https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-stav-kosi-populace-na-zlinsku-po-predlonske-vlne-viru-usutu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: Stav kosí populace na Zlínsku po předloňské vlně viru Usutu

27.4.2020
Malátný drozd zpěvný v roce 2018.
Malátný drozd zpěvný v roce 2018.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal
Článek o poklesu stavů kosa černého (Turdus merula) Petra Stýbla na Ekolistu z 5. 12. 2019 vyvolal diskusi, zda ptáků skutečně tolik ubylo, nebo je to jen laická nepozornost, respektive „nevědecký přístup“ (Tomáš Grim: Žádné senzační vymírání kosa černého se nekoná). Dovoluji si na tuto polemiku zareagovat nyní, na jaře roku 2020, kdy jsou již vytvořena kosí teritoria a lze porovnat početnost před hlavní vlnou viru Usutu a dva roky po něm.
 

Zabývám se ornitologií od dětství a mohu jen potvrdit, že nárůst tohoto nápadného ptačího druhu byl v posledních desetiletích setrvale vzestupný. V městské zástavbě na Bartošově čtvrti ve Zlíně byl natolik hojný, že dosahoval vysoké denzity, tj. na jednom hektaru byly nezřídka 3-4 páry.

V roce 2017 jsem nacházel ojediněle kosí kadávery, ale nešlo poznat, zda jde o vliv viru, o kterém již v tu dobu byla v ornitologické povědomost, nebo ptáci hynou v důsledku krvácení do mozku po nárazu do skla (prosklené zastávky, prosklené krčky, skleněné ploty, zaparkovaná auta aj.). V roce 2018 však byla situace vážnější, nacházel jsem často nejen mrtvé kosy, bylo možno pozorovat i malátné, virem oslabené ptáky. A to nejen kosy, kteří hynuli ve velkém, ale i drozdy zpěvné.

Letité dřívější hnízdiště kosa na frekventovaném místě (do roku 2018).
Letité dřívější hnízdiště kosa na frekventovaném místě (do roku 2018).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

Na podzim 2018 místo všudypřítomných poskakujících kosů jsem se musel dlouho rozhlížet, než jsem nějakého našel pod keři či na trávníku. Byl to tak markantní rozdíl, že jsem přeživší populaci odhadl na 20 % té původní. A byl jsem samozřejmě zvědavý na to, jak rychle se jejich stavy budou obnovovat, pokud se časem situace ještě nezhorší.

Když jsem v minulých týdnech sbíral podklady, dotázal jsem se ornitologa O. Kužílka z téže lokality, který současný stav odhaduje na poloviční z roku 2016. Podobně se vyjádřil i E. Zajíček ze Štípy, obce severně od Zlína. Zhruba o polovině dřívějších stavů se vyslovilo i několik „zelených“ anonymů (zahrádkáři apod.) při náhodných rozhovorech v jiných oblastech kraje.

Rovněž tři čtenáři Ekolistu se vyjádřili v diskusi podobně, jedna paní naopak jejich početnost hodnotí jako větší podle počtu ptáků hodujících na psím vínu. Z tohoto jednoho případu by se dalo usoudit, že virus Usutu prošel územím republiky nerovnoměrně. Zatímco na více místech byl patrný velký úbytek, někde stavy zůstaly zachovány. Je tudíž možné, že je to způsobeno lepší imunitou části populace.

Kosi před virózou Usutu dosahovali u nás tak vysokých počtů, že hnízdili na netypických místech. Napříklaoku u frekventovaných garáží na krátkém kovovém opěrátku u okapové roury. Na podzim roku 2018 jsem jim nabídl pár metrů vedle dvě hnízdní podložky, ale jak letos, tak i loni, zůstaly neobsazeny. Fotbalové hřiště pod garážemi, kde běžně před tím lovilo 5 - 7 kosů a drozdů, je letos prázdné, podobně jako loni. I na jiných místech, kde dříve hnízdilo poblíž okolo pěti párů, není dnes žádný nebo jen 1 – 2 páry. Ale na druhou stranu jsou zase jinde než dříve, což v součtu znamená asi poloviční předvirusový stav.

Loni i letos neobsazená hnízdní podložka tamtéž.
Loni i letos neobsazená hnízdní podložka tamtéž.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Zvářal

To jako by naznačovalo, že pokud v místě není „hlavní“ kos, respektive pár (či možná i více), noví ptáci se jaksi „ostýchají“ vhodnou lokalitu obsadit. Zda je to způsobeno jejich protipredátorskou (protikrahujčí) strategií, tj. víc očí víc vidí, či je za tím něco jiného, se lze jen dohadovat. Pro mě je to ale důkaz, že ptáci zřejmě nějakou strategii mají a neobsazují paradoxně volná místa, právě možná z důvodu, že jsou podezřele prázdná. U kosů často probíhají rituální i fyzické půtky o teritorium, což může vyvolat dojem, že jich je více než ve skutečnosti.

Virus Usutu pravděpodobně zasáhl například i strakapoudy, a to prostřední (2 páry) i velké, kteří v minulosti hojně navštěvovali krmítko jak v zimě, tak i v době hnízdění. Mladým nosili ovesné vločky, které jim z plného zobáku doslova přetékaly a odletovali k dosti vzdáleným hnízdům. Loňskou ani letošní zimu se strakapoudi prostřední vůbec neukázali, strakapoud velký jen jeden. I zde bude zajímavé sledovat, za jak dlouho se jejich stavy obnoví.


reklama

 
foto - Zvářal Karel
Karel Zvářal
Autor článku je ekologicky smýšlejícím ornitologem a zemědělcem.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

27.4.2020 07:28
S těmi strakapoudy to může být, létal na krmítko pravidelně a jak p. Zvářal píše, loni ani letos nic. Vídám tam žlunu, datla, ale strakapouda ne. U kosů si to netroufnu hodnotit- přijde mi, že jich je tam tak normálně, jako vždy, řečeno laicky. Drozd je tam také a je docela zajímavé pozorovat zpěv- kos začne první, se svítáním, ale jak začne drozd, kosi zmlknou, nechají ho dozpívat a potom zase začnou, ale už jen krátce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2020 08:17 Reaguje na pavel peregrin
Žluna se svým jarním chechtáním prozradí téměř na kilometr, tam není problém je nasčítat, jsou v těch samých žlebech a sadech jako každý rok. Strakapoudi při dřívějších počtech daleko více "kik"ali, teď je slyším méně, ale početost odhadnout nedovedu, i když ten pokles je patrný. Zajímavé bylo pozorovat přílet strakapouda prostředního ke krmítku. Dosedl nahoře na roh okna (střecha krmítka je z plexiskla) a pozpátku se posuval dolů. Když ho načapal náhlým příletem s. velký, ukazoval načepýřenou červenou čepičku s otevřeným zobákem. Slunečnici rozbíjely oba druhy v rohu krmítka. Nikdy k přímému napadení nedošlo, přestože "domácí" s. velcí odháněnjí všechny bez rozdílu. Tuto zimu lítala sporadicky jen samice s. velkého, asi měla více zdrojů krmení.

Kamarád (EZ) mi hlásil od nich vyšší početnost drozdů, u nás mi to přijde +- stejné. Drozd je halasný, takže ano, kosi začínají po třetí hodině, drozdi po nich, to spíše večer zpívají i za tmy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.4.2020 08:14
V Jistebnici to zatím vypadá s kosy i strakapoudy dobře. Strakapoud nám dokonce v zimě zrušil 2 včelí úly. Manželka měla radost. Ale neslyším datla. V Táboře to vypadá s kosy taky dobře.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2020 08:22 Reaguje na Michal Ukropec
Spíše by mě zajímalo, jak to nakonec dopadlo s havrany v Táboře. Jestli se podařilo kolonii zmenšit pomocí sokolníků, nebo se "vyhnanci" ještě stihli vrátit. Asi tu akci bude nutné provozovat každé jaro.

To je právě na tom zajímavé, že někde se úbytek kosů nekonal, příp. byl zanedbatelný. Řekl bych, že loni se doplnili imigranty, asi z blízkého okolí, protože mladých zase tolik nebylo kvůli toulavým kočkám.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2020 09:07 Reaguje na Karel Zvářal
Myslel jsem si, že havran jakožto poměrně statný pták se káněte moc nebojí- asi tedy ano, a mohl byste napsat, jak je to s krkavcem? Má on u nás přirozené nepřátele, s výjimkou výra?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2020 10:54 Reaguje na pavel peregrin
To je káně Harrisova, sokolníky dosti oblíbená. Ona zřejmě není schopna zdravého havrana v kolonii ulovit, ale na účely plašení je velmi vhodná. Tam stačí permanentní neklid a "slabší povahy" odpadnou. Je právě otázka, jestli navždy, nebo se vrátí (nejpozději v další sezonu).

U nás dělá dlouhodobě na potravě výra pan I. Kunstmuler. Mezi téměř milionem položek krkavec není, ale 28 vran, 13 strak, 12 sojek, 24 kání... On s tím svým silným zobanem je zřejmě schopen se bránit, jedině snad, že by výr natrefil na nepříliš dobře ukryté hnízdo s mladými.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2020 11:22 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za odpověď.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.4.2020 11:16 Reaguje na Karel Zvářal
Musím podotknout, že stavy košů byly vždy nižší než třeba v Posázaví. Co se týče havranů, ubyly. Asi o čtvrtinu až třetinu. Ale jen na sídlišti, kde je plašili. Celkově jsou počty ruských vlašťovek na stejném stavu.
Odpovědět
DK

Dagmar Krtičková

27.4.2020 10:36
Dobrý den. Jako totální neodborník, pouze obyvatelka pražského sídliště, co má ráda ptáky a je vděčná za jejich zpěv, musím se smutkem konstatovat, že kosi téměř zmizeli. Bydlím v Praze na Kamýku. Ještě před takovými třemi lety tu už v předjaří bylo hlavně po ránu slyšet doslova kosí křik. Kosy člověk potkával všude. Zvyklí na lidi, ani se moc nesnažili skrývat, popoběhli blíž ke keřům kolem domů a v klidu čekali, až člověk přejde. Už loni byla situace opravdu dramaticky jiná, kosy prakticky neuslyšíte a neuvidíte, letos je to stejné - viděla jsem jednoho kosa. Létával tu pravidelně strakapoud, ten zmizel. Zůstaly sojky, které se k mému údivu na zdejší sice hodně zelené, ale přece jen sídlištní prostředí výborně adaptovaly. Mám ale pocit, že i těch je míň. A co je snad nejsmutnější, ubylo tu výrazně sýkorek. I když holubi nepatří k mým favoritům, sleduji je a mám pocit, že i jich počet klesl. Ačkoli právě letos mám příležitost přímo před oknem sledovat hnízdění hřivnáče, zdá se mi, že celkově je jich méně. Jediný, kdo si "z ničeho nic nedělá", jsou straky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2020 11:04 Reaguje na Dagmar Krtičková
Paní Krtičková, moc děkuji za příspěvek! Ano, straky jsou dnes často jedni z nejpočetnějších pěvců ve městě. Sojky jim někde zdatně sekundují, proto je nouze o drobňásky (pěnkava, zvonek, stehlík, drozdovití...). Straka se sojkou si i navzájem plení hnízdo, málokdy však celou snůšku či vývodek, dobře se hlídají. Sýkory doplácejí na výsadbu dřevin, na kterých je minimum housenek, nebo také žádné, např. túje, javor, platan, vejmutovka, smrk stříbrný aj. cizokrajné dřeviny, které mají chemickou obranu proti hmyzu. Ideální do parků je lípa, bříza, ovocné stromy - zde sýkory potravu najdou.

Kosi a drozdi dokážou svým hlukem a nálety pleniče odehnat, lépe jim to jde ve skupině, podobně jako semi/koloniálně hnízdícím kvíčalám. Jednotlivá hnízda sojka plení, dokáže si vyčíhnou správný okamžik, kdy jsou rodiče zaměstnáni sběrem potravy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2020 11:25 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě k těm dřevinám- na zahradě mám vysázeny mimo ovocných pouze keře přírodní- dříny, ptačince, zimostrázy, kaliny- a právě u těch kalin jsem byl dost překvapen, protože jejich plody snad žádný pták nežere. Víte o tom víc?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2020 11:50 Reaguje na pavel peregrin
Kdyby jste se na to neptal, tak bych se po tom asi nepídil... i když vím, že plody "nejsou jedlé". Chyba lávky, jsou dokonce toxické (!), jinak by je asi kosi sprášili natotata. Jak jsou tedy krásně červené bobule roznášeny po lese, to je mi záhada...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalina_obecná
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2020 12:13 Reaguje na Karel Zvářal
To je zajímavé. přitom z kaliny se dělá, ale u nás asi moc ne, zavařenina. Zřejmě jsou toxické v syrovém stavu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2020 12:39 Reaguje na pavel peregrin
Asi ano. Píší, že musí být přemrzlé. A po převaření to možná také ztratí grády. Zřejmě se toho nesmí moc napráskat. Předpokládám, že spíše než ptáci to dříve rozšiřovali např. medvědi, nebo po spadnutí na zem lišky, kdy to měli jako chuťovku, nikoliv hlavní chod.
Odpovědět
va

vaber

27.4.2020 16:03 Reaguje na Dagmar Krtičková
kosy na zahradě vidím docela často i když převážně samečky, nevidím je moc rád protože sice nehrabou,ale dokáží zobákem pěkně poničit záhon,když hledají potravu při současném suchu. Naprosto zmizeli vrabci ani v zimě u krmítka jsem žádné neviděl,většinou samé sýkorky
Odpovědět
DK

Dagmar Krtičková

28.4.2020 11:15 Reaguje na vaber
Máte pravdu, tady u nás nejsou vrabci už řadu let. V Modřanech býval takový hustý keř, kde se dlouho drželo malé hejnko dokonce i potom, co vrabci odevšad zmizeli.Teď, když jdu kolem, je i v tomhle keři ticho. Člověk si teprve uvědomuje, jak moc pro něj ten ptačí halas znamenal.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.4.2020 12:34 Reaguje na Dagmar Krtičková
Až teď jsem si v tom Vašem prvním příspěvku všiml, že jste rovněž zmínila zmizení strakapouda. Děkuji za tuto podporu, i za popis kolem kosů, tam je to snad ještě horší, než to bylo u nás.

ČSO často vyzývá ke spolupráci na tzv. občanské vědě. Výsledkem však je, že Vám za zprávu místo poděkování spíše vynadají, protože bez svolení p. ředitele snižujete stavy ptáků:-)
Odpovědět
MG

Milan G

28.4.2020 13:19 Reaguje na vaber
S těmi vrabci, je to s podivem, ale tady u nás zmizeli chvíli potom co padli komunisti, zajímavé. Desítky let tady nebyl snad ani jeden, ale v posledních dvou letech se zase objevili. Nikoliv v původním množství, ale přeci jen se vrátili.
Kosáky mám každé jaro na zahradě, letos také. Připadne mi, že ve stejném počtu, ale je to jen subjektivní pozorování. Ubylo sýkorek, to je fakt.
Odpovědět
ZJ

Zbyněk Janoška

27.4.2020 13:45
Psát, že virus Usutu "pravděpodobně" zasáhl i strakapoudy je tedy velmi odvážné tvrzení. Nikde na světě nebylo vymírání strakapoudů kvůli viru zaznamenáno a i u nás populace strakapouda velkého roste - a v posledních letech navíc poměrně strmě (viz zde: http://jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=668). Největší nárůst z poslední doby byl mezi roky 2016 a 2017 - tedy v roce, kdy se u nás virus Usutu objevil.

A z toho, že zmizely dva páry strakapouda prostředního se nedá vyvozovat naprosto nic o příčinách. I jejich populace je stabilní (http://jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=670).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.4.2020 13:58 Reaguje na Zbyněk Janoška
Nevím, co je na tom odvážného napsat domněnku, resp. hypotézu. I těch velkých příliš nevidno. No a pokud nikde na světě nebyl pozorován úbytek - manipulativní "vymírání" je nehezký faul, který byl na Ekolistu již prezentován, tak je možné, že poprvé to bude v Česku. Záleží na virulenci, tj. síle viru, protože i ti kosi byli u nás silně zasaženi.

Populace strakapouda v. u nás roste/rostla strmě jedině snad kvůli kůrovcové kalamitě. Jakmile ta odezní, ubude i strakapouda. Sucháry jsou pečlivě odstraňovány, tak ten udávaný nárůst beru s rezervou.
Odpovědět
ZJ

Zbyněk Janoška

27.4.2020 16:48 Reaguje na Karel Zvářal
No ale vy tam nepíšete, že je to vaše domněnka. Vy tam píšete: "Virus Usutu pravděpodobně zasáhl například i strakapoudy" a nedodáváte už, že to je názor, který z odborníků (akademiků, veterinářů) nikdo nesdílí.

Stejně jako názor, že populace strakapouda roste kvůli kůrovcové kalamitě - ona totiž roste už od 80. let a strměji zhruba od roku 2002. To pouze kůrovcem vysvětlit nelze.

A nakolik byla virem Usutu zasažena populace kosů, to už tady bylo rozebíráno podrobně - rozhodně ne natolik, aby se to projevilo na celorepublikových počtech, takže tvrdit, že kosi u nás byli zasaženi silně, je - opět - silné tvrzení.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.4.2020 09:01 Reaguje na Zbyněk Janoška
Silně zasaženi na Zlínsku. Je dobře, že celorepublikově to vypadá příznivěji, alespoň se místní výpadky rychle doplní z okolí.
Odpovědět
DK

Dagmar Krtičková

28.4.2020 11:17 Reaguje na Zbyněk Janoška
Odpovědět
DK

Dagmar Krtičková

28.4.2020 11:19 Reaguje na Dagmar Krtičková
Nejsem odbornice, ale je faktem, že z jedné sídlištní lokality (dvě-tři ulice plus rozsáhlá zeleň kolem školních hřišť) kosi doslova zmizeli během dvou let. Zbyli snad 2-3 jednotlivci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.4.2020 15:20 Reaguje na Zbyněk Janoška
Od r. 83 je u strakapouda v. de facto stabilní stav 20 let. První rok nepočítám, to se evidentně sčítat učili. Ona ta kalamita vrcholící holosečemi je už posledním zvoněním. Ale ta situace nazrávala spoustu let, souše a napadené porosty se stihly povětšinou vytěžit. Ale i ta mírně zvýšená nabídka potravy ve schnoucích porostech se u nich projevila, podobně jako u tříprsťáka. Jak říkám, skončí těžba kalmitních porostů, skončí kouzlo nárůstu lesních datlovitých.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.4.2020 07:52
Že je to POZNATEK (můj), vyplývá z toho slovíčka PRAVDĚPODOBNĚ. A to vy dodáváte, nikoliv já, že to nikdo další nesdílí, což mě nijak nestresuje, abych o svém pozorování napsal. Kdyby o tom pojednával někdo jiný, citaci bych zajisté uvedl.

Globální trendy strakapoudů nesleduji, nejsou v tuto chvíli podstatné. Komentoval jsem dění v nejbližším okolí z doby, kdy proběhla viróza u kosů a drozdů. Jinak si vymizení 2 párů strakapoudů prostředních a 1-3 (?)ex. s. velkých z pravidelně navštěvovaného krmítka nedokážu vysvětlit. Také v okolí mi připadne, že jich je méně, ale zde to kvantifikovat nedokážu, neměl jsem je předtím přesně zmapované.

"U nás" znamená na Zlínsku, nikoliv v ČR, jak jste si účelově dosadil. A já to netvrdím:-) Mám to vysledováno a potvrzeno i ornitology-birdwatchery, (stejně jako to, že se vrátilo méně jiřiček a vlaštovek). Jak vidno, pro vás pojem LOKÁLNÍ JEV naprosto ztrácí význam, pokud to není zjištěno na celostátní úrovni. Tomu říkáte v ČSO vědecký přístup?!…: Ano, většina rozhoduje, co je či není pravda... Tak to už jsem někde četl!-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.4.2020 08:55
Zmínku o vlivu na strakapoudy jsem našel třeba zde, takže to žádná sci-fi být nemusí. Záleží na virulenci, třeba u kovídka zjistili přes 30 mutací, přičemž některé jsou až 100x nebezpečnější.

https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/znate-virus-usutu-uz-nejaky-cas-kosi-nase-kosy
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.5.2020 15:46
Na zahradě v Čes. Budějovicích nám pravidelně hnízdí kosí pár od nepaměti a ani letošní rok není výjimkou. Bohužel mláďata po opuštění hnízda, kdy neumějí ještě létat, u nás vždy zahynou. I když ponecháváme na pár dnů naši kočku a psa doma, postarají se o jejich záhubu kočky z okolních zahrad, případně psi sousedů.
V Praze jsem v minulých dvou letech v místech, která navštěvuji, skoro žádné kosy neviděla, ačkoliv před tím jich bylo vidět i slyšet hodně. Letos ne moc často zaslechnu jejich písničku, aniž bych je spatřila.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.5.2020 17:54 Reaguje na Majka Kletečková
Kos byl ještě v nedávné minulosti tažným druhem, podobně jako je dodnes drozd či brávník. V Itálii a Španělsku je střílí a loví do sítí. Takže tím, že zůstane doma, eliminuje tahovou mortalitu. A i tak jich bylo už opravdu hodně, jako kluk pamatuji městské kosy jako málo početné. Když jsem jsem to v zimě napsal, schytal jsem to od CML:-) Kos má 2-3x po 4 mladých. Dovede si představit, kolik by jich za pár let bylo, nebýt predace? Kosům pomůžete, když jim v zimě nabídnete ovesné vločky nebo jablka horší kvality. On je vcelku otužilý a skromný, takže tuzemskou zimu přežije s menšími ztrátami, než mezi živočišnými jižany. A reprodukční ztráty dožene zvýšeným úsilím.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist