapálení.

Energiewende naprosto zásadně spoléhá na masové nasazení industriálních větrných elektráren (VTE). V roce 2017 bylo nasazeno 5,3 GW instalovaného výkonu onshore VTE což kvůli nízkému využití instalovaného výkonu (dále capacity faktor) odpovídá zhruba 1 GW jádra ve výrobě elektřiny, v roce 2018 2,4 GW instalovaného výkonu a pouhý 1 GW instalovaného výkonu v 2019 – data zde. Tento vývoj bych neváhal označit za kolaps. Naštěstí pro množství hmyzu, ptáků, netopýrů i půdní fauny (více například zde, či zde). Lidský odpor na potenciálně postižených místech je také silný, je zvláštní vidět návrh na finanční kompenzaci za život poblíž větrné turbíny. Nakonec, u nás máme precedens – komunistický režim lidem platil za život v enviromentálně zdevastovaných severních Čechách.

Nezbývá mi než souhlasit s panem Smržem, že u Energiewende „za tyto prostředky vznikla technologická revoluce, která sebou přinesla neočekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů“. Realita ukazuje, že, bohužel, poněkud odlišná “revoluce” než ta prezentovaná v propagandistických článcích. Jen škoda toho negativního dopadu na přírodu i lidi. Plně se tedy s panem Smržem shodujeme, že „energetická koncepce je politickou objednávkou na základě politického rozhodnutí“. Dodávám, že bohužel - jak vidíme na příkladu našich německy mluvících sousedů. Situaci lze naneštěstí vystihnout takto:

zdroj

Na příkladu Japonska také vidíme, že reálná volba (mimo zvláštní situace s velkou hydroelektrárnou, viz text dále) je buď atom nebo fosilní paliva (případně po dobu co vydrží, prohnat lesy komínem jako „ekologickou“ biomasu). Japonsko sice postupně atomové elektrárny uvádí do provozu, ale protože potřebuje více spolehlivé energie, bohužel staví také nové uhelné – plán je 22 (!) v následujících 5ti letech. Tato mezinárodní studie (s japonským spoluautorstvím, populární přehled zde) potvrzuje, že vypnutí japonských atomových elektráren způsobilo více úmrtí a negativního enviromentálního dopadu než jak by tomu bylo v případě jejich pokračujícího provozu. Ostatně, co se týče samotné Fukushimy - při Tohoku zemětřesení a následném tsunami zemřelo dle oficiálních statistik 15 897 lidí. Na následky nemoci z ozáření, radiaci kvůli poškození jaderné elektrárny Fukushima Daiichi – 0. Na dlouhodobé následky ozáření - 1 (zde). Na psychické trauma z vynucené evakuace? Celkem 2 129 dle oficiálních statistik provincie Fukushima (případně 1 368 v užší definici).

 

* Fotovoltaika a větrníky jsou tak levné a ještě zlevňují! *

Vidím, že je nutné stále připomínat, co ona tolik citovaná LCOE (levelized cost of energy) je a co není. Super krátká verze je, že je to pohled vlastníka, kterého nezajímá dopad na zbytek systému a ignoruje veškeré externality včetně těch, které v tržní soutěži způsobí kolaps ceny jím dodávané elektřiny. Protože je to důležité, přesná citace ze zdroje nejpovolanějšího - US EIALevelized cost of electricity (LCOE) represents the average revenue per unit of electricity generated that would be required to recover the costs of building and operating a generating plant during an assumed financial life and duty cycle“ dále vysloveně upozorňuje že „LCOE does not capture all of the factors that contribute to actual investment decisions, making the direct comparison of LCOE across technologies problematic and misleading as a method to assess the economic competitiveness of various generation alternatives“. Celé pdf má 25 stran a rád bych ho doporučil všem používajícím odhady, například investiční banky Lazard (správně - banka, nikoli vědecká instituce). Nejen kvůli tomu, že různé modely vycházejí výrazně odlišně, ale hlavně kvůli nahlédnutí běžně ignorované komplexity za zdánlivě jednoduchým číslem.

Pro ukázku - Table 1b. Levelized Cost and Levelized Avoided Cost of New Generation Resources AEO20198 Table 1b. Estimated levelized cost of electricity (unweighted average) for new generation resources entering service in 2023 (2018 $/MWh)

Plant type                           Total system LCOE

Advanced nuclear            77.5

Wind, onshore                  55.9

Wind, offshore                 130.4

Solar PV                               60.0

Solar thermal                     157.1

Mimo zjevné věci, že porovnáváme neporovnatelné, tj. stabilní zdroj versus zdroj závislý na rozmarech počasí, také vidíme, že nuclear není ani nejlevnější ani nejdražší. Co už není zřejmé, je, jak jsou tato čísla náchylná na předpoklady a vstupy do modelu. US EIA používá váženou cenu kapitálu 4,2 %. Lazard má pro kontext utility v euroamerickém světě poněkud extrémní předpoklady 8 % pro dluh a 12 % pro equity. Toto samotné v Lazard číslech extrémně znevýhodní cokoli dlouhodobého, například nuclear. A zde, milý čtenáři vidíš, jak touto prostou volbou vyjádříš preferenci, jak mají čísla vyjít. Pro zajímavost, dole zde je část dluhopisů Dominion Energy a ano, jsou schopni si půjčit i pod 3 %. Zde jsou dlouhodobé dluhopisy, opravdu - nezajištěný juniorní dluhopis 3,01 %! Jinými slovy, předpoklad ceny dluhu 8 % odráží zájem (i když je samozřejmě možné že jde „jen“ o nevědomý bias) autora studie na vhodném výsledku, tedy aby zdroje s rychlým cash flow (fotovoltaika, větrníky) vyšly výrazně lépe. Příklad Dominion Energy uvádím úmyslně, protože je to investor v jednom small modular reactor designu, BWRX-300. Což je reaktor, který plánuje postavit polský miliardář Michał Sołowow, vlastník koncernu Synthos SA. Tolik ostatně na téma „jak není o jádro zájem a soukromý sektor ho nechce“.

Velmi bych si přál, aby kdokoli, kdo uvede LCOE číslo, měl na paměti že (a) ignoruje externality a dopad na síť okolo, (b) je to model, který může vyjít několikanásobně více a nebo méně.

Celý LCOE koncept vychází z baseload světa (spolehlivé zdroje základního zatížení) a není příliš aplikovatelný na fotovoltaiku a větrníky – obzvláště u nich totiž naprosto pomíjí závažné externality. Včetně toho, že fungují jen někdy a musí za ně v síti okolo existovat 100 % záloha, kterou navíc činí ekonomicky problematickou. Přes veškerou snahu toto nevidět se jedná o fundamentální a nevyhnutelný problém. LCOE ukazuje čistě perspektivu vlastníka zdroje. Neřeší, co se stane dál, neřeší rozvodnou soustavu, neřeší distribuci, neřeší, kde vzít energii, když zrovna nefungují. V kombinaci s reálnou absencí škálovatelné technologie na skladování energie je toto fatální pro pokusy o postavení izolovaného (!) systému pouze či primárně na fotovoltaice a větrnících. Neexistuje jediný takový případ. Samozřejmě nemluvím o chýši v Nigeru, kde fotovoltaika nahradí přes den dieselagregát či spálení posledního křoví okolo – to je naopak použití ideální a velmi vhodné, více viz dále část o AfricaGreenTec.

Ovšem, při obětování značné části krajiny může i v průmyslové zemi „fungovat“ zmnohonásobení soustavy s FVE (fotovoltaika) a VTE (větrníky) a přistoupení k power to gas (tedy ukládání energie jako vodík, methan či vyšší uhlovodíky) pro, s příslušnou rezervou, pokrytí sezónní variability. Nutno říci, že je to jediný, fyzikálně představitelný způsob, jak Energiewende zprovoznit, aniž by měla významný díl fosilních zdrojů a/nebo sousedství jiné energetické sítě se spolehlivými zdroji používané de facto jako baterie. Toto uvědomění narůstá (taktéž zde) přes významné energetické ztráty při konverzi. Na druhou stranu například majitelé UK utility Statera provozující baterie přiznávají, že flexibilní záloha zemním plynem je pro systém s vyšším množstvím fotovoltaiky a větrníků nutná.

Existuje mnoho situací, kdy se do kolonky „OZE“ schová velká hydroelektrárna a ta pokrývá většinu spotřeby země - pominu-li tragický enviromentální dopad (více zde a zde), tak takováto soustava samozřejmě je funkční (nicméně ne nutně dostatečná a odolná proti suchu), příklad Ethiopie, Costa Rica, Uruguay, Zambie, DRC.

Dále máme situace typu některých německých či rakouských oblastí, které v kombinaci s pálením biomasy (často les) a používáním okolní sítě jako baterie jsou „čistě OZE“. Jak toto reálně funguje, je zřejmé na příkladu Rakouska. Ve chvíli psaní tohoto textu (běžná situace, real time zde):

zdroj

Jak vidíme, všechny rakouské hydroelektrárny dodávají méně než zemní plyn a jen o něco více než co Rakousko importuje z ČR. Ze situace plyne i další poučení - argument „ČR nepotřebuje tolik elektřiny, vždyť ji exportujeme" nedohlíží, že přesně tento export umožnuje fungovat hydro-FVE-VTE v Rakousku a Německu (které navíc mimo svého uhlí tolik potřebuje ruský plyn). Rakouské „OZE“ stojí na českém jádru.

Dodám, že zdánlivě nevinná kolonka „biomasa“ má velmi významný negativní enviromentální dopad – doporučuji podrobný přehled od pánů Wágnera a Kašinského. Konkrétní případy, jak business s dřevní biomasou vypadá – ekologický import australského dřeva do Irska a neméně ekologický import severoamerického dříví do Británie. Krom uvedeného také doufám, že je již dostatečně známá enviromentální devastace nejen indonéských pralesů kvůli pošetilému nápadu používat energeticky palmový olej.

 

* Potenciál jádra *

Často slyšíme, jak nás zachrání technologický pokrok fotovoltaiky, větrníků, baterií. Pro kontext celé věci – dle 2019 MIT studie by musela cena baterií (obecně storage) poklesnout o 90 %, aby byly fotovoltaika a větrníky cenově konkurenceschopné, což samo o sobě ukazuje, jak to je s jejich „levností“. A to mluvíme čistě o ekonomice, nikoli o materiálových nárocích a enviromentálním dopadu. Pevně doufám, že je zřejmý rozdíl mezi zmenšením tranzistoru na integrovaném obvodu, potažmo zvýšením výkonu počítačového procesoru a zlepšením/zlevněním baterie. Druhé má blíž k betonu než k procesoru. Navíc představy o zásadním snížení ceny narážejí na realitu dostupnosti surovin. Jeden příklad za všechny je lithium, které je v téměř každé představitelné baterii (a například flow baterii do elektromobilu nedáte) – nemá sice jednoznačný světový benchmark / futures kontrakt, navíc se liší jaká sloučenina a v jaké čistotě, nicméně pro přehled zde či zde. Vzkaz je, že ceny lithia nejsou daleko od dlouhodobých minim a těžaři omezují produkci - jak ALB, tak LTHM a u SQM pokus získat větší podíl příliš trhu nepomohl. Při cykličnosti komodit to znamená prostou věc, teď je lithium levné a bude dražší. Tento prostý faktor sám o sobě staví projekce o zásadním zlevňování baterií do poněkud ošemetného světla. Mějme na paměti, že extrapolovat dosavadní trend není vždy moudré. Blahobyt amerického krocana před Thanksgiving, případně českého kapra před Vánoci budiž dobrými příklady.

Samozřejmě nějaký technologický vývoj bude. Například by velmi pomohlo, kdyby největší naděje fotovoltaiky – perovskites – nebyly tak jedovaté a nestabilní.  Recentní výzkum ukazuje, že rostliny si, bohužel, olovo z nich berou velice rády. Škoda, že ty založené na cínu jsou ještě nestabilnější. Germanium je pro změnu extrémně drahé. Co se týče baterií a velké naděje - Solid State Batteries - aktuální populární přehled je zde. I velmi optimistická Tesla odhaduje pokrok s Li anodami a dvojnásobek energetické hustoty na rok 2025 (anebo třeba klasické variantě s tekutým elektrolytem pomůže tento výzkum).

Znamená předchozí text, že výzkum fotovoltaiky/větrníků/baterií je na nic? Neznamená! Ale představy o tom že baterie se mohou zlepšovat jako procesory a jednorožci produkují duhovou zmrzlinu místo potěchy pro chrobáka, nereflektují realitu. Stejně tak nerealistický je předpoklad, že se cena základních potřebných kovů magicky sníží na nějaký malý zlomek, k tématu více později.

Přijde mi fascinující, že tím samým dechem je popírán technologický pokrok u jádra. Ve světle již existujících a vyzkoušených jaderných technologií, byť nenasazených průmyslově, je to poněkud ironické.

Rád bych připomenul tyto testy z roku 1986 na reálném fyzicky existujícím tekutým sodíkem chlazeném fast breeder reaktoru EBR-II / IFR. Tedy zásah ekvivalentní Fukushimě a Three Miles Island. Reaktor se zcela bezpečně sám vypnul bez jakékoli potřeby lidského zásahu (a zůstal bez problémů tak, zároveň šel v pořádku zapnout). Rád bych také připomněl MSRE, kde molten salt reaktor 4 roky bezpečně fungoval. Viz též shrnující film z roku 1969 The Molten-Salt Reactor Experiment, případně dokument z roku 2014 s Kirkem Sorensenem MSRE: Alvin Weinberg’s Molten Salt Reactor Experiment – včetně  rozhovorů s designéry a operátory MSRE.

I klasická jaderná energie, jak ji máme teď, funguje a se všemi existujícími zabezpečovacími mechanismy je to ten nejbezpečnější energetický zdroj, jaký lidstvo má k dispozici.

zdroj

Ostatně, na této jedné turbíně umřelo více lidí, než ve Fukushimě na radiaci:

zdroj

Klasická jaderná elektrárna nicméně zdaleka nevyužívá potenciálu, jaký jaderná energie má. Faktem je, že z jaderného paliva při současném jednorázovém cyklu využijeme, řekneme, 3,5 % po 3 letech (viz zde). Tedy reálného odpadu (produktů štěpení) je oněch 3,5 %. Přímo štěpitelného paliva jsou, řekněme, další 2 % a celý zbytek je U238. Uran U238, stejně jako thorium Th232 jsou „fertile“, tedy jsou zdrojem pro výrobu dalšího paliva (=izotopy které se po záchytu neutronu přemění na štěpitelné) – breeder.

Ten zásadní důvod, proč lidstvo breeder reaktory výrazněji nepoužívá, je jednoduchý, uran je natolik levný, že prostý jednorázový cyklus je levnější. Pro případné komentáře, že breeder reaktory jsou jen na papíře - jejich BN řada spolehlivě funguje v Rusku od roku 1973. Nejnovější provozní je BN-800.

Co je podstatnější - (nejen) Rosatom si uvědomuje význam uzavření jaderného palivového cyklu - projekt Proryv. Mj. je již ověřena možnost extrakce 99,9 % transuranů z klasického použitého paliva. Radioaktivita z výsledného materiálu se rovná přirozené aktivitě původní rudy po méně než 300 letech (což mimochodem odpovídá 10x poločas rozpadu Sr90 a Cs137, z hlediska aktivity nejdůležitějším rozpadovým produktům). Celý projekt zdárně pokračuje, včetně konkrétního kontraktu na stavbu olovem chlazeného BREST-OD-300 fast reaktoru. V posledních dnech (leden 2020) proběhlo ukončení testů paliva do fast reaktoru včetně modulu pro výrobu a přepracování U/Pu nitridového paliva (více o rozdílu vs. klasické oxidy např. zde). Svým způsobem je to znovuzrození toho, co měl být americký IFR. Dle dostupných informací je Rusko nejdále; s tím, že o čínském programu je obtížné něco konkrétního říci. Starší (tedy rok 2018) přehled je zde. Je zcela zřejmé, že při hledání udržitelné energetické budoucnosti je uzavření cyklu jaderného paliva klíčovým tématem. Naštěstí se probouzí i USA, opět připomínám – „The U.S. Department of Energy (DOE) is all in on new nuclear energy.“

Ještě jednou - ve chvíli, kdy budeme schopni množit palivo z existujícího U238 (drtivá většina přírodního uranu, a to, co zbude po „obohacení“), tak už jenom tento existující vytěžený „odpad“ nám stačí na mnoho set let. Plus samozřejmě klasické „použité“ palivo. Dále thorium a z něj vytvořený U233. Thorium je odpad po těžbě rare earths kovů, je to hlavní složka monazitových písků, je ve fosfátových depozitech... Mluvíme o tak koncentrovaném energetickém zdroji, že i obsah thoria v normální žule (13 PPM) je energetický ekvivalent 50x hmoty příslušného kamene, pokud by byl celý z uhlí!

Nemluvě ani o získávání uranu z mořské vody (viz zde a zde, článek z Pacific Northwest National Laboratory zde). Konkrétní japonská studie z roku 2017 o ekonomice vychytávání uranu z mořské vody uzavírá že „HTGR fueled by seawater uranium with the current technology enables the energy sustainability for approximately 72 million years with superior inherent safety features and lower cost of 6.07 cents/kWh (7.28 yen/kWh) than the 7.34 cents/kWh (8.80 yen/kWh) cost of LWR using conventional uranium.“ Důvod, proč pouze 72 milionů let pro celé lidstvo, je nejistý a proto raději konzervativní model louhování U ze zemské kůry. Nebude to potřeba po ještě hodně let, uranu je překvapivě hodně. Cena je na dlouhodobých minimech a mnoho vlastníků dolů číhá na nárůst ceny, aby je otevřeli. Už jen rozšíření Olympic Dam udělá kouzla, nemluvě o Arrow od NXE. Uranu je dokonce tolik, že Cameco zavřelo McArthur.

Opakovaně se dostáváme k fundamentálnímu enviromentálnímu důvodu pro jadernou energii - je to ten nejkoncentrovanější zdroj s nejmenšími nároky na plochu a suroviny.

Dodávám, že pokus vybudovat silně decentralizovanou energetickou soustavu rezultuje v úspoře části vysokého vedení za cenu multiplikace nejrůznějších elektrorozvodných prvků (s většími ztrátami) na místech spotřeby. I samotná FVE zdaleka nejsou jen „panely“ (které tvoří menšinu z celkové ceny). Navíc FVE vůbec není bezúdržbová, už jen co se týče lidské průběžné práce - monitoring, revize, opravy, čištění.

Jsou situace, kde ale je fotovoltaika to nejlepší řešení, a byl bych nesmírně rád, aby takové bylo podporováno. Například řešení od zmíněného AfricaGreenTec, přehled zde a mnohá videa zde – při troše zjednodušení jde o samostatný kontejner s PV panely, bateriemi a konektivitou k internetu. V daném kontextu africké vesnice pod Saharou bez připojení k elektrické síti je enviromentální i lidský přínos obrovský. V tomto případě je úspora na surovinách velmi významná, ušetří se mnoho kilometrů vedení, na které nemá vláda (tedy pokud vůbec funguje) ani peníze ani to pro ni není dostatečná priorita. Je tam výrazně stabilnější počasí a stačí přemostit noc. Výpadky navíc nevadí, alternativa je buď nic anebo dieselagregát s velmi drahým provozem. Případně ještě hůře – zbytek stromů v okolí. Takto žijí stamiliony lidí.

Žijeme v propojeném světě a perspektiva západního komfortu je specifická. Dovolím si situaci parafrázovat takto:

Evropa: Tati, proč nemám nový iPhone? Ten můj už je rok starý!

Afrika: Tati, našel jsem na tržišti kus uhlí, můžu si na něm opéct krysu, kterou ráno zajela ta motorka?

Podpora řešení jako je AfricaGreenTec je navíc jednou z reálných odpovědí na situaci s migrací. Další takové? Projekt Great Green Wall. Přehledná videa zde a zde. To je „zeď“, kterou stojí za to vybudovat! Ale my... jsme raději nakrmili konta OZE baronů a chystáme se na další industriální fotovoltaické či větrné elektrárny.

Projekty v rozvojovém světě se sebou nesou svá úskalí a hezkým, poetickým způsobem o některých z nich vypovídá dokument „Pod sluncem tma“ – o instalaci folovoltaiky a baterií v jedné zambijské vesnici. V tomto dokumentu vystupuje i pan Smrž a dovolím si říci, že pro aktivity Eurosolaru spočívající v takovéto pomoci - poklona, klobouk dolů a přání všeho nejlepšího. Obzvlášť velká výzva je jak zvýšit pravděpodobnost, že systém bude lokálními lidmi dobře spravován a rozvíjen - v obdobném duchu vyznívají i jiné podobné projekty. AfricaGreenTec se jeví o něco odolnějším kvůli větší monolitičnosti. Každopádně do takového prostředí, navíc mimo velká sídla, je fotovoltaika vhodná.

V naší společnosti, chce-li si člověk s dostatečným kapitálem dát na svůj dům solární panel, nechť si ho tam dá. Je dobré si uvědomit, že nejen že na to každý nemá, ale většina lidí nemá ani ten dům. „Dotace“ de facto znamenají, že většímu množství lidí jsou peníze odebrány a někomu vybranému jsou pak dány. Doufám, že sociální nespravedlnost je zřejmá. Mechanismy typu „net metering“, tak oblíbený u „OZE“ lobbystických organizaci, jsou ještě bezohlednější. V zásadě jde o to, že máte zadarmo okolní síť jako svoji baterii, za kterou nic neplatíte. Což finančně odnese každý jiný, kdo v dané oblasti platí daně (a odebírá elektřinu) a podílí se tak na provozu rozvodové soustavy – aneb chudší platí na bohatší.

 

* OZE nejsou „Opravdu Zhovadilý Experiment“, ale krásné obnovitelné zdroje! *

Pan Smrž nám sděluje „V Evropě ale pracuje velmi efektivní způsob sběru a recyklace organizovaný jako systém PV CYCLE, pomocí něhož bylo již před několika lety dosaženo 96% míry recyklace křemíkových panelů, s tím, že systém rovněž organizuje recyklaci tenkovrstvé fotovoltaiky různých typů.“ To je ovšem krásné! Méně krásné je, že když si odkazovaný článek z 2016 přečteme, zjistíme, že nejde o existující recyklaci. Laboratoř snese hodně a pomyslný papír ještě více.

Postupme ale dále, protože hory PV odpadu (solárních panelů) se vrší a vskutku by bylo dobré s nimi naložit jinak, než je rozemlít a použít jako agregát do betonu (i když toto je vhodnější pro větrníky). Naděje existuje – Veolia v červenci 2018 otevřela první recyklační závod na PV panely v Evropě. Cílová kapacita do několika let? 4 000 tun za rok. PV odpadu v Evropě každý rok? 35 000 a výrazně roste. Pro celý svět se jedná o desítky milionů tun.

Výrok „pracuje velmi efektivní způsob sběru a recyklace“ odpovídá jiným běžným tvrzením v oblasti fotovoltaiky a větrníků.

Oblast PV recyklace nepochybně nabízí lukrativní příležitosti – „Italian authorities make arrests in massive €40 million solar panel recycling scam“. Navíc, EU direktiva Waste Electrical and Electronic Equipment (WEEE) budí optimistický dojem a poslední zprávy od PV Cycle taktéž.

Realita v Japonsku? Odhadovaných 770 000 tun PV panelů na skládce do roku 2040. USA? Magazín Solar Power World se ptá, jestli není na  čase začít recyklovat. Austrálie? Kterak se pokusit recyklovat zhruba 800 000 tun odpadních PV panelů do roku 2050. O nastávající krizi s PV odpadem zde. A nadějný indický trh? Do roku 2030 bude mít Indie 200 000 tun PV odpadu. Do roku 2050 celých 1 800 000 tun. Regulace tohoto odpadu chybí a běžný postoj lze shrnout do této citace: „Solar PV waste is not an imminent danger and recycling is not the need of the hour (Solární PV odpad není bezprostřední nebezpečí a recyklace není aktuálně potřeba). Globálně do roku 2050 se jedná o zhruba 60-78 milionů tun toxického PV odpadu – prosté shrnutí je že bez tvrdé regulace tyto PV panely skončí na skládce.

Celé téma má ještě další rozměr. Ty miliony tun odpadních PV panelů jsou primárně sklo. Konkrétně u c-Si (crystalline silicon) 76 % sklo, 10 % polymer, 8 % Al, 5 % samotný Si, 1 % Cu a pod 0.1 % Ag, Sn, Pb. U CdTe thin film (takže primárně First Solar) 97 % sklo, skoro 3 % polymer, a pod 1 % Ni, Zn, Sn, Cd, Te. Mimo toho, že obsah kadmia a olova činí z obojího relativně toxický odpad, tak hlavně celková cena tohoto materiálu je mizivá. Můžeme v laboratoři pečlivě rozdělit jednotlivé složky? Ovšem, že ano. Obdobně jako to můžeme udělat pro cennější elektronický odpad. Jak vypadá reálná recyklace (mj. evropského) elektronického odpadu, který mimochodem tvoří další část odpadu z FVE? Takto – Agbogbloshie: ToxiCity, Story of graveyard for electronics:

zdroj

Dokonce i zdánlivě jednoduchá recyklace velkých ocelových objektů je outsourcována do zemí s výrazně nižšími enviromentálními standardy a velmi nízkou cenou lidské práce (a života), viz Scrapped: the deadly business of dismantling ships in Bangladesh. Recyklace lodí na ocel a elektronického odpadu na cenné kovy se ekonomicky vyplatí. Nové využití v principu znečištěného skla (PV panel) na kvalitní produkty je obtížné. Sklo je s příměsemi, kovů je tam málo (ještě tak ubývající hliník u c-Si), ale na toxicitu stačí. V kombinaci s gigantickým a exponenciálně rostoucím množstvím tohoto „materiálu“ cítím jistý neklid ohledně jeho dalšího osudu.

V případě odpovědné (ideálně i motivované regulací a společenským tlakem) firmy je samozřejmě zpracování použitých panelů možné – leader je First Solar. Krásná prezentace o vlastním procesu je zde. V zásadě jsou panely (FS vyrábí CdTe thin film PV) rozemleté najemno, sklo v pevné frakci, kovy rozpuštěné v kyselině - s kadmiem a telluriem si poradí specializovaná firma (jdou znovu použít). Financování je prostě část ceny při prodeji, odložená do fondu, který by měl přežít i bankrot First Solaru (což by obtížně přežila popsaná linka).

Nutno říci že First Solar ve svém sustainability reportu uvádí mj. toto: „Once rinsed and cleaned, the glass is packaged so it can be reused in new glass products. In Malaysia, our laminate material is now being recycled for reuse in rubber mats, bicycle handles and shoe soles, thereby further closing the loop on our products’ life cycle. The remainder of the recycled module scrap (approximately 5 to 10 percent) which cannot be used in secondary raw materials is handled using other responsible waste treatment and disposal techniques.“ Uvádím doslovnou citaci, protože jak náš každodenní (i když možná málo viditelný) příběh s obsahem žlutého kontejneru ukazuje, jedna věc je vytřídit a zcela jiná je získaný materiál využít (což nemění nic na tom, že je nezměrně lepší mít kus plastu v kontejneru než na louce).

Nicméně postupme ještě dále. Základem pro výrobu c-Si panelů jsou silicon wafers (prostě placička superčistého Si). Superčistého znamená nad 99.9999 %. A to ještě ten „zbytek“ není náhoda, ale velmi specifické atomy. Obzvláště prostředek periodické tabulky je problém – nutno méně než miliardtina. Opravdu si myslíte že je možné takovýto materiál získat z něčeho recyklovaného? Ostatně například největší světový wafers výrobce (LONGi, tržní kapitalizace 17 miliard USD) se raději o recyklaci nezmiňuje vůbec – také nemusí, je v Číně. Pro jistotu - studie, jako je tato, mluví o recyklaci odřezků z čistých ingotů (ze kterých se wafers řežou), nikoli o tom co vznikne jako frakce rozemletého PV odpadu.

A větrníky? Letecký pohled na skládku je níže, aktuální Bloomberg článek s prostým titulkem Wind Turbine Blades Can’t Be Recycled, So They’re Piling Up in Landfills:

zdroj

Je to prosté – lopatky jsou sofistikovaný fiber glass kompozit, který je vyroben tak, aby byl co nejodolnější a je sám o sobě bezcenný. To, co vidíte na fotografii (zahrabat) je jedna z mála možností, co s tímto materiálem udělat. Opět se táži – proč něčemu takovému jsou lidé ochotni říkat „obnovitelné“?

Co se týče hlavní hmoty větrníku – beton – ano, obdobně jako jiný stavební odpad ho teoreticky můžeme rozemlít na agregát do dalšího betonu. Je zajímavé, jak se toto „řešení“ u „OZE“ opakovaně objevuje (i když části lze také spálit). Ocelová část konstrukce samozřejmě jde použít jako jiný šrot a turbína (generátor) samotná taktéž s tím, že je to nejcennější část. Další články s přehledem problematiky – zde, zde, zde.

Je dobré si připomenout o jakých rozměrech mluvíme. Haliade-X větrník je vysoký čtvrt kilometru. Nicméně i ty běžné jsou o třetinu až polovinu větší, než největší mrakodrap (věže na Pankráci) v Praze.

Například britský odhad ceny odstranění pouze offshore větrníků poté, co doslouží (jak které, 20-30 let), je 1,28 až 3,64 miliard liber. Kolektivní hledání kde na toto vzít peníze je, řekněme, nelehké. Klasické „řešení“ je vyvedení starého větrného parku do jiné společnosti a její následný bankrot. Ovšem, vždy se dá offshore větrník potopit a prohlásit za další enviromentálně přínosný umělý útes. Nutno říci, že to opravdu někde může být přínos s ohledem na naše tragické zacházení s oceánem a vlečné sítě průběžně devastující mořské dno.

V zásadě až v těchto letech nastává konec životnosti prvních velkých instalací fotovoltaiky a větrníků. Takže teprve postupně zjistíme, jaké jsou náklady na celý cyklus. Tristní situaci s repoweringem, tedy postavení nové FVE či VTE místo staré v Německu dobře shrnuje tento článek. Pevně doufám, že bude čím dál více zřejmá omezenost perspektivy „když fouká nebo svítí tak mám nějaké množství elektřiny v tu chvíli hodně levně“. Co se stane, když nefouká a nesvítí? Odkud se ta stometrová konstrukce vezme? Opravdu čínská megatovárna chrlící panely následně převezené na druhý konec světa je ten dobrý zdroj pro lokální a udržitelnou energetiku? Mimochodem „OZE“ mají sice neuvěřitelné dobré PR, ale je to stejný business jako každý jiný. Vlastně ne, lepší. Daleko lepší, protože ještě mohou sát dotace a systémovou podporu, která není vidět (typu, že někdo jiný dělá zálohu, garantované výkupní ceny, právo prodat elektřinu i v čase, kdy ji nikdo nechce atd). Největší světová utilita je NextEra Energy (NEE), která vsadila na přesně tento „enviromentální business“. Její tržní kapitalizace je 130 miliard USD. To je dvojnásobek ročních příjmů celého rozpočtu České republiky! Je to více než třeba kapitalizace klasického kolosu British Petroleum (BP). O lobbingu ropných společností slyšíme každou chvíli. Nuže, a co lobbing „OZE“?

Ostatně, byla doba kdy reklama na cigarety vypadala takto:

zdroj

 

* Fotovoltaika a větrníky stačí *

Případně stačí v kombinaci s hydroelektrárnami… a pálením lesa… a bateriemi… a ukládáním energie ještě ne zcela zřejmým způsobem. Pan Smrž předkládá příklad práce Marka Jacobsona jako důkaz, že je možný scénář 100 % „OZE“. Stojí za to se o tomto fascinujícím příběhu dozvědět více. Nuže, reakce US akademické sféry (resp. 21 čelních vědců zabývajících se energetikou, od Jacobsonova Stanfordu, přes U.C. Berkeley, Carnegie Mellon University, Columbia University až po Lawrence Livermore National Laboratory) je zde (fulltext), v populární řeči popsáno zde. Jak původní práce, tak reakce stojí za to. Rád bych se pana Smrže zeptal, jestli si opravdu myslí, že je možné nasadit mnohatýdenní zálohu v kapacitní výši více než dvojnásobku celé výrobní kapacity USA, a to s použitím technologií existujících v počátečních laboratorních testech. Jestli opravdu věří, že je možné UTES (underground thermal energy storage) systémy (největší dnes 0.0041 TWh) nasadit jako 514.6 TWh, do každé domácnosti, školy, továrny. Jestli je opravdu možné de facto do každé hydroelektrárny prostě přidat turbínu. Co jednu, myslíte si, že je možné zvýšit kapacitu US hydro 10x (sám Jacobson řekl „The 1,300 gigawatts of hydro isn't an error; it's an assumption“)?

Několik přímých citací z kritické studie:

The study assumes a total of 2,604 GW4 of storage charging capacity, more than double the entire current capacity of all power plants in the United States. The energy storage capacity consists almost entirely of two technologies that remain unproven at any scale

...hydrogen is being produced at a peak rate consuming nearly 2,000 GW of electricity, nearly twice the current US electricity-generating capacity.

...assumes that 63% of all energy-intensive industrial demand is flexible: able to reschedule all energy inputs within an 8-h window.

...in addition to needing 1,300 GW of peak power from 150 GW of capacity, there also needs to be an extra 120 TWh of hydroelectric generation on top of the 280 TWh available

Reakce z několika rozhovorů s akademiky kritizujícími Jacobsona:

There's no realistic scenario whereby you can expand the output of the U.S. hydropower system by a factor of 10“ (David Victor)

If you’re not even modeling the transmission system in any way, how can you say you’ve got a reliable grid?“ (Christopher Clack)

Víte, slyšel jste tu o studené fůzi?

A reakce Jacobsona na toto vše? Reakce na akademickou kritiku 21 vážených kolegů uveřejněnou v peer reviewed žurnálu? Zažalovat je o 10 milionů dolarů!

Tak se to dělá! Takto vypadá „férová“ propagace „OZE“. Oponenti požádali soud o zamítnutí a Jacobson nakonec raději žalobu stáhl sám.

V ČR nám poměrně přímo popisuje aktuální realitu článek Ostrovní dům s fotovoltaikou a baterií, Cituji:

Žít offgrid znamená, že vyjma jasných letních dnů obyvatelé domu podrobně sledují výrobu a nabití baterií a tomu přizpůsobují spotřebu. Na takový režim si samozřejmě lze zvyknout, ale vyžaduje to nadšení a větší vůli. “

Elektrocentrála, tedy benzinový nebo naftový motorový generátor, je funkční, ověřené a dostupné řešení pro ostrovní provoz. Díky dostupnosti většina majitelů ostrovních elektráren proto takovou elektrocentrálu provozuje, nebo ji má alespoň v záloze.“

Milý čtenáři – ano, cesta k „čistě OZE“ se nazývá dieselagregát.

Potenciál pro vhodné PR je nicméně velký. Pan Smrž uvádí „energetickou firmu EON, která jako první z britské „velké šestky“ zásobuje všech svých 3,3 milionu zákazníků pouze obnovitelnou elektřinou.“. A ano, dočteme se to například na Bloombergu. Jak to ten EON dělá, to jeho zákazníkům nevadí, že jim třeba v noci nejde lednička? Nu, milý EON prostě dělá, co před tím, a k tomu si koupí certifikát, cituji „To make up the difference between our generation assets and the amount of energy our customers consume we are purchasing renewable electricity guarantees certificates“. V čemž mj. zmizí, kdy je příslušná elektřina generována.

Opět vidíme, jak věci v reálu fungují. Na jedné straně demagogie, případně chytré PR, na druhé straně příroda a přírodní zákony. Krátkodobě je to první někdy silnější.

US utilita Energy Northwest ve státě Washington zadala studii, jak nejlépe a nejlevněji dekarbonizovat svůj mix, shrnutí zde a zde. Dovolte mi výslednou citaci: „The study also said that if all electricity supplied to customers in Washington must be carbon free, small modular reactor generation would cost $8 billion per year less than generating electricity through what Energy Northwest called “a large overbuild of renewables.”“. Detaily v textu, ale opět se ukazuje že pokud chcete elektřinu i když nesvítí a nefouká, férově počítáte a nemáte okolo síť, na které lze parazitovat, tak jádro vyjde i ekonomicky nejlevněji.

Je zde i další faktor – přestože je důležité, co Evropa udělá, sloužíme jako precedens, faktem je, že zdaleka největší nárůst spotřeby energie představuje Čína a „rozvojový“ svět. Nu a smutná realita je tato -  Čína v roce 2018 přidala 25,5 GW kapacity uhelných elektráren, za první pololetí 2019 tempo výstavby narostlo o 5 % a 121-148 GW uhelné kapacity je v aktivní výstavbě. A celý zbylý svět? Za 2018 čistý úbytek 2,8 GW. Veškerá uhelná kapacita celé EU je 149 GW. Nadprodukce solárních panelů v Číně tomuto zjevně nijak nebrání. A není divu, potřebují i spolehlivou energii. Čísla pro nárůst fotovoltaiky se poměrně významně rozcházejí mezi různými zdroji, ale řekněme dle dobrého enviromentálního webu na Yale pro rok 2017 zhruba 53 GW a pro 2018 zhruba polovina – a nezapomeňme, že s capacity faktorem 17 % jde o hezkých 9 a 4,5 reálně dodaných GW (když svítí). Pro porovnání – posledních 5 let je capacity faktor US flotily atomových reaktorů přes 92 %.

Je pravda, že výstavba jaderných elektráren se po Fukushimě v Číně teprve rozbíhá a plánovaných 58 GW je těžko reálných. Nicméně je ve výstavbě 12 reaktorů, plánovaných 43, navržených 78 – přehled. Poslední reaktor finálně předaný do provozu je Tianwan 3 (ruský VVER-1000), a to po dlouhém monitoringu, doba mezi začátkem stavby a dodávkou elektřiny do sítě byla 5 let. Optimismus ohledně jaderné energie v Číně narůstá. Pro důležité, i když nepříliš medializované téma jak reálně v Evropě dekarbonizovat centrální vytápění, je cenná pozitivní zkušenost v Haiyangu (zhruba 2x větší než například Ostrava), do 2021 bude celé vytápěno z přilehlé jaderné elektrárny.

 

* Postavit jadernou elektrárnu trvá příliš dlouho *

Ekvivalentní výrok je „postavit letiště trvá 15 let a je to 4x dražší proti rozpočtu“. Oba jsou to pro evropský kontext pravdivé výroky (viz Berlínské letiště). Zdražení a zpoždění současných klasických evropských elektráren je ostudné a tragické - Olkiluoto 3, Hinkley Point C a Flamanville 3.

Neméně pravda je, že výstavba v Asii je výrazně rychlejší. Záleží, co konkrétně počítáte. Rozhodnutí o stavbě? Kopnutí do země? První beton? A na druhém konci – první criticality? První dodávku elektřiny do sítě? Plný komerční provoz? Nicméně současné číslo je, řekněme, oněch 5 let na reaktor (stejně jako zmíněný čínský Tianwan). Viz populární přehled.

Evropská situace má daleko více sociální důvody než čistě technologické. Po ropné krizi se Francie v roce 1974 rozhodla (Messmer Plán) pro výstavbu jaderných elektráren. Práce na prvních 3 začala ten samý rok a 56 reaktorů bylo instalováno během následujících 15ti let. Jak již mnohokrát zmíněno, na rozdíl od Energiewende vedla k reálné dekarbonizaci francouzské produkce elektřiny. Což ostatně vidíme v libovolném okamžiku na této real time mapě.

Na druhou stranu od Messmer plánu je to pár desítek let a Čína stále ještě staví více uhelných elektráren než jaderných. Lze to vůbec jinak?

Pokud se rozhodneme vzít udržitelnost energetiky a její dekarbonizaci vážně, tak ano. Konkrétní příklad, konkrétní firma, konkrétní čísla. Samozřejmě následující není cesta jediná a ano, v tuto chvíli ještě nestojí (plán je na rok 2026, jeden z investorů zde). Nicméně je to technologie a design úmyslně co nejpodobnější reaktoru, který 4 roky běžel jako MSRE. Tedy – ThorCon. Původem americká firma, v pokročilé fázi schvalování v Indonésii, více jak v dřívějším článku, tak na stránkách samotné společnosti. Hezké shrnutí je 9. kapitola v tomto dokumentu – „A Race We Must Win“ – Závod, který musíme vyhrát. Ne kvůli tomu vydělat více peněz pro korporaci, na to jsou lepší větrníky a fotovoltaika. Ale kvůli tomu, že pokud rozvíjející se země nebudou mít k dispozici jinou levnou, spolehlivou a průběžně dostupnou energii, vyhrají to uhelné elektrárny. Podle MIT review je jich plánováno zhruba 1200, s instalovanou kapacitou 1400 GW. A pak se mohou všichni pomodlit, aby IPCC mělo (resp. ty stovky studií, z kterých vychází) ve výpočtech šerednou chybu.

ThorCon alternativa je v loděnicích produkce modulárních bloků, obdobně jako u tankerů. Střední dedikovaná loděnice může vyrobit 20 ThorCon 1 GW jaderných elektráren za rok. Rozvíjející se svět potřebuje zhruba sto 1 GW elektráren ročně. Pět loděnic…

Ohledně ekonomiky provozu (lepší než uhlí), dostupnosti materiálů a paliva (už jen thorium v existujícím odpadu po těžbě kovů vzácných zemin je na stovky let) viz minulé články a web ThorConu.

ThorCon je jedna firma. Mapa společností rozvíjejících pokročilé jaderné reaktory v USA je zde.

zdroj

 

* Surovinové nároky *

Kritický faktor - a vyznívá velmi negativně pro fotovoltaiku a větrníky. Konkrétní čísla jsou samozřejmě věc specifického modelu, nicméně energetická hustota jádra je bezkonkurenční faktor. Dva příklady:

zdroj

zdroj

Téma dobře zachycuje recentní článek na Ekolistu „Zelený přelud obnovitelných zdrojů energie. Kritika z Holandska, která nepotěší“. Původní delší verze zde.

Nicméně je to ještě horší - na co příznivci cest ala Energiewende rádi zapomínají je, že i zvýšená elektrifikace sama o sobě se sebou nese výrazně vyšší nároky na základní kovy, mimo zjevného lithia a kobaltu hlavně měď a nikl. Přehledů a názorů je hodně - viz IEA. Studie v Nature o elektrifikaci nákladní dopravy uzavírá „The results suggest that global lithium resources will not be able to sustain simultaneous mass electrification of both the LDV and HDV segments.“. Doporučuji McKinsey přehled včetně dopadů různých variant chemií v bateriích. Celkový vzkaz je, že je to ošemetné téma. Co rozhodně není v pořádku, je udělat exponenciálně rostoucí projekci poptávky (např. po bateriích) a ignorovat, odkud se na ně vezmou suroviny.

Rád bych zdůraznil velké poučení z příběhu s oil peakem spočívající v tom, jak nesmírně mimo mohou být i nejlepší analýzy těch nejrenomovanějších. Což mimochodem trvá do teď – rozptyl názorů na vývoj US shale (ropné břidlice) je… velký. Jeden z nejlepších přehledů je tento. Na jedné straně máme analýzy viz Rystad a permanentně optimistickou IEA s očekáváním pokračujícího růstu a na druhé mj. reálná rozhodnutí oil service gigantů Schlumberger and Halliburton US shale opustit. Proč o tom píšu? US shale se staly klíčovým hráčem na trhu ropy, kdyby nebylo jejich produkce stojí ropa dvojnásobek. Což by sice výrazně zlepšilo reálnou ekonomiku nefosilních paliv, ale zkušenost hovoří, že nezaměstnaný člověk za ekonomické krize se o přírodní prostředí příliš nestará. Což je výborně zachyceno zde:

zdroj

Jednoduše, špatná ekonomická situace zvyšuje šance, že se k moci dostane někdo jako Bolsonaro v Brazílii.

Zpět ale ke klíčovému kovu elektrifikace – mědi – samozřejmě jako u každé těžené komodity jsou zásoby funkcí ceny. Jak je hezky psáno zde - podle USGS dat od roku 1950 bylo vždy průměrně 40 let ekonomických zásob mědi. Věc je, že gigantická elektrifikace, kterou by se sebou nesla (nejen) de facto náhrada klasických spalovacích motorů za elektrické, by přinesla možná řádový rozdíl v poptávce. Nu a realita je, že za poměrně dlouho jsme opravdu nic moc nového velkého nenašli. Je to samozřejmě mamutí Kamoa-Kakula a Kipushi v DRC. Udokan je více než 10 let starý. Najit novou Escondidu nebo Grassberg prostě není kde. Obzvlášť v případě Grassbergu jsem za to rád. Enviromentální dopad tohoto dolu na měď a zlato v Papuánskem horském pralese je mj. 700 000 tun odpadových kalů každý den (!) jdoucí přímo do řeky Aikwa a následně do moře. I toto je cena za elektrifikaci. Působivý dokument o historii Grassbergu je zde – se zjevnou fascinací industriální stránkou věci. V podobném duchu je například tento dokument o CODELCO měděných dolech v Chile, případně tento o niklových na Nové Kaledonii. Nikl se lehce může stát v budoucnu dalším limitujícím faktorem. Propagační video SQM o jejich těžbě lithia na Atacamě je toto – doporučuji úvahu, co tato masivní spotřeba vody udělá s celým ekosystémem jednoho z nejsušších regionů světa. Dokumentů o dětech v DRC kobaltových dolech je mnoho a je to mediálně vděčné téma, pro větší sociální náhled doporučuji tento. Je také dobré si uvědomit, že mnoho neformálních artisanálních dolů (řekněme neprůmyslových, řemeslnických; příklady - zlato v Burkina Faso nebo cín v Indonézii) má ve své sumě většinou horší dopad, než velký korporátní důl s tím samým výkonem. Jeden z nejvíce devastujících příkladů je ilegální těžba zlata v Amazonii.

Každá těžba má dopad. I těžba uranu. Rozdíl ovšem je, že uranu potřebujeme oproti jiným materiálům minimálně. McArthur představoval 13 % celosvětové produkce uranu. Dokonce i silně protijaderný web uznává, že horníci v něm jsou zdravější než průměrná porovnatelné populace. Vypadá takto:

zdroj

 

Celkový vzkaz má mnoho rovin. Ultimátně je zachování bohatosti života na této planetě, biodiverzity, morálním rozhodnutím. Pro moudrá rozhodnutí je navíc nutné zacházet s fakty, pří vší nejistotě budoucnosti a dalšího vývoje. Jsou zde dlouhodobá témata jako je energetika státu, vzpomeňte, až budete volit – jsou i prozíraví politici podporující nasazení nové generace jaderné energie. A každý den jsou zde bezprostřední témata, kde volíme neustále. Potřebuji nový mobil? Musím tam jet autem, potažmo chci ho vůbec mít? Chci potraviny od průmyslového zemědělce anebo ocením někoho, kdo nezachází s krajinou jen jako se strojem na peníze? Skvěle recyklovatelnou PET láhev, která leží na trávníku, mohu donést do kontejneru na tříděný odpad…

 

 

 

 


reklama

 
foto - Kovalovský Jiří
Jiří Kovalovský
Autor je renesanční environmentalista.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (174)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

17.2.2020 07:51
OZE jsou krásný sen. A na úrovni snu mají zůstat, protože nefungují. I takový zemní plyn produkuje více skleníkových plynů než uhlí, pokud se do toho zahrnou i úniky metanu při těžbě (+40% při využití na vytápění - https://www.eeb.cornell.edu/howarth/publications/Howarth_2014_ESE_methane_emissions.pdf ). Akorát, že tyto emise se nepočítají nám, ale místu, kde se zemní plyn těží a my se můžeme plácat po ramenou, jak zachraňujeme Zemi. V reálu OZE vyžadují násobně více zaměstnanců, než jaderné elektrárny - na vyrobenou jednotku elektřiny to je dle poslední ročenky energetického průmyslu USA pro fotovoltaiku 30x více - https://www.usenergyjobs.org/ . Sny ať zůstanou sny a nesnažíme se je realizovat, protože to dopadá katastrofálně - viz sen o komunistické společnosti, kde člověk člověku je soudruhem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 08:25 Reaguje na Richard Vacek
Takže doporučujete dělat co? NIC. Kritizovat, žvanit o tom, jak to nejde a fučet exhalace do ovzduší s čím dál větší razancí a "chuj s tym".
Už dnes máme miliardové škody suchem, za pár let vyschneme úplně a za pár desetiletí se uvaříme ve vlastní šťávě, hlavně že budeme stále radostně fedrovat uhlí!!!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.2.2020 09:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Co máme dělat a co nedělat je snad dostatečně obsáhle uvedeno v článku. Pokud chceme dostatek energie a nezlikvidovat si vše okolo, tak máme jadernou energetiku. A štěpné reaktory nám zajistí dostatek času na vyřešení jaderné fúze.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 10:55 Reaguje na Richard Vacek
Už asi 10 let stále mudrujeme na výstvbě nových bloků JE a ještě ani není vypsán tendr.
Vyjde to tak draho, že se to nikdy nezaplatí a kdo to bude teda financovat?
JE potřebuje giga množství vody a v Dukovanech nebude už ani pro stávající JE, spotřebuje víc jak 850 tisíc lidí.
Odpovědět
sv

18.2.2020 22:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Jako obvykle žvaníte z cesty. Nikdy se nezaplatí těch 40 miliard korun ročně, který nás stojí oze parodie na elektrárny. "giga množství vody" to má být argument? TO je žvást děcka z mateřský školy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 08:12 Reaguje na
JE Dukovany spotřebuje průběžně asi 1,5 m3/sec. vody, povinný minimální průtok pod přehradou může být ninimálně 1 kubík (to přesně nevím), průměrný roční přítok od r. 2016 je nižší než 3 kubíky. Dnes, když se přehrada plní je někde málo nad 4 kubíky. Při současném klimatickém trendu může nastat problém už letos, nádrž má rezervu skoro pro dva roky provozu, ale jsem zvědav, jak bude zvládat očekávané trvalé suché období. Jiný zdroj vody tam není. Plánovat nový blok mi připadá nerozvážné.
Jenom nechápu, proč mě obviňujete ze žvanění, já bych si to nikdy nedovolil.
Odpovědět
sv

19.2.2020 22:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebo-li si cucáte z prstu a věštíte z kávové sedliny. Na rozdíl od oze parodií na elektrárny, JE jsou sto zajišťova elekřinu za jakýchkoli podmínek. Tzv. oze toho schopny nejsou ať už bude počasí jakékoliv. O bilionových nákladech, které platíme my všichni nemluvě.
Odpovědět
va

vaber

17.2.2020 10:23 Reaguje na Pavel Hanzl
berte to tak,že vše někdy musí skončit ,kdysi v dobách optimizmu ,60tá léta min.století si všichni mysleli ,že naše civilizace tady bude miliony let, kam by za ty miliony let došla by bylo zajímavé vědět, ale dnes jsou i pesimisti co si myslí, že nepřežijeme dalších 50 let
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 11:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Rad bych zareagoval na: "Takže doporučujete dělat co?"

Predne, na rovine zakladni motivace, bych si velmi pral aby nas okruh soucitu, na co bereme ohled, zahrnoval biosferu, zive organismy na Zemi, nejenom "nas".

Nemene bych si pral aby vzdy kdyz zazni "klimaticka zmena" tak aby desetkrat hlasiteji zaznela "biodiverzita", resp jeji devastace. Protoze to je ten zdaleka nejvetsi enviromentalni problem soucasnosti.

Dale, na systemove rovine - co nejohleduplnejsi energetiku (atom), uzavrit cykly co nejvice materialu, brat ohled na externality a dlouhodobost (ne 5 let, alespon tisicileti).

Na osobni rovine - kazdy jednotlivy z nas cini mnoho voleb ktere ovlivnuji prostredi kolem nej, vcetne te PET lahve kterou nenecham na travniku ale donesu do zluteho kontejneru. Ptejte se koho volite - je to nekdo kdo realne necha nasi krajinu jako monokulturu smrku a vedle ni monokulturu repky bez prostoru pro prirodu?

A taky - jsou organizace delajici velmi uctyhodnou praci pro prirodu - treba Ceska Krajina. Lesostep u Milovic (https://www.ceska-krajina.cz/rezervace/prirodni-rezervace-milovice/) je uspesnym projektem obnovovani puvodnich bohatych ekosystemu velmi volneho lesa / lesostepi (kde jsou velci herbivori ekosystemovi inzenyri) a uz ted je bohatstvi zivota na ni blizke perlam nasi krajiny jako je napriklad Palava. Pro mne osobne je to jeden z nejvetsich uspechu ochrany prirody v CR, coz mj. manifestuji pravidelnym financnim prispevkem. Je na kazdem co udela.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 16:54 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Všechno, co píšete já považuji samozřejmě za správné.
Jenže ničení planety se dostává do kritické situace a chytří a vzdělaní lidé vyzkoumali, že je to především CO2 z fosilních paliv, co otepluje a tím ničí všechny ekosystémy.
Já nevidím důvod jim nevěřit, naopak v "ropáckých" názorech vidím neklamné známky ruských demagogií, působící u nás běžně v politice.
Druhá otázka zní, co s tím. Němci si už dávno (od 70. let min. století) postupně omezovali jádro, což dnes působí dost negativně protože s jeho podporou by mohli uzavřít uhláky o desítku let dříve.
Nevím, jestli se tam vede diskuse o opuštění této cesty.
Samozřejmě OZE nepovažuji za všespasitelný systém a věřím paní Drábové, že se můžeme zbavit uhlíku v energetice s kombinací OZE a jádra.
Další postupy ničení naší krajiny jsou politického typu a to sem nepatří.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 17:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Co veta to moznost mnohastrankoveho pokracovani. A nejvic minove pole je zmena klimatu.
Pisete "především CO2 z fosilních paliv, co otepluje a tím ničí všechny ekosystémy" - tak a dovolim si rict ze takto vyjadreno to pravda neni. Extremni zjednoduseni je
a) soucasna lidska civilizace je velmi prizpusobena uzkemu rozpeti parametru klimatu, uzsim nez jejich historicka fluktuace nejen za tisice ale i za stovky let. Proste pred par set lety nebylo +-na hladine more v Bangladeshi 165 milionu lidi (a to je priklad jenom jedne zeme)
b) samotna zmena klimatu by funkcnosti ekosystemu a biodiverzite prilis neublizila pokud by nebyla soucasne s velmi silnym tlakem zpusobenym zmensenim ekosystemu, jejich fragmentaci, selektivnim odstranenim klicovych druhu atd
c) ciste pocitani CO2 vede k artefaktum typu "plast na poli je lepsi nez papirovy pytlik", "eukalyptova plantaz v Cine / plantaz palmy olejne v Indonesii fixujici CO2 je enviromentalni dobro", atd. Nakonec i wind prumysl v Nemecku hovori tak ze predse konaji vetsi dobro a ze ti co jim vadi mrtvy hmyz/netopyri/ptaci maji mlcet.

Ad diskuze v Nemecku:
https://www.welt.de/politik/deutschland/article205498035/Positionspapier-CDU-zeigt-sich-offen-fuer-Rueckkehr-zur-Atomkraft.html
(takze https://translate.google.com/translate?sl=de&tl=en&u=https%3A%2F%2Fwww.welt.de%2Fpolitik%2Fdeutschland%2Farticle205498035%2FPositionspapier-CDU-zeigt-sich-offen-fuer-Rueckkehr-zur-Atomkraft.html)
Jak moc je to realne, tezko rict, tema neni na pochopeni lehke a spolecnost tam byla desitky let vystavovana protiatomovemu pribehu.

Btw, zde (https://conbio.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/cobi.12433) je clanek "Key role for nuclear energy in global biodiversity conservation",
popularni prehled na https://www.conservationmagazine.org/2014/12/is-nuclear-power-key-to-biodiversity/.
Dovolim si tvrdit ze pri dostatecnem vzdelani v relevantnich oborech tezko nedojit k necemu podobnemu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 19:06 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Samozřejmě to je extrémní zjednodušení a já za hlavní problém považuji přemnožení lidské populace. Ale řešení?
Jakoukoliv pomoc těchto zemím bych podmínil jejich zablokování populační expanze. Ať si to udělají dle svých možností, my jim to diktovat nemůžeme.
Dále by bylo možné nasadit velmi brutální uhlíkovou daň, která by silně omezila to šílené a hlavně zbytečné přetahování megatun materiálu přes celou zeměkouli tam a zase zpátky.
Odpovědět
sv

18.2.2020 22:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud stojí něco za "šíleným přetahování materiálu přes celou zeměkouli", tak to jsou leda tzv. oze (např. spalování biomasy) a nikoli JE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 08:15 Reaguje na
To by se dalo taky nazvat žvaněním. Přetahování biomasy bude zlomek proti dopravě tankerů a všeho zboží spotřebovávané na Zeměkouli.
Odpovědět
sv

19.2.2020 22:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinými slovy dle vašich představy by energetika by měla být po německém vzoru založena na dovozu dřeva na stojato přes oceán.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 09:07 Reaguje na
Jak jste na to přišel? Uhlíková daň by zablokovala i tahání biomasy, jako všeho ostaního zbytečného.
Veškerá doprava je přece prováděna z komerčních důvodů.
Odpovědět
sv

20.2.2020 19:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Dovoz dřeva z USA do Německa nebo UK je způsoben jen a pouze dotacemi do tzv. energiewende. Když si zelení vylízanci vymysleli, že pálení dřeva v tepelné elektrárně je uhlíkově neutrální, tak tomu stěží nějaká daň zabrání.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 09:01
Co dodat ? Asi nic, autor se detailně a perfekcionalisticky vypořádal s chimérou OZE, jako budoucí spásou našeho světa.
Pokud má pravdu, a zde si myslím že ano, potom Energiewende povede k prudkému obohacení investorů z byznysu OZE, avšak k tvrdým sociálním dopadům na nejširší vrstvy obyvatelstva EU také.
Ostatně jsem toho názoru, že se budeme muset rychle zabývat skutečnými problémy. Z posledních 5ti let jsou v ČR čtyři roky historicky nejteplejšími, zásoby podzemních vod na minimech a okolní krajina prudce vysychá. Tento únor aspiruje na nejteplejší únor v historii měření.
ČR by měla tvrdě vyrazit za opatřeními, které nám zajistí vodu pro obyvatelstvo ,zemědělství i průmysl a do Bruselu vzkázat, že Energiewende ano, ale bez nás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 11:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím, proč se pořád dokola omílá nějaká debilní Energiewende, když je to záležitost pouze Německa. Pro nás je závazný evropský green deal, který s JE počítá jako s neutrálním zdrojem.
Problémem je, že my nejsme schopni žádnou JE postavit vůbec z finančních důvodů (na tom dojel poslední tendr), navíc nás čekají silné problémy s vodou. Jen Dukovany spotřebují víc, než 850 tisíc lidí a Jihlavka jede už teď nadoraz. A to nás čeká další suchý rok.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.2.2020 09:18 Reaguje na Pavel Hanzl
nu tento článek vám pouze říká že OZE ve formě větru a slunce nejsou schopné vyřešit ani zlomek problému který chcete řešit...

a co se technologického pokroku týká tak si troufnu tvrdit že v následujících 30 letech, přes mírné zlepšení se tento stav neschopnosti vyřešit problém nezmění.

A o tom že tato snaha problém řešit též působí přírodě škody (pravda o něco jiného rázu) nemluvě.

takže - budeme li tlačit na vaše řešení tak aby jsme si v zimě zatopili budem stejně muset produkovat uhlík do atmosféry a ještě navíc budeme mít ty škody z OZE.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.2.2020 09:18 Reaguje na Vaclav Sobr
A to zcela vynecháme kolik prachů si přes vysávání prolobbovaných dotací vysají ti kdo je budou stavět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 16:39 Reaguje na Vaclav Sobr
Úplný nesmysl, Němčouři mají dnes z OZE snad 48% energie a fve má jenom tam větší výkony než náš Temelín. Podívejte se do jakéhokoliv grafu.
Odpovědět
sv

18.2.2020 22:49 Reaguje na Pavel Hanzl
No pokud dovozu dřeva na stojato přes oceán, aby se spálilo v elektrárně říkáte OZE..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 08:17 Reaguje na
Přestaňte žvanit a napište, kolik Němčouři přetahují dřeva nastojato do elektráren. Já vám pak napíšu, jaký výkon má v Německu větrná a solární energie.
Odpovědět
sv

19.2.2020 22:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Prozatím jste napsal kulový. Toto je realita.
https://oenergetice.cz/elektrina/mozne-cesty-k-nizkoemisni-energetice-dil-2
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.2.2020 09:26
Moc pěkně a pečlivě udělané. Panu Kovalskému moc děkuji a gratuluji. Pro zájemce je přehled jaderné energetiky v roce 2019 zde: http://www.osel.cz/11035-jaderna-energetika-v-roce-2019.html
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.2.2020 09:30 Reaguje na Vladimír Wagner
Panu Kovalovskému se omlouvám za zkrácení příjmení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 11:14 Reaguje na Vladimír Wagner
"Pokud bude výkon bloku okolo 1200 MWe, je pro takový provoz chladící vody dostatek i s rezervou."

Tohle píšou o Dukovanech. To by mě zajímalo, kde na tuhle informaci přišli.
Jihlavka nikdy nebyla veletok (na rozdíl od Vltavy) a hlavně průtoky se posledních 10 let stále snižují a dnes jsou už na kritickém minimu. A další zdroj v té oblasti není žádný. A překopat to celé na uzavřený systém u zdroje na odpis?
Že by počítali s jedenácti lety suchými (to možná letos končí) a 11. lety mokrými??? Nestrašte!!!!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.2.2020 12:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Dnes potřebují Dukovany na chlazení v průměru asi 170 l/s k odparu. V Dalešické přehradě je zásoba na několik let chlazení. Řekl bych, že s nechlazením nového bloku opravdu problém nehrozí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 13:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Mám úplně jiné informace, JE Dukovany spotřebuje 1.5 - 2.0 m3/sec. (což skutečně není 170 litrů, to byste nepostříkali ani dvůr) a průtok klesá celkem pravidelně z 6.5 m3/sec. v roce 2004 na necelé 3 m3/sec. v roce 2018. Loňský údaj tam není a jsem zvědavý, co se stane, když letos půjde průtok pár měsíců pod 1 kubík. Dnes je tam průtok 1,99 kubíků a v povodí neleží žádný sníh, tj. ta pravděpodobnost je velmi vysoká.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 13:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Elektrárna má 8 chladicích věží. Z nich uniká přibližně 500 kg vodní páry za sekundu na odváděný výkon 1000 MWe. Poslední studie vodního režimu povodí řeky Jihlavy nad přehradou Dalešice ukazují, že chlazení nové elektrárny není problémem ani pro případnou dostavbu 5. reaktoru, neboť kapacita povodí a Dalešické přehrady stačí i pro nové bloky s výkonem přes 1000 MWe.
Průměrná spotřeba pitné a povrchové (technologické) vody v jaderných zdrojích byla /2011/ na úrovni 2,773 m3/MWh.
Jaderné elektrárny ČEZ jedou i přes velká vedra v minulých letech na plný výkon.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 14:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kapacita povodí je v pohodě pouze tehdy, když předpokládáte průměrné srážky.
Jenže srážky výrazně klesají, tendence je zadržovat vodu v krajině, takže se dá očekávat výrazný pokles průtoku Jihlavkou.
Za téhle situace plánovat další blok mi připadá dost šílené.
Odpovědět
sv

18.2.2020 22:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže žádná čísla jen dojmy.
Odpovědět
EN

Emil Novák

17.2.2020 13:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to máte dost špatné informace. To co uvádíte není spotřeba ale odběr (část vody se vrací zpět do řeky). Přítok do Dalešic je dnes kolem 4,5 m3/s viz zde: http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfdyn.php?seq=2505291
Díky Dalešicím vůbec nerozhoduje nějaké období pár měsíců, objem nádrže je totiž 127 milionů m3.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 14:07 Reaguje na Emil Novák
Vy máte informace z limnigrafu Ptáčov, který je výrazně proti toku a v Mohelně pod přehradou jsou právě 2 kubíky. Což znamená, že se nádrže plní, ovšem pro tuhle dobu zcela nedostatečně, protože celý zbytek roku bývá výrazný podstav.
Jak dlouho vydrží nádrž atd. netuším, ale pokud trvale potečne méně, než je spotřeba, nedopadne to dobře.
Odpovědět
EN

Emil Novák

17.2.2020 14:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Kolik je právě teď v Mohelně pod přehradou je úplně nepodstatné. Je tam právě tolik, kolik tam Dalešice-Mohelno pustí. Důležité je, kolik vody přitéká. Ta voda se cestou z Ptáčova do Dalešic neztratí, nemusíte mít obavu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 15:19 Reaguje na Emil Novák
Teď je právě období, kdy se nádrž plní a vytváří se rezerva na zbytek roku, ten bývá podprůměrný. A letos není žádná rezerva ve sněhu, takže tohle je maximum (pokud nepřijdou vydatné deště).
Jsem zvědavý, jestli už letos dojde na nejhorší. Pokud ne, tak za dva, pět deset let? Určitě.
Odpovědět
sv

18.2.2020 22:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Zase dojmy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.2.2020 14:17 Reaguje na Emil Novák
Roční spotřeba je nyní 55 milionů kubíků, tedy se v průměru odpaří asi 170 l/s, tj. asi 1/25 průtoku řeky. Zda jsou ty údaje pravdivé nevím. Pan Vinkler uvádí 1000 l/s. To už by bylo trochu napjatější připravit řeku po dostavbě bloku o 1500 l/s, ale to je ještě přijatelné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 14:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Pan Vinkler uvádí výši 500 kg na 1GWh výkonu, takže Dukovany sežerou za vteřinu 1m3 vody, já mám informace, že 1,5 - 2 kubíky.
Každopádně se už letos může stát, že voda nebude. Jak se to pak řeší, netuším. Zavřít komplet celou řeku a nachat ji vyscípat? Ze zákona musí nechat pminimální průtok.
Odpovědět
EN

Emil Novák

17.2.2020 14:46 Reaguje na Pavel Hanzl
To se zcela jistě stát nemůže. Odběr vody je ročně těch cca 55 milionů kubíků, spotřeba vody ale jen něco přes 30. Zbytek se vrací zpátky do řeky. V současnosti je v Dalešické přehradě zásoba 100 milionů m3, takže voda nedojde, ani kdyby do konce roku nepřitekl ani litr. Přesvědčit se můžete zde: http://www.pmo.cz/cz/stav/2014/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 15:27 Reaguje na Emil Novák
Vrací se kulový, těch 55 mega je odpar. já mám informace dvojnásobné.
Ale to je fakticky fuk.
Letos voda nedojde a vždycky něco přiteče. Ale míň, než je odpar. Co pak?
Odpovědět
EN

Emil Novák

17.2.2020 15:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, když Vás baví se tu neustále znemožňovat, Vaše volba. Jasný důkaz, že se nevrací "kulový", ale zhruba těch 20 milionů m3 ročně, poskytuje dokumentace k EIA na nový jaderný zdroj v Dukovanech, viz str. 49.
https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDQ2OV9wcmlsb2hhRG9rdW1lbnRhY2VET0NfNTg1MzE1NTQ3NzA5OTg3NzQ4NS5wZGY/MZP469_prilohaDokumentaceDOC_4.pdf
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 17:02 Reaguje na Emil Novák
Nový zdroj je samozřejmě modernější a odpar tam bude menší, ale nestojí tam a stát asi nebude, zatímco stará JE jede naplno. Každopádně je ta situace s vodou kritická a bude se zhoršovat, to jisté není, ale velmi pravděpodobné. To je vše, co jsem chtěl sdělit. Mám Jihlavku velmi rád a skutečně bych se nechtěl dožít situace, kdy se prolomí limit pro nejnižší průtok a řeka se nechá kompletně vymřít. Už dnes je snaha limity snižovat.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.2.2020 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, Vy se zase bijete v situaci, kdy o věci vůbec nic nevíte. Další diskutující se Vám to zde snažili postupně vysvětlit, ale zdá se mi, že jste zatím pořád nepochopil. Takže shrnu:
1) Vaše 1,5 - 2 kubíky za sekundu je celkový odběr elektrárny. Ovšem z toho většinou více než polovinu vrací elektrárna zpět do vodního toku v podobě "odpadní vody".
2) Takže ten údaj do 1 kubíku za sekundu u pana Vinklera je to, co se nevrací do toku.
3) Střední roční přítok do Dalešické přehrady většinou překračuje 5 kubíků za sekundu.
4) V Dalešické přehradě je dostatek vody na to, aby roční a dokonce i dlouhodobější výkyvy pokryl.
5) V rámci přípravy na nový blok se pracuje na vylepšeních, které sníží výpar u starých bloků. Nový blok bude mít i modernější a efektivnější chlazení. Výpar se tak zvýší méně, než by odpovídalo instalovanému výkonu.
6) V rámci posuzování EIA bylo povinností rozebrat a posoudit dostatek vody pro nový blok i se simulacemi a modely různých trendů v budoucích letech.Z nich vyplývá to, co bylo deklarováno i v tom mém článku.
7) Překryv fungování nového a všech starých bloků ani v ideálním případě, kdy se nový postaví rychle a staré pojedou 60 let, nepřekročí deset let.

Kolikrát Vás mám prosit, abyste si o věcech, kterým nerozumíte, o kterých nic nevíte, alespoň něco málo nastudoval, než začnete hlásat nesmysly.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.2.2020 15:25 Reaguje na Vladimír Wagner
Možná ještě poznámka. I voda "spotřebovaná", tedy vypařená, zůstává z části v okolní krajině a nezmizí z ní. Částečně zkondenzuje v blízkém okolí a vrací se ve stejném povodí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 15:32 Reaguje na Vladimír Wagner
Tohle je přece úplná blbost, kdyby nějaká voda "v okolí zkondenzovala" (netuším, jak by to udělala) zůstane na povrchu a vžádném případě nesteče do řeky.
Nad komíny je vidět občas pára, která hned mizí, z 90% ani to ne. (jezdím po D1 i přímo na Jihlavku).
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 15:47 Reaguje na Vladimír Wagner
Pan Wagner poskytl doufam dostatecne shrnuti a vysvetleni. Dodam jen osobni zkusenost jak od Dukovan, tak Temelina - oboje z pohledu prirody okolo funguje jako lokalni zvlhcovac vzduchu. V pripade Dukovan zrejme i kvuli tomu rostou lepe borovice na opacne strani, smerem k Mohelnske hadcove stepi - mimochodem jedno z nejhezcich mist u nas, vcetne navazujiciho kanonu.

Dalsi vliv je na malem miste mirne teplejsi voda - je obecne prinos mit se kde ohrat. Napriklad jedna populace kapustnaku na Floride kriticky zavisi na tamni uhelne elektrarne (https://www.popularmechanics.com/science/animals/a24007/florida-manatee-coal-plant/). To neni vtip... Jaderka pomuze take (treba https://www.smithsonianmag.com/smart-news/florida-crocs-are-thriving-outside-nuclear-power-plant-180972712/).

Samozrejme - jsou designy ktere nepotrebuji vodni chlazeni vubec.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 19:20 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Pádloval jsem po Dalešické přehradě loni na podzim a levá strana je silně poškozena, je tam obrovské množstvá suchých borovic. Mohelnská step je stále step a nárůst borovic tam nastal až v 80 letech, kdy se přestalo pást, s elektrárnou to nemá nic společného.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 21:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Pisu "kvuli tomu rostou lepe borovice na opacne strani, smerem k Mohelnske hadcove stepi", nerikam ze je to dobre. Naopak, myslim si ze by tam byt nemely, protoze na hadcovou step nepatri, urcite ne v takovem mnozstvi. Co je ale zjevne je ze je vlhci nez by bez elektrarny & prehrady byla.

A ano, stepi samozrejme pomaha pastva, takze mirne mnozstvi ovci jake tam alespon nejake roky bylo je zcela v poradku. Kone ala exmoore pony by byli jeste lepsi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 15:42 Reaguje na Vladimír Wagner
Střední roční přítok do Dalešic přesáhl 5m3/sec. naposled v roce 2010 a pak až v roce 2013, od té doby nedosáhl ani 4 kubíky. Nevím jak loni, ale letos to vypadá na daleko nižší průtok, dnes, v nejmokřejší části roku, je s bídou 4 kub. a rezerva ve sněhu je nula. Podle jiné tabulky je přímo odpar 1,5 - 2 kubíků. Tak nevím.
Ale ten výhled pro takovou ivestici je přece extrémně riskantní. Já vím, je to fuk, stejně se nepostaví vůbec NIC.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.2.2020 15:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta numera se drsně rozcházejí! Všechna nemohou být správná! Skutečnost může být jen jediná a jsem docela zvědav, kdo nám tu věší bulíky na nos.

Výparné teplo vody je asi 2GJ/m3. Pokud je elektrárna chlazena z více jak poloviny výparným teplem vody, ty 1-1.5m3/s vody by tomu odpovídaly a údaj z Wikipedie uváděný panem Vinklerem je reálný. Vypadá to tedy, že 170 l/s, jak jsem uváděl já a níže uvádí em podle nových novinových zpráv, je pitomost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 17:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Je to celé podivné, pokud spočítáte ty vaše údaje, tak chladíte přes 60% výkonu, ale to není výkon elektrický (ten je asi 30%) ale to, co je nad tím, do těch 100% výkonu reraktoru. když mají Dukovany výkon 2000 MW, tak chladíte 3000 MW. A pak by vám vycházely ty 2 m3/s velmi zhruba. Ale jak to je , skutečně nevím, kolik se vody vrací a kolik tepla odvádí, taky nevím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Uvědomte si, že i většina toho, co vyletí z chladících věží, spadne v okolí a vrátí se do vodotečí. S tímhle má problém Mohelenská hadcová step, která se naopak zavodňuje a její unikátní flóra a fauna (nanismy) jsou ohroženy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 20:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Úplná blbost jak dycky.
Při normálních teplotách, které jsou většinou vysoko nad rosným bodem se nic vysrážet nemůže, jen se uvlní další teplo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.2.2020 14:30 Reaguje na Pavel Hanzl
To, co vidíte nad těmi věžemi, je voda sražená do kapének. Samotná páre je ve viditelné oblasti spektra zcela průhledná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 16:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě! Pára na vrchlu věže má tak vysokou koncentraci, že kondenzuje do mlhy, které se okamžitě vypaří v daleko sušším vzduchu. A dostat ji zase do kapalného stavu by znamenalo ji ochladit o hodně stupňů, což se skutečně neděje. A i při úplně mírném větru je třeba za hodinu úplně jinde.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 21:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Prochazim komentare postupne, v podobnem duchu jsem odpovidal vyse - a ano, zrovna Mohelenske stepi ta extra vlhkost neprospiva. I kdyz si myslim ze absence/malo pastvy/jiny zpusob zachazeni je vetsi problem = kdyby tam aspon byli ti Exmoore kone. (pochazim z te oblasti)

Take viz hezky prehled https://cs.wikipedia.org/wiki/Mohelensk%C3%A1_hadcov%C3%A1_step#Ochrana

Nanismy jsou i kvuli horciku dost a vsech jinych nutrientu malo.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.2.2020 10:07 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Pane Kovalovský, vy se přece v těch JE vyznáte nejlépe. Jak je to tedy s tím množstvím odpařené vody v současných Dukovanech. To přece musí být známo! To, co se nám tu snaží říkat ministr Havlíček o 55 milionech kubících za rok možná je, ale také vůbec nemusí být, pravda.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.2.2020 11:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Ahoj Jirko, těch 55 milionů kubíků je voda, kterou elektrárna odebere za rok. Zhruba polovinu z toho vrátí do systému v podobě "odpadní vody". Pokud to vydělíš 365 pak 24 a pak 3600, tak dostaneš necelé dva kubíky. Tedy přesně to, co jsem uváděl, že odběr je zhruba mezi 1,5 a 2 kubíky. Z čehož zhruba polovina se nevrací zpět do řeky. Právě taková data se uvádí jak v EIA tak ve zprávách z elektrárny.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.2.2020 12:19 Reaguje na Vladimír Wagner
Moc se omlouvám! Já se ve výpočtu překlepl o jednu nulu a vyšlo mi 170 l/s místo 1,7 m3/s.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 18:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Děkuji, měl jsem to za zmateční informaci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 17:07 Reaguje na Vladimír Wagner
Výborně, konečně jasné slovo. Dá se teda počítat s tím, že JE Dukovany potřebuje trvale průběžně 1m3/sec?
A pokud byl řekněme průměr průtoku na 4m3/sec a 2 kubíky jsou povinný minimální průtok pod hrází, tak je rezerva 1 kubík.
To rozhodně není moc.
Vzhledem k tomu, že dnes, v nejmokřejší části roku teče asi 4.5 kubíků a rezerva ve sněhu není žádná. Tak už letos může být ten průtok pod 3 kubíky, což je už na dluh.
A co příští rok? A přespříští? A další?
Odpovědět
EN

Emil Novák

18.2.2020 23:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Hranice minimálního zůstatkového průtoku pod Mohelnem je 0,78 m3/s, žádné 2 m3/s, které jste si opět, jak je Vaším zvykem, vycucal z prstu. Tento minimální průtok dokáže tedy bráno čistě matematicky pokrýt pouze odpadní voda z Dukovan.
Zdroj: https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/dukovany-vysavaji-z-dalesic-centimetry-vody-denne-ktera-se-v-dobe-sucha-nevraci-20180814.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 08:39 Reaguje na Emil Novák
Děkuji, já ten údaj nenašel. Když teda je odběr 1 kubík a povinný průtok dole 1 kubík, průměrný průtok od roku 2014 je menší než 3 kubíky, tak je tam skutečně minimální rezerva. A letos to vyadá na extrémně suchý rok.
Ta odpadní voda je ale zajímavý údaj, ta JE ji nevyrábí ale taky čerpá z Jihlavky.
Ten článel byl z r 18 a už tam v létě teklo 0.7 kubíku.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.2.2020 15:25 Reaguje na Pavel Hanzl
1) Zajímalo by mě, kde jste přišel k informaci, že průměrný průtok od roku 2014 je menší než 3 kubíky. Prosím odkaz. Vzhledem k předchozí zkušenosti Vám nevěřím ani slovo, které nedoložíte.
2) Rezervou je pochopitelně mimo jiné vodní nádrž Dalešice, kde se např. momentálně nachází zásoba cca 100 milionů kubíků vody, což je více než dostatečné množství na celý rok provozu včetně zachování zbytkového průtoku, ať už bude sucho jakékoliv. Ta nádrž je teď téměř plná, navzdory neustálým zprávám o katastrofálním suchu.
Odpovědět
va

vaber

17.2.2020 10:13
určitě dobrý článek na mě až moc dlouhý. Ale samozřejmě každý rozumný člověk musí souhlasit i s tím aby obnovitelné zdroje dál byly využívány a dál se technicky vylepšovaly a všichni by jsme si přáli aby nám dali 100% spotřeby energie bez emisí CO2, ale nesmí to být za cenu hurá akce kdy se třeba nadělá víc škod než užitku. Bohužel lidská společnost je na takové hurá akce náchylná .Jednou je to výstavba obnovitelných zdrojů, podruhe je to další hurá akce ,jako likvidace atomových elektráren a zastavení výzkumu v tomto směru
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 11:18 Reaguje na vaber
Já se spíš obávám, že Evropa se vyvíjí dost rychle a pohled z našeho totálně neschopného babišistánu, kde se prakticky vývoj zastavil, působí jako bychom hleděli na "hurá akci".
Jenže ono to funguje, OZE se buduje všude velmi rychle s normálními problémy a my jen čumíme jak puci.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 11:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Dilem viz predchozi reakce a dilem viz clanek - bohuzel budovani "OZE" prirode a biodiverzite neprispiva.
Bohuzel neni ani neutralni. Chapu ze to ve svetle beznych nazoru asi zni zvlastne a nepochybuji ze spousta lidi hlasajicich "OZE" v touze neco pozitivniho udelat se chytila teto "nadeje".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 13:51 Reaguje na Jiri Kovalovsky
A uhlíková energie přírodě a biodiverzitě snad prospívá?
OZE musíte přece srovnávat uhlíkovou energetikou a ne se zelenou loukou!!!
Jaké poškození klimatu i celého ekosystému znamená těžba a pumpování ropy do cisteren, v gigantických tankerech přetahovat přes půl světa, pak zase cisterny, krakování, další ceisterny pak spalovací motor s účinností 30%!? Kolik až fatálních ropných havárií se už stalo, kolik miliónů tun metanu se při tom unikne, kolik miliard tun CO2 jde do atmosféry??
Jakou je potom zátěží skleněný panel, který se jednou vyrobí (energeticky jako větší okenní tabule) a doveze se z fabriky a pak vyrábí proud 30 let s nulovými emisemi??
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 15:00 Reaguje na Pavel Hanzl
"OZE musíte přece srovnávat uhlíkovou energetikou a ne se zelenou loukou"
nikoli - solar/wind/hydro musime srovnavat s jadernou energetikou

Dale mluvite o fosilnich palivech - ty ja nijak nehajim. V zajmu ferovosti je dobre dodat ze je velky rozsah zpusobu jak je mozne je vyuzivat a rozdil severni Cechy pred 30 let a dnes ukazuje jak velka propast to muze byt.

"Jakou je potom zátěží skleněný panel, který se jednou vyrobí (energeticky jako větší okenní tabule) a doveze se z fabriky a pak vyrábí proud 30 let s nulovými emisemi??"
Klicovy faktor je ze to neni 1 panel vs 1 reaktor. Je to <mnozstvi zalezejici na modelu vcetne Vasi odvahy mit zalohu jen na nejakou dobu> panelu vs 1 reaktor. Ja tvrdim prostou vec - ze to mnozstvi panelu za sebou zanecha takovou stopu ze zlaty reaktor.

Toto je zjednodusena verze stejneho vzkazu jako na vyse uvedenych 22 stranach clanku. Samozrejme ze realita je slozitejsi, nicmene viz text pro alespon castecny vhled do obrovske komplexity veci.

Neodpustim si jednu vec - oplostenim veskereho enviromentalniho problemu na pocitani jednoho plynu delame obrovskou chybu. Jeden z pokusu jak poskytnout celejsi obrazek je napriklad tento: https://www.stockholmresilience.org/research/planetary-boundaries/planetary-boundaries/about-the-research/the-nine-planetary-boundaries.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 17:19 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Já to vidím ale úplně jinak.
Pokud je největší škůdce CO2, tak bojujeme s OZE proti uhlíku a ne proti jádru. To je přece na stejné straně barikády.
Otázkou potom je, jak moc která technologie škodí a čemu, určité externality má každá lidská činnost.
Problém vidím v tom, že je tam velké množství velmi dobře skryté ideologie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže bojujete špatně, pokud produkce CO2 naopak narůstá (viz to Německo).
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.2.2020 09:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak pokud by se i OZE strana řídila taktikou nepřítel nepřítele je přítel tak by jádro s OZE mohlo bojovat proti fosilu.

ovšem tak tomu není... pro většinu OZE propagátorů je největším konkurentem právě jádro.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.2.2020 09:21 Reaguje na Vaclav Sobr
Naopak- a to zcela cynicky- pokud se budou stavět další fosilní elektrárny je to záruka toho že bude třeba více bojovat proti CO2 a tudíž z toho potečou přes veřejné subvence prachy do OZE.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 12:06 Reaguje na Vaclav Sobr
Nu, nemam rad konspirativni teorie ale tvrdit soucasne "musime zachranit klima minimalizaci CO2 emisi" a zaroven "jaderna energie je spatne" je..., jak to rict a neurazit. A nebo...

https://www.forbes.com/sites/kensilverstein/2016/07/13/are-fossil-fuel-interests-bankrolling-the-anti-nuclear-energy-movement/#3e70b6fc7453
https://www.world-nuclear-news.org/V-Gloves-are-off-in-fossil-fuel-fight-against-nuclear-0205171.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 17:19 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Oficiální stanovisko EU je, že jádro je neutrální. EU je nazakazuje, ani nedotuje. Je to věc každého státu.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 17:40 Reaguje na Pavel Hanzl
"Oficialni" - reknu to tak, ptal jsem se i poradce (zabyva se energetikou) jednoho EU poslance a taky nevi. Viz ten prehled https://euobserver.com/environment/147131, cituji "Invest EU scheme does also leave the door open for the financing of gas infrastructure." a neco podobneho je na nekolika dalsich mistech. Takze fossil fuels obecne ne ale gas ano? WTF!
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 17:45 Reaguje na Jiri Kovalovsky
A co tohle? https://www.theguardian.com/business/2020/jan/20/eu-could-waste-29bn-on-gas-projects-despite-climate-action-plan (EIB pujcky jsou jedna ze slozek JTM).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 17:16 Reaguje na Vaclav Sobr
Celkově mě nezajímají nějací "OZE propagátoři", pro nás je závazný green deal a ten jasně říká, že hlavní zlobr je uhlík a jádro je neutrální.
A dotace těch 100 mld. jsou určeny na útlum uhlí a podporu uhelným regionům.
To mi připadá rozumné.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.2.2020 11:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, v některých zemích budují OZE velmi rychle a za obrovských nákladů. Ale nevím, jestli to stojí za oslavu a následování. Protože ke zlepšení přístupu k životnímu prostředí a dokonce ani ke snížení emisí to přispívá minimálně. Často spíše opačně, jak ukazuje právě tento článek (a nejen on).
Problém s Vámi je, že, čím menší znalosti v dané oblasti máte, tím větší počet a hlasitějších výkřiků se od Vás na dané téma objevuje.
Prosím, zkuste si raději místo jejich psaní alespoň něco z dané tématiky nastudovat. Zaručuji Vám, že to bude nejen užitečnější, ale i zajímavější pro Vás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 13:40 Reaguje na Vladimír Wagner
Pna Wagnere, urážíte mě tu vícekrát a proto bych se opět zeptal, jak vy vidíte uhlíkovou stopu u nádrže benzínu, která umožní ujet autem třeba 100 km.
A porovnejte to s elektroautem na stejné vzdálenosti, které se nabíjí z fve.
Vy máte přece hluboké znalosti úplně všeho, takže by si to přečetli rádi i ostatní přispěvatelé.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Výroba elektrických vozů je ve srovnání s konvenčními auty energeticky náročnější až o 70 % především díky komponentům motoru i samotných baterií.
Někteří řidiči s dieselovými auty mohou vypouštět v celkových hodnotách méně CO2 než elektromobily. Problém se jmenuje “špinavá” lithium-iontová baterie. Výrobci z velké části vyrábějí lithium-iontové baterie na místech, které patří mezi největší znečišťovatele na světě. Většina dodávek pochází z míst jako je Čína, Thajsko a Polsko,ale i Německo, které se opírají z velké části o neobnovitelné zdroje a to hlavně uhlí.
To představuje takovou zátěž, že v některých zemích elektromobilu trvá 10 let, než se ekologicky vyplatí ve srovnání s konvenčním autem s naftovým motorem. Tedy že až po 10 letech čistého bezemisního provozu se kompenzují vysoké emise vypouštěné při výrobě daného auta s elektrickým pohonem.Např. ve Francii, která se silně opírá o jadernou energii, vyletí mnohem méně CO2 než v Německu, kde cca 40 procent elektráren spaluje uhlí.
(převzato, zkráceno, z r. 2018)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 14:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Spalovací motor je daleko těžší a tím výrobně energeticky náročnější, naopak nádrž na benzín je jen kus plechu, kdežto lithiová baterie je daleko náročnější.
Zkuste ale spočítat, kolik co2 vypustí 1000x naplněná a vypálená nádrž proti 1x vyrobené lionce s životností 1000 cyklů.
Se špinavostí těžby lithia šermovat nemusíte, těžba ropy je zase x krát horší a ropné havárie jsou pověstné, navíc se uvlňuje velké množství 20x účinnějšího skleníkáče, metanu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 15:08 Reaguje na Pavel Hanzl
To už spočítali jiní a došli k těmto závěrům o uhlíkové stopě.
Celý cyklus rozdělili na tři části :
- sestavení auta = lepší spalovací
- provoz auta = lepší EV
- recyklace auta= lepší spalovací

V součtu vychází EV o 18% lépe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 16:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co je to provoz "lepší EV"??
Normální auto vypustí asi několik tun CO2 za životnost (zkouším to vypočítat a nejde mi to) kdežto elektro nic. Kde pak máte nějakých 18%?? Výroba je levnější a likvidace lionky něco stát bude, ale pořád je ten nepoměr velký.
Navíc tam nemáte uhlíkovou stopu výroby benzínu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 17:11 Reaguje na Pavel Hanzl
elektrovůz
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 19:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
A vy si fakt myslíte, že auto, které ujede třeba 100 tisíc kilometrů, má jen o 18%menší stopu než elektrika?
Na té cestě přece spálí sedm tisíc litrů benzínu nebo nafty!!! A každý litr má za sebou další možná půl nebo litr spálené cestou!!
To se přece pohybujete ve stonásobných rozdílech.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 19:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Pouze jsem vám ocitoval závěry odborné zprávy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 19:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vždycky mám pochybnosti o "odbornosti" různých zpráv, které jsou zcela mimo nějakou normální logiku.
Můžu se samozřejmě mýlit, protože tam rozhodují někdy informace, které neznám, ale tady to asi nebude ten případ.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.2.2020 14:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Dnes vyšel na Neviditelném psovi článek o požárech "ekologických" elektromobilů. Totální průšvih.

Až těch vehiklů bude tolik, že jich bude větší počet v nějaké řetězové havárii na dálnici, tak bude mrtvých jak naseto.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/bezpecnost-dalsi-prusvih-elektroaut.A200216_205700_p_ekonomika_wag
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono je to závislé na konkrétním energetickém mixu státu, ve kterém ta auta jezdí.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

18.2.2020 19:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Za normálních okolností, bez ohledu na to, zda se jedná o vůz BEV nebo se spalovacím motorem, vám odchází u vozů vybavených klimatizací chladivo z netesnosti tempem ekvivalentních CO2 500-2000kg ročně (například 1Kg R410a je ekvivalent 2000kg CO2) . Bez jakékoliv evidence. Kolik je to najetých km aby to vyprodukovalo 500kg CO2 ročně?
Samozřejmě, některé automobilky již přešly na klimatický více neutrální chladiva již před 2-3lety, ale jen v Evropě. V Asii a USA vůbec.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 19:56 Reaguje na Filip Kondapaneni
Nu a Vogelshredders maji zase tohle:
https://www.telegraph.co.uk/news/2019/09/13/worlds-powerful-greenhouse-gas-rise-due-green-energy-boom/
https://www.energylivenews.com/2019/09/16/could-renewables-be-emitting-the-most-potent-greenhouse-gas-in-existence/
https://www.weforum.org/agenda/2019/10/greenhouse-gas-emissions-climate-change-sf6/
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 12:00
Do konce března t.r. má spatřit světlo světa návrh klimatického zákona (resp. Nařízení) podle Green European Deal v rámci EU.
Vůbec nepochybuji o tom, že jeho cílem bude povinnost členských zemí dekarbonizovat své ekonomiky podle německého modelu Energiewende.
Teprve tehdy začne skutečná "zábava".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 13:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
A proč zrovna podle Němců? Máte nějaký důkaz? Jasně bylo přece řečeno, že JE je energie neutrální, EU ji nebude dotovat ani zakazovat! To by asi Frantíci skutečně nezkousli, to je prostě nesmysl.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 14:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Když budu dotovat OZE a JE nikoli, je to stejné jako bych vám před závodem přivázal k noze kouli a pak se poškleboval v cíli, že nejste první.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 14:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dotace se mají použít především na útlum uhlí, pomoc regionům i provozovatelům uhláků. Dnes je úplně zbytečné dotovat třeba fve, je to jasně nejlevnější zdroj, stačilo by nevybírat DPH na panely a baterie.
Odpovědět
EN

Emil Novák

17.2.2020 19:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Stačí se podívat právě do Německa, jaké problémy jim tam působí fakt, že dosud nebyl odblokován strop podpory velkých fotovoltaik ve výši 52 GW, který bude letos dosažen. Přitom je prakticky jisté, že tento strop odblokován bude, otázka je jen kdy. Takže pokud Němci nechtějí pohřbít rozvoj fotovoltaiky podobně jako už se to stalo větrným elektrárnám, dotace nejsou zbytečné ale naopak nutné. Nevybírat DPH je jen jiná forma dotace.
https://www.cleanenergywire.org/news/looming-solar-power-support-cap-impedes-funding-new-projects-industry
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 19:32 Reaguje na Emil Novák
v Británii i USA končí uhláky kvůli nerentabilitě, OZE jim vychází levněji Amíci z fve prodávají kWh za 63 halířů, samozřejmě na trhu a bez dotací.

https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/66852/elektrarny-na-vitr-a-slunce-pry-uz-vyrabi-elektrinu-levneji-nez-elektrarny-na-uhli.html
Odpovědět
EN

Emil Novák

17.2.2020 19:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale to co je nahrazuje ani náhodou není fotovoltaika, o které je řeč. V USA je to jednoznačně plyn, ve Velké Británii plyn společně s větrem. Bez dotací myslíte jako třeba v Kalifornii, kde musí mít každá nová střecha fotovoltaiku povinně? Pak nejsou dotace potřeba, to máte pravdu...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 17:22 Reaguje na Emil Novák
Elektřina ze střešní fve přece vůbec nejde na trh.
Odpovědět
EN

Emil Novák

18.2.2020 18:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepovídejte. To chcete tvrdit, že jsou všechny střešní FVE provozovány v ostrovním režimu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 08:49 Reaguje na Emil Novák
Ne v ostrovu, ale spotřebuje se na místě a neprodává se na trhu.
U nás se používají jako "brzda elektroměru" a pokrývají třeba polovinu spotřeby firmy, druhá se kupuje ze sítě. Tím se obejde ta nejproblémovější část fve, akumulace.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže právě tohle destabilizuje síť.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2020 17:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Vás destabilizuje jekákoliv informace, která se vám nelíbí a nepasuje do vašeho bolševického pohledu na svět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 14:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Celý Nečasův tendr na dostavbu Temelína přece dojel na nutnost gigantických dotací (garancí ceny) protože JE se dnes za celou dobu životnosti prostě nezaplatí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.2.2020 15:47 Reaguje na Pavel Hanzl
S jádrem je snad hlavní problém ten, že naši přátelé už reaktory nedovedou a technicky nejvhodnější dodavatel - Rusko - je ďábel v lidské podobě, od kterého by si ani pes kost nevzal (až na ropu a zemní plyn).
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 16:04 Reaguje na Richard Vacek
Myslim ze Vam rozumim :-)

Dodam ze jedna vec je stavba a v realne schopnosti postavit se Rosatomu malokdo rovna.

Jina vec je pak provoz a zrovna CR ma dostatecne mnozstvi vlastnich vzdelanych lidi.

Co se tyce paliva:

U nas (i kdyz neni nejlepsi napad ruzne palivove soubory michat):
https://world-nuclear-news.org/Articles/CEZ-set-to-test-Westinghouse-fuel-at-Temelin

Kdyz se rozhodneme pro zapadni palivo:
http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Energoatom-and-Westinghouse-plan-VVER-440-fuel-coo
http://www.world-nuclear-news.org/UF-South-Ukraine-3-fully-loaded-with-Westinghouse-fuel-20071801.html
http://www.world-nuclear-news.org/UF-Westinghouse-ready-to-supply-VVER-440-fuel-1303185.html
13 March 2018, A consortium led by Westinghouse Electric Company has completed an EU-funded project aimed at diversifying the supply of fuel to Russian-built VVER-440 reactors in Europe. Westinghouse has fuel fabrication facilities in Sweden and the UK. Apart from Rosatom's fuel manufacturing subsidiary TVEL, Westinghouse is the only other fuel manufacturer for VVER-type reactors. Westinghouse has been supplying VVER-1000 fuel to Ukraine since 2005, when the first lead test assemblies were delivered to unit 3 of the South Ukraine nuclear power plant.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 16:08 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Reálné schopnosti Rosatomu jsou dobře vidět v Paksu nebo ve Finsku. Stačí se zeptat paní Drábové.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 17:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Můžete si říkat co chcete, ale Rosatom na rozdíl od Arevy (F), Westinghouse (USA) žádný problém nemá a není známa jediná destinace s jeho selháním.
Tato korporace řídí 42 projektů jaderných elektráren ve 12 zemích, včetně členských států Evropské unie (Finska a Maďarska), v uplynulém desetiletí uvedla do provozu deset jaderných bloků a na příštích deset let má zakázky v hodnotě 133 miliard dolarů, a to bez započítání domácího obchodu.

Staví elektrárny v Bělorusku, Indii, Íránu, Číně a Bangladéši, stejně jako v osmi lokalitách v Rusku. Dále byly podepsány dohody na projekty v Egyptě, Nigérii, Jordánsku a Arménii.

Zatímco Ústavní soud ČR pokládá za zákonné odmítnutí ruského turisty v ostravském hotelu pro anexi Krymu a v Praze se hádají zda socha Koněva ano nebo ne, Němci s Rusy udělali obchod století na zemní plyn a neřeší humánnost II. sv. války na území Německa nebo excesy SSSR na území NDR do r.89.

Zástupce ředitele Rosatomu, Komarov není nadšenec do obnovitelných zdrojů. Poznamenal, že pro zajištění stejné výroby jako z jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 1200 MW s rozlohou 1 kilometr čtvereční byste potřebovali větrnou farmu velikosti Andorry a solární panel velikosti Kodaně, přičemž dodal, že „odpověď je v kombinování energetických zdrojů. „Pokud myslíme vážně zelenou budoucnost pro svět … pak je zde prostor pro každého.“
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 19:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já věřím paní Drábové a ta jasně říká: Rosatom NE.
Těžká korupce v Paksu, miliardy v dupě, propadené termíny o roky a nárůst nákladů gigantický. To samé ve Finsku.
Ona bere jako nejspolehlivější Jižní Koreu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 19:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Paní Drábová řekla:
"Rusové staví jaderné bloky pomalu, i když bezpečně. Dostavba Dukovan by se mohla prodražit."
========================
https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2630345-drabova-rusove-stavi-jaderne-bloky-pomalu-i-kdyz-bezpecne-dostavba-dukovan-se
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 20:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych šel do mikrozdrojů a ty nejsou z Ruska. Z východu jde vždy žlutý mor, koronavirus, babišvirus nebo komunismus.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.2.2020 20:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebo taky Puškin, Tolstoj Čechov a Dostojevskij
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 22:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenže to je 19. století, jak to vzali do práce bolševici, je to v dupě snad natrvalo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.2.2020 14:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Strugačtí, např. Dožili i pádu bolševismu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 22:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na Rusku je nejhorší ta až příšerná prolhanost a krutost, jak se chovají na Ukrajině a hlavně v Sýrii. S takovým zločinným režimem bych zásadně nic nepodnikal, zvláště něco tak důležitého, jak je JE a vůbec energetika státu. Nikdy nemůžete vědět, kdy vás podrazí zezadu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.2.2020 06:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Doporučuji projít fota z války ve Vietnamu /USA , zejména důsledky masového nasazení napalmu a herbicidu ‎Agent Orange na civilisty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 17:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Američtí reportéři skutečně fotit umí a to nejpříšernější, co vůbec jde.
Ale v Rusku se nefotilo skoro vůbec.
Vietnam byl poslední skutečně příšerný konflikt, kde za asi 20 let padlo snad 1,5 miliónu lidí.
Od té doby USArmy nesmí útočit na civilsty.
Ovšem Rusko je jiné kafe, Jen v tomhle století povraždili asi půl miliónu lidí v Sýrii, 300 tisíc v čečensku a Dagestánu, desítky tisích v Gruzii a na Ukrajině.
Tohle se skutečně srovnávat nedá.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.2.2020 12:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsem pro - co kdyby EU udělala úplné embargo na Ruský plyn a němci se museli obejít bez jejich paroplynů?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 17:32 Reaguje na Vaclav Sobr
Potom by Němčouři a všichni ostatní brali plyn z Norska, Skotska a Středního Východu a doplňovali by to tankovám plynem z USA. Němci už staví giga terminál. Přes Družbu k nám jde už asi jen 3% celkového objemu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.2.2020 14:47 Reaguje na Pavel Hanzl
To je imperiální myšlení (či spíš deformace myšlení).

Naprosto stejně se chovali Britové v koloniích a naprosto stejně se chovají ve svých zájmových oblastech Amíci. A naprosto stejně (či spíš hůř) se chovali Němci u nás, dokud jsme je nevykopali (a teď se snaží vrátit).

Kdysi jsem na jednom proruském webu četl text nějakého ruského (exsovětského) generála, či dokonce maršála, který brečel jak stará prostitutka nad tím, že po ztrátě satelitů a rozpadu SSSR už na území Ruska nejsou žádná místa, která by ze zahraničí nebyla zasažitelná raketemi, letícími atmosférou (tedy ne těmi, co jdou přes oběžnou dráhu a jsou s to zasáhnout odkudkoli kterýkoli bod na povrchu Země).
A vůbec mu nedocházelo, že naprostá většina států na světě je na tom stejně, a to už někdy od 50. let, a musela se naučit s tím žít (což se týká i nás). Takže místo soucitu ve mě ten článek vzbudil škodolibou, až prasečí, radost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 17:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Nikdy se žádní Britové ani Amíci nechovali tak příšerně, to je čistá lež. Tak masivnímu vraždění se blíží jen komunistická Čína a s velkým odstupem Hitler.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
A co záměrně vyvolaný hladomor v Irsku? Kvůli němu žije víc Irů mimo Irsko než v rodné zemi.
Koncentrační tábory vynalezli Britové a věznili v nich obyvatele búrských států, které přepadli a později anektovali. A byli to Britové, kdo na tomto území zavedli režim apartheidu, který tam zůstal i poté, co vznikla samostatná JAR.
A dalo by se na ně vytáhnout i jejich chování v Indii, včetně systematického vybíjení obyvatelstva některých oblastí. I štvaní muslimů a hinduistů proti sobě začali Britové.
Američané prakticky totálně vyhubili veškeré původní obyvatele z východní poloviny území USA a z těch, co žili více na západ, zbývají jen nepatrné zbytky, živořící v rezervacích. Prostě totální genocida, na jakou nemá ani Hitlerův holokaust.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2020 17:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Je to samozřejmě zase jen bolševický blábol a účelová lež, jako vše, co kdy vyprodukovali. Ale tady není prostor to řešit, strčte si to do análu nebo do jiné diskuse.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.2.2020 19:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Protože to jsou ti "nejuvědomělejší" v rámci EU. Takoví Jasénkové, jako vypadlí z Černých baronů.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.2.2020 14:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jeden z nej prehledovych clanku o Just Transition Mechanism
https://euobserver.com/environment/147131
mj pise ze JTM financne stoji na 3 pilirich
* Just Transition Fund (JTF)
* Invest EU program
* loans from the European Investment Bank (EIB)

Snad jen k JTF se vztahuje:
"This fund, which aims to then generate between €30bn to €50bn over the next seven years, explicitly excludes any support for fossil fuels."
Ale
"However, the Invest EU scheme does also leave the door open for the financing of gas infrastructure."
coz je v tvrdem rozporu.

Snad k JTF se vztahuje
"Additionally, transition fund money will not finance the construction of nuclear plants. "
nu a podle logiky (a rozporu vyse) by mozna Invest EU na jadro slo pouzit (nikoli samotny JTF)

Nemam plane nadavani na EU rad (+jsem Eurofil), ale je tezke se dobrat toho co tady oblecena neoblecena chytra horakyne ktera ale mozna ma Down syndrom vlastne napsala.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.2.2020 17:07 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Prostě plány, které vycházejí z Green deal, ukazují, že změna klimatu žádnou hrozbou není a není proto třeba proti skleníkovým plynům ani nějak moc bojovat. Německo chce OZE, ke kterému potřebuje plyn, no tak bude zvýhodněný plyn, i když jeho "uhlíková stopa" je vyšší, než polského uhlí. No a Německo nemá rádo jádro, tak se jádro podporovat nebude, i když je na tom z pohledu CO2 nejlépe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 19:40 Reaguje na Richard Vacek
Jistě, nechumelismus vítězí, fedrovat uhlí a nadávat, jak nám schnou lesy a odchází celé zemědělství, jak se nádherná Česká krajina mění ve vyschlou pustinu.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

18.2.2020 12:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Fedrovat uhlí které se těží na místě vychází v součtu lépe než pálit plyn z dovozu (a to z Ruska trubkou je výrazně méně škodlivý než lodí přivezený z USA)

Já jsem pro ukončení toho fedrování uhlí - jak v elektroenergetice tak topení - za podmínky že stejně tak nebude nijak nahrazován zemním plynem...

jste pro?

dalším bonusem že nebudeme zbytečně dávat peníze Rusům, američanům ani kupříkladu Němcům nebo Ukrajincům za transit toho plynu k nám.

Na plynu není nic zeleného- je ekozločinem že ho ten "greed deal" umožňuje financovat. (ale to si holt vylobovalo Německo)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.2.2020 17:59 Reaguje na Vaclav Sobr
Plyn má třetinovou stopu emisí než uhlí, ale je to uhlíková technologie a je brán jako doplněk a přechodový systém k OZE.
Nevím, jesti je horší nebo lepší, než jádro. Z mého laického pohledu by bylo lepší jádro v mikrozdrojích, jenže u nás to vidím černě.
Pokud vím, tak plyn EU dotovat nebude.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 18:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Nu, viz ma odpoved vyse, EU bohuzel vypada ze tak nejak NatGas dotovat bude. Problem je to mnohastranny, z pohledu klimatu v tom ze uniky metanu jsou dost na to aby nakonec vysel zemni plyn podobne, ne-li ur nez uhli. Treba https://grist.org/article/natural-gas-leaks-are-a-much-bigger-problem-than-we-thought/. Mozna to cele stoji za separatni clanek.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 18:12 Reaguje na Jiri Kovalovsky
USA jsou slusne transparentni (napr https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42195) Rusko nikoliv, ale odpovezte si sam jestli verite ze Ruska NatGas tezebni a transportni infrastruktura ma mensi uniky nez ta v US.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.2.2020 19:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Plyn má nižší emise CO2 u spotřebitele, ale pokud započítáte emise metanu při těžbě, tak je na topení zhruba o 40% horší, než uhlí. A na výrobu elektřiny je horší zhruba o 20%. Alespoň dle zprávy
https://www.eeb.cornell.edu/howarth/publications/Howarth_2014_ESE_methane_emissions.pdf
Ale máte pravdu, že ty emise při těžbě nevadí, protože ty jdou do atmosféry v Rusku a ne do té naší.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

18.2.2020 00:27
Dobrý den pane Kovalovský,

snažím se nepsat do debat, kde tomu nerozumím, abych to tu nezapleveloval, ale tady bych s dovolením udělal výjimku.

Chtěl bych poděkovat za článek - pro mě jako laika je hodně zajímavý hlavně tím, že se věnujete těm "detailům" o kterých člověk normálně moc neslyší - recyklace solárů, zdroje surovin, apod. - perfektní. Ale - ve vší úctě - je tam toho hrozně moc, a ještě do toho ty odkazy... proto pokud bych mohl něco navrhnout k zamyšlení, nezkusil by jste pro příště třeba spíše serii kratších článků na jednotlivá dílčí témata, aby to "normální smrtelníci" (tím myslím sebe:) byli schopní lépe vstřebat ? .. neberte mě špatně, je to jen okamžitý postřeh laika kterého to zaujalo, ale trochu se v tom všem ztrácel..

A ještě jednu věc pochválím: velmi často tyhle debaty končí u toho jak tam v diskuzi uvádíte přepočtu čehokoli na CO2. Igeliťák nebo papír, pomeranč nebo jablko... 10 nebo 100 g CO2/1ks.. a tím to hasne. Jako by tu buď nebyla další témata, nebo jakoby jiné otázky s tímto související byly nepodstatné, a tedy nebylo třeba se jimi zabývat. Ve vztahu ke klimatické změně - kolik prostoru dostává CO2, a kolik prostoru je dáváno obnově vodního režimu krajiny (tím myslím krajiny jako celku)? Prostě je to jak uzavíráte:

A každý den jsou zde bezprostřední témata, kde volíme neustále. Potřebuji nový mobil? Musím tam jet autem, potažmo chci ho vůbec mít? Chci potraviny od průmyslového zemědělce anebo ocením někoho, kdo nezachází s krajinou jen jako se strojem na peníze? Skvěle recyklovatelnou PET láhev, která leží na trávníku, mohu donést do kontejneru na tříděný odpad…
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.2.2020 10:31 Reaguje na Ondřej Dočkal
Pana Kovalovského je samozřejmě potřeba za mnohé pochválit, ale tím problému moc nepomůžeme. Myslím, že je s ním třeba občas i nesouhlasit. Například skvěle recyklovatelná PET láhev mi zrovna moc nesedí. https://www.zalohujme.cz/jak-je-to-s-recyklaci-nejen-pet-lahvi/
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 11:21 Reaguje na Jiří Svoboda
"skvěle recyklovatelná" nerovna se "skvěle recyklovaná"
V realu to samozrejme je obrovsky rozdil. Take, "tridit" je jen prerekvizita k "recyklovat", navic tim ruzni lide mysli ruzne veci a velmi malo kdy je dalsi generace produktu opravdu kvalitativne to same jako ta pred tim. Taky je to slepice-vejce, cim horsi bude v zlutych kontejnerech material, tim hur se pak vyvine proces jeho zpracovani. Uznavam ze "skvele" je silne slovo, stale je to z plastu asi to nej. Obzvlast kdyby PET byl cisty, viz treba https://www.researchgate.net/publication/258150856_Cleaning_efficiency_of_polyethylene_terephthalate_washing_procedure_in_recycling_process. Na druhou stranu kazda "mechanicka" recyklace, nutne zkracujici retezce polymeru, je proste omezena.

Plasty jsou proste tezky orisek. V zlutem kontejneru je smes ruznych chemickych latek a mimo imaginarni armady tridici robotu se se skvelymi sensory (...za sto let? :-)) si lze tezko predstavit jak je rozdelit a dostatecne vycistit. Sice smutna ale realna varianta je eufemisticky receno "termalni vyuziti" - spalit. Nezmerne smutnejsi je varianta export do treti zeme a vysypani do reky. Nejspis nejlepsi soucasna varianta je chemicke hromadne rozlozeni ruznych polymeru s vyslednou smesi +-jako ropa.

Usilujeme (lidstvo) o to uz nejakou dobu, prekazka jako obvykle je "ciste komercne se to nevyplati" a predstirat ze se nejaky rozvinuty stat problemu zbavil jeho exportem je... bezne.

Jeden priklad z mnoha:
https://www.rnz.co.nz/news/world/403699/australian-recycling-technology-aims-to-handle-all-plastics
https://www.licella.com.au/
aktualne:
https://www.recyclingtoday.com/article/licella-chemical-recycling-australia-china/
"The Cat-HTR technology can recycle a blend of postconsumer plastics, including polypropylene, polystyrene, polyethylene and multilayer flexible plastic packaging without the need to sort plastics into a single stream, the company says."
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.2.2020 12:14 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Já bych viděl mnohem schůdnější dělat z plastů znovu ropu.

https://fzone.cz/clanky/spolecnost-omv-premenuje-plasty-v-ropu-jak-moc-je-system-efektivni-657
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 12:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Presne tak, projektu je vice. Pod Vasim clankem je link na
https://fzone.cz/clanky/ibm-predstavilo-technologii-volcat-ktera-zpusobi-revoluci-v-recyklovani-plastu-529

A ta Licella ma mit "hodne brzy" provoz v Britanii:
https://www.licella.com.au/global-jv-armstrong-chemicals/
https://renewelp.co.uk/about-us/

Takze, kez by penize z European Green Deal sly treba sem!
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 13:01 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Predse jenom jeste (ono je to na samostatny clanek) :-)

Tahle mluvi australsky prime minister o Licella/Cat-HTR:
https://www.licella.com.au/news/pm-scott-morrison-shares-licellas-cat-htr-technology-in-address-to-un-general-assembly/

Nu a toto je priklad ktery kdyz se povede tak je to idealni templat pro dalsi takova zarizeni prubezne (nejen) po Asii:
https://renewelp.co.uk/news/timor-leste-to-become-the-worlds-first-plastic-neutral-country-with-cat-htr/
(Vychodni Timor je zeme pod Indonesii, s velice pohnutou recentni historii)
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

18.2.2020 18:46 Reaguje na Jiří Svoboda
No, vidím že jste si to už vysvětlili. Tak jen drobná poznámka: já v tom závěru nešel až tak po detailech jako po celkovém vyznění, a to vidím v tomto: každý může něco udělat, když bude chtít. A i kdyby to co udělá bylo málo, je to vždycky lepší než kdyby neudělal nic.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 19:13 Reaguje na Ondřej Dočkal
Presne tak! I treba jen mit na balkone muskaty ktere muze navstivit hnedy chlupaty migrant. ... (Macroglossum stellatarum)
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

18.2.2020 11:52 Reaguje na Ondřej Dočkal
Dekuji! Ad delka - slysim a ocividne 22 stran je hodne, budu se tedy drzet max 15 stran jako v pripade druheho clanku. Varianta serial - to uz spise smeruje k vlastnimu webu a je to jedna z moznosti dalsiho vyvoje. I kdyz takto na Ekolistu podporim dobrou enviromentalni publicistiku a je "ready" celkem siroke publikum ctenaru.

Rovnovaha mezi presnosti/rozsahem vs srozumitelnosti je obtizna a nutne subjektivni.
Navic vetsina souvislosti vyzaduje alespon nejaky prehled z ruznych oblasti, rekl bych ze ty hlavni zde jsou biologie-ekologie-fyzika-jaderna technologie-suroviny/tezba-ekonomie-socialni presah. Retez souvislosti je dlouhy, co vysvetlovat, co ne... Navic vzdy se ptam co jeste chapu.

Casto dobre a univerzalni odpovedi nejsou a proste ruzne lidske skupiny chteji neco jineho - viz jestli les ma byt primarne tovarna na drevo a jeste byt takto rizen, jestli neco "puvodniho" coz je docela diskutabilni co to je, neco mezi...

A take - dovolim si tvrdit ze hodne malo co na svete je ciste linearni zavislost a povetsinou nekde jinde v systemu, na jine urovni, postupne narusta nejaka omezujici zpetna vazba. Nakonec - LCOE a cena solar/wind je super priklad, vcetne rozdilu v perspektive - jeden podnikatel ktery ma slusne "levny provoz" a generuje "levnou elektrinu", za prislusne regulace branici aby se v tu chvili slozila trzni cena elektriny ma velmi dobry business. Nu a pak si date takovych tisic vedle sebe a z pohledu systemu to vypada jinak - dilem by se ve volne soutezi zkanibalizovaly mezi sebou, dilem zhorsi podminky vsem jinym zdrojum, dilem vytvori situaci kdy jindy neni elektrina vubec a zaroven "to neni jejich problem". Pro OZE podnikatele skvele, pro vsechny ostatni vyrazne mene.
Tak trochu je rakovina podobny pribeh - ty mnozici se bunky jsou na tom samy o sobe dobre, jsou casto velmi konkurence schopne. Nu a system (organismus v kterem rostou) na tom dojede.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

18.2.2020 18:29 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Dobrý den,

já to vím, že psát jednoduše o složitých věcech nejde aniž by člověk některé věci vypustil. Což je ale na úkor informační hodnoty článku. Člověk se tak dostává mezi dva mlýnské kameny – odborníci kritizují, že to moc zjednodušil, a laici zase, že je to zbytečně složité - to znám:) A v této situaci se vždycky zamyslím nad tím, pro koho píšu – pro odborníky? Ne, ti to většinou všechno znají. Takže spíše pro (lehce poučené) laiky, které by ale mohl příliš dlouhý text unavit nebo odradit. Neberte mě prosím nějak špatně – jenom rozvádím ten svůj první komentář, přijde mi vážně škoda když vidím kvalitně udělaný zajímavý článek ale tuším (sám podle sebe) že právě ti, kteří by to měli přečíst první, jsou mnohdy už v půlce unavení z přemíry informací .. takže proto mě napadlo, že kdyby se z toho udělala relativně samostatná témata (1. recyklace, 2. zdroje surovin na výrobu, 3. socio-ekonomické vazby …), že by byla vyšší pravděpodobnost že to člověk dojede až do konce s mozkem v relativně ještě "čiperném" stavu :) A nemuselo by se to zjednodušovat, klidně by se nějaké věci daly i rozvést, v rámci toho jednoho článku – o jednom tématu.

Jinak ale teorie je jedna věc a praxe druhá – to je jasné. Já taky píšu složitě, taky jsem dlouhý, nemyslete si - ono se o tom moc pěkně kecá, jak by to mělo být, aby to lidi pobrali - ale jak to pak napsat, když jak známo všechno souvisí se vším? to taky vlastně často nevím :)

Bych řekl nejde vždycky až tak o to odpovědět na nějakou otázku, ale co je určitě potřeba, tak rozložit karty na stůl - co nejvíc karet, ať si v tom každý najde co chce, ale ať má co nejširší spektrum podkladů. Samozřejmě autor vždycky nějak selektuje zdroje, má nějaký názor, ale jde o to jak a čím ho podepírá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 09:04 Reaguje na Ondřej Dočkal
Já jsem v tom typický laik a většinou mi schází v populárních článcích to nejdůležitější. Rozlišování informací podle "hladiny významnosti".
Velmi často se pokládají málo významné informace vedle významných, velmi často se třeba ještě zdůrazňují. To bývá základ různých demagogií.
Příklad: vožení dřeva přes oceán pro energetické spalování.
Kolik tunokilometrů to dělá proti přepravě ropy tankery? Nebo dnes i uhlí z Austrálie?
Na to se naváže ihned kritika celého systému OZE, přitom je od začátku jasné, že je to chybný a nepovedený (doufám že jen přechodný) postup.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, to vožení pelet přes půl zeměkoule je princip, nikoli chyba, systému OZE. A ta efektivita se dá snadno spočítat přes energii (spalné teplo) ze dřeva a z ropy (v níž je na hmotnost několikanásobná a na objem ještě větší).
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.2.2020 15:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Možná vyjde "zeleněji" americkou štěpku v Americe ukládat "navěky" na místa, kde se nebude rozkládat a v Anglii těžit dál uhlí. Ušetří se za převoz paliva přes oceán.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

19.2.2020 20:04 Reaguje na Pavel Hanzl
No ale od toho je přece kritické myšlení - články nejsou od toho, abychom jim slepě věřili, ale hlavně od toho, abychom se nad jejich obsahem zamysleli.

Demagogiím se nevyhneme, jde jen o to je poznat. A k tomu je potřeba mít informace, hodně informací. Protože bez informací i blbost můžeme považovat za správnou věc - a platí to samozřejmě i naopak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.2.2020 17:31 Reaguje na Ondřej Dočkal
No, právě. Vše hodnotím nějakým "selským rozumem" založeném na logice a hlavně přeppokládám, že lidé, kteří to dělají, nejsou idioti.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.2.2020 17:33 Reaguje na Ondřej Dočkal
Já to vidím tak, že pokud někomu některý názor pana Kovalovského připadá jako nedostatečně podepřený, nebo někdo nemá dost času a síly přečíst si jeho text pozorně, kompletně, a pak nad ním přemýšlet (klidně i kriticky), nebo jestli někdo není tak vzdělaný a chytrý, aby ho byl schopen pochopit, tak se vlastně nikdo ničím neprohřešil.
Pan Kovalovský není POVINEN svůj názor podepřít.
Čtenář není POVINEN mu rozumět.

Docela jinak je to ale u individuí, která ROZHODUJÍ o našich penězích.

A je tedy na místě se ptát: Máte pocit, že ti, kdo v Bruselu vypracovali a schválili "Zelený úděl", podepřeli svá tvrzení a předpoklady, na němž ten plán postavili, LÉPE než pan Kovalovský své názory, kterými ho kritizuje?

Oni rozhodli o astronomických částkách - ale kdybyste je začali zpovídat a ptát se jich, čím konkrétně mají ONI podepřeno to, že zvedli pro Zelený úděl ruku, vsadím se že byste zjistili, že o problému toho ve skutečnosti vědí asi tolik jako před časem jedna zelená soudružka věděla o biomase...


Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

19.2.2020 20:30 Reaguje na Karel Ploranský
To jsme se asi nepochopili - já panu Kovalovskému ani čtenářům nic nevyčítám. A rozhodně netvrdím, že by měl být k něčemu povinen.

Já jen chválím ten článek, a byl bych velmi rád kdyby to přečetlo co nejvíc lidí, a tak navrhuji způsob, jak si myslím, že by se tomu (zvýšení počtu čtenářů) dalo pomoct - toť vše.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 10:05 Reaguje na Karel Ploranský
Zcela jistě ne. Oni vycházejí ze žvástů a řevu pár tisícovek aktivistů.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

20.2.2020 18:38 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Problém článku je někde jinde, přečtěte si co o tom píši dole (17:53).
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

20.2.2020 23:49 Reaguje na Milan Vaněček
A pote reakci 20.2.2020 23:31
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.2.2020 17:12
To, co píše pan Kovalovský, by se mělo stát povinnou četbou.

K uváděným informacím mám jedinou výhradu. Pan Kovalovský píše:
"komunistický režim lidem platil za život v enviromentálně zdevastovaných severních Čechách."
Já žiji v Severních Čechách obklopen uhelnými elektrárnami od roku 1972. A nevím nic o tom, že by mi komunistický režim za to něco PLATIL. Naopak - oficiálně ten problém neexistoval.
O tom, že je tu dusivý smrad (nejen z elektráren, navíc i ze "Staliňáku" a z Lovosic), že nám padá na hlavu popílek a při inverzi dostanou všechny děti zánět průdušek, se nesmělo mluvit nahlas.
Odpovědět

19.2.2020 19:53 Reaguje na Karel Ploranský
Platba za ziti na severu Cech - mimo uvedeneho prehledu na Respektu (https://www.respekt.cz/tydenik/2009/41/nevychazet-nedychat), tak napriklad:

https://radiozurnal.rozhlas.cz/kdyz-severni-cechy-dusil-smog-6319992
cituji:
"Lidé na severu věděli, kde žijí. Odstěhovat se mohli jen se souhlasem politického orgánu. Aby se lidé nebouřili a jako jistou kompenzaci za to, že žijí v nezdravém prostředí, dostávali speciální dávku - 2000 korun. Mezi lidmi se jí okamžitě začalo říkat jinak. "Říkalo se tomu pohřebné. Víme o tom, že dostaneme 2000 korun a umřeme dřív," řekl Petr Pakosta."

nebo
https://www.e15.cz/magazin/lide-na-severu-dychali-siru-a-prach-davky-skodlivin-tlumili-salou-853603
cituji:
" „Všude bylo cítit uhlí, bolela z toho hlava, citlivějším lidem bylo na zvracení. Otvírat okna byla sebevražda,“ líčí Kraflová. Místní lidé pobírali příspěvek dva tisíce korun za rok, takzvané pohřebné."
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

19.2.2020 19:57 Reaguje na
Nu a jak se obcas stava, Ekolist web mne za 5 sekund mezi kontrolou a odeslanim odhlasil - prispevek vyse je ode mne. Ohledne dotazu na "cenzuru" - nevim o ni. Sice uverejneni trva dohromady nekolik dni ale spoluprace je ted uz skvela - poslu html export, pozadam o moznost zkontrolovat clanek a o tom mozna mluvite, je na verejne pristupne URL, ale neni linkovany odnikud z homepage. Odsouhlasim, Ekolist nastavi publish, vetsinou za 1-2 dny a je to.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

19.2.2020 20:04 Reaguje na
Jeste pro kontext co to je za hodnotu, prehled hrube mzdy:
https://www.mesec.cz/clanky/mzdy-a-ceny-vcera-a-dnes/
tedy napriklad v roce 1980 byla 2656 Kcs.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.2.2020 17:39
Jo - ještě něco.
Zajímalo by mne, proč se na tento článek pana Kovalovského po několik dnů nebylo možné ze stránky Ekolistu prokliknout.

Že by cosi jako cenzura?
Umím si to představit - protože i kdyby byla pravdivá jen TŘETINA toho co píše, znamenalo by to, že naši bruselští vládci, kteří nám ten Zelený úděl nadělili, by měli strávit zbytek života v teplákách. Všichni do jednoho.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

19.2.2020 20:32 Reaguje na Karel Ploranský
to bude si nějaká chyba u vás v připojení, já tu teď kvůli diskuzi chodím každý den a dostanu se tu bez problémů.
Odpovědět
ig

21.2.2020 22:39 Reaguje na Karel Ploranský
Nějak mi taky poslední dva dny zlobilo načítání ekolist.cz, ale náhodně, přikládal bych to nevýznamné (a už odstraněné) nahodilé poruše.
Odpovědět
IN

Ivan Novák

20.2.2020 16:39
Jen upřesnění: rakouské OZE většinou nestojí na českém jádru, nýbrž na schopnosti české soustavy tranzitovat do Rakouska elektřinu z Německa. České aktivní saldo jde spíše na vrub Slovenska, potažmo Maďarska. Jinak skvělý článek!
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

20.2.2020 23:57 Reaguje na Ivan Novák
Na https://www.electricitymap.org/?page=map&solar=false&remote=true&wind=false jsou i preshranicni pretoky.
Co tento popis? Kdyby jsme nemeli jaderne elektrarny, tak bysme tu obcas priteklou nemeckou elektrinu vyuzili sami. Mame jadro - muzeme pustit dal. A nekde ji Rakousko vzit musi :-)
A dekuji za pochvalu!
Odpovědět
M

Milan Vaněček

20.2.2020 17:53
Bohužel článek budí u mě silné pochybnosti, nevím jaká je profese autora, ale o fotovoltaice publikuje zde jen úsměvné (když píše o recyklaci) či zkreslené informace. Dovolte abych jednu illustroval:
V úderném obrázku "Materials throughput by type of energy source" uvádí i zdroj. Když na něj kliknete a jdete na Home, tak se dovíte kdo stojí za tímto "vědeckým webem", cituji: Our Victories:
Environmental Progress's biggest victories were saving America's largest source of clean energy — nuclear power — in Illinois, New York, Connecticut, France, South Korea, Taiwan, and New Jersey. We did so by building a humanistic environmental movement demanding energy justice for all.
čili ten zdroj je jen jaderná lobby. Samozřejmě jsem si ověřoval ty údaje pro fotovoltaické elektrárny. Jeden parametr který můžete spočítat přesně je váha skla na klasických (95% produkce) křemíkových panelech, víte jaký výkon z něj dostanete, zde počítáno pro USA z panelu 1x1,6 m2 za dobu jeho zaručené životnosti a nějak to nevychází, vypadá to že data jsou z doby pravěké, kdy ještě účinnost byla nízká a záruka nebyla 25 let.
Když se pak podíváte na spotřebu cementu tak se Vám zatočí hlava, zvlášť když jste třeba viděli video o stavbě největší francouzské fotovoltaické elektrárny na You tube. A cement nebo beton nikde. Tu ocel neodhaduji, ale to sklo a cement - to je fantasírování hodné sveřepého jaderného aktivisty.

Tragedie takovýchto bohatě zdrojovaných textů je v tom, že to nejsou texty a zdroje vědecké, ale zdroje z .... nevím jak to nazvat, desinformačních nebo přesněji z lobbystických webů, hájících názory svého mecenáše (třeba uhlí, nebo jádro, nebo OZE, nebo plyn, ...).
Mohl by pan Kovalovský trochu deklarovat své vzdělání, afiliaci a finanční podporu/zájem, jako je to obvyklé u vědecké činnosti?
Předem děkuji.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

20.2.2020 23:31 Reaguje na Milan Vaněček
Mily pane Vanecek, at uz je ucel Vaseho prispevku jakykoli, tak odpoved da zakladni dotaz do Googlu, nikoli snad na rozmery casti meho tela, ale napriklad na vzdelani ano - fyziologie a evolucni biologie, se sirokym zajmem o prirodni vedy & technologii a presahem do ekonomie & historie. Financni podpora - chcete-li mne podporovat, poslu ucet. Muj primy financni zajem na atomove energii, energetice, firme v ni atd je - nula (nejvetsi neprimy je zhruba to ze CEZ plati do ceskeho rozpoctu dividendy z cehoz mam jako obcan CR benefit). Muj souvisejici intelektualni a emocni zajem je ale enormni, protoze po letech zabyvani se veci jsem dosel k tomu ze nejlepsi odpoved na dulezitou cast nasi enviromentalni stopy je jaderna energie. Afiliace - v energetice a ostatne i celem enviromentalnim hnuti - s nikym, profesne se pohybuji v zcela jine oblasti. Mozna Vas to prekvapi, ale ne vse delaji lide pro penize. A ja mam prirodu fakt hodne rad. Obzvlast hmyz, vite, jsem takovy broukofil.

Podelim se i o jednu z poslednich kapek proc zacit psat - pribeh orangutanu Pongo tapanuliensis kteri maji tu smulu ze jejich jediny areal bude znicen hydroelektrarnou v Batang Toru. Pridejte si Belo Monte, nekolik hydro na Mekongu, budouci hydro v srdci Selous... Zrovna ta Batang Toru ma nameplate zhruba jako jeden Dukovansky reaktor.

Ohledne Enviromental Progress - je to NGO propagujici enviromentalni kvality jaderne energie.
Ostatne, doporucuji napriklad TED Talk s jejich zakladatelem (Michael Shellenberger), zacal jako anti-nuclear aktivista. Jestli jim chcete rikat lobby, Vase vec. Rekl bych ze uroven relevantniho vzdelani je ponekud vyssi nez u sirokeho spektra ruznych solar & wind natlakovych skupin, nicmene mame demokracii, Vas nazor muze byt samozrejme jiny.

Slusna cast linek je na clanky v peer reviewed zurnalech.

Konkretne o recyklaci - co konkretne se Vam prosim nezda?

Take, muzete nabidnout ekvivalentni mentalni striptyz ze sve strany?
Odpovědět
M

Milan Vaněček

21.2.2020 12:05 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Je to jak jsem tušil, nejste fyzik, jako já a o fyzice polovodičů tudíž neznáte nic a jen přebíráte a recyklujete informace z pro-jaderných webů. Promińte že to říkám tak ostře.
Pochopte to, když přebíráte například zastaralé informace o fotovoltaických panelech (z dob kdy stály desetkrát více než nyní, tutíž i více materiálu, nižší účinnost, kratší životnost, atd) tak Vaše sdělení ztratilo svoji hodnotu pro současnost a budoucnost tu už nejste chopen dohlédnout.
Biolog by neměl přebírat nekriticky stará data, cirkulující na propagandistických webech.
Když si do scholar.google zadáte mé jméno, dostanete obrázek o mě, pensistovi (fyzik, nanotechnologie, fotovoltaika, spektroskopie). Uvidíte vědecké publikace, patenty i tisíce citací mých prací.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

21.2.2020 13:13 Reaguje na Milan Vaněček
Prosim Vas, cetl jste vubec clanek?

Pisete "přebíráte a recyklujete informace z pro-jaderných webů".
A ted kus reality - namatkou z casti o fotovoltaice:
A techno-economic review of silicon photovoltaic module recycling
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1364032119302321
Recycling of p-type mc-si Top Cuts into p-type mono c-Si Solar Cells
https://www.researchgate.net/publication/270954905_Recycling_of_p-type_mc-si_Top_Cuts_into_p-type_mono_c-Si_Solar_Cells
Prospects for low-toxicity lead-free perovskite solar cells
https://www.nature.com/articles/s41467-019-08918-3
Plants absorb lead from perovskite solar cells more than expected
https://www.sciencedaily.com/releases/2020/01/200121112945.htm
Key Issues Hindering a Practical Lithium-Metal Anode
https://www.cell.com/trends/chemistry/fulltext/S2589-5974(19)30028-0
a z mnoha shrnujicich napriklad:
Storage Requirements and Costs of Shaping Renewable Energy Toward Grid Decarbonization
https://www.cell.com/joule/fulltext/S2542-4351(19)30300-9

Co vice - byl jsem k fotovoltaice velmi vstricny - pouzil jsem priklad FSLR. Predpokladam ze vite ze je na svete s recyklaci nejdale, navic je to US market leader (plus jsou tam nejvetsi).
Nebo snad vidite treba u JKS nerkuli u 601012.SS neco lepsiho (mluvim o vztahu k zivotnimu prostredi, ne konkretni technologii)?
Protoze jsem tusil ze reakce lidi omamenych solar a wind budou emotivni proto jsem vzal konkretni priklad presne z materialu FSLR, vcetne konkretnich citaci. Linkovane jsou mj
http://www.firstsolar.com/-/media/First-Solar/Sustainability-Documents/Recycling/First-Solar-Recycling-Datasheet.ashx
http://www.firstsolar.com/-/media/First-Solar/Sustainability-Documents/FirstSolar_SustainabilityReport_Web_2018.ashx

= neni na miste omluva?

Nicmene - jeste lepe - pokud neco vidite jinak, tak napiste vlastni clanek! A pokud mozno budte konkretni.
Mejme racionalni debatu. Kez by to bylo s priznivci solar a wind mozne. A kez by vypadala jinak nez viz story popsana v clanku.
Take doporucuji pridat priklady co podle Vas vidite jako nejuspesnejsi nasazeni fotovoltaiky - libovolny region kde na ni stoji energetika.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

21.2.2020 15:17 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Pane Kovalovský, vy si vždy někde něco přečtete, neumíte to kriticky zhodnotit,
záleží Vám jen na tom co se Vám hodí do Vaší argumentace.
Na rozdíl od Vás já mám diplomku na MFF UK též o CdTe, i disertaci jsem na tom psal (vše publikováno časopisecky), pro Teslu Blatná jsem vyvíjel fotoodpory z sulfoselenidů kadmia ...
Když nemáte s věcí praktické zkušenosti, raději o tom nepište a věnujte se svým orangutánůn. Zde zase já jsem naprostý diletant.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

21.2.2020 17:09 Reaguje na Milan Vaněček
Pane Janecku, uz ponekolikate utocite na moji osobu aniz byste rekl jakykoli konkretni argument plus se odvolavate na oficialni autoritu. Ani argumentum ad hominem ani argumentum ab auctoritate neni racionalni argument a naopak oslabuje pozici diskutujiciho (pokud tedy ma v ruce cokoli jineho).

Stale mi neni zrejme jestli jste vubec clanek cetl protoze to budi dojem ze reagujete na jiny text. Napriklad najdete si vsechny vyskyty slova "beton" a zadivete je na vetu "Konkrétní čísla jsou samozřejmě věc specifického modelu, nicméně energetická hustota jádra je bezkonkurenční faktor".

Diplomka na TF CdTe - vyborne, tak byste mohl mit k First Solaru ponekud vetsi uctu, protoze to je +-jedina vyznamna spolecnost ktera je vyrabi. Znate je, ze...
Rekl bych ze jejich prakticke zkusenosti jsou dostatecne.

Mimochodem, pokud praktickou oblast nesledujete, tak Hanergy (po zkrachovale Solyndre asi nejvetsi nadeje TF CIGS) neskoncila zrovna nejlepe, to vite PV business...:
https://www.pv-magazine.com/2019/12/16/hanergy-from-thin-film-solar-savior-to-mass-lay-offs-at-miasole-alta-solibro-and-global-solar/
"Eyewitnesses and pv magazine staff have confirmed that on December 4, at least three Hanergy employees climbed up to the roof of the Hanergy headquarters building in Beijing and threatened to jump off."
"There have been other protests and lobby sit-ins and, according to sources, up to 8,000 Hanergy employees have not been paid."

Mate-li cim prispet, prispejte! Napiste clanek! Ukazte svoji vizi jak muze byt na fotovoltaice postavena sit. Doprovodte konkretnimi priklady kde takova situace existuje.
Odpovědět
EN

Emil Novák

21.2.2020 16:32 Reaguje na Milan Vaněček
Pane Vaněčku, US Department of Energy taky považujete za projaderný web? Protože u nich to s tou materiálovou náročností u fotovoltaiky nevychází o nic lépe, viz str. 390. https://www.energy.gov/sites/prod/files/2017/03/f34/quadrennial-technology-review-2015_1.pdf
Odpovědět
M

Milan Vaněček

21.2.2020 17:18 Reaguje na Emil Novák
Další amatér (Emil) neumí čist ani můj text (píši že data z kterých obrázek vychází jsou z "doby pravěké"), ani ten Report DOE nedokáže pochopit, protože se tam zase odkazují s daty na starší report Argonne National laboratory.
(Tam jsem kdysi mohl dělat své PhD, když jsem studoval v USA. Argonne je nejstarší americká laboratoř jaderného výzkumu).
Takže zase přes ten Argonne report je možno se dostat ještě ke starším pramenům ...
Pánové, diletanti jsou zas jen diletanti, pochopte konečně že i když Vaše Ego je obrovské,
tak na profíka nemáte.
Emil (teď už vím že Novák) je typický troll, když něco napíši tak má za úkol okamžitě po tom vystartovat, čtenáři webu Oenergetice vědí, o čem mluvím).
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

21.2.2020 17:35 Reaguje na Milan Vaněček
Osobne neznam ani pana Milana Janecka (MJ) ani Emila Novaka.
Zato vidim od MJ presne stejnou odpoved jako ty co ukazal vyse - tedy bez informacniho obsahu, zato s nekolika osobnimi utoky.
Pane MJ, nechci se Vas dotknout, ale tohle neni ve vetsine situaci funkcni strategie. Jediny koho tim srazite jste Vy sam.
Odpovědět
rb

r b

24.2.2020 10:07 Reaguje na Milan Vaněček
Dobry den prajem, verim, ze vase znalosti v oblasti technologie FV (po technickej a technologickej stranke) su neporovnatelne s vacsinou tu prispievajucich. Ale poprosim Vas, skuste prispiet aj niecim konstruktivnym - a teda konkretnymi udajmi/faktami napriklad aj o tej "usmevnej" recyklacii.
Pretoze zatial tu citam od Vas len osobne utoky na pisatela, co je skor pristup typicky pre neznalych problematiky, ktory si neznalost problemu a argumentacne vakuum kompenzuju utokmi na pisatela.
Pre odbornika vaseho kalibru by mala byt malina argumentacne vyvratit vsetky zasadne omyly v clanku (ak tam take su).

Dakujem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist