https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-mastera-ledy-se-konecne-pohnuly-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Maštera: Ledy se konečně pohnuly 2

19.10.2011
Chtěl bych čtenáře Ekolistu informovat o stavu věcí v hlukové legislativě, jejíž přepracování přislíbil dne 23.2.2011 před poslanci Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny hlavní hygienik MUDr. Michael Vít.
 

Po úvodních příslibech že bude uspořádán odborný seminář pro poslance Výboru pro zdravotnictví i pro veřejnost, bylo projednávání měření a vyhodnocování hluku přesunuto na Podvýbor pro zdravotnictví, na čtvrtek dne 3.11.2011 v odpoledních hodinách.

Podrobnosti jsou popsány v příspěvku s názvem Veřejnost se radovala předčasně, který jsem mailem rozeslal všem poslancům Výboru pro zdravotnictví, novinám, rozhlasu i televizím. Zde je tento příspěvek v příloze.

Se způsobem vytváření nových zákonů Hlavním hygienikem ČR jsme dne 5.10.2011 vyjádřili naprostý nesouhlas u pana ministra zdravotnictví. Zpráva o jednání s panem ministrem Leošem Hegerem je přístupná např. na stránkách ekolist.cz v oddílu publicistika.

K objasnění situace v kritizované hlukové legislativě u nás, byl Českou televizí natočen pořad, kde se k situaci vyjádřil i místopředseda Výboru pro zdravotnictví pan poslanec Jaroslav Krákora i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny paní Kateřina Klasnová. Vznikl 16 minutový pořad Nedej se a budete jej moci shlédnout v neděli 23.10.2011 od 11 hodin a 35 minut na ČT 2 a v internetovém vysílání pak kdykoliv.

Absenci původně přislíbeného odborného semináře pro poslance a veřejnost nyní nahrazujeme postupným osobním jednáním s jednotlivými poslanci, aby při jednání Podvýboru pro zdravotnictví dne 3.11.2011 věděli, o čem hlasují.

Cesta poněkud nestandardní, ale jinou cestu pro informování poslanců prozatím nevidím.

Příloha:

Veřejnost se radovala předčasně. (Recenze NV 4).

Před několika měsíci lidé na demonstracích protestovali proti Ministerstvem zdravotnictví oznámenému záměru, navýšit limity hluku pro denní dobu o 5 dB a v noci o 5 až 10 dB. Pak bylo s velkou slávou oznámeno, že hlukové limity navyšovány nebudou, že zůstanou na dosavadní úrovni 60 dB pro denní dobu a 50 dB pro noční dobu. Ale hlavní hygienik ČR, a Národní referenční laboratoř jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví - si možnost navýšit hluk pro obyvatelstvo zajistili jiným způsobem.

Dne 24.8.2011 se o možnost navýšit hluk přičinil hlavní hygienik ČR Michael Vít tím, že se jemu osobně naskytla příležitost, na vládě předložit návrh, který je sice o něčem jiném, ale který ve skutečnosti navýšení hluku pro obyvatelstvo umožňuje. Šlo totiž o povinnost implementovat Směrnici EU č. 2002/44/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců vystaveným rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi). Tohoto návrhu bylo ale využito i pro změny jiné a s tím se svezlo i zrušení dosavadního Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. od 1.11.2011. Pro nepřítomnost samotného ministra zdravotnictví Leoše Hegera, nový návrh předkládal sám hlavní hygienik ČR Michael Vít.

Podíváme-li se na věc blíže, pak zjistíme, že:
Podle důvodové zprávy nové Nařízení vlády upravuje:
– hygienické limity hluku a vibrací při práci,
– hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor,
– hygienické limity pro chráněné venkovní prostory staveb,
– hygienické limity pro chráněné vnitřní prostory staveb,
– způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu.
– V novém návrhu jsou hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněných venkovních prostorech staveb a chráněných vnitřních prostorech, číselně stejné, jako v současném Nařízení vlády č. 148/2006 Sb.
– Novým návrhem dochází údajně k upřesnění postupu při měření a hodnocení hluku a vibrací v komunálním i pracovním prostředí,
– V novém návrhu se stanoví pojem Charakteristický letový den, který je dosud jen v Metodickém návodu hlavního hygienika ze dne 19.2.2007 pro měření a hodnocení hluku z leteckého provozu.
– V novém návrhu jsou nově stanoveny limity pro vibrace přenášené na ruce člověka po dobu do 10 minut a do 20 minut se zvýšením limitu o 4 až 5 dB, přičemž celoživotní expozice člověka zůstává údajně nezměněna.
– V novém návrhu je stanoveno, že platnost dosavadního Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací k 1.11.2011 končí.

Některé body nového Nařízení vlády ale představují pro občany, oproti předchozímu stavu, dosti značné zhoršení ochrany jejich zdraví – viz dále.

Nejistota měření.

– Dříve se měřilo v souladu s dopisem Hlavního hygienika ČR Michaela Víta ze dne 23.7.2007 čj. 32.0-21.6.2007/23679 (viz příloha), kde je uvedeno, že při nejistotě 2 dB, bude limitní hodnota 60 dB ve dne a 50 dB v noci snížena o 2 dB. Pro denní dobu bude Hygienická stanice požadovat naměřenou hodnotu do 58 dB a pro noční dobu hodnotu do 48 dB. Nejistota měření šla k tíži žadatele o kolaudaci dopravní stavby, nikoliv k tíži obyvatelstva.
– Nové nařízení vlády řeší nejistotu měření zcela opačně: Zavádí rozhodování na horní rozhodovací hladině, to znamená, že hodnota nejistoty se ke stanovenému limitu přičítá. Je to vlastně navýšení hlukového limitu o hodnotu nejistoty.

Podle nového předpisu je limit s určitostí překročen až po naměření 62 dB pro denní dobu a po naměření 52 dB pro noční dobu. Zhoršení vyhodnocení hluku změnou metodiky vyhodnocování hluku oproti dřívějšímu stavu dříve a nyní je – 2 dB a + 2 dB = 4 dB. Nejistota měření jde nyní k tíži obyvatelstva.

Ke zhoršení ochrany obyvatelstva hlukem přistupuje ještě i další změna ve vyhodnocování hluku, kdy se z naměřené hodnoty nyní musí odečíst hodnota 3 dB, aby bylo dosaženo velikosti tzv. „dopadajícího zvukového pole“ - viz dále.

Změna „dolní rozhodovací hladiny“ na „horní rozhodovací hladinu“, snížila ochranu obyvatelstva o 4 dB.

K tomu přistoupila změna v odečítání 3 dB od naměřeného výsledku, aby byl hluk definován jako tzv. „dopadající zvukové pole“. Pak dostaneme zhoršení ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem celkem o 4 + 3 = 7 dB.

Za nesprávnou lze považovat skutečnost, že k velikosti „dopadajícího zvukového pole“ , kde je předepsáno odečíst od naměřené hodnoty 3 dB, hlavní hygienik ČR ponechal původní velikost hlukových limitů z doby, kdy se používalo klasické měření 2 m před fasádou domu včetně odrazů, kterým se člověk vyhnout nemůže.

Pokud je pro získání „dopadajícího zvukového pole“ nutno od změřené hodnoty odečíst 3 dB, pak by bylo vhodné o tytéž 3 dB snížit i stávající hlukové limity, aby dřívější stupeň ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem zůstal nezměněn. Ministerstvo zdravotnictví místo toho, aby před nadměrným hlukem obyvatelstvo chránilo, se rozhodlo, že novým Nařízením vlády dosavadní ochranu obyvatel zhorší.

Další zhoršení ochrany obyvatelstva u vibrací.

– Limity pro krátkodobé vibrace přenášené na ruce člověka se podle nového Nařízení vlády zhoršují o 4 až 5 dB.

Nesmyslný pojem Charakteristický letový den:
– Pojem Charakteristický letový den má údajně zohledňovat průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobého působení hluku.

Průměrování za 6 měsíců má ale na obyvatelstvo řadu těchto negativních dopadů:
Naměřené výsledky mohou být nižší i vyšší okolo stanovené limitní hodnoty. Jinými slovy řečeno, průměrování za 6 měsíců umožňuje limitní hodnoty pro 16 hodin každého dne a pro 8 hodin každé noci nedodržovat.

Působením Charakteristického letového dne Hygienická služba není schopna vypočítat údaj, zda byl nebo nebyl minulý den nebo minulou noc stanovený hlukový limit splněn, nebo překročen. Musí se čekat 6 měsíců, než je možno průměr v Charakteristickém letovém dni, tj. za 6 měsíců vypočítat.

Vzhledem k 6 měsícům zpoždění v určení, zda byl, nebo nebyl hlukový limit splněn, nebo překročen, nelze nápravu protiprávního stavu vůbec realizovat. (To bylo zřejmě jedním z hlavních cílů, aby náprava protiprávního hlukového stavu možná vůbec nebyla). Průměrování hluku za 6 měsíců bylo Národní referenční laboratoří vymýšleno nepochybně proto, aby bylo zvýhodněno letiště oproti potřebě lidí, žít v podmínkách jednoznačně stanovených v Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Zrušením platnosti tohoto předpisu k 1.11.2011 ochrana lidí podle tohoto předpisu končí. Rozdíl mezi výpočtem hluku jako energetický průměr a výpočtem jako charakteristický letový den - (to je průměrování za 6 měsíců), je buďto nulový, nebo jen několik málo desetin dB, což je rozdíl velmi malý a z praktického hlediska pro provoz na letišti nevyužitelný.

Přesto je výpočet podle Charakteristického letového dne, ode dne platnosti Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví ze dne 19.2.2007, až do současnosti používán.

Národní referenční laboratoř jako poradní orgán Hlavního hygienika ČR nepochybně minimální rozdíl mezi výpočtem hluku jako energetického průměru a podle průměrování za 6 měsíců nepochybně zná, přesto tento nesmyslný a nic neřešící pojem Charakteristický letový den do nového Nařízení vlády zařadili. Zřejmě proto, aby dosavadní předpisy byly ještě více zapleveleny a hlavně, aby byla znemožněna normální činnost hygienické službě, o čemž jsem se už zmínil výše. Podrobnosti i s konkrétními čísly i názvy měřených míst v okolí letiště Praha jsou v materiálu „ Charakteristický letový den a jeho využití“, který byl už v únoru 2011 mailem rozeslán všem poslancům Výboru pro zdravotnictví PS, hlavnímu hygienikovi Michaelu Vítovi, Tomáši Hellmuthovi , ombudsmanovi a mnohým dalším zainteresovaným. (Viz příloha). Na tyto, poslancům Výboru pro zdravotnictví předložené materiály nereagoval nikdo ani přímo na jednání dne 23.2.2011, ani nikdo do současné doby. A to přesto, že na jednání byl přítomen jak hlavní hygienik Michael Vít, tak i vedoucí Národní refenční laboratoře Tomáš Hellmuth. O této věci mělo být jednáno na semináři Výboru pro zdravotnictví nejprve v březnu, pak v červnu, pak v září, později v říjnu 2011. Od odborného semináře bylo bohužel upuštěno, problematika měření a vyhodnocování hluku byla přesunuta k projednání na Podvýbor pro zdravotnictví.

Nedemokratický paragraf č. 31 zákona č. 258/2000 Sb.

Nelze přijmout současný stav, kdy podle § 31 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví jsou obyvatelé v dosahu nadnormového leteckého hluku stavěni před hotovou věc, že se musejí smířit s vyhlášením tzv. „ochranného hlukového pásma letiště“ a s pobytem v zóně s nadlimitním hlukem, aniž by se mohli proti tomu bránit.

Za správné a demokratické bych považoval, kdyby se předem někdo v závazném místním referendu lidí zasažených nadlimitním hlukem z leteckého provozu zeptal, zda a za jakých podmínek by s hlukem o nadnormové velikosti souhlasili.

Setrvání na dosavadních limitech 60 dB ve dne a 50 dB v noci ještě neznamená, že se v ochraně obyvatelstva před hlukem nic nemění. Mění se, a to poměrně hodně, a to v neprospěch obyvatelstva.

– Dále bych chtěl ukázat, že setrvání na původních hlukových limitech 60 dB pro denní dobu a 50 dB pro noční dobu, což Ministerstvo zdravotnictví nyní zdůrazňuje, ještě vůbec neznamená, že hluková situace zůstává pro občany nezměněna. Bohužel, změněna je. Pro hluk z leteckého provozu do hry vstupuje Metodický návod Ministerstva zdravotnictví ze dne 19.2.2007, jehož působením jsou naměřené údaje číselně podhodnocovány zhruba o 3 až 10 dB. O tyto 3 až 10 dB je pak možno číselně upravené údaje navyšovat až k hodnotám limitním a přitom formálně norma překročena není. Je to kouzlení s čísly, aby byl výsledek co nejméně přehledný. Podrobnosti jsou na příloze s názvem „Metodický návod Ministerstva zdravotnictví čj. OVZ-32.0 19.2.2007/6306 podhodnocuje výsledky měření a vyhodnocování hluku z leteckého provozu těmito výpočtovými operacemi“. I tento materiál dostali všichni poslanci Výboru pro zdravotnictví PS, hlavní hygienik Michael Vít, Tomáš Hellmuth, ombudsman a další zainteresovaní do svých mailových schránek. Prozatím se nikdo z oslovených neozval, aby mi sdělil, zda s těmito materiály souhlasí, či nikoliv a proč.
– Správně je popsaná v § 11, odstavci (5) definice ochrany sluchových orgánů posluchačů. Zní: Hygienický limit pro zvuk elektronicky zesilované hudby se v prostoru pro posluchače stanoví pro dobu T = 4 hodiny = 100 dB.
Je důležité, že si tvůrci nového předpisu konečně všimli toho, že je nutno maximální přípustnou zvukovou expozici posluchačů stanovit jak pro posluchače uvnitř, tak i pro posluchače ve venkovním prostředí – pod širákem. Jsem pouze zvědav, kdo bude tento hlukově - expoziční limit všem Technařům a podobným velmi hlučným hudebním souborům měřit. Je také nutno určit, jak daleko od „beden“ by měl odborný měřič hluku se svým hlukoměrem stát a zda je nutno získávat číselnou velikost dopadajícího zvuku odečtením hodnoty 3 dB od změřené hodnoty, nebo zda bude určována velikost hluku včetně odrazů od stěn místnosti, nebo od fasád, protože těmto odrazům se žádný posluchač vyhnout nemůže.
Zvážit by se mělo při vyhodnocování hluku z elektronicky zesilované hudby i případné použití váhového filtru C namísto všeobecně používaného filtru A, což je podrobně popsáno v časopisu Hygiena č. 2/2011 s názvem „Nízkofrekvenční hluk z venkovní reprodukce hudby a jeho vliv na zdraví nezúčastněných osob v okolí“ od autorů Národní referenční laboratoře pod vedením Tomáše Hellmutha.
– Nové Nařízení vlády bohužel vůbec neřeší regulaci zbytečného hluku v našem životním prostředí, např. podle Směrnice EU č. 2002/49/EC ze dne 25.6.2002 o hodnocení a řízení hluku v životním prostředí, podle které by měla být hluková zátěž obyvatelstva ve veřejném prostoru snižována. Kroky, které v současné době Ministerstvo zdravotnictví do naší legislativy prosadilo, mají trend zcela opačný. Povolená hluková zátěž obyvatelstva je naopak proti předchozímu stavu zvyšována.

Trend snižovat zbytečný hluk v našem životním prostředí lze popsat těmito slovy:
– Jakákoliv osoba by se měla vyvarovat toho, aby zbytečně nezvyšovala hluk ve veřejném prostoru užívaném ostatními lidmi. Jde o zákonnou obranu proti bezohledným lidem, kteří v rozporu se Směrnicí EU č. 2002/49/ES zbytečně a vědomě zatěžují veřejné prostory (ulice, podchody, prodejny, dvorky, zahrady) nežádoucí hudbou, rámusem, nežádoucím dálkovým šířením elektronicky zesilované hudby pořádané pod širým nebem, bezohledným rušením klidu v širokém okolí sportovních letišť zvláště o víkendech, rušením klidu bezohledným provozováním hlučných automobilových a motocyklových závodů, hlučnými jízdami čtyřkolkářů, hlasitým pískáním a vřeštěním doma chovaného cizokrajného ptactva (např.papouška) vystavovaného na odiv do veřejného prostoru apod.
Tím vším je porušováno právo třetích a dalších osob na svobodné a nerušené užívání bytů, neoprávněný zásah do osobnostních práv člověka (důstojné životní podmínky, soukromí, zdraví ), dle Sborníku veřejného ochránce práv ze dne 5.1.2010 může jít o vědomé narušování veřejného pořádku a soužití, porušování Stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj MMR čj. 21280/99-32, porušování Stanoviska Nejvyššího správního soudu ze dne 2.2.2006 čj. As 44/2005-116, protože těmito svévolnými hlukovými ataky na veřejnost není vytvářena atmosféra klidného bydlení, ale naopak, zcela zbytečný rámus, který lidem a přírodě škodí.

Kontrolu nad dodržováním tohoto nařízení by měla provádět přímo Policie ĆR i Městská policie, bez nutnosti zdlouhavého a nákladného řízení před soudem dle § 127 Občanského zákoníku. Tímto opatřením by se hladina zbytečného hluku působeného nezodpovědnými lidmi, v souladu se Směrnicí EU č. 2002/49/EC v krátké době snížila. Tuto, ani podobnou definici zbytečného hluku jsem v novele Nařízení vlády č. 272/2011 nenašel.

Ač to není v novém Nařízení vlády zřetelně uvedeno, vyhodnocování hluku v komunálním prostředí se má nyní provádět nikoliv přímo podle Nařízení vlády, ale podle Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010, což je skryto pod pod označením „upřesnění postupu při měření a hodnocení hluku a vibrací“ - viz výše.

Pro získání velikosti hlukové zátěže (expozice) pro člověka 2 m před fasádou domu se do 1.11.2010 používalo měření hlukoměrem s měřícím mikrofonem s kulovou charakteristikou a naměřený výsledek po dobu 16 hodin ve dne a po dobu 8 hodin v noci, byla přímo průměrná ekvivalentní hladina akustického tlaku (expozice) pro člověka 2 m před fasádou domu.

V novém Nařízení vlády byla ale zavedena úprava, že se od hlukoměrem změřeného výsledku musí odečíst 3 dB, aby vznikla velikost tzv. „dopadajícího zvukového pole“. Ve výsledku je tím odečtena velikost odraženého zvuku od budov, přičemž je zachována jen velikost odrazu zvuku od země.

V praxi jsme však nezjišťovali velikost „dopadajícího zvuku“, ale skutečné imisní hodnoty hluku, které se od velikosti dopadajícího hluku odlišují tím, že obsahují i složky hluku odraženého, kterým se člověk jsoucí před fasádou budovy, vyhnout nemůže.

Máme-li po odečtení 3 dB „ velikost dopadajícího zvukového pole“ a chceme získat zpět velikost expozice člověka 2 m před fasádou budovy včetně odrazů od budov, máme možnost, k hodnotě „dopadajícího zvukového pole“ 3 dB opět přičíst. Umožňuje to norma ČSN ISO 1996-1 a ČSN ISO 1996-2, část 2 – určování hladin prostředí.

Má-li se podle nového způsobu porovnávat hluk v hodnotách „dopadajícího zvukového pole“, pak by neměly být používány číselné hodnoty normy z doby, kdy se měřil hluk včetně odrazů od budov. Číselné hodnoty normy by měly být o 3 dB sníženy, abychom dostali měřenou hlukovou zátěž stejnou, jako před Metodickým návodem Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010.

Druhá možnost by byla, vrátit se k původnímu způsobu měření a vyhodnocování, které se používalo před 1.11.2010 – tj. používat údaje naměřené 2 m před fasádou budov i včetně odrazů od budov a bez odečítání 3 dB.

Schválením nového Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví ze dne 1.11.2010 i novým Nařízením vlády č. 272 ze dne 24.8.2011, které prosadil hlavní hygienik ČR Michael Vít, k navýšení přípustné hlukové zátěže obyvatelstva prokazatelně došlo.

Proto se domnívám, že bude nutno mít neustále pod kontrolou nejen změny ve Vládních nařízeních a zákonech, ale i v Metodických návodech Ministerstva zdravotnictví, které ve skutečnosti ovlivňují výsledek více, než si mohl kdo představovat.

Jak je patrno, nevyřešených problémů v měření a vyhodnocování hluku je více.
Očekávám, že poslanci Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny umožní, aby problematika hluku byla řádně prodiskutována a navržena taková opatření, která nebudou ochranu obyvatelstva před hlukem zhoršovat.

Jiří Maštera a kolektiv spolupracovníků.


reklama

 
Jiří Maštera
Autor dlouhodobě usiluje o nápravu hlukové legislativy
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist