https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-dlouhy-jake-jsou-vysledky-summitu-osn-pro-klimatickou-akci-2019
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Dlouhý: Jaké jsou výsledky Summitu OSN pro klimatickou akci 2019?

1.10.2019
Nejezděte na klimatický summit s projevem – přivezte plán. Antonio Guteress.
Nejezděte na klimatický summit s projevem – přivezte plán. Antonio Guteress.
Foto | UN Geneva / Flickr
Především je nutné podotknout, že je trochu obtížné se vyznat v tom, co vše se vlastně v OSN v New Yorku v týdnu od 20. do 29. září dělo – bylo zde zorganizováno více velkých akcí, které nějakým způsobem souvisely s klimatickou změnou – dohromady pět různých summitů a k tomu zde probíhala také všeobecná rozprava Valného shromáždění OSN, kde se hodně klimatická změna též probírala. Uskutečnilo se například zvláštní zasedání k Cílům udržitelného rozvoje OSN, byl zde také Klimatický summit mládeže. Přímo ke klimatické krizi zde však proběhla akce s názvem 2019 UN Climate Action Summit a toto zasedání trvalo pouze jeden den (pondělí 23. září 2019).
 

Klimatický summit, svolaný generálním tajemníkem OSN Antonio Guteressem, měl inspirovat jednotlivé státy světa, aby zvýšily své závazky na řešení klimatické krize. Zasedání mělo proto neobvyklou režii. "Nejezděte na klimatický summit s projevem – přivezte plán," vzkázal generální tajemník OSN hlavám států a vlád před summitem a na plenárním zasedání měli mluvit pouze zástupci států, regionů a firem, kteří se řídili jeho pokyny. Aby představitel země získal místo na projev, musel podle činitelů OSN přislíbit alespoň jednu ze tří věcí:

● že do roku 2050 bude uhlíkově neutrální;
● že „výrazně“ zvýší závazek ke snížení národních emisí (Nationally Determined Contribution);
● že učiní „smysluplný“ příslib příspěvku do Zeleného klimatického fondu (Green Climate Fund), fondu peněz poskytnutých bohatými zeměmi, aby pomohly rozvojovým zemím zbavit se fosilních paliv a zvýšit svou odolnost proti změně klimatu.

I když náš pan premiér prohlašoval před novináři, že na summitu nechce mít prázdná prohlášení, skutečnost byla taková, že mu možnost vystoupení nebyla nabídnuta, protože nemohl slíbit nic v rámci stanovených pravidel. Jeho neustále opakované tvrzení, že my Pařížskou dohodu plníme, na rozdíl od jiných, je velmi zavádějící – v roce 2019 není žádný termín, ve kterém by se hodnotilo plnění závazků a především závazky jsou dané dobrovolnými (ale právně závaznými) sliby jednotlivých zemí. Pokud si některá země stanoví nízké závazky, jednoduše je plní. Čas na hodnocení a předložení právně závazných zvýšených ambicí bude až ke konci roku 2020 na konferenci OSN COP 26 v Glasgow.

Podstatné ovšem je to, že podle vědeckého hodnocení současných závazků v rámci Pařížské dohody tyto přísliby naprosto nestačí. Zatím se odhaduje, že pokud by byly naplněny, tak povedou k oteplení o 3 °C do konce století, což je oteplení, jehož následky vědci neumí dobře odhadnout, protože v takovém případě očekávají překročení mnoha “bodů zvratu” a nastartování nevratných procesů kladné zpětné vazby.

Je odhadováno, že současné závazky bude třeba zpřísnit třikrát, abychom snížili oteplení do roku 2100 na hodnotu 2 °C, a pětkrát, pokud bychom chtěli udržet nárůst teploty na hodnotě 1,5 °C.

To, co jednotlivé státy slibovaly na summitu v New Yorku, tedy nebylo právně závazné a mělo především posílit proces, tak aby rok 2020 znamenal skutečný přelom v boji s klimatickou krizí.

Summit samotný zahájil generální tajemník OSN António Guterres, a po něm následovala zdravice papeže, který zdůraznil, že situace je vážná, ale že musíme napnout své úsilí a a že při zapojení všech je krize určitě řešitelná. Poté následovala sekce s mladými lidmi – zatímco u druhých dvou zástupců mládeže z Brazílie a Indie se nedají dohledat ani jejich jména, vystoupení aktivistky Grety Thunbergové vyvolalo celosvětovou mediální smršť – vyjadřovali se k němu politici, novináři, obyčejní lidé. A hodnocení se pohybovalo od toho, že projevy byl označen za geniální přes to, že se jednalo o hysterii nemocné osoby bez vlastního názoru.

Já osobně projev hodnotím velmi dobře, ale beru ho v kontextu, ve kterém byl přednesen – kdy Greta Thunbergová zastupovala mládež celého světa a před projevem se setkala se zástupci rozvojových zemí, kde je již dnes klimatická změna otázkou života a smrti, a také v kontextu toho, že v době svého projevu již věděla, že summit žádné přelomové výsledky nepřinese, což zdůrazňuje ve třetí minutě svého vystoupení – poté, co ve své řeči uvede konkrétní bilance uhlíkových emisí, které nám zbývají k tomu, abychom nepřekročili hranici oteplení 1,5 °C, přímo říká: “Vy tu dnes nepřednesete žádné sliby, žádné plány, které by byly v souladu s těmito zjištěními”.

Musím ale dát hodně za pravdu našemu premiérovi (či Marku Prchalovi), který řekl, že obsah vystoupení Grety Thunbergové se mu v podstatě líbil, ale že díky jejímu velmi emotivnímu podání se budou zase lidé zabývat šestnáctiletou slečnou, a ne problémy klimatu. Pan premiér se přitom na celém zasedání osobně zúčastnil pouze úvodní části, chvíli po vystoupení Thunbergové ze sálu odešel.

Světové agentury a různí komentátoři většinou výsledky summitu hodnotí záporně – komentáře se dají shrnout do věty “Ještě horší, než jsme čekali” – jak si můžete přečíst například - tady, či tady, či tady.

Na druhou stranu na od řečnického pultu zazněly mnohé velmi nadějné sliby – ať už se jedná o slib uhlíkové neutrality ze strany Německa, Francie, Spojeného království a dalších zemí – v současnosti již počet zemí, které slibují uhlíkovou neutralitu v roce 2050, překročil šedesátku a dále roste.

Podstatné jsou také závazky na navýšení příspěvků do Zeleného klimatického fondu – například Německa a Spojeného království na dvojnásobek, ale také přísliby odchodu od uhlí od více států – mimo jiné také od Slovenska, jehož prezidentka Zuzana Čaputová (na rozdíl Andreje Babiše) měla možnost vystoupit za řečnickým pultem.

Zazněla také velmi podstatná informace od ruské delegace, že Rusko již Pařížskou dohodu ratifikovalo. Velmi pozitivní jsou také výrazné závazky různých regionů, měst, nadnárodních firem a filantropů. Uhlíkovou neutralitu přislíbilo také dvanáct největších světových investičních fondů a pojišťoven.

Pro mne osobně je velmi zajímavý především závazek Německa, které po dvacetihodinovém jednání vlády přijalo svoji novou klimatickou strategii – do roku 2030 chce své emise snížit o 55 % proti roku 1990, do roku 2050 chce být uhlíkově neutrální. A to vše chce udělat s vyrovnaným státním rozpočtem a bez jaderné energetiky. Jedním z řešení jsou velké investice do železniční dopravy a její zlevnění a také zavedení národního trhu emisních povolenek a zdražení letecké dopravy.

Můj názor je, že toto rozhodnutí spolkové vlády ve skutečnosti ovlivní klimatickou politiku našeho státu daleko více, než si naši současní politici myslí s ohledem na velké provázání naší ekonomiky s německou. Dovedu si představit, že se brzy objeví mnoho komentářů, že se němečtí politici zbláznili, že to bez jádra zvládnout nejde atd.

Faktem je, že Německo, i když s cizí pomocí, zvládlo velmi rychle rekonstrukci země po druhé světové válce, zvládlo sjednocení s ekonomicky velmi zanedbanou NDR, ekonomicky zvládlo i migrační krizi a tak mám docela důvěru v to, že zvládne i tento přechod ke klimaticky příznivé ekonomice - a naše země z toho může mít velký prospěch, pokud se udrží na inovační vlně, která bude bezesporu s touto změnou souviset.

A tím vůbec nechci říkat, že jaderná energetika nemá být součástí řešení klimatické krize – není pravda to, co tvrdí různí naši politici, že se jedná o obnovitelný zdroj, ale uhlíková stopa jaderné kWh je nižší, než třeba uhlíková stopa kWh elektřiny z fotovoltaiky, a konkuruje jí v tomto jen vítr a voda.

Zklamáním bylo naopak Turecko, které nadále pokračuje v obstrukcích a Pařížskou dohodu neratifikuje, a místo toho (i s pomocí Česka) pokračuje ve stavbě nové uhelné elektrárny. Také další uhelné státy, od kterých byl očekáván slib odchodu od tohoto fosilního paliva, nové závazky nepřinesly. Rozporuplně je hodnoceno vystoupení Číny, která byla zastoupena pouze na nižší diplomatické úrovni a ve svém příspěvku nebyla přednesena konkrétní čísla, na druhou stranu čínský zástupce slíbil velké úsilí ze strany této velmoci na boj s klimatickou krizí.

Že studenti a další lidé nejsou s reakcí politiků nadále spokojeni se ukázalo hned v pátek 27. září, tedy v den, kdy vyšla v roce 1962 přelomová kniha ekologických hnutí Mlčící jaro Rachel Carsonové. Do ulic vyšlo více než 7 milionů lidí na všech kontinentech a jednalo se tak o největší klimatickou demonstraci v historii planety – v Montrealu promluvila k půlmilionovému davu znovu Greta Thunbergová – tentokrát s úsměvem a vtipy, s pár úvodními větami ve francouzštině.


reklama

foto - Dlouhý Jiří
Jiří Dlouhý
Autor je výzkumník Centra pro otázky životního prostředí UK a předseda Společnosti pro trvale udržitelný život.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

1.10.2019 07:21
Člověk je podle mého příliš hloupý a do sebe zahleděný tvor na to, aby to tu skončilo jinak než katastrofou.. navíc klimatická krize je jen jeden z problémů, co člověk této planetě způsobuje, takže.... a i kdyby všichni státníci přislíbili vše co je potřeba udělat, tak se to reálně stejně nestane.... valná část planety funguje na základě korupce a klientelismu a tak se nedá očekávat, že by se něco změnilo... lidé co ve světě tahají za nitky se situací nějak propletou, ale běžný člověk na to všechno bude víc a víc doplácet...

A kdyby přišli politici, kteří opravdu mají zodpovědnost, a postaví si kampaň na tom, že oni jsou ti, co ČR vyvedou z problémů dnešního světa, tak je v ČR stejně zvolí tak 10-20%, protože valná část obyvatelstvá je informačně negramotná a je to vidět i na mnoha lidech co chodí na ekolist. Na stránky řešící ŽP. Lidi už prostě neví co je to příroda a nechají si nalhat cokoliv... já prostě nevidím světlo na konci tunelu.....
Odpovědět
VK

Václav Kain

1.10.2019 08:44 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ono tím že budete sledovat zprávy naší veřejnoprávní televize nemůžete být informačně gramotný i kdyby jste se na hlavu stavěl.A takových občanů kteří vám řeknou vždyť to dávali v televizi a tak to musí být pravda je hafo.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.10.2019 12:40 Reaguje na Václav Kain
Je to tak..
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.10.2019 08:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vystihl jste to velmi dobře!

Tady asi nejde jen o informační negramotnost. Jde o to umět i informace kriticky věcně zhodnotit a po takové analýze je správně využívat. A tady vidím obrovský problém i u těch, kteří se cítí být ochránci přírody. Místo aby bojovali za to nejdůležitější řešené co nejefektivnějšími nástroji, chtějí změnit vše a nakonec nezmění nic, případně situaci ještě zhorší.
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

1.10.2019 10:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A proč takový pesimismus - problémy jsou, jsou velké, jsou ale řešitelné. Já to stále vidím, že lidé mají šanci nakonec s celým problémem hnout - můj zcela soukromý názor je, že hranice 1,5 °C je ztracená, 2 °C je stále reálná - budou to různé průšvihy, ale věci se skutečně začínají hýbat - nekoukejte jen do českých médií - to by člověk mohl rovnou skočit z mostu :-( Mou osobní zkušeností je, že chudí domorodci v Africe vědí o klimatické změně víc, než průměrný Čech, protože oni už to vidí každý den.
A ještě jednu naději vidím osobně - mladí lidé - pracuji s nimi již 35 let a jsou čím dál tím lepší.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.10.2019 11:00 Reaguje na Jiří Dlouhý
Pane Dlouhý, vy asi vůbec nemáte ponětí, že ústup od fosilních paliv znamená předělat úplně všechno, to není žádná hurá akce, jak byla prezentována na summitu. Existující průmysl i naše životy jsou založeny na v podstatě neomezeném využívání velmi levných fosilních paliv a do tohoto způsobu je investováno obrovské množství kapitálu. Toto chcete změnit proti zájmům nejvlivnějších lobby a v podstatě i většiny společnosti mávnutím kouzelného proutku? Opravdu věříte slibům politiků, týkajících se budoucnosti více jak po 30-letech? Opravdu věříte slibům Německa v souvislosti s Nordstream II?

Naivita a nekritičnost jsou krásné, ale velmi, velmi nebezpečné věci!

V čem jsou ti mladí lepší? Že více věří svému učiteli, když říká: "Wir schaffen das!"?
Odpovědět
JD

Jiří Dlouhý

1.10.2019 12:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svoboda, nikde neříkám, že je ústup od fosilních paliv legrace - daleko větší legrace by to byla, kdybychom ne tom začali pracovat před 30 lety, než nyní. Změnit bych to chtěl, ale zcela uznávám vaše slova o mocných lobby atd., přesto jsem optimista. A CO2 neutrální neznamená nulové emise CO2 - to je dost rozdíl - je to i o zacházení s krajinou, o plýtvání atd. A nemyslím si ani, že třeba elektromobilita je řešením - je jistou součástí řešení, ale především musí být vůle. A co se týče těch mladých - nejsem pan učitel, i když občas učím - se středoškolskou mládeží dělám 35 let každoročně zájezdy, kde si velmi často musí hodně "hrábnout na dno" a tam člověk pozná o dost víc, než ve třídě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.10.2019 15:14 Reaguje na Jiří Dlouhý
Děkuji za odpověď!

Já myslím, že na tom problému se docela významně pracuje dobrých 20 let a zoufale se nedaří řešit. Pokud jste optimista, měl byste k tomu mít nějaký reálný důvod. Já žádný důvod být optimistou nevidím.

Řekl bych, že právě Německo, kde jsou "nejdále", je krásným příkladem, jak se může tato věc nedařit, byť je to bohatá země vydávající na klima obrovské peníze a většina společnosti je proklimatická (v podstatě politicky ideální stav). Podle mne je to příklad toho, kam to vede, je-li problém řešen neúčinným a nevhodným způsobem, který vyvolá v lidech dojem, že stačí vynaložit dostatečné množství peněz a problém pak někdo vyřeší. Realita je však taková, že peníze zmizí a problém zůstane. Německo je též země, kde je v podstatě povinnost se ochranou klimatu holedbat, dělat se však proto moc nemusí.

Řekl bych, že vázaného uhlíku v krajině stále ubývá. Samozřejmě lze vymyslet způsob, jak lze fiktivní přírůstek "napočítat", třeba tak, že zapomeneme počítat část uhlíku uvolněného z tlející biomasy. Tímto způsobem lze vyargumentovat, že deštné pralesy jsou plícemi Země, byť v reálu nijak moc nepřispívají. Ale ve školách se to tak učí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.10.2019 18:05 Reaguje na Jiří Dlouhý
Už se to tu diskutovalo jinde, ale při našem energetickém mixu vyrobí elektromobil na stejné trase několikanásobek CO2 než auto na benzín nebo naftu. Akorát je "výfuk natažen do elektrárny". Finta je v tom, že než se energie z elektrárny dostane na kola elektromobilu, tak projde příliš mnoha transformacemi (a všechny se jako zlomky čísla 1 násobí do finální účinnosti). Elektromobily by měly význam ve Francii, kde mají cca 75 % jádra v energetickém mixu.
A druhá věc je, že bychom museli postavit několik Temelínů, abychom měli dost elektřiny, pokud bychom chtěli udržet současnou úroveň dopravy. A nebo konstatovat, že skutečným cílem "boje za klima" je znevolnění obyvatel a omezení možností cestování.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.10.2019 12:46 Reaguje na Jiří Dlouhý
Nikdo samozřejmě neví jak to všechno dopadne, ale když vidím, jak se ve světě řeší i mnohem jednodušší věci, tak jsem prostě skeptický.. Změny k lepšímu přijdou, ale osobně si myslím, že nebudou dostatečné. Jsem přesvědčen o tom, že těch negativních dopadů lidské činnosti je prostě moc.. snad se pletu...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.10.2019 15:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Změny k lepšímu mohou být, dle mého názoru, vyvolány jen zavedením celosvětové uhlíkové daně dostatečně progresiví v čase. Ta však přijata nebude, pokud nezíská u lidí dostatečnou podporu, což se zatím nejeví.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.10.2019 18:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Celosvětová uhlíková daň je pitomost, protože (naštěstí) nemáme celosvětovou diktaturu, která by ji zavedla.

Ono se snadno může stát, že kvalitní a schopní lidé ze zemí, které budou příliš snižovat úroveň života, občanských a lidských práv a svobod, se jednoduše seberou a půjdou do "špinavých" států.
Do jisté míry se něco takového už děje, protože jen z našeho státu odešlo víc kvalitních odborníků, nyní světového významu, kvůli restrikcím kolem GMO (a z plodů jejich práce žijí země, které je jako uprchlíky před totalitním evropským ekologismem přijaly).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.10.2019 08:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, právě vaše negativní vyjádření o celosvětové uhlíkové dani jsou pro ni ta nejlepší podpora. Děkuji!
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.10.2019 17:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Vážený pane, celosvětová uhlíková daň je naprosto nemožná bez celosvětového státu, který by nutně musel mít povahu totalitní diktatury. Mezinárodní právo je v podstatě nevymahatelné, a tudíž i neúčinné (dá se vymoci jedině válkou, což by mohlo vést ke 3. světové).

Celosvětová diktatura by nutně (už proto, jakým způsobem by se dostala k moci a jaké síly za touto myšlenkou stojí) musela být totalitní se směskou rysů nacistického Německa a stalinského SSSR, "říznutých" ekologií.

Jakákoli taková diktatura znamená vědeckou a technologickou stagnaci. To předvedlo jak nacistické Německo, tak i SSSR. Tyto státy sice dokázaly efektivněji alokovat zdroje ve vybraných oblastech, ale vývoj v jiných se prakticky zastavil. Je to také jedna z příčin, proč nedokázalo Německo vyrobit jadernou zbraň, byť na to mělo odborníky, suroviny i finance.
Sovětský raketový program sice dokázal postavit rakety s bateriemi motorů, okopírovaných z V, a nakonec podvodně získat prvenství s Gagarinem (podvodně proto, že podmínkou úspěšného letu bylo přistání v kosmické lodi a Vostoky nebyly schopny bezpečného měkkého přistání, takže se z nich kosmonauti museli katapultovat a dopadnout na padáku sólo; proto tento fakt byl taky přiznán až po zhroucení SSSR), ale závod o Měsíc, vyžadující kvalitativně nové technologie, SSSR prohrál.
A sovětský atomový program by nikdy nebyl úspěšný bez špionážních informací z USA.

Čili taková diktatura, přestože by třeba, alespoň formálně, zavedla uhlíkovou daň, by byla pro lidstvo celkově katastrofa. IMHO by stejně ty emise CO2 snižovala pouze kreativní evidencí, nikoli v reálu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.10.2019 11:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase přeceňujete své myšlení a děláte unáhlené kategorické závěry.

Celosvětovou dohodu lze přece přijmout i ratifikací parlamety států.

Je ovšem předně třeba, aby taková dohoda byla předjednána, pořádně zformulována a bylo zjevné, že ti, co se nepřipojí či ji budou sabotovat, budou na tom výrazně tratit.

Závažný globální problém je nezbytné řešit účinnými globálními nástroji, myslím, že jiná cesta neexistuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.10.2019 10:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Problém je, že dohody tohoto typu prakticky nikdy nefungovaly a nefungují. Opět by byly plněny v podstatě jen kreativní evidencí. nikoli v reálu (prostě proto, že podvádět by bylo silně výhodné).
Asi jediným dopadem by bylo, že by se daleko víc propojila státní moc s organizovaným zločinem, jak se to stalo v USA za prohibice a nevymotali se z toho dodnes.

Už jen předjednávání by bylo problém, protože ve vícero zemích jsou v čele lidé, kteří bezcenným žvástům o antropogenním globálním oteplení nevěří. Patrně by voliči kteří nejsou úplně blbí, preferovali v průběhu vyjednávání (které by se táhlo léta) takové politiky i v dalších zemích. Takže by se zřejmě ta vyjednávání stala nástrojem organizace a zmohutnění antialarmistických front v jednotlivých státech.

Navíc od dohod tohoto typu se dá snadno odstoupit, takže se nejedná o "globální nástroj", ale pouze o fikci takového nástroje.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

3.10.2019 18:36
Fascinuje mě to nekritické přijímání slibů Německa. Německo slibovalo (viz třeba sliby o 40 % snížení emisí CO2) a nesplnilo je. V současné době se dramaticky zadrhla výstavba větrných turbín ve vnitrozemí, vůči niž stále roste odpor obyvatelstva. Velice drhne i příprava výstavby vedení ze severu na jih, bez kterého nemá smysl stavět mořské turbíny na severu v moři.A právě větrníky by měly být tou klíčovou komponentou náhrady nízkoemisních jaderek a uhlí. Pane Dlouhý můžete mi vysvětlit, jak si tedy Vy představujete přechod Německa k nízkoemisní energetice?
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.10.2019 10:03 Reaguje na Vladimír Wagner
Nechci mluvit za pana Dlouhého, ale IMHO v totalitě, k jaké Německo mílovými kroky směřuje, se dá fixlováním a znepřístupněním informaci předstírat splnění čehokoli. Prostě ta data, z nichž vycházíte při svých rozborech, buď nebudou k dispozici, nebo budou zjevně nepravdivá, aby odpovídala úspěšnému plnění závěrů xxx sjezdu Strany zelených. Jak to, konec konců, z nedávných dob známe i z našich luhů a hájů, akorát to byly sjezdy KSČ.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist