Jiří Malík: Společně s dětmi proti suchu – metodika podle Modelu Živá krajina
Přírodověda ve školách má bohužel stále převážně informativní charakter a vycházky do přírody jsou často považovány za ztrátu času. Opak je pravdou. Pobyt v přírodě učí přímo a intenzivně. Děti berou problémy, které kolem sebe vidí, vážně, a upřímně se chtějí podílet na jejich řešení.
Projekt Společně s dětmi proti suchu zkouší jít dál a posunout vnímání dětí a jejich životního stylu, probudit pocit jejich vlastní důležitosti, směřuje děti k myšlence, že i ony se mohou stát iniciátory změn nakládání s krajinou, že to je v jejich silách.
Metodika se snaží ukázat, že neexistuje „člověk“ a „příroda“, ale že existuje pouze „člověk v přírodě“. Vychýlením přírody z rovnováhy dochází ke škodám. Naopak sebemenší přírodě blízké opatření spustí proces obnovy. Aktivity v metodice jsou zaměřeny na poznávání, jak se na obnově krajiny a na zvyšování odolnosti krajiny vůči změně klimatu podílet – konkrétně na projevy sucha, povodní a péči o krajinu, protože krajina bude vystavována stále častějším a větším extrémům počasí (intenzivní srážky, dlouhá sucha, nečekané povětrnostní jevy aj.). Je nutné se naučit předcházet důsledkům povodní, vysychání krajiny, neúrody aj.
Prostřednictvím zážitků, bádání a zkoumání v přírodě i ve třídě, se děti učí rozpoznávat, co je v krajině dobré a co špatné. Krajina za humny osloví nejlépe. Experimenty pak demonstrují důležité přírodní mechanismy – vypařování vody, ochlazování krajiny, důležitost meandrování toků, příčiny eroze aj.
Pedagogům je nabízen soubor nápadů a aktivit, které mohou využít ve své výuce v jednotlivých hodinách nebo při vedení projektových dnů. Aktivity jsou členěny do tematických celků a pedagog si může zvolit délku trvání projektu i řešení různých segmentů krajiny.
Na základě svých celoročních zkušeností pak mohou děti navrhnout úpravu krajiny ve svém okolí, která povede ke zlepšení stavu přírody a krajiny. Děti mohou na místech, kde vidí, že jsou velké lány polí bez zeleně, navrhnout zasazení stromu nebo aleje či vytvoření mokřadu.
Od září 2022 probíhá ověřování metodiky na třech základních školách. Jednou z nich je ZŠ Prameny, která je zároveň nositelem projektu. Každý týden vyráží učitelé s dětmi ze ZŠ Prameny v Rousínově, a jednou za měsíc lektorky ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov s dětmi ze základních škol v Adršpachu a v Suchém Dole do přírody, aby metodiku pilotovali.
Celý rok se děti 1. stupně zabývají tématy krajina a já, klimatická změna, voda a já, půda, voda v krajině a les. Pod vedením lektorů odhalují souvislosti a přírodní zákonitosti, jak je všechno se vším provázané a učí se vidět vodu a přírodu jako jednu z hlavních podmínek života.
Důležitým cílem metodiky je hledání vhodného způsobu, jak děti zapojit do aktivního občanství a ukázat jim, jak se samy mohou podílet na zmírňování následků klimatických změn. Konkrétním krokem k zapojení dětí bylo setkání, na kterém děti prezentovaly svůj návrh tůňky a mokřadu v Královopolských Vážanech přímo před zastupiteli Rousínova. Představily jim celý projekt, vyjmenovaly všechny benefity nové tůně, od zádrže vody v krajině po navýšení biodiverzity. Od zastupitelů dostaly děti zpětnou vazbu a doplnění informací.
Děti se také zapojily do finanční sbírky pro Živou vodu, navrhly plakát a informační letáčky, vyrobily svíčky z recyklovaného vosku a keramické ozdoby a na vánočních trzích mluvily s lidmi o smyslu projektu a jeho propojení se spolkem Živá voda.
Projekty typu Společně s dětmi proti suchu pomáhají vytvářet hluboký vztah dětí k přírodě. Pokud dítě cítí k přírodě lásku, náklonnost, tak je šance, že se tento postoj přenese do dospělosti, nebo se dokonce přenese do aktivní ochrany krajiny a přírody.
V okamžiku, kdy se dítě osobně podílí na vytvoření konkrétního díla (tůňky, výsadby stromu, úpravy toku potoka), buduje si osobní vztah k domovině, k jejím živočichům a rostlinám. Prostor kolem obce se stává „jeho“ krajinou a vidí nutnost péče o něj.
Dítě může cítit hrdost – toto jsem vytvořil já, toto je tu díky mně a potřeba starat se o své dílo se stane samozřejmostí a s velkou pravděpodobností přejde i do dospělosti. Metodika Společně s dětmi proti suchu je postavena především na budování hlubokého vztahu dětí k okolní krajině a na jejím radostném a citlivém poznávání. Nabízené aktivity, pokusy i zážitky vedou k pochopení, co je v přírodě dobré a co špatné a k touze podílet se na pozitivních změnách, na zádrži vody v krajině a na návratu přírody do rovnováhy.
Pokud chceme změnit přístup společnosti ke krajině a přírodě, je nezbytné oslovit i děti. Činnosti, které se v metodice objevují, zasahují do všech oblastí vzdělávání, rozvíjejí mnohé klíčové kompetence a vedou i k aktivnímu občanství.
Při práci s metodikou přejeme hluboké propojení s přírodou, porozumění přírodním principům v krajině a intenzivní zážitky při jednotlivých hrách, experimentech, invenci při hledání řešení návratu vody do krajiny a radost při jejich realizaci.
Projekt Společně s dětmi proti suchu vznikl ve spolupráci jihomoravské Základní školy Prameny, Rousínov, východočeského Vzdělávacího a kulturního centra Broumov, spolku Živá voda, z. s. a norským zahraničním partnerem - školou v Namsos Kommune. Projekt je financován z Programu vzdělávání Fondů EHP. Metodika bude volně dostupná všem zájemcům, především učitelům na 1. stupni ZŠ, vedoucím environmentálních kroužků, skautským vedoucím atd.
Za kolektiv autorů Jiří Malík, Živá voda, z. s., předseda spolku a spoluautor Modelu Živá krajinareklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (33)
vaber
3.5.2023 08:41ve Španělsku je prý velké sucho,proč?
naši odborníci by tam měli odjet a poradit jim ,jak se suchem bojovat,
-mají velké lány polí,
-nezakládají tůňky
-nevykopali meliorace
-a hlavně, nesmí stavět přehrady
kdyby to dodržovali budou mít ve Španělsku vody habaděj nebo i dva habadějě
vaber
3.5.2023 08:45 Reaguje na vaberMarcela Jezberová
3.5.2023 09:07Už vidím nadšené žáčky v čele s klimaticky planoucí učitelkou, jak jdou na pole skákat před traktor nebo s krumpáčem v ruce a planoucím srdcem vykopávat meliorační trubky nebo třeba sázet doprostřed pole stromečky. Znovu je potřeba už dětem vtloukat do hlavy, že opravdu nemají právo nakládat s cizím majetkem jak se jim zlíbí.
Jaroslav Řezáč
3.5.2023 09:47 Reaguje na Marcela JezberováVaše schopnost nadhledu je minimální, stejně tak jako těch co popisujete. Asi by bylo dobré se probrat z normalizačního snění a začít dělat v krajině nějaký managment, nejen vybírat "zisky", které jsou stejně čím dál menší, protože půda je čím dál více znehodnocována vlivy člověka " vlastníka" jak tu horlivě adorujete tak i vysoušení půdy, jenž zvyšuje erozivní potenciál.
Jestliže máte dočinění něco s půdou nebo lesy, tak upřímnou soustrast.
pavel peregrin
3.5.2023 15:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPetr
3.5.2023 10:49 Reaguje na Marcela Jezberovápavel peregrin
3.5.2023 15:20 Reaguje na PetrPetr
3.5.2023 16:00 Reaguje na pavel peregrinA to se týká i půdy.
pavel peregrin
4.5.2023 06:46 Reaguje na PetrPetr
4.5.2023 17:36 Reaguje na pavel peregrinJiří Svoboda
4.5.2023 14:46 Reaguje na PetrPetr
4.5.2023 17:41 Reaguje na Jiří SvobodaToto jsou názorné ukázky toho jak podivně absurdní je chtít vlastnit něco, co je společné. Voda, vzduch, půda, příroda...
Jiří Svoboda
5.5.2023 09:34 Reaguje na PetrPokud mám studnu u domu na svém pozemku a vodu se střechy zasakuji, pak může být bilance šul-nul.
Voda, vzduch, půda, příroda..., ano, to je společné ale víceméně lokální a dobře sledovatelné. CO2 je ale tvrdě globální problém milionkrát složitější.
Tiziana M
10.5.2023 13:32 Reaguje na pavel peregrinMarcela Jezberová
3.5.2023 16:51 Reaguje na PetrAnežka M
4.5.2023 10:50 Reaguje na Marcela Jezberová"Vlastnictví" zemědělské/lesní půdy znamená v zásadě jen to, že pouze vy můžete na té půdě hospodařit, případně ji někomu k hospodaření pronajmout. Ale svévolně ji nemůžete zničit, zastavět, odvézt atd.
Nevím co vám a panu Peregrinovi přijde na těchto principech divného. Půda je veřejný statek přesahující zájmy i život jednotlivce a je dobře, že jeho práva jsou ve vztahu k ní omezená. Jestli je tohle podle vás socialistické, tak jen víc socialismu.
pavel peregrin
5.5.2023 13:32 Reaguje na Anežka MTiziana M
10.5.2023 13:23 Reaguje na Marcela JezberováMiroslav Vinkler
3.5.2023 09:22smějící se bestie
3.5.2023 10:22 Reaguje na Miroslav VinklerAntonín Bílý
10.5.2023 16:07 Reaguje na smějící se bestieJiří Svoboda
3.5.2023 13:03Břetislav Machaček
3.5.2023 20:48 Reaguje na Jiří Svobodaano, ale zadržovat i minimální srážky dopadne tak, že pod mokřady
vyschnou potoky a řeky. Copak na to poví ryby a sousedé za hranicí,
když k nim potečou pouze nedočištěné splašky? Zadržování vody bez
možnosti regulace odtoku je pro toky vytvářením přebytků( mokřad
je nasycen a už žádnou vodu není schopen absorbovat) a nebo nedostatku ( i malé srážky zachytí a odpaří mokřad). Musíme se
zaměřit pouze na ty nadměrné srážky a ty jímat v přehradách s
možností za sucha toky dotovat vodou z přehrad. Bez přehrad tak
půjdeme cestou od extrému k extrému, jak tomu bývalo v pravěku.
Řeky se buď rozlévaly po krajině a nebo zcela vysychaly. Koukněte
se lidičky do světa, kde neprší třeba jako v tropech a jakou
cestou tam lidé jdou. Zadržují přívalové deště na horší časy,
kdy potřebují zavlažovat zemědělskou půdu a nespoléhají se na
krajinu podobné té, kdy bylo na Zemi setina lidí! Nedopusťme odpařování vody z obrovské plochy plytkých a sluncem se rychle prohřívajících tůní a mokřadů, ze kterých za sucha do potoka nic nepoteče. Hluboká studená nádrž s daleko menší plochou zachytí
v retenčním prostoru i povodeň a odpaří se z ní daleko méně vody, než z těch tisíců "kaluží". Momentálně má asi pan Malík radost
i s "mokřadů" na polích, ale zemědělci už tak nadšení nejsou.
Mnohde není zaseto, zasazeny brambory a pokud bude zase "sucho",
tak to je pouze neschopností půdy jímat vodu. Ekologové prosadili
agroenergetiku a zemědělci se ji chopili jako výnosnějšího kšeftu,
než pěstovat potraviny, pícniny a chovat dobytek.
Jiří Svoboda
4.5.2023 12:59 Reaguje na Břetislav MachačekTiziana M
10.5.2023 13:28 Reaguje na Jiří SvobodaAntonín Bílý
10.5.2023 16:24 Reaguje na Jiří SvobodaMajka Kletečková
3.5.2023 23:14pavel peregrin
4.5.2023 06:48 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
4.5.2023 08:19 Reaguje na Majka Kletečkováa píšou oslavné ódy na takové činy. Přizve pan Malík k takové "výchově" i oponenty a nebo to není žádoucí? Je to jako v minulosti, kdy platil pouze jeden názor a nikdo nesměl učit děti něco jiného.
Naštěstí dospěli a nabyli studiem a zkušenostmi názor vlastní.
Některé mentální omezenost neopustila a pro ně jsou pak příručky.
Budiž, alespoň se dětem někdo věnuje, tak jak to někteří činili v
minulosti taky, ale prosím o vyrovnanost a nikoliv pouze o jeden
jediný "správný" názor. To pak zavání vymývanim mozků, které už
postihlo některé dospělé (přesně tak, naprosto souhlasím, této
iniciativě fandím atd., jak od nich stále čítávám ty zdravice)!
Poznáváte se?