Karel Zvářal: Naše smrkové arboretum
Bylo jen otázkou času, kdy průmyslové pěstování smrkových plantáží se dostane do problémů, a to jak z důvodu klimatických výkyvů a nedostatku pravidelných srážek, tak i následnému působení hmyzích škůdců, jakými jsou lýkožrout smrkový či bekyně mniška. Ukázalo se, že dřívější varování některých lesníků nebyla planým strašením, a že změna v přístupu k volbě vhodnějších dřevin je namístě. Jako nejčastější varianta se nabízí výsadba odolnějších smíšených porostů, které s vláhou hospodaří lépe, než mělce kořenící smrkové monokultury.
Řidší spon – více vody pro každý strom
V naší městské zástavbě máme několik skupin smrků, které období suchých let přestály bez ztráty kytičky. Ani jeden neuschnul, avšak, bohužel, dva byly pokáceny z důvodu vytváření stínu v domácnostech spodních pater činžáků („Musím svítit i ve dne“). Teplejší mikroklima městské zástavby (tj. tepelný ostrov: o 8-10 °C více než v souvislém lese) nemělo však na vitalitu smrků negativní vliv! Co bylo příčinou tohoto malého/velkého zázraku přežití? Podstatné vlivy jsou hned dva a každý stojí za komentář.Smrky byly vysázeny začátkem šedesátých let, nedlouho po nastěhování nových obyvatel sídliště. A bylo jejich zásluhou, že dnes diskutabilní dřeviny, které si dovezli dokonce až z Vysokých Tater, jiní dali do tašky semenáčky po návštěvě blízkých lesů, slouží jako jakási „pokusná plocha“ pro porovnání se standardními podmínkami pěstování.
Některé smrky jsou vysázeny v krátké řadě či skupině blízko sebe, jiným bylo dopřáno více prostoru jakožto solitérům. Co je ale podstatné, všechny skupiny obklopuje trávník, nikoliv jiné smrky s navzájem propletenými kořeny. Na každý strom se tak dostane mnohem více vláhy, než v přehoustlém lesním porostu. Protože louka nejenže chrání půdu před erozí na svazích, ale všude vyčesává vzdušnou vlhkost, která se projevuje mj. tvorbou ranní rosy. A tato nenápadná závlaha – zejména v suchých měsících bez deště, je tím rozhodujícím faktorem, který nahrává přežití podpovrchově kořenícím městským smrkům.
Mech, jahody, houby a zajíc mezi smrky
Pod smrky se vytváří specifické podmínky, resp. mikroklima, jaké známe z lesa. Větší půdní vlhkost díky stékajícím kapkám rosy v trávě podporuje tvorbu mechu a růst hub či lesních jahod. Po mnoho let se v této městské části zdržuje zajíc, dokonce se zde i množí. Pohyb lidí po chodnících a občas i mezi bloky mu nevadí, stále to má lepší, než v kolejáku pravidelně postřikovaného obilného megalánu.
Stín smrků zpomaluje výpar rosy i deště, což pomáhá jak jim samotným, tak i chladnějšímu mikroklimatu mezi domy. V jejich tmavých korunách hnízdí spousta druhů ptáků: hřivnáč, hrdlička, sojka, kos, drozd, pěnkava, zvonek, zvonohlík, mlynařík, pěnice a dokonce i uhelníček a králíček. Husté, převislé větve totiž poskytují dobrý úkryt před všetečnými strakami, sojkami, poštolkou nebo v noci aktivující kunou. Jsou na nich i sotva viditelné mšice, které představují zdroj potravy nejen pro nejdrobnější druhy ptáků, ale i mravencům, kteří pilně pochodují v zástupech do výšin a zase zpět se sladkým nákladem.
Větve už od země, přesto neprosychají
Co je z fyziologického hlediska zajímavé, že ačkoliv jsou smrky zavětvené od země, nijak to nesnižuje jejich schopnost přežití v důsledku nadprůměrné transpirace. Zatímco v lesních porostech mají smrky sotva třetinovou korunu oproti popisovaným stromům, a tím i nižší spotřebu vody, přesto v přehoustlých monokulturách trpí deficitem vláhy a jsou napadány kůrovcem.
Takže záleží na kontextu/okolnostech, v jakém prostředí se strom nachází. Nemusí trpět suchem a uhynout automaticky jenom proto, že je to smrk.
U některých lidí pojem smíšený les vyvolává představu pravidelného střídání smrk – listnáč – smrk. Toho je nesnadné dosáhnout zejména z pěstebních důvodů, mnohem jednodušší a praktičtější je střídání skupin několika desítek až stovek smrků se skupinami buků. To je osvědčená kombinace, kdy zejména při nižších zimních srážkách se voda dostane pod buky až na zem (stékající voda po větvích a kmeni – princip trychtýře), kdežto v stálezelených korunách smrků se vločky a kapky zachytávají jako na vícepatrovém deštníku, proto na zem dopadne jen menší část srážek. Hluboko kořenící buk si vezme vláhu z půdy i pod smrkem, zatímco mělce kořenící smrk se natáhne kořeny pro povrchovou vodu až k buku, takže ve výsledku si prakticky nekonkurují.
Pro smrky v monokultuře mají proto význam zejména pomalé, vytrvalé deště, které půdu dostatečně zavodní a nezpůsobí rychlý odtok a erozi. Takové se vyskytují zejména ve vyšších nadmořských výškách. V nižších polohách je lepší vytvořit smíšený porost a řidší spon, zejména při probírce.
Přečtěte si také |
Karel Zvářal: Přemnožený původní predátor může škodit stejně drtivě jako nepůvodní (invazní)Z uvedeného vyplývá, že normy pro pěstování z dob vodního blahobytu by se měly lišit od časů srážkově nevyzpytatelné klimatické změny. Nebude potom nutné uvažovat o exotických dřevinách, které mají smrk nahradit. Většinou postačí jen mírně pozměnit způsob jeho pěstování.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
Dalibor Motl
30.7.2024 07:56Jaroslav Řezáč
30.7.2024 09:16 Reaguje na Dalibor MotlUž se nechávají i zarůstat modřínem, což není špatně.
Podobný problém bych viděl u jeřábu ptačího, kde stromy na okrajích lesů a solitery prosperují lépe co se týče červených malvic.
V nižších polohách pod 400 m.n.m více osik, topolů, vrb a třeba i bříz.
Břetislav Machaček
30.7.2024 10:16žádaly pily a následní zpracovatelé. Ti třeba nechtěli sukovaté dřevo
na výrobu nábytku, když jim suky vypadávaly z ohoblovaných prken a buď
je pracně vlepovali zpět a nebo díru provrtali a suk nahradili "špuntem"
z osoustruženého dřeva. Chtěli dřevo pokud možno bez suků a nebo s malými
suky, které tak snadno nevypadávaly a na řezu nepraskaly. Totéž bylo
u konstrukčního dřeva, kterému suky ubíraly na pevnosti a vnášely možnost
vstupu hub do uvolněných prostot po sucích. Takže ano, smrk i jiný strom
v řídkém porostu se k vodě dostane lépe, než v tom hustém, ale i tam
tomu přizpůsobí korunu, kterou tu vodu odpařuje. Ona i košatá lípa je
jiná jako solitér a jiná , když je součástí lesa, kde má štíhlý rovný
kmen zakončený někde ve 20.metrech malou korunou. Hospodářský les se
vždy řídil poptávkou po určité kvalitě dřeva, kterou jsme se z nouze
o kvalitní dříví naučili obcházet. Trám se slepí z prken a nebo se
prkno nahradí USB deskou z třísek. Vše je už ale pouze budoucí odpad,
protože troudem z USB desek a nebo lepených hranolů si nezničím půdu
a klobásku si nad tím už taky neopeču. Takže pokud se společnost dnes
obejde bez kvality, tak ať je v lesích cokoliv, co lze semlít a pak
zase slepit do chemických desek jako budoucí nebezpečný odpad. Víte
mi už to je celkem jedno, co se tu děje, sází a nebo pouze nicnedělá.
Já už mám život pomalu za sebou a snažím se pouze brzdit hlouposti,
na které v budoucnu lidé doplatí. Vypěstují si tu na oko hezké lesy,
ale kvalitní dříví budou nakupovat od těch, kteří to dělají po staru.
Víte třeba proč se zachovaly do dnešní doby třeba vysokohorské smrčiny?
No protože tahat z hor PALIVOVÉ dříví plné suků, pracně ho odvětvit
a pokácet nemělo smysl. Raději si na přístupnějším místě vypěstovali
v monokultuře kvalitní dřevo pro pilu a na otop použili odpady a ty
stromy, které se nepovedly. My to samozřejmě nepotřebujeme, když si
střechu postavíme z betonu a nebo kovu, nábytek a podlahy z plastů
a slepených třísek a i k tomu vytápění použijeme plyn až z tramtárie.
Les tak bereme jako park budoucnosti, pokud ho nepoužijeme jako
plantáž biomasy pro teplárnu a k výrobě něčeho cílového ze štěpky.
Karel Zvářal
30.7.2024 11:15 Reaguje na Břetislav MachačekJistě, v horských oblastech mohou sm plantáže dále prosperovat - ovšem opět pod dohledem bdělého lesníka, který zajistí rychlé zpracování napadených stromů.
Smyslem bylo ukázat, že "rovnice má řešení", aniž by bylo nutné zavádět cizokrajné dřeviny. A že zejména při klimazměně je třeba myslet na starou pravdu: "kdo chce víc, nemá nic". Prostě všeho s mírou platí i v lesařině, a honit rekordy m3/ha se může krutě vymstít.
Není ale důvod smrk odepisovat, jen k problému přistoupit s rozmyslem a věnovat porostům větší pozornost, zejména v sušších obdobích. Zaspat se nevyplácí, což už snad víme...
Jaroslav Řezáč
30.7.2024 11:58 Reaguje na Karel Zvářaldřevo se jim nelíbí, protože monokultury jsou náchylné na změny a jiné se nelíbí "pilařům".
Nynější stav je tak nějak špatný sen....a zase bude všude nakydáno hromada smrků...
Karel Zvářal
30.7.2024 12:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDalibor Motl
30.7.2024 14:57 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.7.2024 17:11 Reaguje na Dalibor MotlA ta zmínka o možném vlivu j-streamu na nepravidelný chod oblačnosti - tu píši opakovaně, je to moje úchylka-) Do impaktu nemám žádná data, bylo to na základě zmínky z veř. zdroje, že vědci neznají příčinu stacionární polohy proudění. A pokud je hustá let. doparava, ten vliv tam nějaký bude, ale těžko měřitelný. Uvádím to proto, neb s oteplením by mělo více pršet, ale řadu let po sobě to byla bída. A ta klimazměna není jen o kysličníku, ale i tepelných megapolích a zřejmě i výše zmíněném vlivu. Prostě je to mozaika příčin, ale ne každou je možné bez proxydat dokázat.
Dalibor Motl
31.7.2024 10:03 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.7.2024 17:54 Reaguje na Dalibor MotlDalibor Motl
31.7.2024 09:58 Reaguje na Karel ZvářalDalibor Motl
31.7.2024 09:58 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.7.2024 17:27 Reaguje na Dalibor MotlPrávě u jedné skupiny Sm (cca 50let, 8-10ks) ve smíšeném lese (Mo, Lí, Bo) mě překvapilo, že přestály roky kalamity a odešly až poslední zimu. Přitom cca o 100m dál je monokultura (40let), toto jaro také probraná, ale všechny stromy zdravé. Tyto nečekané rozdíly ve zdr. stavu nechápu a domnívám se, že za tím nemusí být jen sucho, ale neznámé patogeny, horší stanoviště- viz výše, plus následně brouk).
Karel Zvářal
31.7.2024 20:33 Reaguje na Dalibor MotlJakub Brenn
30.7.2024 14:02 Reaguje na Karel Zvářalvidím rozlehlé smrkové nebo borové plantáže v rozvratu a místo nich neprůchodné holiny se třtinou a ostružiníkem (jak tohle zalesnit, ožínat, atd???. Vůbec nic proti smrku nebo borovici, ale kdyby se přece jen hospodařilo byť jen o trochu citlivěji - například tak jak to uvádí pan Motl, tak ty rozvraty lesa rozhodně nebyly v takovém rozsahu, možná že vůbec žádné.
Jaroslav Řezáč
30.7.2024 14:48 Reaguje na Jakub BrennNevím, proč se tolik zmiňuje o městské výsadbě, když je to v zásadě jedno. Je to takový pelmel,podle toho, komu se co líbí.
Naše lesy by byly určitě stabilnější, kdyby byly druhově pestřejší bilologie smrkovým monokultur je chudá, ale aspoň je o čem psát.
Karel Zvářal
30.7.2024 16:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčByla SROVNÁVÁNA teplota z prohřátého města s lesním mikroklimatem. Protože se často uvádí, že smrk se do teplých poloh nehodí... Jak vidno, vychází-li s vláhou, může žít i prakticky všude u nás. Uvedl jsem příklad směsi s bukem, neb ta je u nás velmi častá, zřejmě top. Ale ano, bývá i s modřínem, borem aj. Dále vliv rosy na mimilesní zeleň, ze které stromy čerpají vláhu.
A proti citlivějšímu hospodaření jsem nenapsal ani ň.
Anyr
30.7.2024 21:17 Reaguje na Karel ZvářalOtázka ovšem je, jestli by tam jiné, vhodnější druhy, nebyly skutečně ještě lepší (a troufám si tvrdit, že byly).
Určitě ale není nutné odstraňovat smrky z míst, kde je jim dobře - dokud jim tam dobře je.
Nicméně, fajn článek, dík :)
Petr
31.7.2024 17:09 Reaguje na AnyrKarel Zvářal
31.7.2024 17:32 Reaguje na AnyrPetr
30.7.2024 22:18 Reaguje na Jakub BrennJakub Brenn
31.7.2024 15:22 Reaguje na PetrCítil jsem , že tomu na jednu stranu děláme medvědí službu (byl velice horký a suchý rok) a docela by mě zajímalo, jestli by to ty boučky zvládly a zhruba za tři roky ostružiní již přerostly).
Ale hustá třtina, kopřiva, atd. tam už to bez žnutí asi nejde (( anebo leta čekat, jestli by se tam neuchytily náletové pionýrské dřeviny a další léta čekat, než do jejich podrostu něco zasadit.
Karel Zvářal
31.7.2024 22:32 Reaguje na Jakub BrennPetr
30.7.2024 16:50Mohutné koruny i kořeny dokážou zajistit dotatečné zásobování stromu vším potřebným, stromy jsou silné, vitální, a tedy i odolné všem nepříznivým vlivům, včetně sucha a škůdců. Stějně je to i u soliterů v lese, nebo u stromů na okraji porostu. Prostě čím větší zavětvení, tím vykrmenější, zdravější a odolnější strom. Ovšem pro člověka, který požaduje dřevo s co nejmenším množstvím suků, je to problém, a tak začal stromy pěstovat přehoustlým způsobem, jako žito, aby neměly větve, tedy suky. A to je promlém zase pro stromy - v hustém porostu mají koruny i kořenové systémy jen velmi malé a pro celkovou výživu stromů málo výkonné. Takové stromy pak balancují na hraně a ohrozí je i to, co soliterní zavětvené stromy hravě zvládnou.
Petr
30.7.2024 18:10 Reaguje na PetrPetr
30.7.2024 19:51 Reaguje na PetrA myslím že tímto odstavcem dostala konečně ránu z milosti zdejší teorie o tom, že stromy spotřebovávají a pijí nám vodu.
Názorně je zde předvedeno, že hluboce zavětvené stromy nejenže neschnou, jak by zastánci pijících stromů jistě předpokládali, ale dokonce skvěle prosperují, a to i v obdobích sucha.
A možná by se z tohoto příkladu dalo usoudit, nebo spíš jen odhadnout, že smrky v porostech neusychají jen nedostatkem vody, ale i jaksi hlady. Tedy neschopností uživit se a zajistit si malými korunami a malými kořeny (navíc v době sucha bez důležité mykorhizy, houby prostě uschly) dostatek jídla. No a podvyživené stromy jsou pak prostřeným stolem pro škůdce.
Můžeme jen hádat jak dalece je pro výživu stromů důležitá mykorhiza. Naprosto nevíme jak velký podíl na výživě stromů má. Je možné, že malý kořenový systém stromů v lese je závislý na mykorhize mnohem víc, než rozsáhlý kořenový systém soliterů, který evidentně uživí strom bez problémů, a dost možná i bez pomoci hub. A když pak sucho zemní houby v lese zdecimuje, stromy silně hladoví.
Anyr
30.7.2024 22:36 Reaguje na PetrPodtrženo sečteno: smrk je strom vyžadující chlad a vodu, proto je považován za dřevinu primárně horskou, a až sekundárně za "mimohorskou", když se dostal na nějaké vhodné stanoviště, kterých ale bylo poměrně málo. Stručně řečeno, všude jinde si smrky časem koledovaly o prů**r. Prosychání porostů, kůrovec... to jsou následky, nikoliv příčiny toho, proč smrky nejsou dřevinou budoucnosti, ale minulosti (myšleno v % zastoupení lesů, kde smrky dosud kralovaly). Když se k tomu připočte ještě špatný způsob hospodaření v lesích, ze kterých se staly pouze záhony na dřevo a především teď globální změna klimatu... jako asi bychom chtěli fakt hodně no, aby tohle nějaký strom dlouhodobě snášel :) Stačilo pár set let - z hlediska stromů, kolik, dvě, tři generace, v závislosti na lokalitě? - a "produkční české lesy" jsou díky lidské péči, lokální i celosvětové, v pytli.
Takže ano, správné úvahy, ono v přírodě vše souvisí se vším. Voda, živiny, vlhkost vzduchu, Slunce, teploty, typ půdy, houby, zvířata, patogeny... proto by lidé měli ctít přírodu, spolupracovat s ní a učit se o(d) ní, ne si dělat vše podle lidského ega.
Petr
30.7.2024 22:53 Reaguje na AnyrMiroslav Vinkler
31.7.2024 11:29Smrk je doma v polohách kolem 1100 nm., kde je chladněji a hlavně vlhko plus časté deště.
Preferován byl zejména z ekonomického pohledu , poskytuje kvalitní stavební dřevo i vlákninu , a to během relativně kratší doby.¨
Oceňován byl zejména v minulosti důlními staviteli a horníky,výdřevy, hlasitým praskáním zavčas upozorňoval na nebezpečí zavalení důlních prostorů.Jiné dřeviny údajně tuto vlastnost neměly.Jeho pěstování poskytovalo vysoký finanční prospěch, a proto jsme byli svědky jeho masívního rozšíření od nížin do podhoří - smrkové monokultury.
Díky mělkému kořenovému systému má dva problémy, špatně dosahuje v současných podmínkách klimatické změny na vodu = horší zdravotní stav, a také se stává rizikovým faktorem v aglomeracích - prudké poryvy větru nebo dokonce silná vichřice ho vyvrátí - jsou dnes častějším jevem než v minulosti.
Břetislav Machaček
31.7.2024 12:42 Reaguje na Miroslav Vinklerpro svoji použitelnost na různé zemědělské stavby od ohrad, přes
vozy žebřiňáky, k výrobě žebříků, na stavbu seníků, konstrukcí na
sušení sena atd. Pěstoval se hlavně do věku silnější tyčoviny a
po znárodnění některé dostaly šanci dorůst se věku 60 a více let.
To už ale bylo pro mnohé hraniční a zdolal je kůrovec a václavka.
Proto se od nich v okolí upustilo až na výjimky jako kryty pro
zvěř, kdy hustá smrčina byla v zimním listnatém lese oázou klidu
a bezvětří pro zvířata. Smrky mezi domy, kde voda ze střech končí
u jejich kořenů, opravdu prosperují lépe, než někde v lese v
tenké vrstvě půdy a sutě na skalnatém podloží. Zrovna včera jsme
se v hospodě bavili o smrcích v Rakousku, Švýcarsku a Německu, kde ty smrkové monokultury globální oteplování ustály a kůrovce se
jim dařilo držet na uzdě. A víte proč? Protože soukromník nečekal
na výsledek výběrového řízení firmy, která rychle zasáhne, ale
IHNED konal při sebemenším výskytu napadených stromů. Oni pouze
kroutili hlavou nad tím, že jsme tak hloupí a zanedbali prevenci. Kamarád jim vysvětlil náš systém řízení lesního hospodářství a
oni řekli, proč teda nemá státní vlastník vlastní těžební kapacity. Načež jim kamarád řekl, že tomu tak v minulosti bylo, ale že se
to zprivatizovalo a nyní musí najímat na dlouhé lokty cizí firmy.
Kroutili hlavou, proč jsme šli tak hloupou cestou a zničili si
to obrovské bohatství, které nám mnozí cizinci záviděli. Proč?
Protože mantrou byl chudý, štíhlý a bohužel i neschopný stát!
Karel Zvářal
31.7.2024 17:37 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.8.2024 08:12 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.8.2024 08:24 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
1.8.2024 11:07Petr Dubský
2.8.2024 19:53Karel Zvářal
2.8.2024 20:17 Reaguje na Petr DubskýPetr
3.8.2024 22:34 Reaguje na Karel ZvářalKdyž je vzhůru Jekyll, tak píše podnětné články, nechce dopustit aby lidé zpakatěli, kritizuje sterilní trávníky a parky a zastává se hmyzu a ptáků. A Hyde tady trolí a chce kácet lesy a zbavovat je hořlavé hmoty.
Karel Zvářal
4.8.2024 04:21 Reaguje na PetrHořlavý buš nechám pyromanům, mám raději udržovaný les, ChKO před bezzásahem, sklizenou úrodu před shnilou a spálenou, managovanou populaci před přemnoženou... A za to se mi dostává od trolů permanentních útoků.