Jakub Hruška: Nevyžádaná rada státnímu podniku Lesy České republiky: Kácejte, dokud se to dá dobře prodat
8.12.2022
Foto | Jakub Hruška
Pstruh potoční
Foto | Jakub Hruška
A proč mě to tak potěšilo? Protože je to jasná známka další regenerace Jizerek.
Od druhé světové války až do začátku 90. let žádné ryby v tomto potoce nebyly. Byl totiž kyselým deštěm tak okyselen, že tu prostě žádné ryby žít nemohly.
V 80. letech kyselé deště zahubily i smrkový les v povodí, což možná překvapivě přispělo k relativně rychlé regeneraci půd a vod. Ony totiž smrky z ovzduší velmi efektivně vyčesávaly kyselinu sírovou a dusičnou, která vznikla v atmosféře z kouře elektráren plného SO2 a NOX.
Černá Nisa
Foto | Jakub Hruška
Po roce 89 začaly klesat i emise z elektráren, a od začátku 90. let už v potocích mohli žít siveni američtí. Ti totiž snesou (oproti pstruhům či střevlím) mnohem kyselejší vodu. Pstruhům se nedařilo.
Až v poslední době už je voda "dost málo kyselá", aby v ní mohli žít (a množit se) i potočáci. Ale i dnes při vysokých průtocích, třeba po bouřce či jarním tání, klesá pH mezi 4,3-4,4. To je fakt dost kyselé, ale ryby mohou sjet po proudu a "schovat" se v nedaleké přehradě, kde je voda lepší, a hlavně je jí tam hodně, takže kyselá epizoda ji celou neokyselí.
Tak to je dobrá zpráva. Ta horší je, že celý vršek Jizerek směřuje k dalšímu průšvihu.
Smrkové supermonokultury (jinak to nazvat nejde), vysazené v 80.-90. letech 20. století, dnes, kdy vzduch je oproti nedávné minulosti opravdu velmi čistý, rostou jako blázen, poháněny depozicí dusíku z atmosféry a delší vegetační sezónou.
A současně díky klimatické změně a zvětšenému odparu znatelně ubývá dostupné vody v půdách i potocích. Za posledních 10 let skoro o 50 % vůči devadesátkám. A otepluje se.
Tohle jednou sežere kůrovec.
Foto | Jakub Hruška
Ty monokutury prostě sežere kůrovec. A dávám jim tak maximálně 20 let.
Nevyžádaná rada státnímu podniku Lesy České republiky zní: Kácejte, dokud se to dá dobře prodat. A sázejte buky a jedle. A neváhejte ani minutu!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Ministerstvo podpoří sdružování vlastníků malých lesů do speciálních lesních spolků
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesích
Další články autora |
Jakub Hruška: Dnes to jsou dva roky, kdy vzplanul požár v NP České Švýcarsko
Jakub Hruška: Regenerace lesa po požáru je v NP České Švýcarsko přímo dechberoucí
Jakub Hruška: Řepka. Jaké jsou její klady a jaké jsou její zápory?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Karel Zvářal
8.12.2022 09:01Až uschnout ty smrky - a já věřím, že tomu tak nebude - zmizí i ikoničtí potočáci. Smrk tahá vodu z povrchové vrstvy, takže zbývá dost i na prameny potoků. A ano, pestřejší složení dřevin našim lesům jen a jen prospěje.
Odpovědět
JH
Jakub Hruška
8.12.2022 10:22 Reaguje na Karel ZvářalBa ne, ti nezmizí, porotže les naopak vody v potocích ubírá. Ne moc, ale třeba v létě je to dobře vidět. Protože stromy spotřebují spoustu vody na vlastní chlazení a metabolismus.
Odpovědět
Pe
Petr
8.12.2022 10:42 Reaguje na Jakub HruškaTakže proto po odlesnění dochází k vyschnutí krajiny a změně místního klimatu?
Odpovědět
Pe
Petr
8.12.2022 11:11 Reaguje na PetrLes není jen prostý spotřebitel, který pije vodu. Je to velice složité a komplexní "zařízení" ve kterém dochází k mnoha navzájem propleteným a provázaným jevům a procesům, které nelze oddělovat a brát samostatně (ovšem lze je ignorovat, jako to lidé dělají), a jako celek má hlavní vliv na vyšší celek - krajinu, klima.
Celková vodní bilance lesa je za běžných podmínek silně pozitivní - zadrží víc vody, než momentálně spotřebuje, což si může každý ověřit jednoduše sám vycházkou do lesa - čím rozlehlejší a hustší les, tím víc vody v něm bude, a naopak. Kdyby to tak nebylo, lesy by neexistovaly.
Samozřejmě pokud se něco nějak změní a vody do krajiny naprší pod určitou mez, nebo až po určité době, tak i tam voda postupně dojde, les ji neudrží věčně, to je jasné a zcela logické. Ovšem kdyby tam ten les nebyl, došla by mnohem, mnohem dřív.
Zde na Ekolistu je mnoho názorných ukázek co se s krajinou a klimatem stane, když lidé začnou odlesňovat - třeba v Africe, nebo Jižní Americe.
Odpovědět
Celková vodní bilance lesa je za běžných podmínek silně pozitivní - zadrží víc vody, než momentálně spotřebuje, což si může každý ověřit jednoduše sám vycházkou do lesa - čím rozlehlejší a hustší les, tím víc vody v něm bude, a naopak. Kdyby to tak nebylo, lesy by neexistovaly.
Samozřejmě pokud se něco nějak změní a vody do krajiny naprší pod určitou mez, nebo až po určité době, tak i tam voda postupně dojde, les ji neudrží věčně, to je jasné a zcela logické. Ovšem kdyby tam ten les nebyl, došla by mnohem, mnohem dřív.
Zde na Ekolistu je mnoho názorných ukázek co se s krajinou a klimatem stane, když lidé začnou odlesňovat - třeba v Africe, nebo Jižní Americe.
JS
Jiří Svoboda
8.12.2022 12:02 Reaguje na PetrVám se zjevně stačí projít lesem a hned víte, jak to tam s vodou funguje.
Ale správně píšete, že "vody do krajiny naprší pod určitou mez, nebo až po určité době, tak i tam voda postupně dojde, les ji neudrží věčně,..."
Právě rychlá změna klimatu může rychle změnit řídící proudění a nastane několikaletá vlna sucha (to se nám stalo nedávno). Pak si les vycucne veškerou dostupnou spodní vodu a (i za přispění kůrovce) uschne.
Když někde málo prší, les, který hodně odpařuje, se prostě neudrží. Kde dosti prší, les se rychle obnoví. Tam strach nemám.
Odpovědět
Ale správně píšete, že "vody do krajiny naprší pod určitou mez, nebo až po určité době, tak i tam voda postupně dojde, les ji neudrží věčně,..."
Právě rychlá změna klimatu může rychle změnit řídící proudění a nastane několikaletá vlna sucha (to se nám stalo nedávno). Pak si les vycucne veškerou dostupnou spodní vodu a (i za přispění kůrovce) uschne.
Když někde málo prší, les, který hodně odpařuje, se prostě neudrží. Kde dosti prší, les se rychle obnoví. Tam strach nemám.
Pe
Petr
8.12.2022 12:16 Reaguje na Jiří SvobodaV takovém klimatu je na tom krajina bez lesa ještě mnohem hůř. Ta vyprahne a uschne jako první, se všemi důsledky pro život a okolí, a pak už zbývá se jen modlit, aby rozpálený a suchý vzduch nad krajinou přece jen prorazil nějaký mrak od moře a zapršelo.
Jen jestli jsme si tu současnou rychlou změnu klimatu nezpůsobili sami právě tím neustálým odlesňováním a vysušováním krajiny. Vše má svoje meze a my jsme je zřejmě překročili.
Odpovědět
Jen jestli jsme si tu současnou rychlou změnu klimatu nezpůsobili sami právě tím neustálým odlesňováním a vysušováním krajiny. Vše má svoje meze a my jsme je zřejmě překročili.
JS
Jiří Svoboda
9.12.2022 16:46 Reaguje na PetrMyslím, že před pár sty let bylo lesa méně než teď. V tom ten klimatický pes není zakopán.
A co kdybyste se pokusil pochopit skleníkový jev a vliv navyšujícího se CO2 v atmosféře?
Odpovědět
A co kdybyste se pokusil pochopit skleníkový jev a vliv navyšujícího se CO2 v atmosféře?
RP
Radim Polášek
10.12.2022 09:27 Reaguje na Jiří SvobodaPřímo lesa bylo možná méně, ale krajina jako celek byla mnohem víc zelená. Bylo mnohem víc pastvin, luk a i na produkčních polích mohla až polovina zelené hmoty být z plevelů, tudíž pole byly mnohem zelenější než jsou dnešní pole. Kde zelená hmota z plevelů je tak maximálně snad procento, prakticky všechna zelená hmota na poli je dnes z kulturních plodin. A tak dnešní pole , na rozdíl od dřívějšího, je po nezanedbatelnou část roku úplně holé.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.12.2022 18:46 Reaguje na Radim PolášekA tím si tedy vysvětlujete tu současnou drasticky rychlou změnu globální teploty?
V čem se z hlediska globálního klimatu liší holé pole od dejme tomu louky? Albedo prakticky stejné a u odparu je taky skoro jedno, zda se voda odpařuje přímo z hlíny nebo je vysávána kořeny trávy a odpařována z jejich listů.
Odpovědět
V čem se z hlediska globálního klimatu liší holé pole od dejme tomu louky? Albedo prakticky stejné a u odparu je taky skoro jedno, zda se voda odpařuje přímo z hlíny nebo je vysávána kořeny trávy a odpařována z jejich listů.
SV
SV
Slavomil Vinkler
8.12.2022 21:04 Reaguje na Jakub HruškaNo smrky spotřebují na růst a výpar asi o 200mm vody více než listnáče. To hodí řádově z 2- 10 km2 tak 1l/sekundu odtoku do vodoteče navíc.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.12.2022 21:19 Reaguje na Slavomil VinklerProto roste přirozeně ve vyšších polohách, mezi něž Jizerky patří. Správnou prořezávkou se dá mnohé zachránit.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
8.12.2022 12:07Pane Hruško, divné rady dáváte!
Ať ty již vysazené smrky dožijí, jak dlouho to dokáží, vytěží se a les se obnoví podle nejnovějších poznatků.
Odpovědět
Ať ty již vysazené smrky dožijí, jak dlouho to dokáží, vytěží se a les se obnoví podle nejnovějších poznatků.
JŘ
Jaroslav Řezáč
8.12.2022 18:37 Reaguje na Jiří SvobodaJedlovo-Bukový les je pro Jizerské hory domácí, tedy tradiční. Smrková monokultura není stabilní les. Lesáci těží především v podhůří a snaží se často o přirozenou obnovu s dodatkem Jedlí ale ty jedle nejsou zrovna masivní výsadbou. Jestliže nemají vznikat rozsáhlé plantáže, tedy rychlého zbavování se smrků a zase sázení jiných " stejnoletých" sazenic by bylo opakovanou chybou. Zkrátka obnova má své zákonitosti a čas.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 09:33 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSouhlasím s Vámi. Když se u nás hospodařilo ještě normálně a ne kalamitně, díky LČR a vlastně státu, tak jsem se snažil dostat do porostu jak jedli tak buk. U nás bylo silné přirizené zmlazení SMale , pokud to šlo tak jsme nějaký prostor našli, stáli zde staré jedle ty jsem chránil a byl pod nimi i nálet a pod ochranou smrku, tedy náletového rostli. Jenže přišli kalamity, překážel jsem a chopili se toho prodávající firmy z OLH, který v lese nebyl, dodnes nezná hranice. Byl zde porost na stráni asi tak pět až deset ha., kde byla jedle, modřín, buk, borovice. Tato firma se pustila nejdříve do modřínu, na jaře byli dobré ceny, borovici, jedli a buk zapojený bývá dost nestabilní, tak se to dotěžilo. Onen OLH je i jmenovaný státem, tak soukromníkům nařizuje oplocenky, vše vykácejte, modřín a borovice stejně spadno i když jsou zapojené, staví se drátěné oplocenky, ve všech najdete utrápenou zvěř hlavně srnčí. hyne dlouho, ochrana přírody tohle nevidí. Zastavěné cesty, které tu jsou min. 80 let. To doufám v Krkonoších neudělaji. Trochu jsem odbočil, ale v součastnosti to vše souvisí. jen to chce vidět málo lidí. Začíná dokonce doba zákazu vstupu. to je moje sem nepolezeš tak to oplotí i les, který je starý. Toho jsem se dožít nechtěl. Divím se, že lesníkům je to jedno, les bylo poslání a nyní, spoušť.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
9.12.2022 16:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNemám nic proti jedlo-bukovému lesu. Ale ať se tam založí, až ty smrky začnou usychat a budou pokáceny a zpracovány na řezivo!
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
10.12.2022 06:43 Reaguje na Jiří SvobodaSouhlasim, jenže tento smrk tam bude dalších min. 50let a to tito nebudou chtít, pak ovšem stačí to co dělá LČR a radši se nezmíním, tím totiž zaručeně dostanou brouka i do lesa, který by to přežil.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.12.2022 18:50 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKMohl byste to, prosím, napsat srozumitelně?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.12.2022 09:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNad 500 m nadmořské výšky je většinou už dostatek vlhkosti nutných pro růst kvalitních smrkových lesů. Takže jestli tam dát jedlobukový les nebo smrkový les závisí čistě na ekonomickém hledisku. Mimo snad k jihu obrácené hodně suché svahy, kdek by smrky prosperovaly hůř.
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.12.2022 19:09 Reaguje na Jiří Svoboda1+. Moc správně jste to napsal. Vypadá to na zlý úmysl. Jak se dá vysvětlit rada typu Všechno popílit? Je smutné číst o úděsu pána akademika z toho, že smrku se v Jizerkách díky teplejšímu počasí daří a roste rychleji. Proto jiná nevyžádaná rada lesákům by byla, ať se nenechají zmást pseudovědeckým strašením a věštěním, pestují, co chcou, pořídí si vlastní pily a dělníky, hlavně neprodávejí dřevo nastojato Němcům, Holanďanům, IKEI a podobným, a jestli ano, tak za hodně draho. Poptávka totiž je, po konci dovozu z Východu. PS: fotky lesa jsou moc hezké, ale ten popisek pod poslední fotkou tam nepatří, si myslim.
Odpovědět
Karel Zvářal
8.12.2022 19:33 Reaguje na Jarka O.1* Kecejte do všeho aneb čím méně bude smrčin/lesa, tím více vody bude v potocích... Tesat do kamene a navrhnout na Nobelovku, pardon, na Ropáka-)
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 09:54 Reaguje na Karel ZvářalŘekl jste to moc dobře, oni ti vědci, by měli vyrazit občas do terénu a koukat. Já se vždy ptal těch starších co něco zažili... Dík.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 09:52 Reaguje na Jarka O.Děkuji, že jste to napsal. Ano i s tou fotkou. Tento člověk nemůže snad mít titul a nebo si dělá srandu. Voda opravdu zmizí po odkácení. Les s ní hospodaří a funguje jako houba, jak mě učil pan profesr v písku a ten říkal, les umí vodu vyčesat, ano z mlhy přijmout. A trochu odbočim, byl jsem ve voj. prost. Libavá, stěžovali si, že v některých místech je více kůrovce, dostal jsem se na stanoviště, kde byl SM pryč, jenže zničily i zmlazení BK, já si stoupl pod nádhernou jedli, byla mlha, já měl během malé chvíle plnou sedací hůl vody, promočenej, stačilo poodstoupit a nic, jenže jsem byl vidět. Pak jsem se šel podívat na buk, zde tolik nepršelo ze stromu, ano tohle umí perfektně smrk a jedle. Po odkácení min, 20 let les nefunguje a voda se rychle odpaří, po prořezávkách LČR je to jako by tu les nebyl. Jak jsem již napsal dokud u jedné obce byl les, tak přez cestu tekl poto, že se nedal přejet, po odkácení je tu bahno a strácí se zde dolu již ani neodteče. Nevím , ale na to rozhlížet se nepotřebuji ....
Odpovědět
JO
Jarka O.
9.12.2022 15:39 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKPan akademik se kdysi v jedné diskuzi ptal, kde prý kolem D1 mezi Prahou a Brnem vidím kůrovcové holiny. Tak jsem pochopila, že krajinu nezná. Tohle sepsal vědec a ne na Apríla, smutné ... Pamatuji si na devadesátky, kdy se o zalesnění Jizerek nadšeně psalo. Dnes to má být špatně podle tohohle autora. Proč nebyl v potocích Jizerek pstruh po válce, nám bohužel neobjasnil. Nashledanou.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
10.12.2022 06:51 Reaguje na Jarka O.Víte u nás byla pstruhová říčka teče do Sázavy, zde bylo pstruhů, přecházel jsem jí každý den po dvou kulatinkách a vždy jsem se zastavil a pozoroval hemžení, stín musel směřovat samozřejmě ven. Byla to krása, nádražáci zde v 80letech pozorovaly vydry a ryby tu byly hojně. Přišla devadesátá léta, přišli rybáři s elektrikou a vychytali to zde. Přišla ochrana přírody a přidali vydry. Přišla chemie z polí a pstruhový potok není! Tak tohle nikdo nevidí. Ale, že je někde zdravý les tak se na to poukazuje jako na něco škodlivého. Ten člověk neví o čem mluví, je mi ho líto. Šel studovat, že něčemu věří, já to tak tedy měl, než mi tato doba vzala iluze, ale on se o ně připravuje sám a doufám až se dostane na vysočinu k Třebíči bude jásat, že tu les není. Zde bude spokojen!
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.12.2022 23:06 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKJestli on autor nevystudoval spíše zemědělku, protože i jeho výlety do chemie v jeho článcích jsou zajímavé čtení. Pán také ovlivňoval vyšetřování úhynu ryb v Bečvě, kde dodnes neproběhl soud, (viz i zde je výběr článků), a tuším je členem nějakých správních rad organizací starajících se o zemědělskou politiku. To je dost aktivit, které mají vliv na náš život ... mně je spíš líto nás, lesů a práva než těchto lidí, jen tak na okraj.
Pstroužky v potocích Vysočiny znám z 80. let také, obecně uživí ty potůčky málo ryb. Možná i k namnožení pstruhů pomohly ty vyšší teploty vzduchu, kdo ví.
Jinak - článek k zamyšlení je. Lesy hodně nahusto a dnes, podle článku rychleji rostoucí, by k úbytku vody vést mohly, když byla navíc trochu sušší perioda, a nebylo možné z mraků vodu vyčesávat. Co si o tom myslíte? Smrky na fotkách nejsou nahuštěné. Horší však byla 1. ilustrační fotka v nedávném článku o finské tajze, jestli jste se na ni díval. Smrky asi jen metr od sebe a les opravdu černý. Tak nahusto teď pěstují smrky i LČR? Nevím, jak to jde jinde, a z Vysočiny znám rozvolněnější lesy. Hustší lesy by půda a klima Vysočiny asi nezvládly. Takové porosty jak na fotce v článku o Finsku mi připadají jako pěstování jen pro zisk, které nehledí na přírodní podmínky a úživnost. Ale v hustých smíšených lesích by to bylo asi stejně špatné, nechci kritizovat smrky, pouze se divím tomu hospodaření. Mohla by pomoct probírka, jak psal třeba p. Zvářal? Vykácení hned všech smrků, jak chce p. Hruşka, je mimo. Nebo jsem úplně vedle? Tak, dost otázek :-)
Odpovědět
Pstroužky v potocích Vysočiny znám z 80. let také, obecně uživí ty potůčky málo ryb. Možná i k namnožení pstruhů pomohly ty vyšší teploty vzduchu, kdo ví.
Jinak - článek k zamyšlení je. Lesy hodně nahusto a dnes, podle článku rychleji rostoucí, by k úbytku vody vést mohly, když byla navíc trochu sušší perioda, a nebylo možné z mraků vodu vyčesávat. Co si o tom myslíte? Smrky na fotkách nejsou nahuštěné. Horší však byla 1. ilustrační fotka v nedávném článku o finské tajze, jestli jste se na ni díval. Smrky asi jen metr od sebe a les opravdu černý. Tak nahusto teď pěstují smrky i LČR? Nevím, jak to jde jinde, a z Vysočiny znám rozvolněnější lesy. Hustší lesy by půda a klima Vysočiny asi nezvládly. Takové porosty jak na fotce v článku o Finsku mi připadají jako pěstování jen pro zisk, které nehledí na přírodní podmínky a úživnost. Ale v hustých smíšených lesích by to bylo asi stejně špatné, nechci kritizovat smrky, pouze se divím tomu hospodaření. Mohla by pomoct probírka, jak psal třeba p. Zvářal? Vykácení hned všech smrků, jak chce p. Hruşka, je mimo. Nebo jsem úplně vedle? Tak, dost otázek :-)
Karel Zvářal
11.12.2022 11:45 Reaguje na Jarka O.Zahlíd jsem své jméno, tak to jen lehce doplním. Kdyby to bylo špatně, určitě by se již jiráskové ozvali:-) Probírku nepovažuji v tomto případě za top řešení. Tu bych poněkud rozšířil, a to tak, že do vytvořených (oplocených) kotlíků podsazoval buky, jedle a jeřáby, jakožto zárodky budoucího pestrého a odolného lesa. Totéž bych rád viděl i jinde (NPŠ, NP ČŠ). Spoléhat se v tomto na "přírodní mechanismy" považuji nedostatečné, přímo tupé řešení. To může razit snad jen měšťák od kompu, ale člověk znalý ekologie ví, že co svou činností pokazil, musí také napravit. Jinak je to hra s ohněm, resp. malým broučkem velkého významu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
11.12.2022 18:57 Reaguje na Karel ZvářalTj. pomalu přecházet na koncept Dauerwaldu. Druhová a věková různost, co 10 let těžit zralé stromy.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.12.2022 19:33 Reaguje na Jiří SvobodaOpakovaně jsem deklaroval, že dávám přednost konceptu CHKO, než nechat stejnověkou monokulturu svému osudu. Těžit dle potřeb, včetně včasných zásahů po polomech, výskytu drtinek a pod. V lese by měly být i loučky a louky, kvůli výskytu druhů vyžadujích rozmanité prostředí (okrajový efekt).
Jako chodit do PRÁCE a pozorovat přírodní procesy... znáte lepší chucpe?-)
Odpovědět
Jako chodit do PRÁCE a pozorovat přírodní procesy... znáte lepší chucpe?-)
JO
Jarka O.
12.12.2022 09:22 Reaguje na Karel ZvářalAno, hospodářské lesy jsou citlivé a potřebují člověka, vč. na ochranu proti broučkům. K té odolnosti lesu prospěje vápnění půdy, např. dolomitem. To je desítky let staré opatření. Na Vysočině třeba vápník a hořčík chybí a musí se do půdy dodávat, Jizerky mají také kyselé podloží. To bude asi lepší opatření než vykácení smrků. Píšete o jeřábu, ten z lesa moc neznám. Protože jste tu psal článek o městské zeleni, tak pěkný je tento jeřáb, rozšířený na severu. https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeřáb_prostřední
Ale ani tam jsem ho neviděla jako příměs v lesích, možná někde na okrajích nebo v lesoparcích... V alejích je oblíbený.
Odpovědět
Ale ani tam jsem ho neviděla jako příměs v lesích, možná někde na okrajích nebo v lesoparcích... V alejích je oblíbený.
Karel Zvářal
12.12.2022 09:41 Reaguje na Jarka O.Ten jeřáb je tam pro podporu diverzity, jeho cílové stromy přerostou. To vápnění považuji za čin zoufalství, kdy už jsme vyčerpali všechny možnosti. Já sázím na včasné zásahy a přiměřenou hustotu porostů. Tak jako asi nikdo nerad vidí ty smradlavé vany s vodním prasetem, je třeba přehodnotit možnosti dnešní krajiny, těžce zkoušené suchem. Prostě smířit se s tím, že někdy méně znamená více.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2022 09:50 Reaguje na Karel ZvářalMyslíte, že vápnění je čin zoufalství? To bych neřekla. Mám ho za včasný zásah a prevenci, tak se používá ve Svédsku. Ale neberu Vám názor.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.12.2022 10:07 Reaguje na Jarka O.Zřejmě znáte citát "Přiměřeně!, přiměřeně!". Nejsem zastáncem intenzity tam, kde to není nezbytně nutné. Co tam roste PŘIROZENĚ, to by tam mělo být udržováno, necpát tam ty smrčky nasilu. Sekvoje se také nevápní, brazilský prales jakbysmet... Přírodě blízký les - asi znáte, ne?-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2022 10:11 Reaguje na Karel Zvářal:-)Jistě - "Přiměřeně!, přiměřeně!" Ale to zrovna bylo z filmu, který práci nezatracoval;-)
Odpovědět
Karel Zvářal
12.12.2022 10:16 Reaguje na Jarka O.Ta největší práce je trefit se do místních podmínek. Držet se jednotného mustru (normy) vede k nereálným cílům za cenu zvyšování nákladů.
Odpovědět
RP
HH
Honza Honza
8.12.2022 13:37Proto je důležité, aby i lesníci (podobně jako zemědělci) se zaměřili na zavodnění krajiny. Zadržovali vodu, v prameništích potůčků dělali zábrany (ze dřeva), udržovali zamokřenou půdu a zřizovali i močály na úkor produkčního lesa. I organická hmota zadržuje vodu, i zastínění stromy a keři je prospěšné. Některé stromy rostou lépe na zamokřené půdě, některé půdu více vysušují. Když bude pestrý les, je pravděp., že voda v krajině se udrží.
Odpovědět
os
orb slavík
8.12.2022 17:37 Reaguje na Honza HonzaMáte pravdu, u lesáků vidím dosti dobrý posun, např. přecházení do smíšených, různověkých porostů, i z auta je vidět mraky oplocenek s různými dřevinami, snížení velikosti holin a přechod na přirozené zmlazení.
Na polích se mi zdá, že je vše při starém- ohromné lány, těžká technika.
Pokud však budou dlouhá, horká, suchá léta, tak nás Pánbůh potěš.
Odpovědět
Na polích se mi zdá, že je vše při starém- ohromné lány, těžká technika.
Pokud však budou dlouhá, horká, suchá léta, tak nás Pánbůh potěš.
BM
Břetislav Machaček
8.12.2022 18:14Budiž v minulosti smrky vyčesávaly z mraků kyselou vodu, která už po
odsíření v mracích není. Co bude tu vodu z mraků vyčesávat po likvidaci
smrků? Těch pár jedlí a v zimě holé větve listnáčů? I ten sníh pod těmi
listnáči za slunečného dne taje dříve, než pod smrky, které stíní a tání
se rozloží do více dnů. V listnatém lese postupuje tání sněhu doslova
v očích a půda, potoky a řeky to nestíhají. Nechci být škarohlíd, ale
jarní povodně mohou být brzo problémem č. 1. i s erozí půdy, protože co
je rychlé, tak vymílá půdu více, než když ta voda teče postupně a nebo
zasakuje kolem kmenů stromů. Kdo z vás chodil jarním smrkovým lesem, tak
viděl, že kolem teplejšího kmene je roztátý sníh i půda, voda tam pomalu
zasakuje a v okolí je třeba ještě sněhu metr. V neolistěném listnatém
lese slunce svítí na celou plochu a sníh rychle odtává. Zkuste jít od PC
ven a kouknout se na ten rozdíl a zamyslete se, jaké to bude mít dopady
na rychlost tání, zásak a odtok. Nezapomeňme tak ani na ty smrky a jejich
přínos pro zasakování vody a vyčesávání vody z mraků!
ntou už
Odpovědět
odsíření v mracích není. Co bude tu vodu z mraků vyčesávat po likvidaci
smrků? Těch pár jedlí a v zimě holé větve listnáčů? I ten sníh pod těmi
listnáči za slunečného dne taje dříve, než pod smrky, které stíní a tání
se rozloží do více dnů. V listnatém lese postupuje tání sněhu doslova
v očích a půda, potoky a řeky to nestíhají. Nechci být škarohlíd, ale
jarní povodně mohou být brzo problémem č. 1. i s erozí půdy, protože co
je rychlé, tak vymílá půdu více, než když ta voda teče postupně a nebo
zasakuje kolem kmenů stromů. Kdo z vás chodil jarním smrkovým lesem, tak
viděl, že kolem teplejšího kmene je roztátý sníh i půda, voda tam pomalu
zasakuje a v okolí je třeba ještě sněhu metr. V neolistěném listnatém
lese slunce svítí na celou plochu a sníh rychle odtává. Zkuste jít od PC
ven a kouknout se na ten rozdíl a zamyslete se, jaké to bude mít dopady
na rychlost tání, zásak a odtok. Nezapomeňme tak ani na ty smrky a jejich
přínos pro zasakování vody a vyčesávání vody z mraků!
ntou už
RP
Radim Polášek
10.12.2022 09:36 Reaguje na Břetislav MachačekTaky bych řekl. 1**
Navíc v nadmořské výšce nad cca 500 metrů vůbec není důvod nesázet smrky, je tam už pro ně obvykle dostatek chladno a dostatek vlhkosti.
Problémem pro smrk jsou lesní parcely pod takových 400 - 300 metrů. Kde se musí velmi pečlivě posuzovat místní mikroklima množství dostupné vody.
Odpovědět
Navíc v nadmořské výšce nad cca 500 metrů vůbec není důvod nesázet smrky, je tam už pro ně obvykle dostatek chladno a dostatek vlhkosti.
Problémem pro smrk jsou lesní parcely pod takových 400 - 300 metrů. Kde se musí velmi pečlivě posuzovat místní mikroklima množství dostupné vody.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 09:19Přečetl jsem si článek a některé komentáře a žasnu.
Zanu příkladem. Jsem z Vysočiny. Od osmdesátých let jsem v lese. Když jsem začínal, dělal u nás jeden pán ze Západních Čech. Zažl kalamitu, která tam byla, říkal spadl strom a domu jsme chodily jako kominíci, tolik sazí a uhelného prachu se zvedlo a to byl tem důvod, kdy les umíral, ale i listnáče. Tento nepořádek pocházel z Německa, jelikož západní vítr převažuje bylo to u nás. V 80 letech jsme jezdili na Krkonoše vypomáhat, zde se podařilo včas vše zažehnat, onen prach byl ovšem z Polska, cementárny hned u hranic udělali své a Poláci na svojí straně nechávali brouka množit.
A nyní na ten Váš nesmysl, nemusim mít deset titulů abych to viděl. Jak je dlouho co se Krkonošské vesnice a města šprajcovali proti otevření dolú v Polsku, psali tehdy o obrovskym ubytku vody, ano vodu stáhli ony vykopané díry a zničily se prameny. Za další píšete jako by dnes jsme vykáceli ony smrky a zítra tam budou buky a jedle 30 leté, taktak to opravdu nefungujr, ovšem člověk z města to vidí jinak. Ještě jsem zapoměl, když jsme dělali u Mumlavy tak zde pstruzi byli. Jezdil jsem jako kluk k tetě do Hraničný u Janova a zde jsem pstruhy pozoroval a potok tekl přez lesy.
A nyní ke kůrovci a vodě po odtěžení. Kůrovce vytvořili LČR naprosto buď ůmyslně a nebo prostě nevěděli jak se to dělá. Začalo to na Opavsku, po kalamitách, které se nezdělávaly a vymlouvali se všichni na výběrové řízení. Tak proč firmy, které zde byli dostali výpověď a pak se dělalo výběrové řízení? To je první divné, přeci ve smlouvách měli, že přednostně budou zdělávat kalamity, ale dostaly výpověď. Tímto začíná likvidace lesů, ještě jsem si vspoměl, když ochranář u LČR na gen. ředitelství napsal, cituji. Kurovec, který se vyvine ve spadanym dřevě se přerojí spět do těchto stromů a zahyne..... Dobrý, že. Tak tohle jsme se ve škole neučily. Nyní Opavsko. když jsme zde byli na výpomoci, nesmělo se do kůrovce, jen se zdělávali souše, ani nesměl mít zelené větve. Tak takto se množí brouk, na jaře 100 stromů a na podzim již tisíce. Další rok spadla kalamita u nás, firma dostala výpověď, dodnes se z toho nevspamatovala, nejsem ani u nich, všechny nás hned vyhodili. Brouk se opravdu rozjel, na nový rok jsem se vrátil již jen na živnoták, ale zde jsme šli do zelenýho. Trvalo to dva roky ale zastavilo se to. Tam kde se povedlo kůrovce zastavit dostali správci u LČR výpověˇ, bylo jich tehdy asi pět. Ovšem správce na Opavsku dožil spokojeně do důchodu. Nyní ovšem po Moravě se dál šířil brouk až na moravskou vysočinu. Třebíčsko a další. Myslel jsem si , že to k nám nedojde, že se stát probere a začne se řídit svými zákony, omyl. DOŠLO TO K NÁM. My nemohli dřevo prodat, objevili se různí překupníci a ti prodávali. Byl to obrovský kšeft a schudnutí místních obyvatel, ti to teprve poznají, až nebudou mít prkno, topení... Nyní se dostanu k té vodě. V r 2018 se naplnily prameny, voda vyrazila i v místech , kde předtim nebyla. Jenže jsme dokáceli poslední lesy a voda je pryč, kde asi?
Trochu jinam, vrty studní to je obrovský průšvih a dojde k tomu co v Krkonoších, voda zmizí v podzemí, zvěř se k ničemu nedostane, říkám tam co není les je vody tak čtvrtina, mám strach o vnoučata kam to tito přivedou. Myslím, že vědci by se měli vykašlat na to co chtějí lobisti přez stát a říci pravdu, ano jsou placeni státem. Tak ale za téhle situace jen škodí.
A kde jsou letadla a dalšínepořádek co je vypouštěn do kosmu?
Odpovědět
Zanu příkladem. Jsem z Vysočiny. Od osmdesátých let jsem v lese. Když jsem začínal, dělal u nás jeden pán ze Západních Čech. Zažl kalamitu, která tam byla, říkal spadl strom a domu jsme chodily jako kominíci, tolik sazí a uhelného prachu se zvedlo a to byl tem důvod, kdy les umíral, ale i listnáče. Tento nepořádek pocházel z Německa, jelikož západní vítr převažuje bylo to u nás. V 80 letech jsme jezdili na Krkonoše vypomáhat, zde se podařilo včas vše zažehnat, onen prach byl ovšem z Polska, cementárny hned u hranic udělali své a Poláci na svojí straně nechávali brouka množit.
A nyní na ten Váš nesmysl, nemusim mít deset titulů abych to viděl. Jak je dlouho co se Krkonošské vesnice a města šprajcovali proti otevření dolú v Polsku, psali tehdy o obrovskym ubytku vody, ano vodu stáhli ony vykopané díry a zničily se prameny. Za další píšete jako by dnes jsme vykáceli ony smrky a zítra tam budou buky a jedle 30 leté, taktak to opravdu nefungujr, ovšem člověk z města to vidí jinak. Ještě jsem zapoměl, když jsme dělali u Mumlavy tak zde pstruzi byli. Jezdil jsem jako kluk k tetě do Hraničný u Janova a zde jsem pstruhy pozoroval a potok tekl přez lesy.
A nyní ke kůrovci a vodě po odtěžení. Kůrovce vytvořili LČR naprosto buď ůmyslně a nebo prostě nevěděli jak se to dělá. Začalo to na Opavsku, po kalamitách, které se nezdělávaly a vymlouvali se všichni na výběrové řízení. Tak proč firmy, které zde byli dostali výpověď a pak se dělalo výběrové řízení? To je první divné, přeci ve smlouvách měli, že přednostně budou zdělávat kalamity, ale dostaly výpověď. Tímto začíná likvidace lesů, ještě jsem si vspoměl, když ochranář u LČR na gen. ředitelství napsal, cituji. Kurovec, který se vyvine ve spadanym dřevě se přerojí spět do těchto stromů a zahyne..... Dobrý, že. Tak tohle jsme se ve škole neučily. Nyní Opavsko. když jsme zde byli na výpomoci, nesmělo se do kůrovce, jen se zdělávali souše, ani nesměl mít zelené větve. Tak takto se množí brouk, na jaře 100 stromů a na podzim již tisíce. Další rok spadla kalamita u nás, firma dostala výpověď, dodnes se z toho nevspamatovala, nejsem ani u nich, všechny nás hned vyhodili. Brouk se opravdu rozjel, na nový rok jsem se vrátil již jen na živnoták, ale zde jsme šli do zelenýho. Trvalo to dva roky ale zastavilo se to. Tam kde se povedlo kůrovce zastavit dostali správci u LČR výpověˇ, bylo jich tehdy asi pět. Ovšem správce na Opavsku dožil spokojeně do důchodu. Nyní ovšem po Moravě se dál šířil brouk až na moravskou vysočinu. Třebíčsko a další. Myslel jsem si , že to k nám nedojde, že se stát probere a začne se řídit svými zákony, omyl. DOŠLO TO K NÁM. My nemohli dřevo prodat, objevili se různí překupníci a ti prodávali. Byl to obrovský kšeft a schudnutí místních obyvatel, ti to teprve poznají, až nebudou mít prkno, topení... Nyní se dostanu k té vodě. V r 2018 se naplnily prameny, voda vyrazila i v místech , kde předtim nebyla. Jenže jsme dokáceli poslední lesy a voda je pryč, kde asi?
Trochu jinam, vrty studní to je obrovský průšvih a dojde k tomu co v Krkonoších, voda zmizí v podzemí, zvěř se k ničemu nedostane, říkám tam co není les je vody tak čtvrtina, mám strach o vnoučata kam to tito přivedou. Myslím, že vědci by se měli vykašlat na to co chtějí lobisti přez stát a říci pravdu, ano jsou placeni státem. Tak ale za téhle situace jen škodí.
A kde jsou letadla a dalšínepořádek co je vypouštěn do kosmu?
JO
Jarka O.
12.12.2022 09:11 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKVrátím se k povídání Vašeho kolegy ze Západních Čech, on měl pravdu. Za jeden důvod oslabení a úhynů lesů se udávají kyselé deště, ale ty samy o sobě nemusí být fatální. Popílek zase znemožňuje stromům jak fotosyntézu, tak dýchání, ony si nemohou vytvořit zásoby energie a hynou při výkyvech podmínek, které by jinak přežily. V kombinaci se suchem je to další důvod zeslábnutí stromů. Píšete o cementárenském popílku, ten by kyselé destě mohl pomoct neutralizovat, podobně jako vápnění lesů. Důvodů úhynu stromů je vždy víc. Mně je líto, že když nejsou v ovzduší průmyslové škodliviny, vymyslí se jako důvod dusík, CO2, teplo a rychlejší růst stromů. Jak píšete Vy, stejným dílem jako přírodní podmínky nebo exhalace mají vliv na vzhled lesů změny v lesnictví.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.12.2022 09:34 Reaguje na Jarka O.Áno, ušetříme litr, ať nás to stojí meloun, že... Ekonomika na prvním místě, nepotřebné seškrtat, potřebné vysoutěžit! To je asi tak, jako kdyby se soutěžila cena záchranné služby... Rozhodují minuty a vteřiny, v lese dny a týdny. Když se to prošvihne, je zaděláno na kalamitu.
Oheň je nutno hasit včas, jak to chytne grády, zbývá jen kontrolovat dohoření. Prostě ne vše staré patří do šrotu, ten systém hajných a místních zaměstnanců byl k nezaplacení. Byla chyba to rušit, a silně pochybuji, že bude vůle a chuť to vracet zpátky. Dnes je vše na průmyslové bázi, nějaká troškařina se moc nepěstuje. Ale v tom vidím cestu k nápravě. Prostě není nad místní znalce. Něco lze přečíst z dronů, ale stejně tak je důležitý rychlý zásah. Dnes nemáme ani kyselé deště, ani popílek, přesto jsou rekordní vytěžené plochy... Proto doufám, že nový pan ředitel se poučí z chyb minulosti a přeji mu jen samé úspěchy. Lesu zdar!
Odpovědět
Oheň je nutno hasit včas, jak to chytne grády, zbývá jen kontrolovat dohoření. Prostě ne vše staré patří do šrotu, ten systém hajných a místních zaměstnanců byl k nezaplacení. Byla chyba to rušit, a silně pochybuji, že bude vůle a chuť to vracet zpátky. Dnes je vše na průmyslové bázi, nějaká troškařina se moc nepěstuje. Ale v tom vidím cestu k nápravě. Prostě není nad místní znalce. Něco lze přečíst z dronů, ale stejně tak je důležitý rychlý zásah. Dnes nemáme ani kyselé deště, ani popílek, přesto jsou rekordní vytěžené plochy... Proto doufám, že nový pan ředitel se poučí z chyb minulosti a přeji mu jen samé úspěchy. Lesu zdar!
JO
Jarka O.
12.12.2022 09:41 Reaguje na Karel ZvářalAno, myslím si to také, že hajní a místní zaměstnanci byli k nezaplacení, a jejich rušení v devadesátkách nebyl pokrok ... uvidíme :-)
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
9.12.2022 12:29Vážený pane Hruško, tento Váš projev mi připomíná překupníky co se chtěli dostat ke dřevu 18 až 22 roce. Vykácejte to dokud je to zelené, kůrovec byl daleko. Přijel harvestor, vršky 20 cm nakácené k sousedum, květen to začínal největší průšvih a bylo to. Do 14 dnů soused les nemá, přijel OLH výhružka na pokutu, firmu doporučil a takto se niili lesy, zbytek BO, MD, BK ,JD a další dřeviny pak ovšem se likvidovali další rok, stejně vám to spadne a je tu poušt. Takto si to asi předtavuje člověk, který o sobě říká, že je ekolog?
Další je zajímavé, že změna klimatu se týká ČR, Rakousko a Německo smrk mají, min. újma. A to jsme jim sem navozili brouka....... miliony....
Odpovědět
Další je zajímavé, že změna klimatu se týká ČR, Rakousko a Německo smrk mají, min. újma. A to jsme jim sem navozili brouka....... miliony....
RP
Radim Polášek
10.12.2022 09:23Tak když se bude ochrana proti kůrovci kácením napadených stromů zase zelenými sabotovat, jako tomu bylo v nedávné kůrovcové kalamitě, tak ty smrky skutečně zase sežere kůrovec. Pokud ochrana proti kůrovci kácením napadených stromů zůstane funkční, neboli zelení ve svých snahách utřou, tak ty smrky dorostou mýtní velikosti, budou normálně vykáceny a jejich dřevo poslouží ku prospěchu lidí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
11.12.2022 21:25https://www.youtube.com/watch?v=r-_fa15_bwc&list=RDr-_fa15_bwc&start_radio=1
No jedle nebo buk, je to vlastně fuk. Ani smrku se neboj, do směsi ho však zapoj. :-)
Odpovědět
No jedle nebo buk, je to vlastně fuk. Ani smrku se neboj, do směsi ho však zapoj. :-)
