Karel Zvářal: Přemnožený původní predátor může škodit stejně drtivě jako nepůvodní (invazní)
21.12.2020
Kunu lidé v noci spíše zaslechnou než uvidí, ale na její značky (trus) lze narazit všude, včetně městské zástavby.
Foto | Karel Zvářal
Dovolím si tvrdit, že i domácí predátor dokáže za určitých okolností být stejně destruktivní, jako ten invazní. Těmi (novodobými!) skutečnostmi může být 1) jeho ochrana před smrtelnou nákazou (orální vakcinace proti vzteklině), 2) antropicky zajištěný nadbytek potravních příležitostí a 3) praktická nemožnost efektivní regulace predátora (noční aktivita, zástavba, zákonná omezení způsobu lovu, negativní kampaň). A tyto tři body přinášejí ve výsledku až řádově vyšší početnost, než jaká byla cca před padesáti lety!
Kunou vypitá vejce puštíka.
Foto | Karel Zvářal
A teď pozor – kuna není obyčejný predátor! Je to všežravec, který má své potravě vysoké zastoupení rostlinné složky. Je to vlastně potkan v říši šelem, a to i tím, že se dokonale přizpůsobila životu v moderní zástavbě. Nepohrdne odhozenou svačinou, padaným ovocem, granulemi v miskách u domovních dveří, či čímkoliv poživatelným. V noci se vydává na toulky do okolí, kde loví hlodavce, mladé zajíce, ptáky, plení jejich hnízda, ale stejně tak navštěvuje vnadiště k lovu prasat, pravidelně rozesetá v naší krajině. Pouhá hrst šrotu či kukuřičných zrn jí pomůže v době nouze přežít, v čase odchovu mláďat (jinak chudém na rostlinné zdroje potravy) je vítaným příkrmem. Tím se kuna liší od specializovaných predátorů, například sov, které v důsledku latence hlodavců odtáhnou jinam, jako např. kalousi, nebo vynechají hnízdění, což je běžné v případu stálého puštíka.
Zatímco kuna každoročně odchovává mláďata a zaplavuje další generací již tak hustou populaci. Osídlí půdu kdejaké samoty, stodoly či chaty, ve městech jich žijí často desítky až stovky jedinců vzdálených od sebe co pár set metrů a srdnatě bránící své teritorium, přičemž pro přespání jí poslouží motorový prostor auta. Většina lidí si pod pojmem přemnožený představí holožír housenek, mračno kobylek, nebo stokrát omleté klišé o okousaných semenáčcích spárkatou zvěří. Avšak jednotlivě žijící kuna je nechává v klidu... Ta přemnoženost se zde nedemonstruje kumulovanými vysokými počty, nýbrž systematickou celoplošnou kontrolou všech dutinových úkrytů, které má v dosahu, a tudíž jejím vlivem na vyhubení zranitelné kořisti, tj. dutinových ptáků, jakými jsou sýček či kavka.
Predátor sežere všechna mláďata sovy, nejen ta slabší.
Foto | Karel Zvářal
Zdálo by se, že alespoň v letech bohatších na hlodavce mají ptáci od kuny pokoj, protože má dostatek „hlavní“ kořisti. Žel, není tomu tak. Má-li kuna možnost vyplenit hnízdo, neváhá, a u potravně-konkurenčních druhů to platí obzvlášť! A podobně jako kosatky mají vliv na výskyt a početnost žraloků, nejinak tomu je tomu ve vztahu kuna vs. kolčava, hranostaj, tchoř, sýček…: všechny tyto druhy se staly vzácnými v posledních dekádách, kdy přišel prudký nárůst stavů lišky, kuny skalní, částečně i kuny lesní. A nebylo to zdaleka jen jejich „vytlačením jinam“, predace slabších konkurentů zde sehrála zásadní roli.
Kdyby tomu bylo skutečně tak, jak praví brožurková mantra – tedy že predátor loví slabé a nemocné – byla by to zřejmě ideální situace. Jak je však známo zejména chovatelům holubů či drůbeže, po noční návštěvě kuny jim často zůstanou oči pro pláč – tato šelma pozabíjí vše, co jí přijde do rány. Jestli je tento lovecký amok vrozený, či je vyprovokován nepřirozenou koncentrací kořisti, to je otázka. Lze však předpokládat, že spíše platí to první, neboť kuna si tak vytvoří zásoby na horší časy. Tato hbitá šelmička se v noci řídí všemi smysly, tzn. i zrakem, a je schopna najít vysoko na stromě budku s vejci, která všechna sežere. Stejně tak si počíná u mláďat – žádné pro ni není dosti perspektivní, aby ho nechala žít.
K přemnožení všežravé kuny přispívají i vnadiště na prasata.
Foto | Karel Zvářal
Z nedávné minulosti je popsána spousta příkladů fatálního dopadu člověkem vypuštěných predátorů na faunu nově kolonizovaných území. To se týká zejména endemických druhů na ostrovech, kde ten efekt vymizení trval jen několik málo desetiletí, takže nebylo možno učinit opatření k jejich záchraně. Ale někde se eradikace nepůvodních predátorů může podařit a vrátit část jimi vyhubených původních druhů. Na hlavní ostrov Nového Zélandu se ochranáři chystají vypustit (v roce 2050) asi šest druhů, kterým se poštěstilo před predátory (potkan, kočka, prase) „ukrýt“ na špatně přístupném Jižním ostrově. Mezi těmito druhy je ikonický papoušek soví (kakapo), ale také zástupce hmyzu – jako myš velký cvrček weta. A dokáže-li predátor vyhubit i relativně plodný hmyz, je fatální vliv predace přímo hrozivý a neoddiskutovatelný!
Domnívám se tedy, že tak jako naše „obyčejné druhy“ ohrozily v nedávné době cizí faunu, mohly v daleké minulosti provést něco podobného i ve své domovině. To se však dnes už nedozvíme, přesto teoretici berou dnešní (nedávný) stav jako výchozí (historicky daný), což je stěží akceptovatelné. Před mnoha tisíci lety se výzkumem a ochranou diverzity nikdo nezabýval, lidé byli rádi, že vůbec přežili, přičemž v centru jejich pozornosti byli zejména velcí býložravci, jako mamuti, pratuři, koně, zubři aj. A dobře víme, jak to s většinou z nich dopadlo – byli vyhubeni. To jen tak na okraj, neboť je to proti mantře o nevyhubení kořisti predátorem, kterým Homo sapiens bezesporu byl a je.
Lezecky disponovaná kuna doplatila na svou zvědavost (zabitá proudem).
Foto | Karel Zvářal
A dokáže-li svou kořist vyhubit predátor z nejinteligentnějších, proč to není přijatelné v případě kuny? Záleží potom, kdo a jak na tuto otázku nahlíží. Např. v Německu vyráběná budka pro sýčka má za vletovým otvorem speciální prolízačku, která brání dospělé kuně vniknout do hnízdní komory. Ale i tak se jí daří ulovit mláďata posedávající před vyletěním v chodbičce či hned za ní. Díky protáhlé hlavě a dlouhému krku na takto „ukrytá“ mláďata dosáhne. S těmito ztrátami je příroda schopna se vyrovnat a tamní populace sýčka je stabilní.
Podobné speciálně upravené budky se instalují i v Holandsku a Belgii, kde početná budková populace je pravděpodobně základem pro přežití druhu. Nelze opomenout ani přímořské mírnější klima a podstatně lepší topické podmínky, než máme u nás: menší pole, rozptýlenou zástavbu (selské dvory), pastviny, louky i zeleň, nižší povolenou rychlost jízdy, méně architektonických pastí aj. Další otázkou je tamní početnost kun, neboť třeba v jižní a střední Anglii se kuna lesní nevyskytuje (kuna skalní vůbec), zatímco v severněji položeném Skotsku a Walesu kuna lesní žije. A s výskytem sýčka na ostrovech je tomu obráceně – v Anglii jsou, ve Skotsku jen na úplném jihu. Nižší početnost kuny v některých západních zemích může mít určitou souvislost s absencí vlka či rysa, kteréžto druhy člověk-pastevec v minulosti vyhubil. Pokud chovatelům holubů či drůbeže kuna ve zmíněných zemích škodí, přistupují k ní stejně jako k potkanovi.
Poškrábaná stěna od kuny, která se neúspěšně pokoušela vyplenit bezpečnou ptačí budku.
Foto | Karel Zvářal
Je samozřejmé, že predace není jedinou příčinou vymizení některých druhů, včetně sýčka. Ale uvádí-li se u pěvců jako průměrná míra predace na hnízdě (vajec a mláďat) hodnota okolo 70%, je to dosti vysoké číslo. To znamená, že lokálně to může být i více, zejména u ptáků hnízdících na zemi, jako je chocholouš, lelek, koroptev či pilich. Což jsou všechno druhy, které vymizely z mnoha oblastí v průběhu posledních dekád! A přidáme-li predační tlak na adulty ze strany dravců a šelem, může predace způsobit úplné vyhubení druhu. To se jistě v minulosti také stávalo, jen k tomu nejsou žádné písemné údaje. Známe jen dnešní realitu, kdy místo volně rozptýlených druhů po celé planetě se tísní kolonie tisíců až desítek tisíc ptáků na malých ostrovech, kde absentují pozemní predátoři. Žraloci číhající na špatně létající nezkušená mláďata nezpůsobí takové ztráty, aby to ohrozilo existenci druhu.
Zdaleka ne všechny ptačí druhy mohou hnízdit na izolovaných ostrovech, převážná většina je odkázána na pevninu, kde s větší či menší úspěšností odchovávají potomstvo. A druhy vymíraly nejen v minulosti, jsme toho svědky i dnes. Důvodem nemusí být jen pesticidy a destruktivní změny habitatu. I přemnožení predátoři dokáží vyhubit či silně omezit početnost některých ještě nedávno hojných druhů. Popisovaný příklad všudypřítomné kuny je jen jedním z mnoha přehlížených ekologických problémů.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu
Další články autora |
Karel Zvářal: Šoupálkovník
Karel Zvářal: Rosa, jinovatka a mlha – kapénková závlaha zadarmo
Karel Zvářal: Tolerance k celoplošnému petardování je tichá podpora zlaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (165)
Hu
Hunter
21.12.2020 07:28K těm 3 důvodům bych si dovolil doplnit ještě 4)naprosto nesmyslná absolutní druhová ochrana, viz např. vydra.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2020 10:29 Reaguje na HunterOchrana by měla být, ale ne nesmyslná. Jinak to dopadne stejně jako s kormorány.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNO tak kormorán není zrovna dobrý příklad. Na většině našeho území nehnízdí a škody tu dělají hlavně protahující ptáci.
Odpovědět
Jan Knap
28.12.2020 19:29 Reaguje na Karel PavelkaPrávě nepřiměřená ochrana protahujících a zimujících kormoránů způsobila obrovské škody. Petrův Zdar
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.12.2020 08:18Velice dobrý a originální vhled do problematiky, svědčící o tom, že autor je dobrý pozorovatel a tématu se určitě musí věnovat delší dobu.
Přesto se domnívám, že se mýlí.
Svého času, v druhé polovině šedesátých let byla řeka Morava díky výrobě celulózy v Jindřichově prakticky mrtvým tokem.
Přesto, mohu-li porovnat druhovou pestrost okolí - život na polích,loukách i v lesích , jsme na tom byli podstatně lépe než dnes.
Hmyz se musel z reflektorů motorek a aut prakticky denně smývat, zajíců,koroptví a bažantů by ses nedopočítal a řada bylin dnes kriticky ohrožených byla celkem běžná.
Již za bolševika se výroba celulózy odstavila, to bylo i na tehdejší poměry moc, a po vstupu do EU se rapidně zlepšil stav ovzduší a díky výstavbě ČOV apod. i stav vodních toků.
Z makro pohledu rapidní zlepšení, ale někde musíme dělat obrovskou chybu, protože biodiverzita jde rapidně dolů. Není komplexnějšího a objektivnějšího ukazatele stavu životního prostředí než je právě biodiverzita.
Její stav tehdy - polovina 60. roků a dnes - je téměř kriminální. Ptám se proč,když se vynaložily obrovské prostředky na zlepšení stavu ŽP, máme soubor právních norem týkajících se ŽP, od územního plánování přes ochranu půdy,vody,ovzduší a objemné seznamy chráněných druhů, které se neustále doplňují a státní orgány ochrany přírody MŽP,AOPK , ČIŽP , řadu vědeckých odborných ústavů vč. celé plejády zelených neziskovek.
Jsem na prášky,když se jásá nad návratem vlka do české krajiny , ale nikoho kompetentního nezajímá neustále se zhoršující stav právě biodiverzity.
Za posledních deset let jsem nečetl ani jedinou českou odbornou publikaci, která by se tímto problémem zabývala.
Typicky příklad kostlivce ve skříni , o kterém všichni vědí, ale nikdo nenachází odvahu dveře od skříně otevřít.
Stav popisovaný autorem příspěvku považuji z tohoto pohledu za určitou obdobu nastupujícího chaotického chování systému , který byl původně ve stabilním klidovém stavu.
Závěr : Skutečná ochrana životního prostředí je zjevně nepostačující a systémově deformovaná , výkon státní správy na tomto úseku je katastrofálně neefektivní a předražený . Převažuje formalistický přístup (zde má máslo na hlavě i Brusel) , který s principem trvale udržitelného rozvoje nemá zbla společného.
Katastrofální stav nejen regionální, ale globální biodiverzity je důkazem neudržitelného antropogenního tlaku na naši přírodu a krajinu , který musí skončit kolapsem přírody anebo společnosti.
Odpovědět
Přesto se domnívám, že se mýlí.
Svého času, v druhé polovině šedesátých let byla řeka Morava díky výrobě celulózy v Jindřichově prakticky mrtvým tokem.
Přesto, mohu-li porovnat druhovou pestrost okolí - život na polích,loukách i v lesích , jsme na tom byli podstatně lépe než dnes.
Hmyz se musel z reflektorů motorek a aut prakticky denně smývat, zajíců,koroptví a bažantů by ses nedopočítal a řada bylin dnes kriticky ohrožených byla celkem běžná.
Již za bolševika se výroba celulózy odstavila, to bylo i na tehdejší poměry moc, a po vstupu do EU se rapidně zlepšil stav ovzduší a díky výstavbě ČOV apod. i stav vodních toků.
Z makro pohledu rapidní zlepšení, ale někde musíme dělat obrovskou chybu, protože biodiverzita jde rapidně dolů. Není komplexnějšího a objektivnějšího ukazatele stavu životního prostředí než je právě biodiverzita.
Její stav tehdy - polovina 60. roků a dnes - je téměř kriminální. Ptám se proč,když se vynaložily obrovské prostředky na zlepšení stavu ŽP, máme soubor právních norem týkajících se ŽP, od územního plánování přes ochranu půdy,vody,ovzduší a objemné seznamy chráněných druhů, které se neustále doplňují a státní orgány ochrany přírody MŽP,AOPK , ČIŽP , řadu vědeckých odborných ústavů vč. celé plejády zelených neziskovek.
Jsem na prášky,když se jásá nad návratem vlka do české krajiny , ale nikoho kompetentního nezajímá neustále se zhoršující stav právě biodiverzity.
Za posledních deset let jsem nečetl ani jedinou českou odbornou publikaci, která by se tímto problémem zabývala.
Typicky příklad kostlivce ve skříni , o kterém všichni vědí, ale nikdo nenachází odvahu dveře od skříně otevřít.
Stav popisovaný autorem příspěvku považuji z tohoto pohledu za určitou obdobu nastupujícího chaotického chování systému , který byl původně ve stabilním klidovém stavu.
Závěr : Skutečná ochrana životního prostředí je zjevně nepostačující a systémově deformovaná , výkon státní správy na tomto úseku je katastrofálně neefektivní a předražený . Převažuje formalistický přístup (zde má máslo na hlavě i Brusel) , který s principem trvale udržitelného rozvoje nemá zbla společného.
Katastrofální stav nejen regionální, ale globální biodiverzity je důkazem neudržitelného antropogenního tlaku na naši přírodu a krajinu , který musí skončit kolapsem přírody anebo společnosti.
JH
Jaqen Hghar
21.12.2020 11:55 Reaguje na Miroslav Vinklerchtělo by to výzkum, co nejvíc škodí zajícům, bažantům, králíkům a pod, možná za to může doprava, postřiky, moc lidí v přírodě, volně běhající psi a kočky, bruselem to nebude, neboť za hranicemi se to tam hemží, jak u nás před lety
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.12.2020 12:07 Reaguje na Miroslav VinklerŘekl bych, že momentálně se Moravě, Krupé ani Branné ( to je ta říčka co protéká Jindřichovem) nic moc vytknout nedá. Ještě před deseti, patnácti lety tam lovila spousta rybářů. Potom tam začala lovit vydra a rybáře člověk pomalu nepotká. Tak akorát skalní nadšenci co se potřebují projít " po vodě". Ani těch černých čápů a volavek tam již tolik není. Zato bobrům se daří, pokud je lidé nechají budovat, dobře. Čím to asi bude? Ryby se postupně vrátí. Bohužel za nimi se na chvíli vrátí časem i ta vydra a koloběh se bude opakovat.
Ani se pomalu nepamatuji kdy jsem viděl naposledy hranostaje. O kolčavě ani nemluvím. No hlavně že mám "kolem baráku" převýřeno. Za chvíli ( za pár dní) si každý bude moci výry spočítat sám. Je to děs. Stejně tak krkavec. Každý den ráno vidím z kopců do polí letět přes třicet krkavců. Je to normální? Hlavně, že různí predátoři jsou ochranáři stále více chránění.
Pamatuji ještě dobu kdy, když se dědovy objevila v revíru liška, vyrazil na ni. Dnes by se uběhal.
Ochranáři nejsou prostě schopni zajistit rovnovážný stav v přírodě. Stejně tak jak se " hospodaří" se spárkatou zvěří je potřeba hospodařit i se zvěří dravou. No a k tomu je potřeba i změna legislativy ve prospěch toho hospodaření. Prostě nejde něco chránit na věčné časy. Třeba sojka je krásným příkladem takové nesmyslné ochrany. Již minimálně deset let měla mít znovu dobu lovu.
Je potřeba si položit otázku co u nás bylo lovem vyhubeno. Kromě velkých šelem vlastně nic. No a otázka velkých šelem není ve vyhubení lovem ale spíš v podmínkách pro jejich život v naší silně zalidněné krajině.
Nevím kdo to psal ale strašně se mi líbilo vyjádření jedné soudružky ekoložky o tom, že člověk patří do města a vlk na vesnici.
Já tvrdím, že nemůžeme mít divočinu deset minut jízdy od supermarketu. Takto divočina nefunguje.
No a ta všemi zaklínaná biodiverzita. Ta s tímto bohužel hodně těsně souvisí.
Odpovědět
Ani se pomalu nepamatuji kdy jsem viděl naposledy hranostaje. O kolčavě ani nemluvím. No hlavně že mám "kolem baráku" převýřeno. Za chvíli ( za pár dní) si každý bude moci výry spočítat sám. Je to děs. Stejně tak krkavec. Každý den ráno vidím z kopců do polí letět přes třicet krkavců. Je to normální? Hlavně, že různí predátoři jsou ochranáři stále více chránění.
Pamatuji ještě dobu kdy, když se dědovy objevila v revíru liška, vyrazil na ni. Dnes by se uběhal.
Ochranáři nejsou prostě schopni zajistit rovnovážný stav v přírodě. Stejně tak jak se " hospodaří" se spárkatou zvěří je potřeba hospodařit i se zvěří dravou. No a k tomu je potřeba i změna legislativy ve prospěch toho hospodaření. Prostě nejde něco chránit na věčné časy. Třeba sojka je krásným příkladem takové nesmyslné ochrany. Již minimálně deset let měla mít znovu dobu lovu.
Je potřeba si položit otázku co u nás bylo lovem vyhubeno. Kromě velkých šelem vlastně nic. No a otázka velkých šelem není ve vyhubení lovem ale spíš v podmínkách pro jejich život v naší silně zalidněné krajině.
Nevím kdo to psal ale strašně se mi líbilo vyjádření jedné soudružky ekoložky o tom, že člověk patří do města a vlk na vesnici.
Já tvrdím, že nemůžeme mít divočinu deset minut jízdy od supermarketu. Takto divočina nefunguje.
No a ta všemi zaklínaná biodiverzita. Ta s tímto bohužel hodně těsně souvisí.
Karel Zvářal
21.12.2020 12:59 Reaguje na Miroslav VinklerDěkuji za postřeh a chlapské uznání, kterého kromě Vás by asi málokdo byl zde schopen. A ano, také si myslím, že takovou analýzu by nikdo z množiny kotrmelců nesesmolil. U nich je vždy na vině "změna hospodaření", ale toliko na půdě, co se týká predátorů, tam si vystačí s omletou mantrou, že "predátor nemůže..."
Nejsem z těch, co se považují za neomylné, nicméně bych rád, kdyby jste byl konkrétní a uvedl, kde chválím dnešní biodiverzitu. Všude píšu, že bych se musel hanbou propadnout, kdybych se této parodie na ochranu přírody účastnil na profesionální úrovni. Bratrstvo dobře vědělo, proč mě mezi sebe nechtějí, nejsem holt dostatečně šedý. Mediální prostor se zaplní vlkem a zatoulaným medvědem, a na nějaké koroptve, čejky, chocholouše či sýčky již nezbývá místo.
Otázku úbytku hmyzu jsme zde již probírali, nevylučuji moderní technologie (5G), které na mnohem citlivější hmyz zřejmě působí, pomineme-li vliv pesticidů či suchých let. Shodne se asi na tom, že systém je narušený a že spíše vědci tápou o jeho příčinách, než že by znali přesnou příčinu a tu navrhovali účinně řešit. Výsledek je ten, že vytvořený chaotický systém je řešen rovněž chaoticky, proto jsem se k tomu dovolil také vyjádřit. Naši předkové dobře věděli, proč predátory je dobré držet na uzdě, a to včetně prasete, které dokázali v krátkém čase eradikovat. Něco podobného bych navrhoval i pro dnešní dobu (drasticky snížit stavy), a v krátkém čase by šlo poznat, zda je to k něčemu či nikoliv. V této věci jsem však pesimista, jediné, co mě těší, že se lze k tomu chaosu svobodně rozepsat.
Odpovědět
Nejsem z těch, co se považují za neomylné, nicméně bych rád, kdyby jste byl konkrétní a uvedl, kde chválím dnešní biodiverzitu. Všude píšu, že bych se musel hanbou propadnout, kdybych se této parodie na ochranu přírody účastnil na profesionální úrovni. Bratrstvo dobře vědělo, proč mě mezi sebe nechtějí, nejsem holt dostatečně šedý. Mediální prostor se zaplní vlkem a zatoulaným medvědem, a na nějaké koroptve, čejky, chocholouše či sýčky již nezbývá místo.
Otázku úbytku hmyzu jsme zde již probírali, nevylučuji moderní technologie (5G), které na mnohem citlivější hmyz zřejmě působí, pomineme-li vliv pesticidů či suchých let. Shodne se asi na tom, že systém je narušený a že spíše vědci tápou o jeho příčinách, než že by znali přesnou příčinu a tu navrhovali účinně řešit. Výsledek je ten, že vytvořený chaotický systém je řešen rovněž chaoticky, proto jsem se k tomu dovolil také vyjádřit. Naši předkové dobře věděli, proč predátory je dobré držet na uzdě, a to včetně prasete, které dokázali v krátkém čase eradikovat. Něco podobného bych navrhoval i pro dnešní dobu (drasticky snížit stavy), a v krátkém čase by šlo poznat, zda je to k něčemu či nikoliv. V této věci jsem však pesimista, jediné, co mě těší, že se lze k tomu chaosu svobodně rozepsat.
Miroslav Vinkler
21.12.2020 15:49 Reaguje na Karel ZvářalAsi jsem se nepřesně vyjádřil, tak znovu. Váš postřeh je naprosto správný, ale já se pozastavuji nad tím , jak je možné, že klíčový ukazatel kvality ŽP - biodiverzita- nám rapidně klesá.
A kritizuji to, že se k tomu MŽP , AOPK i vědecké kruhy staví nevšímavě.
Četl jsem si roční zprávy o stavu ŽP v EU z Bruselu týkající se biodiverzity , výslovně se na to upozorňuje, ale ani stopa snahy o nápravu.
Hlavně, že se všichni můžou pos..t z EGD a snižování emisí CO2 nebo malováním svatozáře kolem vlka obecného.
Přestávám tomuto světu se světlými zítřky rozumět.
Byl jsem vždycky optimistou ,ale stav krajiny a přírody konkrétně v ČR je horší než před rokem ´89.
Něco skutečně děláme hodně špatně a nejhorší na tom je, že se tomu nevěnuje absolutně žádná pozornost.
Odpovědět
A kritizuji to, že se k tomu MŽP , AOPK i vědecké kruhy staví nevšímavě.
Četl jsem si roční zprávy o stavu ŽP v EU z Bruselu týkající se biodiverzity , výslovně se na to upozorňuje, ale ani stopa snahy o nápravu.
Hlavně, že se všichni můžou pos..t z EGD a snižování emisí CO2 nebo malováním svatozáře kolem vlka obecného.
Přestávám tomuto světu se světlými zítřky rozumět.
Byl jsem vždycky optimistou ,ale stav krajiny a přírody konkrétně v ČR je horší než před rokem ´89.
Něco skutečně děláme hodně špatně a nejhorší na tom je, že se tomu nevěnuje absolutně žádná pozornost.
Karel Zvářal
21.12.2020 16:15 Reaguje na Miroslav VinklerJako absolvent hnojárny bych o jedné velké příčině úbytku hmyzu možná věděl. Dobře víte, kolik much lítá kolem kravínů a hnojáků. Za nimi hejna vlaštovek, jiřiček a vrabců. V menším provedení to znáte z domácích chovů. Toto vše šlo s novou érou do kopru, zbyly jen trosky, a i to málo hmyzí "dobroty" se vozí do bioplynek. Na polních hnojácích čejky, kde měly futro u nosu, navíc pach hnoje odrzoval lišky a kočky. Na mezích skřivani, strnadi, koroptve. V keřích ťuhýci a pěnice.
Ve sterilně udržované krajině, bez mezí, sadů, luk, s megalány pravidelně ošetřovaných pesticidy, těžko můžete očekávat existenci (bohatého) života. Od samého začátku jsem toho kabinetního ekonoma nemusel, to ten způsobil hluboký propad diverzity (Dotace do zemědělství netřeba, všechno dovezem...)! Tam vidím začátek konce malebné české krajiny ve jménu růstu Růstu: Zemědělec je nepotřebný plebs, to banky tvoří ekonomiku. Atd. atp. Takže máme co jsme chtěli...
Odpovědět
Ve sterilně udržované krajině, bez mezí, sadů, luk, s megalány pravidelně ošetřovaných pesticidy, těžko můžete očekávat existenci (bohatého) života. Od samého začátku jsem toho kabinetního ekonoma nemusel, to ten způsobil hluboký propad diverzity (Dotace do zemědělství netřeba, všechno dovezem...)! Tam vidím začátek konce malebné české krajiny ve jménu růstu Růstu: Zemědělec je nepotřebný plebs, to banky tvoří ekonomiku. Atd. atp. Takže máme co jsme chtěli...
PB
Petr Blažek
21.12.2020 16:32 Reaguje na Karel ZvářalV tom máte zajisté pravdu, ale zkuste někde udělat výběh pro dobytek poblíž vesnice nebo chatové oblasti. Je obrovský problém založit jenom dočasné polní hnojiště. V ten okamžik máte stížnosti na obecním úřadě kde si stěžují na mouchy a smrad. A o založení nebo obnovení zchátralého kravína ani nemluvím. Všichni jsou proti umělým hnojivům ale hgnůj nikdo ve svém okolí nechce.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.12.2020 16:43 Reaguje na Petr BlažekPokud vím, tak družstva, resp. farmy se stavěly za obcí, kde to nikomu nevadilo, a kam chodila za prací až třetina dědiny. Ta přerušená kontinuita a zastavěné blízké okolí dnešních skladů či brownfieldů řadovkami brání znovuobnovení živky. Je to složité, asi běh na dlouhou trať, nezbyde asi, než postavit nové, moderní pavilony opět kus za zástavbou. Prostě byl to ekonomický a ekologický non sens, taková Santova slepá ulička:-))
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.12.2020 07:26 Reaguje na Karel ZvářalVěc je složitější. Ty kravíny se sice stavěly většinou za vsí, po směru převládajících větrů od vsi, ale málokde měli nebo mají takové štěstí, aby vsi od sebe byly vzdáleny alespoň 5 km, třeba v naší oblast jsou skoro co dva-tři km. Tudíž zápach, pro nás vůně, obyvatele obtěžuje a je neskonale složité chov zvířat obnovit, dnes přejede traktor po vesnici, uutrousí slámu a starostové se z toho můžou s prominutím posr..
Odpovědět
JH
Jaqen Hghar
21.12.2020 17:23 Reaguje na Karel Zvářalpach hnoje odrazoval kočky - dost velký nesmysl :-)) a proto byly kravíny plné koček
Odpovědět
Karel Zvářal
21.12.2020 17:25 Reaguje na Jaqen HgharJako Lháři, viděls někdy kočku šmejdit po hnojáku?
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
22.12.2020 01:44 Reaguje na Karel ZvářalOmluva za skok do řeči, ale viděl jsem kočky , kterak zlikvidovaly vlaštovčí mláďata (u vlaštovek to byl druhý hnízdní pokus,zbourali jim a jiřičkám kravín).Rodiče přežili.Kočky jen seděly pod hnízdem a čekaly.Dočkaly se.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.12.2020 02:11 Reaguje na vladimír šmídlBezprizorní kočky jsou celosvětový problém.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.12.2020 07:28 Reaguje na Karel ZvářalNo, je fakt, že u nás na dvojce i čtyřce zootechnička měla koček docela dost a skutečně se držely uvnitř. Na hromadě hnoje tedy samozřejmě ne.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
22.12.2020 11:44 Reaguje na Karel ZvářalKdyž jsem byl malý, tak soused na chalupě měl bejka, kozu, králíky, slepice a samozřejmě před chlévem hnůj. Koček měli tak vždy tak 5-7 ten hnůj jim zjevně nijak nevadil, byť samozřejmě přímo na něj nelezly.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
27.12.2020 12:29 Reaguje na Karel ZvářalChcete zachániť rozmanitosť prírody ? Tak jeden za najdôležitejších aspektov vo voľnej krajine sú kopytníky. Na spásanie a samotné zvieratá sú naviazané množstvá druhov rastlín, vtákov, motýľov, chorbákov, okrem iného sysle. Pozrite na projekt Českej krajiny na návrat divých a polodivých kopytníkov, už sa na ekoliste už spomínal. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-prirody-vypustili-do-prirody-na-pardubicku-divoke-kone
Odpovědět
Karel Zvářal
27.12.2020 12:41 Reaguje na Jaroslav PobehaA co Slovenská krajina ? Kdy budu moci spatřit kopytníky v alúviu Dunaja?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
4.5.2021 13:58 Reaguje na Karel ZvářalS niekoľkomesačným opozdením (keďže som ši nevšimol, že ste odpovedal). V poľnohopodárskej a lužnej krajine je to u nás rovnaká bieda ako v Čr. Nejaké drobné projekty s kopytníkmi sú - napríklad na Veľkoleskome ostrove. https://broz.sk/ostrov-velky-lel/
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.12.2020 20:43 Reaguje na Jaroslav PobehaAha. Tak u nás ti divoce žijící kopytníci jsou podle ochranářů přemnoženi a dělají nedozírné škody. Tak jak je to s tím jedním z nejdůležitějších aspektů ve volné přírodě? Budou to snad ochranáři kteří budou vybírat a určovat který kopytník u nás bude podporován a který se nehodí?
Odpovědět
Jan Knap
28.12.2020 19:27 Reaguje na Jaroslav PobehaNezlobte se ale to co předvádí projekt Česká krajina je pouze markentingový tah a stejného výsledku by šlo dosáhnout i s běžnými druhy hospodářských zvířat, z kterých by navíc byl i nějaký užitek bez vyhazování veřejných peněz. Pokud´ půjdeme do důsledků, tak krajina, jak je prezentována v projektu u nás nefungovala. Velcí kopytníci se pohybovali krajinou podle svých potřeb a migrovali na velké vzdálenosti podle ročních období. To uzavření celoročně na omezeném území je pro velké kopytníky nepřirozené. Petrův Zdar
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
4.5.2021 14:05 Reaguje na Jan KnapTen projekt neriem ako prvú lastovičku. Súhlasím, že kopytníky sa nedajú dlhodobo chovať na malom území, sú to migrujúce zvieratá. Alan Savory to hovorí presne - chov musí napodobiť prirodzenú pastvu. Technicky je to vlastne jedno, či sa budú pásť divoké zvery alebo dobytok. Ale je treba zabezpečiť, aby sa nepoužívali antiparazitiká, pretože tie zabíjajú pôdny hmyz. Hlavne dôležitých inžinierov pôdy - koprofágne chrobáky.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
21.12.2020 08:36Dobrý den přeji pane Zvářal. Souhlasím s vámi i diskutujícími. Pan Vermouzek z vás asi radost mít nebude, poněvadž nepíšete, že všetkému sú na víně myslivci a přemnožení zajíci a srnci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.12.2020 09:14Nelze než souhlasit, ale to musí i odpovědné orgány a začít s nápravou.
Otázkou bude jak? Lovit kunu, ale i norka, vydru atd. pouze odstřelem
je iluze a návrat k otráveným návnadám a pastem asi průchodná nebude.
Někde bude třeba buď slevit a nebo najít jiné účinné způsoby lovu. Rady
drobnochovatelům, chalupářů a automobilistům jsou stále pouze o vypuzení
kun, ale nikde rada o účinném zásahu jednou pro vždy. Víte, kdysi, když
se objevila v okolí kurníků kuna, tak se chovatel nikoho neptal, nastražil sklopec či železa a bylo to vyřešeno. Taktéž často s drzou liškou, která se podhrabala pod plotem a nebála se přijít pro slepici i ve dne. Opět se sedlák nikoho neptal, dal tam železa a selka měla nový liščí límec.
Dnes se máme pouze spoléhat na povolené druhy lovu, respektovat
doby hájení natažené nesmyslně na maximum a na ten zbytek myslivců
ochotných mrznout na čekané na kunu, norka, lišku, či jezevce. Co dál
a jak z toho ven? Nechci to ventilovat, abych nebyl obviněn z navádění
k nezákonným postupům a nechám to na odpovědných orgánech a nebo na
uvážení každého ze zúčastněných. Od aktivistů mimo vaší, mé a kritiky jiných střízlivě uvažujících lidí nic dobrého nečekám. Ti budou omílat
stále to samé a odpovědné orgány už postupují díky provázaností s těmi
aktivisty naprosto stejně. Co říci závěrem? No pouze to, že nás nečeká
nic jiného, než si vypít kalich hořkosti do dna a pak začít od nova za
daleko složitější situace a podmínek. Kdysi se říkalo, že lidská hloupost
pramení v nevzdělanosti a dnes tu hloupost produkuje mnohdy i vzdělání
a pokřivený pohled na realitu. Když tu čtu ty bláboly "vědců", tak se
obávám o budoucnost jako takovou.
Odpovědět
Otázkou bude jak? Lovit kunu, ale i norka, vydru atd. pouze odstřelem
je iluze a návrat k otráveným návnadám a pastem asi průchodná nebude.
Někde bude třeba buď slevit a nebo najít jiné účinné způsoby lovu. Rady
drobnochovatelům, chalupářů a automobilistům jsou stále pouze o vypuzení
kun, ale nikde rada o účinném zásahu jednou pro vždy. Víte, kdysi, když
se objevila v okolí kurníků kuna, tak se chovatel nikoho neptal, nastražil sklopec či železa a bylo to vyřešeno. Taktéž často s drzou liškou, která se podhrabala pod plotem a nebála se přijít pro slepici i ve dne. Opět se sedlák nikoho neptal, dal tam železa a selka měla nový liščí límec.
Dnes se máme pouze spoléhat na povolené druhy lovu, respektovat
doby hájení natažené nesmyslně na maximum a na ten zbytek myslivců
ochotných mrznout na čekané na kunu, norka, lišku, či jezevce. Co dál
a jak z toho ven? Nechci to ventilovat, abych nebyl obviněn z navádění
k nezákonným postupům a nechám to na odpovědných orgánech a nebo na
uvážení každého ze zúčastněných. Od aktivistů mimo vaší, mé a kritiky jiných střízlivě uvažujících lidí nic dobrého nečekám. Ti budou omílat
stále to samé a odpovědné orgány už postupují díky provázaností s těmi
aktivisty naprosto stejně. Co říci závěrem? No pouze to, že nás nečeká
nic jiného, než si vypít kalich hořkosti do dna a pak začít od nova za
daleko složitější situace a podmínek. Kdysi se říkalo, že lidská hloupost
pramení v nevzdělanosti a dnes tu hloupost produkuje mnohdy i vzdělání
a pokřivený pohled na realitu. Když tu čtu ty bláboly "vědců", tak se
obávám o budoucnost jako takovou.
Karel Zvářal
21.12.2020 13:03 Reaguje na Břetislav MachačekV této věci si dlouhodobě rozumíme. Je zkrátka jiná doba, jiné zákony, jiný přístup ke všemu. Naši předkové ze svého hospodářství žili, nikdo jim ztráty či škody neproplácel, tak to řešili po svém. Jednoduše a účinně.
Odpovědět
JH
Jaqen Hghar
21.12.2020 17:33 Reaguje na Břetislav Machačekprotože kuna není debil ani idiot, tak ji do sklopce ani želez
nechytíte :-))))
Odpovědět
nechytíte :-))))
BM
Břetislav Machaček
21.12.2020 18:00 Reaguje na Jaqen HgharAle chytím, pouze to je jiný typ, než obyčejný sklopec
a s živou nástrahou, jako je třeba holub bezpečně oddělen
pletivem. Obdobou byly jestřábí koše na lov pernaté a jiné
pasti. Víte o tom prd a je to dílo ochranářů kteří živou
nástrahu nedovolí "týrat". Krkavcovití se lovili na tkzv.
výrovkách i pomocí vycpaných a umělých výrů. Bohužel to je
vše minulostí a to nehovořím o otrávených vejcích, které
byly sice brutální, s vedlejšími úhyny necílových zvířat,
ale velice účinné, pokud je pokládali zkušení myslivci,
kteří věděli kam a nepohazovali je pouze bez rozmyslu po
revíru. Vykuřovaly se nory a norovalo s trénovanými psy.
Lišky decimovala vzteklina a taky ty vlky. I prašivina
bývala častější a věřte mi nebo ne, i na ně může přijít,
protože pouze díky myslivcům to bylo téměř vymýceno.
"Divočina" je i o té vzteklině a to se budete divit, až
ji sem zavleče nějaká migrující smečka. To budete prosit
myslivce, ať ji zlikvidují, aby nepadla celá populace.
Bez regulace člověkem to už nejde a tak už nesněte o té divočině. Hrajte si doma s křečkem a přírodu nechte těm,
kteří o ní něco vědí, žijí s ní, v ní a pro ni.
Odpovědět
a s živou nástrahou, jako je třeba holub bezpečně oddělen
pletivem. Obdobou byly jestřábí koše na lov pernaté a jiné
pasti. Víte o tom prd a je to dílo ochranářů kteří živou
nástrahu nedovolí "týrat". Krkavcovití se lovili na tkzv.
výrovkách i pomocí vycpaných a umělých výrů. Bohužel to je
vše minulostí a to nehovořím o otrávených vejcích, které
byly sice brutální, s vedlejšími úhyny necílových zvířat,
ale velice účinné, pokud je pokládali zkušení myslivci,
kteří věděli kam a nepohazovali je pouze bez rozmyslu po
revíru. Vykuřovaly se nory a norovalo s trénovanými psy.
Lišky decimovala vzteklina a taky ty vlky. I prašivina
bývala častější a věřte mi nebo ne, i na ně může přijít,
protože pouze díky myslivcům to bylo téměř vymýceno.
"Divočina" je i o té vzteklině a to se budete divit, až
ji sem zavleče nějaká migrující smečka. To budete prosit
myslivce, ať ji zlikvidují, aby nepadla celá populace.
Bez regulace člověkem to už nejde a tak už nesněte o té divočině. Hrajte si doma s křečkem a přírodu nechte těm,
kteří o ní něco vědí, žijí s ní, v ní a pro ni.
PP
Petr Pekařík
22.12.2020 16:41 Reaguje na Břetislav MachačekJe zajímavé , v kolika státech s rozvinutým ekopodvědomím , je chytání na živou nebo do želez a smyček dovoleno. Ale zdejší kuny, lišky apod. jsou asi jiné.
Odpovědět
JO
Jan Olejníček
21.12.2020 20:45 Reaguje na Jaqen HgharNerad bych o kunách mluvil nějak nepěkně, ale do sklopce je chytám pravidelně. Nejspíš o tom víte kulový.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.12.2020 09:35Přidal bych ještě jednu vysoce pravděpodobnou příčinu přemnožování predátorů: Naše krajina není přírodní (až na výjimky některých, zdaleka ne všech, rezervací a dalších chráněných maloplošných území), takže se v ní i dříve původní (a patřičně přírodními vztahy omezovaný) druh může začít chovat "jako králíci v Austrálii".
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2020 10:28 Reaguje na Jan ŠimůnekI v té nepřírodní krajině si některé druhy mohou najít místo. Už jsem to tu uváděl, že dnes kriticky ohrožený sýček u nás kdysi hnízdil přímp na sídlišti. Baráky nebyly zateplené, z ventilačních otvorů vypadaly mřížky a tak sýčci, rorýsi i další ptačí druhy měly kde hnízdit. Pak přišla éra zateplování. Baráky se zateplily, na ventilační otvory se namontovaly nové mřížky a ptáci naráz neměli kde hnízdit. Zmizeli rorýsi, sýčci, za to se rozmnožili potkani, kteří šmejdí kolem popelnic i ve dne.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.12.2020 13:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTi potkani byli i dříve. Jak jsem sledoval populaci puštíka, tak silný pokles nastal s rušením zemědělských družstev a domácích chovů v devadesátkách. Ve městě žijí stále, ale jelikož mají hierarchický systém, jsou nadpočetní jedinci vyhánění mimo kolonii a mladé má jen dominantní samice.
Odpovědět
JH
Jaqen Hghar
21.12.2020 11:46jak sem to dočetl, vytanula mi na mysli jen jedna myšlenka, zda je autor debil, nebo blbeček, nebo něco horšího, objevil, že za to, že nejsou bažanti, sýčci a pod, může přemnožená kuna skalní, která vychytrale, aby přežila, žere rybíz, obilí a pod, aby poté, co zahnízdí v motorovém prostoru vozidla mohla výše zmíněné sýčky sežrat a naznačuje, že kdyby nebylo kun, tak by se to tu sýčky hemžilo, no vypadá to, že z něj bude ministrant :-(((((
Odpovědět
Hu
Hunter
21.12.2020 12:05 Reaguje na Jaqen HgharMě zas napadlo, jestli debil nebo blbeček není někdo jiný než autor :-).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.12.2020 12:28 Reaguje na Jaqen HgharNo vidíte a mě stejná myšlenka " vytanula na mysli" po přečtení vašeho komentáře. Nebudu se ani snažit být tak přehnaně " korektní" jako Hunter a řeknu to přímo. Ano, jste debil. Takže jedinou otázkou je, odkud jste utekl?
Odpovědět
Hu
Hunter
21.12.2020 12:47 Reaguje na Jarek SchindlerTak já zas nemusím být za každou cenu korektní :-). Ano, je to debil.
Odpovědět
JH
Jaqen Hghar
21.12.2020 17:25 Reaguje na Jarek Schindlera sešikovali debilové a blbečci do jednoho šiku mířícího do prdele :-))
Odpovědět
DA
PB
Petr Blažek
21.12.2020 13:03Po dlouhé době článek kde za všechno zlé nemůžou jen zemědělci.
Jinak ve volné přírodě bych k té kuně dnes přidal přemnožené divočáky, kteří zlikvidují vše co hnízdí a pohybuje se po zemi. Naše zkušenost z okraje Prahy - vevnitř pražského okruhu kde nebyli divočáci bylo vždy podstatně více zajíců než zvnějšku. A to i přes to, že se kolem sídlišť pohybují stovky lidí se psy lidí se psy.
Odpovědět
Jinak ve volné přírodě bych k té kuně dnes přidal přemnožené divočáky, kteří zlikvidují vše co hnízdí a pohybuje se po zemi. Naše zkušenost z okraje Prahy - vevnitř pražského okruhu kde nebyli divočáci bylo vždy podstatně více zajíců než zvnějšku. A to i přes to, že se kolem sídlišť pohybují stovky lidí se psy lidí se psy.
Hu
Hunter
21.12.2020 13:07 Reaguje na Petr BlažekTo je zajímavé, já lovím v příměstském revíru, kde je černá stálá zvěř a bya v hojných počtech. Na bažantech v brownfieldech se to vůbec neprojevilo a to to tam černá sjížděla pravidelně. Černá je schopná lovit cokoliv, ale řekl bych, že se to někdy přeceňuje. Záleží na místních podmínkách.
Odpovědět
Hu
Hunter
21.12.2020 13:09 Reaguje na HunterÚbytek divoké populace bažantů začal až poté, co si místní zemědělec ty brownfieldy pronajal, začal je mulčovat a sekat na seno. Pak totální konec divoké populace.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.12.2020 13:15 Reaguje na HunterTo mulčování je prokletím dnešní doby. Aby to "vypadalo hezky" (stejně jako zhoblované městské trávníky), ale právě na tu stařinu jako kryt pro zajíce i kurovité je vázán i hmyz. Pokud není stařina, tak je to eldorádo pro prasata, bo žížaly jsou v půdě stále.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
21.12.2020 16:40 Reaguje na Karel ZvářalJenže stařina je i dobrý kryt pro hlodavce, když nemůžete trávit tak mulčování je jediná šance jak pomoc predátorům je potlačit.
Dalí problém se stařinou je na jaře když je sucho, tak je snadným přenašečem požáru. Všimněte si, že v jižních teplejších státech se snaží okolo silnic mít před horkým létem trávu vysekanou právě z důvodu požáru. A jestli se tady bude dál oteplovat tak nás nemine také.
Odpovědět
Dalí problém se stařinou je na jaře když je sucho, tak je snadným přenašečem požáru. Všimněte si, že v jižních teplejších státech se snaží okolo silnic mít před horkým létem trávu vysekanou právě z důvodu požáru. A jestli se tady bude dál oteplovat tak nás nemine také.
Karel Zvářal
21.12.2020 16:49 Reaguje na Petr BlažekTo mulčování zničí i hmyz, i krytinu pro mladé zajíce a hnízda ptáků. Je to čistá úchylárna, jak z přírody udělat fabriku na peníze.
Vedle zarostených mezí doporučuji osévat širokořádky, zejména v letech s předpokladem pro- či gradace hlodavců. V letech latence tam může být ozim či pícnina, těch pár hrabošů žádnou měřitelnou ztrátu nezpůsobí.
Odpovědět
Vedle zarostených mezí doporučuji osévat širokořádky, zejména v letech s předpokladem pro- či gradace hlodavců. V letech latence tam může být ozim či pícnina, těch pár hrabošů žádnou měřitelnou ztrátu nezpůsobí.
VM
Vladimir Mertan
21.12.2020 21:03 Reaguje na Karel ZvářalNemôžem celkom súhlasiť. Mulčovanie nemusí byť až taký zlý spôsob údržby niektorých plôch ako by sa zdalo. Ak sa vykoná neskoro na jesen alebo v zime tak sú škody na hmyze a zvieratách menšie ako pri kosení v lete. Pritom počas vegetačnej sezóny práve tieto plochy sú útočiskom hmyzu a drobných živočíchov. Taktiež niektoré chudobnejšie biotopy sa dajú udržať mulčovaním ak nevieme zabezpečiť pastvu. Akákolvek plocha bez údržby zarastie náletom a konečné štádium je les. Nevhodné je veľkoplošné mulčovanie prevedené v nevhodnom termíne.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.12.2020 00:40 Reaguje na Vladimir MertanTa poslední věta - to jsem měl na mysli.
Odpovědět
Je
Jenda
21.12.2020 13:19 Reaguje na HunterSouhlas. černá se v tomto ohledu přeceňuje, i když škody jistě taky dělá. Na podstatně větší vině je hospodaření na polích. Pane Blažek, drobná tam byla proto, protože jsou tam pro ně lepší podmínky k životu. Nehospodaří se, tzn. více hmyzu pro bažanty, větší pestrost pro zajíce. Sorry, ale zde je fakt na vině zemědělství. Divočáci dělaj zemědělcům škody, to je boužel taky pravda a svojí vinu nesem i my, myslivci. I když je to taky na dlouhou diskusi.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
21.12.2020 16:25 Reaguje na JendaKdyby jsme tam nehospodařili tak to neudávám jako příklad. Pole máme na obou stranách okruhu a plodiny se točí podle osevních postupů.
Odpovědět
JN
Josef Novák
21.12.2020 14:20Dobrý den,
prase divoké je velký predátor drobné zvěře, v honitbách kde se loví ještě zajíc, tak prase je vzácností. Chápu, že pro některé lovce je prase nedotknutelné, protože při stejném počtu kostí,jak u zajíce, je na něm více zvěřiny. Je článek reálný, bohužel ochranáři nechápou, že žijeme v kulturní krajině, kde neplatí vztahy z divočiny a v České republice žádná divočina není a proto se zde mohou přemnožit predátoři. Zajíčkovi je jedno jestli ho sežere norek nebo chráněný krkavec. Rozdíl je pouze pro ochranáře - norek je invazní druh - zabít. Krkavec je dle nich vzácný a chráněný druh i když místy je jich jak ........
Odpovědět
prase divoké je velký predátor drobné zvěře, v honitbách kde se loví ještě zajíc, tak prase je vzácností. Chápu, že pro některé lovce je prase nedotknutelné, protože při stejném počtu kostí,jak u zajíce, je na něm více zvěřiny. Je článek reálný, bohužel ochranáři nechápou, že žijeme v kulturní krajině, kde neplatí vztahy z divočiny a v České republice žádná divočina není a proto se zde mohou přemnožit predátoři. Zajíčkovi je jedno jestli ho sežere norek nebo chráněný krkavec. Rozdíl je pouze pro ochranáře - norek je invazní druh - zabít. Krkavec je dle nich vzácný a chráněný druh i když místy je jich jak ........
DH
David Hromádko
21.12.2020 20:21Přijde mi, že Ekolist cz. se místo originálního a běžným zapáleným "laikům" blízkého zdroje informací a diskusí týkajících se ekologie stává odkladištěm všech možných světonázorů, fikcí a článků s nulovou výpovědní hodnotou, pod kterými se nakonec sejde podobně nulová diskuse o žabomyších válkách... Trochu škoda. Článek je jen soubor domněnek, nic neříkajících názorů a z mého pohledu neříká nic prakticky využitelného. Doplněno o spleť podobně nic nevypovídajících a možná až zcestných přirovnání k úplně jinak fungujícím predátorům žijících v úplně jiných ekosystémech. Přitom jen stačilo toto bezesporu zajímavé téma pojmout mnohem více souhrnně, logicky a "laicky" vědecky... Na téma vlivu predace na úbytek konkrétních druhů existují tisíce článků, toto téma je hojně diskutováno a stačilo si jich jen pár přečíst před tím, než se sepsal tento článek. Spousta myšlenek v tomto článku totiž již dávno byla úspěšně potvrzena/vyvrácena a nebylo nutné je zde uvádět znova jako prostor k diskusi - u mnohých domněnek v článku již není o čem diskutovat, protože pravda je víceméně již potvrzena či vyvrácena tisíci odborných článků o podrobné predaci konkrétních druhů a jejího vlivu na početnost a to nejen na predaci našich druhů, ale i na predaci v jiných ekosystémech, které autor zmiňuje. Je to velká škoda, protože dnes a troufám si říci, že i kdysi se články přispívané do podobných pramenů psaly s větší odpovědností vůči čtenáři a autor se alespoň pokusil podkládat své názory něčím co se dá ověřit, změřit, zvážit. Ne že sepíši pár svých myšlenek, které se mi zrovna honí hlavou a hodím to někam bez ladu a skladu. Buď musím svůj příspěvek formulovat jako ryzí domněnku, kterou se pokusím "pobídnut" někoho se zájmem o toto téma k další diskusi, možná k oponenci mým názorům a nebo přinesu jasná fakta, jasná čísla a své názory něčím podložím. zde se z mého pohledu nestalo ani jedno a vznikl článek o něčem a zároveň o ničem, na co se nedá ani moc dále reagovat, rozvádět a diskutovat. Tenhle článek je psán jako trochu hororová pohádka na dobrou noc, která z mého pohledu nepřináší ani ověřitelná fakta ani "nové" myšlenky jako pobídka pro někoho, aby se tím zabýval. Když si pročítám diskusi hromadící se pod článkem vidím tu jen názory k návratu trávení, chytání do želez atd. - to jen podtrhuje že článek nemůže přinést žádnou relevanci prakticky aplikovatelnou a realizovatelnou, která by mohla přinést jakékoliv řešení. Omlouvám se autorovi článku, jestli se ho můj názor nějak dotkne - není mým cílem práci a autorství myšlenek nějak zesměšňovat či znevažovat - ale tohle by z mého pohledu mezi vědeckou obcí byť třeba i laickou nemohlo nikdy jako sebepovznešenější a čistě teoretický článek obstát.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.12.2020 21:17 Reaguje na David HromádkoDobře, s autorem jste se vypořádal, ale sám jste nic neuvedl mimo obecných kritických tvrzení. Co tedy nabízíte ?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.12.2020 00:39 Reaguje na David Hromádko..."Přitom jen stačilo toto bezesporu zajímavé téma pojmout mnohem více souhrnně, logicky a "laicky" vědecky"... Řek bych, že v tom jsem celkem dobrej, mám to ověřeno lety pozorování i reakcemi okolí, jeden protihlas na tom nic nemůže změnit. Tento článek je právě reakcí na ty tisíce nesmyslů podobných jako vejce vejci (viz. např. o světelném smogu), že si "příroda poradí sama".
Není nic snazšího, než na tento text odpovědět vlastním, aspoň se uvidí, kdo je blíž pravdě. A ano, kdybych psal knihu, bylo by tam toho více, toto je jen na ukázku.
Odpovědět
Není nic snazšího, než na tento text odpovědět vlastním, aspoň se uvidí, kdo je blíž pravdě. A ano, kdybych psal knihu, bylo by tam toho více, toto je jen na ukázku.
pp
pavel peregrin
22.12.2020 07:38 Reaguje na David HromádkoJestli jsem Vás dobře pochopil, měl byste na Ekolistu raději články od "renomovaných" vědců než laiků, jest tak? Něco Vám řeknu- ač jsme se konkrétně s p. Zvářalem mnohokrát přeli na téma zemědělství, články o jeho pozorování si přečtu vždy rád, protože si myslím, že jsou kolikrát hlavně v oblasti ornitologie blíže pravdě než vědecké. Není vůbec pravdou, že jen vědci mají patent na rozum.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.12.2020 07:49 Reaguje na pavel peregrinDěkuji za podporu, věda se nedělá za PC, ale v terénu.
Odpovědět
JN
Josef Novák
22.12.2020 09:06 Reaguje na Karel ZvářalBohužel většina vědců ji dělá za PC.Strašně jsem urazil jednoho pana profesora, který vydával vědecké publikace o ptácích, když jsem mu řek, že znám hodně knih o ptácích s krásnými fotkami, ale že mají jednu chybu.Ptáci je nečtou a dělají si co chtějí. Zajímavé informace jsem získával od traktoristů, kteří dělali na poli- například, že poštolka je schopná ulovit domácího holuba, že pochopi a krkavci úspěšně lovili mladé zajíce atd. Zjistil jsem, že je dvojí příroda -jedna ochranářsko-vědecká kde vše funguje podle příruček a potom ta reálné kde vše funguje trochu jinak zvířátka nečtou odborné články a chovají se jinak. Bohužel z dříve pronásledovaných predátorů se staly posvátné krávy. Přešlo se z jedno extrému do druhého, který pro přírodu není také vhodný. Nic není černobílé , vždy by měl fungovat zdravý rozum. Můj děda měl jednoduchou filozofii - čeho je málo to chraň, čeho je hodně to střílej. Byl to sedlák ne vědec.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.12.2020 11:01 Reaguje na Josef NovákMáte naprosto pravdu a ze stejných zdrojů vycházím mnohokrát i já.
Odpovědět
JV
Jarda Vesničan
22.12.2020 19:31 Reaguje na pavel peregrinOpět se ukazuje ten propastný rozdíl mezi myšlením těch ,,vyvolených a jediných správných názorů vědců" a zkušenostmi lidí z praxe, kteří se podobnými jevy opravdu zabývají. Pokud si pane Hromádko nepřečtete takový názor v renomovaném časopisu, ostatním zkušenostem lidí z praxe nevěříte? Je to jen ukázka podobné degenerace v dnešním vidění světa a lpěním jen na jednom, jediném a správném názoru. a toto je jen ukázka, kam dnešní myšlení a chápání přírody spěje. Pokud se totiž někdo ozve s jiným náhledem na současné dění v přírodě ozve jinak, je napadán jako neználek, laik a jeho názor napadán jako ,,nevědecký". Čas nám však ukáže. Část naší generace si až moc zvykla, že všechno vyřešila Wikipedie a články autorů z druhé strany světa, kolikrát desítky let staré. Jak to jen ta generace lidí před 50 lety i dříve dokázala přežít. Hezké svátky.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.12.2020 07:47 Reaguje na David HromádkoKromě kilometrového negativistického blábolení jste se nezmohl na jediný konkrétní argument, který v diskusi o predaci byl zmíněn. Máte možnost se pochlapit, máte-li na to znalosti či vyčtená moudra z těch “tisíců článků”: 1) Proč u nás během několika desetiletí vymizela stromová populace sýčka a kavky 2) Proč v ideální krajině s loukami, sady a pastvinami, BEZ CHEMIZACE, není žádný sýček a koroptev, zajíců je ani ne desetina dřívějších stavů 3) Proč se na soví budky (pálenka, sýček) umisťuje buďto plechový vikýřek nebo těsná prolízačka (oba proti kuně), když ta přetřásaná predace-nemá-žádný-vliv?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.12.2020 08:46 Reaguje na Karel ZvářalVíte on si pan Hromádko přeje, aby do Ekolistu přispívali
pouze ti "správní" ekologové chválící počiny DUHY, AOPK atd.
plácající stále tu teorii samoregulace a divočiny a bez
kritických reakcí čtenářů. Takové souznění duší postrádá,
protože mu došly argumenty, tak jako vlkomilům a jiným
aktivistům. Oni nejsou zvyklí na oponenturu a je jim proti
srsti názor praktiků. Je to typická salónní ekologie
vyzkoumaná z Wikipedie a článků stejně postižených osob.
Ono to smrdí ekologickou totalitou, kdy je jiný názor
hříchem proti jejich teoriím. Když to tak vidím, tak je
asi nechám spinkat na vavřínech, nějak dožiji svůj život
a nebudu se okrádat o čas věnovaný oponentuře těch jejich
nesmyslů. Sice mě to bude užírat, ale pokud se toho nechopí
opravdoví odborníci, kteří za to přijmou i osobní zodpovědnost, tak se nic nezmění. Školy vychrlí žáky těchto
profesorů a obsadí zbytek odpovědných funkcí bez osobní odpovědnosti a veřejnosti vnutí ty své jediné správné
teorie. Pouze čas a výsledky ukáží, kdo měl pravdu a kdo
se mýlil. Bohužel my to vidíme už dnes a zbytek se opájí
nadějí, že se "něco" změní samo od sebe, když do toho
člověk nebude zasahovat. On do toho ale zasahuje odjakživa
a záleží na tom jak. Nyní bohužel zcela mylně, ba přímo
mnohde škodlivě.
Odpovědět
pouze ti "správní" ekologové chválící počiny DUHY, AOPK atd.
plácající stále tu teorii samoregulace a divočiny a bez
kritických reakcí čtenářů. Takové souznění duší postrádá,
protože mu došly argumenty, tak jako vlkomilům a jiným
aktivistům. Oni nejsou zvyklí na oponenturu a je jim proti
srsti názor praktiků. Je to typická salónní ekologie
vyzkoumaná z Wikipedie a článků stejně postižených osob.
Ono to smrdí ekologickou totalitou, kdy je jiný názor
hříchem proti jejich teoriím. Když to tak vidím, tak je
asi nechám spinkat na vavřínech, nějak dožiji svůj život
a nebudu se okrádat o čas věnovaný oponentuře těch jejich
nesmyslů. Sice mě to bude užírat, ale pokud se toho nechopí
opravdoví odborníci, kteří za to přijmou i osobní zodpovědnost, tak se nic nezmění. Školy vychrlí žáky těchto
profesorů a obsadí zbytek odpovědných funkcí bez osobní odpovědnosti a veřejnosti vnutí ty své jediné správné
teorie. Pouze čas a výsledky ukáží, kdo měl pravdu a kdo
se mýlil. Bohužel my to vidíme už dnes a zbytek se opájí
nadějí, že se "něco" změní samo od sebe, když do toho
člověk nebude zasahovat. On do toho ale zasahuje odjakživa
a záleží na tom jak. Nyní bohužel zcela mylně, ba přímo
mnohde škodlivě.
Karel Zvářal
22.12.2020 09:01 Reaguje na Břetislav MachačekNapsal jste to velmi výstižně, ještě chybí dodat, že Štíra a kol. nesmírně irituje, že do toho "odkladiště" si někdo dovoluje svévolně přispívat bez jejich svolení.
Odpovědět
Sl
Slovan
22.12.2020 18:08 Reaguje na David Hromádko“ Ne že sepíši pár svých myšlenek, které se mi zrovna honí hlavou a hodím to někam bez ladu a skladu. Buď musím svůj příspěvek formulovat jako ryzí domněnku, kterou se pokusím "pobídnut" někoho se zájmem o toto téma k další diskusi, možná k oponenci mým názorům a nebo přinesu jasná fakta, jasná čísla a své názory něčím podložím.”
Tak jste si, pane Hromádko, dovolil moc. Zvářal je místní vědec, který má jedinečná data, které chce citovat půlka odborné veřejnosti u nás. To si nevymýšlím, to o sobě sám pod jednou diskuzí napsal :) A taky ho odborné časopisy a servery cenzurují! Obávám se však, že o cenzuru se nejedná a vy jste to ve vašem příspěvku napsal nakonec moc hezky.
“ Když si pročítám diskusi hromadící se pod článkem vidím tu jen názory k návratu trávení, chytání do želez atd.”
To bohužel není jen pod touto diskuzí. Někteří jedinci jsou prostě “jednodušší” a člověk opravdu někdy nevěří, co čte a zda se řeší s lidmi ze středu Evropy...
Odpovědět
Tak jste si, pane Hromádko, dovolil moc. Zvářal je místní vědec, který má jedinečná data, které chce citovat půlka odborné veřejnosti u nás. To si nevymýšlím, to o sobě sám pod jednou diskuzí napsal :) A taky ho odborné časopisy a servery cenzurují! Obávám se však, že o cenzuru se nejedná a vy jste to ve vašem příspěvku napsal nakonec moc hezky.
“ Když si pročítám diskusi hromadící se pod článkem vidím tu jen názory k návratu trávení, chytání do želez atd.”
To bohužel není jen pod touto diskuzí. Někteří jedinci jsou prostě “jednodušší” a člověk opravdu někdy nevěří, co čte a zda se řeší s lidmi ze středu Evropy...
Sl
Slovan
22.12.2020 18:11 Reaguje na SlovanJeště bych dodal, že po místních diskutérech nemůžete chtít, aby četli odborné práce na jakékoli téma. To je totiž jen propaganda vědců z paneláků :)
Odpovědět
Karel Zvářal
22.12.2020 18:35 Reaguje na SlovanA zapomněl jsem dodat, že těm Kanaďanům a Lotyšům rozumím, neb vlk má 6 mladých, zatímco jelenovití jedno. A když neúřaduje vzteklina, musí zakročit člověk. To zase jednoduchým dušičkám je složité pochopit.
Odpovědět
ČM
Čech M.
22.12.2020 23:25 Reaguje na Karel ZvářalJen ještě jeden malý dodatek- u té vlčí smečky, těch 6 vlčat má jen dominantní samice, zato u jelenů má to jedno mládě v ideálním případě každá laň v plodném věku.
Ale Váš článek šmahem neodsuzuju.
Odpovědět
Ale Váš článek šmahem neodsuzuju.
Karel Zvářal
23.12.2020 06:07 Reaguje na Čech M.Jak máte možnost sledovat, vlků přibývá, takže nezůstalo u první příchozí dvojice (smečky). Hierarchie tam je, ale je z ní i disperze "nadpočetných".
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
24.12.2020 07:16 Reaguje na Čech M.K tomu malému dodatku ... asi se časy mění. V černé zvěře to byla vedoucí bachyně, která šla do chrutí a jediná měla mladé. Díky okolnostem však dnes metají mladé i bachyňky nedorostlé ( nadbytek krytu a potravy, odstřel vedoucí bachyně, spousta mladých kanečků schopných nakrýt...) a to skoro celý rok. Ono to u těch vlků bude podobné - spousta párů, opravdu velkých smeček minimum.
A pak vlk jde a toho jediného koloucha lani uloví.... a přírůstek je v prd... :-) . Kdo uloví to vlče ?
Odpovědět
A pak vlk jde a toho jediného koloucha lani uloví.... a přírůstek je v prd... :-) . Kdo uloví to vlče ?
JD
Jiří Daneš
26.12.2020 16:54 Reaguje na SlovanAno máte pravdu, vědci pokud nejedou do nějaké exotické země zkoumat třeba místního mravence, tak opravdu získávají svoje poznatky studiem
"v paneláku" na počítači a čerpají z odborných článků v renomovaných časopisech.
Ta česká příroda je totiž tak obyčejná a co je lasice proti gorile horské, nebo střevle proti arapaimě gigas,že ano?
Odpovědět
"v paneláku" na počítači a čerpají z odborných článků v renomovaných časopisech.
Ta česká příroda je totiž tak obyčejná a co je lasice proti gorile horské, nebo střevle proti arapaimě gigas,že ano?
JD
Jiří Daneš
26.12.2020 17:04 Reaguje na SlovanJeště bych dodal, Karel Zvářal o té české přírodě ví asi víc reálií, než třeba celá redakce National Geographic.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.12.2020 17:50 Reaguje na Jiří Daneš:-) Hledal jsem, co kdo kde "po bitvě" přilepil, a musím Vám poděkovat za hezkou lichotku. Redakci NatGeo neznám, ale před hochy z Vršovické či Na Bělidle žádný hendikep necítím. Příroda mi nadělila pozorovací talent, analytické myšlení a toulavé nohy, takže kolik mám já nachozené a napozorované po lese, to z těch výše jmenovaných nemá nikdo. Oni mají zato rozhodovací moc, co v naší přírodě bude či nebude, nebo který názor je či není správný. Naštěstí tento web jim poněkud kazí radost ze hry:-))
Odpovědět
Karel Zvářal
22.12.2020 18:28 Reaguje na SlovanJj, ve jménu vlka cokoliv, Slovánku, že jo:-) No, počkáme, co pan Hromádko stvoří za odpověď, protože mě se téma predace zrovna honí hlavou vždy, co chodím do přírody. A přesně z toho důvodu-nedůvodu odmítání jsem s tím Bratrstvem Štíra "rozvázal pracovní poměr". Argumentovat nedokáží, ale řečí o ničem mají, jak holič v sobotu.
Mně nemůže urazit ani inteligent, natož nějaký tuctový žvanil nebo anonymní vlkofil. Na článek na Avifauně také nikdo nereagoval, neb neměli čím - ale za úbytkem lelka je světelný smog:-))) A jestli na to máte koule, a zajisté po dnešním tažení i zvednutý adranalin, zkuste zodpovědět na tři otázky, které jsem výše položil. Ano, vím, budete to hrdě ignorovat, protože ignorace je to jediné, co tato partička zvládá skvěle.
Odpovědět
Mně nemůže urazit ani inteligent, natož nějaký tuctový žvanil nebo anonymní vlkofil. Na článek na Avifauně také nikdo nereagoval, neb neměli čím - ale za úbytkem lelka je světelný smog:-))) A jestli na to máte koule, a zajisté po dnešním tažení i zvednutý adranalin, zkuste zodpovědět na tři otázky, které jsem výše položil. Ano, vím, budete to hrdě ignorovat, protože ignorace je to jediné, co tato partička zvládá skvěle.
Karel Zvářal
22.12.2020 18:52 Reaguje na Slovan ... "Zvářal je místní vědec, který má jedinečná data, které chce citovat půlka odborné veřejnosti u nás. To si nevymýšlím, to o sobě sám pod jednou diskuzí napsal"...
Lžete jak když tiskne, doložte tento nesmysl zkopírovanou verzí, ubožáčku!
Odpovědět
Lžete jak když tiskne, doložte tento nesmysl zkopírovanou verzí, ubožáčku!
BM
Břetislav Machaček
22.12.2020 19:29 Reaguje na Karel ZvářalVíte oni to nechají na přírodě a pak doplní červený
seznam ohrožených a vyhynulých druhů zvířat o další
jména. Obviní zemědělce, myslivce, rybáře, ale jaksi
zapomenou na sebe. Vždyť oni na to mají studie,
tabulky, grafy a tituly z "odborných" škol. My jsme
pouhými laiky, kteří jim přece nebudeme radit, že
to už nevyřeší nějaká samoregulace, když oni jsou
o tom přesvědčeni. Je to podobné jako s množením
lidstva, které se zahubí pouhým vyčerpáním zdrojů.
Predátor vymření své potravy přežije pouze pár
dnů, pokud se nezaměří ne jinou. Ta potrava tu
možnost ale nemá, pokud ji nebude chránit člověk.
Odpovědět
seznam ohrožených a vyhynulých druhů zvířat o další
jména. Obviní zemědělce, myslivce, rybáře, ale jaksi
zapomenou na sebe. Vždyť oni na to mají studie,
tabulky, grafy a tituly z "odborných" škol. My jsme
pouhými laiky, kteří jim přece nebudeme radit, že
to už nevyřeší nějaká samoregulace, když oni jsou
o tom přesvědčeni. Je to podobné jako s množením
lidstva, které se zahubí pouhým vyčerpáním zdrojů.
Predátor vymření své potravy přežije pouze pár
dnů, pokud se nezaměří ne jinou. Ta potrava tu
možnost ale nemá, pokud ji nebude chránit člověk.
Karel Zvářal
22.12.2020 19:38 Reaguje na Břetislav MachačekOpět musím smeknout, lépe bych to nenapsal! Sranda je v tom, že oni ty svoje (odborné) citace selektivně vybírají, které se do krámu nehodí, neuvedou. Je to prostě na bázi víry, a co nám nekonvenuje, odmítáme!
Ani pan Elton nemá odvahu se zapojit, ač po mně chtěl rozdíl v porovnání s Holandskem... Ale to je přesně jejich styl. Buďto oponenta zahltit spoustou nesmyslného balastu, na který normálně reagovat nejde, nebo diskusi ignorovat. Vůbec, ale opravdu ani trochu se mi po nich nestýská.
Odpovědět
Ani pan Elton nemá odvahu se zapojit, ač po mně chtěl rozdíl v porovnání s Holandskem... Ale to je přesně jejich styl. Buďto oponenta zahltit spoustou nesmyslného balastu, na který normálně reagovat nejde, nebo diskusi ignorovat. Vůbec, ale opravdu ani trochu se mi po nich nestýská.
Sl
Slovan
22.12.2020 22:43 Reaguje na Karel ZvářalNotak Karle, buďte v klidu :) Jinak tedy chybka, mělo být "které by chtěla citovat půlka..." - protože sebevědomí na máte... byla to taková narážka na to vaše sebevědomí. V tomto článku třeba není nic jedinečného. Jen se cítíte uražen, že vaše moudra chce někdo doložit a nestačí mu "já si myslím, že..." a pak vám ty články kvůli tomu některé redakce neschvalují. Každý odborný článek prochází oponentním řízením nezávislých oponentů, kteří hledají slabá místa a pokud je autor článku není schopen odstranit, tak editor článek jednoduše nepřijme. Nejde pouze konstatovat: „já si myslím a někdo říkal“, jako třeba v tomto článku. "Jako příklad poslouží dobře známá kuna skalní, která se dle mého názoru" - dle vašeho názoru? A co nějaká data? Máte? Tohle je nejenom neprofesionální přístup, ale takové závěry mohou být v reálu i nebezpečné. A srovnání člověka z doby ledové s dnešní kunou - ehm, jak víte, že za vymizení velkých býložravců z té doby mohou tehdejší lidé? Jak napsal pan Hromádka: "Článek je jen soubor domněnek, nic neříkajících názorů a z mého pohledu neříká nic prakticky využitelného. Doplněno o spleť podobně nic nevypovídajících a možná až zcestných přirovnání k úplně jinak fungujícím predátorům žijících v úplně jiných ekosystémech."
"Ale jestlliže mám z více zdrojů potvrzené, že psát umím a že mám jedinečná data, tak vrátit článek bez udání důvodů mi přijde při nejmenším sprosté."
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-pletivo-ani-elektrina-vlka-nezastavi
Sýčka nechám ornitologovi - třeba panu Johnovi.
Odpovědět
"Ale jestlliže mám z více zdrojů potvrzené, že psát umím a že mám jedinečná data, tak vrátit článek bez udání důvodů mi přijde při nejmenším sprosté."
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-pletivo-ani-elektrina-vlka-nezastavi
Sýčka nechám ornitologovi - třeba panu Johnovi.
Karel Zvářal
23.12.2020 05:10 Reaguje na SlovanVidět, že máte s panem Hromádkem problém pochopit psaný text. Velcí býložravci byli ČLOVĚKEM VYHUBENI v minulosti, stejně jako velké šelmy, to nijak vyvrátit nedokážete, to se obecně ví. Že to bylo v jiné době, než vymizení káči a sýčka ze stromových dutin, je vcelku podružné, tady se jedná o PRINCIP. Že to ekologistům slouží jako poslední stébélko?... takoví už jsou.
K té kuně jsem napsal, že "si dovolím tvrdit", a také uvádím důvod - REÁLNÉ vymizení stromové populace kavky a sýčka. A dokládám to blábolem ekologistů, že loví jen "slabé a nemocné". Na FOTKÁCH máte doloženo, že sežere VŠECHNA vejce, VŠECHNA mláďata.
Protistrana nedokáže doložit fotkou, že kuna sežrala polovinu osazenstva hnízda a druhou nechala. Takže kdo je tu blíž pravdě? Opisovat a citovat fráze o "změně hospodaření" dokáže každý studentík. A protože napadám jejich posvátnou mantru, tak za to jsem trestán, toť vše.
A ty otázky nejsou jen pro ornitology, to zvládne člověk myslící logicky. Proč by se budky musely zabezpečovat, když ta predace nehraje klíčovou roli? Jak sám vidíte, nemá ani jeden z jmenovaných chuť na ně odpovídat. Kdyby na to měli argumenty, jistě by tak učinili...
Odpovědět
K té kuně jsem napsal, že "si dovolím tvrdit", a také uvádím důvod - REÁLNÉ vymizení stromové populace kavky a sýčka. A dokládám to blábolem ekologistů, že loví jen "slabé a nemocné". Na FOTKÁCH máte doloženo, že sežere VŠECHNA vejce, VŠECHNA mláďata.
Protistrana nedokáže doložit fotkou, že kuna sežrala polovinu osazenstva hnízda a druhou nechala. Takže kdo je tu blíž pravdě? Opisovat a citovat fráze o "změně hospodaření" dokáže každý studentík. A protože napadám jejich posvátnou mantru, tak za to jsem trestán, toť vše.
A ty otázky nejsou jen pro ornitology, to zvládne člověk myslící logicky. Proč by se budky musely zabezpečovat, když ta predace nehraje klíčovou roli? Jak sám vidíte, nemá ani jeden z jmenovaných chuť na ně odpovídat. Kdyby na to měli argumenty, jistě by tak učinili...
Miroslav Vinkler
23.12.2020 08:15 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářele , nenechte si kazit náladu od některých všeználků a vopruzů v jednom balení.
Oni nechtějí diskutovat, ale zvednout si sebedůvěru osobními invektivami. Ser.e na ně.
Máte dobré postřehy , dlouholetou praxi i velmi dobrý rozsah pozorování svého okolí.
A vaše příspěvky (nejen tento) si vždy rád přečtu. Hezké vánoce.
Odpovědět
Oni nechtějí diskutovat, ale zvednout si sebedůvěru osobními invektivami. Ser.e na ně.
Máte dobré postřehy , dlouholetou praxi i velmi dobrý rozsah pozorování svého okolí.
A vaše příspěvky (nejen tento) si vždy rád přečtu. Hezké vánoce.
BM
Břetislav Machaček
23.12.2020 08:33 Reaguje na Miroslav VinklerJestli dovolíte pane Vinkler, tak se přidám k tomuto vašemu komentáři, protože je zcela zbytečné opakovat totéž. Přeji všem realistům příjemné svátky a nenechat si je kazit hlavně od nějakých anonymů.
Už to svědčí o slabém sebevědomí, když
někdo svoje názory schovává za přezdívku.
Odpovědět
Už to svědčí o slabém sebevědomí, když
někdo svoje názory schovává za přezdívku.
Karel Zvářal
23.12.2020 08:35 Reaguje na Miroslav VinklerVíte, když se s těmi vopruzy setkáváte na každém kroku, tak si po čase řeknete: můžete mi bozkat... Proto jsem z toho bratrstva odešel a dávám o sobě vědět aspoň takto. Oni nejsou schopni ani té minimální sebereflexe, prostě Zničit krtka, v tom jsou fakt dobří. Tady máte názornou ukázku fungování té organizace.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.12.2020 08:36 Reaguje na Karel ZvářalPánové, děkuji za podporu, a také Vám přeji nerušené svátky.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
23.12.2020 09:20 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den, váhal jsem zda se do téhle zbytečně vyostřené debaty vstupovat, nakonec to zkusím. POkusím se to nedorozumění vysvětlit na těch fotkách predace hnízda:
- ano, je jasné, že když kuna přijde na hnízdo, sežere všechno. Jasné je i to, že se to tak dělo vždycky - v určité míře. Kdyby nebylo predace /a nemocí, a nedostatku potravy,...), během každého roku nám populace ptáků vzrostou několikrát - zejména populace některých plodných druhů.
Otázka, kterou si pánové Slovan a Hromádko pokládají, je otázka pravděpobnosti - a porovnání vlivu predace s ostatními vlivy (úbytek hnízdních příležitostí, ztráty dopravou, skleněnýma plochama, úbytek potravy,...). prostě je to o statistice.
Jak častá je predace kunou? Kolik % hnízd padne kunou, kolik % parazitací, kolik % zachlazením, kolik % z jiných důvodů?
A jaké % ptáků skončí ve skle? Jaké % kočkama? Jaké % srazí auta? Kolik jich zmizí proto, že trávníky ve městech jsou broušené před tím, než zaplodí? atp.
Jste ornitolog, nepochybuji o tom, že o těchto faktorech víte víc jak já, ale je škoda, že tohle vyhodnocení v tom článku nenacházím. Já mám taky pocit, že kun "je nějak moc", ale tohle by nemělo být o pocitu, tohle by mělo být o statistice - o datech, velkých souborech dat.
Když jsem četl název článku, velmi jsem se těšil, že se dozvím nějaká tahle data - konkrétní, statisticky vyhodnocená "tvrdá" data o tom, např. jaké % je predace hnízd kunou v různých biotopech (včetně měst), jak moc ta predace roste v čase, jak v čase rostou populační hustoty kun... bohužel, těchto konkrétních dat jsem se nedočkal. Kdyby jste udělal nějaké pokračování článku s těmito daty, bylo by to super.
K tomu zabezpečování budek: samozřejmě že se zabezpečují. když člověk investuje peníze do instalace budek, chce mít výsledky, aby to nebyla zmařená investice. Ale opět: tohle není o tom, že by někdo popíral holý fakt, že kuna plení hnízda. To je o té statistice.
Máte tam někde že predace hnízd je cca 70% ztrát - máte k tomu prosím nějaký zdroj? To je predace všemi predátory? KOlik z toho v tom výzkumu dělaly např. ty kuny? A kolik jiní predátoři? Na jakých ptácích to bylo děláno? Rád bych si o tom přečetl víc, zajímá mě ta metodika výzkumu - děkuji.
Odpovědět
- ano, je jasné, že když kuna přijde na hnízdo, sežere všechno. Jasné je i to, že se to tak dělo vždycky - v určité míře. Kdyby nebylo predace /a nemocí, a nedostatku potravy,...), během každého roku nám populace ptáků vzrostou několikrát - zejména populace některých plodných druhů.
Otázka, kterou si pánové Slovan a Hromádko pokládají, je otázka pravděpobnosti - a porovnání vlivu predace s ostatními vlivy (úbytek hnízdních příležitostí, ztráty dopravou, skleněnýma plochama, úbytek potravy,...). prostě je to o statistice.
Jak častá je predace kunou? Kolik % hnízd padne kunou, kolik % parazitací, kolik % zachlazením, kolik % z jiných důvodů?
A jaké % ptáků skončí ve skle? Jaké % kočkama? Jaké % srazí auta? Kolik jich zmizí proto, že trávníky ve městech jsou broušené před tím, než zaplodí? atp.
Jste ornitolog, nepochybuji o tom, že o těchto faktorech víte víc jak já, ale je škoda, že tohle vyhodnocení v tom článku nenacházím. Já mám taky pocit, že kun "je nějak moc", ale tohle by nemělo být o pocitu, tohle by mělo být o statistice - o datech, velkých souborech dat.
Když jsem četl název článku, velmi jsem se těšil, že se dozvím nějaká tahle data - konkrétní, statisticky vyhodnocená "tvrdá" data o tom, např. jaké % je predace hnízd kunou v různých biotopech (včetně měst), jak moc ta predace roste v čase, jak v čase rostou populační hustoty kun... bohužel, těchto konkrétních dat jsem se nedočkal. Kdyby jste udělal nějaké pokračování článku s těmito daty, bylo by to super.
K tomu zabezpečování budek: samozřejmě že se zabezpečují. když člověk investuje peníze do instalace budek, chce mít výsledky, aby to nebyla zmařená investice. Ale opět: tohle není o tom, že by někdo popíral holý fakt, že kuna plení hnízda. To je o té statistice.
Máte tam někde že predace hnízd je cca 70% ztrát - máte k tomu prosím nějaký zdroj? To je predace všemi predátory? KOlik z toho v tom výzkumu dělaly např. ty kuny? A kolik jiní predátoři? Na jakých ptácích to bylo děláno? Rád bych si o tom přečetl víc, zajímá mě ta metodika výzkumu - děkuji.
BM
Břetislav Machaček
23.12.2020 09:46 Reaguje na Ondřej DočkalKdyž mi mizí potrava pro predátory, tak je nemohu nechat vybít zbytek té potravy. To snad pochopí i absolvent zvláštní školy, pokud nevystudoval obor s pomocí asistentů.
Nelze začínat s ochranou druhů od ochrany
predátorů a divit se, že vyhubí i ten
zbytek potravy. Ve své slepotě z PC monitorů to asi nevidíte a nebo pouze
vidět nechcete. Je to vaše povolání a tak
vás chápu, že nebudete kopat do vlastní
branky, ale požadovat po oponentech
čísla a statistiky je podpásovka, neboť
víte, že to mohou vypracovat pouze ti,
kteří nic jiného léta nedělají a i oni
se ale mohou mýlit. Kdysi jsem viděl
v přírodě plno drobné zvěře, ptáků atd.
Predátoři byli vzácností a dnes je tomu
naopak. Lišky toulající se po městech,
kuny kousající kabely aut, kdysi plaché sojky a straky plenící hnízda ptáků i na
domech v centru měst. Pokud tomu říkáte
normální stav, tak si připravte červenou knihu ohrožených druhů k dalším zápisům. A nebude to díky myslivcům, rybářům a zemědělcům. Nebude to ani světelný smog
a jiné lidské činnosti. Bude to hlavně lidská NEČINNOST tomu pouze přihlížet a nechat predátorům zlikvidovat i ten zbytek. Je to vaše budoucnost a máte to
plně v rukách. Zanechte snění a myslete
logicky, že nelze potravní řetězec stavět
od shora.
Odpovědět
Nelze začínat s ochranou druhů od ochrany
predátorů a divit se, že vyhubí i ten
zbytek potravy. Ve své slepotě z PC monitorů to asi nevidíte a nebo pouze
vidět nechcete. Je to vaše povolání a tak
vás chápu, že nebudete kopat do vlastní
branky, ale požadovat po oponentech
čísla a statistiky je podpásovka, neboť
víte, že to mohou vypracovat pouze ti,
kteří nic jiného léta nedělají a i oni
se ale mohou mýlit. Kdysi jsem viděl
v přírodě plno drobné zvěře, ptáků atd.
Predátoři byli vzácností a dnes je tomu
naopak. Lišky toulající se po městech,
kuny kousající kabely aut, kdysi plaché sojky a straky plenící hnízda ptáků i na
domech v centru měst. Pokud tomu říkáte
normální stav, tak si připravte červenou knihu ohrožených druhů k dalším zápisům. A nebude to díky myslivcům, rybářům a zemědělcům. Nebude to ani světelný smog
a jiné lidské činnosti. Bude to hlavně lidská NEČINNOST tomu pouze přihlížet a nechat predátorům zlikvidovat i ten zbytek. Je to vaše budoucnost a máte to
plně v rukách. Zanechte snění a myslete
logicky, že nelze potravní řetězec stavět
od shora.
Miroslav Vinkler
23.12.2020 10:00 Reaguje na Břetislav Machaček"Házení perel sviním" , to je mimo jejich myšlenkovou rovinu.
Odpovědět
OD
Karel Zvářal
23.12.2020 10:17 Reaguje na Břetislav MachačekNaprostý souhlas, jen tu nečinnost bych zaměnil za hloupost (krátkozrakost).
Odpovědět
OD
OD
Ondřej Dočkal
24.12.2020 01:29 Reaguje na Břetislav MachačekSlovy klasika, když docházejí argumenty, začínají invektivy. Zkuste si ten můj příspěvek přečíst znova. Já se ptám, já nevynáším kategorické soudy. Proč? Protože o tom nic moc nevím, a rád bych se o tom něco dozvěděl.
Chtít argumentaci s podporou dat je podpásovka? To sem teda dlouho neslyšel ... jako bych se díval pár set let zpátky, do dob Koperníka a Galilea... víte, je zásadní rozdíl mezi vědou a vírou. Věda se ptá, protože v tom nemá jasno. Víra se neptá, protože v tom všem má zcela jasno.
O potravních řetězcích s dovolením něco vím. Píšu tam snad někde o tom, že je potřeba absolutně chránit kunu? Ať se střílí a loví do sklopců jak je komu libo, pokud to bude legálně, nemám k tomu nic (a legální to je - kuny jsou zvěří obhospodařovatelnou lovem - viz ZoM). Já si kladu jen tu (kacířskou) otázku, kterou by si měl klást každý, kdo se snaží na problém nahlížet komplexně. Otázka zní: jak je to vlastně s těma % škod kunou a jinými vlivy? nedostatek potravy, hnízdních příležitostí, nemoce, ostatní predace, toxiny, apod.?
A proč si tu otázku kladu? Inu proto, že pokud bychom jen věřili tomu, že hlavní podíl má kuna, a začali ji ještě intenzivněji lovit, mohli bychom opomenout věnovat se ostatním faktorům, které mohou být taky dost důležité. Abychom se třeba pak nedivili, že vystřílíme kuny, a ptáků moc nepřibyde - protože fakt třeba nemají kde hnízdit a moc co žrát, protože naše krajina vypadá tak, jak vypadá... nebo proto, že se ti ptáci jaksi infikují nějakýma nemocema na krmítkách, a pak někde v ústraní hynou, nebo já nevím proč.
Prostě pečlivá analýza jakéhokoli problému je základ pro jeho úspěšné vyřešení. Bez analýzy je to náhodné trefování se. Může to vyjít, ale ani nemusí.
PS: já taky viděl hejna vrabců, když sem byl kluk. Živili se na polích, kde byly plevele a z vleček občas něco spadlo, a v obcích se přikrmovali na malochovech drůbeže. Dnes moc vrabců nevidím. Nevidím ani plevele na polích. Nevidím ani moc drůbeže v obcích. Technika co potkávám na polích je taková, že toho moc po sobě nenechá.. A ano, potkávám v obcích víc i ty kuny (což jsem přiznal - viz výše), a zase teda vůbec nepotkávám vzrostlé trávníky, kde mají šanci dozrát semena, a žít nějaký hmyz. A teď otázka: co je podle vás hlavní příčinou úbytku vrabců?
Odpovědět
Chtít argumentaci s podporou dat je podpásovka? To sem teda dlouho neslyšel ... jako bych se díval pár set let zpátky, do dob Koperníka a Galilea... víte, je zásadní rozdíl mezi vědou a vírou. Věda se ptá, protože v tom nemá jasno. Víra se neptá, protože v tom všem má zcela jasno.
O potravních řetězcích s dovolením něco vím. Píšu tam snad někde o tom, že je potřeba absolutně chránit kunu? Ať se střílí a loví do sklopců jak je komu libo, pokud to bude legálně, nemám k tomu nic (a legální to je - kuny jsou zvěří obhospodařovatelnou lovem - viz ZoM). Já si kladu jen tu (kacířskou) otázku, kterou by si měl klást každý, kdo se snaží na problém nahlížet komplexně. Otázka zní: jak je to vlastně s těma % škod kunou a jinými vlivy? nedostatek potravy, hnízdních příležitostí, nemoce, ostatní predace, toxiny, apod.?
A proč si tu otázku kladu? Inu proto, že pokud bychom jen věřili tomu, že hlavní podíl má kuna, a začali ji ještě intenzivněji lovit, mohli bychom opomenout věnovat se ostatním faktorům, které mohou být taky dost důležité. Abychom se třeba pak nedivili, že vystřílíme kuny, a ptáků moc nepřibyde - protože fakt třeba nemají kde hnízdit a moc co žrát, protože naše krajina vypadá tak, jak vypadá... nebo proto, že se ti ptáci jaksi infikují nějakýma nemocema na krmítkách, a pak někde v ústraní hynou, nebo já nevím proč.
Prostě pečlivá analýza jakéhokoli problému je základ pro jeho úspěšné vyřešení. Bez analýzy je to náhodné trefování se. Může to vyjít, ale ani nemusí.
PS: já taky viděl hejna vrabců, když sem byl kluk. Živili se na polích, kde byly plevele a z vleček občas něco spadlo, a v obcích se přikrmovali na malochovech drůbeže. Dnes moc vrabců nevidím. Nevidím ani plevele na polích. Nevidím ani moc drůbeže v obcích. Technika co potkávám na polích je taková, že toho moc po sobě nenechá.. A ano, potkávám v obcích víc i ty kuny (což jsem přiznal - viz výše), a zase teda vůbec nepotkávám vzrostlé trávníky, kde mají šanci dozrát semena, a žít nějaký hmyz. A teď otázka: co je podle vás hlavní příčinou úbytku vrabců?
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:40 Reaguje na Břetislav MachačekOd toho, aby se vyloučily omyly některých vědců jsou odborné konference případně odborné časopisy a jejich redakční rady, aby vyloučily prezentace podobných referátů případně publikace takových článků. Zde se to řešit nebude, to Vám garantuji...Je to plýtvání časem ....Podpásovka, Pokud někdo něco tvrdí na nějaká procenta, měl by to sám doložit. Pokud toho není schopen, neměl by to uvádět...
Odpovědět
Sl
Slovan
23.12.2020 15:11 Reaguje na Ondřej DočkalPřesně jak píšete pane Dočkal. Jsem velice rád, že jste se jako ornitolog vyjádřil.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
24.12.2020 01:32 Reaguje na SlovanNejsem a nikdy nebudu ornitolog, ani omylem:) Jenom jsem zvyklý se ptát po detailech a uvažovat pokud možno komplexně (to o sobě ale říká každý :) Je to tady střet dvou světů - těch, co nepochybují, a těch, co pochybují. Dva světy, mezi nima tlustá čára... - viz výše: svině a perly. To je život :)
Odpovědět
Sl
Slovan
25.12.2020 13:59 Reaguje na Ondřej DočkalTak to se omlouvám, nicméně s vámi souhlasím.
Přeji hezké svátky :)
Odpovědět
Přeji hezké svátky :)
Sl
Slovan
23.12.2020 16:17 Reaguje na Karel ZvářalMedvěd jeskynní pravděpodobně vyhynul kvůli jeho stravě. Podle vědců se to dá přirovnat k dnešní pandě - pokud by z nějakého důvodu zmizel bambus, panda by vyhynula lov nelov.
Vyhynutí srstnatého nosorožce zase pravděpodobně zapříčinila klimatická změna, kdy se na něj příliš oteplilo.
https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(20)31071-X
Člověk mohl být jedním z faktorů u některých druhů, ale dle mého ne tím rozhodujícím. Dokud se do dnešní Afriky nedostali lidé z jiných konců světa, pytláci vyzbrojeni palnými zbraněmi, tak tam byla neuvěřitelná hojnost velkých savců i přesto, že je lidé lovili pro maso. Zajímavé. Dost totiž pochybuji, že pravěcí lidé měli lepší lovné zbraně.
Jak již bylo napsáno níže... kolika % jsou kuny odpovědné za smrt dospělých sýčků a kolik % hnízd takto vyplení? To jsou přeci nejdůležitější data pokud takto kunu obviňujete. Nebo alespoň u vás, kde ty sýčky, případně kavky, sledujete. Sýček je dnes jedním z nejsledovanějších ptáků, tak proč byste na tento problém upozorňoval z branže jako řekněme jeden z mála? Respektive dával tomu tak obrovskou váhu? Zmiňujete kavky... velké snížení populace kavek bylo již v 70. - 80. letech pokud se nepletu. Proč, když v té době tolik kun nebylo a dnes ta populace není sice zrovna velká, ale ani nijak extrémně neklesá?
Odpovědět
Vyhynutí srstnatého nosorožce zase pravděpodobně zapříčinila klimatická změna, kdy se na něj příliš oteplilo.
https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(20)31071-X
Člověk mohl být jedním z faktorů u některých druhů, ale dle mého ne tím rozhodujícím. Dokud se do dnešní Afriky nedostali lidé z jiných konců světa, pytláci vyzbrojeni palnými zbraněmi, tak tam byla neuvěřitelná hojnost velkých savců i přesto, že je lidé lovili pro maso. Zajímavé. Dost totiž pochybuji, že pravěcí lidé měli lepší lovné zbraně.
Jak již bylo napsáno níže... kolika % jsou kuny odpovědné za smrt dospělých sýčků a kolik % hnízd takto vyplení? To jsou přeci nejdůležitější data pokud takto kunu obviňujete. Nebo alespoň u vás, kde ty sýčky, případně kavky, sledujete. Sýček je dnes jedním z nejsledovanějších ptáků, tak proč byste na tento problém upozorňoval z branže jako řekněme jeden z mála? Respektive dával tomu tak obrovskou váhu? Zmiňujete kavky... velké snížení populace kavek bylo již v 70. - 80. letech pokud se nepletu. Proč, když v té době tolik kun nebylo a dnes ta populace není sice zrovna velká, ale ani nijak extrémně neklesá?
Karel Zvářal
23.12.2020 16:55 Reaguje na SlovanTo máte objasnit vy mě, když s tím nesouhlasíte. Pan Dočkal se podivuje 70% hnízdní mortalitě (v průměru). Kdyby to nebyla pravda, hned po mě zpěvák:-) vystartuje. Dobře ví (O), proč ryby kladou tisíce jiker. Protože dospělosti se dožijí desetiny procenta. Jednak je tam obrovský rybí "kanibalismus", a potom je tam celá celá řada predátorů, v dřívějších dobách (60-70.) nevídaných. Když jsem viděl volavku, byl to pro mě svátek. Dnes při cestě do města napočítám cca 10, jedna co 300m.
Účelově jste vynechal pratury, zubry, koně, možná i ti mamuti měli podobný osud. Vlk, rys, orli... Dnes se vrací, ale i zde jsem zastáncem přiměřenosti.
Co se týká kun, jejich populace je +- nasycená, hodně jich hyne na silnicích, a to nejen zajetím při hledání potravy (zajíců, ježků, žab, myší), ale také když za jízdy opustí bejvák a seskočí pod kola. Mraky pochytají a potráví chovatelé, přičemž tyto úlovky se do žádných statistik nedostanou. Nicméně ty stavy jsou v porovnání s minulostí řádově vyšší, a právě tolikrát míň je tchořů (dříve se běžně lovil, dnes je chráněný), hranostajů, lasek. To vše kontroluje kuna. Kuny žijící na okrajích měst a v divočině mají právě na svědomí tu stromou populaci sýčků a kavek.
Takže nelovit dominantní predátory znamená blbě (stupidně) chránit. Všeho má být "tak akorát", včetně lidí. To byla doba, kterou pamatuji. Volavka byla (kvadrát obsazen), ale netropila neplechu.
Odpovědět
Účelově jste vynechal pratury, zubry, koně, možná i ti mamuti měli podobný osud. Vlk, rys, orli... Dnes se vrací, ale i zde jsem zastáncem přiměřenosti.
Co se týká kun, jejich populace je +- nasycená, hodně jich hyne na silnicích, a to nejen zajetím při hledání potravy (zajíců, ježků, žab, myší), ale také když za jízdy opustí bejvák a seskočí pod kola. Mraky pochytají a potráví chovatelé, přičemž tyto úlovky se do žádných statistik nedostanou. Nicméně ty stavy jsou v porovnání s minulostí řádově vyšší, a právě tolikrát míň je tchořů (dříve se běžně lovil, dnes je chráněný), hranostajů, lasek. To vše kontroluje kuna. Kuny žijící na okrajích měst a v divočině mají právě na svědomí tu stromou populaci sýčků a kavek.
Takže nelovit dominantní predátory znamená blbě (stupidně) chránit. Všeho má být "tak akorát", včetně lidí. To byla doba, kterou pamatuji. Volavka byla (kvadrát obsazen), ale netropila neplechu.
OD
Ondřej Dočkal
24.12.2020 01:49 Reaguje na Karel ZvářalZpěváka nějak nechápu, ale to není podstatné. Ano, 70% mě zaujalo, nevidím ale důvod proč bych po vás měl "startovat", od toho jsou tady jiní "diskutéři" s perlama apod.
Samozřejmě že ztráty potomstva jsou velké, a tím větší, čím nedokonalejší a bezbrannější potomstvo konkrétní druh má. Já ptáky nedělám, tak mě těch 70% zaujalo, toť vše.
Odpovědět
Samozřejmě že ztráty potomstva jsou velké, a tím větší, čím nedokonalejší a bezbrannější potomstvo konkrétní druh má. Já ptáky nedělám, tak mě těch 70% zaujalo, toť vše.
Karel Zvářal
24.12.2020 07:33 Reaguje na Ondřej Dočkalhttps://www.youtube.com/watch?v=0FjWM9VasZw
Odpovědět
Karel Zvářal
23.12.2020 17:39 Reaguje na SlovanAbych vše neházel jen na kunu, tak s kolonií kavek dovede pohnout i jestřáb. To je předmětem článku hned po výše zmíněném od F.J. Koninga a kol.. Sledoval populaci puštíků hnízdící v králičích norách na dunách. Poté, co tam vyrostly lesíky, pověsil budky. Do nich puštíci přesídlili. Jenže budky našly i kavky a puštíků ubylo. Kolonii kavek objevil jestřáb a po několika málo letech kolonii 20-25 párů kavek zcela zlikvidoval. Počty puštíků poté opět vzrosly.
Odpovědět
Sl
Slovan
23.12.2020 20:58 Reaguje na Karel ZvářalK tomu praturu apod. bych jen napsal, že jsme se bavili o době před mnoha tisíci lety, jak píšete v článku. Nikoli o době relativně nedávné.
Smím se zeptat, kde potkáváte jednu volavku každých 300 metrů? Protože u nás, v Lužických horách, žádná takto velká populace opravdu není a to bydlím kousek od řeky, kde ryby jsou. Ani v Brdech, kde se pohybuji také velice často takové populace prostě nejsou. A to ani u Padrťských rybníků, kde je ryb skutečně dost. Neříkám, že je volavek málo, ale zas tolik tedy ne. Jinak nevím koho zde máte jako zpěvce, nicméně bych to nesrovnával s rybami. Do tohoto tématu se zapojovat tedy nebudu.
Okey, řekněme, že populace kun je skutečně vyšší. Zajímalo by mě však, proč to není znát např. na populaci veverek, která já osobně vidím všude - v lesích, obcích i městech. Veverka je totiž asi nejoblíbenější potravou kuny, ale na veverkách to není vůbec poznat. Jinak, třeba v tropech je predace hnízd ještě vyšší než v našem prostředí. A ikdyž tam ptáci mají v porovnání s těmi našimi míň vajec... prosperují. Vy zmiňujete 70% hnízdní mortalitu - jenže téměř všechny naše ptačí druhy dokážou po ztrátě vajec během několika dní zasednout na náhradní snůšku. U tohoto čísla zmiňujete konkrétně pěvce... u drobných pěvců je však běžné v případě hnízdního neúspěchu opakování až šesti náhradních snůšek za rok.
A konkrétně na sýčka třeba změna krajiny má evidentně velký vliv. Možná větší, než si vy dokážete připustit. Myslím si, že predace může u sýčka hrát roli až jako pomyslný poslední hřebíček do rakve u živořící populace, kterou se snad podaří do budoucna ochráncům zachránit.
Jinak jste mi ještě neodpověděl na otázku, proč populace kavek zaznamenala v 70-80. letech tak velký pokles i přesto, že jak říkáte, bylo těch kun o dost méně než dnes.
Odpovědět
Smím se zeptat, kde potkáváte jednu volavku každých 300 metrů? Protože u nás, v Lužických horách, žádná takto velká populace opravdu není a to bydlím kousek od řeky, kde ryby jsou. Ani v Brdech, kde se pohybuji také velice často takové populace prostě nejsou. A to ani u Padrťských rybníků, kde je ryb skutečně dost. Neříkám, že je volavek málo, ale zas tolik tedy ne. Jinak nevím koho zde máte jako zpěvce, nicméně bych to nesrovnával s rybami. Do tohoto tématu se zapojovat tedy nebudu.
Okey, řekněme, že populace kun je skutečně vyšší. Zajímalo by mě však, proč to není znát např. na populaci veverek, která já osobně vidím všude - v lesích, obcích i městech. Veverka je totiž asi nejoblíbenější potravou kuny, ale na veverkách to není vůbec poznat. Jinak, třeba v tropech je predace hnízd ještě vyšší než v našem prostředí. A ikdyž tam ptáci mají v porovnání s těmi našimi míň vajec... prosperují. Vy zmiňujete 70% hnízdní mortalitu - jenže téměř všechny naše ptačí druhy dokážou po ztrátě vajec během několika dní zasednout na náhradní snůšku. U tohoto čísla zmiňujete konkrétně pěvce... u drobných pěvců je však běžné v případě hnízdního neúspěchu opakování až šesti náhradních snůšek za rok.
A konkrétně na sýčka třeba změna krajiny má evidentně velký vliv. Možná větší, než si vy dokážete připustit. Myslím si, že predace může u sýčka hrát roli až jako pomyslný poslední hřebíček do rakve u živořící populace, kterou se snad podaří do budoucna ochráncům zachránit.
Jinak jste mi ještě neodpověděl na otázku, proč populace kavek zaznamenala v 70-80. letech tak velký pokles i přesto, že jak říkáte, bylo těch kun o dost méně než dnes.
JŠ
Jan Šimůnek
25.12.2020 10:51 Reaguje na SlovanJá běžně potkávám cestou z Brna na Znojemsko hejna volavek, mající řádově desítky kusů.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:22 Reaguje na Karel ZvářalVy jste skutečně naivka. Myslíte si, že Ti lidé mají čas reagovat na ty Vaše mnohdy sporné výplody? Nemají...Kromě toho tyhle diskuze s lidmi, kteří o mnohých základních věcech v zoologii a ekologi nemají páru jsou konraproduktivní..
Odpovědět
Karel Zvářal
26.12.2020 09:15 Reaguje na Karel PavelkaMožná jsem naivka, ale nejsem formální alibista. Když jsem před patnácti lety žádal o povolení k vypouštění sýčka, tak mi to zamítli - s odůvodněním, že "zatím nevíme proč ubývají". Další rok podobný verdikt: nevíme, nedoporučíme.
Nevědí to ani dnes, ale zaplať pámbu, že aspoň konečně vyhlásili ZP pro tento druh.
Protože jedině aktivní ochranou se můžeme dopracovat k nějakým konkrétním údajům. Pokud jsou schopní odchovat 5-6 mláďat, tak problém asi nebude "potravááách", jak mi oponovali pesimisti. Ani "kruté zimy", jak psával jeden z kolegů, neb v poslední dekádě byly zimy téměř beze sněhu, přesto zmizelo i to málo, co na Moravě ještě přežívalo. Takže kromě predace je třeba si posvítit na tech. pasti (šachty, nádrže, sklo), a věřím, že během pár let se to začně projevovat. Kdybych ty "první vlaštovky" nemohl sledovat s pomocí podobně nadšeného kolegy-profesionála, díky kterému se repatriace projevuje v širším okolí, ale i doma, asi bych si ušetřil zbytečné starosti a cejch blázna.
A co mě těší nejvíc, že i v zahraničí k tomu přistupují podobně. A když se podíváte na tu budku - nemůžete si nevšimnout, že to není obyčejný velký špačník, ale protikuní konstrukce. Takže ano, sporné názory to jsou, ale jen pro ty, co věci nerozumí.
https://naturschutz.ch/news/natur/der-steinkauz-ist-der-vogel-des-jahres-2021/154039
Odpovědět
Nevědí to ani dnes, ale zaplať pámbu, že aspoň konečně vyhlásili ZP pro tento druh.
Protože jedině aktivní ochranou se můžeme dopracovat k nějakým konkrétním údajům. Pokud jsou schopní odchovat 5-6 mláďat, tak problém asi nebude "potravááách", jak mi oponovali pesimisti. Ani "kruté zimy", jak psával jeden z kolegů, neb v poslední dekádě byly zimy téměř beze sněhu, přesto zmizelo i to málo, co na Moravě ještě přežívalo. Takže kromě predace je třeba si posvítit na tech. pasti (šachty, nádrže, sklo), a věřím, že během pár let se to začně projevovat. Kdybych ty "první vlaštovky" nemohl sledovat s pomocí podobně nadšeného kolegy-profesionála, díky kterému se repatriace projevuje v širším okolí, ale i doma, asi bych si ušetřil zbytečné starosti a cejch blázna.
A co mě těší nejvíc, že i v zahraničí k tomu přistupují podobně. A když se podíváte na tu budku - nemůžete si nevšimnout, že to není obyčejný velký špačník, ale protikuní konstrukce. Takže ano, sporné názory to jsou, ale jen pro ty, co věci nerozumí.
https://naturschutz.ch/news/natur/der-steinkauz-ist-der-vogel-des-jahres-2021/154039
JD
Jiří Daneš
26.12.2020 13:13 Reaguje na David HromádkoNení to hororová pohádka, ale popis toho hororu, že například ve špinavých vodách Svratky po Tišnovem (abyste měl něco konkretního, co lze ověřit, (nejen na mapách, ale i ve skutečnosti Tišnov i Svratka je), kdy v řece tekly odpady skoro z celého města, jatek, lihovaru i papírny v Předklášteří, byla plná drobných rybek včetně střevlí, vranek, mřenek a ouklejí, zatím co dnes tam teče čirá voda, ale téměř bez ryb. Ono to nesouvisí s predátory, kromě těch, co dnes pečují zdeúředně o všeobecnou čistotu životního prostředí a budují ve velkém čističky odpadních vod, ale nebrání prodeji detergentůa dalších nerozložitelných látek.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.12.2020 10:10Pane Dočkale, děkuji za reakci, čekal jsem ji spíše od pánů z branže, ale nevadí. Ten článek je i tak dosti dlouhý, na tyto nejasnosti je diskuse. Na posledním fotu je neúspěšně predovaná budka. Když jsem s velkobudkařinou v osmdesátkách začínal, vypredovala kuna celé linie budek (sýkorníků), 30 během týdne na jedné linii, včetně nocujících samic. Proto jsem přišel s vylepšeným typem, kam kuna ani strakapoud nedosáhnou (např. Ptačí svět 2010/2), viz foto.
Podobně to dopadalo se sovníky. Od dřevěných jsem přešel k plastovým, neb do nich kuna nezatne, smeká se a sedíc na střeše dostává nařezáno od samky - ta ji prudkým náletem na hlavu srazí na zem. Mám k tomu i fota (svou zkrvavenou mordu), neb puštík útočí i na člověka. Mohl bych napsat na to téma další článek, ale pánové z branže o tom dobře vědí, jen ze setrvačnosti zůstávají v zakopaných pozicích. Navíc bych nerad zatěžoval laickou veřejnost monotematickými články, protože ti, co na to mají reagovat v první řadě, to mají u zádele (viz. dnešní mlčení). Sýček je proti puštíkovi muší váha, ten se zmůže na strašení poklonkami či gagotavé varování - pokud samka zavčasu opustí dutinu. Většinou dopadne tak, jako zbytek odchovávaného osazenstva dutiny-(. To rousňák vysoko na hladkém budu vykoukne a stihne se zachránit. Dutina ve vrbě ve výšce 1-2 m je během vteřiny kunou zatarasená...
Pokud chcete tvrdá data, sežeňte si publikaci Owls in their changing landscapes z r. 2009. Najdete tam na str. 445 - 452 článek od J. de Jonga o Tyto alba. Za třicet let budkařiny navýšil stavy z OSMI (!) párů na 576. Myslíte, že tam do té doby nebyla potrava? Nebo že tam neměly sovy přístupné sklady sena? Prostě ta bezpečnost hnízdění je základ přežití (halasné, usyčené) pálenky mimo nedostupné kostelní věže. A na těch půdách úřadovaly i kočky, ta kuna se podepsala mimo zástavbu.
Co se týká potravy, je sýček i dnes schopen odchovat 5 - 6 mláďat, viz. letošní výsledky skupiny pro sýčka, která monitoruje poslední mohykány v sev. a stř. Čechách - samozřejmě v bezpečných budkách, nikoliv na půdách a v sadech, jak tomu bývalo ještě v 60. - 70. letech.
Odpovědět
Podobně to dopadalo se sovníky. Od dřevěných jsem přešel k plastovým, neb do nich kuna nezatne, smeká se a sedíc na střeše dostává nařezáno od samky - ta ji prudkým náletem na hlavu srazí na zem. Mám k tomu i fota (svou zkrvavenou mordu), neb puštík útočí i na člověka. Mohl bych napsat na to téma další článek, ale pánové z branže o tom dobře vědí, jen ze setrvačnosti zůstávají v zakopaných pozicích. Navíc bych nerad zatěžoval laickou veřejnost monotematickými články, protože ti, co na to mají reagovat v první řadě, to mají u zádele (viz. dnešní mlčení). Sýček je proti puštíkovi muší váha, ten se zmůže na strašení poklonkami či gagotavé varování - pokud samka zavčasu opustí dutinu. Většinou dopadne tak, jako zbytek odchovávaného osazenstva dutiny-(. To rousňák vysoko na hladkém budu vykoukne a stihne se zachránit. Dutina ve vrbě ve výšce 1-2 m je během vteřiny kunou zatarasená...
Pokud chcete tvrdá data, sežeňte si publikaci Owls in their changing landscapes z r. 2009. Najdete tam na str. 445 - 452 článek od J. de Jonga o Tyto alba. Za třicet let budkařiny navýšil stavy z OSMI (!) párů na 576. Myslíte, že tam do té doby nebyla potrava? Nebo že tam neměly sovy přístupné sklady sena? Prostě ta bezpečnost hnízdění je základ přežití (halasné, usyčené) pálenky mimo nedostupné kostelní věže. A na těch půdách úřadovaly i kočky, ta kuna se podepsala mimo zástavbu.
Co se týká potravy, je sýček i dnes schopen odchovat 5 - 6 mláďat, viz. letošní výsledky skupiny pro sýčka, která monitoruje poslední mohykány v sev. a stř. Čechách - samozřejmě v bezpečných budkách, nikoliv na půdách a v sadech, jak tomu bývalo ještě v 60. - 70. letech.
OD
Ondřej Dočkal
24.12.2020 02:17 Reaguje na Karel ZvářalVíte, já opravdu nezpochybňuju to, že predace je faktor, se kterým je potřeba počítat. Ale jsou tu i jiné faktory a je velmi pravděpodobné, že tento mix různých vlivů funguje u různých ptáků různě - tedy pro něco je hlavní mýval, pro druhého třeba automobilismus, pro dalšího nedostatek hnízdních možností, pro jiného to může být i ta kuna. Hlavně pokud se bavíme o populacích na hranici přežívání - tak tam opravdu "každá rada drahá" resp. každý kus se počítá.
Moje dotazy směřují k jedinému: je nutno vědět co nejvíc o tom, jaké faktory ohrožují jaké druhy/populace a v jaké míře, aby bylo možno zaměřit se na řešení těch hlavních problémů. POkud mám populaci, která má hlavní problém v tom, že nemá moc co žrát, tak tam ať střílím kuny sebevíc, nepomůžu jim. A proto jsem se ptal po těch %.
Pálenka: neuvěřitelná čísla - klobouk dolů před tím pánem! No ale přiznejme si - tohle je vlastně tak trochu umělý stav. Oni tam ty pálenky tak nějak "chovají" (velké uvozovky). Než se nadechnete k nějaké jadrné reakci - já to fakt nemyslím špatně, dnešní krajina je holt "nemocná" a tak je potřeba to nějak "léčit", ale když bychom si představili, že lidi ze dne na den zmizí, co se s početností té pálenky stane, až se ty budky rozpadnou?
Tím netvrdím, vykašlat se na budky - rozhodně ne. Jenom prostě jsem zvyklý klást si otázky, které si úplně každý neklade.. toť vše.
Odpovědět
Moje dotazy směřují k jedinému: je nutno vědět co nejvíc o tom, jaké faktory ohrožují jaké druhy/populace a v jaké míře, aby bylo možno zaměřit se na řešení těch hlavních problémů. POkud mám populaci, která má hlavní problém v tom, že nemá moc co žrát, tak tam ať střílím kuny sebevíc, nepomůžu jim. A proto jsem se ptal po těch %.
Pálenka: neuvěřitelná čísla - klobouk dolů před tím pánem! No ale přiznejme si - tohle je vlastně tak trochu umělý stav. Oni tam ty pálenky tak nějak "chovají" (velké uvozovky). Než se nadechnete k nějaké jadrné reakci - já to fakt nemyslím špatně, dnešní krajina je holt "nemocná" a tak je potřeba to nějak "léčit", ale když bychom si představili, že lidi ze dne na den zmizí, co se s početností té pálenky stane, až se ty budky rozpadnou?
Tím netvrdím, vykašlat se na budky - rozhodně ne. Jenom prostě jsem zvyklý klást si otázky, které si úplně každý neklade.. toť vše.
Karel Zvářal
24.12.2020 02:46 Reaguje na Ondřej DočkalPálenka není původní druh, s tím svým syčením by ve stromových dutinách neobstála. Přišla se zemědělcem, který lesy vykučoval. Jediná bezpečná místa byly kostely, pokud zahnízdila někde na půdě, našly ji šelmičky, nebo byli "čarodějní" ptáci zabíjeni i lidmi.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.12.2020 04:20 Reaguje na Ondřej DočkalU nás se pálenkám věnuje specialista, má v Česku 3,5 tisíce budek. Uvnitř hal se tak rychle nerozpadnou, člověka i přežijí, narozdíl od budek na listnáčích. Podle stavů hraboší populace tam hnízdí 100-200 pálenek, bývalo i více, s ústupem živky a pícnin šly stavy asi na třetinu. Kostely se zadělávají pletivem kvůli holubům, takže bez budek by pálenka byla na počtech v řádu pár desítek (možná). U ní je výhoda, že je dosti akční, nemá problém přetáhnout stovky km, i přes tisíc zcela běžně. To ten sýček je skalní (rozlety v řádech km či pár desítek, málokdy přes 100). Ten když vyhyne místní populace (predací, krutou zimou), tak se horko těžko ty stavy obnovují, proto zde vypouštění má velký význam.
Odpovědět
Jan Knap
24.12.2020 14:59 Reaguje na Ondřej DočkalDobrý den, pokud´ jde o vliv predace, tak to zkoumali rakouští a naši vědci u ptáků hnízdících na zemi na některých honitbách v rakousku. U honiteb, kde byl omezený odlov predátorů byla průměrná predace hnízd 95%. U honiteb, kde byl prováděn intenzivnější odlov predátorů byla průměrná predace hnízd 50 % ,kdy na jaře do konce června byla průměrně 30% a potom se zdvihla, pravděpodobně zvýšením počtu predátorů mladými jedinci. V současné době je podle mě predace a neúměrně vysoký početní stav některých druhů predátorů hlavní příčinou velkého početního poklesu populací některých ,ještě před pár roky běžných druhů obratlovců. V mém okolí můžu vyloučit chemizaci zemědělské výroby, zůstalo zachováno velké množství mezí, různých hájků a roztroušené zeleně včetně její druhové pestrosti a přesto u některých běžných druhů je vlivem predace pokles až 100 %. Petrův Zdar
Odpovědět
JN
Josef Novák
23.12.2020 13:48Dobrý den, 60- 70 létech byly kuny vzácné, za jejich kožešinu se platili slušné peníze, každý hajný se těšil na listopad, aby mohl lovit kuny a lišky se zimní srstí, dostal zástřelné za škodnou a ještě 300- 800 Kčs za kůže, při platu hajného 1500 Kč hrubého to byli velké peníze.
Bohužel móda kožešin je trnem v oku ochranářů.
V důsledku zateplování budov zanikla městská populace sýčka, je smutné, že dotace MŽP pomáhají likvidovat ptáky ve městech, přitom by stačilo málo, aby se v rámci zateplování budov umístili budky pro ptáky. Na každém paneláku by se našla vhodná plocha a náklady by nebyly tak velké, tento požadavek by měl být podmínkou dotace. Je smutné , že dotace od MŽP přispívá k ohrožení ptáků, které má toto ministerstvo chránit. Je i zarážející, že organizace které mají ochranu ptáků jako předmět činnosti to neprosadily, lépe se o to ani nesnažily. Na druhou stranu sýčkové mizí a tak můžeme získat granty na jejich ochranu, kdy byli ve městě na každém druhém paneláku, tak by peníze nebyly.
Odpovědět
Bohužel móda kožešin je trnem v oku ochranářů.
V důsledku zateplování budov zanikla městská populace sýčka, je smutné, že dotace MŽP pomáhají likvidovat ptáky ve městech, přitom by stačilo málo, aby se v rámci zateplování budov umístili budky pro ptáky. Na každém paneláku by se našla vhodná plocha a náklady by nebyly tak velké, tento požadavek by měl být podmínkou dotace. Je smutné , že dotace od MŽP přispívá k ohrožení ptáků, které má toto ministerstvo chránit. Je i zarážející, že organizace které mají ochranu ptáků jako předmět činnosti to neprosadily, lépe se o to ani nesnažily. Na druhou stranu sýčkové mizí a tak můžeme získat granty na jejich ochranu, kdy byli ve městě na každém druhém paneláku, tak by peníze nebyly.
Karel Zvářal
23.12.2020 14:22 Reaguje na Josef NovákNapsal jste to velmi přesně. Na tu městskou populací sýčka upozorňuji permanentně také, tam je obrovský potenciál možností!-) Oni někde v sev. Čechách v těch horizont. šachtách ještě hnízdí, ale to je mizivé procento toho, co by ty plochy s trávníky a suburbánní krajina uživily. Navíc by měli klid od kun, kání, puštíků, koček, psů, prasat i lidí. Většina ochr. aktivit je směrována do objektů ZD, kde se to šelmičkami jen hemží, navíc jímky, šachty atd. Nějaká mortalita by ve městě byla také (doprava, zástřely), ale to samé má i ten venkov. Např. taková Sofie má údajně 140 párů, polské město Chelm 15-20 párů. Takže doufám, že si to hoši zapíší za uši a něco v tom podniknou.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.12.2020 15:16 Reaguje na Josef NovákOsobně bych byl všemi deseti za návrat lovu šelem ke zpracování kožešin. Chápu pohoršení některých lidí nad farmani s norky či pesci. Ale jestliže v minulosti chodili lidé oděni v kožešinách od hlavy až k patě, přijde mi dnešní hysterie kolem zpracování kožešin jako projev rozumové nevyspělosti. Právě přemnožení lišek a kun přispívá silnou měrou k úbytku mnoha druhů zvěře, včetně těch přísně chráněných. Takže je na aktivní části veřejnosti, včetně poslanců, aby se k tomuto problému postavili čelem. Jsou země, kde pravé kožichy nosí stále, a tam by měla být směrována produkce, je-li u nás takto oděný člověk ostouzen. Prostě lidská hloupost je věčná a nelze vyhovět všem. Měl by být zohledněn celkový dopad těchto novodobých trendů, z nich třeba tento se ukazuje jako ne příliš šťastné řešení.
Odpovědět
RP
ROMAN PAVLIŠ
23.12.2020 18:19 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal proč myslíte, že lidé ty kožešiny nosili? Asi to bylo proto, že moc jiných možností neměli. A je moc dobře, že se to minimalizuje. A ohledně kožešinových farem. Tak to,že jich ukončili je právě ukázkou vyspělosti a uvědomění si , že není v pořádku týrat zvířata jenom pro modní výstřednost.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.12.2020 18:27 Reaguje na ROMAN PAVLIŠAsi jste mě nesprávně pochopil. Nejsem apriori pro nošení drahých kožichů, jde mi jen o to využít ulovené zvěře účelně, a ne aby pěkná surovina končila na hnoji. Klidně budu pro zástřelné, protože je to práce fyzicky i časově náročná, a přitom hrubě (relativně úzkou uřvanou skupinou) nedoceněná.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.12.2020 10:58 Reaguje na ROMAN PAVLIŠTo ukončení je jen otázka moci fašistických ochránců zvířat (ochránci zvířat byli první a snad jednou organizací, která naprosto bezvýhradně spolupracovala s nacistickými okupanty, proto taky byli po osvobození zlikvidováni). S nějakou "vyspělostí" nebo podobnými kydy to nemá nic společného.
A, mimochodem, spousta lidí má na umělé kožešiny a podobné materiály alergii, zatímco na přírodní materiály jsou alergie daleko méně početné.
Odpovědět
A, mimochodem, spousta lidí má na umělé kožešiny a podobné materiály alergii, zatímco na přírodní materiály jsou alergie daleko méně početné.
PP
Petr Pekařík
24.12.2020 07:25 Reaguje na Josef NovákOno to s tím zateplováním je trochu jinak. Projektant mrkne na panelák a napíše : instalovat 2 budky pro rorýse ( protože zrovna létali kolem). Práce začít po jejich odletu tj. s rezervou 2. pol. srpna. Víc nic. U menších domů pak už není doporučení žádné a i projektu se vyhnou.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:34 Reaguje na Petr PekaříkDalší chytrolín. Proč o tom píšete, když o tom nic nevíte? Ano projektant to může idělat, ale ten projekt ještě posuzuje orgán ochrany přírody na kraji, který má podklady od zoologa. A většinou se to dělá jinak, mnoho takových projektů bylo změněno např i dle mých průzkumů. A pokud dům chce dotaci z fondů EU, musí mít průzkum ptáků a netopýrů, minimálně se vychází z databáze hnízdišť rorýse, kterou spravuje ČSO.!
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
27.12.2020 09:16 Reaguje na Karel PavelkaDěkuji za ocejchování. Psal jsem o praxi a Vy si spěte se svými představami dál :-))
Pár stovek TZ ( tech. zpráv) mi rukama ročně projde a to byste se divil. Kolaudace je pak věcí další a když se chce, tak všechno jde.
Odpovědět
Pár stovek TZ ( tech. zpráv) mi rukama ročně projde a to byste se divil. Kolaudace je pak věcí další a když se chce, tak všechno jde.
JŠ
Jan Šimůnek
25.12.2020 10:54 Reaguje na Josef NovákMŽP přece na životním prostředí, natož ohrožených druzích, absolutně nezáleží. Tam jde jen o ekologii, která s tímhle nemá naprosto nic společného.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:02 Reaguje na Jan ŠimůnekOpět plácáte a o daném tématu moc nevíte, viz můj příspěvek níže...
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:01 Reaguje na Josef NovákNo pokud na zateplování domu chce SVJ dostat dotaci, tak musí mít provedený zoologický průzkum odborně způsobilou osobou dle metodiky MŽP na výskyt ptáků a netopýrů, který zjistí, zda tam ptáci či netopýři hnízdí a kolik jich tam je a navrhne umístění budek pro rorýsy a jiné ptačí druhy, případně netopýry...Tyto podklady jsou pak vyedeny i ve vyjárření příslušných orgánů ochrany přírody, v tomto případě krajského úřadu. Takže druhý odstavec Vašeho příspěvku se nezakládá na pravdě i když nevylučuji, že občas některé domy získávající peníze mimo dotace (třeba přes bankovní úvěry) uniknou. Pokud o něčem píšete, měl byste si zjistit, jak to je a nemást lidi, kteří o tom moc neví...
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
27.12.2020 09:22 Reaguje na Karel PavelkaProsím o návod , jak odborně způsobilá osoba nahlédne do dvouplášťové střechy paneláku bez sond. Ty totiž nedělává ani projektant a už z toho plynou pro realizační firmy nepříjemné problémy. Odborně způsobilá osoba nahlédne do seznamu hnízdišť a hle , je tam sídliště. A kolem letěl netopýr , tak tam asi někde hnízdí. Blbost !
Desítky % domů jsou zatepleny bez dotace ( nebo provedena oprava zateplení popř. vyčištění fasády). Jedna věc je metodika a druhou je praxe.
Už jste byl někdy do té střechy vlezlý ? A co stará kousací izolace made in Vertex šitá na kartonu ,nekousala ? Možná jste stál na střeše a jenom se kochal.
Odpovědět
Desítky % domů jsou zatepleny bez dotace ( nebo provedena oprava zateplení popř. vyčištění fasády). Jedna věc je metodika a druhou je praxe.
Už jste byl někdy do té střechy vlezlý ? A co stará kousací izolace made in Vertex šitá na kartonu ,nekousala ? Možná jste stál na střeše a jenom se kochal.
RP
ROMAN PAVLIŠ
23.12.2020 18:08My lidé máme jeden obrovský dar. A to ten, že obviňujeme a svádíme nějaký nesoulad v přírodě na nevinné tvory, kteří se navíc nemůžou bránit. Ty problémy, které p. Zvářal zmiňuje jsou podle mě způsobené námi, lidmi. My jsme ti, kteří narušují a rozvrací rovnováhu v přírodě a to po celém světě.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.12.2020 18:22 Reaguje na ROMAN PAVLIŠPrakticky celá planeta, kromě několika málo rozsáhlých pra/lesů a stepí, je lidmi předělána a ovlivňována. Do všeho člověk vnáší své představy, normy, aktivty, sny... U těch šelem je jeden velký umělý zásah, a to je vymýcení vztekliny - a to opět v zájmu člověka. Nebýt toho, vypadaly by poměry u šelem poněkud jinak. A ti tvorové se často brání, někdy se ubránit nemohou, ale to je zákon přírody. V minulosti bylo několik vymírání, jen s tím antropocénem se to vše urychluje a posouvá někam jinam (směrem k desrtifikaci). A nezapomínejme, že vše je relativní. Na jeden a týž jev/problém nahlíží kadá skupina lidí jinak. já se jen snažím v těch rozporech najít nějaký kompromis, aby se Vlk nasytil a koza...
Odpovědět
Karel Zvářal
24.12.2020 02:43Ad veverky, kavky) Veverek také bývalo mnohem více, nemám to přesně spočítané, ale bude to rovněž několikanásobně. Ony trpí spíše od lesačky, která za nimi může až na nejvyšší větve (skalačka ne) a přepadává je často v noci v hnízdech, která jsou proti obloze vidět. Ale také ve dne, když jsou v pohybu. Stejně tak veverky loví jestřáb, před kterým se umí schovávat za kmenem, když ji mine při prvním útoku. Také u káně jsem ji několikrát našel v potravě, podobně jako lasku či hranostaje. Jak už jsem psal výše, to jsou druhy, které začaly ubývat od sedmdesátých let, kdy právě skončila výrovka a začala ochrana dravců. Dříve káně rarita, nyní na každom kilometri. Jestřábi někdy kolísají, tam si myslím, že to může být holubáři a chovateli, protože myslivci už většinou nemají co chránit - koroptve a bažanti jsou na tak nízkých počtech, že se neloví (ani nevypouštějí). No a ta kavka právě v těch sedmdesátkách takto zareagovala ústupem z lesních a příměstských stromových kolonií a zůstala jen ve městech na budovách, dnes i z části v budkách.
Ad) Volavky - jestli nevěříte, přijeďte, ony sedávají jednotlivě a nesmějí se vidět, jinak se dosti agresivně nahánějí. Mají +- svá oblíbená loviště, která opuštějí jen při vysoké vodě. Co loví v tu dobu jsem nesledoval, možná na polích žížaly, když je po dešti... K tomu morčáci, kteří "za nás" nebývali, teď jsou na toku v řádu nízkých desítek a i hnízdí.
Co šlo od těch časů nesmírně nahoru, jsou březňačky, které byly jako náhrada za polní pernatou vypouštěny a rychle si zvykly na městský život s přikrmováním. Zde také hnízdí, ale produktivita je velmi nízká, něco vysečení, ale většinou vlivem predace a rušením psy. Flintu ale znají, to vždy, když jdu i s krátkým žebřem, berou roha. Řeším to tak, že sklopím hlavu, to jen neklidně pojíždějí a s napětím sledují každý můj pohyb. Na krmišti se motají pod nohama, ale pokud přeletí mimo město, chovají se mnohem opatrněji a úniková vzdálenost se zvětší na desítky metrů.
Nevím, jestli jste četli ten poslední odkazový článek, tam byste možná se něco málo dovtípili. Psát laikům všechno polopaticky je dosti únavné, člověk má pocit, že psal a píše úplně zbytečně. Přes toho plodného zajíce a koroptev, kteří chybí i v ideální krajině bez chemizace, jsem nabyl jistoty, že všechny ubývající druhy má na svědomí enormní predační tlak. A když jsou dravci a krkavci chránění, nemotivuje spoustu myslivců lovit ani srstnatou škodnou, protože ptáci hned využijí úbytku srstnaté škodné a své stavy navýší. Takže je to začarovaný kruh, řešením by byl KOMPLEXNÍ přístup a lov podle početnosti, nikoliv podle aktuální podoby seznamu (absolutní chrana dříve vzácných (dnes PŘEMNOŽENÝCH druhů)). Krkavců je místy tolik, že to připomíná scény z Hičkoka, přesto jsou stále chránění. Takže proč lovit kunu, když ... Atd. atp.
Odpovědět
Ad) Volavky - jestli nevěříte, přijeďte, ony sedávají jednotlivě a nesmějí se vidět, jinak se dosti agresivně nahánějí. Mají +- svá oblíbená loviště, která opuštějí jen při vysoké vodě. Co loví v tu dobu jsem nesledoval, možná na polích žížaly, když je po dešti... K tomu morčáci, kteří "za nás" nebývali, teď jsou na toku v řádu nízkých desítek a i hnízdí.
Co šlo od těch časů nesmírně nahoru, jsou březňačky, které byly jako náhrada za polní pernatou vypouštěny a rychle si zvykly na městský život s přikrmováním. Zde také hnízdí, ale produktivita je velmi nízká, něco vysečení, ale většinou vlivem predace a rušením psy. Flintu ale znají, to vždy, když jdu i s krátkým žebřem, berou roha. Řeším to tak, že sklopím hlavu, to jen neklidně pojíždějí a s napětím sledují každý můj pohyb. Na krmišti se motají pod nohama, ale pokud přeletí mimo město, chovají se mnohem opatrněji a úniková vzdálenost se zvětší na desítky metrů.
Nevím, jestli jste četli ten poslední odkazový článek, tam byste možná se něco málo dovtípili. Psát laikům všechno polopaticky je dosti únavné, člověk má pocit, že psal a píše úplně zbytečně. Přes toho plodného zajíce a koroptev, kteří chybí i v ideální krajině bez chemizace, jsem nabyl jistoty, že všechny ubývající druhy má na svědomí enormní predační tlak. A když jsou dravci a krkavci chránění, nemotivuje spoustu myslivců lovit ani srstnatou škodnou, protože ptáci hned využijí úbytku srstnaté škodné a své stavy navýší. Takže je to začarovaný kruh, řešením by byl KOMPLEXNÍ přístup a lov podle početnosti, nikoliv podle aktuální podoby seznamu (absolutní chrana dříve vzácných (dnes PŘEMNOŽENÝCH druhů)). Krkavců je místy tolik, že to připomíná scény z Hičkoka, přesto jsou stále chránění. Takže proč lovit kunu, když ... Atd. atp.
Jan Knap
24.12.2020 15:16 Reaguje na Karel ZvářalČlánek, který popisuje pravdu o mizení některých druhů vinou nepřiměřené ochrany predátorů ze strany takzvaných ochránců a orgánů státní ochrany přírody, které místo snahy o ochranu krajiny a všech druhů jako celku se stali ochránci pouze pár vybraných druhů, většinou predátorů. Základní pravidlo zní-pokud´ chci mít prosperující populaci vrcholového predátora, tak se nejprve musím postarat, aby měly prosperující populace druhy, které mu slouží za potravu. Jediné s čím v článku až tak nesouhlasím jsou ty kočky v kravínech, ovšem může záležet na osobních zkušenostech každého, mé osobní zkušenosti jsou jiné. Jinak poznámky o nutnosti vědecké práce a td. které tady zazněly od některých diskutujících. Sice jsou vědecké práce v určitém směru důležité ale mají jednu nevýhodu-musí se na ně sehnat peníze, zkoumaná území jsou vzdálena od výzkumného pracoviště, výzkum je časově omezen. I proto se poznatky praktiků často od poznatků vědců významně liší. Žádná vědecká práce nedovede nahradit praxi a pozorování konané každodenně po období roků či desítek let. Přeji hezké svátky a mnoho úspěchů ve vaší práci. Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal
24.12.2020 16:01 Reaguje na Jan KnapCo se týká těch odložených koček na kravínech - ano, žijí tam (mlíčko, myši a tak...). Ale do hnojné chodby se shrnovadlem NIKDY nevkročí. Chodí toliko po chodbách a cestách, a ano, na slámě na volném stání se dokáže uvelebit. Měl jsem na mysli polní hnojáky, kolem kterých se řinuly čůrky černé močůvky - a to byla bariéra pro kočky i lišky. Navíc samec čejky, která na hnojišti prefíkaně hnízdila, dokázal přibližující se vetřelce zahnat. Ovšem na hejno krkavců, kteří tam začali zaletovat na placenty, nestačil. A to byl konec hnízdění čejek. Zn. Vyměním Krabata za Čejku.
Jinak děkuji za podporu a přeji všechno nejlepší do nového roku.
Odpovědět
Jinak děkuji za podporu a přeji všechno nejlepší do nového roku.
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:14 Reaguje na Jan KnapJenže těm zkušenostem chybí systematika, metodika a vyloučení metdoických chyb atd. Pocity jsou sice hezké, ale nelze je srovnávat s vědeckými pracemi a jejich závěry. A nakonec - mnohé vědecké práce vznikají i u amatérů bez nějakých grantů a dotací...
Odpovědět
Jan Knap
28.12.2020 19:18 Reaguje na Karel PavelkaTak v první řadě chybí propojení vědců a praktiků a vzájemná výměna zkušeností. Na co je vám systematika, metodika a vyloučení metodických chyb ,když to stojí na nepřesných údajích? To už nemluvím o tom, že by vědecké práce měly být přínosem právě pro práci v terénu při péči o přírodu a krajinu. I když jsem pouhý praktik, tak na odborných seminářích přednáším i před vědeckou obcí a o nedostatek zájmu si nemohu stěžovat. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl
Slovan
25.12.2020 13:56 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, příště musíte prosím reagovat přímo na mě. Kontroluji si hlavně své příspěvky a reakce na ně. Děkuji :)
Ano, ono veverek je méně, hlavně oproti první polovině 20.století. To byl ovšem z mého pohledu nepřirozený počet a i pro ptáky to nebyla nejlepší zpráva, protože i veverka ničí hnízda ptáků a podle některých výzkumů má na celkové predaci nemalý podíl. Dnes se mi ovšem nezdá, že by jejich populace nějak klesala a to i přesto, že veverka má spoustu přirozených predátorů a k tomu jich spousta zemře na silnicích.
Počet kání je skutečně celkem velký - minulý rok jsem si vychutnal páreček, který učil 5 svých mláďat létat (lovit) a vidím je celkově dost často. Nicméně si také nemyslím, že se jedná o přemnoženého predátora - navíc se na predaci zase tolik nepodílí. Každopádně veverka je druh, který se vysoké úmrtnosti dokázal jednoduše přizpůsobit tím, že mají mláďata 2x do roka. Podobně se přizpůsobují i druhy ptáků - takový kos má také velkou predaci hnízd a i přesto jeho počty stoupají. To samé pěnkava obecná, jejíž počty jsou stabilní. Řekl bych tedy, že u sýčka i kavky budou i jiné, mnohem závažnější, problémy na které upozorňují často ornitologové a které mě osobně dávají větší smysl, než vaše analýza.
Neříkám, že nevěřím. Pouze konstatuji, že ve mnou zmiňovaných oblastech tohle nevidím. Jinak ani nevím kam, stále jste mi neodpověděl odkud jste (myšleno cca - nějaké hory v okolí apod.). S Březňačkami naopak souhlas v tom, že jich je dost. U nás na řece pravidelně jeden pár vyvádí mladé - posledních pár let vidím pravidelně “mamku” s cca 4-5 mláďaty.
Brdy nebo Doupovské hory jsou zajíců plné. Hlavně po setmění. To jsou podle mě ideální místa. Nevím, co je ideální místo pro vás, nicméně na těch dvou se jim fakt daří a nemyslím si, že těch predátorů by tam bylo méně než jinde. Zajíc je také druh, kterého loví spousta predátorů, nicméně jeho úbytek bych po zkušenostech z Brd i Doupovských hor dával opravdu spíše změnám v krajině, chemizaci, apod.
Odpovědět
Ano, ono veverek je méně, hlavně oproti první polovině 20.století. To byl ovšem z mého pohledu nepřirozený počet a i pro ptáky to nebyla nejlepší zpráva, protože i veverka ničí hnízda ptáků a podle některých výzkumů má na celkové predaci nemalý podíl. Dnes se mi ovšem nezdá, že by jejich populace nějak klesala a to i přesto, že veverka má spoustu přirozených predátorů a k tomu jich spousta zemře na silnicích.
Počet kání je skutečně celkem velký - minulý rok jsem si vychutnal páreček, který učil 5 svých mláďat létat (lovit) a vidím je celkově dost často. Nicméně si také nemyslím, že se jedná o přemnoženého predátora - navíc se na predaci zase tolik nepodílí. Každopádně veverka je druh, který se vysoké úmrtnosti dokázal jednoduše přizpůsobit tím, že mají mláďata 2x do roka. Podobně se přizpůsobují i druhy ptáků - takový kos má také velkou predaci hnízd a i přesto jeho počty stoupají. To samé pěnkava obecná, jejíž počty jsou stabilní. Řekl bych tedy, že u sýčka i kavky budou i jiné, mnohem závažnější, problémy na které upozorňují často ornitologové a které mě osobně dávají větší smysl, než vaše analýza.
Neříkám, že nevěřím. Pouze konstatuji, že ve mnou zmiňovaných oblastech tohle nevidím. Jinak ani nevím kam, stále jste mi neodpověděl odkud jste (myšleno cca - nějaké hory v okolí apod.). S Březňačkami naopak souhlas v tom, že jich je dost. U nás na řece pravidelně jeden pár vyvádí mladé - posledních pár let vidím pravidelně “mamku” s cca 4-5 mláďaty.
Brdy nebo Doupovské hory jsou zajíců plné. Hlavně po setmění. To jsou podle mě ideální místa. Nevím, co je ideální místo pro vás, nicméně na těch dvou se jim fakt daří a nemyslím si, že těch predátorů by tam bylo méně než jinde. Zajíc je také druh, kterého loví spousta predátorů, nicméně jeho úbytek bych po zkušenostech z Brd i Doupovských hor dával opravdu spíše změnám v krajině, chemizaci, apod.
Sl
JD
Jiří Daneš
26.12.2020 17:27 Reaguje na SlovanJenže dříve nebyly plné zajíců jen Brdy nebo Doupovské hory, ale prakticky, byli zajíci všude a koroptve byli i kolem domů v Brně v Lesné. Dnes už zbyly zřejmě jen ty Brdy nebo Doupovské hory, což Vám "Slovan" zřejmě ke spokojenosti, bohužel, stačí.
Odpovědět
Sl
Slovan
28.12.2020 16:56 Reaguje na Jiří DanešPoukazuji pouze na to, že ztráta zajíců je způsobena úplně něčím jiným, než příliš velkým počtem predátorů. Nikdy jsem nenapsal, že mám radost z jeho zmizení z velké časti republiky. Na ten důvod koneckonců doplatila i ona koroptev.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.12.2020 17:27 Reaguje na Slovan..."něčím jiným"... sám nevím čím, že?
Zkuste se prokousat tímto textem. Už jsem jednou dával, ale asi jste nebyl ve škole.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Zari-2020/Vyznam-zajice-v-dnesni-krajine
Odpovědět
Zkuste se prokousat tímto textem. Už jsem jednou dával, ale asi jste nebyl ve škole.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Zari-2020/Vyznam-zajice-v-dnesni-krajine
Karel Zvářal
24.12.2020 07:06https://www.youtube.com/watch?v=lQkHfyvvaaU
To pro pochybovače, co si myslí, že sýček ve městě je sci-fi.
Odpovědět
To pro pochybovače, co si myslí, že sýček ve městě je sci-fi.
JŠ
Jan Šimůnek
25.12.2020 11:02Když jsem začínal vážně chodit se svou manželkou a jezdit s ní na tchánovic chalupu, tak jedni sousedi měli slepice, kačeny, králíky, prase a kozu. Druzí měli prasata dvě a navíc měli ještě husy a krocany. Hmyzu z toho lítala spousta, každou chvíli měl člověk nějaký infikovaný bodanec.
Dnes mají jedni sousedi pět slepic, druzí o něco víc slepic a pár králíků. Chov čehokoli ostatního se začal těžce nevyplácet. A hmyz tu skoro nelítá, to je jasné.
Odpovědět
Dnes mají jedni sousedi pět slepic, druzí o něco víc slepic a pár králíků. Chov čehokoli ostatního se začal těžce nevyplácet. A hmyz tu skoro nelítá, to je jasné.
Karel Zvářal
25.12.2020 15:13Tak začneme tím zajícem. Na Doupově jsem nikdy nebyl, ani v Brdech. Ty jsou převážně lesnaté, tak nevím, zda zrovna tam hledat zajíce je to správné místo. Centrální část Doupova je bývalý voj. prostor, a i dnes je (podle map) vysoce zaloučený. Co tam boha jeho vidíte za “ZMĚNY KRAJINY”??? A kdo by ty louky CHEMIZOVAL??? Opět EKOLOGISTICKÝ BLÁBOL, na které jsem alergický. Pokud zajíců ubylo v porovnání s minulostí, tak je to zásluha predátorů (liška, výr, krkavci, káně aj.). Zjistěte si, zda jsou ti zajíci tam loveni, a jaké byly počty v MINULOSTI – a POTOM se můžeme bavit… A je-li tam zaloučeno, měla by tam být i koroptev. Vídáte, slýcháte ji tam?
Koukám, že odkazové články vůbec nečtete, protože hlavní oblast působení tam máte. A na dotazy z toho článku se ornitologové neodváží odpovědět – nenajdou na to jiný argument, než jaký jste uvedl u Doupova-))) Káně rovněž může být jednou z příčin vymizení stromové populace sýčka, byť vcelku marginální – v porovnání s kunou. Sojky, když objeví puštíka, spustí hysterický povyk, bo puštík je intenzivně loví – je ŠESTÁ! v pořadí mezi ptáky lovených puštíkem. Na křik sojky reaguje káně, kerá během chvilky začně kroužit nad místem dění, a pokud tam není člověk, zapluje do porostu. Mladé výskočky loví zcela běžně, je schopna ulovit i dospělého (samku inkubující na starém hnízdě káně). Takže pokud sojky či straky objeví mladé sýčky, jsou samy schopny je oslepit a uklovat (útočí nejen na výra, ale i puštíka, kalouse či sýčka), ale na odnešení jsou (mladí sýčci, puštíci) dosti velcí, to zvládne hravě káně.
Ano, veverky predovaly, byly mnohem početnější, ale také se běžně lovily, dnes jsou chráněné. Lovily se nejen kuny, ale i sojky, kterých je dnes tolik, že jim les už nestačí, podobně jako strakám, a jsou i ve městech, parcích obcí, což za našich mladých let nebylo. V minulosti se lovil na výrovce i krahuj, i káně, takže ta predace hnízd veverkou či kání a lov adultů krahujem se tím krásně eliminovaly a ptáků bylo tudíž mnohem více, viz. např. vrabec domácí, moudivláček, chocholouš, strnad, ťuhýk, koroptev, hrdlička divoká aj.
Odpovědět
Koukám, že odkazové články vůbec nečtete, protože hlavní oblast působení tam máte. A na dotazy z toho článku se ornitologové neodváží odpovědět – nenajdou na to jiný argument, než jaký jste uvedl u Doupova-))) Káně rovněž může být jednou z příčin vymizení stromové populace sýčka, byť vcelku marginální – v porovnání s kunou. Sojky, když objeví puštíka, spustí hysterický povyk, bo puštík je intenzivně loví – je ŠESTÁ! v pořadí mezi ptáky lovených puštíkem. Na křik sojky reaguje káně, kerá během chvilky začně kroužit nad místem dění, a pokud tam není člověk, zapluje do porostu. Mladé výskočky loví zcela běžně, je schopna ulovit i dospělého (samku inkubující na starém hnízdě káně). Takže pokud sojky či straky objeví mladé sýčky, jsou samy schopny je oslepit a uklovat (útočí nejen na výra, ale i puštíka, kalouse či sýčka), ale na odnešení jsou (mladí sýčci, puštíci) dosti velcí, to zvládne hravě káně.
Ano, veverky predovaly, byly mnohem početnější, ale také se běžně lovily, dnes jsou chráněné. Lovily se nejen kuny, ale i sojky, kterých je dnes tolik, že jim les už nestačí, podobně jako strakám, a jsou i ve městech, parcích obcí, což za našich mladých let nebylo. V minulosti se lovil na výrovce i krahuj, i káně, takže ta predace hnízd veverkou či kání a lov adultů krahujem se tím krásně eliminovaly a ptáků bylo tudíž mnohem více, viz. např. vrabec domácí, moudivláček, chocholouš, strnad, ťuhýk, koroptev, hrdlička divoká aj.
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:05 Reaguje na Karel ZvářalJen podotýkám, že zajíc se celkem běžně i ikdy ne nějak početně vyskytuje i v lesích na hřebenech Beskyd.A to jsou tam rysi, medvědi i vlci, samozřejmě i lišky..
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:27 Reaguje na Karel ZvářalSojkám les nestačí? Nesmíte do lesa chodit na podzim, kdy sojky táhnou ve velkém za potravou...a nevztahovat to na hnízdní stavy...Protože tyhle sojky jsou často ze zemí na sever od nás...
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
25.12.2020 23:29 Reaguje na Karel ZvářalMoudivláček prodělává velké kolísání stavů z roku na rok a většinou mají velký vliv dlouhotrvající srážky v hnízdním období, kdy jsou vyplavena jejich hnízda se snůškami či mláďaty..Pak je to vidět na pohnízdních odchytech ptáků v rákosinách třeba v CHKO Poodří.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.12.2020 04:05 Reaguje na Karel PavelkaAd moudivláček) Poslední dekáda měla jara i léta suchá jak pepř, takže na úhyny vlivem dešťů bych to neviděl. Zjistěte si, jaký je trend jeho hnízdní početnosti v posledních patnácti letech a porovnejte to s koncem osmdesátek. Vy myslíte, že ta jeho bambule na koncových větvičkách je nedobytná pevnost? Znáte sílu sojčího zobáku a její inteligenci? Znáte člověka, který s jiskrou v oku prosadil její absolutní ochranu? Ne? Já tedy ano.
Ad vrabci pro p. Dočkala) (Váš zbytek (KP) nemá cenu komentovat, bravurně to popsal pan Machaček 23. v 9,46). Prostě ti pěvci jdou do kopru jako celek, to se se stavy v 60.-80.-tých letech vůbec nedá srovnávat. Stačí vzít ten nejobyčejnější druh – vrabce domácího. Mám celoročně na okně krmítko zejména kvůli nim, ve čtvrti pověšené budky. Do budek se postupně rozšířili bělokrci (kromě obligátní koňadry), na krmítku jsou k vidění (kromě Ko, Mo, Br, KČ a SV) jen polňásci, kteří hnízdí i přespávají v šachtách po s. velkém. Ještě na podzim chodila na slunečnici a pšenici jediná (!!) samka v. domácího, v posledních týdnech jsem ani ji už neviděl. Zato na sousední budce (půl metru od krmítka) pravidelně zahlídnu číhat dravčíka s rezavým vlnkováním a šedými zády (a nezaletuje sem sám)… každý dva pěvce denně – a pak se můžem divit… K tomu vliv silvestrovské akustické tsunami...
Odpovědět
Ad vrabci pro p. Dočkala) (Váš zbytek (KP) nemá cenu komentovat, bravurně to popsal pan Machaček 23. v 9,46). Prostě ti pěvci jdou do kopru jako celek, to se se stavy v 60.-80.-tých letech vůbec nedá srovnávat. Stačí vzít ten nejobyčejnější druh – vrabce domácího. Mám celoročně na okně krmítko zejména kvůli nim, ve čtvrti pověšené budky. Do budek se postupně rozšířili bělokrci (kromě obligátní koňadry), na krmítku jsou k vidění (kromě Ko, Mo, Br, KČ a SV) jen polňásci, kteří hnízdí i přespávají v šachtách po s. velkém. Ještě na podzim chodila na slunečnici a pšenici jediná (!!) samka v. domácího, v posledních týdnech jsem ani ji už neviděl. Zato na sousední budce (půl metru od krmítka) pravidelně zahlídnu číhat dravčíka s rezavým vlnkováním a šedými zády (a nezaletuje sem sám)… každý dva pěvce denně – a pak se můžem divit… K tomu vliv silvestrovské akustické tsunami...
Karel Zvářal
26.12.2020 07:21 Reaguje na Karel PavelkaP.S. Předčasného odchodu Honzy je mi velmi líto, dosti to se mnou zamávalo-( Byl jeden z mála férových a opravdových kamarádů, který by mě na jednadvacítku bral. Čest jeho památce!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.12.2020 10:41Ke všem příspěvkům bych chtěl dodat pouze jediné. Samoregulace je dnes
nesmysl a bez regulace predátorů dojde na vyhynutí některých druhů jejich
potravy a taky samotných predátorů. Ostatní se přizpůsobí jiné potravě a to
bude výsledek té přírodní rovnováhy bez zásahu člověka. Budou evolučně
úspěšnější, přežijí a jiní vyhynou. To pak jsou ale zbytečné záchranné
programy jednotlivých druhů, když ani ony bez pomoci člověka nepřežívají.
Oni ti drobní ptáci, žáby a třeba i ryby nejsou tak mediálně vděční jako
vlci, zubři, pratuři a divocí koně. Ti se lépe lidem ukazují a lze tak
prokázat "úspěchy". Ostatní druhy jsou na okraji zájmu a budou těmi
adepty na zápis mezi ohrožené a nebo vyhynulé druhy i bez TV kamer
a "odborných" diskusí. Tiše a nenápadně se vytratí z naší krajiny a tu
obsadí ty úspěšnější a ty usilovně chráněné. Plná pusa druhově bohaté
přírody se zvrhne na velká zvířata a pár přizpůsobivých druhů, které
to přežijí. Bohužel své vlastní chyby nikdo rád nepřizná a dosud jsem
neslyšel omluvu za kormorány, bobry a místně přemnožené predátory všeho
druhu. Stále tak pouze slyším zástupné důvody, které nijak nezpochybňuji
a vidím, že i kořisti ubývá potravy a možnosti k obnově populace. Tu je
třeba začít s nápravou taky a to masivně. Mnohde se začalo s biopásy
a ponecháním části produkce na polích i po sklizni. Toto chválím z hlediska
potravy, ale je říci i "B". Zkusme vytvořit oblasti bez regulace predátorů
a s regulací predátorů, jaká byla v minulosti. Pak porovnejme po x letech
obě oblasti a můžeme dělat závěry. Obě oblasti budou stejně chemizovány
a obě budou mít přibližně stejné rozlohy polí, luk a lesů. Uvádím to proto,
že pamatuji tkzv. "uznané bažantnice" s intenzivním chovem bažantů a jiné
drobné s intenzivním tlumením škodné. Tyto bažantnice byly rezervoárem
jak drobné, která se odtamtud šířila do okolí, tak i ptačí drobotiny
přiživující se u bažantů a chráněné před predátory.Byly obklopeny lány
polí stejně obhospodařovány jako i jinde a přesto tu byly rozdíly v
počtu dnes ohrožených druhů. Takové "rezervoáry" dnes chybí a tak se už
nemají kam ukrýt a v klidu rozmnožit při nepříznivých létech, kdy dojde
k nárazovému přemnožení predátorů. Nepomáhat vší té drobotině ,je jako
podepsat nad ní ortel vyhubení druhů ve jménu naivní představy o mocné
samoregulaci v přírodě, která už prostě nefunguje a fungovat nebude.
I v rezervacích v Africe už regulují početnost jednotlivých druhů zvířat,
aby předešli masivnímu kolísání populací, jak tomu bylo před příchodem
člověka. Mnoho býložravců= vypasení savany= migrace za potravou, nebo hlad.
Mnoho predátorů=málo býložravců= nespasená savana neodolá ohni, který ničí
keře a stromy. Obojí je špatně a tak se nyní regulují vrcholoví predátoři.
Při přemnožení býložravců se sami dokáží namnožit a člověk je nereguluje.
Při poklesu býložravců člověk reguluje predátory a umožní vzestup stavů
jejich potravy. Pomýlenům ochranářům je to proto srsti, ale ono to tam
funguje a takto regulované soukromé rezervace jsou dnes rezervoárem
všech druhů zvířat, bez těch cyklických a často katastrofických výkyvů. Ty se sice děly v minulosti zcela neřízeně, ale ani nikomu moc nevadily. Dnes je to voda na mlýn alarmistům, kteří nechápou, že je to zcela normální
evoluční pravidlo. Pokud tu chceme zachovat vyrovnanou krajinu, tak už ji
musíme buď regulovat a nebo pouze přihlížet k masivním výkyvům v populaci
jednotlivých druhů a nebo i jejich vymírání.
Odpovědět
nesmysl a bez regulace predátorů dojde na vyhynutí některých druhů jejich
potravy a taky samotných predátorů. Ostatní se přizpůsobí jiné potravě a to
bude výsledek té přírodní rovnováhy bez zásahu člověka. Budou evolučně
úspěšnější, přežijí a jiní vyhynou. To pak jsou ale zbytečné záchranné
programy jednotlivých druhů, když ani ony bez pomoci člověka nepřežívají.
Oni ti drobní ptáci, žáby a třeba i ryby nejsou tak mediálně vděční jako
vlci, zubři, pratuři a divocí koně. Ti se lépe lidem ukazují a lze tak
prokázat "úspěchy". Ostatní druhy jsou na okraji zájmu a budou těmi
adepty na zápis mezi ohrožené a nebo vyhynulé druhy i bez TV kamer
a "odborných" diskusí. Tiše a nenápadně se vytratí z naší krajiny a tu
obsadí ty úspěšnější a ty usilovně chráněné. Plná pusa druhově bohaté
přírody se zvrhne na velká zvířata a pár přizpůsobivých druhů, které
to přežijí. Bohužel své vlastní chyby nikdo rád nepřizná a dosud jsem
neslyšel omluvu za kormorány, bobry a místně přemnožené predátory všeho
druhu. Stále tak pouze slyším zástupné důvody, které nijak nezpochybňuji
a vidím, že i kořisti ubývá potravy a možnosti k obnově populace. Tu je
třeba začít s nápravou taky a to masivně. Mnohde se začalo s biopásy
a ponecháním části produkce na polích i po sklizni. Toto chválím z hlediska
potravy, ale je říci i "B". Zkusme vytvořit oblasti bez regulace predátorů
a s regulací predátorů, jaká byla v minulosti. Pak porovnejme po x letech
obě oblasti a můžeme dělat závěry. Obě oblasti budou stejně chemizovány
a obě budou mít přibližně stejné rozlohy polí, luk a lesů. Uvádím to proto,
že pamatuji tkzv. "uznané bažantnice" s intenzivním chovem bažantů a jiné
drobné s intenzivním tlumením škodné. Tyto bažantnice byly rezervoárem
jak drobné, která se odtamtud šířila do okolí, tak i ptačí drobotiny
přiživující se u bažantů a chráněné před predátory.Byly obklopeny lány
polí stejně obhospodařovány jako i jinde a přesto tu byly rozdíly v
počtu dnes ohrožených druhů. Takové "rezervoáry" dnes chybí a tak se už
nemají kam ukrýt a v klidu rozmnožit při nepříznivých létech, kdy dojde
k nárazovému přemnožení predátorů. Nepomáhat vší té drobotině ,je jako
podepsat nad ní ortel vyhubení druhů ve jménu naivní představy o mocné
samoregulaci v přírodě, která už prostě nefunguje a fungovat nebude.
I v rezervacích v Africe už regulují početnost jednotlivých druhů zvířat,
aby předešli masivnímu kolísání populací, jak tomu bylo před příchodem
člověka. Mnoho býložravců= vypasení savany= migrace za potravou, nebo hlad.
Mnoho predátorů=málo býložravců= nespasená savana neodolá ohni, který ničí
keře a stromy. Obojí je špatně a tak se nyní regulují vrcholoví predátoři.
Při přemnožení býložravců se sami dokáží namnožit a člověk je nereguluje.
Při poklesu býložravců člověk reguluje predátory a umožní vzestup stavů
jejich potravy. Pomýlenům ochranářům je to proto srsti, ale ono to tam
funguje a takto regulované soukromé rezervace jsou dnes rezervoárem
všech druhů zvířat, bez těch cyklických a často katastrofických výkyvů. Ty se sice děly v minulosti zcela neřízeně, ale ani nikomu moc nevadily. Dnes je to voda na mlýn alarmistům, kteří nechápou, že je to zcela normální
evoluční pravidlo. Pokud tu chceme zachovat vyrovnanou krajinu, tak už ji
musíme buď regulovat a nebo pouze přihlížet k masivním výkyvům v populaci
jednotlivých druhů a nebo i jejich vymírání.
Karel Zvářal
26.12.2020 11:27 Reaguje na Břetislav Machaček..."Zkusme vytvořit oblasti bez regulace predátorů
a s regulací predátorů, jaká byla v minulosti. Pak porovnejme po x letech obě oblasti a můžeme dělat závěry. Obě oblasti budou stejně chemizovány a obě budou mít přibližně stejné rozlohy polí, luk a lesů. Uvádím to proto, že pamatuji tkzv. "uznané bažantnice" s intenzivním chovem bažantů a jiné
drobné s intenzivním tlumením škodné. Tyto bažantnice byly rezervoárem jak drobné, která se odtamtud šířila do okolí, tak i ptačí drobotiny přiživující se u bažantů a chráněné před predátory..."
V tomto duchu psal výše pan Knap, zůstalo však bez komentáře všeználků - proč asi? Ano, to je ten požadovaný vědecký přístup, který je starým praktikům upírán, neb ty propastné rozdíly poznají "baj oko", a nepotřebují u toho šustit statistikou. Proto návrh pana Machačka by měl být uvden v život co nejdříve, aby i pan John se na Vlastní oči mohl přesvědčit, že člověk dokáže lépe chránit přírodu, než nezřízený chov původních i nepůvodních predátorů.
https://www.denik.cz/ze_sveta/krajta-florida-premnozeni-20201225.html#utm_content=freshnews&utm_term=krajty%20florida&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Odpovědět
a s regulací predátorů, jaká byla v minulosti. Pak porovnejme po x letech obě oblasti a můžeme dělat závěry. Obě oblasti budou stejně chemizovány a obě budou mít přibližně stejné rozlohy polí, luk a lesů. Uvádím to proto, že pamatuji tkzv. "uznané bažantnice" s intenzivním chovem bažantů a jiné
drobné s intenzivním tlumením škodné. Tyto bažantnice byly rezervoárem jak drobné, která se odtamtud šířila do okolí, tak i ptačí drobotiny přiživující se u bažantů a chráněné před predátory..."
V tomto duchu psal výše pan Knap, zůstalo však bez komentáře všeználků - proč asi? Ano, to je ten požadovaný vědecký přístup, který je starým praktikům upírán, neb ty propastné rozdíly poznají "baj oko", a nepotřebují u toho šustit statistikou. Proto návrh pana Machačka by měl být uvden v život co nejdříve, aby i pan John se na Vlastní oči mohl přesvědčit, že člověk dokáže lépe chránit přírodu, než nezřízený chov původních i nepůvodních predátorů.
https://www.denik.cz/ze_sveta/krajta-florida-premnozeni-20201225.html#utm_content=freshnews&utm_term=krajty%20florida&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
BM
Břetislav Machaček
26.12.2020 15:15 Reaguje na Karel ZvářalTento pokus se dvěma odlišnými způsoby ale nikdy nebude
realizován dosavadní garniturou, která už v tom má jasno
a prosazuje jedinou "správnou" cestu. Doloží to čísly,
tabulkami, grafy a nakonec těmi zápisy do knih ohrožených
a vyhynulých druhů. Bohužel na rozhodujících místech už
jsou žáci svých učitelů a tak ani nic jiného nečekám.
Hraji si pouze na svém "písečku", dělám to, na co mi síly stačí ve svém okolí a snažím se brzdit ty nesmysly alespoň takto. Dokonce jsem došel tak daleko, že ani nezveřejňuji své nálezy a poznatky z výskytu různých druhů, aby jim to nebylo nakonec na škodu a to včetně té veřejné ochrany s tabulkami upozorňujícími na výskyt a ochranu. Bez nich si těch zvířat ani nikdo nevšimne, nikdo je tak nevyhledává a neruší. Nechci, aby se z jejich stanovišť stalo ZOO, kde
se lidé budou fotit u těch poučných tabulí na naučných stezkách. Mnohdy je totiž dobrý úmysl na škodu přírodě samotné, když pak čelí davům "milovníků" přírody i v době hnízdění a rozmnožování, kdy by tam měl být hlavně klid. Mnohdy stačí málo, třeba nasměřovat pár soušek při pádu
přes stezku a je tam božský klid. Na druhou stranu pak
se ale jiným stezkám nebráním, protože lépe mít laiky
na stezce, než mimo ně. Správný ochranář ani sám ty
tvory neruší pro své zážitky a pseudověděcká zkoumání.
Naši předkové neměli statistiky, tabulky a grafy, ale
měli pro přírodu cit, praktické znalosti a krajinu měli
plnou zvířat, ptáků, ryb, hmyzu a květnaté louky. Dnes
máme zástupy vědců a výsledek je horší a horší.
Odpovědět
realizován dosavadní garniturou, která už v tom má jasno
a prosazuje jedinou "správnou" cestu. Doloží to čísly,
tabulkami, grafy a nakonec těmi zápisy do knih ohrožených
a vyhynulých druhů. Bohužel na rozhodujících místech už
jsou žáci svých učitelů a tak ani nic jiného nečekám.
Hraji si pouze na svém "písečku", dělám to, na co mi síly stačí ve svém okolí a snažím se brzdit ty nesmysly alespoň takto. Dokonce jsem došel tak daleko, že ani nezveřejňuji své nálezy a poznatky z výskytu různých druhů, aby jim to nebylo nakonec na škodu a to včetně té veřejné ochrany s tabulkami upozorňujícími na výskyt a ochranu. Bez nich si těch zvířat ani nikdo nevšimne, nikdo je tak nevyhledává a neruší. Nechci, aby se z jejich stanovišť stalo ZOO, kde
se lidé budou fotit u těch poučných tabulí na naučných stezkách. Mnohdy je totiž dobrý úmysl na škodu přírodě samotné, když pak čelí davům "milovníků" přírody i v době hnízdění a rozmnožování, kdy by tam měl být hlavně klid. Mnohdy stačí málo, třeba nasměřovat pár soušek při pádu
přes stezku a je tam božský klid. Na druhou stranu pak
se ale jiným stezkám nebráním, protože lépe mít laiky
na stezce, než mimo ně. Správný ochranář ani sám ty
tvory neruší pro své zážitky a pseudověděcká zkoumání.
Naši předkové neměli statistiky, tabulky a grafy, ale
měli pro přírodu cit, praktické znalosti a krajinu měli
plnou zvířat, ptáků, ryb, hmyzu a květnaté louky. Dnes
máme zástupy vědců a výsledek je horší a horší.
Karel Zvářal
26.12.2020 16:03 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu v tom, že jsou to v drtivé většině dogmatici, kteří jedou po jednotné linii. Ale právě jedině porovnáním lze něco prohlásit za lepší, resp. přijatelnější. Děkuji Vám, pane Machačku, že občas přiložíte polínko pravdy, a děkuji čtenářům za zájem:-) Pan Hromádko by se jako taxátor neuživil, má klapky na očích, a o vědě, zkušenostech a kritickém myšlení nemá ani tuchy.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
27.12.2020 09:42 Reaguje na Břetislav MachačekSouhlas.
Myslivec by řekl , že zvěř potřebuje 3 K ( klid , krmení a klid). A to platí i pro ostatní faunu. Stačí se podívat , zda jsou ty podmínky v lokalitě plněny a pak je výsledek jasný. Svodnice vysekané Povodím Labe, Ohře....2x ročně, JZD je odorá na hranu , zcelené lány monokultur ( to rozdělení se doufám snad nějak projeví) , počet chemických zásahů v kultuře,...sklizeň a obdělání během dne a noci. Kdysi jsem četl starou ornitologickou příručku snad z r. 1910-20. Obrovské množství ptactva ( vč. supů , sokolů a dalších tlumených predátorů , ovšem bez hrdličky zahradní apod.). Takže hodně predátorů v i užitkových ptáků. Krajina to prostě uživila. Zástřely sokolů , luňáků, rarohů... tam byly v desítkách kusů a nic. Pořád byly vysoké stavy.
Odpovědět
Myslivec by řekl , že zvěř potřebuje 3 K ( klid , krmení a klid). A to platí i pro ostatní faunu. Stačí se podívat , zda jsou ty podmínky v lokalitě plněny a pak je výsledek jasný. Svodnice vysekané Povodím Labe, Ohře....2x ročně, JZD je odorá na hranu , zcelené lány monokultur ( to rozdělení se doufám snad nějak projeví) , počet chemických zásahů v kultuře,...sklizeň a obdělání během dne a noci. Kdysi jsem četl starou ornitologickou příručku snad z r. 1910-20. Obrovské množství ptactva ( vč. supů , sokolů a dalších tlumených predátorů , ovšem bez hrdličky zahradní apod.). Takže hodně predátorů v i užitkových ptáků. Krajina to prostě uživila. Zástřely sokolů , luňáků, rarohů... tam byly v desítkách kusů a nic. Pořád byly vysoké stavy.
JS
Jarek Schindler
27.12.2020 21:13 Reaguje na Petr PekaříkKdyž už pane Pekaříku tak klid krmení a kryt.
Odpovědět
Sl
Slovan
27.12.2020 14:40 Reaguje na Břetislav MachačekNechtěl jsem na tohle vlákno už reagovat, nicméně tohle mi teda nedá: můžete mi napsat kde v Africe, a teď do toho fakt neberu trofejní lov, probíhá regulace predátorů kvůli tomu, že by jejich počet ohrožoval jiný druh? A jsem tedy hodně zvědav...
To samé se u býložravců. Kde se střílí kvůli jejich příliš vysokému počtu (kromě malé regulace slonů v Botswaně - kde je to způsobeno ale hlavně nemožností (nebezpečností) migrace např. do Angoly, což se díky bohu nyní mění. Migrace býložravců je na spoustě míst naprosto normální a ochránci s tím počítají a věnují tomu nemalou pozornost. Ona by totiž probíhala za jakékoli populační hustotě. Podobně jako u našich stěhovavých ptáků.
Odpovědět
To samé se u býložravců. Kde se střílí kvůli jejich příliš vysokému počtu (kromě malé regulace slonů v Botswaně - kde je to způsobeno ale hlavně nemožností (nebezpečností) migrace např. do Angoly, což se díky bohu nyní mění. Migrace býložravců je na spoustě míst naprosto normální a ochránci s tím počítají a věnují tomu nemalou pozornost. Ona by totiž probíhala za jakékoli populační hustotě. Podobně jako u našich stěhovavých ptáků.
BM
Břetislav Machaček
27.12.2020 15:57 Reaguje na SlovanJá vám to zjišťovat dopodrobna nebudu, protože vy evidentně
toužíte každého nachytat na moudrostech vyčtených z knih.
Já to pouze viděl v nějakém TV pořadu, kde v soukromých rezervacích sledují počty šelem a při přemnožení prodávají
jejich odstřely bohatým lovcům. Ani v rezervacích bez plotů
nelze ponechat predátory bez regulace, protože oni mimo
oblasti se zvířaty nepůjdou.Ty jsou pouze v těch rezervacích a mimo už jsou plantáže a nebo země zmítány válkami bez
zvěře. Oni si nemohou dovolit to neregulovat, aby jim ubylo
to, co je živí. Je živí Safari a poplatkové lovy vší zvěře.
Po létech praxe si stanovili počty těch zvířat i predátorů.
Udržují tyto stavy tak, aby nedošlo na výrazné výkyvy.
Nereguluje to příroda, ale člověk a nebýt jeho, tak už to
mnohde dopadlo stejně, jako jinde bez té regulace. Vám se
slovo regulace nelíbí z principu, ale ona už je nezbytná,
pokud nemá dojít na obrovské výkyvy v populacích a nebo
rovnou vymírání druhů. Jde samozřejmě o druhy, které moc
nemigrují, protože u migračních druhů to zrealizují jiní
mimo rezervace. Je to jako s našimi tažnými ptáky. My je
chráníme a v jižních státech EU je nadále loví a to už
nehovořím o arabských a afrických zemích. Změnou životních
podmínek se ale mění i migrační návyky a mnozí ptáci už
ani neputují na zimoviště. Tak samo dopadají i zvířata
v těch rezervacích, kde se jim migrační trasy naruší
ploty kolem plantáží a nebo ohradami s hospodářskými
zvířaty. Lidé jim v rezervacích vytvoří takové podmínky,
aby snížené stavy nemusely migrovat za potravou a taky
je regulují na přijatelné výši. To je ta udržitelnost
pomocí regulace na omezeném území, ale to vy nechcete
ani slyšet.
Odpovědět
toužíte každého nachytat na moudrostech vyčtených z knih.
Já to pouze viděl v nějakém TV pořadu, kde v soukromých rezervacích sledují počty šelem a při přemnožení prodávají
jejich odstřely bohatým lovcům. Ani v rezervacích bez plotů
nelze ponechat predátory bez regulace, protože oni mimo
oblasti se zvířaty nepůjdou.Ty jsou pouze v těch rezervacích a mimo už jsou plantáže a nebo země zmítány válkami bez
zvěře. Oni si nemohou dovolit to neregulovat, aby jim ubylo
to, co je živí. Je živí Safari a poplatkové lovy vší zvěře.
Po létech praxe si stanovili počty těch zvířat i predátorů.
Udržují tyto stavy tak, aby nedošlo na výrazné výkyvy.
Nereguluje to příroda, ale člověk a nebýt jeho, tak už to
mnohde dopadlo stejně, jako jinde bez té regulace. Vám se
slovo regulace nelíbí z principu, ale ona už je nezbytná,
pokud nemá dojít na obrovské výkyvy v populacích a nebo
rovnou vymírání druhů. Jde samozřejmě o druhy, které moc
nemigrují, protože u migračních druhů to zrealizují jiní
mimo rezervace. Je to jako s našimi tažnými ptáky. My je
chráníme a v jižních státech EU je nadále loví a to už
nehovořím o arabských a afrických zemích. Změnou životních
podmínek se ale mění i migrační návyky a mnozí ptáci už
ani neputují na zimoviště. Tak samo dopadají i zvířata
v těch rezervacích, kde se jim migrační trasy naruší
ploty kolem plantáží a nebo ohradami s hospodářskými
zvířaty. Lidé jim v rezervacích vytvoří takové podmínky,
aby snížené stavy nemusely migrovat za potravou a taky
je regulují na přijatelné výši. To je ta udržitelnost
pomocí regulace na omezeném území, ale to vy nechcete
ani slyšet.
Karel Zvářal
27.12.2020 16:22 Reaguje na SlovanNo, vidím, že se toho bude muset ujmout ”smetiště dějin”-)). Tak Slovánek nám neví, kde se lovem početných a silnějších potravních konkurentů podporují chráněné druhy??? Třeba v sousedním Maďarsku, kde se intenzivně loví lišky, aby zbylo dostatek potravy pro ikonický druh pusty – orla královského, a zároveň se tím chrání neméně ohrožený drop. Zdroj: kabelovka cca před čtyřmi lety. Trochu “nechutné” chválit práci myslivců, což jsem pochopil z kysele-naštvaného výrazu protekčního úředníčka, se kterým jsme podobné téma cesto autem probírali. To se moc do propagandistického krámu ekologistům nehodí, pravda...
V té Africe je nejohroženější šelmou gepard, který se chová kvůli tomu na farmách. Reguluje se tam druh, který je proti nim mnohem a mnohem početnější a který jim často krade potravu, a to se děje zcela v tichosti, aby se předešlo hysterii ekologistů. Jde to dedukovat také z tety Wiki, doporučuji k pozornosti zejména odstavec EFEKT HRDLA LAHVE. Před 100.000 lety tam žádný trofejní lov nebyl, přesto UŽ TEHDY!!! hrozilo gepardům VYHYNUTÍ – právě z důvodu jak predačního tlaku (zabíjení mláďat), tak i permanentní kradení kořisti hyenami, lvy, levharty i supy. Později též před 12000 lety – Ta genetika!!!-) Viz. též Ochrana gepardů, ale tam dle tradic to hodí na poptávku po kožešině, že... O hyenách ani zmínka, kde by se na to zhrabali…
A pěkně jste to pane Machačku napsal – snaží se nachytat… Že všechny dosavadní rozepře prohrál, to neuzná, ale najde opět chlup, aby s ním “vítězoslavně" argumentoval...
Odpovědět
V té Africe je nejohroženější šelmou gepard, který se chová kvůli tomu na farmách. Reguluje se tam druh, který je proti nim mnohem a mnohem početnější a který jim často krade potravu, a to se děje zcela v tichosti, aby se předešlo hysterii ekologistů. Jde to dedukovat také z tety Wiki, doporučuji k pozornosti zejména odstavec EFEKT HRDLA LAHVE. Před 100.000 lety tam žádný trofejní lov nebyl, přesto UŽ TEHDY!!! hrozilo gepardům VYHYNUTÍ – právě z důvodu jak predačního tlaku (zabíjení mláďat), tak i permanentní kradení kořisti hyenami, lvy, levharty i supy. Později též před 12000 lety – Ta genetika!!!-) Viz. též Ochrana gepardů, ale tam dle tradic to hodí na poptávku po kožešině, že... O hyenách ani zmínka, kde by se na to zhrabali…
A pěkně jste to pane Machačku napsal – snaží se nachytat… Že všechny dosavadní rozepře prohrál, to neuzná, ale najde opět chlup, aby s ním “vítězoslavně" argumentoval...
Sl
Slovan
27.12.2020 21:53 Reaguje na Karel ZvářalBM: Já se vás opravdu nesnažím nachytat. Chtěl jsem pouze, abyste mi poslal odkaz na vaše informace z kterých čerpáte a pokud je to vaše osobní zkušenost, pak z jaké rezervace. Reagoval jsem jen proto, že Afrika a ochrana v tomto koutě planety mě zajímá řekněme nejvíce a napsal jste naprostou pitomost. Což se mi tou vaší reakcí jen potvrdilo. Nemáte vůbec tušení.
Vaše představa o Africe, jak to tam funguje a vypadá mi říká, že se vy naopak o tohle moc nezajímáte a už vůbec jste tam nebyl. To co vy popisujete funguje maximálně na nějaké soukromé a oplocené farmě v JAR, ale rozhodně ne na soukromých rezervacích třeba u Krugera, kde to oplocené není a zvířata migrují mezi těmito soukromými rezervacemi a samotným parkem neustále. A už vůbec ne jinde v Africe.
Upřímně jsem dlouho nečetl tolik hloupostí o Africe jako teď od vás. A ještě k tomu v tak relativně krátkém příspěvku. Každý, kdo se Africe nějakým způsobem trochu víc věnuje musí při čtení jen valit oči. Raději s vaším "zdravím rozumem a regulací" zůstaňte v našem koutku. Zde to vaše plácání bude mít možná malý úspěch u některých jedinců :)
KZ: Já o Africe, vy o Maďarsku... :D Achjo.
Dále bych řekl, že Vlček etiopský je třeba vzácnější než gepard. Ale vy jste místní vědec :)
No a nakonec. Vy jste nejspíš v důchodu, podobně jako mnoho místních "odborníků". Já ne. Pracuji a pracuji letos i přes tyto svátky. Nemám náladu ani čas se hádat s člověkem, který zmizení zajíců ze značné části ČR přičítá predátorům a ne tomu, že zmizela malá políčka a nahradili je obrovské lány mnohdy plné jedů. Že zmizeli remízky, různé křoví atd. Nedokážete pochopit, že na mnoha místech kde ten zajíc dříve žil už žít prostě nemůže a že dnes je pro něj ideálním ekosystémem travní porost s členitými lesíky a křovinami. Viz. Doupovské hory. Možná byste si měl udělat výlet :)
Takže vám tímto gratuluji k "výhře" ve vašem mozečku :D Jak napsal pan Pavelka... "Vy jste skutečně naivka. Myslíte si, že Ti lidé mají čas reagovat na ty Vaše mnohdy sporné výplody? Nemají...Kromě toho tyhle diskuze s lidmi, kteří o mnohých základních věcech v zoologii a ekologi nemají páru jsou konraproduktivní."
Už se těším na váš sálodlouhý výplod vašich teorií a myšlenek. Ale ztrácet čas tu s vámi pod tímto článkem už nebudu.
Odpovědět
Vaše představa o Africe, jak to tam funguje a vypadá mi říká, že se vy naopak o tohle moc nezajímáte a už vůbec jste tam nebyl. To co vy popisujete funguje maximálně na nějaké soukromé a oplocené farmě v JAR, ale rozhodně ne na soukromých rezervacích třeba u Krugera, kde to oplocené není a zvířata migrují mezi těmito soukromými rezervacemi a samotným parkem neustále. A už vůbec ne jinde v Africe.
Upřímně jsem dlouho nečetl tolik hloupostí o Africe jako teď od vás. A ještě k tomu v tak relativně krátkém příspěvku. Každý, kdo se Africe nějakým způsobem trochu víc věnuje musí při čtení jen valit oči. Raději s vaším "zdravím rozumem a regulací" zůstaňte v našem koutku. Zde to vaše plácání bude mít možná malý úspěch u některých jedinců :)
KZ: Já o Africe, vy o Maďarsku... :D Achjo.
Dále bych řekl, že Vlček etiopský je třeba vzácnější než gepard. Ale vy jste místní vědec :)
No a nakonec. Vy jste nejspíš v důchodu, podobně jako mnoho místních "odborníků". Já ne. Pracuji a pracuji letos i přes tyto svátky. Nemám náladu ani čas se hádat s člověkem, který zmizení zajíců ze značné části ČR přičítá predátorům a ne tomu, že zmizela malá políčka a nahradili je obrovské lány mnohdy plné jedů. Že zmizeli remízky, různé křoví atd. Nedokážete pochopit, že na mnoha místech kde ten zajíc dříve žil už žít prostě nemůže a že dnes je pro něj ideálním ekosystémem travní porost s členitými lesíky a křovinami. Viz. Doupovské hory. Možná byste si měl udělat výlet :)
Takže vám tímto gratuluji k "výhře" ve vašem mozečku :D Jak napsal pan Pavelka... "Vy jste skutečně naivka. Myslíte si, že Ti lidé mají čas reagovat na ty Vaše mnohdy sporné výplody? Nemají...Kromě toho tyhle diskuze s lidmi, kteří o mnohých základních věcech v zoologii a ekologi nemají páru jsou konraproduktivní."
Už se těším na váš sálodlouhý výplod vašich teorií a myšlenek. Ale ztrácet čas tu s vámi pod tímto článkem už nebudu.
Karel Zvářal
28.12.2020 01:27 Reaguje na SlovanKlasika. Z choré hlavy na zdravou!-) Nepsal jsem Slovánku "nejvzácnější", ale NEJOHROŽENĚJŠÍ. A to je k***a rozdíl! Vlček e., irbis či t. ussurijský jsou mnohem méně početnější, ale mají PEVNOU GENETIKU. To je to, co jsem psal u medvěda na Slovensku, kterých bylo po válce DVACET ks, přesto se krásně zvetili. Ten gepard se musel úzce množit po spoustu a spoustu generací, tj. počet na jedné ruce a po stovky i tisíce let.
..."Kromě toho tyhle diskuze s lidmi, kteří o mnohých základních věcech v zoologii a ekologi nemají páru jsou konraproduktivní."... Ano, a tohle přesně sedí na lidi vašeho typy, neboť ta hůl, kterou ten "mozeček"-) mlátíte, má dvě strany!
Ano, ti lidé si myslí, že mají před sebou nevědce... nějaký Zvářal, pche! Tak když jezdíte na ten Doupov, vysypejte z rukávu historické výřady! Ptal jsem se na koroptve, kolik jich tam napočítáte? Planě žvanit dokážete sáhodlouze, jako pan viz. níže.
Já jsem v tom článku (odkazovém) UVEDL tvrdá data - průměrný podzimní hon (vcelku) - 200 ks! Dnes se neloví, a krajina se přitom ZLEPŠILA!!! Takže tak asi... Opět jste šlápl na hrábě, ale jak známo, do rána či do týdne se z toho vylížete:-) Neumíte prohrávat, víte prd, ale nabíháte si neustále...
Odpovědět
..."Kromě toho tyhle diskuze s lidmi, kteří o mnohých základních věcech v zoologii a ekologi nemají páru jsou konraproduktivní."... Ano, a tohle přesně sedí na lidi vašeho typy, neboť ta hůl, kterou ten "mozeček"-) mlátíte, má dvě strany!
Ano, ti lidé si myslí, že mají před sebou nevědce... nějaký Zvářal, pche! Tak když jezdíte na ten Doupov, vysypejte z rukávu historické výřady! Ptal jsem se na koroptve, kolik jich tam napočítáte? Planě žvanit dokážete sáhodlouze, jako pan viz. níže.
Já jsem v tom článku (odkazovém) UVEDL tvrdá data - průměrný podzimní hon (vcelku) - 200 ks! Dnes se neloví, a krajina se přitom ZLEPŠILA!!! Takže tak asi... Opět jste šlápl na hrábě, ale jak známo, do rána či do týdne se z toho vylížete:-) Neumíte prohrávat, víte prd, ale nabíháte si neustále...
Karel Zvářal
28.12.2020 02:46 Reaguje na Slovan..."Upřímně jsem dlouho nečetl tolik hloupostí o Africe jako teď od vás. A ještě k tomu v tak relativně krátkém příspěvku. Každý, kdo se Africe nějakým způsobem trochu víc věnuje musí při čtení jen valit oči. Raději s vaším "zdravím rozumem a regulací" zůstaňte v našem koutku. Zde to vaše plácání bude mít možná malý úspěch u některých jedinců :)"...
Takže toto je podle vás asi nesmysl:...(teta Wiki): Mortalita je velmi vysoká, hlavně protože lvi, hyeny nebo paviáni je zabíjejí, pokud je najdou. Matka proto koťata často přenáší z místa na místo. Přesto ale do jednoho roku věku přežije jen 5 % mláďat..."
Anonymní trole, takže PĚT procent přeživších mláďat vám nic neříká, že? Že to historicky mohlo být, a také bylo, méně? To, že přežili do dneška, je tak trochu zázrak, a to je i to, na co narážím v tomto článku. Źe v historii mohlo zmizet spousta druhů, díky predaci, ale dnes se už o tom nedozvíme...
To jsou nesmysly, co? To vám na školení vlčích hlídek určitě neřekli:-)
Odpovědět
Takže toto je podle vás asi nesmysl:...(teta Wiki): Mortalita je velmi vysoká, hlavně protože lvi, hyeny nebo paviáni je zabíjejí, pokud je najdou. Matka proto koťata často přenáší z místa na místo. Přesto ale do jednoho roku věku přežije jen 5 % mláďat..."
Anonymní trole, takže PĚT procent přeživších mláďat vám nic neříká, že? Že to historicky mohlo být, a také bylo, méně? To, že přežili do dneška, je tak trochu zázrak, a to je i to, na co narážím v tomto článku. Źe v historii mohlo zmizet spousta druhů, díky predaci, ale dnes se už o tom nedozvíme...
To jsou nesmysly, co? To vám na školení vlčích hlídek určitě neřekli:-)
BM
Břetislav Machaček
28.12.2020 13:19 Reaguje na Karel ZvářalVíte, já bych už toho nechal. Oheň a voda se
nikdy nebude kamarádit a vše bohužel rozsoudí
až budoucnost. Užijme si toho, co zatím trvá
a zavzpomínejme na minulost. Budoucnost patří
bohužel dnes snílkům a oni si musí vypít i ten kalich, který momentálně plní podle sebe vínem
a podle nás něčím hořkým. Oni věří svým teoriím, tak jako se v minulosti věřilo na
různé vědecké teorie a nenaslouchalo se
lidem z praxe bez prací plných čísel a grafů.
Po hořkých výsledcích je vždy tendence vše
dělat úplně obráceně a myslet si, že tak to
má být. Budiž, já si zalezu tam, kde je mi
fajn a nechám to tomu novému "myšlení".
Nemá cenu hrotit spory s fanatiky a chtít po
nich trochu zdrženlivosti a využití zkušeností našich předků. Každá mladá generace snědla
veškerou moudrost světa a ty starší považuje
za hlupáky a staromilce. Nebyli jsme jiní
a i oni budou jednou staří a možná budou
sami bojovat se svými následovníky.
Nekazme si zbytek života "bojem"
s novou generací, protože to bude jejich
vizitka, jak tu bude ta příroda vypadat a
bude to jejich životní prostředí a život.
Já už to vzdávám, protože pokud o tom budou
i rozhodovat, tak to bude neodvratné. No a zatím to tak vypadá, že nastolený směr už nepůjde asi zvrátit. Ono i potom tu něco
bude a možná budou vzpomínat ještě na to
málo, co tu je nyní.
Odpovědět
nikdy nebude kamarádit a vše bohužel rozsoudí
až budoucnost. Užijme si toho, co zatím trvá
a zavzpomínejme na minulost. Budoucnost patří
bohužel dnes snílkům a oni si musí vypít i ten kalich, který momentálně plní podle sebe vínem
a podle nás něčím hořkým. Oni věří svým teoriím, tak jako se v minulosti věřilo na
různé vědecké teorie a nenaslouchalo se
lidem z praxe bez prací plných čísel a grafů.
Po hořkých výsledcích je vždy tendence vše
dělat úplně obráceně a myslet si, že tak to
má být. Budiž, já si zalezu tam, kde je mi
fajn a nechám to tomu novému "myšlení".
Nemá cenu hrotit spory s fanatiky a chtít po
nich trochu zdrženlivosti a využití zkušeností našich předků. Každá mladá generace snědla
veškerou moudrost světa a ty starší považuje
za hlupáky a staromilce. Nebyli jsme jiní
a i oni budou jednou staří a možná budou
sami bojovat se svými následovníky.
Nekazme si zbytek života "bojem"
s novou generací, protože to bude jejich
vizitka, jak tu bude ta příroda vypadat a
bude to jejich životní prostředí a život.
Já už to vzdávám, protože pokud o tom budou
i rozhodovat, tak to bude neodvratné. No a zatím to tak vypadá, že nastolený směr už nepůjde asi zvrátit. Ono i potom tu něco
bude a možná budou vzpomínat ještě na to
málo, co tu je nyní.
Jan Knap
28.12.2020 16:45 Reaguje na Břetislav MachačekKaždý na to můžeme mít jiný názor. Můj je, že zlu se člověk musí postavit a proti němu bojovat. Něco zničit jde ve velice krátkém čase a dovede to každý hlupák-i cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly, ale něco vybudovat je běh na dlouhou dobu. Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal
28.12.2020 17:39 Reaguje na Břetislav MachačekPánové Machačku a Knape, děkuji za podporu, ale jak sami vidíte, je veškeré poctivé snažení odsouzeno k nezdaru. Prostě víra je víra, a kdybyste předložili desítky konkrétních případů, stále budou chtít "tvrdá data"... Ale sami nedoloží ničím, jen stereotypními bláboly.
Když ani argumentace s dvakrát vzkříšenou ikonou afrických savan nezabere, tak člověk musí souhlasit s klasikem: je to marné, je to marné, je to marné!
Odpovědět
Když ani argumentace s dvakrát vzkříšenou ikonou afrických savan nezabere, tak člověk musí souhlasit s klasikem: je to marné, je to marné, je to marné!
Jan Knap
28.12.2020 18:58 Reaguje na Karel ZvářalU mě je ta podpora o trochu jiném. Jako předseda spolku se zaměřením na ochranu přírody a krajiny se pochopitelně stavím proti různým nesmyslům a lžím, kterými argumentují různí rádoby ochránci. Petrův Zdar
Odpovědět
Jan Knap
28.12.2020 19:09 Reaguje na SlovanNevím, ale v mém okolí můžu vyloučit obrovské lány plné jedu. Krajina kolem mě je plná travního porostu, členitých lesíků, remízků, různých křovin a od té doby, co je nepřiměřená ochrana některých predátorů by se zajíci dali spočítat na prstech a to se desítky roků neloví, no a koroptve jsou pryč úplně a to tu vždy, co si pamatuji od dětství pár hejn bylo. Na druhou stranu, když jsem letos na jaře pracoval na Pražské boudě-to je nad Pecí pod Sněžkou, tak jsem těch ušáků viděl několik. Jde o to, jestli to nastěhování do hor není u těch zajíců ochrana před tlakem predátorů, kterému jsou vystaveni v nižších polohách. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl
Slovan
28.12.2020 23:42 Reaguje na Jan KnapPane Knape, přečetl jsem si tento článek:
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2002/Zari---2002/STAVY-ZAJICE-POLNIHO
Schválně sem dávám článek z myslivosti, abyste mne neobvinil z nějaké “ideologie” a který je z mého pohledu pravdivý. Takže jaké autor uvádí důvody?
“Mezi hlavní negativní faktory patří bezesporu nevhodná struktura agrární krajiny a vysoká intenzita rostlinné produkce. Pokud se oba uvedené faktory navzájem prolínají, je výsledkem prudké zhoršení životních podmínek nejen pro zajíce, ale celou řadu dalších živočišných druhů.” - důvod, který uvádím celou dobu já a jistý diskutující “s ptákem na ruce” to odmítá.
Jako další důvod autor udává chybné (nepřiměřené) hospodaření s danými zaječími stavy samotnými myslivci, což by mohl být důvod, proč třeba u vás zajíci skoro nejsou (nevím však o jaké lokalitě se bavíme).
“K největším problémům dochází především tam, kde myslivci přistupují k péči o zajíce a k jeho lovu stále ještě tak jako před několika desetiletími, kdy životní podmínky a populační přírůstky zaječí zvěře byly podstatně jiné než dnes.”
Nakonec jsem si nechal predaci v kulturní krajině. Ale teď si nalejme čistého vína - vadí někomu lov a regulace lišek nebo kun? Je to vůbec nějak regulováno (max. počet zabitých lišek za rok) nebo ne? Vždyť taková liška ani nemá dobu hájení - je jen na myslivcích, zda uloví matku starající se o mláďata a ty nechají zemřít krutou smrtí. To se snad děje jen vyjímečně. Spousta myslivců lišky ani neloví. Kuny už vůbec ne. Někdy se mi prostě zdá, že stavy mnohé zvěře myslivci nezvládají ukočírovat a myslím, že nejsem jediný. V konečném důsledku jsou ale stejně některými lidmi obviňováni ochránci - naprosto bezdůvodně a jen kvůli jejich přesvědčení, že oni za vše mohou. Ale v tomhle myslivce nikdo neomezuje. Brečí na špatném rameni.
Já zde celou dobu jen tvrdím, že úbytek nejenom zajíců není způsoben jedním faktorem (predací), ale mnoha dalšími a z mého pohledu i závažnějšími problémy. Jestli je tohle třeba pro vás nesmysl... to fakt nevím.
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2002/Zari---2002/STAVY-ZAJICE-POLNIHO
Schválně sem dávám článek z myslivosti, abyste mne neobvinil z nějaké “ideologie” a který je z mého pohledu pravdivý. Takže jaké autor uvádí důvody?
“Mezi hlavní negativní faktory patří bezesporu nevhodná struktura agrární krajiny a vysoká intenzita rostlinné produkce. Pokud se oba uvedené faktory navzájem prolínají, je výsledkem prudké zhoršení životních podmínek nejen pro zajíce, ale celou řadu dalších živočišných druhů.” - důvod, který uvádím celou dobu já a jistý diskutující “s ptákem na ruce” to odmítá.
Jako další důvod autor udává chybné (nepřiměřené) hospodaření s danými zaječími stavy samotnými myslivci, což by mohl být důvod, proč třeba u vás zajíci skoro nejsou (nevím však o jaké lokalitě se bavíme).
“K největším problémům dochází především tam, kde myslivci přistupují k péči o zajíce a k jeho lovu stále ještě tak jako před několika desetiletími, kdy životní podmínky a populační přírůstky zaječí zvěře byly podstatně jiné než dnes.”
Nakonec jsem si nechal predaci v kulturní krajině. Ale teď si nalejme čistého vína - vadí někomu lov a regulace lišek nebo kun? Je to vůbec nějak regulováno (max. počet zabitých lišek za rok) nebo ne? Vždyť taková liška ani nemá dobu hájení - je jen na myslivcích, zda uloví matku starající se o mláďata a ty nechají zemřít krutou smrtí. To se snad děje jen vyjímečně. Spousta myslivců lišky ani neloví. Kuny už vůbec ne. Někdy se mi prostě zdá, že stavy mnohé zvěře myslivci nezvládají ukočírovat a myslím, že nejsem jediný. V konečném důsledku jsou ale stejně některými lidmi obviňováni ochránci - naprosto bezdůvodně a jen kvůli jejich přesvědčení, že oni za vše mohou. Ale v tomhle myslivce nikdo neomezuje. Brečí na špatném rameni.
Já zde celou dobu jen tvrdím, že úbytek nejenom zajíců není způsoben jedním faktorem (predací), ale mnoha dalšími a z mého pohledu i závažnějšími problémy. Jestli je tohle třeba pro vás nesmysl... to fakt nevím.
Karel Zvářal
29.12.2020 04:35 Reaguje na SlovanUž jsem nechtěl, ale musím. Takto lhát do očí (překrucovat citace a fakta) dokáže jedině skřet Slovan.
Odpovědět
JV
Jarda Vesničan
29.12.2020 16:16 Reaguje na SlovanHospodaření na současných zemědělských pozemcích, pěstování stále se opakujících plodin, navíc soustavně chemicky ošetřovaných. Dalším je způsob obdělávání pozemků a především likvidace všeho co roste v blízkosti polí a vodotečí je opravdu jedna z hlavních příčin špatných pro drobnou zvěř i ostatní druhy, kteří v podobném prostředí žijí. Ale jaksi jste zapomněl dodat, že predaci nevytváří jen lišky a kuny. Chtělo by to častější návštěvy a sledování početností hlavně krkavců, vran šedých i černých, strak, volavek popelavých a některých dravců - především motáků pochopů na jaře. Jestliže vám přes celou zimu, jaro a zase zpátky po žních brázdí každodenně zaseté lány polí tito predátoři, není moc možností, jak se stavy zajíců, koroptví ale i ostatních druhů, které hnízdí v polích stavy udržet, nebo zvýšit ? A to se mnohde myslivci snaží populace zajíců, koroptví a v posledních letech i bažantů posílit vypouštěním. Smutné je, že jsou posilovány ,,vlčí hlídky" na ochranu tohoto predátora hlavně před pytláky a to, v jakém stavu je ostatní část republiky už nikoho z ochranářských organizací moc nezajímá a žádnou velkou pozornost a pomoc ze strany ochranářů ani neslyšíme. Je někde slyšet někdo z ornitologů, že ptáci nemají vhodné podmínky k hnízdění ? Ano, že jsou vysoké stavy spárkaté a mělo by dojít k jejich snížení, to jsem také v jednom prohlášení četl. Jak jinak si vysvětlit, když jsou vysekávány v době vegetace, ale i na zimu břehy potoků, odvodňovacích náhonů a vodotečí ? To nikomu nevadí ty náklady na vybírání potoků a vodotečí. Kdo kontroluje, jestli je ponechána tzv. koruna na březích? Pozemky jsou často doorávány až do potoků v honbě za dodržením výměry pozemků, i to je dnešní realita. Kde se mají na dnešních většinou zasetých polích a vydrancovaných přilehlých plochách zvěř a ptáci schovat a nažrat? Stačí dát jen k bažantím zásypům v remízcích fotopasti a sledovat, že alespoň díky těmto zařízením se mají nejen zvěř, ale i ostatní savci a drobní ptáci kde přiživit. Je spousta otázek na dnešní řešení a zlepšení podmínek v přírodě. Mnohdy mi to připadá, že je nikdo nechce raději ani slyšet a všechno nám vyřeší vlk. j
Odpovědět
Karel Zvářal
27.12.2020 18:52Pro autora hanopisu (on ví...): týden to lidé čtou, ale nikdo se na nic (k článku) neptá, všem je všechno jasné. Takže vy, pane, jste demagog I. A, a budu se těšit na vaši verzi té správné ("jednodušeji podané") pravdy o ne/přemnožených predátorech. Vím, že se k tomu nezmátožíte, vaší parketou jsou jedovaté sliny. Rád se vám omluvím, když mě přesvědčíte o opaku.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.12.2020 20:00Musím se opravdu smát, když pánové (netřeba jmenovat) nenachází v přiložených materiálech svá "tvrdá data". V minulosti hnízdil sýček v 83% ve stromových dutinách - budky se tehdy neinstalovaly. Dnes nehnízdí v ŽÁDNÉ stromové dutině (pouze sporadicky, a to jeden rok max...).
Podobně kavka - dříve hojný obyvatel stromových dutin, dnes není žádná stromová kolonie známa - kavky hnízdí toliko na nepřístupných budovách, z toho často v instalovaných budkách. Jestli tomuto jevu nedovedou přijít na kloub ani po přečtení tohoto článku, je mně jich upřímně líto. Očekávám, že předloží tvrdá data, jak tito ptáci rok po roku mizeli ze stromových dutin a z tradičně obsazených lokalit. Jinak jejich zoufalá snaha o "vědeckou oponenturu" zanechává divnou pachuť.
Odpovědět
Podobně kavka - dříve hojný obyvatel stromových dutin, dnes není žádná stromová kolonie známa - kavky hnízdí toliko na nepřístupných budovách, z toho často v instalovaných budkách. Jestli tomuto jevu nedovedou přijít na kloub ani po přečtení tohoto článku, je mně jich upřímně líto. Očekávám, že předloží tvrdá data, jak tito ptáci rok po roku mizeli ze stromových dutin a z tradičně obsazených lokalit. Jinak jejich zoufalá snaha o "vědeckou oponenturu" zanechává divnou pachuť.
