Katka Pazderů: Změna klimatu zemědělství příliš neovlivní, a to díky šlechtění
23.3.2020
Pšeničné pole.
reklama
Vlastní zemědělská produkce je nejvíce ovlivněna extremitou počasí, a zhoršenou možností na ni reagovat v každodenním „sporu“ s přírodou. Pokud zemědělci nemají možnost vytvořit na poli řízené podmínky díky závlaze, vždy budou daleko od světově maximálního výnosu pšenice 16,791 t/ha, který byl ustanoven právě pod závlahou, na Novém Zélandu v roce 2017.
Díky správnému výběru odrůd ale mají možnost, jak ve svých místních podmínkách tento potenciál maximalizovat. Respektive maximalizovat svůj zisk z hektaru, protože v zemědělství jde také o zisk, je to ekonomické odvětví. A k tomu vede jednoduchá úvaha, zda mi aplikované opatření pro daný porost a podmínky ještě něco přinese, nebo ne.
Současná pěstitelská technologie pšenice (i dalších plodin) je řízena podle mnoha proměnných získávaných z půdy a porostu. Družicové snímky v kombinaci s daty ze senzorů na sklízecích mlátičkách přesně specifikují slabá místa pole a porostu, na která se můžeme zaměřit. Ovšem s ohledem na ekonomiku pěstování, protože ani 100 kg dusíku navíc větší výnos nepřinese, pokud už jsme na maximální potřebě daného porostu. A bude zbytečným nákladem, co nám sníží zisk z hektaru.
Rozhodující vliv na výsledek pěstování mají odrůdy. Obecným šlechtitelským cílem je stále výnos. Výnos je ale komplexní vlastnost, která zahrnuje i pěstitelské podmínky při šlechtění (půda, počasí) a jejich selekční tlak. Také odolnost vůči chorobám a škůdcům je důležitá. Relativně nově se odrůdy šlechtí i na odolnost vůči suchu, protože se jedná o nejdůležitější faktor, který výnosy nejvíce limituje. Dokonce s rozvojem molekulární genetiky můžeme předvybrat rodiče, kteří jsou lepšími kandidáty na získání lepšího potomstva.
V současnosti je obměna odrůd na polích velmi rychlá. Všechny šlechtitelské firmy chtějí na polích vidět své odrůdy, protože šlechtění je také ekonomická činnost, která musí generovat zisk. Vyšlechtění jedné odrůdy trvá přibližně 6-10 let, podle použitých technik ve šlechtitelském procesu.
V současném šlechtění je tak ona schopnost reagovat na měnící se podmínky prostředí tou nejlepší odpovědí na otázku, jak moc bude zemědělství klimatickou změnou ovlivněno. Protože šlechtíme rychleji, než probíhají změny, a navíc je odrůd opravdu hodně (v EU cca 2400 v daném okamžiku) a můžeme si vybrat správný genotyp do konkrétních podmínek, nebude pěstování pšenice (a dalších plodin) v delším časovém horizontu změnami klimatu dotčeno.
Horší se ale schopnost zemědělců realizovat ze své výroby dostatečný zisk, aby bylo zemědělství rentabilní. Ze zemědělství pochází velká část naší primární produkce, chcete-li, naše obživa. Protože je ale komodifikováno a plodiny jako pšenice, kukuřice nebo sója se obchodují na světovém trhu, rozhodují o tom, co se bude na polích pěstovat a o cenách těchto plodin obchodníci a spekulace, jinak řečeno finanční kapitál. Který rozhoduje o všem, co se na planetě děje.
Sami mu dáváme moc svojí neschopností se společně dohodnout a sdílet společné cíle. Sami odevzdáváme do rukou kapitálu svoji suverenitu i osobní odpovědnost, a nakonec musíme pro jídlo do supermarketu jako do té koncovky globalizačního procesu. No, není to jednoduché, ty změny klimatu, není to vůbec jednoduché.reklama
Katka Pazderů
Autorka učí zemědělství, zelinaří, včelaří a je členka Zelených v Kladně.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanu
Další články autora |
Katka Pazderů: Koronavirus jako laboratoř globální krize
Katka Pazderů: Fotovoltaika není důvodem pro nižší zemědělskou produkcireklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
pp
pavel peregrin
23.3.2020 06:15Pro zásadní změny již klasické šlechtění nestačí a toto lze udělat pouze přímými genovými manipulacemi. Tento postup ale naráží na odmítání veřejností .Je pravdou, že běžného pěstitele pořád nejvíc zajímá výnos, ale pokud si já osobně vybírám odrůdu, např. té pšenice, daleko víc mě zajímá: a) její mrazuvzdornost,b) odolnost vůči komplexu houbových chorob bez výrazné slabiny, c)plasticita odrůdy, kterou v převážné míře splňují kompenzační odrůdy. Samostatnou kapitolou se stane odolnost odrůd vůči živočišným škůdcům, protože brzy se dostaneme do situace, kdy zbydou maximálně tak dvě účinné látky a riziko vzniku plošné rezistence se podstatně zvýší. To ale doposud neumí žádná odrůda, kromě některých GMO kukuřic a zde se otevírá široké pole pro výzkumníky. Dále je třeba vidět, že každé šlechtění jde v parametrech vždy proti sobě, tzn. pokud vyšlechtím pšenici s vysokým až špičkovým výnosem, tak bude určitě náchylná buď k vymrznutí, či k podstatně zvýšené míře napadení houbovými patogeny. Dokonale vybalancované odrůdy neexistují, ač to zástupci osivářských firem ne vždy přiznávají. Faktem ale je, že ze současné nabídky si lze vybrat již poměrně dost odrůd, které při rozumných nákladech můžou uspokojit každého pěstitele. Určitým problémem je, že současné odrůdy se na trhu dlouho neohřejí a není nic neobvyklého, že třeba hned po dvou letech končí. Kdysi jsme pracovali s odrůdami Zdar, Viginta, Ilona, Mironovská apod. a tyto odrůdy byly rekordmany v délce používání. Nebyly samozřejmě tak výkonné jako dnešní, ale byly neuvěřitelně plastické, odolné. Ale i dnešní české odrůdy , např. firmy Selgen, se rozhodně nemusí stydět a v konkurenci zahraničních odrůd směle obstojí, protože nevyžadují nákladné vstupy a jejich zdravotní stav je dobrý.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.3.2020 18:35 Reaguje na pavel peregrinDomnívám se, že daleko postatnější než GMO, by měla být snaha o napravení stavu půdy a krajiny, především ve vztahu k vodě a organické složce půdy. Stejně tak bychom měli přistupovat k problematice chorob a škůdců, valná část problémů s nimi spojených vznikla neuváženou snahou o maximalizaci zisku pomocí pesticidů a rozkolísáním rovnováhy v prostředí.
Šlechtitelský interval 10 let je naprosto dostačující. Naopak co se týče genetických manipulací, se rychlost jejich tvorby a zavádění, jeví spíše jako riziko. Nevytvářejme v honbě za výnosy další černé labutě. V současnosti můžeme v souvislosti s koronavirem pozorovat, jak snadno je celá ekonomika rozvratitelná jednou nepředpokládanou situací.
Odpovědět
Šlechtitelský interval 10 let je naprosto dostačující. Naopak co se týče genetických manipulací, se rychlost jejich tvorby a zavádění, jeví spíše jako riziko. Nevytvářejme v honbě za výnosy další černé labutě. V současnosti můžeme v souvislosti s koronavirem pozorovat, jak snadno je celá ekonomika rozvratitelná jednou nepředpokládanou situací.
pp
pavel peregrin
23.3.2020 19:35 Reaguje na Jakub GraňákTak samozřejmě, alespoň základní péče o půdu je nutností, nicméně opravdu zásadní přelom v odrůdách je možný bohužel jen pomocí genových manipulací. Co se týče rozvratitelnosti ekonomiky, již jsem to jednou psal- doufám, že si všichni ti pošetilci, nevidící dál než na špičku svého nosu, konečně uvědomí, jak důležité je být v zemědělství téměř sobestačný, protože toto je jen slabý odvar a v případě opravdové katastrofy by se s námi nikdo nedělil a všichni by nás hodili přes palubu. Pokud jsem si všiml, nejvíce lidé kvičeli kvůli potravinám- ale copak tak najednou, že by těm kotrbám začalo docházet, že to zatracované zemědělství je k něčemu dobré?
Odpovědět
Jakub Graňák
25.3.2020 10:35 Reaguje na pavel peregrinV tomto jsem velmi skeptický, bublina splaskne a všechno pojede dál v zajetých kolejích. Maximálně si kapitáni zdejšího agro-potravinářského průmyslu přilijou do kapes ještě větší podíl veřejných peněz "ve snaze o zvýšení domácí potravinové soběstačnosti a sanace škod po epidemii"
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.3.2020 11:39 Reaguje na Jakub GraňákUpřímně řečeno, to by mi ani tolik nevadilo .Pokud se dováží citrusy a banány, nic proti tomu. Ale aby nás zahlcovali bramborami, mléčnými výrobky, vepřovým neznámého původu atd., tak to se mi opravdu nelíbí a docela jsem zvědav, jak se situace v zemědělsko-potravinářském komplexu vyvine. Ale bez utnutí tipce řetězcům to nepůjde- alespoň v nějaké míře.
Odpovědět
Jakub Graňák
25.3.2020 12:10 Reaguje na pavel peregrinJenže ono to skončí jen u těch peněz, ke změně stavu nedojde, proto jsem to dal do uvozovek.
Je paradoxní, že u dlouhodobě "nesoběstačných" komodit typu ovoce, zeleniny nebo vepřového, je ta státní podpora v podobě dotací skutečně almužnou. Zatímco u obilnin a podobně je výše dotace na plochu poměrně obstojným přízpěvkem v porovnání s cenou vstupů, v případě např. ovocnářství je výše dotace v porovnání s cenou vstupů plivancem do tváře. Ta honóra, která o výši dotace na plochu pro jednotlivé kultury rozhoduje, si tohoto naprosto nehorázného nepoměru jistě je vědoma, přesto zlobována právě agrobarony, nehne prstem. Nelze se pak divit tomu tristnímu stavu, který v ovocnářské, zelinářské a jiné "citlivé" produkci panuje.
Co se týče prostředků pro velké podniky, dovoluji si tvrdit (vzhledem ke znalostem ekonomických poměrů), že jim ty dotace slouží pouze k lividaci konkurence. Aby nakonec polkly i Váš podnik.
Odpovědět
Je paradoxní, že u dlouhodobě "nesoběstačných" komodit typu ovoce, zeleniny nebo vepřového, je ta státní podpora v podobě dotací skutečně almužnou. Zatímco u obilnin a podobně je výše dotace na plochu poměrně obstojným přízpěvkem v porovnání s cenou vstupů, v případě např. ovocnářství je výše dotace v porovnání s cenou vstupů plivancem do tváře. Ta honóra, která o výši dotace na plochu pro jednotlivé kultury rozhoduje, si tohoto naprosto nehorázného nepoměru jistě je vědoma, přesto zlobována právě agrobarony, nehne prstem. Nelze se pak divit tomu tristnímu stavu, který v ovocnářské, zelinářské a jiné "citlivé" produkci panuje.
Co se týče prostředků pro velké podniky, dovoluji si tvrdit (vzhledem ke znalostem ekonomických poměrů), že jim ty dotace slouží pouze k lividaci konkurence. Aby nakonec polkly i Váš podnik.
JS
Jiří S
25.3.2020 13:29 Reaguje na Jakub GraňákTedy nevím, jak vy se vyznáte v dotacích, či ne a nechci se s Vámi o to přít. Ale dotace, respektive tzv. restrukturalizace např. vinic, sadů a podobně rozhodně není plivanec peněz, v podstatě na založení takovéto dlouhodobé plodiny vám stát proplatí tak polovinu nákladů (včetně kovové konstrukce a podobně) a to není vůbec špatné. Takže s porovnáním pro běžné komodity nejsou znevýhodněny. Problémem je až konkurence odbytu s dovozem. Pšenici vám odkoupí každý, jablka již ne.
Odpovědět
Jakub Graňák
25.3.2020 14:05 Reaguje na Jiří SRestrukturalizace se mám dojem týká již existujících ploch(tudíž zdaleka neřeší problém nesoběstačnosti), nejvyšší částka dotace (jen pro některé druhy) činí 240 000 Kč/ha, to nestačí ani na pořízení uznaného sadebního materiálu, kde je cena několika set tun hnoje, který potřebujete, výsadba, oplocení, konstrukce, případně ochranné zasíťování proti nepříznivým klimatickým vlivům a to vůbec nemluvím o tom kolik stojí výchova, než na tom vyroste první komerčně významná sklizeň. Hovořím o intenzvních výsadbách zaměřených na produkci vysokojakostního ovoce určeného k volnému prodeji na pultech, ne o těch rádobysadech na 5 let, které tady před pár lety dotoval SZIF, aby byly po těch 5 letech zaorány.
Věřte nevěřte, v zemědělské dotační politice tohoto státu se orientuju velice dobře, pár let jsem pracoval jako TI v SZIF, odkud jsem odešel mimo jiné znechucen právě přístupem tohoto ústavu k problematice citlivých komodit, ze všech TI v republice jsem byl asi jediný vystudovaný a praxí disponující ovocnář.
Odpovědět
Věřte nevěřte, v zemědělské dotační politice tohoto státu se orientuju velice dobře, pár let jsem pracoval jako TI v SZIF, odkud jsem odešel mimo jiné znechucen právě přístupem tohoto ústavu k problematice citlivých komodit, ze všech TI v republice jsem byl asi jediný vystudovaný a praxí disponující ovocnář.
JS
Jiří S
25.3.2020 15:38 Reaguje na Jakub GraňákNo tak v tom případě nevím jestli se pohybujete v zemědělství, protože 240 000 Kč je u vinohradů třeba polovina nákladů. U ovoce tak 1/3 až 1/4 a to mi prostě jako malá částka či problém nepřijde. Pořád vidím ten problém spíše v tom odbytu.
Dále očividně nepočítáte s tím, jak ovocnáři a vinaři v oboru chodí. Nechají si pojistit plodiny na mráz a věřte mi, že například s podporou PGRLF na pojištění (50 % zaplatí stát). S tím, že ty mrazy chodí tak, že buď jim to kryje takové škody nebo je to dokonce o něco výhodnější než prodej bez mrazu (pojišťovny se samozřejmě musí střídat po plněních). A proto si myslím, že podpora státu je dotacemi kryta velice dobře v tomto sektoru. Jediné co nedokáží zařídit je a pořád jen ten odbyt a to je největší problém se kterým se ovocnáři potýkají.
Odpovědět
Dále očividně nepočítáte s tím, jak ovocnáři a vinaři v oboru chodí. Nechají si pojistit plodiny na mráz a věřte mi, že například s podporou PGRLF na pojištění (50 % zaplatí stát). S tím, že ty mrazy chodí tak, že buď jim to kryje takové škody nebo je to dokonce o něco výhodnější než prodej bez mrazu (pojišťovny se samozřejmě musí střídat po plněních). A proto si myslím, že podpora státu je dotacemi kryta velice dobře v tomto sektoru. Jediné co nedokáží zařídit je a pořád jen ten odbyt a to je největší problém se kterým se ovocnáři potýkají.
Jakub Graňák
25.3.2020 17:03 Reaguje na Jiří SVýsadbový materiál- 3500 ks á 200Kč - 700 000 Kč(jistě si můžete koupit špičák, ale o moc levněji Vás to nepříjde).
Oplocení 400 m cca 70 000
Ochrana proti kroupám - 1 300 000 až 1 600 000 Kč
Vedení (sloupky+dráty) 140 000 Kč/ha.
Hnůj (200t) 160 000 Kč/ha
Celkem: 2 270 000 Kč/ha pouze za materiál potřebný k založení 1 ha moderního vysoce produkčního sadu, bez započítání dnes už nezbytné kapkové závlahy a ceny provedené práce.
Ovocnáři nedokážou zajistit odbyt, protože náklady potřebné k tomu, aby mohli technologicky vstoupit do 21. století nesou na svých bedrech sami. Proto je naše sadařství neskutečně zaostalé, přejeďte přes hranice do Drassenhofenu a rozhlédněte se, jak to tam vypadá.
Srovnejte si, kolik Vás stojí osetí 1 ha pšenicí a kolik z té sumy činí SAPS na 1 ha, a poté to samé udělejte s naceněním pro hektar sadu výše a dotací 240 000 Kč/ha.
Odpovědět
Oplocení 400 m cca 70 000
Ochrana proti kroupám - 1 300 000 až 1 600 000 Kč
Vedení (sloupky+dráty) 140 000 Kč/ha.
Hnůj (200t) 160 000 Kč/ha
Celkem: 2 270 000 Kč/ha pouze za materiál potřebný k založení 1 ha moderního vysoce produkčního sadu, bez započítání dnes už nezbytné kapkové závlahy a ceny provedené práce.
Ovocnáři nedokážou zajistit odbyt, protože náklady potřebné k tomu, aby mohli technologicky vstoupit do 21. století nesou na svých bedrech sami. Proto je naše sadařství neskutečně zaostalé, přejeďte přes hranice do Drassenhofenu a rozhlédněte se, jak to tam vypadá.
Srovnejte si, kolik Vás stojí osetí 1 ha pšenicí a kolik z té sumy činí SAPS na 1 ha, a poté to samé udělejte s naceněním pro hektar sadu výše a dotací 240 000 Kč/ha.
JS
Jiří S
26.3.2020 09:12 Reaguje na Jakub GraňákDobře, s ochranou proti kroupám jsem již nepočítal, to je největší položka. Bez té by to bylo v pořádku. Nevím z jakého kraje jste, ale asi máte nejdražší hnůj v Evropě. A dále bych zdůraznil, že podpora závlahy, kterou vy tak laskavě nepočítáte, je taková dotace, že je to takřka zadarmo, tedy proplacené celé.
Dále počítejte s tím, že většina těchto producentů je již v integrované produkci, či její nadstavbové části, to je dalších 8 respektive 15 tisíc Kč k sapsu.
Nechci se s vámi tady hádat, jestli je podpora založení dost vysoká a následná podpora také, podle mého je dostačující a budu se opakovat, nemají odbyt, nemají odbyt, nemají odbyt, za rozumnou cenu. Kdyby byl, tak by se vůbec podpora nějakého založení nemusela řešit
Odpovědět
Dále počítejte s tím, že většina těchto producentů je již v integrované produkci, či její nadstavbové části, to je dalších 8 respektive 15 tisíc Kč k sapsu.
Nechci se s vámi tady hádat, jestli je podpora založení dost vysoká a následná podpora také, podle mého je dostačující a budu se opakovat, nemají odbyt, nemají odbyt, nemají odbyt, za rozumnou cenu. Kdyby byl, tak by se vůbec podpora nějakého založení nemusela řešit
Jakub Graňák
26.3.2020 11:52 Reaguje na Jiří SNo vidíte, a já budu trvat na svém, že není odbyt, protože jsme v této oblasti sto let za opicemi a válcují nás ti, kdož do moderních sadů investují. Nejsou totiž imbecilní, aby si nespočítali, že je daleko výnosnější investovat do produkce zboží s vysokou přidanou hodnotou. Je to stejné jako by jste dnes stavěl kravín s použitím 60 let staré technologie, dopadl by jste úplně stejně jako naši ovocnáři.
Odpovědět
JS
Jiří S
26.3.2020 12:11 Reaguje na Jakub GraňákO jaké přidané hodnotě to mluvíte? Jakou větší hodnotu by mělo mít jablko z polska či jiné země, než to naše? Při stejné kvalitě. Odbyt to nemá to máte pravdu, ale není to tím, že by mělo mít cizí jablko vyšší přidanou hodnotu.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.3.2020 12:55 Reaguje na Jiří SVyšší přidanou hodnotu má jabko, které končí na pultě ke kusovému prodeji, a je sakramentský rozdíl, jestli vypěstuju v sadu se zastaralou technologií 10 tun takových jablek a 20 tun jde do moštu, nebo vypěstuju v moderním sadu 40 tun jablek po 20Kč/kg, které skončí na pultě a 10 tun jablek, které jdou do moštu za 3Kč/kg.
Odpovědět
JS
Jiří S
26.3.2020 15:17 Reaguje na Jakub GraňákTomu samozřejmě rozumím, ale pokud vezmu pojištění na kroupy, aby se nevynakládal náklad na ochranu proti kroupám, tak nevidím důvod, proč by neměl český pěstitel podle vás se zastaralou metodou vypěstovat jablka na pult, samozřejmě je vypěstuje, nevím, proč si myslíte, že ne, to jablko je úplně stejné, akorát mu to na ten pult nikdy nevezme, to se vám tu snažím vysvětlit. A nechápu, v čem je ta zastaralá metoda, krom tý ochrany proti kroupám, hnojiva, chemii a podobně mají stejnou a dělají ji jak podle vás ti moderní zahraniční borci. Naši pěstitelé prostě to pěkné jablko ne trhu neprotlačí a proto musí jít do moštu, aby se ho vůbec zbavili.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.3.2020 16:21 Reaguje na Jiří STa ochrana proti kroupám neslouží jen proti kroupám, ale proti všem negativním vlivům počasí. A nejde jen o konstrukce, ale také o perspektivní odrůdy, moderní pěstební tvary typu např. Solaxu, zahuštěné výsadby apod.
Musíte si uvědomit, co je priorita. Mít stabilní produkci a tím pádem přístup do řetězců, nebo řešit pojistky rezignovat na rozvoj a inovace a riskovat to, že se na vás odběratel kvůli nestabilitě vašich dodávek vysere? Právě proto, aby nepřišli o odbyt, budují ti co mají rozum taková nákladná opatření. Ono se to totiž z dlouhodobého hlediska skutečně vyplatí. Proč náš trh zaplavilo ovoce z Polska?-protože inovovali a využili díru na trhu. Ovocnářství v této zemi trestuhodně zaspalo (a to především z důvodu imbecility zástupců MZE). O kvalitní českou produkci je větší zájem, než o tu zahraniční, proto ti, co to pochopili a jsou schopni zajistit objem a kvalitu, přístup k odběratelům mají. To, že složíme ruce do klína a budem skuhrat, jak to nejde, situaci nevyřeší.
Nikde jsem nepsal, že místní producent nevypěstuje jabko na pult, vypěstuje, ale jde, jak jsem uváděl výše, o objem takto kvalitního ovoce na jednotku plochy a závislost na počasí a v tom jsme na štíru.
Moderní technologie v ovocnářství umožňují, světe div se, více než dvojnásobně větší objem vysokojakostní produkce na jednotku plochy. Ptejte se sám sebe, proč to ti poláci, rakušáci, italové... dělají, když je to dle vás jedno. Vy si snad koupíte Fortschritta 514ku a čekáte stejné výkony jak od funglového New Hollanda?
Odpovědět
Musíte si uvědomit, co je priorita. Mít stabilní produkci a tím pádem přístup do řetězců, nebo řešit pojistky rezignovat na rozvoj a inovace a riskovat to, že se na vás odběratel kvůli nestabilitě vašich dodávek vysere? Právě proto, aby nepřišli o odbyt, budují ti co mají rozum taková nákladná opatření. Ono se to totiž z dlouhodobého hlediska skutečně vyplatí. Proč náš trh zaplavilo ovoce z Polska?-protože inovovali a využili díru na trhu. Ovocnářství v této zemi trestuhodně zaspalo (a to především z důvodu imbecility zástupců MZE). O kvalitní českou produkci je větší zájem, než o tu zahraniční, proto ti, co to pochopili a jsou schopni zajistit objem a kvalitu, přístup k odběratelům mají. To, že složíme ruce do klína a budem skuhrat, jak to nejde, situaci nevyřeší.
Nikde jsem nepsal, že místní producent nevypěstuje jabko na pult, vypěstuje, ale jde, jak jsem uváděl výše, o objem takto kvalitního ovoce na jednotku plochy a závislost na počasí a v tom jsme na štíru.
Moderní technologie v ovocnářství umožňují, světe div se, více než dvojnásobně větší objem vysokojakostní produkce na jednotku plochy. Ptejte se sám sebe, proč to ti poláci, rakušáci, italové... dělají, když je to dle vás jedno. Vy si snad koupíte Fortschritta 514ku a čekáte stejné výkony jak od funglového New Hollanda?
JS
Jiří S
26.3.2020 19:15 Reaguje na Jakub GraňákNesouhlasím s vámi. Ovocnáři se samozřejmě sdružují do družstev či jiných spolků, aby právě tuto nabídku dokázali pokrýt s tím, že odvedou třeba polovinu produkce každý, aby si byli jisti právě těmi výkyvy.
Pokud si myslíte, že Poláci nás převálcovali modernou, tak nemůžete o zemědělství v praxi vědět vůbec nic. Poláci nás převálcovali hlavně tím, že nejvíc vyváželi ovoce do Ruska, když tento trh zavřel, tak aby dokázali svoji produkci udat, tak nastolili absolutně nové námi nekonkurovatelné ceně. Samozřejmě je to tím, že Polák je státem více podporován než Čech o tom se asi přít nebudeme.
Odpovědět
Pokud si myslíte, že Poláci nás převálcovali modernou, tak nemůžete o zemědělství v praxi vědět vůbec nic. Poláci nás převálcovali hlavně tím, že nejvíc vyváželi ovoce do Ruska, když tento trh zavřel, tak aby dokázali svoji produkci udat, tak nastolili absolutně nové námi nekonkurovatelné ceně. Samozřejmě je to tím, že Polák je státem více podporován než Čech o tom se asi přít nebudeme.
Jakub Graňák
26.3.2020 19:53 Reaguje na Jiří SCo se týče družstev, tak ta jsou k ničemu v situaci, kdy je celé odvětví totálně zaostalé a fragmentované do cca 2 ha podniků(60% výměry všech sadů).
Poláci nás modernou (především pak v pěstování jabloní) v oblasti ovocnářství převálcovali, již někdy v polovině osmdesátých let (od té doby ještě zrychlují), ve vývoji sadovnické mechanizace a šlechtění dokonce patří mezi světovou špičku. Od poloviny devadesátých let válcují i trh. Kdy vstoupily v platnost sankce na vývoz do Ruska? - V roce 2014, to už tu byli Poláci dobře 15 let etablovaní.
Aby jste získal hlubší vhled, doporučuji materiály svazu ovocnářů, především pak data týkající se dlouhodobě nevyhovující věkové skladby porostů.
A doporučuji vám zanechat úvah o tom co nevím o ovocnářství (o tom se tady totiž bavíme, nikoli o zemědělství), evidentně se v něm orientuji lépe než vy.
Maucta
Odpovědět
Poláci nás modernou (především pak v pěstování jabloní) v oblasti ovocnářství převálcovali, již někdy v polovině osmdesátých let (od té doby ještě zrychlují), ve vývoji sadovnické mechanizace a šlechtění dokonce patří mezi světovou špičku. Od poloviny devadesátých let válcují i trh. Kdy vstoupily v platnost sankce na vývoz do Ruska? - V roce 2014, to už tu byli Poláci dobře 15 let etablovaní.
Aby jste získal hlubší vhled, doporučuji materiály svazu ovocnářů, především pak data týkající se dlouhodobě nevyhovující věkové skladby porostů.
A doporučuji vám zanechat úvah o tom co nevím o ovocnářství (o tom se tady totiž bavíme, nikoli o zemědělství), evidentně se v něm orientuji lépe než vy.
Maucta
JS
Jiří S
26.3.2020 22:08 Reaguje na Jakub GraňákNo očividně se zase tak neorientujete, tvrdit, že nás převalcovali ti velcí velkoovocnáři z Polska, kteří mají asi tak stejné výměry jak ti čeští, to je opravdu výsměch. Ano etablováni byli, ale taky do té doby se to ovocnářství dalo dělat, po sankcích již ne. S tou skladbou souhlasím, u nás je zastaralá. Jinak s tou mechanizací je to jednoduché, poláci si prostě vydupali vyšší dotace, proto mohou narvat do PRV více věcí.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.3.2020 23:10 Reaguje na Jiří STi "velkoovocnáři z polska" jak tady píšete jsou třetí největší producent jablek na světě s 4,2 mil tun jablek ročně oproti našim 200 000 tun. Ani zdaleka to u nich není o nějakých vydupaných dotacích, oni na tom, aby byli tam, kde jsou dnes pracovali už od poloviny 80. let, jak jsem již uvedl výše. Ovocnářské podniky od 50 ha výše (některé až tisíce ha) tam nejsou výjimkou ( a o jejich vybavení a technologiích si můžou naši jenom nechat zdát). Ovocné školky chrlící ročně statisíce stromků. Jistě tam jsou i malé podniky (i tak mají zpravidla okolo 5 ha sadů, oproti našim dvěma) a je jich tam mnoho, ale většina jejich produkce končí na tržnicích přímo v Polsku. Zajeďte se tam někdy podívat jak se dělá sadařina v 21. století.
Zakončím dramatickým obloukem zpět na začátek: pokud tento stát chce hovořit o nějaké soběstačnosti v oblasti citlivých komodit, musí začít setsakramentsky přidat finanční podpory do těchto odvětví směřujících, jinak končíme, a staneme se zcela závislými na polské produkci.
Odpovědět
Zakončím dramatickým obloukem zpět na začátek: pokud tento stát chce hovořit o nějaké soběstačnosti v oblasti citlivých komodit, musí začít setsakramentsky přidat finanční podpory do těchto odvětví směřujících, jinak končíme, a staneme se zcela závislými na polské produkci.
pp
pavel peregrin
27.3.2020 07:21 Reaguje na Jakub GraňákZajímavá diskuze vás dvou.I u nás v našem kraji občas vidím moderní ovocnářské systémy, zasíťování, kapkové závlahy, zamlhování, superštíhlá vřetena apod., ale když jsem byl před třemi lety v Rakousku a Itálii, tak mi už tehdy přišlo, že tam je to ještě o třídu výš. Nebudeme asi řešit otázku kvality a množství pesticidů v ovoci, ale je fakt, že kvalitativně jsou někde jinde.
Odpovědět
JS
Jiří S
27.3.2020 07:47 Reaguje na Jakub GraňákSouhlasím, ukončeme tuto diskuzi. Já si pořád nejsem jist, jestli je nutností tento sektor tak extrémně podporovat. Já jako polař/vinohradník to cítím jinak. Nám by stačilo v těchto oborech (např i zelenina) zajistit od státu jen ten odbyt, kdybychom měli tuto jistotu, tak jakékoliv zavedení nové technologie od závlah, konstrukcí, nových strojů a podobně bychom si již byli schopni zařídit sami bez dotací. Každopádně děkuji za konstruktivní diskuzi.
Odpovědět
Katka Pazderů
23.3.2020 21:05 Reaguje na pavel peregrinKlasické šlechtění neřeklo ještě poslední slovo. A s těmi CRISPR odrůdami, myslíte si, že si jen tak doma uděláte farmářské osivo? Obyčejné linie jsou pro zemědělce lepší.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.3.2020 06:09 Reaguje na Katka PazderůKlasické šlechtění má svoje meze, to doufám víte, a co se týká výroby farmářského osiva- to si vyrábí pouze ten, kdo nepočítá. Pokud si opravdu spočítám všechno, co musím vynaložit na svoje farmářské osivo, tak úspora je do nějakých slabých 2000,- za tunu, jenže do toho nepočítám snížený výnos a ten tam je. Farmářské osivo má cenu dělat pouze z elity, tudíž subjekt si nechá část osiva, které množil. Dělat osivo z C1 do C2 je pouze ztráta času a peněz, přesto si mnozí myslí, co na tom nevydělají. Hybridy a upravené odrůdy pochopitelně množit nelze, to snad je jasné.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.3.2020 08:12Máme za sebou pět výrazně suchých let s výhledem na šestý, se stále zvyšující se průměrnou teplotou, v našich krajích rekordní. Skutečně se šlechtí plodiny dostatečně rychle?
Určitě znáte vtip o tom cigánovi, který učil (šlechtil) koně, aby nežrali? Každý to už skoro uměl, ale vždy zdechl.
Odpovědět
Určitě znáte vtip o tom cigánovi, který učil (šlechtil) koně, aby nežrali? Každý to už skoro uměl, ale vždy zdechl.
pp
pavel peregrin
23.3.2020 08:52 Reaguje na Pavel HanzlKlasickým šlechtěním odrůda vzniká minimálně deset let. Z toho vidíte sám, že reagovat třeba konkrétně na sucho není tak jednoduché. V podstatě současné odrůdy, které jsou na trhu, vznikaly před přísuškovými roky. A dále- nikdo si nesmí představovat, že odrůda odolnější suchu je v opravdovém suchu nějaký zázrak. Není, pouze je tolerantnější.
Odpovědět
JS
Jiří S
23.3.2020 09:06 Reaguje na pavel peregrinPřesně tak. Představa, že nějaká odrůda odolá měsíčnímu suchu je velice lichá a vždy musíte počítat s tím, že čím odolnější suchu, tím menší výnos v normálních podmínkách. Také mi připadá, že ti šlechtitelé občas končí zbytečně s ověřenými odrůdami, ale to je spíš otázka na jejich ziskuchtivost. U nás na JM léty ověřená Bohemia, osivo už neseženete, takže si děláme jen farmářské osivo, každoročně i v největších extrémech je stabilnější než ty ,,na sucho šlechtěné,,.
Také je nesmysl, že naše zemědělství v ČR se bude adaptovat pomocí čiroku a za 50 let tu bude citrus. Vzhledem ke kombinaci částečně přímořského a kontinentálního klimatu zde budou vždy hrozit každoroční mrazy, a proto se skladba bohužel nebude tolik měnit. S tím chci říct, že na rozdíl od Ing. Pazderů zde vidím spíše pesimismus než optimismus
Odpovědět
Také je nesmysl, že naše zemědělství v ČR se bude adaptovat pomocí čiroku a za 50 let tu bude citrus. Vzhledem ke kombinaci částečně přímořského a kontinentálního klimatu zde budou vždy hrozit každoroční mrazy, a proto se skladba bohužel nebude tolik měnit. S tím chci říct, že na rozdíl od Ing. Pazderů zde vidím spíše pesimismus než optimismus
Jakub Graňák
23.3.2020 12:56 Reaguje na Jiří SPřesně tak, představa že zde budeme pěstovat citrusy je naprostá pitomost. Ty prudké výkyvy v jarních měsících nezvládají ani meruňky, jejichž mrazuodolnost je někde úplně jinde, natož pomeranče.
Odpovědět
JS
Jiří S
23.3.2020 13:54 Reaguje na Jakub GraňákOno to není tak žhavé ani s tím čirokem. Představte si, že čirok je extrémně citlivý na nižší teploty. Tzn. setí tak začátkem spíše v polovině května, využívá se třeba po zelené seči žita. Ten čirok je málokdy schopen dozrát na stojato do silážní kvality. Byli jsme tedy nuceni ho pokosit na zem. Jeden rok to vyšlo, druhý rok ty hrabačky nahrnuly takových popelovin, že to šlo všechno do hnoje. Takže asi tak se slavným čirokem, bérem a podobnými C4 rostlinami.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.3.2020 18:17 Reaguje na Jiří SJá vím, jeden soused to pěstuje asi na 1 ha pro nějaký zverimex a skoro každý rok k..vuje.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.3.2020 19:37 Reaguje na Jiří SNu a jak současné mrazy zvládají meruňky u vás? Není to již na odpis?
Odpovědět
JS
Jiří S
23.3.2020 21:25 Reaguje na pavel peregrinNo určitě tam bude pokles, ale na odpis bych ještě neřekl. Nečerná to, ani zatím neopadává, takže se to ani moc nepozná. Uvidíme za pár dnů.
Odpovědět
JS
Jiří S
24.3.2020 07:56 Reaguje na Jiří STak po dnešní noci už to vidím hůře. Jestli tyto mrazy budou až do čtvrtka, tak můžeme letošní meruňky odepsat.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.3.2020 08:16 Reaguje na Jiří SMáte jen jednu odrůdu, nebo pro lepší rozložení sklizně rannou a pozdní? V případě, že jedna vymrzne, zbude aspoň druhá, neb mrazy bývají spíše sporadicky.
Odpovědět
JS
Jiří S
24.3.2020 08:41 Reaguje na Karel ZvářalMy nejsme pěstitelé. Já tady přeposílám informace co tak vidím meruňky ze zahrad a podobně. Každopádně pěstitele co znám, to tak mají a dělají už jen z důvodu praktičnosti při sklizni a využití lidí.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.3.2020 10:33 Reaguje na Jiří SA to je to v pupenu a květu vůči mrazu ještě relativně odolné. Až na tom budou plůdky, tak po takovémto přímrazku spadne i ten zbytek, co na tom zbyde
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.3.2020 11:13 Reaguje na Jiří SBohužel mají být, sice už ne tak velké, ale na květy to zřejmě stačit bude.
Odpovědět
JS
Jiří S
25.3.2020 13:45 Reaguje na pavel peregrinA je vylíčeno, už to přežijí jen ty pozdní.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.3.2020 15:11 Reaguje na Jiří STak snad alespoň něco, mimochodem- co mandloně?
Odpovědět
JS
Jiří S
25.3.2020 15:39 Reaguje na pavel peregrinTak mandloně začaly kvést ještě dříve než meruňky, takže tam je to kompletně hotové.
Odpovědět
Katka Pazderů
23.3.2020 21:09 Reaguje na Pavel Hanzlv zásadě rychleji šlechtit nelze, protože hlavní částí šlechtění je testování následných generací. Než to projde uznávacím řízením, musí si být šlechtitel jist těmi vlastnostmi, co bude nabízet, aby tomu genotypu mohl dát jméno.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.3.2020 10:40Tyto, věci jsou dosažitelné jen genetickou manipulací a jsou to právě zelení, kteří proti GMO chrlením lživých blábolů neustále bojují.
Takže opravdu nevím, co si o tomto textu mám myslet.
Odpovědět
Takže opravdu nevím, co si o tomto textu mám myslet.
Jakub Graňák
23.3.2020 18:38 Reaguje na Jan ŠimůnekTyto věci jsou dosažitelné zlepšením stavu půdy a hospodaření s vodou. GMO si nechte v záloze, až poletíte na Mars
Odpovědět
Katka Pazderů
23.3.2020 21:12 Reaguje na Jan ŠimůnekKlasické GM plodiny vznikly jako podpora prodeje Roundupu. To je ten hlavní problém. A se všemi negativy, které to prosazování GM plodin ve světě způsobilo.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
24.3.2020 13:24 Reaguje na Katka PazderůTo máte pravdu, jenže kromě negativ jsou zde i nesporná pozitiva. Tudíž nic není černobílé.
Odpovědět
sv
24.3.2020 14:16 Reaguje na Katka Pazderů
Tak, tak, ďábelské Monsanto si dovolilo vydělávat na něčem, co už skoro 20 let vyrábí kde kdo. Mimochodem, máte tam chybu. Správně je to takto … se všemi pozitivy, které prosazování GM plodin způsobilo. Omezení používání skutečně jedovatých pesticidů v zemědělství a nahrazení jediným, zcela bezpečným, je zřejmě pod vaši rozlišovací úroveň.
A ještě jednou mimochodem, co má třeba taková BTkukuřice nebo zlatá rýže společného s roundupem?
Odpovědět
A ještě jednou mimochodem, co má třeba taková BTkukuřice nebo zlatá rýže společného s roundupem?
JŠ
Jan Šimůnek
25.3.2020 09:39 Reaguje na Katka PazderůTo je pitomost. Ten Roundup tam byl zaveden proto, aby se daly odselektovat GM organismy od těch, kde tento proces neproběhl.
Odpovědět
Katka Pazderů
23.3.2020 21:42 Reaguje na Jan ŠimůnekA možná se blíží změna paradigmatu. Prostě budeme jíst biomasu řas a hmyzu a polí nebude třeba a budou tu jen samé lesy. Podívejte třeba na Manu, nebo na Sens.
Odpovědět
sv
24.3.2020 14:25 Reaguje na Katka Pazderů
.. což se ovšem taky neobejde bez genetických modifikací. Nebo vy snad hodláte riskovat a ignorovat doporučení, že řasy se mají konzumovat v omezeném množství kvůli některým škodlivým účinkům?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.3.2020 09:41 Reaguje na Katka PazderůTo se dá zavést jedině násilím a lidé se nakonec začnou, také násilím, bránit.
Nakonec se objeví nějací Mašínové nebo Breivikové a bude vymalováno.
Odpovědět
Nakonec se objeví nějací Mašínové nebo Breivikové a bude vymalováno.
JS
Jiří Svoboda
23.3.2020 15:46Ty vaše úvahy se mi zdají hodně srandovní: "Sami mu (kapitálu) dáváme moc svojí neschopností se společně dohodnout a sdílet společné cíle. Sami odevzdáváme do rukou kapitálu svoji suverenitu i osobní odpovědnost, a nakonec musíme pro jídlo do supermarketu jako do té koncovky globalizačního procesu."
Takže tomu mám rozumět tak, že jediné správné svobodné rozhodnutí je, abychom se všichni stali potravinovými samozásobiteli a tak to tomu ošklivému globálnímu kapitálu a supermarketům natřeli?
Co když přecejenom většinová společnost připouští, že lidstvo je na určitém stupni vývoje hlavně díky dělbě práce a fungování kapitálu. Vy prostě bezostyšně popíráte elementární principy lidského pokroku.
Odpovědět
Takže tomu mám rozumět tak, že jediné správné svobodné rozhodnutí je, abychom se všichni stali potravinovými samozásobiteli a tak to tomu ošklivému globálnímu kapitálu a supermarketům natřeli?
Co když přecejenom většinová společnost připouští, že lidstvo je na určitém stupni vývoje hlavně díky dělbě práce a fungování kapitálu. Vy prostě bezostyšně popíráte elementární principy lidského pokroku.
Katka Pazderů
23.3.2020 21:39 Reaguje na Jiří SvobodaNo však, když je jedna zelinářka a včelařka, obchody zas tak moc nepotřebuje.
Stále se mluví o nemožnosti dělat to i ono kvůli zpomalení změn klimatu, protože by to ovlivnilo negativně ekonomiku, ale když tu máme koronavirus, tak tu ekonomiku klidně zničíme.
Odpovědět
Stále se mluví o nemožnosti dělat to i ono kvůli zpomalení změn klimatu, protože by to ovlivnilo negativně ekonomiku, ale když tu máme koronavirus, tak tu ekonomiku klidně zničíme.
JS
Jiří Svoboda
24.3.2020 09:29 Reaguje na Katka PazderůTomu už rozumím lépe. Je tu však řada jiných aspektů.
1. Asi mi jde o klima mnohem více než vám.
2. Koronavirus je něco přechodného, zastavení těžby fosilních paliv musí být trvalé.
3. Koronavirus bylo třeba řešit bezodkladně.
4. Klima je třeba začít řešit velmi efektivními nástroji řekněme během desetiletí; pokud by se tak nestalo (jak se to děje již 30 let), mohlo by se velmi lehce stát, že dojde na úplnou rezignaci s klimatem něco dělat. Z tohoto úhlu pohledu jsou snahy Zelených a jim podobných VELMI nezodpovědné!
Odpovědět
1. Asi mi jde o klima mnohem více než vám.
2. Koronavirus je něco přechodného, zastavení těžby fosilních paliv musí být trvalé.
3. Koronavirus bylo třeba řešit bezodkladně.
4. Klima je třeba začít řešit velmi efektivními nástroji řekněme během desetiletí; pokud by se tak nestalo (jak se to děje již 30 let), mohlo by se velmi lehce stát, že dojde na úplnou rezignaci s klimatem něco dělat. Z tohoto úhlu pohledu jsou snahy Zelených a jim podobných VELMI nezodpovědné!
Katka Pazderů
25.3.2020 17:24 Reaguje na Jiří SvobodaKlimatickou změnu je třeba také řešit bezodkladně, ale už 30 let se to odkládá. Zdá se, že tak jako trénujeme.
A tou rezignací, myslíte tím, že když Zelení budou moc tlačit na pilu, tak se lidé naštvou a přestanou se o klima starat?
Ale třeba uhlíková daň přeci na lidech moc nezáleží, spíše potřebujeme osvícené politiky. A když se správně nastaví, tak bude fungovat. Méně přepracované jídlo z blízka - nižší daň, finální výrobek, navíc zdaleka, vyšší daň.
Uvidíme, co přinese EU nařízení ohledně zdanění "CO2 špinavých produktů a služeb".
Odpovědět
A tou rezignací, myslíte tím, že když Zelení budou moc tlačit na pilu, tak se lidé naštvou a přestanou se o klima starat?
Ale třeba uhlíková daň přeci na lidech moc nezáleží, spíše potřebujeme osvícené politiky. A když se správně nastaví, tak bude fungovat. Méně přepracované jídlo z blízka - nižší daň, finální výrobek, navíc zdaleka, vyšší daň.
Uvidíme, co přinese EU nařízení ohledně zdanění "CO2 špinavých produktů a služeb".
JS
Jarek Schindler
23.3.2020 18:29Asi nastal čas navštívit "optiku" a pořídit si brýle. Protože bez brýlí se mohu dívat jak chci , na fotce přesto nevidím pšenici ale ječmen.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.3.2020 18:40 Reaguje na Jarek SchindlerCheche, máte pravdu, děkuji za upozornění, ani jsem si toho vadného popisku (nebo fotky?) nevšiml:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
23.3.2020 18:42 Reaguje na Jarek SchindlerPšenice holt nevypadá dost "zlatavě"
Odpovědět
Katka Pazderů
23.3.2020 21:01S tím ječmenem máte pravdu. Ne všichni fotografové poznají pšenici od ječmene. Škoda, ale představte si, že prostě vybíráte fotku z nějaké databanky a tam je napsáno u takové fotky pšeničné pole. Autor fotky Martin Fisch/Flickr
Ale zase se pozná, kdo tu pšenici pozná.
Odpovědět
Ale zase se pozná, kdo tu pšenici pozná.
Miroslav Vinkler
25.3.2020 17:41Mně se snaha pěstovat plodiny bez chemie apod. jeví velmi sympatická.
Má to však jedno velké ALE.
Ceny produktů by musely narůst nejméně 2-3x nahoru, protože je to skutečně otročina.
Kdo to nezažil , neví o čem mluví.
A to hodláte udělat jak ?
Odpovědět
Má to však jedno velké ALE.
Ceny produktů by musely narůst nejméně 2-3x nahoru, protože je to skutečně otročina.
Kdo to nezažil , neví o čem mluví.
A to hodláte udělat jak ?
Karel Zvářal
25.3.2020 18:12 Reaguje na Miroslav VinklerAsi budu rychlejší než paní Kateřina, ale viděl jsem to u obou prarodičů. Brambory, okurky, cibule, mrkev, hrách, kopr na celý rok. Kvalita super, intenzitu plení jsem nesledoval, ale nijak divoké to nebylo, spíše pohodové.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.3.2020 18:46 Reaguje na Karel ZvářalVše co jste vyjmenoval pěstuju také plus rajčata,papriky, petržel, jahody, maliny. pohodové to je, ale jen na zahradě. Ve velkém, aby se mohlo mluvit o zásobování pro obyvatelstvo, by to nešlo ani náhodou. Před nějakými pětatřiceti roky jsme měli povinně k jednocení a okopávce půl hektaru cukrové řepy a řeknu vám upřímně, ač jsem manuální práci zvyklý, kvalitně vyjednotit a odplevelit řepu byla fuška, a to se ještě dvakrát až třikrát plečkovalo a již tehdy se používaly,sice přídělově, ale používaly herbicidy. Když se podívám na dnešní mladou generaci, troufnu si tvrdit, že polovina z ní by na tom poli chcípla.Velký obdiv a smeknutí pomyslného klobouku před tehdejšími babičkami, které v černém odění a se šátkem na hlavě byly schopné obdělat klidně i dva hektary- a kvalitně, bez vykopávek. To si už dnes z mladých nedovede nikdo představit.Vzpomínám si na ruce mého praděda, který byl zemědělec- takové už dnes neuvidíte. Velké, kloubnaté a tvrdé jako žula- vše od každodenní ruční dřiny na poli.Říkám, k tomuto by se už dnes nikdo nechtěl vracet.
Odpovědět
Jakub Graňák
25.3.2020 18:49 Reaguje na Karel ZvářalMy to tak provozujeme stále, tři metráky brambor a metrák zeleniny ročně bez jediného postřiku. Co se týče pletí, tak to není žádná velká dřina, spíš je to určitá forma relaxace
Odpovědět
Karel Zvářal
25.3.2020 18:58 Reaguje na Karel ZvářalNedávno šel dokument o ekozemědělcích - zelinářích. Jestli žijí jen z toho, to tam řečeno zřejmě nebylo, a pokud si pamatuji, žijí jen z té ekologicky vypěstované produkce. Něco kolem pěti ha, někde v Poodří. Uznávám, že 95% národa by do něčeho takového nešlo, je to dřina za směšný peníz. Vzpomínám to jen proto, že i dnes takto lidé hospodaří a žijí. Zřejmě stará škola...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.3.2020 07:32 Reaguje na Karel ZvářalJe to dřina a protože vím, co to obnáší, tito lidé mají můj obdiv. Problém je v tom, že takovouto produkcí by se potřeba zeleniny a ovoce v žádném případě nepokryla. Ale na druhou stranu- dovolím si tvrdit, že to, co lékaři a různí ti výživoví specialisté doporučují, tj. konzumace ovoce a zeleniny, je z mého pohledu to nejvíce škodlivé-tedy to, co jsou lidé nuceni kupovat v marketech. Být závislý na zelenině a ovoci z marketů, přestal bych to jíst úplně. Bohužel pesticidní zátěž u těchto produktů je příliš velká, speciálně u ovoce.
Odpovědět
JS
Jiří S
26.3.2020 09:36 Reaguje na Miroslav VinklerJestli se mohu vyjádřit k plodinám bez chemie, za mě tedy určitě ne. O tomto tématu se mnoho nemluví, ale je skutečně pro lidi zdravější pšenice bez postřiků? Zkuste se zeptat nějakých výživářů z vysokých škol. Vlastně vám řeknou, že to ani moc bezpečnější není spíše naopak a to z jednoho důvodu. Pokud budete mít plodinu např. pšenice aspon na 1 ha, vždy, ale úplně vždy bude nějakým podílem napadena houbovými chorobami. Tzn. je lepší ochránit plodinu fungicidem, kdy je prokazatelné, že se ta účinná látka v zrnu nevyskytuje (dodržují se ochranné lhůty) a bez chorob, nebo mít zrno bez použití chemie a mít v nich aflatoxiny, dony a jiné šmakulády? Vy když najdete na zemi jablko, které má z jedné strany moniliovou skvrnu, tak si to taky neodkrojíte a nesníte tu pěknou část, protože víte, že ta choroba je již v celém jablku (to samé chleba) a to je stejné i u té pšenice. Já jsem pro tu chemii, samozřejmě souhlasím s tím, že by se nikdy neměla nadužívat a používat by se měla v rámci integrované ochrany a s využitím moderních technologií, aby ji bylo co nejméně.
Ono by to bez té chemie ani nešlo, protože pokud by byli všichni v ekologickém režimu, tak by vyskočilo takových DONů hlavně, že by to neprošlo testy a nesmělo by se to považovat za potravinu, neb takové máme v ČR přísné normy.
Odpovědět
Ono by to bez té chemie ani nešlo, protože pokud by byli všichni v ekologickém režimu, tak by vyskočilo takových DONů hlavně, že by to neprošlo testy a nesmělo by se to považovat za potravinu, neb takové máme v ČR přísné normy.
pp
pavel peregrin
26.3.2020 10:46 Reaguje na Jiří STo je dobrá připomínka, občas jsem problém aflatoxinů zmínil také, ale odpovědí bylo mlčení. Ono se k tomu také nedá moc co říct. Občas se objeví nějaká studie, která dokazuje, že ekologicky pěstovaná pšenice není napadána fuzarii více jak konvenčně pěstovaná, jsem ale přesvědčený o tom, že to jsou studie na objednávku.Jistě, jsou odrůdy, které jsou odolnější, zvláště bez měkkého endospermu, ale v letech se silným infekčním tlakem se rozdíly stírají. Tudíž rozumné použití chemie se jeví jako dobré rozhodnutí.
Odpovědět
JS
Jiří S
26.3.2020 11:25 Reaguje na pavel peregrinJeště bych chtěl dodat, že mnoho lidí namítá, že je právě z jídla mnohem víc onkologických onemocnění než dříve. Bohužel takové tvrzení není vůbec založené na faktech a pravdě.
Dnes je skutečně statisticky více onkologických pacientů, ale je to z jiných důvodů. Od kouření, exhalace aut, smog, parfémy, rtěnky, šampóny, opalování a hlavně nezdraví styl života, a to nemyslím potraviny z neekologického zemědělství, ale přejídání, množství cukrů a podobně, to vše způsobuje rakovinné bujení.
Dokonce si troufám říci, že dříve lidé z potravin měli dokonce více rakovinného bujení, než je v dnešní době, akorát se řeklo zchuravěl a umřel, protože neměli tak dokonalou detekci. Zemědělci skutečně produkují potraviny čisté od plísní, škůdců, a překvapivě i chemie, i když přípravky používají, ale to co tu píšu je zcela jistě proti většině zde smýšlejících lidí.
Odpovědět
Dnes je skutečně statisticky více onkologických pacientů, ale je to z jiných důvodů. Od kouření, exhalace aut, smog, parfémy, rtěnky, šampóny, opalování a hlavně nezdraví styl života, a to nemyslím potraviny z neekologického zemědělství, ale přejídání, množství cukrů a podobně, to vše způsobuje rakovinné bujení.
Dokonce si troufám říci, že dříve lidé z potravin měli dokonce více rakovinného bujení, než je v dnešní době, akorát se řeklo zchuravěl a umřel, protože neměli tak dokonalou detekci. Zemědělci skutečně produkují potraviny čisté od plísní, škůdců, a překvapivě i chemie, i když přípravky používají, ale to co tu píšu je zcela jistě proti většině zde smýšlejících lidí.
pp
pavel peregrin
26.3.2020 14:41 Reaguje na Jiří SJe třeba i na Ekolist přinášet osvětu, to se nedá nic dělat. Ještě k té zelenině- bláhový, kdo si myslí, že na trhu koupí zdravější .Právě drobní pěstitelé, kteří pěstují zeleninu na kšeft, jsou podle mého větším nebezpečím, než velkopěstitelé. Většinou namíchat přípravek přesně podle koncentrace je pro ně neznámá a tak se to leje"od oka". Častokrát jsem byl svědkem rozhovoru v zahrádkářské prodejně, kdy spočítat, kolik přípravku je 0,04% na deset litrů, tedy na konev, bylo nad síly prodávajícího i kupujícího.
Odpovědět
JS
Jiří S
26.3.2020 15:20 Reaguje na pavel peregrinNo a ,,nedejbože,, když se kupuje ta krásná zelenina z nizozemí a podobných zemí. Nerozumím tomu, jak je možné, že tyto země jsou tak opěvovány. Kdyť všechny jejich brambory, zeleniny, květiny a podobné jsou pod kompletní tzv. fungicidní clonou, tzn. aspon od 10 fungicidů ročně víše, tomu opravdu nerozumím.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.3.2020 16:10 Reaguje na Jiří SFungicidní a insekticidní. Všechny rezistentní populace škůdců pocházejí vesměs z holandských velkopěstíren. Britští zemědělci v podstatě vzdali boj s psárkou polní a dost problematicky řeší, co na určitá pole sít, protože ta jejich psárka je už rezistentní ke všem známým látkám. Tam zaplaťpámbu nejsme, ale rád bych, aby si to uvědomili všichni nekritičtí obdivovatelé hospodaření Západu- spotřeba agrochemie je tam až pětkrát vyšší než u nás a to si necucám z prstu, jsou to veřejně přístupná statistická data, ale zeleným magorům a panelákovým odborníkům se nehodí do krámu nebo je prostě nechtějí vidět. Tak holt musíme šířit osvětu my.
Odpovědět
JS
Jiří S
26.3.2020 19:18 Reaguje na pavel peregrinJen tak pro zajímavost. V Anglii se začala jedna univerzita zabývat tím, že když vyženou ovce a kozy na podzim do řepky, že spasou listy řepky a plevele, tím se sníží populace dřepčíků a zaplevelení a řepka na jaře obroste ze srdíčka :D .... tomuto výzkumu jsem se fakt od srdce zasmál, tak to píšu, aby jste se taky tady na ekolistu mohl konečně pousmát.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.3.2020 21:05 Reaguje na Jiří SDobrý, ale upřímně, zas tolik mě to nepřekvapuje. Občas se bádá o věcech, nad nimiž zůstává rozum stát.
Odpovědět