Karel Zvářal: Mulčování v nevhodný termín likviduje včelám potravu i je samé
29.12.2021
Mulčování trávníků s pampeliškou bere včelám potravu i život.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal / archiv autora
reklama
Z těchto důvodů se dnes chov včel stává populární spíše ve městech, kde pilní opylovači mají na střechách budov klid a v okolních parcích dostatek chemicky neošetřované pastvy. Ale i zde má včelaření svá úskalí, a do ideálního stavu to má hodně daleko. Situace by mohla být podstatně lepší, nebýt lidské neznalosti a lhostejnosti. Představa o „hezkém prostředí“ totiž vytváří na mnoha místech sterilní zelenou poušť, která však nesvědčí včelám ani jinému hmyzu, potažmo ani ptákům.
Pampeliška, aneb smetánka lékařská, je pro včely vydatný zdroj jarní pastvy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Tejkal
Časté sečení trávníků téměř dohola napomáhá vytvářet městské tepelné ostrovy kvůli nedostatečnému ochrannému krytu vegetace, kterou se potom architekti snaží dostat alespoň na střechy domů. To je poněkud nesmyslná a drahá náhražka. Ale lidské konání bývá někdy těžko pochopitelné až absurdní, a snad právě proto se těmto novotám dostává publicity a dotační podpory.
Sečení trávníků v době květu pampelišky ničí jeden z mála vydatných jarních zdrojů včelí pastvy (někde jediný), a navíc jich ještě spousta v zápalu práce zahyne pod bubny sekaček. Při mulčování hynou nejen včely, ale i ukrytá mláďata kosů, drozdů, ježků nebo zajíců, a samozřejmě veškerý luční hmyz. Jak z logiky věci vyplývá, stačilo by posunout termín sečení o 1–2 týdny, až květ pampelišky dozraje a vytvoří nažky s bílým lehounkým chmýřím.
Pro sečení městských trávníků proto platí, tak jako pro máloco jiné, známé pořekadlo – někdy méně znamená více. Místo tří až pěti sečí by stačily dvě. Jedna po odkvětu pampelišky na konci května, druhá v půli srpna. Takhle nějak se to praktikovalo dříve ke spokojenosti občanů a ve městě pasoucích se včel a čmeláků. A pokud už sekat častěji, stálo by zato zvážit, zda tak nečinit pouze v blízkosti chodníků a na hřištích. Zarostlejší střed zelené plochy by snad nikomu vadit neměl.
Nejen zbytečné a škodlivě časté sečení trávníků nesvědčí klimatu a přírodě ve městě, za pozornost stojí i trend ve vysazování stále většího množství exotických dřevin. Jako by i zde platilo: čím hloupější, tím lepší. Cizokrajné dřeviny mají většinou chemickou obranu (toxicitu) proti našemu hmyzu, takže ač takový šeřík nebo zlatý déšť jsou dekorativní či lákavě aromatické, pasoucí se včelku nebo obyčejnou mšici na nich nenajdete. Co naopak hmyz a ptáci ocení, jsou např. vzrostlé lípy, na nichž včely nacházejí potravu i po odkvětu v podobě medovice, jakožto produktu mšic. Tzv. medovicový (nebo též spadkový) tmavě zbarvený med – možná i trochu paradoxně – patří mezi nejchutnější. Z uvedeného plyne, že než dosáhneme podoby „chytrého parku“, budou muset zahradníci provést ještě hodně změn, zejména v myšlení.
Máte-li možnost ve svém okolí ovlivnit výběr vysazovaných dřevin a způsob sečení trávníků, mějte tato fakta na vědomí. Sterilní městské prostředí se svou zelenou pouští možná oku technokrata či řadového občana lahodí, avšak k živé přírodě je nemilosrdně kruté. Přitom stačí relativně málo a pomůžete zvýšit druhovou diverzitu lidských sídel, když už se to nepříliš daří v zemědělské krajině.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Podíl stanovišť včelstev bez varroázy letos meziročně vzrostl
V Moravskoslezském kraji loni přibylo nákazy morem i hnilobou včelího plodu
Včelařská sezona začala letos předčasně, může to způsobit úhyn včel
Další články autora |
Karel Zvářal: Šoupálkovník
Karel Zvářal: Rosa, jinovatka a mlha – kapénková závlaha zadarmo
Karel Zvářal: Tolerance k celoplošnému petardování je tichá podpora zlareklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (72)
ss
smějící se bestie
29.12.2021 11:07Nejen mulčování !
Pro včely a další hmyz, sekání jedině K O S O U.
Odpovědět
Pro včely a další hmyz, sekání jedině K O S O U.
JN
Jiří Novák
31.12.2021 09:05 Reaguje na smějící se bestieJo, to by bylo ideální. Realita je taková že když máte posekat dva hektary buřiny ve dvou lidech, kosa nestačí.
Ale když to děláte správně a ve správnou dobu, nevadí ani křovinořez.
Odpovědět
Ale když to děláte správně a ve správnou dobu, nevadí ani křovinořez.
MU
Michal Ukropec
29.12.2021 13:08Bohužel je to tak. I na venkově se už po desetiletí seče tak, aby žádná bylina nepřežila. Inu boj proti diverzifikace a přírodě ve jménu ekologismu. Celou louku posekat najednou a narvat ji do šprcky na senáž. Mléčný skot za svůj život čerstvou trávu nikdy neuvidí. Za totálně se ještě na čerstvou jezdilo každý den. Pod vedením Babiše a Tomana i staršího ani náhodou.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.12.2021 13:56 Reaguje na Michal UkropecTo začalo dávno před těmi jmenovanými.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
29.12.2021 16:19 Reaguje na Michal UkropecKdyž ony se technologie krmení mléčného skotu radikálně změnily. Babiš ani Toman na to nemají nejmenší vliv, to mi věřte.
Odpovědět
JH
JH
29.12.2021 16:21 Reaguje na Michal UkropecJá nevím, co je to ekologismus, ale celoroční krmení senáží určitě nemá za hlavní cíl boj proti přírodě. Pro hmyz by asi byla lepší postupná sklizeň, ale pro zemědělce je jednodušší sklidit louku naráz a našlapat do jámy než denně sklízet krmení. A kravský bachor je citlivý na změny, které jsou s přechodem na zelené krmení spojené. Tohle Toman ani Babiš nevymysleli.
Odpovědět
pp
Jakub Graňák
29.12.2021 17:59 Reaguje na JHAnebo taky, opačně - při přechodu ze zeleného a sena na senáž se doserou jak aminy
Odpovědět
Hu
Hunter
29.12.2021 21:01 Reaguje na Jakub GraňákJakákoliv náhlá změna či přechod z jednoho na druhé znamená vzhledem k charakteristice trávicího traktu vždy problém. Základ je krmit neustále to samé :-).
Odpovědět
Jakub Graňák
30.12.2021 17:36 Reaguje na HunterTo byla čistě jen připomínka, že opačně to funguje stejně, původní příspěvek poněkud evokoval, že senáže jsou jakýmsi grálem krmiv skotu
Odpovědět
JH
JH
30.12.2021 19:24 Reaguje na Jakub GraňákO výhodách a nevýhodách výroby senáže by se určitě dalo diskutovat. Ale dělat z toho boj zemědělců proti přírodě je trochu zjednodušené.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
30.12.2021 00:41 Reaguje na JHProblém je v malé drobnosti - pozdější sklizeň nezřídka má vliv na nutriční hodnoty píce.
Řešení by bylo aby se stát vzpamatoval, a nastavil systém dotací tak, aby netlačil zemědělce do vyholení luk v jednom termínu, do určitého data, ale aby měli možnost nechávat neposečené pásy, do určitého % plochy a sekali podle počasí a ne dotačního termínu.
A senáže? - byly doby, kdy agronom se senážím bránil, přistupoval k nim jako poslední možnost, když už bylo jisté, že se seno neusuší. Dnes skoro standard. Jeden posečou, druhý nahrabou na řádky a třetí jde vše do balíků zabalených do fólie. Za několik dní sklizených několik katastrů obcí na holo.
Odpovědět
Řešení by bylo aby se stát vzpamatoval, a nastavil systém dotací tak, aby netlačil zemědělce do vyholení luk v jednom termínu, do určitého data, ale aby měli možnost nechávat neposečené pásy, do určitého % plochy a sekali podle počasí a ne dotačního termínu.
A senáže? - byly doby, kdy agronom se senážím bránil, přistupoval k nim jako poslední možnost, když už bylo jisté, že se seno neusuší. Dnes skoro standard. Jeden posečou, druhý nahrabou na řádky a třetí jde vše do balíků zabalených do fólie. Za několik dní sklizených několik katastrů obcí na holo.
DA
DAG
30.12.2021 18:38 Reaguje na Pavel JeřábekTak při určité rozloze louky, myslím 40 ha musí se určitá rozloha nechat nepokosena až do září. To je dobré. To hoblovani travin od nedopasku do konce srpna je fakt uchylnost, ale myslím, že má i nějaké technologické odůvodnění.
Jinak máte pravdu. Ta produktivita je opravdu brutální. Takové dvanactimetrove sečení a dvestekoňový traktor. To jen po té vojtěšce lítá. Když tím prožene srnče, tak si toho ani nevšimne.
Odpovědět
Jinak máte pravdu. Ta produktivita je opravdu brutální. Takové dvanactimetrove sečení a dvestekoňový traktor. To jen po té vojtěšce lítá. Když tím prožene srnče, tak si toho ani nevšimne.
MU
Michal Ukropec
30.12.2021 20:19 Reaguje na Pavel JeřábekPřesně. Jde o to, na co se dotace vyplácí, a kdo to ovlivňuje.
Odpovědět
JH
JH
31.12.2021 10:16 Reaguje na Pavel JeřábekJá bych řekl, že píce má nejvyšší kvalitu v nějakém, celkem omezeném, čase. Když se sklidí moc brzo nebo moc pozdě, kvalita je spíše nižší. Když zemědělce nebude nic tlačit, budou se asi snažit sklidit co nejvíc při optimální kvalitě porostu, pokud to dovolí počasí. A výkonná technika zase sklidí několik katastrů za pár dní.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.12.2021 23:07 Reaguje na Michal UkropecTak v zemědělství, kde chovají skot, se tomu nevyhneme. Ale jde o zahrádky, zahrady, parky, horské louky, kde by měla nastoupit opět kosa. Místo techniky, na záchranu včel, hmyzu.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.1.2022 08:14 Reaguje na smějící se bestieJá už nejsem schopen sehnat někoho, kdo by mi tu košů naklepal.
Odpovědět
PJ
Karel Zvářal
30.12.2021 07:32 Reaguje na Pavel JeřábekNó, to bude jak v tom hororu od Erbena, kterak se museli formani i se svými pekáči prokousávat tou bílou tmou... Kterýsi rok kolem milenia měli na odboru přiškrcené finance a dlouho se hádali, na co je přednostně použít. Takže se seklo až v srpnu, kdy byla tráva po kolena. Nikomu to nevadilo (máme u nás dlážděné chodníky), jen kosáci chudáci zvyklí na ty přistávací plochy, museli při lovu žížal dlouho hledat volnější místo. Přesto dokázali úspěšně odchovat potomstvo.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
30.12.2021 08:44Musíme se smířit s tím že lidé si se svým majetkem-pozemky dělají co chtějí a upravují je podle svého vkusu. Vlastně se s tím smířit nemusíme, můžeme to udělat po ekologicku a pod nějakou monstrózní pokutou jim nařídit náš pohled na svět.
Odpovědět
Pe
Petr
30.12.2021 10:14 Reaguje na Jirka ČernýA nebo můžeme trochu dospět a pochopit, že s přírodou si nemůže každý dělat co ho napadne.
Je to jako vlastnit psa. Sice je to váš majetek, ale rozhodně si s ním nemůžete dělat co chcete. Když ho budete týrat a trápit, tak vám také ostatní budou nařizovat jejich pohled na svět. A není to kvůli tomu, že jim nařizování dělá dobře, je to kvůli tomu psovi.
S přírodou je to ale jiné, na rozdíl od vašeho psa jsme na ní všichni životně závislí.
Odpovědět
Je to jako vlastnit psa. Sice je to váš majetek, ale rozhodně si s ním nemůžete dělat co chcete. Když ho budete týrat a trápit, tak vám také ostatní budou nařizovat jejich pohled na svět. A není to kvůli tomu, že jim nařizování dělá dobře, je to kvůli tomu psovi.
S přírodou je to ale jiné, na rozdíl od vašeho psa jsme na ní všichni životně závislí.
Pe
Petr
30.12.2021 10:27 Reaguje na Jirka ČernýTaky se na to dá dívat tak, že vlastníte zahradu. Ale vlastníte i ten hmyz na zahradě? Je to váš hmyz? Vaše včely? Asi sotva.
Máte nějaké právo ty včely pozabíjet? Nemáte.
A jestli tam hmyz nechcete a nechcete na nic brát ohledy, tak si zahradu můžete zakrýt sítí a pak sekat bez obav, že vám někdo bude nařizovat jeho pohled na svět.
Odpovědět
Máte nějaké právo ty včely pozabíjet? Nemáte.
A jestli tam hmyz nechcete a nechcete na nic brát ohledy, tak si zahradu můžete zakrýt sítí a pak sekat bez obav, že vám někdo bude nařizovat jeho pohled na svět.
Pe
Petr
30.12.2021 10:40 Reaguje na Jirka ČernýMajetek neznamená dělat si co chci. Když třeba vlastníte nějaký předmět, můžete ho relativně svobodně rozšlapat. Ale nemůžete ho vyhodit za plot.
Všechno má prostě svoje hranice. I právo dělat si se svým majetkem co chcete.
Odpovědět
Všechno má prostě svoje hranice. I právo dělat si se svým majetkem co chcete.
pp
pavel peregrin
30.12.2021 11:10 Reaguje na PetrVíte, tady již začínáte trochu filozofovat.Já chápu váš ochranářský cit, a teď to nemyslím zle, nesnažím se někoho za každou cenu zesměšňovat, ale na druhou stranu společnost dospěla do určitého stadia vývoje, se všemi klady i zápory, a je třeba k věcem všeobecně přistupovat pragmaticky, a pragmaticky z mého pohledu neznamená fundamentálně. Kde je to trochu možné, proč neulevit, na druhou stranu je potřeba vidět hranice, za které již nelze ustupovat, byť i v zájmu nejvyššího dobra. Uznávám ale, že rozklíčovat tyto potřeby je hodně složité.
Odpovědět
Pe
Petr
30.12.2021 13:06 Reaguje na pavel peregrinA právě díky tomu, že společnost vyspěla a ve svém vývoji někam pokročila, tak už by měla umět ty zmíněné zápory svého vývoje eliminovat. Jinak to přece není žádný pokrok, protože pokrok znamená kupředu, směrem k lepšímu.
Prostředky i možnosti máme, nebrání nám tedy nic. Jen vlastní myšlení.
Filozofování je součást našeho vývoje. Na začátku všeho je myšlenka.
Odpovědět
Prostředky i možnosti máme, nebrání nám tedy nic. Jen vlastní myšlení.
Filozofování je součást našeho vývoje. Na začátku všeho je myšlenka.
Pe
Petr
30.12.2021 13:41 Reaguje na pavel peregrinA ještě poslední příspěvek si dovolím.
Já nemám ochranářský cit. Nemyslím si, že je potřeba něco nějak chránit a ochraňovat (to zase vede jen k nějaké podivné lidské všehopéči), ale respektovat. To jediné je potřeba dělat.
Odpovědět
Já nemám ochranářský cit. Nemyslím si, že je potřeba něco nějak chránit a ochraňovat (to zase vede jen k nějaké podivné lidské všehopéči), ale respektovat. To jediné je potřeba dělat.
pp
pavel peregrin
30.12.2021 14:18 Reaguje na PetrVíte, na jakém principu je založen kapitalismus?
Odpovězte si a bude vám to jasné.
Odpovědět
Odpovězte si a bude vám to jasné.
Pe
Petr
30.12.2021 14:48 Reaguje na pavel peregrinNa to se dá odpovědět jen jedním citátem: Až ulovíte poslední rybu, až pokácíte poslední strom, pak zjistíte, že peníze se nedají jíst.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.12.2021 15:26 Reaguje na PetrJistě. Ake lidská přirozenost, lépe řečeno chtivost je silnější.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.12.2021 17:38 Reaguje na pavel peregrinA právě proto je třeba nastavit tomu kapitalismu nějaký limit, aby nakonec nesežral všechno na světě a pak sám sebe
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.12.2021 07:49 Reaguje na Jakub GraňákPokud máte řešení, tak vás Nobelova cena za ekonomii nemůže minout.
Odpovědět
JH
JH
31.12.2021 10:31 Reaguje na pavel peregrinKapitalismus musí mít nějaké limity. Naštěstí pro lidstvo to občas chápou i kapitalisté, jinak bychom se už vyhubili navzájem.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.12.2021 11:39 Reaguje na pavel peregrinNobelovka za ekonomii je chucpe, tahle pavěda si žádnou cenu nezaslouží, ne nadarmo se proti jejímu udílení staví Nobelovi dědicové a řada skutečných kapacit v oboru. Výčet laureátů, jejichž pomýlené teorie se ukázaly jako nesmysly, je téměř stejně dlouhý, jako jejich celkový počet.
Zpět k věci: i takový grýndýl - pokud povede ke snížení spořeby, bude jedním z takových limitů kapitalismu
Odpovědět
Zpět k věci: i takový grýndýl - pokud povede ke snížení spořeby, bude jedním z takových limitů kapitalismu
JO
Jan Olejníček
31.12.2021 13:55 Reaguje na Jakub GraňákKapitalismus s limity, jaké momentálně nastavují evropské státy v čele s EU, není žádný kapitalismus. To si řekněme na rovinu.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.12.2021 16:06 Reaguje na Jan OlejníčekKapitalismus bez limitů si můžete okusit v Rusku: vybudujete firmu - přiloží vám na stůl darovací smlouvu a k hlavě pistoli, takhle nějak by jste si to představoval?
Odpovědět
JO
Jakub Graňák
31.12.2021 18:05 Reaguje na Jan OlejníčekAno Rusko, to je momentálně jediná země praktikující kapitalismus bez limitů, nebo snad znáte i nějakou jinou?
Odpovědět
JO
Jan Olejníček
31.12.2021 18:32 Reaguje na Jakub GraňákNemyslím si, že přebírání firem pomocí darovací smlouvy a pistole je jedním z atributů kapitalismu. Kapitalismus na světě už nejspíš nikde nefunguje. Bohužel.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.12.2021 15:03 Reaguje na Jakub GraňákKapitalismu v uvozovkách a ještě omezeného jen na Evropu? To nás asi moc nevytrhne, ale ublíží zcela jistě.Myslím gryndýl tak, jak si ho představuje současná "elita" EU.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.12.2021 16:07 Reaguje na pavel peregrinAť už to bude cokoli, vítám každou možnost omezit rozežranost současné "společnosti"
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.12.2021 16:05Jako včelař souhlasím s článkem a pouze doplním, že u pampelišek to je
celkem únosné, protože se její rozkvět kryje s hlavní jarní nektarovou nabídkou a tak záleží na počasí a denní době, kdy se kosí. Daleko horší
to je v době květu jetele plazivého(bílého), který kvete v době, kdy už
hlavní nabídka pominula a včely ho hojně navštěvují. Tady se vždy pouze
přimlouvám, že pokud kosit, tak až večer, kdy už pomine aktivita včel a jiného hmyzu. Pak jsem pro kosení nejenom po odkvětu a nebo i naopak u
"estétů" kosit tak často, aby k násadě květů ani nedošlo. Taky už pak
překousnu i ty chemické anglické trávníky, kterým se hmyz obloukem vyhýbá.
Kdysi jsem tu psal o tom, že by se nad konstrukcí "hmyzomlýnků" měli taky
zamyslet konstruktéři a uvažovat třeba o odfuku hmyzu před samotným nožem.
U větších ploch by hlavně zahradnické firmy mohly nahradit "hmyzomlýnky"
klasickými lištovými sekačkami a nebo alespoň bubnovými s pokosem bokem,
Nic nebrání pak sběru, či mulčování zavadlé trávy, kterou už hmyz opustí.
Vím, že to bude dvojí úkon, ale místo 4 sečení na nízko, tak 2 sečení
se dvojím mulčováním zavadlé trávy bude i tak úspora. Takové mulčování
odkvetlé trávy prospívá obnově trávy a květin a hlavně mulčování suchou
travou. Z té vzniká už pouze jemná drť a nikoliv jako z čerstvé často
ten souvislý koberec zválené trávy, kterou ta nová musí pracně přerůst.
Já doposud kosím jak na seno, tak i do kompostu a mulčuji pouze už tu
pokosenou a zavadlou trávu. Chce to pouze a pouze při práci myslet a
pozorně sledovat, co kosím a koho tím likviduji. "Hmyzomlýnky" typu
traktůrky s pojezdem a mulčováním jsou nejhorší likvidátoři hmyzu, žab,
ještěrek a někdy i těch ptáčat, jaké znám. Po jejich průjezdu je trávník
mrtvý. Tady jsou opravdu rezervy a to už neřeším zemědělskou velkovýrobu.
Tady je to o ekonomice a záleží na jednotlivých hospodářích a jejich
prioritách. Je-li sedlák myslivec a navíc včelař, tak se o zvířata a hmyz při seči neobávám. Ten je schopen uvažovat kdy a jak, aby bylo škod co
nejméně. Ano, i ten zemědělec už může být od přírody odtržen tak, že vidí jen ty plodiny a hospodářská zvířata a zbytek ho nezajímá. Ten myslivec
a včelař obětuje okraje polí na biopásy i za cenu nižší produkce a nežádá
nějaké zvláštní dotace, které by si v tomto případě určitě zasloužil.
Nechat tyto biopásy i přes zimu, tak pomohou zvěři a ptactvu a tím i lesu
a okolním ozimům. Při větší potravní nabídce klesají škody při okusech
a při spásání ozimů. Taky udrží černou na polích a může ji účinně tlumit.
Asi si mnozí pamatují myslivecká zvěřní políčka, kde statky a JZD toto
myslivcům umožnili a ti se o taková políčka starali. Dnes se od této
praxe upustilo a buď je na polích období hojnosti a nebo hladu. Ono se
vždy najde nějaká ta méně úrodná půda, která k tomu může být využitá
a chce to pouze mnohdy dobrou vůli a ne pouze rivalitu a nepochopení.
Kdo chce, tak dělá, kdo nechce, tak hledá výmluvy.
Odpovědět
celkem únosné, protože se její rozkvět kryje s hlavní jarní nektarovou nabídkou a tak záleží na počasí a denní době, kdy se kosí. Daleko horší
to je v době květu jetele plazivého(bílého), který kvete v době, kdy už
hlavní nabídka pominula a včely ho hojně navštěvují. Tady se vždy pouze
přimlouvám, že pokud kosit, tak až večer, kdy už pomine aktivita včel a jiného hmyzu. Pak jsem pro kosení nejenom po odkvětu a nebo i naopak u
"estétů" kosit tak často, aby k násadě květů ani nedošlo. Taky už pak
překousnu i ty chemické anglické trávníky, kterým se hmyz obloukem vyhýbá.
Kdysi jsem tu psal o tom, že by se nad konstrukcí "hmyzomlýnků" měli taky
zamyslet konstruktéři a uvažovat třeba o odfuku hmyzu před samotným nožem.
U větších ploch by hlavně zahradnické firmy mohly nahradit "hmyzomlýnky"
klasickými lištovými sekačkami a nebo alespoň bubnovými s pokosem bokem,
Nic nebrání pak sběru, či mulčování zavadlé trávy, kterou už hmyz opustí.
Vím, že to bude dvojí úkon, ale místo 4 sečení na nízko, tak 2 sečení
se dvojím mulčováním zavadlé trávy bude i tak úspora. Takové mulčování
odkvetlé trávy prospívá obnově trávy a květin a hlavně mulčování suchou
travou. Z té vzniká už pouze jemná drť a nikoliv jako z čerstvé často
ten souvislý koberec zválené trávy, kterou ta nová musí pracně přerůst.
Já doposud kosím jak na seno, tak i do kompostu a mulčuji pouze už tu
pokosenou a zavadlou trávu. Chce to pouze a pouze při práci myslet a
pozorně sledovat, co kosím a koho tím likviduji. "Hmyzomlýnky" typu
traktůrky s pojezdem a mulčováním jsou nejhorší likvidátoři hmyzu, žab,
ještěrek a někdy i těch ptáčat, jaké znám. Po jejich průjezdu je trávník
mrtvý. Tady jsou opravdu rezervy a to už neřeším zemědělskou velkovýrobu.
Tady je to o ekonomice a záleží na jednotlivých hospodářích a jejich
prioritách. Je-li sedlák myslivec a navíc včelař, tak se o zvířata a hmyz při seči neobávám. Ten je schopen uvažovat kdy a jak, aby bylo škod co
nejméně. Ano, i ten zemědělec už může být od přírody odtržen tak, že vidí jen ty plodiny a hospodářská zvířata a zbytek ho nezajímá. Ten myslivec
a včelař obětuje okraje polí na biopásy i za cenu nižší produkce a nežádá
nějaké zvláštní dotace, které by si v tomto případě určitě zasloužil.
Nechat tyto biopásy i přes zimu, tak pomohou zvěři a ptactvu a tím i lesu
a okolním ozimům. Při větší potravní nabídce klesají škody při okusech
a při spásání ozimů. Taky udrží černou na polích a může ji účinně tlumit.
Asi si mnozí pamatují myslivecká zvěřní políčka, kde statky a JZD toto
myslivcům umožnili a ti se o taková políčka starali. Dnes se od této
praxe upustilo a buď je na polích období hojnosti a nebo hladu. Ono se
vždy najde nějaká ta méně úrodná půda, která k tomu může být využitá
a chce to pouze mnohdy dobrou vůli a ne pouze rivalitu a nepochopení.
Kdo chce, tak dělá, kdo nechce, tak hledá výmluvy.
Karel Zvářal
30.12.2021 18:12 Reaguje na Břetislav MachačekBerte ten krátký článeček jako nástřel, nikoliv jako vyčerpávající dílo. Jelikož nikde ve veřejných zdrojích jsem dříve nenarazil na jiný psaný v podobném kritickém tónu, ujmul jsem se role užitečného idiota. ČSV mi připadá jako spolek submisivních dobrodějů, kteří si nechají všechno líbit. Tam vidím velké rezervy ve spolupráci nejen se zemědělci, ale především zahradníky, krajináři apod., protože ta by prospěla oběma stranám.
Líbí se mi ten pojem “hmyzomlýnek”, tím by mohli začít. Dříve se u nás sekalo 2x za léto lištovými sekačkami, dnes se mulčuje 4-5x, a to i v čase kvetení jetele plazivého... No a že to má vliv na sílu včelstva, o tom vůbec nepochybujte!-( Také bych se přimlouval za výfuk vyvedený někde na předku stroje do země, aby řidič těch zplodin nespolykal mnoho. Tím by se dosáhlo buďto odletu, nebo odfouknutí většiny hmyzu na zem či mimo dráhu sekačky, kde by ho nezasáhly kmitající nože. Ta mortalita může být srovnatelná se srážkami s automobily, a víte sám, jak při průjezdu kolem řepky to čelní sklo zežloutne kapkami nektaru…
Výběr stromů do parků je další kapitola, ke které by se mohli vyjádřit, a tlačit na větší zastoupení medonosných dřevin, místo stále častějších platanů, cypřišů, sakur a já nevím jakých nesmyslných “jalových” druhů, které sem vůbec nepatří. Zkoušel jsem to u nás se zahradnicí, co dojíždí ze sousedního okresu, ale její skelný pohled mi říkal, že to pouští druhým uchem ven. Prostě ten apel musí jít přímo na vedoucí zeleně, těm referentíkům jsou nějaké stížnosti u ...
Odpovědět
Líbí se mi ten pojem “hmyzomlýnek”, tím by mohli začít. Dříve se u nás sekalo 2x za léto lištovými sekačkami, dnes se mulčuje 4-5x, a to i v čase kvetení jetele plazivého... No a že to má vliv na sílu včelstva, o tom vůbec nepochybujte!-( Také bych se přimlouval za výfuk vyvedený někde na předku stroje do země, aby řidič těch zplodin nespolykal mnoho. Tím by se dosáhlo buďto odletu, nebo odfouknutí většiny hmyzu na zem či mimo dráhu sekačky, kde by ho nezasáhly kmitající nože. Ta mortalita může být srovnatelná se srážkami s automobily, a víte sám, jak při průjezdu kolem řepky to čelní sklo zežloutne kapkami nektaru…
Výběr stromů do parků je další kapitola, ke které by se mohli vyjádřit, a tlačit na větší zastoupení medonosných dřevin, místo stále častějších platanů, cypřišů, sakur a já nevím jakých nesmyslných “jalových” druhů, které sem vůbec nepatří. Zkoušel jsem to u nás se zahradnicí, co dojíždí ze sousedního okresu, ale její skelný pohled mi říkal, že to pouští druhým uchem ven. Prostě ten apel musí jít přímo na vedoucí zeleně, těm referentíkům jsou nějaké stížnosti u ...
Jakub Graňák
30.12.2021 20:40 Reaguje na Karel ZvářalVox populi... vox dei - "pořádně pokosíme těm tupcům kolem baráků, aspoň si nebudou moc všímat, že půlku rozpočtu si přes zmanipulované zakázky strčíme do kapsy"
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
31.12.2021 14:13 Reaguje na Břetislav MachačekBohužel podle ekologistů jsou zvěř, ryby i včely přemnoženy. Proto se dělá vše pro to, aby se stavy snížily. Naopak je třeba chránit predátory a lýkožrouta, protože brouk je architekt lesa.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.12.2021 19:52Napíšem teraz z pohľadu kosiča mestského trávnika a tiež vlastníka záhrady v meste. Tie včely - myslím medonosné sú u nás vlastne dosť nežiadúce. Na jar, keď je treba opeľovať stromy nie sú, pozorovaním na kvitnúcej čerešni vidím skôr samotárske včely a čmeliaky. V lete na plazivej ďateline je včiel hocikoľko a stále hrozia úrazy pre bosých chodcov. Na jeseň sa včely medonosné sústredia na likvidáciu hrozna, z ktorého naozaj zostanú iba žalostné zbytky. Samoroďák je veľké lákadlo a prakticky aspon 1/2 bobuliek je prehryznutá vycucaná a napadnutá hnilobou. By ma zaujímalo, či tie včely nosia domov hroznový med :-) Inak s článkom súhlasím, rozumným menežmentom kosenia v meste sa dá veľa dosiahnuť, kosí sa aj tak bez úžitku a je skoro jedno ako sa kosenia posunú, na kvalite pokosenej trávy prakticky nezáleží. Ideálne by bolo kosiť vysokú trávu a voziť ju do bioplynky.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.12.2021 10:33 Reaguje na Vladimir MertanPane Mertane, často s vámi souhlasím, ale nyní vám musím napsat
pouze to. Doučte se něco o včelách a jejich užitečnosti, jako
opylovačů. Včely samotářky a čmeláci začínají na jaře od matky
a rozvoj je pomalý na to, aby zajistily opylení stromů a plodin.
To zajistí pouze včely se svým přezimováním v tisících kusů na
jednu matku a rozvoj včelstev je tak prudký, že už jich může
být v květnu desítky tisíc kusů v jednom včelstvu. Ta hladovost
a poškozování vína a ovoce je vinou včelařů chamtivců a nedouků.
Včelstvo už musí mít v době dozrávání plodů zakrmeno a prostor
v úlech zúžen natolik, aby ztratily shromažďovací pud. Netvrdím,
že i tak dojde k nějakému poškození, ale to bývá hlavně dílem
sršní, kteří disponují silnými kusadly schopnými narušit slupky
a hlavně vos, které jsou na podzim ve vrcholu rozvoje z podstaty
způsobu přezimování. Na podzim se snaží vosy a sršni vychovat co
nejvíce matek, které jediné přežívají zimu. Čím více matek, tím
větší naděje k přežití druhu. U včel po výchově dlouhověkých včel
(polovina prázdnin) nastává pokles v plodování a včelaři ho sami
omezují zmenšením úlového prostoru a klíckováním matek, kterým
zabrání dalšímu množení s rozvojem kleštíků(roztočů) na včelím
plodu. Je tu jediný problém a tím je místní převčelení, kdy trpí
včelstva hladem a zároveň připraví zbytek hmyzu o potravu. Toto
se dá dnes velmi těžko regulovat, protože nikomu nelze bránit
v dalším množení včelstev na "MASO", jak jsme vždy nazývali
množiče oddělků na kšeft a hlupáky, kteří si mysleli, že množstvím
včelstev navýší produkci medu. Ti mnohde dosáhli toho, že musí v sezóně včely krmit, aby jim nepadly hladem. Jedná se o chamtivce a nebo o nedouky, kteří o přírodě nevědí zhola nic a nebo každý jen
to, čemu se věnuje prioritně. Selektivní ochrana přírody, která
nebere do úvahy zbytek, tak koná na přírodě daleko více škod, než
někteří ropáci. Příroda je celek a vytrhovat z ní jednotlivé obory
a jiné nebrat v potaz, je veliká chyba a radím i vám. Doučte se
něco o chovu a životě včel medonosných a včelách samotářkách atd.
Pak nenapíšete to, co jste napsal.
Odpovědět
pouze to. Doučte se něco o včelách a jejich užitečnosti, jako
opylovačů. Včely samotářky a čmeláci začínají na jaře od matky
a rozvoj je pomalý na to, aby zajistily opylení stromů a plodin.
To zajistí pouze včely se svým přezimováním v tisících kusů na
jednu matku a rozvoj včelstev je tak prudký, že už jich může
být v květnu desítky tisíc kusů v jednom včelstvu. Ta hladovost
a poškozování vína a ovoce je vinou včelařů chamtivců a nedouků.
Včelstvo už musí mít v době dozrávání plodů zakrmeno a prostor
v úlech zúžen natolik, aby ztratily shromažďovací pud. Netvrdím,
že i tak dojde k nějakému poškození, ale to bývá hlavně dílem
sršní, kteří disponují silnými kusadly schopnými narušit slupky
a hlavně vos, které jsou na podzim ve vrcholu rozvoje z podstaty
způsobu přezimování. Na podzim se snaží vosy a sršni vychovat co
nejvíce matek, které jediné přežívají zimu. Čím více matek, tím
větší naděje k přežití druhu. U včel po výchově dlouhověkých včel
(polovina prázdnin) nastává pokles v plodování a včelaři ho sami
omezují zmenšením úlového prostoru a klíckováním matek, kterým
zabrání dalšímu množení s rozvojem kleštíků(roztočů) na včelím
plodu. Je tu jediný problém a tím je místní převčelení, kdy trpí
včelstva hladem a zároveň připraví zbytek hmyzu o potravu. Toto
se dá dnes velmi těžko regulovat, protože nikomu nelze bránit
v dalším množení včelstev na "MASO", jak jsme vždy nazývali
množiče oddělků na kšeft a hlupáky, kteří si mysleli, že množstvím
včelstev navýší produkci medu. Ti mnohde dosáhli toho, že musí v sezóně včely krmit, aby jim nepadly hladem. Jedná se o chamtivce a nebo o nedouky, kteří o přírodě nevědí zhola nic a nebo každý jen
to, čemu se věnuje prioritně. Selektivní ochrana přírody, která
nebere do úvahy zbytek, tak koná na přírodě daleko více škod, než
někteří ropáci. Příroda je celek a vytrhovat z ní jednotlivé obory
a jiné nebrat v potaz, je veliká chyba a radím i vám. Doučte se
něco o chovu a životě včel medonosných a včelách samotářkách atd.
Pak nenapíšete to, co jste napsal.
VM
Vladimir Mertan
31.12.2021 14:30 Reaguje na Břetislav MachačekJe samozrejmé, že niekedy sa aj názory priateľov nemusia celkom zhodovať. Domnievam sa, že čo sa týka znalostí o samotárskych včielkach, muchách čmeliakoch a ďaľších opeľovačoch mám lepšie znalosti ja. Domáce včely nechovám, takže vedomosti máte lepšie Vy. Tejto problematike sa intenzívne venuje zoológ SAV, môj priateľ Marek Semelbauer. Hľadal som od neho nejaké relevantné články na webe, žiaľ všetko je zamknuté. Tu sa dá prečítať aspoň časť https://www.tyzden.sk/veda/57768/nie-je-vcela-ako-vcela/ na Sme mám predplatné mohol by som to poslať mailom ako pdf https://zahrada.sme.sk/c/22408502/od-vciel-zavisi-nasa-buducnost-od-ostatnych-opelovacov-nasa-trvala-pritomnost.html Čo sa týka škody na záhrade, tak to nejako prežijem už som si zvykol že skoré čerešne mi skoro kompletne zjedia drozdy a škorce, broskyne, slivky a hrozno zase včely. Nakoniec ked potrebujem tak si ovocie kúpim v obchode alebo na trhu, zatiaľ žijeme v bohatej spoločnosti. Ale užitočnosť včiel spochybňujú viacerí zoológovia. Neznamená to ani že by sa včely nemali chovať, len v podstate tak ako píšete by sa mohli dodržiavať aj určité zásady a limity chovu. Celkove by sme mali mať vedomosti aj o ostatných opeľovačoch a ich význame a poznať spôsoby ako si ich prilákať do záhrady.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.12.2021 15:48 Reaguje na Vladimir MertanVíce vám odpovím zítra, nebo pozítří, protože za
chvíli odcházím si zazpívat na trempský Silvestr.
Zkuste si logicky porovnat, kolik včel samotářek
nahradí jedno střední jarní včelstvo( 10-20 tisíc
včel). Totéž u čmeláků, kteří jsou ale přínosnější
tím, že opylují i při nižších teplotách, než včely.
Jsem na okraji města-bývalá vesnice a vaše problémy
s ovocem neznám. Mě trápí spíše houbové choroby.
Špačky mám v budce na třešni a oni si ji ohlídají
do doby, než z ní sklidím svůj díl i já.
Odpovědět
chvíli odcházím si zazpívat na trempský Silvestr.
Zkuste si logicky porovnat, kolik včel samotářek
nahradí jedno střední jarní včelstvo( 10-20 tisíc
včel). Totéž u čmeláků, kteří jsou ale přínosnější
tím, že opylují i při nižších teplotách, než včely.
Jsem na okraji města-bývalá vesnice a vaše problémy
s ovocem neznám. Mě trápí spíše houbové choroby.
Špačky mám v budce na třešni a oni si ji ohlídají
do doby, než z ní sklidím svůj díl i já.
VM
Vladimir Mertan
31.12.2021 17:10 Reaguje na Břetislav Machačekhttp://odolnesidliska.sk/wp-content/uploads/2020/03/Monitoring-entomologicky-rok-2019.pdf
"Z blanokrídlovcov tvorili najväčší podiel včely (až 95%), okrem nich boli prítomné piliarky
(Tenthredinidae), blyskavky (Chrysididae), kutavky (Crabronidae), osy (Vespidae),
žihadlovky (Scoliidae), tŕňovky (Tiphiidae) a hrabavky (Pompilidae). Početne dominovali
včielky rodu Lasioglossum (Halictidae, vyše 1300 jedincov), ktoré hniezdia v zemi v často
početných kolóniách. Početnejšie boli zastúpené ešte pieskárky (rod Andrena, Andrenidae,
147 jedincov), ploskočielky (Halictus, Halictidae, 61 jedincov) a maltárky (Osmia,
Megachilidae, 28 jedincov). Naopak, včela medonosná bola zastúpená len 4 jedincami.
Faunisticky je zaujímavý výskyt samotárskej včielky Pseudapis diversipes, ktorá je zaradená
aj do červeného zoznamu ČR v kategórii DD (Hejda et al. 2017). Okrem nich boli prítomné
čmeliaky (Bombus) a samotárske včely rodov Eucera, Hylaeus, Colletes, Sphecodes,
Heriades a Megachile. Spoločenstvo samotárskych včiel je teda pomerne bohaté. "
Netreba iba logicky uvažovať, ale vykonať praktické merania. Na mestskej lokalite bolo do žltých misiek čo chytajú opeľovače odchytených 4 ks včely medonosnej a niekoľkotisíc iných opeľovačov. Nemusí to tak byť všade, ale aj u nás na kvitnúcej čerešni pozorujem hlavne druh Osmia cornuta https://vcielky1.webnode.sk/cornuta/ Je to hlavne kvôli susedovmu plotu. Aby sa mu ľudia nedívali do záhrady, oblopil sa zástenami z hrubej trstiny alebo bambusu. Tie slúžia ako hmyzie úle, netrúfam si povedať koľko je tých bambusov, ale včielok je ako sa u nás hovorí neúrekom (p.Hannzl:-) )
Odpovědět
"Z blanokrídlovcov tvorili najväčší podiel včely (až 95%), okrem nich boli prítomné piliarky
(Tenthredinidae), blyskavky (Chrysididae), kutavky (Crabronidae), osy (Vespidae),
žihadlovky (Scoliidae), tŕňovky (Tiphiidae) a hrabavky (Pompilidae). Početne dominovali
včielky rodu Lasioglossum (Halictidae, vyše 1300 jedincov), ktoré hniezdia v zemi v často
početných kolóniách. Početnejšie boli zastúpené ešte pieskárky (rod Andrena, Andrenidae,
147 jedincov), ploskočielky (Halictus, Halictidae, 61 jedincov) a maltárky (Osmia,
Megachilidae, 28 jedincov). Naopak, včela medonosná bola zastúpená len 4 jedincami.
Faunisticky je zaujímavý výskyt samotárskej včielky Pseudapis diversipes, ktorá je zaradená
aj do červeného zoznamu ČR v kategórii DD (Hejda et al. 2017). Okrem nich boli prítomné
čmeliaky (Bombus) a samotárske včely rodov Eucera, Hylaeus, Colletes, Sphecodes,
Heriades a Megachile. Spoločenstvo samotárskych včiel je teda pomerne bohaté. "
Netreba iba logicky uvažovať, ale vykonať praktické merania. Na mestskej lokalite bolo do žltých misiek čo chytajú opeľovače odchytených 4 ks včely medonosnej a niekoľkotisíc iných opeľovačov. Nemusí to tak byť všade, ale aj u nás na kvitnúcej čerešni pozorujem hlavne druh Osmia cornuta https://vcielky1.webnode.sk/cornuta/ Je to hlavne kvôli susedovmu plotu. Aby sa mu ľudia nedívali do záhrady, oblopil sa zástenami z hrubej trstiny alebo bambusu. Tie slúžia ako hmyzie úle, netrúfam si povedať koľko je tých bambusov, ale včielok je ako sa u nás hovorí neúrekom (p.Hannzl:-) )
Karel Zvářal
31.12.2021 18:19 Reaguje na Jakub GraňákTakové reakce mám rád, neb výsledky výzkumů se mohou diametrálně lišit. To mě vždycky dojímalo, když někdo prezentoval své výsledky na aktivu (ornis), a v diskusi vystoupil rozhořčený oponent, že u nich to vyšlo úplně jinak (:-))
No právě proto se výzkumy dělají, aby se ukázaly lokální rozdíly. Poměry v Trenčíně (obec mezi lesy) budou zřejmě dosti odlišné od těch na Ostravsku. Těch včel samotářek je v Česku více než 600 (!!) druhů, tak proč by lokálně nemohly být početnější než Apis melifera?
Odpovědět
No právě proto se výzkumy dělají, aby se ukázaly lokální rozdíly. Poměry v Trenčíně (obec mezi lesy) budou zřejmě dosti odlišné od těch na Ostravsku. Těch včel samotářek je v Česku více než 600 (!!) druhů, tak proč by lokálně nemohly být početnější než Apis melifera?
Jakub Graňák
31.12.2021 21:40 Reaguje na Karel ZvářalTo jo, o tom žádná, u hmyzu to fakt docela významně komplikuje druhová variabilita, navíc dneska to není zrovna vyhledávaný obor
Odpovědět
Karel Zvářal
31.12.2021 14:42 Reaguje na Vladimir MertanZ Vašeho příspěvku bych vyzdvihl to vození trávy z městských trávníků do bioplinek (jak to někteří píší-). Ulevilo by to naší orné půdě, kde nejčastěji pěstovaná "bio" plodina je kuku, která je příčinou nejsilnějších erozních událostí a půdu vyčerpává. Minimálně z té silnější první seče (samozřejmě sekačkami), a těch fůr by nemuselo být zrovna málo. Druhou, slabší seč, nechat alespoň každý druhý rok na místě, aby se humus a živiny dostaly zpět do půdy. Dá se říct "Jak prosté, milý Watsone", zejména v časech všudypřítomného údělu:-) Ale místo toho raději od šesti do dvou zapneme turbo a dáme těm hmyzákům kouř...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
31.12.2021 15:00 Reaguje na Karel ZvářalProblém je v tom, že kukuřice je pro bioplynku energeticky někde úplně jinde. Tráva jako doplněk, to ano,ale jako základ...
Odpovědět
Karel Zvářal
31.12.2021 15:46 Reaguje na pavel peregrinNo, já třeba čtu, že tráva má kilogram sušiny nejvyšší produkci bioplynu:-) A pořád lepší i to "málo", než to nechat shnít na místě, nebo vozit za město, kde se to dříve také nechávalo shnít. A když si jeden zaměstnanec MZ dojel s vozíkem na kus čersvého pokosu, byl naprášen a vyhodili ho za to z práce... Jako anekdota z bakalářů?-) Oh no, velký český člověk...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
31.12.2021 15:36 Reaguje na Karel ZvářalO tejto téme často premýšľam pri prechádzkach po Trenčíne. Časťou mesta sú hrádze Váhu, ktoré sú udržiavané výlučne mulčovaním. Kvety zmizli, podobne aj hmyz či motýle. Za nimi aj jašterice, čo sme ako deti pravidelne chytávali. Pritom mesto platí ťažké peniaze za údržbu zelene. Nie žeby to robili lepšie ale aspon zoberú biomasu z plochy. Hrádze kosí-mulčuje povodie Váhu asi 5x za rok a mulč zostáva na ploche. Inak je zaujímavé, že mimo mesta stačí povodiu mulčovať 1 x za rok, niekde aj menej. Na hrádzach Váhu v extraviláne sa nájdu aj lokality aj so vzácnymi motýľmi napr. (Zerynthia polyxena) alebo s orchideami (Orchis militaris.)
Odpovědět
Karel Zvářal
31.12.2021 15:51 Reaguje na Vladimir MertanNo veď!, ako sa u Vás hovorí:-) Všichni brečí kvůli mizejícímu hmyzu a celkové diverzitě řetězce na něm vázaném, ale zasaženi provozní slepotou chodí kolem pachatelů den a co den, a nic... Tak snad si to ti "mistři světa" přečtou (mně se bránili zuby nehty-), a začnou uvažovat selským rozumem, nikoliv po bruselsku:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
31.12.2021 17:01 Reaguje na Vladimir MertanTak by mě zajímalo, jestli by ten podražec křovištní šel pěstovat na zahradě, aby se těm nádherným motýlům pomohlo. Podle tety Wiky roste všude možně... co mu takhle "nasimulovat" rumiště nebo železniční násep? Zkoušel to někdo? Nějaký šikovný duhák by na to mohl získat dotaci...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
31.12.2021 17:16 Reaguje na Karel ZvářalJaro Jaroměř pestujú všetko možné teda aj rastliny aj motýle, na Slovensku sa tomu tiež pár ľudí venuje. Ale lepšie je asi robiť zásahy priamo v prírode, na malej lokalite dochádza k príbuzenskému kríženiu a motýle degenerujú, nie sú schopné dlhodobo prežívať.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.12.2021 17:33 Reaguje na Vladimir MertanVíte, já na tyhle rádoby vědecké teorie o degeneraci mám jednoduchou odpověď. Jak asi přežívají živočichové-endemité na prťavých ostrovech na širém oceánu? Tam žádný "příliv genů" neexistuje, tam nic jiného než inbreeding neběží. Šel kdysi pořad o japonském vědci, který sledoval populaci pěvce (pěnkavovití?), měl všechny jedince okroužkované, všichni byli vitální a hnízdili nebo se o to pokoušeli. U těch motýlů bych to viděl podobně, i když samozřejmě nějaký "cizinec" vždy přinese něco nového. Ale život na Zemi začínal z jednotlivých párů, nikoliv statisícových populací. Takže každý motýl dobrý, byť mortalita je u nich asi vysoká a pramení nejen z genetickýcé příbuznosti, ale mnoha dalších příčin.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
31.12.2021 18:12 Reaguje na Karel ZvářalNa to sú reálne príklady vypozorované priamo na motýľoch. Časť populácie Jasoňa červenookého na Manínskej tiesňave má zdeformované krídla a nemôže lietať. V súkromných chovoch môžu motýle degenerovať už vo štvrtej generácii. Je to overené.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.12.2021 18:24 Reaguje na Vladimir MertanTam bych viděl spíše dietetický problém. Vzpomínám si na příspěvek kolegy z SK, že našel poštolky (v hnízdě) s tak měkkými pery, že nemohly létat. To může být normální vada i v početné populci, a tyto geny logicky samy zaniknou. My jsme zvyklí na "samé zdravé", ale já třeba při čištění budek zjišťuji vysoké procento (10-30%) defektních či nemocných jedinců. Příroda inkubátory a vozíčkáře nezná.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.12.2021 18:34 Reaguje na Vladimir MertanA soukromé chovy jsou taková nápodoba domestikace. Motýl musí létat, pokud k tomu není nucen, rád svá křídla "opustí", podobně jako tučňáci. Eskymáci ztučněli už v první generaci po civilizování, by´t byli geneticky zdraví.
Odpovědět
Jakub Graňák
31.12.2021 21:35 Reaguje na Vladimir MertanTam do toho může vsupovat i řada vnějších faktorů, například roztoči obtěžující puppu ve finále způsobí, že jak se neustále hýbe, aby se jich zbavila, tak dojde k deformaci vyvíjejících se křídel. Stejně tak klimatické vlivy: moc vody- málo vody... Což samozřejmě neznamená, že to není tak, jak popisujete.
Jen pro zajímavost, i když vy to asi víte: u motýlů je nositelem xy chromozomu samička a samec xx.
Jinak k podpoření tvrzení pana Zvářala: u brouků, typicky nosorožíků a páchníků je mobilita dospělců velmi nízká a často jsou místní populace vázány na jednotlivé dutiny, kde se vzájemně rozmnožují sourozenci po desítky generací bez "vnějšího vstupu", přesto k degeneraci nedochází.
Odpovědět
Jen pro zajímavost, i když vy to asi víte: u motýlů je nositelem xy chromozomu samička a samec xx.
Jinak k podpoření tvrzení pana Zvářala: u brouků, typicky nosorožíků a páchníků je mobilita dospělců velmi nízká a často jsou místní populace vázány na jednotlivé dutiny, kde se vzájemně rozmnožují sourozenci po desítky generací bez "vnějšího vstupu", přesto k degeneraci nedochází.
VM
Vladimir Mertan
1.1.2022 01:09 Reaguje na Jakub GraňákIste, u hmyzu existuje aj partenogenéza, keď samička dokáže rodiť bez oplodnenia ďaľšie samičky, alebo zase rybky živorodky vedia zmeniť pohlavie a zo samičky sa stane samček schopný oplodňovať samičky. Ale čo sa týka motýľov sú jasné vyjadrenia entomológov lepidesperistov o potrebe výmeny génov a o genetickom drifte. Napríklad motýľ na hrane vyhynutia Žltáčik zanoväťový tvoril kedysi metapopulácie, ktoré medzi sebou komunikovali. Teraz sa zdá nemožné ho zachrániť, hoci má miestne dobré podmienky ale jedincov je príliš málo na záchranu. Umelo založená populácia Jasoňa červenookého v Štranbergu má problémy, pretože bola založená z príliš málo jedincov.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.1.2022 08:30Víte, mně nestačí napsat, že "vědci zjistili". Já o každé informaci přemýšlím a dávám si to do jiných souvislostí, nejen s tou, co mi nabízí autoři. Takto jsem si dovolil zpochybnit vymizení lelka ve Švýcarsku: https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/
Pokud už dnes tedy vědci vědí, že na vině špatných odchovů motýlů jsou příbuzenské geny, příště budou pracovat alespoň se dvěma nepříbuznými skupinami. A nevěřím tomu, že populace motýla nejde zachránit, protože byla málo početná. Navrhuji část zbylé populace pochytat, vytvořit ideální podmínky, a byl by v tom čert, aby při jejich plodnosti se nedostavily kýžené výsledky. A je celkem možné, že do hry vstupují faktory, o kterých nevíme, či nedokážeme ovlivnit (zbytky pesticidů, feromonů, elmag vlny aj.). Takže nelze zcela vyloučit, že druhy v určitou dobu vznikly, a některé mohou v průběhu časů zaniknout. Bylo by však chybou se o záchranu alespoň nepokusit.
Odpovědět
Pokud už dnes tedy vědci vědí, že na vině špatných odchovů motýlů jsou příbuzenské geny, příště budou pracovat alespoň se dvěma nepříbuznými skupinami. A nevěřím tomu, že populace motýla nejde zachránit, protože byla málo početná. Navrhuji část zbylé populace pochytat, vytvořit ideální podmínky, a byl by v tom čert, aby při jejich plodnosti se nedostavily kýžené výsledky. A je celkem možné, že do hry vstupují faktory, o kterých nevíme, či nedokážeme ovlivnit (zbytky pesticidů, feromonů, elmag vlny aj.). Takže nelze zcela vyloučit, že druhy v určitou dobu vznikly, a některé mohou v průběhu časů zaniknout. Bylo by však chybou se o záchranu alespoň nepokusit.
VM
Vladimir Mertan
1.1.2022 08:50 Reaguje na Karel ZvářalLenže je to trocha inak ako si myslíte. Tie odchovy čo hovorím nie sú záchranné, jedná sa o bežné motýle. Ak prebehne odchov schválne v príbuzenskej plemenitbe, tak ako som napísal končí. Ak sa vymenia samčekovia, chov môže úspešne pokračovať. Tie chovy motýľov sú už vyskúšané veci v praxi, to nie je žiadne "vedci zistili" . Teraz uvažovali práve presne ako píšete o záchrane toho Žltáčika zanoväťového. Lenže ako sa zdá, asi bude nevyhnutné zapojiť do chovu rumunské, alebo slovinské polulácie a výsledkom už nebude náš žltáčik ale kríženec rôznych variant. Je treba dôkladne zvážiť všetky okolnosti, pokým sa začnú drancovať a vychytávať posledné lokality Žltáčika na Slovensku.
Problematická je aj lokalita Jasoňa v Štranbergu, potrebuje dopĺňať neustále samčekov, ale kde ich vziať? Populácia bola pritom založená z rôznych slovenských lokalít.
Odpovědět
Problematická je aj lokalita Jasoňa v Štranbergu, potrebuje dopĺňať neustále samčekov, ale kde ich vziať? Populácia bola pritom založená z rôznych slovenských lokalít.
Karel Zvářal
1.1.2022 09:35 Reaguje na Vladimir MertanNepatřím mezi rigidní dogmatiky, klidně bych svolil k dovozu rumunských či jakých žluťásků. Pokud je to ten samý druh, jen se oživí krev. Takovou tu hru na "původní a cizí" považuji za falešnou, zejména v momentě hrozby vyhynutí. Naše podmínky druh budou stejně formovat jinak, než je tomu v jejich domovině, ta rozdílnost bude po sto letech opět patrná. Jazyková či kulturní bariéra tu nehrozí, proto jsem všemi deseti za posilovat ohrožené populace dovozy. Kdyby byl druh tažný, k mísení by docházelo přirozeně, tak se o příliv genů postará člověk.
Odpovědět
Jakub Graňák
2.1.2022 11:27Problém je v podstatě velmi jednoduchý a je jím přílišná intenzita obhospodařování krajiny, ať už jsou to louky, intravilány obcí, či příkopy...
Odpovědět