https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lucie-kubesa-opravdu-sazime-dost-stromu-ve-meste
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lucie Kubesa: Opravdu sázíme dost stromů ve městě?

15.7.2023
Budoucí les Arborka.
Budoucí les Arborka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | lhmp.cz
V roce 2018 prohlásili představitelé vedení Prahy, že vysází za osm let milion stromů. Bývalý primátor se vytahoval s koncem volebního období, jak se sází ve městě, i ve vnějším prstenci kolem města. A přitom se dbá na druhově pestrou skladbu a vhodný výběr stromů pro lepší odolnost vůči klimatickým změnám a kůrovci. Od začátku jeho mandátu prý vysadili 507 787 stromů. Ovšem většinu nechal magistrát vysadit v parcích, lesoparcích a okolí Prahy.
 
V ulicích hlavního města jich ale podle dat přibyl jen zlomek, i když si bývalé vedení myslí, že stromů v zástavbě vysadilo dostatek. (Zastával se před koncem volebního období Hřiba jeho náměstek Scheinherr, asi v očekávání, že to pomůže setrvání Prahy sobě s Piráty v souručenství.)

Jásání tlumí dendrolog Aleš Rudl. Podle něj se magistrát zaměřuje především na okolí Prahy a vysazuje nové drobné lesy, jako jsou například les Robotka u Dubče, lesopark Vinice u Běchovic nebo lesopark Arborka na kraji Satalic. Rudlova slova potvrzuje i David Kopecký z environmentální Nadace Partnerství, že město sází stromy ve větší míře pouze v nezastavěných částech Prahy. To podle něj ovšem nevyřeší přehřívání města a tepelný ostrov v centru, nebo na velkých sídlištích. Stejný názor mají i další odborníci.

Výsadba stromů v ulicích je totiž složitější. Kopecký z environmentální Nadace Partnerství podotkl, že v centrech velkých měst na ně není místo, případně je jejich výsadba a následná péče extrémně nákladná. Jedná se o vyšší desítky tisíc korun. Výsadba stromů v ulicích stále naráží na právní, ale především technické problémy. Proto jich přibývá minimálně.

Není nijak překvapivé, když se k výše zmíněným připojuje analytik projektu Fakta o klimatu Jiří Lněnička, protože skutečně je třeba promýšlet mnohem více, po jakých stromech lze při výsadbě sáhnout. Je nutné domýšlet například kolik je k dispozici v místě výsadby vody, kterou je potřeba stromům poskytnout v suchém období. A to v mnohem delším časovém horizontu, než tomu bývalo v minulosti. Zákon 114/92 o ochraně přírody a krajiny stanoví v § 9 maximálně pětiletou lhůtu povinné péče při náhradní výsadbě, ale město ji paradoxně nedodržuje dostatečně při standardních výsadbách! Problém je v Praze také tzv. guerillové sázení na půdě, která sázejícím nepatří a z tohoto „nevlastnictví“ také vyplývá neznalost, proč na konkrétním místě nic zasazeno není. Ať už z hlediska následné péče, stromy často hynou, ale i proto, že může dojít ke střetu s ochrannými pásmy sítí.

Při svém chlubení si Zdeněk Hřib sice pochvaloval spolupráci s dendrology a dalšími odborníky při výběru vhodného místa pro výsadbu v ulicích, ale neopomněl právě zmínit, že je potřeba dávat pozor na stávající inženýrské sítě a jejich ochranná pásma.

Počítá-li se z různých důvodů s desetiprocentním úhynem stromů, (bývá to podle lokality i třikrát tolik!), jde vždycky o zmařenou investici a často nemalou! Přitom mladý strom začne dostatečně plnit svou ekosystémovou funkci až po desítkách let! Sucho je velmi častá příčina úhynu stromu. Především z toho důvodu, že do značně zatížené kanalizační sítě odtékají bezúčelně tisíce hektolitrů vody. Místo toho, aby ji využívali třeba právě k zálivce stromů v ulicích.

Praha má od roku 2021 Městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí. Vznikl proto, že správa a péče o stromořadí je v Praze rozdělena mezi několik subjektů, které mají různé vnitřní standardy. Výsledkem je však dlouhodobě přetrvávající neutěšený stav mnoha stromů, i péče o ně. S blížícím se koncem volebního období a volbami v roce 2022 se toho ale k lepšímu moc nezměnilo. Pořád například zaléváme stromy v mnoha městských částech pitnou vodou, protože hydrant je blíž než nějaká retenční nádrž. Využívání vody z kolektorů je možné v centru města, kde je vyřešena možnost čerpání, podobné to je na Letné v nových nádržích, do kterých se čerpá voda z Vltavy. Ostatní je zatím plánováno. Dešťovka by měla být využívána v Seifertově ulici v Praze 3.

Důležitou následnou aktivitou byla implementace Městského standardu napříč městskými organizacemi, aby bylo zajištěno jeho praktické používání při projektování výsadeb a péči o stromy, a spolupráce s dotčenými městskými částmi. Dalším krokem je klíčové části dokumentu implementovat do Pražských stavebních předpisů, které jsou sice právně závazné, ale pořád se vyvíjí. Toto nařízení Rady bylo naposledy aktualizování v červnu a srpnu loňského roku.

Bohužel vyřešení zálivky není asi to nejsložitější, co brání snahám o výsadbu stromů v Praze. Největším problémem jsou ochranná pásma sítí. Budu doufat, že například bývalý primátor, dnes náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib, bude mít ve své funkci na paměti tento problém, při probíhajících rekonstrukcích silnic, případně při výstavbách dopravních staveb. Je třeba se soustřediti na nutnost přesunování sítí tak, aby bylo dodrženo ochranné pásmo, ale vytvořil se prostor pro výsadbu stromů. Chápu, že to bude prodražovat stavby, ale je to nutnost! Pražské kolektory jsou zatím stále využívané nedostatečně, a jejich výstavba stále nekončí. Už vidím ty desítky stromů, které bude kam zasadit. Kolektory jsou obrovským plusem v případě nutných oprav a havárií.

K ochlazení města by dokonale přispěly také pnoucí rostliny. Pokud se chystáme osázet městské stavby solárními panely, proč adaptaci nedotáhnout do dokonalosti? Pnoucí rostliny na fasádách nic neničí, což dokazují stoleté stavby na jihu Evropy. I v centru města se hodně staví, ale stavebníky nikdo nemotivuje k tomu, aby využívali možnosti „zelené architektury“. Nápadů na využití zeleně v Praze mají odborníci spousty, určitě by se dala lépe začlenit do života obyvatel metropole, ale pořád mám dojem, že se více mluví a méně dělá.


reklama

 
foto - Kubesa Lucie
Lucie Kubesa
Autorka je členkou ODS a předsedkyně výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví ZHMP.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:36
k tomu bych měl dva " šikovné" odkazy

https://arnika.org/o-stromech-v-ulicich

https://www.databazeknih.cz/knihy/ekosystemy-mest-budoucnosti-485499

Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:37
k tomu bych měl dva " šikovné" odkazy

https://arnika.org/o-stromech-v-ulicich

https://www.databazeknih.cz/knihy/ekosystemy-mest-budoucnosti-485499

Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:37
k tomu bych měl dva " šikovné" odkazy

https://arnika.org/o-stromech-v-ulicich

https://www.databazeknih.cz/knihy/ekosystemy-mest-budoucnosti-485499

Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:39
k tomu bych měl dva " šikovné" odkazy
https://inodpady.cz/fungovani-prirodnich-ekosystemu-ve-mestech/


https://arnika.org/o-stromech-v-ulicich



Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:40
k tomu bych měl dva " šikovné" odkazy

https://inodpady.cz/fungovani-prirodnich-ekosystemu-ve-mestech/


https://arnika.org/o-stromech-v-ulicich



Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:41
k tomu bych měl dva " šikovné" odkazy


https://arnika.org/o-stromech-v-ulicich



Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:48


doporučil bych knihu "O stromech v ulicích" , je to hezky popsané a tak nějak na situaci v Praze ale i jiných městech v ČR. Nedá se říci, že by se to se sázením stromů v urbanizovaných celcích se to přehánělo, spíš naopak. Kniha se snaží najít možnosti z inspirací z ostatních zemí v rozhovorech na různá témata.

anotace ke knize:
O stromech v ulicích
Tato kniha otevírá důležité téma stromů v urbanizovaném prostředí a odkrývá jeho kontexty. Problémem totiž není absence manuálů, jak správně sázet v ulicích stromy, existuje jich celá řada. Problémem je špatná nebo vůbec žádná zastřešující koncepce a nedostatek koordinace a komunikace.

Kateřina Vídenová shromáždila osmnáct úhlů pohledu k dané problematice, ke každému vyzpovídala ochotného a kompetentního člověka a pokusila se všechny odpovědi propojit a kontextualizovat.



Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:50


doporučil bych knihu "O stromech v ulicích" , je to hezky popsané a tak nějak na situaci v Praze ale i jiných městech v ČR. Nedá se říci, že by se to se sázením stromů v urbanizovaných celcích se to přehánělo, spíš naopak. Kniha se snaží najít možnosti z inspirací z ostatních zemí v rozhovorech na různá témata.

anotace ke knize:

O stromech v ulicích
Tato kniha otevírá důležité téma stromů v urbanizovaném prostředí a odkrývá jeho kontexty. Problémem totiž není absence manuálů, jak správně sázet v ulicích stromy, existuje jich celá řada. Problémem je špatná nebo vůbec žádná zastřešující koncepce a nedostatek koordinace a komunikace.

Kateřina Vídenová shromáždila osmnáct úhlů pohledu k dané problematice, ke každému vyzpovídala ochotného a kompetentního člověka a pokusila se všechny odpovědi propojit a kontextualizovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.7.2023 09:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Měli by se jet podívat do Kodaně, jak se sází stromy ve městě.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:53

https://eshop.arnika.org/o-stromech-v-ulicich/


Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:54

https://eshop.arnika.org/o-stromech-v-ulicich/


Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.7.2023 05:56
velmi se omlouvám, ale odkazy na webu zrovna moc nefungovaly...v zásadě to hlásilo error.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.7.2023 07:37
Ono nejde jenom o to zda dost, ale i kde ve městě, že !
Odpovědět
Pe

Pepa

15.7.2023 08:42
Píšete o slibu Hriba sázet v Praze a vycitate mu, že sází v okolí Prahy v Dubci, Satalicich a Bechvicich. To jsou ale součásti Prahy.
Od vás jako politicky bych ocekaval férové informace, marně.
Odpovědět
va

vaber

15.7.2023 12:12
ve městech se sází, ale jsou to jen takové pidistromy, které nikdy nebudou velké, velké překážejí ,takže je každý rok ořežou a stanou se z nich těžce postižené rostliny,
ovšem jako týrání rostlin to úřady ještě neregistrují
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

16.7.2023 16:32
Předpisy, které stanoví ochranná pásma pro každý kus drátu nebo trubky pod zemí, vyšponovaly tu ochranu až za hranice zdravého rozumu. Výsadbu stromů ve městě - ba dokonce i ZACHOVÁNÍ již vzrostlých stromů tam, kde vyhnout se jim (nebo alespoň minimalizovat jejich poškození) znamená pro firmu provádějící práce v jejich okolí NEPOHODLÍ - zkomplikovaly do té míry, že všechny ty řeči o výsadbě jsou jen pohádkami pro dospělé.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.7.2023 17:01 Reaguje na Karel Ploranský
Máte pravdu. Mnohdy jsou ta nařízení debilní a postrádají špetku
zdravého rozumu. Vezměte si inženýrské sítě uložené metr a více hluboko a nesmí na nich růst ani plytce kořenící keře a stromy. Nikdy se k těm rourám kořeny nedostanou, ale růst tam nesmějí. Rovněž tak zeleň, která nikdy nedoroste do vzdušného vedení a taky tam nesmí být. Beru, pokud se ty firmy domluví a bude vše v jednom výkopu, tak rezignuji a nic tam sázet nebudu, ale oni si to uloží třeba souběžně s dvoumetrovými mezerami a vznikne vám pás široký deset metrů, kde nic růst nesmí(plyn, voda, kanalizace, elektřina a
komunikační kabely). Bohužel nedodržení ochranného pásma je trestné,
ač často úplně nesmyslné. Například smrk koření maximálně 40-70
cm hluboko a jeho kořeny poškodí kanalizaci dva metry hluboko?
Nebo komu vadí keř, který zastaví růst dva metry pod dráty? Drátům?
Nikoliv, ale pouze blbovi, který kontroluje dodržování nařízení!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist