Karel Zvářal: Naše smrkové arboretum
30.7.2024
Tvar koruny napovídá, odkud ten který smrk pochází.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Původně vysokohorské smrky snáší teplejší městské klima překvapivě dobře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Bylo jen otázkou času, kdy průmyslové pěstování smrkových plantáží se dostane do problémů, a to jak z důvodu klimatických výkyvů a nedostatku pravidelných srážek, tak i následnému působení hmyzích škůdců, jakými jsou lýkožrout smrkový či bekyně mniška. Ukázalo se, že dřívější varování některých lesníků nebyla planým strašením, a že změna v přístupu k volbě vhodnějších dřevin je namístě. Jako nejčastější varianta se nabízí výsadba odolnějších smíšených porostů, které s vláhou hospodaří lépe, než mělce kořenící smrkové monokultury.
Řidší spon – více vody pro každý strom
V naší městské zástavbě máme několik skupin smrků, které období suchých let přestály bez ztráty kytičky. Ani jeden neuschnul, avšak, bohužel, dva byly pokáceny z důvodu vytváření stínu v domácnostech spodních pater činžáků („Musím svítit i ve dne“). Teplejší mikroklima městské zástavby (tj. tepelný ostrov: o 8-10 °C více než v souvislém lese) nemělo však na vitalitu smrků negativní vliv! Co bylo příčinou tohoto malého/velkého zázraku přežití? Podstatné vlivy jsou hned dva a každý stojí za komentář.
Pod smrky rostou lesní houby, jahody a mech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Smrky byly vysázeny začátkem šedesátých let, nedlouho po nastěhování nových obyvatel sídliště. A bylo jejich zásluhou, že dnes diskutabilní dřeviny, které si dovezli dokonce až z Vysokých Tater, jiní dali do tašky semenáčky po návštěvě blízkých lesů, slouží jako jakási „pokusná plocha“ pro porovnání se standardními podmínkami pěstování.
Krásný, zdravý smrk v sousedství rozpáleného asfaltu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Některé smrky jsou vysázeny v krátké řadě či skupině blízko sebe, jiným bylo dopřáno více prostoru jakožto solitérům. Co je ale podstatné, všechny skupiny obklopuje trávník, nikoliv jiné smrky s navzájem propletenými kořeny. Na každý strom se tak dostane mnohem více vláhy, než v přehoustlém lesním porostu. Protože louka nejenže chrání půdu před erozí na svazích, ale všude vyčesává vzdušnou vlhkost, která se projevuje mj. tvorbou ranní rosy. A tato nenápadná závlaha – zejména v suchých měsících bez deště, je tím rozhodujícím faktorem, který nahrává přežití podpovrchově kořenícím městským smrkům.
Vystouplé kořeny borovice lesní ničené pojezdy sekaček.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Mech, jahody, houby a zajíc mezi smrky
Pod smrky se vytváří specifické podmínky, resp. mikroklima, jaké známe z lesa. Větší půdní vlhkost díky stékajícím kapkám rosy v trávě podporuje tvorbu mechu a růst hub či lesních jahod. Po mnoho let se v této městské části zdržuje zajíc, dokonce se zde i množí. Pohyb lidí po chodnících a občas i mezi bloky mu nevadí, stále to má lepší, než v kolejáku pravidelně postřikovaného obilného megalánu.
Husté koruny smrků zachytí vločky sněhu i slabý déšť, podobně jako deštník. Ve smíšeném porostu díky bezlistým korunám buku mají smrky alespoň relativní dostatek zimní vláhy i v nižších polohách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Stín smrků zpomaluje výpar rosy i deště, což pomáhá jak jim samotným, tak i chladnějšímu mikroklimatu mezi domy. V jejich tmavých korunách hnízdí spousta druhů ptáků: hřivnáč, hrdlička, sojka, kos, drozd, pěnkava, zvonek, zvonohlík, mlynařík, pěnice a dokonce i uhelníček a králíček. Husté, převislé větve totiž poskytují dobrý úkryt před všetečnými strakami, sojkami, poštolkou nebo v noci aktivující kunou. Jsou na nich i sotva viditelné mšice, které představují zdroj potravy nejen pro nejdrobnější druhy ptáků, ale i mravencům, kteří pilně pochodují v zástupech do výšin a zase zpět se sladkým nákladem.
Větve už od země, přesto neprosychají
Co je z fyziologického hlediska zajímavé, že ačkoliv jsou smrky zavětvené od země, nijak to nesnižuje jejich schopnost přežití v důsledku nadprůměrné transpirace. Zatímco v lesních porostech mají smrky sotva třetinovou korunu oproti popisovaným stromům, a tím i nižší spotřebu vody, přesto v přehoustlých monokulturách trpí deficitem vláhy a jsou napadány kůrovcem.
Smíšený porost smrku a buku je náročný na pěstební činnost, ale leckde je ještě k vidění.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz
Takže záleží na kontextu/okolnostech, v jakém prostředí se strom nachází. Nemusí trpět suchem a uhynout automaticky jenom proto, že je to smrk.
U některých lidí pojem smíšený les vyvolává představu pravidelného střídání smrk – listnáč – smrk. Toho je nesnadné dosáhnout zejména z pěstebních důvodů, mnohem jednodušší a praktičtější je střídání skupin několika desítek až stovek smrků se skupinami buků. To je osvědčená kombinace, kdy zejména při nižších zimních srážkách se voda dostane pod buky až na zem (stékající voda po větvích a kmeni – princip trychtýře), kdežto v stálezelených korunách smrků se vločky a kapky zachytávají jako na vícepatrovém deštníku, proto na zem dopadne jen menší část srážek. Hluboko kořenící buk si vezme vláhu z půdy i pod smrkem, zatímco mělce kořenící smrk se natáhne kořeny pro povrchovou vodu až k buku, takže ve výsledku si prakticky nekonkurují.
Střídání pásů porostu smrku a buku se jeví ideální kombinací do sušších let klimatické změny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz
Pro smrky v monokultuře mají proto význam zejména pomalé, vytrvalé deště, které půdu dostatečně zavodní a nezpůsobí rychlý odtok a erozi. Takové se vyskytují zejména ve vyšších nadmořských výškách. V nižších polohách je lepší vytvořit smíšený porost a řidší spon, zejména při probírce.
Přečtěte si také |
Karel Zvářal: Přemnožený původní predátor může škodit stejně drtivě jako nepůvodní (invazní)
Z uvedeného vyplývá, že normy pro pěstování z dob vodního blahobytu by se měly lišit od časů srážkově nevyzpytatelné klimatické změny. Nebude potom nutné uvažovat o exotických dřevinách, které mají smrk nahradit. Většinou postačí jen mírně pozměnit způsob jeho pěstování.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Čeští vědci pracují na pachových ohradnících, které budou odpuzovat zvěř, ale budou i biodegradabilní
Další články autora |
Karel Zvářal: Mrtvého dřeva je v luhu dostatek, roháče přesto rapidně ubylo
Karel Zvářal: Stromy – pijáci?
Karel Zvářal: Zpívající keřOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
DM
Dalibor Motl
30.7.2024 07:56Až na ty teorie o letecké dopravě souhlasím s vašimi postřehy. Kombinace smrk, buk (+ jedle) se vzájemně podporuje tak jak píšete. Řidší spon dovolí srážkám dopadnout na půdu a dlouhé koruny zvyšují vitalitu. Z hlediska ekonomiky je silnější sukatější dříví asi lepší než rekonstrukce poškozeného porostu v 50 nebo 60 letech. Dříví na housle tak nevypěstujete ale máte slušnou šanci dotáhnout to na použitelné trámy. V praxi se dnes volí kombinace, kdy lesníci intenzivně prořeďují mlaziny a tyčoviny aby v později nechali zkrátit koruny slabší výchovou v kmenovinách. Cílem je vytvořit silné a spádné báze kmenů i dlouhé koruny v první půli smrkového života a poněkud redukovat koruny (a omezit tak škody větrem) ve druhé fázi života smrčin. Dobrá doplňková dřevina ke smrku je i osika, klen nebo modřín. Kde není nic je lepší ponechat třeba i "kolo" břízy. Zkrátka vnést do lesa nějakou pestrost a variabilitu. Pod listnáči (i těmi s pionýrskými strategiemi) se potom lépe kultivuje jedle.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.7.2024 09:16 Reaguje na Dalibor Motldomnívám se, že naše lesy jsou pestřejší a je to dobře.
Už se nechávají i zarůstat modřínem, což není špatně.
Podobný problém bych viděl u jeřábu ptačího, kde stromy na okrajích lesů a solitery prosperují lépe co se týče červených malvic.
V nižších polohách pod 400 m.n.m více osik, topolů, vrb a třeba i bříz.
Odpovědět
Už se nechávají i zarůstat modřínem, což není špatně.
Podobný problém bych viděl u jeřábu ptačího, kde stromy na okrajích lesů a solitery prosperují lépe co se týče červených malvic.
V nižších polohách pod 400 m.n.m více osik, topolů, vrb a třeba i bříz.
BM
Břetislav Machaček
30.7.2024 10:16Budiž. Takové smrky mám i na své zahradě, ale podotýkám zahradě jako krajinný prvek. V hospodářském lese ale vždy jde o kvalitu, kterou kdysi
žádaly pily a následní zpracovatelé. Ti třeba nechtěli sukovaté dřevo
na výrobu nábytku, když jim suky vypadávaly z ohoblovaných prken a buď
je pracně vlepovali zpět a nebo díru provrtali a suk nahradili "špuntem"
z osoustruženého dřeva. Chtěli dřevo pokud možno bez suků a nebo s malými
suky, které tak snadno nevypadávaly a na řezu nepraskaly. Totéž bylo
u konstrukčního dřeva, kterému suky ubíraly na pevnosti a vnášely možnost
vstupu hub do uvolněných prostot po sucích. Takže ano, smrk i jiný strom
v řídkém porostu se k vodě dostane lépe, než v tom hustém, ale i tam
tomu přizpůsobí korunu, kterou tu vodu odpařuje. Ona i košatá lípa je
jiná jako solitér a jiná , když je součástí lesa, kde má štíhlý rovný
kmen zakončený někde ve 20.metrech malou korunou. Hospodářský les se
vždy řídil poptávkou po určité kvalitě dřeva, kterou jsme se z nouze
o kvalitní dříví naučili obcházet. Trám se slepí z prken a nebo se
prkno nahradí USB deskou z třísek. Vše je už ale pouze budoucí odpad,
protože troudem z USB desek a nebo lepených hranolů si nezničím půdu
a klobásku si nad tím už taky neopeču. Takže pokud se společnost dnes
obejde bez kvality, tak ať je v lesích cokoliv, co lze semlít a pak
zase slepit do chemických desek jako budoucí nebezpečný odpad. Víte
mi už to je celkem jedno, co se tu děje, sází a nebo pouze nicnedělá.
Já už mám život pomalu za sebou a snažím se pouze brzdit hlouposti,
na které v budoucnu lidé doplatí. Vypěstují si tu na oko hezké lesy,
ale kvalitní dříví budou nakupovat od těch, kteří to dělají po staru.
Víte třeba proč se zachovaly do dnešní doby třeba vysokohorské smrčiny?
No protože tahat z hor PALIVOVÉ dříví plné suků, pracně ho odvětvit
a pokácet nemělo smysl. Raději si na přístupnějším místě vypěstovali
v monokultuře kvalitní dřevo pro pilu a na otop použili odpady a ty
stromy, které se nepovedly. My to samozřejmě nepotřebujeme, když si
střechu postavíme z betonu a nebo kovu, nábytek a podlahy z plastů
a slepených třísek a i k tomu vytápění použijeme plyn až z tramtárie.
Les tak bereme jako park budoucnosti, pokud ho nepoužijeme jako
plantáž biomasy pro teplárnu a k výrobě něčeho cílového ze štěpky.
Odpovědět
žádaly pily a následní zpracovatelé. Ti třeba nechtěli sukovaté dřevo
na výrobu nábytku, když jim suky vypadávaly z ohoblovaných prken a buď
je pracně vlepovali zpět a nebo díru provrtali a suk nahradili "špuntem"
z osoustruženého dřeva. Chtěli dřevo pokud možno bez suků a nebo s malými
suky, které tak snadno nevypadávaly a na řezu nepraskaly. Totéž bylo
u konstrukčního dřeva, kterému suky ubíraly na pevnosti a vnášely možnost
vstupu hub do uvolněných prostot po sucích. Takže ano, smrk i jiný strom
v řídkém porostu se k vodě dostane lépe, než v tom hustém, ale i tam
tomu přizpůsobí korunu, kterou tu vodu odpařuje. Ona i košatá lípa je
jiná jako solitér a jiná , když je součástí lesa, kde má štíhlý rovný
kmen zakončený někde ve 20.metrech malou korunou. Hospodářský les se
vždy řídil poptávkou po určité kvalitě dřeva, kterou jsme se z nouze
o kvalitní dříví naučili obcházet. Trám se slepí z prken a nebo se
prkno nahradí USB deskou z třísek. Vše je už ale pouze budoucí odpad,
protože troudem z USB desek a nebo lepených hranolů si nezničím půdu
a klobásku si nad tím už taky neopeču. Takže pokud se společnost dnes
obejde bez kvality, tak ať je v lesích cokoliv, co lze semlít a pak
zase slepit do chemických desek jako budoucí nebezpečný odpad. Víte
mi už to je celkem jedno, co se tu děje, sází a nebo pouze nicnedělá.
Já už mám život pomalu za sebou a snažím se pouze brzdit hlouposti,
na které v budoucnu lidé doplatí. Vypěstují si tu na oko hezké lesy,
ale kvalitní dříví budou nakupovat od těch, kteří to dělají po staru.
Víte třeba proč se zachovaly do dnešní doby třeba vysokohorské smrčiny?
No protože tahat z hor PALIVOVÉ dříví plné suků, pracně ho odvětvit
a pokácet nemělo smysl. Raději si na přístupnějším místě vypěstovali
v monokultuře kvalitní dřevo pro pilu a na otop použili odpady a ty
stromy, které se nepovedly. My to samozřejmě nepotřebujeme, když si
střechu postavíme z betonu a nebo kovu, nábytek a podlahy z plastů
a slepených třísek a i k tomu vytápění použijeme plyn až z tramtárie.
Les tak bereme jako park budoucnosti, pokud ho nepoužijeme jako
plantáž biomasy pro teplárnu a k výrobě něčeho cílového ze štěpky.
Karel Zvářal
30.7.2024 11:15 Reaguje na Břetislav MachačekU buku se uvádí, že je to meliorační dřevina - bez bližšího vysvětlení. V bukové hrabance žije mnohem více žížal, než ve smrkové. Díky bukvicím žijí v bučině hlodavci, tj myšice a norníci, jejichž chodbičky a norky slouží jako místa rychlého zásaku dešťových srážek.
Jistě, v horských oblastech mohou sm plantáže dále prosperovat - ovšem opět pod dohledem bdělého lesníka, který zajistí rychlé zpracování napadených stromů.
Smyslem bylo ukázat, že "rovnice má řešení", aniž by bylo nutné zavádět cizokrajné dřeviny. A že zejména při klimazměně je třeba myslet na starou pravdu: "kdo chce víc, nemá nic". Prostě všeho s mírou platí i v lesařině, a honit rekordy m3/ha se může krutě vymstít.
Není ale důvod smrk odepisovat, jen k problému přistoupit s rozmyslem a věnovat porostům větší pozornost, zejména v sušších obdobích. Zaspat se nevyplácí, což už snad víme...
Odpovědět
Jistě, v horských oblastech mohou sm plantáže dále prosperovat - ovšem opět pod dohledem bdělého lesníka, který zajistí rychlé zpracování napadených stromů.
Smyslem bylo ukázat, že "rovnice má řešení", aniž by bylo nutné zavádět cizokrajné dřeviny. A že zejména při klimazměně je třeba myslet na starou pravdu: "kdo chce víc, nemá nic". Prostě všeho s mírou platí i v lesařině, a honit rekordy m3/ha se může krutě vymstít.
Není ale důvod smrk odepisovat, jen k problému přistoupit s rozmyslem a věnovat porostům větší pozornost, zejména v sušších obdobích. Zaspat se nevyplácí, což už snad víme...
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.7.2024 11:58 Reaguje na Karel Zvářalčím rychleji strom roste, tak stojí kvalita za to. Není proč dělat ze smrku svatý grál. Ono smrkové porosty v ČR se řídilo právě hospodářstvím ale na biologii se moc nehledělo. Teď je v lesích sucho a lesáci místo toho, aby měli radost, kolik zabroučkovanýho suchem oslabených smrku můžou pokácet, tak zase natahujou ruce, že nemají na zalesnění. Tak co vlastně chtějí?
dřevo se jim nelíbí, protože monokultury jsou náchylné na změny a jiné se nelíbí "pilařům".
Nynější stav je tak nějak špatný sen....a zase bude všude nakydáno hromada smrků...
Odpovědět
dřevo se jim nelíbí, protože monokultury jsou náchylné na změny a jiné se nelíbí "pilařům".
Nynější stav je tak nějak špatný sen....a zase bude všude nakydáno hromada smrků...
Karel Zvářal
30.7.2024 12:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPane Řezáči, právě kvůli takovým křiklounům, kterých je dnes jako když naseje, jsem ten článek psal. Desetkrát raději uvidím ve městě další smrk, než platan, kultivary třešní, a stromů, jejichž název a původ ať je pro mě raději tajemstvím. Bez mravence, mšice, housenky - sterilní "krása", ale jinak mrtvo. Ale hlavně, že jsme "eko"/zelení...
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
30.7.2024 14:57 Reaguje na Karel ZvářalRozumím ale všeho s mírou. Ono taková rovně vyvedená a bezsuká třešeň ptačí v bukojedlovém lese, to je paráda. a ten nábytek co z toho je, krása. A na třešních je mšic vždy dostatek. Ovšem platanem nebo dokonce katalpou mě taky nenadchnete. Snad někde na jih od Vyškova... U nás na horách místo platanu klen, místo katalpy olše nebo osika. Ptačí třešeň nebo jeřáb z břízou mezi smrky, buky a modříny. Nějakou tu jedli do oplocenky. S těmi buky mám v některých porostech docela potíže. Silně je už v mladém věku napadá hlívenková rakovina :( Skoro 100% poškození.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2024 17:11 Reaguje na Dalibor MotlTo jsme se asi špatně pochopili. Měl jsem na mysli kultivary třešně, které jsou bezhmyzí (vlastní poznatky). Jsou na fotkách zde: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome (předposlední foto). Jinak proti příměsím nemám vůbec nic, včetně origo třešní.
A ta zmínka o možném vlivu j-streamu na nepravidelný chod oblačnosti - tu píši opakovaně, je to moje úchylka-) Do impaktu nemám žádná data, bylo to na základě zmínky z veř. zdroje, že vědci neznají příčinu stacionární polohy proudění. A pokud je hustá let. doparava, ten vliv tam nějaký bude, ale těžko měřitelný. Uvádím to proto, neb s oteplením by mělo více pršet, ale řadu let po sobě to byla bída. A ta klimazměna není jen o kysličníku, ale i tepelných megapolích a zřejmě i výše zmíněném vlivu. Prostě je to mozaika příčin, ale ne každou je možné bez proxydat dokázat.
Odpovědět
A ta zmínka o možném vlivu j-streamu na nepravidelný chod oblačnosti - tu píši opakovaně, je to moje úchylka-) Do impaktu nemám žádná data, bylo to na základě zmínky z veř. zdroje, že vědci neznají příčinu stacionární polohy proudění. A pokud je hustá let. doparava, ten vliv tam nějaký bude, ale těžko měřitelný. Uvádím to proto, neb s oteplením by mělo více pršet, ale řadu let po sobě to byla bída. A ta klimazměna není jen o kysličníku, ale i tepelných megapolích a zřejmě i výše zmíněném vlivu. Prostě je to mozaika příčin, ale ne každou je možné bez proxydat dokázat.
DM
Dalibor Motl
31.7.2024 10:03 Reaguje na Karel ZvářalRozumím. V lesnictví je místní osivo ptačí třešně z uznaných semenných stromů velmi žádaný materiál. Kultivary jsou v lesních porostech nežádoucí.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2024 17:54 Reaguje na Dalibor MotlK Vámi zmíněné hlívenkové rakovině u buku jsem nic nenašel (goo), v naší oblasti (v. Morava) jsou stromky bez viditelných problémů. U těch smrků bych si nesměle tipnul na neznámý patogen, který je též může oslabovat. Domnívám se, že ne všechny nemoci stromů jsme odkryli, navíc některé mohou být způsobeny i uměle. Jaký máte na to názor?
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
31.7.2024 09:58 Reaguje na Karel Zvářalhttps://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-79-2000/lesnicka-prace-c-7-00/korni-nekrozy-buku
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
31.7.2024 09:58 Reaguje na Karel Zvářalhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Nektriov%C3%A1_rakovina
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2024 17:27 Reaguje na Dalibor MotlDěkuji, tady je to i s fotkami, spíše na ovocnáčích s řezem, to by si měl sadař ošetřit nějakým tmelem. V lesích na bucích toto nepozoruji, zřejmě bude záviset na stanovišti, půdě, zamokření apod., jak se píše.
Právě u jedné skupiny Sm (cca 50let, 8-10ks) ve smíšeném lese (Mo, Lí, Bo) mě překvapilo, že přestály roky kalamity a odešly až poslední zimu. Přitom cca o 100m dál je monokultura (40let), toto jaro také probraná, ale všechny stromy zdravé. Tyto nečekané rozdíly ve zdr. stavu nechápu a domnívám se, že za tím nemusí být jen sucho, ale neznámé patogeny, horší stanoviště- viz výše, plus následně brouk).
Odpovědět
Právě u jedné skupiny Sm (cca 50let, 8-10ks) ve smíšeném lese (Mo, Lí, Bo) mě překvapilo, že přestály roky kalamity a odešly až poslední zimu. Přitom cca o 100m dál je monokultura (40let), toto jaro také probraná, ale všechny stromy zdravé. Tyto nečekané rozdíly ve zdr. stavu nechápu a domnívám se, že za tím nemusí být jen sucho, ale neznámé patogeny, horší stanoviště- viz výše, plus následně brouk).
Karel Zvářal
31.7.2024 20:33 Reaguje na Dalibor MotlNěco pro datmání, ať nejsme pořád jen odborní. Na jaře jsem natrefil na dědu(85), který shodil třešeň v olšině. Krásný, rovný kmen - to máte na stolařinu? Có? Nahluchlý, tak křičím... Chceš to?, vem si to! Né, ale to je do kamen škoda, ne?! Mávne rukou a opakuje: chceš to? ... Mávnu rukou a odcházím.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
30.7.2024 14:02 Reaguje na Karel Zvářal"Kdo chce víc, nemá nic" - tak tohle si taky říkám, když
vidím rozlehlé smrkové nebo borové plantáže v rozvratu a místo nich neprůchodné holiny se třtinou a ostružiníkem (jak tohle zalesnit, ožínat, atd???. Vůbec nic proti smrku nebo borovici, ale kdyby se přece jen hospodařilo byť jen o trochu citlivěji - například tak jak to uvádí pan Motl, tak ty rozvraty lesa rozhodně nebyly v takovém rozsahu, možná že vůbec žádné.
Odpovědět
vidím rozlehlé smrkové nebo borové plantáže v rozvratu a místo nich neprůchodné holiny se třtinou a ostružiníkem (jak tohle zalesnit, ožínat, atd???. Vůbec nic proti smrku nebo borovici, ale kdyby se přece jen hospodařilo byť jen o trochu citlivěji - například tak jak to uvádí pan Motl, tak ty rozvraty lesa rozhodně nebyly v takovém rozsahu, možná že vůbec žádné.
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.7.2024 14:48 Reaguje na Jakub Brennasi tak.
Nevím, proč se tolik zmiňuje o městské výsadbě, když je to v zásadě jedno. Je to takový pelmel,podle toho, komu se co líbí.
Naše lesy by byly určitě stabilnější, kdyby byly druhově pestřejší bilologie smrkovým monokultur je chudá, ale aspoň je o čem psát.
Odpovědět
Nevím, proč se tolik zmiňuje o městské výsadbě, když je to v zásadě jedno. Je to takový pelmel,podle toho, komu se co líbí.
Naše lesy by byly určitě stabilnější, kdyby byly druhově pestřejší bilologie smrkovým monokultur je chudá, ale aspoň je o čem psát.
Karel Zvářal
30.7.2024 16:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč:-)) Sám jste pelmel. Vyjadřujete se ke všemu, od jádra, přehrad, dopravy, životního stylu, lesa, elaut, lgbt... atd. aniž byste článek řádně přečetl nebo se ho snažil pochopit.
Byla SROVNÁVÁNA teplota z prohřátého města s lesním mikroklimatem. Protože se často uvádí, že smrk se do teplých poloh nehodí... Jak vidno, vychází-li s vláhou, může žít i prakticky všude u nás. Uvedl jsem příklad směsi s bukem, neb ta je u nás velmi častá, zřejmě top. Ale ano, bývá i s modřínem, borem aj. Dále vliv rosy na mimilesní zeleň, ze které stromy čerpají vláhu.
A proti citlivějšímu hospodaření jsem nenapsal ani ň.
Odpovědět
Byla SROVNÁVÁNA teplota z prohřátého města s lesním mikroklimatem. Protože se často uvádí, že smrk se do teplých poloh nehodí... Jak vidno, vychází-li s vláhou, může žít i prakticky všude u nás. Uvedl jsem příklad směsi s bukem, neb ta je u nás velmi častá, zřejmě top. Ale ano, bývá i s modřínem, borem aj. Dále vliv rosy na mimilesní zeleň, ze které stromy čerpají vláhu.
A proti citlivějšímu hospodaření jsem nenapsal ani ň.
Anyr
30.7.2024 21:17 Reaguje na Karel ZvářalJe pravda, že když má rostlina, která je náročná na vláhu, té vláhy dost, tak dokáže prosperovat i na jinak méně vhodných až nevhodných stanovištích, mj. se třeba právě smrk zvládne dobře bránit kůrovci.
Otázka ovšem je, jestli by tam jiné, vhodnější druhy, nebyly skutečně ještě lepší (a troufám si tvrdit, že byly).
Určitě ale není nutné odstraňovat smrky z míst, kde je jim dobře - dokud jim tam dobře je.
Nicméně, fajn článek, dík :)
Odpovědět
Otázka ovšem je, jestli by tam jiné, vhodnější druhy, nebyly skutečně ještě lepší (a troufám si tvrdit, že byly).
Určitě ale není nutné odstraňovat smrky z míst, kde je jim dobře - dokud jim tam dobře je.
Nicméně, fajn článek, dík :)
Pe
Petr
31.7.2024 17:09 Reaguje na AnyrA funguje to i obráceně - když má rostlina vláhy dost, tak si na dostatek zvykne. A když pak jednou dostatek není, tak je to pro zpohodlnělou rostlinu problém. Suché smrky tak můžeme vídat i na místech běžně vlhkých až podmáčených, kdy stačilo trochu sucha a tyhle překvapené smrky uschly jako první.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2024 17:32 Reaguje na AnyrDík za komentář! O to právě jde, že je třeba jednat s rozvahou, a pokud sm přestály r. 12-18, tak dále už pršelo "normálně", přesto je nutné stále vývoj hlídat. Sm je fajn (na budky určitě), ještě lepší Mo (dub mezi jehličnany) - ten bývá též ve směsích, také bor, a nejhorší je Je - tu už víckrát nechci (topol mezi j-y).
Odpovědět
Pe
Petr
30.7.2024 22:18 Reaguje na Jakub BrennOstružiníku se netřeba obávat. Sice to v lese vypadá nevzhledně a žalostně, ale je to normální součást přirozené obnovy. Ve fázi ostružiníku se už začnou tvořit vhodná místa a v nich první stromky. Pozorujte to letos a příští rok, a sám uvidíte ty změny. A když tam přijdete za pár let, už to tam bude samý stromek.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
31.7.2024 15:22 Reaguje na Petrkdysi jsme ožínali paseku osazenou bukovými sazenicemi (cca 5-6 letými), bylo to komplet pokrytý ostružiníkem.
Cítil jsem , že tomu na jednu stranu děláme medvědí službu (byl velice horký a suchý rok) a docela by mě zajímalo, jestli by to ty boučky zvládly a zhruba za tři roky ostružiní již přerostly).
Ale hustá třtina, kopřiva, atd. tam už to bez žnutí asi nejde (( anebo leta čekat, jestli by se tam neuchytily náletové pionýrské dřeviny a další léta čekat, než do jejich podrostu něco zasadit.
Odpovědět
Cítil jsem , že tomu na jednu stranu děláme medvědí službu (byl velice horký a suchý rok) a docela by mě zajímalo, jestli by to ty boučky zvládly a zhruba za tři roky ostružiní již přerostly).
Ale hustá třtina, kopřiva, atd. tam už to bez žnutí asi nejde (( anebo leta čekat, jestli by se tam neuchytily náletové pionýrské dřeviny a další léta čekat, než do jejich podrostu něco zasadit.
Karel Zvářal
31.7.2024 22:32 Reaguje na Jakub BrennDomnívám se, že pokud bučky byly již 5-6leté, přežily by i bez ožínání. Ta tráva je svým způsobem chrání, nemá šanci je přerůst, ta práce je více méně zažitý stereotyp. Ona více méně nahrazuje ty pionýrské dřeviny, které jsou zde oslavovány. To je asi tak potřebné, jako hrabat listí v mýťáku, aby tam byl pořádek.
Odpovědět
Pe
Petr
30.7.2024 16:50Já bych neřekl, že vitalita soliterů je ve vyšším množstvím vláhy, to je až následek, navíc ve vyprahlém a rozpáleném městě je množstžví vláhy diskutabilní, ale v neomezovaném růstu jak koruny (tedy orgánů zajišťujících fotosyntézu, tedy organické látky), tak kořenového systému (tedy orgánu zajišťujícího ve spojení s mykorhizou druhou část výživy stromu - minerální látky, a ano, i vodu). To je důvod a příčina vitality soliterů.
Mohutné koruny i kořeny dokážou zajistit dotatečné zásobování stromu vším potřebným, stromy jsou silné, vitální, a tedy i odolné všem nepříznivým vlivům, včetně sucha a škůdců. Stějně je to i u soliterů v lese, nebo u stromů na okraji porostu. Prostě čím větší zavětvení, tím vykrmenější, zdravější a odolnější strom. Ovšem pro člověka, který požaduje dřevo s co nejmenším množstvím suků, je to problém, a tak začal stromy pěstovat přehoustlým způsobem, jako žito, aby neměly větve, tedy suky. A to je promlém zase pro stromy - v hustém porostu mají koruny i kořenové systémy jen velmi malé a pro celkovou výživu stromů málo výkonné. Takové stromy pak balancují na hraně a ohrozí je i to, co soliterní zavětvené stromy hravě zvládnou.
Odpovědět
Mohutné koruny i kořeny dokážou zajistit dotatečné zásobování stromu vším potřebným, stromy jsou silné, vitální, a tedy i odolné všem nepříznivým vlivům, včetně sucha a škůdců. Stějně je to i u soliterů v lese, nebo u stromů na okraji porostu. Prostě čím větší zavětvení, tím vykrmenější, zdravější a odolnější strom. Ovšem pro člověka, který požaduje dřevo s co nejmenším množstvím suků, je to problém, a tak začal stromy pěstovat přehoustlým způsobem, jako žito, aby neměly větve, tedy suky. A to je promlém zase pro stromy - v hustém porostu mají koruny i kořenové systémy jen velmi malé a pro celkovou výživu stromů málo výkonné. Takové stromy pak balancují na hraně a ohrozí je i to, co soliterní zavětvené stromy hravě zvládnou.
Pe
Petr
30.7.2024 18:10 Reaguje na PetrA jsem dost skeptický k významu rosy jako zdroje vody pro kořeny stromů. Rosy je velmi málo. V našich podmínkách se uvádí úhrn do 0,5 mm, tedy do půl litru vody na metr čtvereční. To zůstane zachycené na nadzemní vegetaci a pak se odpaří, ke kořenům se z toho nedostane nejspíš nic. Rostliny, tedy i stromy, ale dokážou v určité míře přijímat vodu i povrchem listů a jehlic. Rosa a mlha, a možná že i jen prostá vzdušná vlhkost, určitým zdrojem vody pro stromy jsou. A asi by se dalo přičíst i to, že čím vyšší vzdušná vlhkost, tím nižší bude výpar vody z rostlin/stromů.
Odpovědět
Pe
Petr
30.7.2024 19:51 Reaguje na Petr"Větve už od země, přesto neprosychají"
A myslím že tímto odstavcem dostala konečně ránu z milosti zdejší teorie o tom, že stromy spotřebovávají a pijí nám vodu.
Názorně je zde předvedeno, že hluboce zavětvené stromy nejenže neschnou, jak by zastánci pijících stromů jistě předpokládali, ale dokonce skvěle prosperují, a to i v obdobích sucha.
A možná by se z tohoto příkladu dalo usoudit, nebo spíš jen odhadnout, že smrky v porostech neusychají jen nedostatkem vody, ale i jaksi hlady. Tedy neschopností uživit se a zajistit si malými korunami a malými kořeny (navíc v době sucha bez důležité mykorhizy, houby prostě uschly) dostatek jídla. No a podvyživené stromy jsou pak prostřeným stolem pro škůdce.
Můžeme jen hádat jak dalece je pro výživu stromů důležitá mykorhiza. Naprosto nevíme jak velký podíl na výživě stromů má. Je možné, že malý kořenový systém stromů v lese je závislý na mykorhize mnohem víc, než rozsáhlý kořenový systém soliterů, který evidentně uživí strom bez problémů, a dost možná i bez pomoci hub. A když pak sucho zemní houby v lese zdecimuje, stromy silně hladoví.
Odpovědět
A myslím že tímto odstavcem dostala konečně ránu z milosti zdejší teorie o tom, že stromy spotřebovávají a pijí nám vodu.
Názorně je zde předvedeno, že hluboce zavětvené stromy nejenže neschnou, jak by zastánci pijících stromů jistě předpokládali, ale dokonce skvěle prosperují, a to i v obdobích sucha.
A možná by se z tohoto příkladu dalo usoudit, nebo spíš jen odhadnout, že smrky v porostech neusychají jen nedostatkem vody, ale i jaksi hlady. Tedy neschopností uživit se a zajistit si malými korunami a malými kořeny (navíc v době sucha bez důležité mykorhizy, houby prostě uschly) dostatek jídla. No a podvyživené stromy jsou pak prostřeným stolem pro škůdce.
Můžeme jen hádat jak dalece je pro výživu stromů důležitá mykorhiza. Naprosto nevíme jak velký podíl na výživě stromů má. Je možné, že malý kořenový systém stromů v lese je závislý na mykorhize mnohem víc, než rozsáhlý kořenový systém soliterů, který evidentně uživí strom bez problémů, a dost možná i bez pomoci hub. A když pak sucho zemní houby v lese zdecimuje, stromy silně hladoví.
Anyr
30.7.2024 22:36 Reaguje na PetrPříčina usychání/umírání smrků v současných českých lesích je souhrn mnoha faktorů. Degradovaná, vyčerpaná a překyselená půda, nárůst teplot, dřívější nástup jara a pozdnější nástup podzimu (pokud se ten divný týden mezi létem a zimou dá považovat za podzim... :D), vysoká hustota porostu, nízká půdní i vzdušná vlhkost, velmi často stejnověkost porostu, chybějící biodiverzita a s ní alespoň nějaké zlepšení "obecných podmínek"... těch faktorů je prostě dost.
Podtrženo sečteno: smrk je strom vyžadující chlad a vodu, proto je považován za dřevinu primárně horskou, a až sekundárně za "mimohorskou", když se dostal na nějaké vhodné stanoviště, kterých ale bylo poměrně málo. Stručně řečeno, všude jinde si smrky časem koledovaly o prů**r. Prosychání porostů, kůrovec... to jsou následky, nikoliv příčiny toho, proč smrky nejsou dřevinou budoucnosti, ale minulosti (myšleno v % zastoupení lesů, kde smrky dosud kralovaly). Když se k tomu připočte ještě špatný způsob hospodaření v lesích, ze kterých se staly pouze záhony na dřevo a především teď globální změna klimatu... jako asi bychom chtěli fakt hodně no, aby tohle nějaký strom dlouhodobě snášel :) Stačilo pár set let - z hlediska stromů, kolik, dvě, tři generace, v závislosti na lokalitě? - a "produkční české lesy" jsou díky lidské péči, lokální i celosvětové, v pytli.
Takže ano, správné úvahy, ono v přírodě vše souvisí se vším. Voda, živiny, vlhkost vzduchu, Slunce, teploty, typ půdy, houby, zvířata, patogeny... proto by lidé měli ctít přírodu, spolupracovat s ní a učit se o(d) ní, ne si dělat vše podle lidského ega.
Odpovědět
Podtrženo sečteno: smrk je strom vyžadující chlad a vodu, proto je považován za dřevinu primárně horskou, a až sekundárně za "mimohorskou", když se dostal na nějaké vhodné stanoviště, kterých ale bylo poměrně málo. Stručně řečeno, všude jinde si smrky časem koledovaly o prů**r. Prosychání porostů, kůrovec... to jsou následky, nikoliv příčiny toho, proč smrky nejsou dřevinou budoucnosti, ale minulosti (myšleno v % zastoupení lesů, kde smrky dosud kralovaly). Když se k tomu připočte ještě špatný způsob hospodaření v lesích, ze kterých se staly pouze záhony na dřevo a především teď globální změna klimatu... jako asi bychom chtěli fakt hodně no, aby tohle nějaký strom dlouhodobě snášel :) Stačilo pár set let - z hlediska stromů, kolik, dvě, tři generace, v závislosti na lokalitě? - a "produkční české lesy" jsou díky lidské péči, lokální i celosvětové, v pytli.
Takže ano, správné úvahy, ono v přírodě vše souvisí se vším. Voda, živiny, vlhkost vzduchu, Slunce, teploty, typ půdy, houby, zvířata, patogeny... proto by lidé měli ctít přírodu, spolupracovat s ní a učit se o(d) ní, ne si dělat vše podle lidského ega.
Pe
Petr
30.7.2024 22:53 Reaguje na AnyrAno, musíme se přírodu (a od přírody) učit. Mě například stále překvapuje, že na některých místech smrky uschly všechny, ale jen o pár desítek metrů dál si vesele rostou a krásně se zelenají. Já se tedy nemůžu zbavit dojmu, že jediná univerzální příčina odumírání stromů je prostě lidské hospodaření. Tedy způsob pěstování lesa. To vede k trvalému stresování stromů, které celoživotně živoří na hraně. A jakýkoliv výkyv podmínek je pak dostane za tu hranu. Příkladem můžou být právě solitery, které jakoby odporují zdravému rozumu, nebo třeba i porosty přirozeně zmlazené, kde smrky vesele prosperují a neschnou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
31.7.2024 11:29Velmi pěkný článek, ale pár připomínek bych měl.
Smrk je doma v polohách kolem 1100 nm., kde je chladněji a hlavně vlhko plus časté deště.
Preferován byl zejména z ekonomického pohledu , poskytuje kvalitní stavební dřevo i vlákninu , a to během relativně kratší doby.¨
Oceňován byl zejména v minulosti důlními staviteli a horníky,výdřevy, hlasitým praskáním zavčas upozorňoval na nebezpečí zavalení důlních prostorů.Jiné dřeviny údajně tuto vlastnost neměly.Jeho pěstování poskytovalo vysoký finanční prospěch, a proto jsme byli svědky jeho masívního rozšíření od nížin do podhoří - smrkové monokultury.
Díky mělkému kořenovému systému má dva problémy, špatně dosahuje v současných podmínkách klimatické změny na vodu = horší zdravotní stav, a také se stává rizikovým faktorem v aglomeracích - prudké poryvy větru nebo dokonce silná vichřice ho vyvrátí - jsou dnes častějším jevem než v minulosti.
Odpovědět
Smrk je doma v polohách kolem 1100 nm., kde je chladněji a hlavně vlhko plus časté deště.
Preferován byl zejména z ekonomického pohledu , poskytuje kvalitní stavební dřevo i vlákninu , a to během relativně kratší doby.¨
Oceňován byl zejména v minulosti důlními staviteli a horníky,výdřevy, hlasitým praskáním zavčas upozorňoval na nebezpečí zavalení důlních prostorů.Jiné dřeviny údajně tuto vlastnost neměly.Jeho pěstování poskytovalo vysoký finanční prospěch, a proto jsme byli svědky jeho masívního rozšíření od nížin do podhoří - smrkové monokultury.
Díky mělkému kořenovému systému má dva problémy, špatně dosahuje v současných podmínkách klimatické změny na vodu = horší zdravotní stav, a také se stává rizikovým faktorem v aglomeracích - prudké poryvy větru nebo dokonce silná vichřice ho vyvrátí - jsou dnes častějším jevem než v minulosti.
BM
Břetislav Machaček
31.7.2024 12:42 Reaguje na Miroslav VinklerV mém okolí ve 200 m.n.m. býval smrk běžnou dřevinou selských lesů
pro svoji použitelnost na různé zemědělské stavby od ohrad, přes
vozy žebřiňáky, k výrobě žebříků, na stavbu seníků, konstrukcí na
sušení sena atd. Pěstoval se hlavně do věku silnější tyčoviny a
po znárodnění některé dostaly šanci dorůst se věku 60 a více let.
To už ale bylo pro mnohé hraniční a zdolal je kůrovec a václavka.
Proto se od nich v okolí upustilo až na výjimky jako kryty pro
zvěř, kdy hustá smrčina byla v zimním listnatém lese oázou klidu
a bezvětří pro zvířata. Smrky mezi domy, kde voda ze střech končí
u jejich kořenů, opravdu prosperují lépe, než někde v lese v
tenké vrstvě půdy a sutě na skalnatém podloží. Zrovna včera jsme
se v hospodě bavili o smrcích v Rakousku, Švýcarsku a Německu, kde ty smrkové monokultury globální oteplování ustály a kůrovce se
jim dařilo držet na uzdě. A víte proč? Protože soukromník nečekal
na výsledek výběrového řízení firmy, která rychle zasáhne, ale
IHNED konal při sebemenším výskytu napadených stromů. Oni pouze
kroutili hlavou nad tím, že jsme tak hloupí a zanedbali prevenci. Kamarád jim vysvětlil náš systém řízení lesního hospodářství a
oni řekli, proč teda nemá státní vlastník vlastní těžební kapacity. Načež jim kamarád řekl, že tomu tak v minulosti bylo, ale že se
to zprivatizovalo a nyní musí najímat na dlouhé lokty cizí firmy.
Kroutili hlavou, proč jsme šli tak hloupou cestou a zničili si
to obrovské bohatství, které nám mnozí cizinci záviděli. Proč?
Protože mantrou byl chudý, štíhlý a bohužel i neschopný stát!
Odpovědět
pro svoji použitelnost na různé zemědělské stavby od ohrad, přes
vozy žebřiňáky, k výrobě žebříků, na stavbu seníků, konstrukcí na
sušení sena atd. Pěstoval se hlavně do věku silnější tyčoviny a
po znárodnění některé dostaly šanci dorůst se věku 60 a více let.
To už ale bylo pro mnohé hraniční a zdolal je kůrovec a václavka.
Proto se od nich v okolí upustilo až na výjimky jako kryty pro
zvěř, kdy hustá smrčina byla v zimním listnatém lese oázou klidu
a bezvětří pro zvířata. Smrky mezi domy, kde voda ze střech končí
u jejich kořenů, opravdu prosperují lépe, než někde v lese v
tenké vrstvě půdy a sutě na skalnatém podloží. Zrovna včera jsme
se v hospodě bavili o smrcích v Rakousku, Švýcarsku a Německu, kde ty smrkové monokultury globální oteplování ustály a kůrovce se
jim dařilo držet na uzdě. A víte proč? Protože soukromník nečekal
na výsledek výběrového řízení firmy, která rychle zasáhne, ale
IHNED konal při sebemenším výskytu napadených stromů. Oni pouze
kroutili hlavou nad tím, že jsme tak hloupí a zanedbali prevenci. Kamarád jim vysvětlil náš systém řízení lesního hospodářství a
oni řekli, proč teda nemá státní vlastník vlastní těžební kapacity. Načež jim kamarád řekl, že tomu tak v minulosti bylo, ale že se
to zprivatizovalo a nyní musí najímat na dlouhé lokty cizí firmy.
Kroutili hlavou, proč jsme šli tak hloupou cestou a zničili si
to obrovské bohatství, které nám mnozí cizinci záviděli. Proč?
Protože mantrou byl chudý, štíhlý a bohužel i neschopný stát!
Karel Zvářal
31.7.2024 17:37 Reaguje na Miroslav VinklerDěkuji, nešlo mi o samoúčelnou propagaci smrku, ano, má původ výše, nicméně jakž takž roste i kolem 400m. Mě štvou výsadby platanů, tůjí, červenolistých nesmyslů, které jsou pro hmyz naprosto nepřátelské. Proto bych nerad, aby byla kampaň proti Sm, neb je to lepší ekovarianta do parku, než výše zmíněné.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
1.8.2024 08:12 Reaguje na Karel ZvářalSouhlas, máme svoje původní keře i stromy, které lze použít pro výsadbu v aglomeracích.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2024 08:24 Reaguje na Miroslav VinklerOn ten globalismus zasáhl i zahradníky, lesy u nás zatím celkem vzdorují. Když koukám na dokumenty, tak pomalu nepoznávám, odkud to je. Všude katalogové/ "trendy" stromy a keře, abychom byli IN. Dnes se musí (zavčasu) bojovat o elementární věci, protože od těch pomatených modernistů se dočkáte překvapení, ani nevíte jak. A pokud to nezarazí všímaví domácí (jednotlivci), tak konzumní mase je šumák, co jim kydnou pod okna.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2024 11:07V první řadě jsem rád, že se neozval nikdo, že obrázek jsem převzal odjinud bez citace. Je-li přece jen někde uveden, prosím o uvedení názvu díla, abych se za neznalost bibliografie omluvil. A vůbec mě nemrzí, že se neozval nikdo z těch, u kterých jsem předpokládal, že se ozvou. Zde důvody sdělovat nemusím, nejsou podstatné. A dovedu pochopit určité jevy, kdy nula je víc, než libovolné kladné číslo. Neb etologie je též mé hobby:-)
Odpovědět
PD
Petr Dubský
2.8.2024 19:53V Praze (tedy teplá vinohradnická oblast) rostou smrky (většinou ztepilé, ale i pichlavé bez viditelných v zahradách, ale i jako městská zeleň bez viditelných problémů. Některé jsou zavětvené až na zem, jiné tak, aby šlo kolšm nich chodit. Tři z nich rostou v jednom z vnitrobloků. Byly zasazeny tqak, že netvoří překážku, takže jsou zavětvené až na zem. jeden je starý asi 40 let (asi 10 let plodí), další je kolem třiceti, poslední asi 15 let (ten je vysoký kolem dvou metrů). Poslední dva jsou z jižních Čech z nadmořské výšky asi 490 metrů. Co je ale třeba zdůraznit, ze dvou stran je stíní budovy, a ze zbylých stromy, takže nejsou vystaveny spalujícímu sluncia před sekači trávy chrání jejich kořeny záhon). Ale jsou zde i tři štíhlé smrky na slunci obklopené trávníkem, takže smrk jako okrasný prvek a zároveň ale i aspoň trochu (oproti trávníku, který tam byl předtím) by neměl být šmahem zavrhován. Jiné je to s ním jako produkční dřevinou, v blízké oboře Hvězda byly smrky (vysoce přerůstající ostatní dřeviny) pokáceny (psalo se, že kvůli kůrovci) Vzdálenost mezi výše zmíněnými smrky je z prostorových důvodů asi tři a půl metrů, což vypadá, že může být v budoucnosti problém, ale jinak to nešlo, i tak někteří pohodlní na krok, kterým nestačí oficiální cesty vřískají. Obecně jsem vypozoroval, že lidé jsou pro ochranu přírody, jen dokud je neomezí a pomoci je ani nenapadna, takže až mi šedesátníci a starší odejdeme, odejdou záhony i s námi. V místech odkud mnou vysazené smrčky pocházejí, provedl tvrdou selekci kůrovec, který v tamních lesích byl všdy, ale jakmile se objevil, šel napadený strom dopryč, takže nedostal příležitost se rozjet. Masivní a opakovaný nálet nevydrží žádný strom, připadalo mi to, že stromy odcházejí od dotyku s poli, kde by to dávalo logiku, vyší teplota a nic brouku v cestě, možná stálo za zkoušku na linii dotyku keřové pásmo, z kterého by měla prospěch i zvěř. Smrk nad 1100 metrů, proč ne, ale co poroste místo něho, buk je stínomilný, náročnější na půdu, na vodu asi stejně, horká léta mu vadí zrovna tak, problémy mají jilmy, jasan, olše. A co využití dřeva, smrkové monokultury byly vysazováno, protože dřevo z nich mělo nejuniverzálnější použití. Kolik, kterého dřeva vlastně bude potřeba, jednotná odpověď samozřejmě není, ale jsou aspoň nějaké modely nebo se spoléhá, že se doveze?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2024 20:17 Reaguje na Petr DubskýDěkuji za příspěvek. To právě nesmíme dopustit, aby lidé úplně zpakatěli. Je třeba pracovat jak s omladinou, tak ouřady na magistrátu. Ten hnůj, co se k nám valí ze západu, je naprosto o ničem - mrtvá, zelená kulisa. Takže zlatý Smrčech, toho má Freda Brablenec rád, a já taky, ač jsem ho v mládí nesnášel. V porovnání s okrasnou sterilitou "je úplně někde jinde".
Odpovědět
Pe
Petr
3.8.2024 22:34 Reaguje na Karel ZvářalVy jste takový Jekyll & Hyde.
Když je vzhůru Jekyll, tak píše podnětné články, nechce dopustit aby lidé zpakatěli, kritizuje sterilní trávníky a parky a zastává se hmyzu a ptáků. A Hyde tady trolí a chce kácet lesy a zbavovat je hořlavé hmoty.
Odpovědět
Když je vzhůru Jekyll, tak píše podnětné články, nechce dopustit aby lidé zpakatěli, kritizuje sterilní trávníky a parky a zastává se hmyzu a ptáků. A Hyde tady trolí a chce kácet lesy a zbavovat je hořlavé hmoty.
Karel Zvářal
4.8.2024 04:21 Reaguje na PetrJe to prosté: Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem.
Hořlavý buš nechám pyromanům, mám raději udržovaný les, ChKO před bezzásahem, sklizenou úrodu před shnilou a spálenou, managovanou populaci před přemnoženou... A za to se mi dostává od trolů permanentních útoků.
Odpovědět
Hořlavý buš nechám pyromanům, mám raději udržovaný les, ChKO před bezzásahem, sklizenou úrodu před shnilou a spálenou, managovanou populaci před přemnoženou... A za to se mi dostává od trolů permanentních útoků.
