https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-kovalovsky-resenim-klimaticke-krize-je-jadro
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Kovalovský: Řešením klimatické krize je jádro

15.12.2019
Heslo aktuálního COP25 je „Čas pro akci“. Jak tato kolektivní akce vypadá zatím?
 

Množství vypouštěného C02 utěšeně narůstá. Spotřeba fosilních paliv roste rychleji než zapojení fotovoltaiky i větrníků. Tyto zdroje dohromady navíc v celosvětové perspektivě poskytují krásných 1,8 % celkové energie využívané lidmi (nejnovější IEA data). Naproti tomu fosilní paliva poskytují 81,1 %. Globální přehled zdrojů energie (včetně elektřiny, transportu, topení/chlazení, průmyslu - Total primary energy supply (TPES) by source, World 1990-2017):

Zdroj: IEA

 

Rád bych zdůraznil, že je velmi nešťastné zploštit veškerá témata životního prostředí na emise CO2 způsobené lidskou činností. Destrukce a fragmentace ekosystémů je pro biodiverzitu ještě výrazně horší. Mírnou útěchou budiž, že do jisté míry je vypouštění CO2 používáno jako ekvivalent celkového znečištění s vlivem na životní prostředí.

Nuže, co s tím? Ekonomická krize 2009 byla za dlouhou dobu to jediné, co množství emisí CO2 způsobené člověkem snížilo (dříve to také bylo spuštění a provozování jaderných elektráren, např. v ČR Dukovan a Temelína). Nicméně tato krize měla také za následek to, že veškeré ohledy, včetně těch na životní prostředí, šly stranou. Jak krásně pozitivně souvisí ekonomické zdraví (a nízká nezaměstnanost) s ochotou chránit přírodu vidíme zde.

Německo se již dvacet let pokouší snížit emise CO2 zvýšením podílu fotovoltaiky a větrníků (z tohoto hlediska kontraproduktivně odstavuje veškeré německé jaderné elektrárny – z politických důvodů, někdo to svým voličům slíbil). Tristní výsledek je popsán v mnoha článcích, např. zde. Výsledek „investice“ řekněme 200 miliard EUR a masivní politické podpory je následující:

Tedy: více méně nic. Za vynaložené stamiliardy EUR a poničenou krajinu. Číselně vyjádřeno (v CO2 ekvivalentu milionu tun): 2005: 993, 2010: 943, 2015: 907, 2018: 866. Ekvivalent v roce 2018 možná budí naděje, nicméně převažující vysvětlení je takové, že se jednalo o výkyv počasí a k tomu poznamenávám, že v roce 2017 byla hodnota 907. I s optimistickým údajem z 2018 se jedná o průběžný roční pokles zhruba o 1,05 %!

Poněkud ironické je, že podle aktuálních dat v České republice poklesly emise CO2 mezi lety 1990 a 2017 o 35 %, což odpovídá ročnímu poklesu 1,58 %, mezi 2016 a 2017 o 0,9 % (klíčové faktory byly pokles těžkého průmyslu po revoluci a najetí bloků jaderné elektrárny Temelín na počátku první dekády 21. století). Jinými slovy, z perspektivy poklesu CO2 jsme na tom v podstatě úplně stejně a jsou to mizivá čísla na obou stranách. Pravda, neutratili jsme stovky miliard EUR a česká krajina nevypadá takto:

Pro kontext, aktuální UN Environment Programme Emissions Gap Report shrnuje, že emise CO2 musí klesat každý rok mezi 2020 a 2030 o 7,6 %, pokud chce lidstvo dosáhnout cílů Pařížské dohody, konkrétně nepřekročení nárůstu o 1,5 °C. Celá formulace stojí za citaci: "Our collective failure to act strongly and early means that we must now implement deep and urgent cuts. This report tells us that to get in line with the Paris Agreement, emissions must drop 7.6 per cent per year from 2020 to 2030 for the 1.5°C goal and 2.7 per cent per year for the 2°C goal. The size of these annual cuts may seem shocking, particularly for 1.5°C. They may also seem impossible, at least for next year. But we have to try. "

Takže – část enviromentálního hnutí propagující německý recept masivního nasazení fotovoltaiky a větrníků by opravdu měla vysvětlit, co konkrétně chce udělat jinak.

Bohužel se stále vyskytuje zásadní neporozumění tomu, co znamená cena vyjádřená jako LCOE (prostě „jen když funguje“). Vyskytují se články, které na základě Lazard analýzy tvrdí, jak jsou fotovoltaika a vítr levné. Opravdu nerozumím tomu, jestli si dotyční odmítají posunout tu samou stránku dolů a tam uvidět a započítat i cenu za ukládání/uskladnění energie (a to v libovolné formě), nebo je v tom něco jiného. Tedy znovu - fotovoltaika a vítr nutně vyžadují záložní zdroj / uskladnění energie. „LCOE cena“ pro fotovoltaiku a vítr ji nezohledňuje. A i kdyby byly tyto zdroje ZCELA zadarmo, je cena uskladnění energie pro období „když nesvítí slunce anebo nefouká vítr“ taková, že je výsledek dražší, než energie získaná z využití klasických zdrojů (uhlí, ropa, plyn), které je možné skladovat (i jaderné palivo je možné nakoupit a jako čerstvé neozářené skladovat) a toto jejich skladování je přirozeně v ceně získávané formy energie (tepla/elektřiny). Zde máte prosté, jednoduché vysvětlení, proč každá země, která zkusila postavit zajištění stability energetické soustavy a plynulé dodávky elektřiny na fotovoltaice a větru, má ve výsledku dražší energii (plus degradace a destabilizace sítí v okolních soustavách/státech, včetně výrazně zvýšených investičních nákladů na rozvody). Ostatně, nejde jen o dražší cenu energií včetně zajištění jejich dodávek, ale také o více výpadků – klasickým příkladem je Jižní Austrálie. Téma v této zemi je samozřejmě složitější (údržba uhelných elektráren slábne, protože přes den je „kanibalizuje“ dodávka ze soláru, který nefunguje v noci a v prašných bouřích). V tomto případě bych navíc rád upozornil na to, že ne každý je bohatý majitel domu, na který si může pořídit solární panely a k nim baterie na několik dní. Jinými slovy, systémová bezemisní/nízkoemisní energetika založená jen na fotovoltaice a větru je zpravidla pro bohatší země a národy. V našem klimatickém pásmu dochází opakovaně k výpadku možnosti využít dané zdroje na řadu dní až týdnů (dostatečně nefouká vítr / nesvítí slunce), a proto má téměř každý uživatel ještě pojistku v podobě přípojky k síti. Až přestane foukat vítr / svítit slunce, najednou chtějí všichni využít elektřinu z elektrické sítě.. která tam nemusí být, nejsou-li k dispozici jiné zdroje nebo úložiště elektřiny s dostatečnou kapacitou. Tedy zdroje schopné pokrýt 100 % spotřeby neomezeně dlouhý čas. Reálná zkušenost například Německa a Dánska je, že realistická záloha je ve většině případů uhlí a plyn. Více k tématu naleznete zde.

Co tedy dále? Opravdu nám nezbývá, než si zoufat? Případně si stylem cargo kultu hýčkat pseudo-naboženské přesvědčení, že nás zachrání jedna část moderní technologie (pokročilá fotovoltaika, čtvrt kilometru vysoké větrníky, hypersofistikovaný „smart grid“ [a patřičně drahý], který údajně vykouzlí elektřinu, přestože nikde okolo není, neexistující úložiště elektřiny s dostatečnou kapacitou) a zároveň zavrhovat technologie jiné?

Naštěstí máme šanci. Nejen šanci, máme i důkaz, že pokud se jako společnost rozhodneme, jsme schopni masivní dekarbonizace. A nejen to, jsme schopni minimalizovat dopad energetiky na životní prostředí. Včetně minimalizace nároků na plochu, materiály a suroviny – a tedy reálné možnosti věnovat větší prostor přirozeným ekosystémům včetně jejich obnovy, jak u nás nádherným způsobem ukazuje například pastevní rezervace v Milovicích.

Již víme, jaká cesta k dekarbonizaci nevede. A jaká funguje? Úvodem budiž předchozí článek vyvracející mnohé mylné představy, které můžete v médiích najít.

Po ropné krizi se Francie v roce 1974 rozhodla (Messmer Plán) pro výstavbu jaderných elektráren. Práce na prvních 3 začala ten samý rok a 56 reaktorů bylo instalováno během následujících 15ti let. Vývoj energetického mixu pro produkci elektřiny vidíte na grafu níže:

Zdroj: Wikipedia

 

Reálný vliv na emise CO2 je níže, příklad z roku 2016. Francouzská elektřina je 6-10x čistší než Německá (navíc je levnější).

Pro jistotu zdůrazňuji, že jaderná energetika produkuje celkově nejméně skleníkových plynů (spolu s větrníky), nejen CO2. Pro zajímavost, pokud zohledníte metan vzniklý shnitím organické hmoty v přehradách, vyjdou hydroelektrárny jako potenciálně nejhorší varianta. Dodám, že zohledníte-li úniky metanu při jeho (=zemní plyn) těžbě a transportu, může jeho dopad na skleníkový efekt být silnější než uhlí.

Když jsme u toho přehledu, tak co biomasa? Co je dobrého na pálení zdravých severoamerických stromů v Evropě jen kvůli tomu, že se to vejde do dotací a biomasa je přece „ekologická“. Možná podobně „ekologická“, jako když v evropských motorech pálíme v podobě palmového oleje kus indonéského pralesa.

Jsou na světě země se specifickými podmínkami, které umožňují postavit velké hydroelektrárny pokrývající (tedy pokud zrovna není sucho) většinu spotřeby elektřiny – například Zambie (94% elektřiny je z hydro, s tím že dřevo pokrývá 70% celkové spotřeby energie). V zásadě typický příklad. A víte, co je ještě typické? Volba jádra jako zdroje do budoucna.

Narůstající počet detailních analýz potvrzuje nutnost jaderné energie pro energetickou budoucnost lidstva a dekarbonizaci. Například analýza od MIT (což je jedna z nejlepších univerzit na světě) The Future of Nuclear Energy in a Carbon-Constrained World. Pro podrobnější diskuzi si dovolím odkázat na minulé články zde a zde. Za poslední měsíc například S&P potvrzuje to samé. Zásadní posun je i v Evropském parlamentu, který při příležitosti COP25 konečně uznal důležitou roli jaderné energie pro dnešek a zejména pro budoucnost. Zlehčování vlivu poměrně malého procenta elektřiny/energie v mixu primárních energetických zdrojů na světě kulhá zejména proto, že jaderné energetické zdroje mají nejvyšší energetickou hustotu energie v jednotkovém objemu, respektive nejvyšší hustotu toku energie plochou (a fungují ve dne i v noci, v létě i v zimě a dále nepotřebují k získávání tepla kyslík na rozdíl od všech fosilních zdrojů, včetně biomasy) plus jsou spolehlivé bez ohledu na výkyvy počasí, a to za dvou podmínek – dodržení potřebné úrovně bezpečnosti užití těchto zdrojů a zajištění podmínek chlazení aktivní zóny reaktoru a nebo ozářeného paliva po celou dobu, kdy produkují teplo ze štěpné reakce anebo z radioaktivních rozpadů štěpných produktů. Obojí je technicky i ekonomicky realizovatelné. A, jak ukazují příklady ze zemí s vyšším procentem zastoupení jaderné energie v mixu energetických zdrojů, také bezemisní/nízkoemisní.

Je nutné si přiznat, že za poslední čtvrt století vypadá výstavba infrastruktury různého druhu v Evropě tragicky. Vezměme si příklad Berlínského letiště. Začátek 2006, předpoklad otevření 2011. Nu a letos (tj. 2019) je poslední verze, že otevřeno bude snad ke konci 2020. V roce 2009 byl rozpočet na výstavbu 2,8 mld EUR. Aktuální odhad se blíží 10 miliardám. Zpoždění a zdražování všech současných velkých evropských jaderných elektráren včetně Olkiluoto 3, Hinkley Point C a Flamanville 3 je neméně tristní. Nejsem si jist, že částečná kolektivní sebevražda evropského průmyslu je nutně pro životní prostředí pozitivní – výsledek je totiž outsourcing výroby všeho možného do míst s alespoň někdy nižšími enviromentálními standardy.

Další kamínek do skládanky je zdánlivý „detail“, a to ekonomický model. Jaderná elektrárna funguje desítky let a povětšinou vyžaduje vyšší investice na začátku. Jak se takováto záležitost čistě ekonomicky vyplatí, záleží na kalkulaci net present value a v ní discounting faktoru, klíčových záležitostí pro ekonomická rozhodnutí. Kdokoli argumentuje cenou energie, vědomky či nevědomky používá určitý model a předpoklady v něm. Zkrácená verze je taková, že započítáme-li korektně externality a vlastnosti jaderné energetiky, vyjde tato suverénně nejlevnější (návratnost investice po dobu životnosti tohoto zdroje elektřiny). A naopak, stačí zvolit discounting faktor řekněme 10 % (což efektivně vymaže jakékoli cash flow nad řekněme 20 let) a jaderná energie vyjde velmi drahá. Aneb – čím více si uvědomujete a ceníte budoucnosti, tím lepší hodnocení jaderné energetiky máte (příklad viz Jaderná elektrárna Dukovany a jiné dlouhodobě provozované elektrárny, které se za dobu svého provozního života několikanásobně zaplatí, včetně záloh na svou likvidaci a trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva).

Zdroj: Pixabay

Postupme dále a položme si otázku, jak by dlouhodobě udržitelný energetický mix s minimálním dopadem na životní prostředí mohl vypadat v České republice.

Na tuto otázku můžete nalézt odpovědi různé včetně takových, které ignorují elementární fyzikální zákony a dostupnost základních materiálů konstrukčních i relevantního primárního energetického zdroje - paliva.

Následující scénář představuje nutně určité zjednodušení, jeho principiální vlastnosti jsou následující:

      • řešení veškeré energetické potřeby – elektřina, transport, topení/chlazení, průmysl
      • co nejrychlejší a téměř totální dekarbonizace
      • nejmenší nároky na plochu a suroviny
      • extrémně dlouhodobá udržitelnost

 

Předpokladem je nutná politická a sociální podpora. Rámcová odpověď je následující:

Dostavba/náhrada Dukovan (cca 2000 MWe) – případně i jejich menší rozšíření (existují studie o možnosti až + 1200 MWe), rozšíření Temelína o asi 2x 1200 MWe, oboje například VVER-1200 bloky, které reálně umí postavit Rosatom (případně ekvivalent od jiných dodavatelů – např. KHNP, CGN, Westinghouse). Toto představuje zhruba 50 % potřeby elektřiny v ČR (přičemž je možné počítat i s dodávkou tepla ze stávajících jaderných elektráren do víceméně přilehlých oblastí).

Po roce 2035 až 2050 výstavba minimálně dalších dvou velkých jaderných bloků (takže celkem zhruba 2000 MWe), například v lokalitě Blahutovice – a to již flexibilnějšími reaktory alespoň na úrovni NuScale systému modulárních jaderných reaktorů. Toto by mohla být další až 1/3 potřeby elektřiny v ČR. Skutečná poptávka bude záviset na řadě faktorů (mj. vliv úspor/zvyšování účinnosti vs. elektrifikace transportu/topení).

Nahrazení uhelných kotlů v co nejvíce z velkých uhelných elektráren a tepláren flexibilními modulárními reaktory. Toto by mohla být nejen zbývající elektrická 1/3, ale řekněme i 1/2 z potřeby centrálního vytápění. Nabízí se opět NuScale nebo některý podobný typ SMR, nicméně přichází celá vlna možností včetně kvalitativně nových jaderných zdrojů IV. generace. Zásadní je výrazně menší bezpečnostní zóna kolem NuScale elektrárny anebo podobného typu (a u některých technologií i možnost významně menší spotřeby vody). Klíčová je schopnost integrace se soustavami států (hlavně Německo), které již teď má síť s extrémními výkyvy. Flexibilní pokročilé jaderné reaktory mohou reagovat na situaci v síti – load following (též zde). Toto samotné přinese významnou ekonomickou výhodu, možnost dodávat elektřinu, když dostatečně nefouká a nesvítí (mj. většina zimních měsíců).

Klíčový rozdíl sériové výroby standardizovaných modulů versus jednorázové výroby velkého, průběžně upravovaného komplexu klasické jaderné elektrárny je více popsán zde (mj. konkrétní příklad ze stavby lodí).

Role fotovoltaiky by spočívala v malých ostrovních instalacích (včetně bateriové zálohy) pro přímou spotřebu, primárně bez připojení k celkové energetické síti. Možnost ostrovní/izolované instalace by byla otevřena každému, v případě politické nutnosti i s mírnými dotacemi. Nezměrně důležitější jsou dotace na výměnu/eliminaci spalovacích kotlů v domácnostech, které jsou obrovským zdrojem znečištění jak polétavým prachem, tak organickými polutanty.

Žádoucí role větrníků je limitně nula, zejména v podmínkách naší republiky, kde hustota toku větrné energie vyhovuje jen dílčím řešením lokálních – ostrovních zdrojů. Podíl hydroelektráren zůstává v současné podobě – veškeré hlavní toky již jsou využity, s tím že přínos přehrad k zadržení vody v krajině je diskutabilní a výrazně kulhá v porovnání s mokřady a vyšším podílem organické hmoty v půdě. Tam by mělo být zaměřeno významné úsilí včetně investic k podpoře obnovy životaschopné krajiny.

S ohledem na regionální kontext jsou/budou nejen chvíle s elektřinou velmi drahou, ale jiné naopak s velmi levnou. V kombinaci s flexibilitou navrhované jaderné flotily ČR to znamená možnost využití dočasné přebytečné energie na výrobu vodíku (výrazně efektivnější při vyšších teplotách, např. HTSE), respektive dále směrem syntetického plynu, dále na metan (zemní plyn) a methanol / vyšší uhlovodíky (ekvivalent benzínu). Část energetických zdrojů v ČR by měla mít schopnost této konverze, ať již vlastní energií nebo levnou, potažmo dovezenou (Německo). Toto zároveň znamená odpověď na podstatnou část transportních potřeb, a to bez zásadní/rychlé změny vozového parku a transportní infrastruktury. V zásadě je možné, aby za určitých podmínek mohly být veškeré energetické zdroje v propojených, ale i lokálních soustavách provozovány naplno, protože v obdobích propadu poptávky by přepínaly na režimy ukládání primární energie do substitučních nosičů energie – např. vodík, stlačený vzduch, bateriová úložiště elektřiny, včetně limitovaného objemu potenciální energie v přečerpávacích vodních elektrárnách, apod.

ČR může navázat na dlouholetou jadernou tradici jak co se týče průmyslu, tak i potenciálu vzdělanosti. Pro porovnání, analýza UK Research and Innovation (UKRI) odhaduje, že program malých modulárních reaktorů může přinést UK ekonomice 128 miliard USD. I jen zlomek této částky by velmi napomohl podpoře primárně neprodukčního využití krajiny (včetně ekosystémových služeb). Čím dále se posuneme od vnímání, že jediným účelem krajiny, lesů a polí je produkční funkce („vydělat peníze“), tím lépe. Ostatně, nejen klasických lesů a polí, ale zejména pak chybějícího volného lesa / lesostepi, luk, přechodů mezi ekosystémy a přirozených biokoridorů typu polních cest.

Regulatorní rámec by měl umožnovat i kontrolované nasazení malých modulárních reaktorů pro průmysl, ideálně integrálních (respektive bez manipulace s palivem a s výměnou celého monolitického bloku). V této souvislosti je precedentní zájem polské chemičky Synthos SA o americký reaktor BWRX-300.

Zde si dovoluji poznamenat staletou zkušenost našich předků: pokud byl primární zdroj (vítr/voda) uplatněn v moudře dimenzovaném lokálním transformačním zařízení typu vodní/větrný mlýn vybudovaném v odpovídající kapacitě – tedy například aby pomlel obilí ve svém okolí v dojezdu koňského potahu, úspěšně existoval celá staletí. To byla smart technologie v reálné praxi. Čili, lokální modulární reaktor by měl být dimenzován tak, aby jím dodávané teplo sloužilo takovému účelu (procesní teplo, vytápění sítě odběratelů v rámci centrálního zásobování teplem v dané lokalitě, apod.)

Co se týče zdrojů paliva, je několik rovin bezpečnosti. Dílem má ČR vlastní zásoby uranu, dílem naši strategičtí spojenci (mj. Kanada) mají uranu a thoria (pro breeder/converter reaktory) velice významná naleziště. Breeder reaktory umožňující plné využití uranu, včetně U238 kterého jsou již teď všude na světě obrovské vytěžené zásoby s minimání cenou (=ochuzený uran), znamenají, obzvlášť v kombinaci s thoriem, udržitelnost jaderné energetiky po v lidských měřítkách neomezenou dobu.

Existuje mezinárodní mechanismus zajištění přístupu k nízce obohacenému uranu. Další rovinou může být podíl například v těžební společnosti. Pro příklad - NexGen, 10 % současné tržní kapitalizace by mělo hodnotu pouze 43 milionů USD. Jejich budoucí důl Arrow je tak rozsáhlý, že sám o sobě se bude blížit produkci největšího dodavatele na světě (Kazachstán). Precedent je například čínský podíl v Langer Heinrich dolu. Celosvětově je z lidské perspektivy uranu de facto neomezené množství kvůli jeho průběžnému louhování do mořské vody, přehled zde. Více o reálnosti extrakce se dočtete zde a zde. Thoria jsou již teď na tisíce let vytěžené zásoby jako odpad po získávaní kovů vzácných zemin, více zde a zde (plus máme k dispozici veliká ložiska mj. v podobě monazitových písků).

Máme i další zdroj, „vyhořelé palivo“. Podrobnější informace o tom, že téměř veškerý energetický obsah je stále nevyužit, naleznete zde. Dílem existují různé varianty klasického reprocessingu (více zde, nicméně z mnoha technických i mezinárodně bezpečnostních a politických důvodů konkrétně reprocessing je de facto vyloučen přímo v ČR) a dílem přichází několik možností reaktorů schopných tento materiál přímo použít. A to je také ideální odpověď na otázku „Co s tím odpadem uděláme?“. To, že ho využijeme jako palivo s výsledným waste streamem pouze štěpných produktů, které jsou za 300 let radioaktivní zhruba jako původní přírodní ruda. Konkrétně se jedná o několik možností reaktorů, zmíním dvě. Elysium MCSFR a Moltex SSR-W (konkrétně proces WATSS, resp. Conversion of spent oxide fuel to SSR chloride fuel, například zde). První SSR-W reaktor bude stát v Kanadě, v New Brunswicku (aktuální vývoj zde, vládní podpora zde). Zájem projevilo i Estonsko a UK. Nezmiňuji jiné varianty pokročilých reaktorů, v tomto textu jde specificky o scénář pro Českou republiku.

Výsledné uzavření palivového cyklu umožní udržitelnost jaderné energetiky po celou další dobu existence této planety. Dostatek energie umožní i uzavření dalších cyklů materiálů a surovin, což je nutným předpokladem dlouhodobé udržitelnosti naší civilizace.

 


reklama

foto - Kovalovský Jiří
Jiří Kovalovský
Autor je renesanční environmentalista.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

15.12.2019 06:42
Zelené náboženství je založeno na dogmatech, která daný článek porušuje. Takže jde o to, kolik věřících tady v Česku máme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.12.2019 10:07
Klimaalarmisté jsou zaháčkováni do slunečních a větrných elektráren. Proto také hlásají podvod s antropogenním oteplováním. To je jejich jediný motiv. Z toho důvodu budou raději masívně likvidovat pole solárními panely a létající faunu (od hmyzu přes ptáky po netopýry) větrníky (z nichž mají profit), než by připustili jaderné elektrárny, z nichž jim žádný profit neplyne.

Chceme-li tu lidské podmínky k životu, je nutno tyhle lidi prohlásit za škůdce a veřejné nepřátele a podle toho s nimi i zacházet.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.12.2019 10:17
Druhý a neméně skvělý článek p.Kovalovského.
Prokazuje dvě věci.

Není reálné zásadním způsobem snížit emise CO2 masivním nasazením OZE.
Navíc zdroje OZE sekundárně výrazně poškozují životní prostředí.
Ekonomicky je to sebevražda.

Poněkud přehnaně očekává řešení dostatku energie nasazením modulárních reaktorů.
Zde si dovolím připomenout, že má být spuštěn až v r. 2028 ve verzi BWRX-300 společností GE Hitachi Nuclear Energy na základě americké licence.
Předpokládají se až o 60% nižší kapitálové náklady na MW ve srovnání s typickými vodou chlazenými reaktory. Financování zajišťuje společnost Dominion Energy, USA, která dodává elektřinu v Virginii, Severní Karolíně a Jižní Karolíně.
Přiznám se, že zde jsem trochu skeptik, i když bych si skutečně přál, aby modulární reaktory splnily očekávání do nich vkládané.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

15.12.2019 13:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dekuji! Jen bych skromne poznamenal ze na Ekolistu je to treti clanek :-)
Linky na predchozi:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-co-rikaji-cisla-o-obnovitelnych-a-jadernych-zdrojich-energie
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-jadro-pro-prirodu-aneb-odpoved-nejen-bedrichu-moldanovi

Doufam ze diskuze se rozvine i ke konkretnimu navrhu (v zhruba posledni 1/3 tohoto clanku) jak nastavit energeticky mix CR.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

15.12.2019 13:28 Reaguje na Jiri Kovalovsky
..jeste linky pro ostatni k tomu co zminujete:
Dominion Energy investice:
http://world-nuclear-news.org/NN-Dominion-Energy-invests-in-GE-Hitachi-SMR-2105187.html
BWRX-300 pro chemicku v Polsku:
http://www.world-nuclear-news.org/Articles/GEH-signs-agreement-for-small-modular-reactor-in-P
Odpovědět
ig

15.12.2019 10:41
Pěkný článek, jako vždy od p. Kovalovského poctivě ozdrojovaný :-)

Hlavní problém je ale v tom, že environmentalisté nám vyhlásili třídní boj, ale my nebojujeme, ale snažíme se jim logickými argumenty vysvětlit nesprávnost jejich náhledu na věc :-) Při tom jde o třídní boj v pravém slova smyslu (tj. boj těch, kdo mají málo tříd proti těm, kdo jich mají více) a žádné vysvětlování tady nepomůže. V první řadě si musíme uvědomit, že jsme ve válce o přežití a bojovat aspoň tak, jak v demokratické společnosti můžeme, tedy podpořit ve volbách lidi, kteří se nebojí poslat ekoteroristy do háje. Bohužel nějak nevím koho, zatím jediná vláda která si troufla otevřít ústa na neziskovky a atomové plašany je ta současná a tu zase z mnoha jiných důvodů nemusím :-(
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.12.2019 11:29
Celá zoufalost snah o ochranu klimatu spočívá v tom, že politici ovládaní fosilním lobby a lobby obnovitelných zdrojů (OZE) nejsou ochotni dostatečně zdanit těžbu VEŠKERÝCH fosliních paliv natolik, aby se je časem nevyplatilo využívat a vznikl v této oblasti férový nedotovaný trh.

Systémy ETS a národních uhlíkových daní kvůli zoufalé administrativní náročnosti pokrývají jen asi polovinu fosilního uhlíku, takže se systémy vymykají kontrole. Lobby obnovitelných zdrojů si přeje levnou elektřinu pro zákazníka uměle vytvořenou masivnímu dotacemi. Takový systém evidentně nenahrává jádru - mafie fosilní a OZE lobby její rozvoj velmi účinně blokuje.

Pokud se nenajde síla dvojblok fosilní+OZE lobby rozbít, jádro se bude moc těžko prosazovat. Tady je třeba předně napřít úsilí!!!!!!!!!!!!!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.12.2019 12:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Větším problémem je to, že se levice snaží zvyšovat daňovou zátěž. Stále slyšíme, že je potřeba zdanit to a ono, ale už není slyšet, že se teda zase naopak daně někde sníží. A ty nápady na zdanění jsou skutečně v zájmu všeobecného dobra hodně divoké: daň z uhlíku, daň z cukru, daň z hovězího, ... . Už jsme si zvykli na vysoké daně na benzín, alkohol, cigarety. Spotřební daň v benzínu je stále moc nízká? Ještě stále není elektropohon konkurenceschopný?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.12.2019 19:29 Reaguje na Richard Vacek
Pokud by byla zavedena celosvětová daň z fosilního uhlíku, mohla by se ta daň lidem zpět rozdělit a mohly by se přestat dotovat nízkouhlíková opatření. Tím by se problém GO začal řešit fungováním dotacemi nezdeformovaného trhu a o způsobu jeho řešení by nerozhodoval lobbing za dotace u politiků. Vyšlo by to v sumě mnohem levněji a efektivněji, než současným postupem.

U nepopulárních věcí je prostě třeba hledat to nejmenší zlo.

Už teď se mi ježí vlasy hrůzou, co na nás Ursula (von der Leyenová) přichystá za příšernost. To bude ještě velký ořech toto zvrátit.

Spotřební daň u benzinu způsobuje, že je na silnicích aspoň trochu k hnutí. Zaplať pánbůch, že je.
Odpovědět
ig

15.12.2019 20:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Ona se každá daň rozdělí lidem a když se to vezme přísně finančně, tak se stejně nakonec ty peníze rozdělí plus mínus rovnoměrně, akorát že mezitím projdou rukama různých šíbrů, kterým část zůstane za nehty :-) Stejně tak by se dělila i daň z fosilních paliv, takže by stejně nakonec každý dostal zhruba to, co na té dani zaplatil :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.12.2019 20:54 Reaguje na
To předjímáte (možná oprávněně) nepoctivý svět. Ale kdyby např. fond Světové banky přijímal od těžařů fosilních paliv vybranou daň a tu pak rozdělil státům podle počtu obyvatel, moc se tam asi ztratit nemůže. A každý stát by pak měl za povinnost ty peníze nějak plošně svým lidem rozdělit (např. zase přes nějakou banku). Pokud by to neudělal dobře, ve fondu by my ty další peníze zadrželi. Dají se vymýšlet různé strategie, když se chce. Vždyť to nemusíme vymyslet do zítřka.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.12.2019 21:19 Reaguje na Jiří Svoboda
takovej chytrej a jinak rozumnej člověk a umane si a propaguje takovou očividnou blbost. ne promiňte, to mi vždycky probleskne hlavou, když čtu o Vaší oblíbené uhlíkové dani. v oblasti přerozdělování daní není nepoctivý svět nějaké přehnané předjímání, ale bohužel smutná realita (znáte snad nějaké státní přerozdělování, kde se daří plnit deklarovaný cíl a kde nejsou na cecku přisáty pijavice?).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.12.2019 13:01 Reaguje na Lukas B.
Můžete mít klidně pravdu, že to tak vždy bylo, z toho však nelze dedukovat, že to tak vždy musí být. Současná politika je o tom, že se daně vyberou a politici si sami určují, nač je "ve prospěch lidu" použijí. Tady by ta daň byla zavedena s podmínkou zajištění plošného rozdělení.

Tady je situace, že je tu vážný globální problém, který se nedaří řešit, byť do něj již bylo nacpáno spousta peněz. Je tedy nutno dosavadní přístupy k řešení zavrhnout a pokusit se to řešit jinak. Pokud vás napadá něco chytřejšího, než globální uklíková daň, řekněte to. Ten nejhorší stav je, neúčelně házet prachy do kanálu a problém neřešit. To je současný stav, který žádá změnu.

Jsem otevřen věcné diskusi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.12.2019 19:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Svět jiný než nepoctivý snad vůbec není. Kdyby byl poctivý, fungovalo by křesťanství, fungoval by komunismus a i nacismus by byl býval mnohem humánnější. Všechny tyhle (a mnoho dalších) věci zdechly na tom, že "myšlenka to sice byla dobrá, ale muselo by se to realizovat někde, kde žijí samí andělé" (takže to lidé totálně podělali).

A, pochopitelně, pravý opak je pravdou, tyhle ideologie (protože náboženství není nic jiného než určitá forma ideologie) byly od samého začátku zločinné a škodlivé, protože nepočítaly s lidskou přirozeností.

Z tohoto důvodu je nutné se stavět negativně i k uhlíkové dani.
Dalším faktem proti je i to, že antropogennost současného tepelného výkyvu nikdy nebyla prokázána jako vědecký fakt, ale pouze jako politicko - náboženský blábol a žvást. Tudíž není vůbec potřebné něco takového zavádět.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.12.2019 20:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Co má daň, standardní nástroj tržní ekonomiky, společného s ideologií. Vy prostě žvaníte, abyste žvanil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.12.2019 14:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Daň zcela jistě nemusí být "ideologicky neutrální". Silně záleží na tom, kdo ji vybírá, za jakým účelem, co je konkrétně zdaněno atd.
Je vcelku jasné, že pokud se peníze na podporu nějakého hnusu nazvou "daní", tak to může u neinformovaných a nevzdělaných navodit dojem nějaké neutrality nebo férovosti, ale je to naprostý nesmysl.

"Uhlíková daň" má smysl jen pro ty, co věří na hoax o antropogenním globálním oteplování, asi stejně, jako třeba církevní desátek má smysl jen pro lidi věřící v boha, a to ještě určitým konkrétním způsobem. Pro nikoho jiného to ani význam ani smysl nemá, leda jen jako vyhozené peníze, pokud jsou nuceni to platit.
Odpovědět
VK

Václav Kain

15.12.2019 13:11
V Německu se dostali do vlády a už začínají řádit za podpory Merkel.Což tedy znamená,že i ona je škůdce.Tady naštěstí nemáme tolik Bursíků,on nám jeden stačil zůstala po něm pěkná paseka.Piráti tuto politickou mrtvolu oživili a už se nechala slyšet,že zlikviduje v Praze dopravu se spalovacími motory.Ti co volí Piráty volí vlastně zelené.Piráti jsou promigrantští,probruselští a silně ekologičtí.S Piráty zpátky do jeskyň.
Odpovědět
ig

15.12.2019 13:18 Reaguje na Václav Kain
Piráti jsou hlavně ultralevice a dávají to pořádně najevo. Bohužel dlouho klamali tělem a hodně mladých je volilo, protože vypadali jako nová krev... Při tom https://echo24.cz/a/SxG7H/pirati-se-zdaneni-prazdnych-bytu-nevzdali-pospisil-hrozi-koncem-koalice a další a další bolševické úlety.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

15.12.2019 18:54
Souhlasím, že je to moc pěkně, srozumitelně a jasně napsané. Je fajn, že autor je environmentalista a nelze mu, jako mě, vytýkat, že je spojený s jadernou fyzikou a oborem. Mám zhruba podobnou představou o cestě k nízkoemisnímu mixu, jako autor. Je třeba co nejrychleji začít budovat první nový blok III. generace v Dukovanech, ukázat, že to zvládáme a už v průběhu jeho stavby začít dva nové temelínské bloky. V době, kdy se podaří v Americe nebo Evropě licencovat a uvést do provozu malé modulární reaktory (předpokládám, že to bude v třicátých letech) je začít využívat o v Česku optimálním způsobem jako menší decentralizované zdroje tepla i elektřiny. Velké bloky a ty malé modulární si nekonkurují ale vzájemně se doplňují. I proto by měla být v době, kdy se dosáhne velmi velkého podílu elektrifikace dopravy a průmyslu, uvažovat i o třetí velké jaderné elektrárně. Možná ne v Blahutovicích, ale v Severních Čechách. Tam však vše závisí na nalezení vhodného místa a dalších faktorech. Na rozdíl od Jiřího Kovalského nejsem tak optimistický v zavádění malých modulárních reaktorů a jejich ekonomickou převahu nad těmi velkými. Jak jsem už zmínil, podle mě si nebudou konkurovat, ale spíše se budou doplňovat.
Odpovědět
ig

15.12.2019 20:49 Reaguje na Vladimír Wagner
Ty severní Čechy by měly jednu výhodu. Třeba elektrárna u Chabařovického jezera by ho mohla ohřívat (beze ztrát odparem to vychází na ohřev o dva stupně za den, určitě by se to ustálilo o několik stupňů nad přirozenou teplotou - tohle neumím tak narychlo vypočítat) a udělat z toho príma lázně :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.12.2019 20:59 Reaguje na
samozřejmě chápu, že píšete lehkým perem, ale bezprostřední okolí dolů (ať již povrchových nebo hlubinných) s jejich poklesy, otřesy, sesuvy a dodýcháváním je pro podobnou věc, jako je jaderka, velmi nevhodné až nepoužitelné. obecně vhodná lokalita je na geologicky starém území a poblíž dostatečně vodnatého toku (ne snad, že bychom měli u nás tak velkou řeku nebo dokonce moře, aby se mohlo chladit průtokově, ale i ten výpar chladicí věží žere vodu).
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.12.2019 00:47 Reaguje na Lukas B.
Do jaké míry je terén s poklesy, otřesy, sesuvy a dodýcháváním nepoužitelný pro JE, to hodně závisí na tom, jak velká má ta JE být. Čím větší monstrum, tím víc to o té nepoužitelnosti platí - ale také naopak!
Takže podle mne jediná správná cesta je - co nejvíc co nejmenších a co nejblíže k místům, kde se dá část přebývajícího tepla smysluplně využít a ne vyfoukávat do luftu.
Bohužel, nejdříve musejí občané myslet vlastním mozkem. Pochopit, že strach z jádra je iracionální, protože ve srovnání s jinými problémy je to vlastně to nejmenší zlo. Dokud se je nepodaří toho naočkovaného strachu zbavit, budou se zoufale bránit výstavbě jakéhokoliv jaderného zařízení v blízkosti jejich domovů a politici si netroufnou jim to navrhovat.
Odpovědět
ig

16.12.2019 10:00 Reaguje na Lukas B.
No, já tak nějak tušil, že to neprojde :-) Ale když už mi nechtějí dát jednoho toho Castora na zahradu, že bych si zbytkovým teplem vyhříval bazén, tak jsem myslel, že bych si mohl chodit zaplavat do Milady :-)
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

16.12.2019 11:14 Reaguje na
Myslim ze je dobre si uvedomit jak moc je/muze byt advanced nuclear lepsi nez "klasika" co mame. Vlastne nejen nove, protoze reaktor v ponorce/ledoborci/letadlove lodi take funguje prubezne (a ano, je neni to to same).

Nicmene - cisla pro ThorCon:
https://youtu.be/EyApF90-GEI?t=2429
= vlny vysoke 9 metru, akcelerace 1 g, trvajici i cele dny
nejhorsi scenar pro soucasne klasicke LWR reaktory: zemetreseni, hlavni otresy rekneme 0.4 g trvajici max 1-2 minuty

Domnivam se ze se zeme na severu Cech nebude vlnit s amplitudou 9 metru...
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.12.2019 12:25 Reaguje na Jiri Kovalovsky
já na to koukám brejlema své částečné odbornosti. v učebnicích zakládání staveb se už dávno uhnízdily Mochovce a naklánějí reaktoru během stavby a v prvních letech po dokončení, protože problémem byly nějaké plastické jíly někde padesát metrů hluboko, a tedy z pohledu zakládání (třeba) rodinného domu nebo nějaké normální stavby zcela nezajímavé.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

16.12.2019 13:36 Reaguje na Lukas B.
Vsak ano, mate z pohledu "klasiky" naprostou pravdu. A navic je zde onen argument
"regulator neschvali co nema v tabulkach". K cemuz mam silnou potrebu rict ze devastaci ekosystemu/zmenu klimatu taky nema v tabulkach a presto bychom s tim meli neco delat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.12.2019 19:47 Reaguje na Lukas B.
Budu šílený: Co si od Rusů koupit pár vyřazených jaderných ponorek, trochu je vylepšit a přitáhnout generálkou, a pak je na těch jezerech jednoduše zakotvit? A jen natáhnout dráty na břeh pro vedení vyrobené elektřiny.
Tahle zařízení jsou stavěná na podstatně větší neklid, než jaký tam reálně může vzniknout. V případě nějakého šíleného zemětřesení, pádu velkého asteroidu apod., co by ty ponorky neustály, bychom měli poněkud jiné starosti. Tedy, pokud vůbec nějaké, že?
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

16.12.2019 22:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Nu, sice se velmi rozchazime na mnoha tematech (a z vasi perspektivy jsem klimaalarmista, ekofasista atd), vcetne toho jak moc je dobry napad mit extra olovo v zivotnim prostredi (ale nakonec... kdyz uz nekdo chce mit deti s poskozenym nervovym systemem... a opravdu si to nechce nechat vymluvit... https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29247605, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26161681, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24309467, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/31098877), ale ocenuji kreativni napad.

I kdyz to uz spise kombo https://en.wikipedia.org/wiki/Akademik_Lomonosov a v nem https://en.wikipedia.org/wiki/KLT-40_reactor (resp https://pris.iaea.org/PRIS/CountryStatistics/ReactorDetails.aspx?current=895 & https://pris.iaea.org/PRIS/CountryStatistics/ReactorDetails.aspx?current=896)

Ad ponorky - oni zrovna Rusove nemaji nejlepsi bezpecnostni historii. Navic je zde "mirny" problem s tim ze ve vojenskem reaktoru nevadi extremne vysoke obohaceni.
Treba bylo je v Alfach:
https://www.globalsecurity.org/military/world/russia/reactor-ok-550.htm
https://www.globalsecurity.org/military/world/russia/reactor-bm-40a.htm

Ale tak nejak je tomu trochu podobny BREST
https://en.wikipedia.org/wiki/BREST_(reactor)
cimz se dostavame k tomuto:
http://proryv2020.ru/en/o-proekte/
a to je jedna z nejlepsich soucasnych sanci jak uzavrit fuel cycle

O postupu napriklad: https://www.neimagazine.com/news/newstitan-2-contracted-to-build-russias-brest-300-reactor-7527297
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.12.2019 14:29 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Ponorky byl okamžitý nápad.
Klidně by reaktor mohl být na něčem, co plave a je obklopeno tlumiči. Vzhledem k tomu, že s takovým monstrem nechceme jezdit po světě, tak by to mohlo být i docela velké.

Nicméně důležité je, že by to ustálo reálně očekávatelné pohyby země v těch severočeských jezerech (z příčin uvedených v diskusi výše). Takže by to mohlo stát i na nich (nebo v nějakých nádržích s nimi komunikujících).

A, mimochodem, už před antikou byly stavěny stavby odolné vůči zemětřesení na bázi prokládání vrstev kamene a dřeva a vydržely stovky let (dokud kvůli mizerné nebo žádné údržbě ze strany barbarů, co tu konkrétní civilizaci nakonec dobyli, to dřevo neshnilo. Snad bychom něco takového zvládli postavit taky, třeba s použitím vyhozených PET lahví :-)

A ještě jednou mimochodem: Stavba na vodě by patrně odolávala konvenčním bombám a výbušným raketovým hlavicím líp, než stavba na zemi, byť s vyloučením zemětřesení (jako jsou Dukovany nebo Temelín).
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.12.2019 14:37 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Co se týká těch prací z PubMedu:
Statistiky na osmi (!) lidech, vzestupy krevního tlaku o 1 mm sloupce rtuťového (!) (tedy hluboko pod úrovní chyby měření) apod. nemá snad ani cenu komentovat.
Spíš lze obdivovat odvahu autorů něco takového publikovat (a zřejmě by to bez ideologického šílení proti olovu asi ani nebylo možné).
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

17.12.2019 22:36 Reaguje na Jan Šimůnek
10.1016/j.amjmed.2017.11.031 - je konkretni lovec
10.1080/19440049.2015.1071921 - 72 vzorku, systolic blood pressure je mizerny endpoint, pokles IQ se meri obtizneji; na druhou stranu jsem videl dokumenty jake to je vyrust vedle Pb smelteru (Rusko) a to neni o 1 bodu IQ, to je pokles tak o 25
10.1016/j.envint.2013.11.006 937 - vzorku, merili pokles po nahrade za ocel coz je zjevne zcela funkcni
10.1007/s13280-019-01194-x - je vyborne review, referenci je tam na 3.5 strany
Obzvlast doporucuji "Bioavailability of ammunition-derived lead present in game meat and the effect of its ingestion on the blood lead concentration of consumers" a pro pripadne presvedceni ze to nevadi cast co zacina "Principal effects of lead on human health"
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.12.2019 11:06 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Musel byste to validizovat na řadu dalších faktorů. Mimo jiné je dost drastická negativní korelace mezi IQ a religiozitou populace, a ta jde v Rusku docela nahoru.
Odpovědět
JD

Jan Děták

15.12.2019 22:44
Něco si vyjasněme. CO2 je neznečisťující plyn nezbytný pro fotosyntézu rostlin. Stojí tedy na počátku potravního řetězce naprosté většiny živočichů, včetně člověka. Optimální úroveň pro rostliny je trojnásobek současného stavu. To je narozdíl od klimaalarmistických blábolů fakt ověřitelný reprodukovatelným experimentem. Trojnásobek je 1200ppm, nebo-li 0.12%. V době, kdy tu běhali dinosauři a tahle planeta překypovala životem bylo CO2 2000ppm a víc. Takže jediný problém, který s CO2 máme, je jeho kriticky nízké množství. Hlasatelé dekarbonizace patří do kriminálu. https://www.thegwpf.org/climate-doomsayers-ignore-benefits-of-carbon-dioxide-emissions/
Odpovědět
JD

Jan Děták

15.12.2019 22:46 Reaguje na Jan Děták
https://www.thegwpf.com/european-climate-declaration-there-is-no-climate-emergency
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

16.12.2019 11:29 Reaguje na Jan Děták
Nerad bych aby se diskuze zvrhla do kospirativni roviny co dela nebo nedela CO2. Ze je to zivina pro rostliny, jasne. Ze bylo nekdy i tepleji, jasne (libilo by se mi potkat treba Meganeuru nebo Arthropleuru). Dokonce i po dobu existence Homo sapiens sapiens - budiz. A taky nezily stamiliony lidi +- na hladine more. At uz Bangladesh nebo Nizozemi.

Navic, cituji z clanku:
"Rád bych zdůraznil, že je velmi nešťastné zploštit veškerá témata životního prostředí na emise CO2 způsobené lidskou činností. Destrukce a fragmentace ekosystémů je pro biodiverzitu ještě výrazně horší. Mírnou útěchou budiž, že do jisté míry je vypouštění CO2 používáno jako ekvivalent celkového znečištění s vlivem na životní prostředí."

Ultimatni duvod pro nuclear je radove nejvetsi energeticka hustota a z ni plynouci zdaleka nejmensi naroky na plochu, suroviny, materialy.
Odpovědět

Martin Černý

16.12.2019 15:48 Reaguje na Jan Děták
Netuším, jak jste dospěl k tomu, že optimum je trojnásobek dnešního stavu CO2 (jakkoliv proti němu nic nemám a klidně bych v tom žil). Fotosyntéza rostlin ani dnes není limitovaná koncentrací CO2, až na krátkodobé výjimky (prosluněné mělké litorály eutrofních vod). Limituje je především (ne)dostupnost fosforu, dusíku (a v oceánech železa a na pevnině vody). Ale je pravda, že s vyšší teplotou se i dostupnost těchto komodit pro rostliny zlepšuje.
Autorovi článku tleskám!
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.12.2019 19:49 Reaguje na Martin Černý
Pozor, fotosyntéza visí na přísunu vody a CO2, fosfor, dusík atd. jsou až daleko za ní, až už je energie fotonů zutilizovaná.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.12.2019 00:56
Co dodat?
Šířit to, šířit to, ŠÍŘIT TO!!!
A důležité je, zpracovat to téma i ve formě srozumitelné pro lidi méně chytré. Protože tenhle článek je úžasný, ale ne pro každého. Bába Dymáková mu bohužel neporozumí...
Klimaalarmisté naopak říkají lži, ale i lživé argumenty umějí prezentovat způsobem, ve kterém není nic, čím by se musel prostý člověk pracně prokousávat a moc o tom přemýšlet.
Odpovědět
ig

16.12.2019 09:36 Reaguje na Karel Ploranský
Bohužel, to nepůjde. Méně chytří lidé se genericky vyznačují tím, že ze svých názorů neustupují ani v případě, že jsou prokazatelně v rozporu z realitou (Dunning, D.; Kruger, J. http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.64.2655&rep=rep1&type=pdf).
Odpovědět
va

vaber

16.12.2019 13:55
Jsem pro jadernou energii, emise minimální, žádná spotřeba kyslíku a Černobyl ukazuje, že nízké dávky radiace nejsou pro přírodu žádný problém. Kdyby se zvládly reaktory s mnohem lepším využitím paliva, mohly by zcela nahradit fosilní paliva i některé problematické zdroje z obnovitelné energie a stát se i zdrojem energie pro auta na vodík. Planeta se otepluje o tom není žádných pochyb, tají ledovce staré miliony let a to znamená ,že miliony let nebylo na planetě tepleji. Proces oteplování začal před desítkami tisíc let,ale v posledních letech se nesmírně urychlil. O příčinách se jen spekuluje a může jich být hodně. Zmíním jen dvě, roste zářivý výkon slunce a nebo rostoucí množství CO2 . Slunce nyní astromove přejmenovali na bílou hvězdu a ne žlutou, jak ji viděly minulé generace , ty měly asi vlčí mhu. Zářivý výkon slunce zřejmě jde, přesně zmeřit ,ale chybí srovnání s delším časovým odstupem. Když si slunce kýchne život z planety zmizí. Množství CO2 se v historii Země měnilo, ale je to svázáno s množstvím kyslíku v atmosféře . Když se ukládala fosilní paliva, tedy uhlík, musel být do atmosféry uvolňován kyslík a naopak. Jsou názory ,že množství kyslíku bylo kdysi mnohem vyšší prý až 30% a tedy méně CO2 ,nebo jiné sloučeniny kyslíku? Když na jedné straně přibylo muselo někde ubýt . Atmosféru mění člověk, je jiná než bývala a tím se změnilo i klima . Zdali jsou změny tak veliké, že planeta se stane neobyvatelnou, ukáže už blízká budoucnost a že se to v minulosti nikdy nestalo, není žádná záruka pro budoucnost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.12.2019 20:05 Reaguje na vaber
V Grónsku onehdy roztál "miliony let starý ledovec" a vynořila se z pod něj vikingská osada někdy z přelomu 1. a 2. tisíciletí. Takže pozor, to stáří ledovců je často jen klimaalarmistická propaganda.

Doporučuji také Verneovu Cestu do středu Země (na kterou navazuje Součkova "Cesta slepých ptáků"). Popisují Sneffels bez ledu, patrně podle líčení cestovatelů, kteří Island navštívili před Malou dobou ledovou (Souček jeden takový cestopis českého původu, autor se jmenoval Strýc, cituje v pokračováních Csp).
A oba autoři nějak nezaregistrovali, že (patrně)
za Malé doby ledové na Sneffelsu vyrostl ledovec a je tam pořád, takže jak prof. Lidenbrock a spol., tak i Dr. Kameník a spol. by se museli do kráteru této sopky prokopat docela slušnou vrstvou ledu. Nebo počkat, až ten "miliony let starý ledovec" někdy v dohlednu (pokud se zase neochladí) roztaje.
Odpovědět
Fio Srach

Fio Srach

16.12.2019 22:11
řešením klimatické krize je zaměřit se na kvalitu a ne na kvantitu. a naučit se šetřit. víc nic.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.12.2019 20:51 Reaguje na Fio Srach
Ale chtějte to od zítřka po 7 miliardách lidí!
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.12.2019 11:09 Reaguje na Fio Srach
A jak chcete učit šetřit lidi, co žijí na pokraji smrti hladem? Jako ten koňský handlíř, co odnaučoval koně žrát?
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist