Jiří Malík: Společně s dětmi proti suchu – metodika podle Modelu Živá krajina

Průzkum krajiny. Hledání vhodného místo pro tůň.

Zdroj | Škola Prameny

Přírodověda ve školách má bohužel stále převážně informativní charakter a vycházky do přírody jsou často považovány za ztrátu času. Opak je pravdou. Pobyt v přírodě učí přímo a intenzivně. Děti berou problémy, které kolem sebe vidí, vážně, a upřímně se chtějí podílet na jejich řešení.

Projekt Společně s dětmi proti suchu zkouší jít dál a posunout vnímání dětí a jejich životního stylu, probudit pocit jejich vlastní důležitosti, směřuje děti k myšlence, že i ony se mohou stát iniciátory změn nakládání s krajinou, že to je v jejich silách.

Metodika se snaží ukázat, že neexistuje „člověk“ a „příroda“, ale že existuje pouze „člověk v přírodě“. Vychýlením přírody z rovnováhy dochází ke škodám. Naopak sebemenší přírodě blízké opatření spustí proces obnovy. Aktivity v metodice jsou zaměřeny na poznávání, jak se na obnově krajiny a na zvyšování odolnosti krajiny vůči změně klimatu podílet – konkrétně na projevy sucha, povodní a péči o krajinu, protože krajina bude vystavována stále častějším a větším extrémům počasí (intenzivní srážky, dlouhá sucha, nečekané povětrnostní jevy aj.). Je nutné se naučit předcházet důsledkům povodní, vysychání krajiny, neúrody aj.

Prostřednictvím zážitků, bádání a zkoumání v přírodě i ve třídě, se děti učí rozpoznávat, co je v krajině dobré a co špatné. Krajina za humny osloví nejlépe. Experimenty pak demonstrují důležité přírodní mechanismy – vypařování vody, ochlazování krajiny, důležitost meandrování toků, příčiny eroze aj.

Pedagogům je nabízen soubor nápadů a aktivit, které mohou využít ve své výuce v jednotlivých hodinách nebo při vedení projektových dnů. Aktivity jsou členěny do tematických celků a pedagog si může zvolit délku trvání projektu i řešení různých segmentů krajiny.

Na základě svých celoročních zkušeností pak mohou děti navrhnout úpravu krajiny ve svém okolí, která povede ke zlepšení stavu přírody a krajiny. Děti mohou na místech, kde vidí, že jsou velké lány polí bez zeleně, navrhnout zasazení stromu nebo aleje či vytvoření mokřadu.

Od září 2022 probíhá ověřování metodiky na třech základních školách. Jednou z nich je ZŠ Prameny, která je zároveň nositelem projektu. Každý týden vyráží učitelé s dětmi ze ZŠ Prameny v Rousínově, a jednou za měsíc lektorky ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov s dětmi ze základních škol v Adršpachu a v Suchém Dole do přírody, aby metodiku pilotovali.

Eroze v krajině. Sledujeme její důsledky

Zdroj | Škola Prameny

Celý rok se děti 1. stupně zabývají tématy krajina a já, klimatická změna, voda a já, půda, voda v krajině a les. Pod vedením lektorů odhalují souvislosti a přírodní zákonitosti, jak je všechno se vším provázané a učí se vidět vodu a přírodu jako jednu z hlavních podmínek života.

Důležitým cílem metodiky je hledání vhodného způsobu, jak děti zapojit do aktivního občanství a ukázat jim, jak se samy mohou podílet na zmírňování následků klimatických změn. Konkrétním krokem k zapojení dětí bylo setkání, na kterém děti prezentovaly svůj návrh tůňky a mokřadu v Královopolských Vážanech přímo před zastupiteli Rousínova. Představily jim celý projekt, vyjmenovaly všechny benefity nové tůně, od zádrže vody v krajině po navýšení biodiverzity. Od zastupitelů dostaly děti zpětnou vazbu a doplnění informací.

Děti se také zapojily do finanční sbírky pro Živou vodu, navrhly plakát a informační letáčky, vyrobily svíčky z recyklovaného vosku a keramické ozdoby a na vánočních trzích mluvily s lidmi o smyslu projektu a jeho propojení se spolkem Živá voda.

Projekty typu Společně s dětmi proti suchu pomáhají vytvářet hluboký vztah dětí k přírodě. Pokud dítě cítí k přírodě lásku, náklonnost, tak je šance, že se tento postoj přenese do dospělosti, nebo se dokonce přenese do aktivní ochrany krajiny a přírody.

V okamžiku, kdy se dítě osobně podílí na vytvoření konkrétního díla (tůňky, výsadby stromu, úpravy toku potoka), buduje si osobní vztah k domovině, k jejím živočichům a rostlinám. Prostor kolem obce se stává „jeho“ krajinou a vidí nutnost péče o něj.

Dítě může cítit hrdost – toto jsem vytvořil já, toto je tu díky mně a potřeba starat se o své dílo se stane samozřejmostí a s velkou pravděpodobností přejde i do dospělosti. Metodika Společně s dětmi proti suchu je postavena především na budování hlubokého vztahu dětí k okolní krajině a na jejím radostném a citlivém poznávání. Nabízené aktivity, pokusy i zážitky vedou k pochopení, co je v přírodě dobré a co špatné a k touze podílet se na pozitivních změnách, na zádrži vody v krajině a na návratu přírody do rovnováhy.

Tady je vhodné místo pro tůň, její realizace povede ke zvýšení biodiverzity v našem okolí

Zdroj | Škola Prameny

Pokud chceme změnit přístup společnosti ke krajině a přírodě, je nezbytné oslovit i děti. Činnosti, které se v metodice objevují, zasahují do všech oblastí vzdělávání, rozvíjejí mnohé klíčové kompetence a vedou i k aktivnímu občanství.

Při práci s metodikou přejeme hluboké propojení s přírodou, porozumění přírodním principům v krajině a intenzivní zážitky při jednotlivých hrách, experimentech, invenci při hledání řešení návratu vody do krajiny a radost při jejich realizaci.

Projekt Společně s dětmi proti suchu vznikl ve spolupráci jihomoravské Základní školy Prameny, Rousínov, východočeského Vzdělávacího a kulturního centra Broumov, spolku Živá voda, z. s. a norským zahraničním partnerem - školou v Namsos Kommune. Projekt je financován z Programu vzdělávání Fondů EHP. Metodika bude volně dostupná všem zájemcům, především učitelům na 1. stupni ZŠ, vedoucím environmentálních kroužků, skautským vedoucím atd.