Karel Zvářal: V lese prší dvakrát. Nebo taky vůbec

Ano, lesník mi před lety říkal, že les, to nejsou jen blízko stojící stromy, které se jednou za sedmdesát let vykácí a znovu nově vysadí mladé stromky, aby se pak po letech znovu mohly vykácet.
Les je prý ekologické společenství, které vzájemně kooperuje. Stromy, vegetace pod nimi, půdní živočichové, mechy a houby, se prý navzájem podporují, a to včetně zajištění výživy i akumulace a distribuce vody.

Tichučko po pěšince...

To je dobře, ne? Není to plagiát, všichni pochopili, není co řešit...

Toš zvláštní... kritiků tvrdících, že stromy "prožírají naši vodu", je tu vždycky armáda.

Masivní deforestace je jednou z hlavních příčin oteplování. Miliony kmq pralesů přeměněných na "kulturní" step, zástavbu aj. jsou průvodním jevem antropocénu, bagatelizovat to mohou jen joudové. Usilovně desertifikujeme a doufáme, že vrtulemi a panely to záchráníme... A když jim to "fyzik" hezky zdůvodní, že ubude pijáků, mohou kácet s čistým svědomím dál.

Mně to vysvětlovat nemusíte... :-)

Ony ty smíšené lesy budou postupně prosychat a samy přejdou na step s nejodolnějšími dřevinami. Jedině, že byste ty lesy chodil zalévat a kradl vodu z blízkých potoků. To by pak fungovalo v souladu s fyzikou.

To spíš uschne ten váš asfaltový holub.

Ten uschne jistě dříve. Ale jak to souvisí s věcnou diskusí, která by mezi rozumnými lidmi měla probíhat?

Protože žádnou věcnou diskusi nevedete, jen provokujete. Není sebemenší důvod, aby v našich šířkách (nižších nadm. výškách) nerostly smíšené lesy, např s převahou dubu, buku, habru či lípy. Ani borovice a modřín nejsou tak náchylné k sušším epizodám jako problémový smrk. Dokud je nějaký příblblý aktivista nezapálí, přežily by sucho i na vyprahlém jihu Evropy. A na asfalťáky si Brusel brousí zuby, i když ne kvůli ochraně klimatu, ale ochraně zdraví.

https://ligalibe.cz/2020/12/22/hrozi-zakaz-asfaltovych-hlinenych-holubu/

To, že teď někde listnáče bezproblémově rostou, může být i tím, že spodní voda ještě dosti nepoklesla. Navíc klimatická změna a sucho může být za 20 let zase úplně jinde. Ten můj scénář vůbec nemusí být nerealistický.

Na pořádné posouzení opravdu nestačí jen koukat po lese a vypouštět do okolí sebevědomé závěry. A nadávat lidem, kteří vám v něčem odporují.

V článku jsou popsána pozorování človaka chodícího po lese a to nelze rozporovat.

Takový člověk ale nevidí, že stromy, aby přežily a měly co odpařovat, musí vytahovat i vodu z hloubky. To může mít následky na celkovou vodní bilanci (nejen v samém lese ale i jeho okolí), která může být v dnešní době rychlé změny klimatu velmi nestabilní. Pokud se tyto aspekty nevezmou v úvahu a budeme k řešení problému přistupovat pouze z pozice člověka chodícího po lese, můžeme zaplakat nad výdělkem. To si autor článku zjevně není schopen uvědomit.

Hezky napsané, jen bych dodal, že lesy zůstali na místech nevhodných pro zemědělství..., hory, luhy, pískové tabule atd. Všude byla snaha dostat z porostu co nejvíce kde roste smrk je smrk jinde borovice atd..

Děkuji se zpožděním za uznání, 99% Čechův by při něčem takovém "upadla huba". Když si přečtete ten blábol výše, tak ten "po lese chodící člověk" (jako miliony dalších, že:-) popsal něco nové, co nejsou schopni rozporovat. A bude dál mlít ty svoje nesmysly o pijácích, jako by po lese chodící člověk nic nevěděl o fotosyntéze. Smíšené lesy se vždy považovaly za "odolnější ke škůdcům", ale že s tím je spojeno i oslabení suchem a účelnou skladbou, toho jsem si nějak nevšiml. Takže se tak trochu omlouvám, že jsem profíkům vlezl do zelí, ale ty tisíce kiláků nacáraných po hvozdech s otevřeným hledím se aspoň takto podařilo "prodat"-) Lesu zdar!

Druhová skladba lesů je dána buď přírodními podmínkami a nebo potřebami
společnosti. V chudé společnosti mělo dřevo cenu zlata a sázelo se to, co
vynášelo. Bohatá společnost si může dovolit mít les pouze pro radost ze
stromů a nikoli z vytěženého dřeva. Nevlastník lesa bude chtít cizí les
k potěše oka a ducha, ale vlastník v něm bude vidět zdroj obživy pro sebe
a své dědice. Pak je tu kategorie bohatců, kteří les k obživě nepotřebují
a klidně ho nechávají k té potěše oka a duše. No a pak stát, buď jako
hospodář v hospodářských lesích a nebo jako ochránce lesů k potěše oka.
Nelze tudíž smíchat do hromady všechny typy lesů, jak se o to dnes snaží
ti, které les neživí a nemusejí jako lesníci produkovat z lesů zisk.
Ano, v lesích prší nejenom dvakrát, ale les taky vyčesává z mraků a mlhy
vodu, Vodu zadržuje, ale taky vypařuje. On tím brzdí odtoky extrémních
srážek a zároveň chladí odpařováním krajinu. Bez lesů a to jakýchkoliv
by tu byla nevlídná vyprahlá krajina, kterou by nezachránily ani lijáky.
I v pouštích občas zaprší, ale voda zasákne, odteče a nebo se obratem
vypaří. V lese se zdrží do dalšího deště(pokud přijde) a vyrovnává se
tak bilance mezi mokrem a suchem. Vzývaná biodiverzita jsou nejen ty
rozvolněné řídké lesy, ale i husté stinné porosty, které zase potřebují
jiné organismy a zvířata. V přírodě existují i monokultury, které jsou
dílem přírody po požárech, vichřicích atd., ale nikdo do nich nenutí
sázet přírodě jiné druhy. Musíme si uvědomit, že člověk na monokultury
nepřišel sám, ale v přírodě poznal, že v monokultuře narůstají rovné
kmeny bez suků, což ve smíšeném porostu není. Proto je sázel a pěstoval
cíleně, aby měl na malé ploše co nejvíce kvalitních kmenů a nemusel z
lesa těžit jeden strom ze sta, jako u výběrových lesů. Nyní jsme v období, kdy je kvalitní dřevo nahraditelné dřevotřískou a dřevěný nábytek plasty a kovy. Potřeba kvalitního dřeva tak klesá i díky jeho ceně a společnost si může dovolit lesy pouze k potěše oka a duše více, než naši předci. Je tu ale otázka, zda je moudré kvalitní dřevo nahradit plasty, kovy a chemií slepenými třískami podřadného dřeva. Je to EKOLOGICKÉ a nebo je EKOLOGICKÉ využít kvalitní dříví a po použití ho vrátit do přírody spálením a nebo zetlením? Když spálím nekonzervovaný masív a nebo dřevotřísku potaženou laminátem, tak rozdíl pozná kdejaký osel, který kritizuje hospodářské lesy produkující kvalitní masív. Takže prosím všechny nadšence lesů pro potěchu oka a duše k zamyšlení, co je vlastně ekologické? Produkovat sajrajty typu dřevotřísek a nebo výrobky z masivu vypěstovaného v hospodářském lese? Já
tvrdím, že raději masiv z hospodářských monokultur, než dřevotříska z
náletu a nebo smíšeného lesa. Nezapomeňte ani na pracnost nahodilé těžby
a na to, že ji časem nebude mít kdo dělat. Zbydou na to pouze těžební
stroje a pro ně je monokultura ideálním lesem k těžbě a následné obnově.
Přimlouvám se tak u hospodářských lesů k mozaikovitým monokulturám na
pár hektarech snadno těžitelných i nahraditelných při kalamitách. I to
je ta vzývaná biodiverzita, kdy se budou v lese šachovnicově střídat
různé monokultury a dokonce i vytěžené paseky. Naopak netěžený smíšený
les bude nakonec monotónní a bez cyklických změn jako les hospodářský.

Z hospodářského hlediska a obzvláště těžby máte určitě pravdu. Tam je jistě opravdu mnohem výhodnější pro harvestora to vzít holosečně než výběrově. To, co říkáte, má logiku. Jen mě, no jako pokaždé, napadne ten vysoký export naší kmenoviny do Německa nebo Rakouska.
Vyrábí se u nás kvalitní nábytek z masivu nebo končí většina našich lesů na německých či rakouských pilách a pak si koupíme v nějaké hale na orné půdě nábytek z nějakých tmelených odpadních materiálů.

Vím, už jsme se o tom bavili víckrát, ale vždy mi tam naskočí ten export. Jinak věřím, že na svých pozemcích hospodaříte dobře a máte tedy bohaté zkušenosti. Takže chápu vaše argumenty, přesto bych se alespoň někde přimlouval za výběrové nebo přírodní nebo smíšené lesy.

Jak jsem již psal panu Macháčkovi, hospodářský způsob není totéž co druhová skladba. Smíšený porost můžete těžit holosečně, stejně tak teoreticky můžete mít výběrný les tvořený jednou dřevinou.

Jasan;)

Ta šachovnicová struktura s různými monokulturami mi přijde jako ideální kompromis. Nakonec i z jedné monokultury pak časem mohou nalítnout semena do těch okolních a vytvořit tak smíšený porost, pokud by byla potřeba nebo poptávka.

Navíc ty styčné plochy monokultur různých druhů jsou
zajímavé z hlediska právě té biodiverzity, kdy postupně
živé organismy osídlují sousední pozemky. Kdysi bývalo
pravidlem i v listnatých lesích vysázet zvěři ostrůvky s
jehličnany, ve kterých v zimě tolik nefoukalo a byla tam
chráněna i před mrazem a sněhem. Naopak okraje lesů se
cíleně osázely ovocnými keři, aby se vítr z otevřené krajiny nedostal do lesa a zvěř tam nalézala potravu a klid. Já
už nikde mimo zahrady nehospodařím, ale celý život sbírám zkušenosti předků, kteří to měli odkoukané z přírody. Oni ty lesy pěstovali pro potomky, ale kdyby tušili, jak se k lesům potomci zachovají, tak by se na to asi vyprdli.
Zanedbaná prevence proti kůrovci a rezignace na kalamitu
je to, co je i příčinou vývozu kulatiny bez náležitého
zhodnocení. Proč stát masivně nepodpořil vznik nových pil v místech kalamity? No a pak samozřejmě trh se dřevem, kdy
na začátku kalamity byla kulatina tak drahá, že pila v
mém sousedství raději kupovala kulatinu z Ukrajiny. Samy
LČR se zbavily svých pil, techniky a pracovníků potřebných k prevenci kalamitního stavu a následný převis kulatiny na
trhu znamenal, se jí zbavit za každou cenu, protože kvalita
byla mizerná. Pily dnes nabízejí kůrovcová prkna a trámy,
které bych dal leda tak do kamen za cenu prvotřídního
dřeva. Smůlou našich lesů bylo mýtné stáří smrků a jejich
netěžení v době, kdy ještě nebyly napadeny kůrovcem. To
velké množství smrků v mýtném věku se kryje s obnovou
lesů po kalamitě mnišky a bohužel za určitou dobu tomu
tak bude znovu. Smíšené lesy to sice utlumí, ale má dnes
někdo představu, jak využije krátkověké dřeviny z porostů
s těmi dlouhověkými? Kácel někdo z nich třeba břízu mezi
pomalu rostoucími duby, buky, habry atd.? Když bude padat
k zemi, tak poškodí ty ostatní stromy a bude to pouze les
mrzáků. Méněhodnotné stromy šly z lesa vždy ve stádiu
tyčoviny, aby je nebylo nutné s těmi škodami kácet později.
Tyčovinu z lesa vytáhne i člověk bez koně a nebo ji tam
při nezájmu o ni nechá zetlít, ale čekat, až odumřou ty
stromy stářím mezi hodnotnými dřevinami je kravina. V
mém okolí se tyto ostrůvky sázely a sázejí stále a tak
tomu fandím i do budoucna, protože s pilou a koněm to
žádný ekolog asi těžit nebude. Za 70 let a vice to bude
těžit dálkově ovládaný(či umělou inteligencí) harvestor
a s pilou nebude ochoten pracovat ani nejzatvrzelejší
zastánce výběrové těžby ve smíšeném různověkém porostu.
Zeptejte se dnes dětí, kdo má touhu pracovat s pilou v
lese a nebo vytahovat za každého počasí kmeny z lesa?
Pokud najdete někoho takového, tak toho po čase nechá!
Občas ještě těžím "výběrovým" způsobem souše na otop, ale
sakra si vybírám jaké a odkud, protože život má každý
pouze jeden a riskovat ho kvůli souši je pitomost. Navíc,
když vám revírník ještě vytkne kácením poškozené okolní
stromy, tak si raději koupím na pile odkory a nebo rovnou
naštípané špalky. A ať mi tu nikdo netvrdí, že se to jemu nestane, aby nepoškodil při těžbě a přibližování okolní
stromy. Prostě kecá a nemá šajn, co je to těžit výběrově.

Prevence - přece jen uznejte, že na spoustě území v ČR byly jen a pouze smrkové, někde borové, monokultury bez špetky koncenzu, o který tady usilujeme v debatě. Řada čtverečních kilometrů smrkových lesů bez jediného semenného cílového listnatého stromu. Do toho teplejší klima s dlouhotrvajícími suchými obdobími. Ano, asi se neměly porosty nechat přestárnout..Ale na Vysočině odumíraly dokonce i mladé porosty.
Proč se lesy ČR zbavili svých pil a pracovníku, kteří by mohli bojovat s kalamitou? Nevím to, stejně jako nevím proč tady krachlo téměř všechno od A do Z a stali jsme se zemí zaslíbenou pro výrobní a skladovací haly. Tipuji- lobby, korupční klientelistické prostředí?

Práce s motorovkou - no žádná hitparáda!

Jak psal autor, smíšený les je náročnější na pěstování, ale rozhodně není pravda, že něj nemůžete mít kvalitní dřevo. Co je rozdílné, tak je odolnost porostu, která je u vhodně zvolených smíšených porostů podstatně vyšší.
Ta nahodilá těžba, kterou se oháníte, je podstatně vyšší v monokulturách. Ve smíšených porostech se může jednat o několik stromů nebo desítek stromů na hektar, v monokultuře to může být celý porost.

Připadá mi, že si pletete lesnické pojmy jako je druhová skladba hospodářský způsob.
Hospodářský způsob máte holosečný (dle legislativy holiny do 1 ha, vyjímečně 2 ha), násečný (úzká holoseč šířka nepřekračuje výšku těženého porostu), podrostní (les se zmlazuje pod prostvětleným maateřským porostem, který se následně dotěží) a výběrný (těžba jednotlivých stromů nebo skupin stromů).
Víte že smíšený porost můžete obnovovat i holosečí, stejně tak jako můžete mít výběrný les tvořený jedním druhem?

Je hezké, že bazírujete na pojmech a omlouvám se za jazyk,
ve kterém se to snažím vysvětlit i amatérům. Dodám pouze
to, že na konci vašeho příspěvku jste trefil hřebíček na
hlavičku. Trendem bude SAMOVÝSEV, BEZZÁSAH a nakonec ta
holoseč zakončená štěpkovačem pro teplárenství. Trend
přestavby uhelných elektráren a tepláren na dřevoštěpku
s takovým "HOSPODAŘENÍM" přímo počítá a obmýtí se díky
pionýrským dřevinám zkrátí na polovinu proti kvalitní
pilařské kulatině. Tak se majitel "bezpracného" lesa
dočká zisku ve svém životě a stačilo doblbnout ekology
a "přesvědčit" odborníky, aby tento trend propagovali.
Jinak ve smíšeném lese budete stromy těžit podle toho,
až budou samovolně odumírat (krátkověké dřeviny) a kdy
budou jedny konkurovat jiným. Ve stínu mohutného stromu budou sice neduživé semenáče, ale stromy z nich narostou
pouze tehdy, až ten strom pokácíte a ony se dostanou na
světlo a k živinám, které dosud čerpal on. Sen o tom,
že už budou čekat v záloze a že ho okamžitě nahradí je
pitomost. Z bonsaje nikdy kvalitní strom nebude! Takové
podrosty znám, kde mají metrové stromky 30 let a hodí
se leda tak do kamen. Kvalitní strom neroste ve stínu,
ale na světle od semenáče a vyhrává ten nejlepší, pokud
tomu člověk cíleně nepomáhá. Bez práce tu les bude taky,
ale kvalita pro pilařské využití bude mizerná! Navíc trend
strojní těžby kopíruje zemědělství, kdy se taky sejí pouze
monokultury a nesklízí se z jednoho lánu postupně pšenice,
řepa, či kukuřice, protože by si jednak vzájemně konkurovaly a sklizeň by byla stroji nemožná. Proto propaguji ty ostrůvky monokultur po hektaru, či dvou střídajících se s
jinými jiných druhů a věku, ale vše půjde těžit strojně,
což je budoucnost a nikoliv nějaká výběrová těžba jednoho
stromu ze sta ruční pilou a koněm.

Já bych to nebral jako bazírování na pojmech.
Když o něčem diskutuji, měl bych dané problematice rozumět.
Když něco vysvětluji (třeba i amatérům), měl bych to vysvětlovat správně, a nedopouštět se mystifikace matením pojmů.
Co se týká obsahu komentáře, měl byste si nastudovat ekologické nároky dřevin. Ne všechny druhy stromů se dají pěstovat jako kukuřice.
Na závěr dodám - můžete mít kvalitní kulatinu i z výběrného lesa, stejně jako můžete mít dřevo vhodné na palivo nebo celulózu z pasečného lesa.

Děkuji, že jste Machačkovi srozumitelně a přesně vysvětlil, že hospodářský způsob není totéž co druhová skladba.