https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-malik-spolecne-s-detmi-proti-suchu-metodika-podle-modelu-ziva-krajina
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Malík: Společně s dětmi proti suchu – metodika podle Modelu Živá krajina

3.5.2023
Průzkum krajiny. Hledání vhodného místo pro tůň.
Průzkum krajiny. Hledání vhodného místo pro tůň.
Svět i klima se rychle mění, a proto už nyní je třeba učit i děti, jak těmto procesům rozumět, jak se negativním změnám bránit či přizpůsobit.
 
Společně s dětmi proti suchu je metodika pro celoroční výuku, která je určena pro 1. stupeň základní školy, a která vzniká již od září 2021. Její tvůrci se pokusili myšlenky a principy vytvořené spolkem Živá voda, z. s., nazvané Model Živá krajina, převést do školního vzdělávání. Cílem Modelu Živá krajina je zejména celoplošná zádrž vody a vytvoření Krajinného plánu adaptace ČR na klimatickou změnu.

Přírodověda ve školách má bohužel stále převážně informativní charakter a vycházky do přírody jsou často považovány za ztrátu času. Opak je pravdou. Pobyt v přírodě učí přímo a intenzivně. Děti berou problémy, které kolem sebe vidí, vážně, a upřímně se chtějí podílet na jejich řešení.

Projekt Společně s dětmi proti suchu zkouší jít dál a posunout vnímání dětí a jejich životního stylu, probudit pocit jejich vlastní důležitosti, směřuje děti k myšlence, že i ony se mohou stát iniciátory změn nakládání s krajinou, že to je v jejich silách.

Metodika se snaží ukázat, že neexistuje „člověk“ a „příroda“, ale že existuje pouze „člověk v přírodě“. Vychýlením přírody z rovnováhy dochází ke škodám. Naopak sebemenší přírodě blízké opatření spustí proces obnovy. Aktivity v metodice jsou zaměřeny na poznávání, jak se na obnově krajiny a na zvyšování odolnosti krajiny vůči změně klimatu podílet – konkrétně na projevy sucha, povodní a péči o krajinu, protože krajina bude vystavována stále častějším a větším extrémům počasí (intenzivní srážky, dlouhá sucha, nečekané povětrnostní jevy aj.). Je nutné se naučit předcházet důsledkům povodní, vysychání krajiny, neúrody aj.

Prostřednictvím zážitků, bádání a zkoumání v přírodě i ve třídě, se děti učí rozpoznávat, co je v krajině dobré a co špatné. Krajina za humny osloví nejlépe. Experimenty pak demonstrují důležité přírodní mechanismy – vypařování vody, ochlazování krajiny, důležitost meandrování toků, příčiny eroze aj.

Pedagogům je nabízen soubor nápadů a aktivit, které mohou využít ve své výuce v jednotlivých hodinách nebo při vedení projektových dnů. Aktivity jsou členěny do tematických celků a pedagog si může zvolit délku trvání projektu i řešení různých segmentů krajiny.

Na základě svých celoročních zkušeností pak mohou děti navrhnout úpravu krajiny ve svém okolí, která povede ke zlepšení stavu přírody a krajiny. Děti mohou na místech, kde vidí, že jsou velké lány polí bez zeleně, navrhnout zasazení stromu nebo aleje či vytvoření mokřadu.

Od září 2022 probíhá ověřování metodiky na třech základních školách. Jednou z nich je ZŠ Prameny, která je zároveň nositelem projektu. Každý týden vyráží učitelé s dětmi ze ZŠ Prameny v Rousínově, a jednou za měsíc lektorky ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov s dětmi ze základních škol v Adršpachu a v Suchém Dole do přírody, aby metodiku pilotovali.

Eroze v krajině. Sledujeme její důsledky
Eroze v krajině. Sledujeme její důsledky

Celý rok se děti 1. stupně zabývají tématy krajina a já, klimatická změna, voda a já, půda, voda v krajině a les. Pod vedením lektorů odhalují souvislosti a přírodní zákonitosti, jak je všechno se vším provázané a učí se vidět vodu a přírodu jako jednu z hlavních podmínek života.

Důležitým cílem metodiky je hledání vhodného způsobu, jak děti zapojit do aktivního občanství a ukázat jim, jak se samy mohou podílet na zmírňování následků klimatických změn. Konkrétním krokem k zapojení dětí bylo setkání, na kterém děti prezentovaly svůj návrh tůňky a mokřadu v Královopolských Vážanech přímo před zastupiteli Rousínova. Představily jim celý projekt, vyjmenovaly všechny benefity nové tůně, od zádrže vody v krajině po navýšení biodiverzity. Od zastupitelů dostaly děti zpětnou vazbu a doplnění informací.

Děti se také zapojily do finanční sbírky pro Živou vodu, navrhly plakát a informační letáčky, vyrobily svíčky z recyklovaného vosku a keramické ozdoby a na vánočních trzích mluvily s lidmi o smyslu projektu a jeho propojení se spolkem Živá voda.

Projekty typu Společně s dětmi proti suchu pomáhají vytvářet hluboký vztah dětí k přírodě. Pokud dítě cítí k přírodě lásku, náklonnost, tak je šance, že se tento postoj přenese do dospělosti, nebo se dokonce přenese do aktivní ochrany krajiny a přírody.

V okamžiku, kdy se dítě osobně podílí na vytvoření konkrétního díla (tůňky, výsadby stromu, úpravy toku potoka), buduje si osobní vztah k domovině, k jejím živočichům a rostlinám. Prostor kolem obce se stává „jeho“ krajinou a vidí nutnost péče o něj.

Dítě může cítit hrdost – toto jsem vytvořil já, toto je tu díky mně a potřeba starat se o své dílo se stane samozřejmostí a s velkou pravděpodobností přejde i do dospělosti. Metodika Společně s dětmi proti suchu je postavena především na budování hlubokého vztahu dětí k okolní krajině a na jejím radostném a citlivém poznávání. Nabízené aktivity, pokusy i zážitky vedou k pochopení, co je v přírodě dobré a co špatné a k touze podílet se na pozitivních změnách, na zádrži vody v krajině a na návratu přírody do rovnováhy.

Tady je vhodné místo pro tůň, její realizace povede ke zvýšení biodiverzity v našem okolí
Tady je vhodné místo pro tůň, její realizace povede ke zvýšení biodiverzity v našem okolí

Pokud chceme změnit přístup společnosti ke krajině a přírodě, je nezbytné oslovit i děti. Činnosti, které se v metodice objevují, zasahují do všech oblastí vzdělávání, rozvíjejí mnohé klíčové kompetence a vedou i k aktivnímu občanství.

Při práci s metodikou přejeme hluboké propojení s přírodou, porozumění přírodním principům v krajině a intenzivní zážitky při jednotlivých hrách, experimentech, invenci při hledání řešení návratu vody do krajiny a radost při jejich realizaci.

Projekt Společně s dětmi proti suchu vznikl ve spolupráci jihomoravské Základní školy Prameny, Rousínov, východočeského Vzdělávacího a kulturního centra Broumov, spolku Živá voda, z. s. a norským zahraničním partnerem - školou v Namsos Kommune. Projekt je financován z Programu vzdělávání Fondů EHP. Metodika bude volně dostupná všem zájemcům, především učitelům na 1. stupni ZŠ, vedoucím environmentálních kroužků, skautským vedoucím atd.

Za kolektiv autorů Jiří Malík, Živá voda, z. s., předseda spolku a spoluautor Modelu Živá krajina
reklama

 
Další informace |
foto - Malík Jiří
Jiří Malík
Autor je předseda Spolku Živá voda, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF a člen Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

3.5.2023 08:41
co se asi děti dozvědí od odborníků?
ve Španělsku je prý velké sucho,proč?
naši odborníci by tam měli odjet a poradit jim ,jak se suchem bojovat,
-mají velké lány polí,
-nezakládají tůňky
-nevykopali meliorace
-a hlavně, nesmí stavět přehrady
kdyby to dodržovali budou mít ve Španělsku vody habaděj nebo i dva habadějě
Odpovědět
va

vaber

3.5.2023 08:45 Reaguje na vaber
a kdyby náhodou naše odborníky ve Španělsku neposlechli a vznikla tam poušť, žádná škoda ,jiní odborníci jim vysvětlí, jak jsou pouště důležité a jaký bohatý život na nich je
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

3.5.2023 09:07
Jestlipak v té metodice také píšou, že půda má svého majitele, který musí se změnami souhlasit? Mám dojem, že dnes se masivně rozmáhá přesvědčení, že kdokoliv vymyslí cokoliv, o čem prohlásí, že je pro dobro klimatu nebo přírody, může majiteli půdy (a nejen půdy) s jeho majetkem provést cokoliv podle vlastního uvážení a nebude za to nést následky.
Už vidím nadšené žáčky v čele s klimaticky planoucí učitelkou, jak jdou na pole skákat před traktor nebo s krumpáčem v ruce a planoucím srdcem vykopávat meliorační trubky nebo třeba sázet doprostřed pole stromečky. Znovu je potřeba už dětem vtloukat do hlavy, že opravdu nemají právo nakládat s cizím majetkem jak se jim zlíbí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.5.2023 09:47 Reaguje na Marcela Jezberová
mě by jen zajímalo, jestli tak jízlivá jste pořád.
Vaše schopnost nadhledu je minimální, stejně tak jako těch co popisujete. Asi by bylo dobré se probrat z normalizačního snění a začít dělat v krajině nějaký managment, nejen vybírat "zisky", které jsou stejně čím dál menší, protože půda je čím dál více znehodnocována vlivy člověka " vlastníka" jak tu horlivě adorujete tak i vysoušení půdy, jenž zvyšuje erozivní potenciál.
Jestliže máte dočinění něco s půdou nebo lesy, tak upřímnou soustrast.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.5.2023 10:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jízlivost vypadá jinak.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2023 15:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Paní ředitelka pouze střízlivě popsala právní rámec věci, nic víc a nic míň.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.5.2023 10:19 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak jest !
Odpovědět
Pe

Petr

3.5.2023 10:49 Reaguje na Marcela Jezberová
A co třeba opačná úvaha - musíme my všichni souhlasit s tím, že majitel nějakou půdu vyplundruje, nechá vyschnout na troud a zničí tím kus živé přírody, nám všem kus životního prostředí a nebude za to nést následky? Má majitel právo dělat s půdou co se mu zlíbí?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.5.2023 15:20 Reaguje na Petr
Samozřejmě ,že má a vy mu do toho nemáte co kecat. Otázka, zda je to správné či ne, je z právního hlediska druhořadá. Zapomeňte na nějaké " my všichni", to se přece po 89 už nenosí nebo najednou ano, když se to zrovna hodí?? Soukromý majetek je nedotknutelný, tak je to přece správné, či ne??
Odpovědět
Pe

Petr

3.5.2023 16:00 Reaguje na pavel peregrin
Soukromý majetek je nedotknutelný do určité míry. Protože Zeměkouli nemá každý svoji vlastní, ale musíme žít všichni společně na jedné jediné, tak soukromý majetek ani nemůže být zcela nedotknutelný, protože existují jiné, vyšší, zájmy. Třeba společné. A tisíce dalších. jinak by si mohl někdo koupit třeba řeku s vodní nádrží, ze které bere pitnou vodu půl státu, a zavřít kohout a udělat z toho kapřín. Nebo si koupit les (prales), ten vykácet a postavit tam třeba spalovnu. Nebo svoje odpadky vyhodit do lesa, olej vylít do řeky,... A další mraky příkladů abyste viděl, že soukromý majetek má velmi podstatná omezení, pokud nějak ovliňuje, nebo může ovlivnit něco/někoho jiného.
A to se týká i půdy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.5.2023 22:56 Reaguje na Petr
V tomhle s vámi naprosto souhlasím!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2023 06:46 Reaguje na Petr
Příklad odhozených vlastních odpadků či oleje vylitého do řeky není šťastný, protože svoje vlastní dáváte na cizí vlastní. Já vám jinak samozřejmě rozumím, nicméně dost často se právo míjí s morálkou.
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2023 17:36 Reaguje na pavel peregrin
Je úplně jedno, jestli ovlivňuju životy druhých ničením vlastního, nebo cizího.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.5.2023 14:46 Reaguje na Petr
A jak je to v případě, že využívám potok protékající mým pozemkem k napouštění tůní a dále posílám méně vody, než na můj pozemek přiteklo?
Odpovědět
Pe

Petr

4.5.2023 17:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Podobné je to i se studní, kterou mnozí považují za vlastní majetek, a do které přitéká voda ze sousedních pozemků.
Toto jsou názorné ukázky toho jak podivně absurdní je chtít vlastnit něco, co je společné. Voda, vzduch, půda, příroda...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.5.2023 09:34 Reaguje na Petr
Ano, ale kolik té vody ze studně vycucá normální člověk a kolik si jí navíc odpaří pan Malík se svými projekty? A ještě do toho naváží děti.

Pokud mám studnu u domu na svém pozemku a vodu se střechy zasakuji, pak může být bilance šul-nul.

Voda, vzduch, půda, příroda..., ano, to je společné ale víceméně lokální a dobře sledovatelné. CO2 je ale tvrdě globální problém milionkrát složitější.
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

10.5.2023 13:32 Reaguje na pavel peregrin
Tak si představte, že ne! ČIŽP by mohla vyprávět :)))))
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

3.5.2023 16:51 Reaguje na Petr
Ano, majitel tu půdu dokonce může prodat na zástavbu, čímž ji zcela připraví o její přirozené vlastnosti. Takové majitele kupodivu nikdo nepranýřuje a nevyžaduje jejich potrestání ani nápravu. Majitel má opravdu právo nakládat se svojí půdou podle vlastního uvážení.
Odpovědět
AM

Anežka M

4.5.2023 10:50 Reaguje na Marcela Jezberová
No pokud pozemek není stavební, tak se jeho majitel může stavět leda na hlavu, ale určitě ne jej svévolně "prodat na zástavbu". O tom jaksi rozhodují územní plány. A na lesním pozemku si taky nemůžete vysázet cokoliv co vás napadne. Podobných příkladů toho, kdy si na "svém" pozemku nemůžete dělat co vás napadne by se našlo neúrekom.

"Vlastnictví" zemědělské/lesní půdy znamená v zásadě jen to, že pouze vy můžete na té půdě hospodařit, případně ji někomu k hospodaření pronajmout. Ale svévolně ji nemůžete zničit, zastavět, odvézt atd.

Nevím co vám a panu Peregrinovi přijde na těchto principech divného. Půda je veřejný statek přesahující zájmy i život jednotlivce a je dobře, že jeho práva jsou ve vztahu k ní omezená. Jestli je tohle podle vás socialistické, tak jen víc socialismu.



Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.5.2023 13:32 Reaguje na Anežka M
Pokud se rozhodnu ze svého pole odvézt ornici, což bych samozřejmě neudělal, tak mi v tom nikdo nezabrání. Zástavba se řídí územním plánem, to máte pravdu, ale zase- pokud se rozhodnu na své půdě postavit uprostřed pole (samozřejmě nesmyslný) hangár, tak mi v tom opět nikdo nezabrání.
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

10.5.2023 13:23 Reaguje na Marcela Jezberová
Jistě, stříhat křidélka od mala, mohly by nám dětičky planout pro nějaké vyšší ideály a to co? Nechceme! Pro Vaše info, paní Marcelko, děti z té konkrétní školy v terénu vytipovaly místo, kde by mohla být tůň, zpracovaly projekt, včetně kontroly historických map a pramenů, aby si ověřily, že tam dříve, před komunistickou normalizací, voda byla. Pak samy - podotýkám, že děti ve věku 6-11let - odprezentovaly svůj nápad obci, kde jim užaslí úředníci sdělili, že přesně v tom místě, nezávisle na jejich iniciativě, mají tůň v plánu realizovat. Takže tak :).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.5.2023 09:22
Mně se tahle iniciativa líbí , smysl práce s dětmi je chvályhodný a určitě je lepší i pro ně vycházka do přírody spojená se zajímavým vykládáním a ukázkami , než koukání do telefonů a mlácení prázdné slámy na sociálních sítích.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.5.2023 10:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud u toho není masáž vyznavačů zeleného náboženství, že !
Odpovědět
AB

Antonín Bílý

10.5.2023 16:07 Reaguje na smějící se bestie
Lepší zelené než rudé, lepší zelené než modré...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.5.2023 13:03
Pan Malík, bohužel, není schopen pochopit to, že když někde zadrží vodu a následně odpaří více vody než tam naprší, tak ta voda bude jinde chybět. A s tímto intelektuálním vybavením se pustil i do výchovy dětí... Působí asi jako učitel fyziky, co děti učí o uskutečnitelnosti perpetua mobile.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2023 20:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Máte pravdu, nic nelze přehánět. Zadržovat přebytky při povodních
ano, ale zadržovat i minimální srážky dopadne tak, že pod mokřady
vyschnou potoky a řeky. Copak na to poví ryby a sousedé za hranicí,
když k nim potečou pouze nedočištěné splašky? Zadržování vody bez
možnosti regulace odtoku je pro toky vytvářením přebytků( mokřad
je nasycen a už žádnou vodu není schopen absorbovat) a nebo nedostatku ( i malé srážky zachytí a odpaří mokřad). Musíme se
zaměřit pouze na ty nadměrné srážky a ty jímat v přehradách s
možností za sucha toky dotovat vodou z přehrad. Bez přehrad tak
půjdeme cestou od extrému k extrému, jak tomu bývalo v pravěku.
Řeky se buď rozlévaly po krajině a nebo zcela vysychaly. Koukněte
se lidičky do světa, kde neprší třeba jako v tropech a jakou
cestou tam lidé jdou. Zadržují přívalové deště na horší časy,
kdy potřebují zavlažovat zemědělskou půdu a nespoléhají se na
krajinu podobné té, kdy bylo na Zemi setina lidí! Nedopusťme odpařování vody z obrovské plochy plytkých a sluncem se rychle prohřívajících tůní a mokřadů, ze kterých za sucha do potoka nic nepoteče. Hluboká studená nádrž s daleko menší plochou zachytí
v retenčním prostoru i povodeň a odpaří se z ní daleko méně vody, než z těch tisíců "kaluží". Momentálně má asi pan Malík radost
i s "mokřadů" na polích, ale zemědělci už tak nadšení nejsou.
Mnohde není zaseto, zasazeny brambory a pokud bude zase "sucho",
tak to je pouze neschopností půdy jímat vodu. Ekologové prosadili
agroenergetiku a zemědělci se ji chopili jako výnosnějšího kšeftu,
než pěstovat potraviny, pícniny a chovat dobytek.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.5.2023 12:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Jasně, mně toto vysvětlovat nemusíte. Měl by to pochopit hlavně pan Malík a nepropagovat zatůňování celé Evropy jak v minulém svém článku. A hlavně tyto blbosti nevtloukat do malých hlaviček.
Odpovědět
Tiziana M

Tiziana M

10.5.2023 13:28 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, Váš utkvělý mentální vzorec Vám zde poměrně fundovaně a poměrně trpělivě jiní diskutující vysvětlují, nicméně zdá se, že přesně touto neschopností problematiku pochopit, trpíte sám. Dle Vaší logiky by nejlépe prosperovala poušť, kde o vodu soupeří minimum vegetace, která by něco nežádoucně odpařovala. A naopak, deštný prales by nemohl existovat, natož být deštný. Když jste se zasekl na osobě pana Malíka, poslechněte nějakýho Cílka, třeba se zadaří ten Váš mentální stupor prokopnout.
Odpovědět
AB

Antonín Bílý

10.5.2023 16:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Podle Vaší logiky pane Svobodo je lepší vodu odvést pryč, vyplavit pár domů, obcí a měst po proudu, když je jí najednou hodně a poslat ji do moře i s tunami ornice, pak pochopitelně mít tam, odkud jsem ji odvedl, v půdním profilu vody málo - jinými slovy mít sucho, mít nižší a nižší hladinu spodní vody, až na ni naše čerpadla na pitnou vodu nedosáhnou... ?? Podle vaší logiky by tohle mělo být lepší, než ji po dešti zadržet na místě, část nechat vsáknout hlouběji a část klidně nechat odpařit, což jak známo ovzduší ochlazuje? Fakt nerozumím tomu, proč by váš způsob měl být ten dobrý a chytrý.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.5.2023 23:14
Podle mého názoru je dobré v rámci školní výchovy a vzdělávání seznamovat děti s ochranou přírody podobným způsobem. Jestliže se děti v terénu zapojí aktivně do sledování a hodnocení okolí své obce, jejich zájem o ochranu životního prostředí a péči o své okolí má šanci se daleko více rozvinout. Téhle iniciativě fandím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2023 06:48 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud bude děti s přírodou seznamovat člověk zkušený a znalý praxe, je to jistě chvályhodné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.5.2023 08:19 Reaguje na Majka Kletečková
Nejsnáze se dá k zelené ideologii přesvědčit děti a ty, kteří pouze čerpají moudra z příruček aktivistů. Takoví pak moudra papouškují
a píšou oslavné ódy na takové činy. Přizve pan Malík k takové "výchově" i oponenty a nebo to není žádoucí? Je to jako v minulosti, kdy platil pouze jeden názor a nikdo nesměl učit děti něco jiného.
Naštěstí dospěli a nabyli studiem a zkušenostmi názor vlastní.
Některé mentální omezenost neopustila a pro ně jsou pak příručky.
Budiž, alespoň se dětem někdo věnuje, tak jak to někteří činili v
minulosti taky, ale prosím o vyrovnanost a nikoliv pouze o jeden
jediný "správný" názor. To pak zavání vymývanim mozků, které už
postihlo některé dospělé (přesně tak, naprosto souhlasím, této
iniciativě fandím atd., jak od nich stále čítávám ty zdravice)!
Poznáváte se?
Odpovědět
AB

Antonín Bílý

10.5.2023 16:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Jestli správně rozumím pane Macháčku, tak jste oponent zelené krajiny, biodiverzity a vody v krajině, protože to je přesně to, co pan Malík podporuje a o čem je přesně tahle metodika. Zajímalo by mě tedy, jakou proti tomu máte alternativu? Beton? Poušť? Byznys? Budete jíst a pít peníze? Koupíte si zeleň, vodu, přírodu? Odkud až široko daleko nebude? Jistě doufáte, že dřív umřete, než to nastane a tak je vám to jedno. Co je vám po vašich dětech a vnoučatech, ať se s tím trápí oni.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist