Jakub Hruška: Nevyžádaná rada státnímu podniku Lesy České republiky: Kácejte, dokud se to dá dobře prodat
A proč mě to tak potěšilo? Protože je to jasná známka další regenerace Jizerek.
Od druhé světové války až do začátku 90. let žádné ryby v tomto potoce nebyly. Byl totiž kyselým deštěm tak okyselen, že tu prostě žádné ryby žít nemohly.
V 80. letech kyselé deště zahubily i smrkový les v povodí, což možná překvapivě přispělo k relativně rychlé regeneraci půd a vod. Ony totiž smrky z ovzduší velmi efektivně vyčesávaly kyselinu sírovou a dusičnou, která vznikla v atmosféře z kouře elektráren plného SO2 a NOX.
Po roce 89 začaly klesat i emise z elektráren, a od začátku 90. let už v potocích mohli žít siveni američtí. Ti totiž snesou (oproti pstruhům či střevlím) mnohem kyselejší vodu. Pstruhům se nedařilo.
Až v poslední době už je voda "dost málo kyselá", aby v ní mohli žít (a množit se) i potočáci. Ale i dnes při vysokých průtocích, třeba po bouřce či jarním tání, klesá pH mezi 4,3-4,4. To je fakt dost kyselé, ale ryby mohou sjet po proudu a "schovat" se v nedaleké přehradě, kde je voda lepší, a hlavně je jí tam hodně, takže kyselá epizoda ji celou neokyselí.
Tak to je dobrá zpráva. Ta horší je, že celý vršek Jizerek směřuje k dalšímu průšvihu.
Smrkové supermonokultury (jinak to nazvat nejde), vysazené v 80.-90. letech 20. století, dnes, kdy vzduch je oproti nedávné minulosti opravdu velmi čistý, rostou jako blázen, poháněny depozicí dusíku z atmosféry a delší vegetační sezónou.
A současně díky klimatické změně a zvětšenému odparu znatelně ubývá dostupné vody v půdách i potocích. Za posledních 10 let skoro o 50 % vůči devadesátkám. A otepluje se.
Ty monokutury prostě sežere kůrovec. A dávám jim tak maximálně 20 let.
Nevyžádaná rada státnímu podniku Lesy České republiky zní: Kácejte, dokud se to dá dobře prodat. A sázejte buky a jedle. A neváhejte ani minutu!
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Karel Zvářal
8.12.2022 09:01Jakub Hruška
8.12.2022 10:22 Reaguje na Karel ZvářalPetr
8.12.2022 10:42 Reaguje na Jakub HruškaPetr
8.12.2022 11:11 Reaguje na PetrCelková vodní bilance lesa je za běžných podmínek silně pozitivní - zadrží víc vody, než momentálně spotřebuje, což si může každý ověřit jednoduše sám vycházkou do lesa - čím rozlehlejší a hustší les, tím víc vody v něm bude, a naopak. Kdyby to tak nebylo, lesy by neexistovaly.
Samozřejmě pokud se něco nějak změní a vody do krajiny naprší pod určitou mez, nebo až po určité době, tak i tam voda postupně dojde, les ji neudrží věčně, to je jasné a zcela logické. Ovšem kdyby tam ten les nebyl, došla by mnohem, mnohem dřív.
Zde na Ekolistu je mnoho názorných ukázek co se s krajinou a klimatem stane, když lidé začnou odlesňovat - třeba v Africe, nebo Jižní Americe.
Jiří Svoboda
8.12.2022 12:02 Reaguje na PetrAle správně píšete, že "vody do krajiny naprší pod určitou mez, nebo až po určité době, tak i tam voda postupně dojde, les ji neudrží věčně,..."
Právě rychlá změna klimatu může rychle změnit řídící proudění a nastane několikaletá vlna sucha (to se nám stalo nedávno). Pak si les vycucne veškerou dostupnou spodní vodu a (i za přispění kůrovce) uschne.
Když někde málo prší, les, který hodně odpařuje, se prostě neudrží. Kde dosti prší, les se rychle obnoví. Tam strach nemám.
Petr
8.12.2022 12:16 Reaguje na Jiří SvobodaJen jestli jsme si tu současnou rychlou změnu klimatu nezpůsobili sami právě tím neustálým odlesňováním a vysušováním krajiny. Vše má svoje meze a my jsme je zřejmě překročili.
Jiří Svoboda
9.12.2022 16:46 Reaguje na PetrA co kdybyste se pokusil pochopit skleníkový jev a vliv navyšujícího se CO2 v atmosféře?
Radim Polášek
10.12.2022 09:27 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
11.12.2022 18:46 Reaguje na Radim PolášekV čem se z hlediska globálního klimatu liší holé pole od dejme tomu louky? Albedo prakticky stejné a u odparu je taky skoro jedno, zda se voda odpařuje přímo z hlíny nebo je vysávána kořeny trávy a odpařována z jejich listů.
Slavomil Vinkler
8.12.2022 21:04 Reaguje na Jakub HruškaKarel Zvářal
8.12.2022 21:19 Reaguje na Slavomil VinklerJiří Svoboda
8.12.2022 12:07Ať ty již vysazené smrky dožijí, jak dlouho to dokáží, vytěží se a les se obnoví podle nejnovějších poznatků.
Jaroslav Řezáč
8.12.2022 18:37 Reaguje na Jiří SvobodaFRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 09:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJiří Svoboda
9.12.2022 16:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčFRANTIŠEK PTÁČNÍK
10.12.2022 06:43 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
11.12.2022 18:50 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKRadim Polášek
10.12.2022 09:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJarka O.
8.12.2022 19:09 Reaguje na Jiří SvobodaKarel Zvářal
8.12.2022 19:33 Reaguje na Jarka O.FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 09:54 Reaguje na Karel ZvářalFRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 09:52 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
9.12.2022 15:39 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKFRANTIŠEK PTÁČNÍK
10.12.2022 06:51 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
10.12.2022 23:06 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPstroužky v potocích Vysočiny znám z 80. let také, obecně uživí ty potůčky málo ryb. Možná i k namnožení pstruhů pomohly ty vyšší teploty vzduchu, kdo ví.
Jinak - článek k zamyšlení je. Lesy hodně nahusto a dnes, podle článku rychleji rostoucí, by k úbytku vody vést mohly, když byla navíc trochu sušší perioda, a nebylo možné z mraků vodu vyčesávat. Co si o tom myslíte? Smrky na fotkách nejsou nahuštěné. Horší však byla 1. ilustrační fotka v nedávném článku o finské tajze, jestli jste se na ni díval. Smrky asi jen metr od sebe a les opravdu černý. Tak nahusto teď pěstují smrky i LČR? Nevím, jak to jde jinde, a z Vysočiny znám rozvolněnější lesy. Hustší lesy by půda a klima Vysočiny asi nezvládly. Takové porosty jak na fotce v článku o Finsku mi připadají jako pěstování jen pro zisk, které nehledí na přírodní podmínky a úživnost. Ale v hustých smíšených lesích by to bylo asi stejně špatné, nechci kritizovat smrky, pouze se divím tomu hospodaření. Mohla by pomoct probírka, jak psal třeba p. Zvářal? Vykácení hned všech smrků, jak chce p. Hruşka, je mimo. Nebo jsem úplně vedle? Tak, dost otázek :-)
Karel Zvářal
11.12.2022 11:45 Reaguje na Jarka O.Jiří Svoboda
11.12.2022 18:57 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
11.12.2022 19:33 Reaguje na Jiří SvobodaJako chodit do PRÁCE a pozorovat přírodní procesy... znáte lepší chucpe?-)
Jarka O.
12.12.2022 09:22 Reaguje na Karel ZvářalAle ani tam jsem ho neviděla jako příměs v lesích, možná někde na okrajích nebo v lesoparcích... V alejích je oblíbený.
Karel Zvářal
12.12.2022 09:41 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
12.12.2022 09:50 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.12.2022 10:07 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
12.12.2022 10:11 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.12.2022 10:16 Reaguje na Jarka O.Honza Honza
8.12.2022 13:37orb slavík
8.12.2022 17:37 Reaguje na Honza HonzaNa polích se mi zdá, že je vše při starém- ohromné lány, těžká technika.
Pokud však budou dlouhá, horká, suchá léta, tak nás Pánbůh potěš.
Břetislav Machaček
8.12.2022 18:14odsíření v mracích není. Co bude tu vodu z mraků vyčesávat po likvidaci
smrků? Těch pár jedlí a v zimě holé větve listnáčů? I ten sníh pod těmi
listnáči za slunečného dne taje dříve, než pod smrky, které stíní a tání
se rozloží do více dnů. V listnatém lese postupuje tání sněhu doslova
v očích a půda, potoky a řeky to nestíhají. Nechci být škarohlíd, ale
jarní povodně mohou být brzo problémem č. 1. i s erozí půdy, protože co
je rychlé, tak vymílá půdu více, než když ta voda teče postupně a nebo
zasakuje kolem kmenů stromů. Kdo z vás chodil jarním smrkovým lesem, tak
viděl, že kolem teplejšího kmene je roztátý sníh i půda, voda tam pomalu
zasakuje a v okolí je třeba ještě sněhu metr. V neolistěném listnatém
lese slunce svítí na celou plochu a sníh rychle odtává. Zkuste jít od PC
ven a kouknout se na ten rozdíl a zamyslete se, jaké to bude mít dopady
na rychlost tání, zásak a odtok. Nezapomeňme tak ani na ty smrky a jejich
přínos pro zasakování vody a vyčesávání vody z mraků!
ntou už
Radim Polášek
10.12.2022 09:36 Reaguje na Břetislav MachačekNavíc v nadmořské výšce nad cca 500 metrů vůbec není důvod nesázet smrky, je tam už pro ně obvykle dostatek chladno a dostatek vlhkosti.
Problémem pro smrk jsou lesní parcely pod takových 400 - 300 metrů. Kde se musí velmi pečlivě posuzovat místní mikroklima množství dostupné vody.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 09:19Zanu příkladem. Jsem z Vysočiny. Od osmdesátých let jsem v lese. Když jsem začínal, dělal u nás jeden pán ze Západních Čech. Zažl kalamitu, která tam byla, říkal spadl strom a domu jsme chodily jako kominíci, tolik sazí a uhelného prachu se zvedlo a to byl tem důvod, kdy les umíral, ale i listnáče. Tento nepořádek pocházel z Německa, jelikož západní vítr převažuje bylo to u nás. V 80 letech jsme jezdili na Krkonoše vypomáhat, zde se podařilo včas vše zažehnat, onen prach byl ovšem z Polska, cementárny hned u hranic udělali své a Poláci na svojí straně nechávali brouka množit.
A nyní na ten Váš nesmysl, nemusim mít deset titulů abych to viděl. Jak je dlouho co se Krkonošské vesnice a města šprajcovali proti otevření dolú v Polsku, psali tehdy o obrovskym ubytku vody, ano vodu stáhli ony vykopané díry a zničily se prameny. Za další píšete jako by dnes jsme vykáceli ony smrky a zítra tam budou buky a jedle 30 leté, taktak to opravdu nefungujr, ovšem člověk z města to vidí jinak. Ještě jsem zapoměl, když jsme dělali u Mumlavy tak zde pstruzi byli. Jezdil jsem jako kluk k tetě do Hraničný u Janova a zde jsem pstruhy pozoroval a potok tekl přez lesy.
A nyní ke kůrovci a vodě po odtěžení. Kůrovce vytvořili LČR naprosto buď ůmyslně a nebo prostě nevěděli jak se to dělá. Začalo to na Opavsku, po kalamitách, které se nezdělávaly a vymlouvali se všichni na výběrové řízení. Tak proč firmy, které zde byli dostali výpověď a pak se dělalo výběrové řízení? To je první divné, přeci ve smlouvách měli, že přednostně budou zdělávat kalamity, ale dostaly výpověď. Tímto začíná likvidace lesů, ještě jsem si vspoměl, když ochranář u LČR na gen. ředitelství napsal, cituji. Kurovec, který se vyvine ve spadanym dřevě se přerojí spět do těchto stromů a zahyne..... Dobrý, že. Tak tohle jsme se ve škole neučily. Nyní Opavsko. když jsme zde byli na výpomoci, nesmělo se do kůrovce, jen se zdělávali souše, ani nesměl mít zelené větve. Tak takto se množí brouk, na jaře 100 stromů a na podzim již tisíce. Další rok spadla kalamita u nás, firma dostala výpověď, dodnes se z toho nevspamatovala, nejsem ani u nich, všechny nás hned vyhodili. Brouk se opravdu rozjel, na nový rok jsem se vrátil již jen na živnoták, ale zde jsme šli do zelenýho. Trvalo to dva roky ale zastavilo se to. Tam kde se povedlo kůrovce zastavit dostali správci u LČR výpověˇ, bylo jich tehdy asi pět. Ovšem správce na Opavsku dožil spokojeně do důchodu. Nyní ovšem po Moravě se dál šířil brouk až na moravskou vysočinu. Třebíčsko a další. Myslel jsem si , že to k nám nedojde, že se stát probere a začne se řídit svými zákony, omyl. DOŠLO TO K NÁM. My nemohli dřevo prodat, objevili se různí překupníci a ti prodávali. Byl to obrovský kšeft a schudnutí místních obyvatel, ti to teprve poznají, až nebudou mít prkno, topení... Nyní se dostanu k té vodě. V r 2018 se naplnily prameny, voda vyrazila i v místech , kde předtim nebyla. Jenže jsme dokáceli poslední lesy a voda je pryč, kde asi?
Trochu jinam, vrty studní to je obrovský průšvih a dojde k tomu co v Krkonoších, voda zmizí v podzemí, zvěř se k ničemu nedostane, říkám tam co není les je vody tak čtvrtina, mám strach o vnoučata kam to tito přivedou. Myslím, že vědci by se měli vykašlat na to co chtějí lobisti přez stát a říci pravdu, ano jsou placeni státem. Tak ale za téhle situace jen škodí.
A kde jsou letadla a dalšínepořádek co je vypouštěn do kosmu?
Jarka O.
12.12.2022 09:11 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKKarel Zvářal
12.12.2022 09:34 Reaguje na Jarka O.Oheň je nutno hasit včas, jak to chytne grády, zbývá jen kontrolovat dohoření. Prostě ne vše staré patří do šrotu, ten systém hajných a místních zaměstnanců byl k nezaplacení. Byla chyba to rušit, a silně pochybuji, že bude vůle a chuť to vracet zpátky. Dnes je vše na průmyslové bázi, nějaká troškařina se moc nepěstuje. Ale v tom vidím cestu k nápravě. Prostě není nad místní znalce. Něco lze přečíst z dronů, ale stejně tak je důležitý rychlý zásah. Dnes nemáme ani kyselé deště, ani popílek, přesto jsou rekordní vytěžené plochy... Proto doufám, že nový pan ředitel se poučí z chyb minulosti a přeji mu jen samé úspěchy. Lesu zdar!
Jarka O.
12.12.2022 09:41 Reaguje na Karel ZvářalFRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 12:29Další je zajímavé, že změna klimatu se týká ČR, Rakousko a Německo smrk mají, min. újma. A to jsme jim sem navozili brouka....... miliony....
Radim Polášek
10.12.2022 09:23Vladimir Mertan
11.12.2022 21:25No jedle nebo buk, je to vlastně fuk. Ani smrku se neboj, do směsi ho však zapoj. :-)