Lucie Kubesa: Opravdu sázíme dost stromů ve městě?

Budoucí les Arborka.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | lhmp.cz

Jásání tlumí dendrolog Aleš Rudl. Podle něj se magistrát zaměřuje především na okolí Prahy a vysazuje nové drobné lesy, jako jsou například les Robotka u Dubče, lesopark Vinice u Běchovic nebo lesopark Arborka na kraji Satalic. Rudlova slova potvrzuje i David Kopecký z environmentální Nadace Partnerství, že město sází stromy ve větší míře pouze v nezastavěných částech Prahy. To podle něj ovšem nevyřeší přehřívání města a tepelný ostrov v centru, nebo na velkých sídlištích. Stejný názor mají i další odborníci.

Výsadba stromů v ulicích je totiž složitější. Kopecký z environmentální Nadace Partnerství podotkl, že v centrech velkých měst na ně není místo, případně je jejich výsadba a následná péče extrémně nákladná. Jedná se o vyšší desítky tisíc korun. Výsadba stromů v ulicích stále naráží na právní, ale především technické problémy. Proto jich přibývá minimálně.

Není nijak překvapivé, když se k výše zmíněným připojuje analytik projektu Fakta o klimatu Jiří Lněnička, protože skutečně je třeba promýšlet mnohem více, po jakých stromech lze při výsadbě sáhnout. Je nutné domýšlet například kolik je k dispozici v místě výsadby vody, kterou je potřeba stromům poskytnout v suchém období. A to v mnohem delším časovém horizontu, než tomu bývalo v minulosti. Zákon 114/92 o ochraně přírody a krajiny stanoví v § 9 maximálně pětiletou lhůtu povinné péče při náhradní výsadbě, ale město ji paradoxně nedodržuje dostatečně při standardních výsadbách! Problém je v Praze také tzv. guerillové sázení na půdě, která sázejícím nepatří a z tohoto „nevlastnictví“ také vyplývá neznalost, proč na konkrétním místě nic zasazeno není. Ať už z hlediska následné péče, stromy často hynou, ale i proto, že může dojít ke střetu s ochrannými pásmy sítí.

Při svém chlubení si Zdeněk Hřib sice pochvaloval spolupráci s dendrology a dalšími odborníky při výběru vhodného místa pro výsadbu v ulicích, ale neopomněl právě zmínit, že je potřeba dávat pozor na stávající inženýrské sítě a jejich ochranná pásma.

Počítá-li se z různých důvodů s desetiprocentním úhynem stromů, (bývá to podle lokality i třikrát tolik!), jde vždycky o zmařenou investici a často nemalou! Přitom mladý strom začne dostatečně plnit svou ekosystémovou funkci až po desítkách let! Sucho je velmi častá příčina úhynu stromu. Především z toho důvodu, že do značně zatížené kanalizační sítě odtékají bezúčelně tisíce hektolitrů vody. Místo toho, aby ji využívali třeba právě k zálivce stromů v ulicích.

Praha má od roku 2021 Městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí. Vznikl proto, že správa a péče o stromořadí je v Praze rozdělena mezi několik subjektů, které mají různé vnitřní standardy. Výsledkem je však dlouhodobě přetrvávající neutěšený stav mnoha stromů, i péče o ně. S blížícím se koncem volebního období a volbami v roce 2022 se toho ale k lepšímu moc nezměnilo. Pořád například zaléváme stromy v mnoha městských částech pitnou vodou, protože hydrant je blíž než nějaká retenční nádrž. Využívání vody z kolektorů je možné v centru města, kde je vyřešena možnost čerpání, podobné to je na Letné v nových nádržích, do kterých se čerpá voda z Vltavy. Ostatní je zatím plánováno. Dešťovka by měla být využívána v Seifertově ulici v Praze 3.

Důležitou následnou aktivitou byla implementace Městského standardu napříč městskými organizacemi, aby bylo zajištěno jeho praktické používání při projektování výsadeb a péči o stromy, a spolupráce s dotčenými městskými částmi. Dalším krokem je klíčové části dokumentu implementovat do Pražských stavebních předpisů, které jsou sice právně závazné, ale pořád se vyvíjí. Toto nařízení Rady bylo naposledy aktualizování v červnu a srpnu loňského roku.

Bohužel vyřešení zálivky není asi to nejsložitější, co brání snahám o výsadbu stromů v Praze. Největším problémem jsou ochranná pásma sítí. Budu doufat, že například bývalý primátor, dnes náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib, bude mít ve své funkci na paměti tento problém, při probíhajících rekonstrukcích silnic, případně při výstavbách dopravních staveb. Je třeba se soustřediti na nutnost přesunování sítí tak, aby bylo dodrženo ochranné pásmo, ale vytvořil se prostor pro výsadbu stromů. Chápu, že to bude prodražovat stavby, ale je to nutnost! Pražské kolektory jsou zatím stále využívané nedostatečně, a jejich výstavba stále nekončí. Už vidím ty desítky stromů, které bude kam zasadit. Kolektory jsou obrovským plusem v případě nutných oprav a havárií.

K ochlazení města by dokonale přispěly také pnoucí rostliny. Pokud se chystáme osázet městské stavby solárními panely, proč adaptaci nedotáhnout do dokonalosti? Pnoucí rostliny na fasádách nic neničí, což dokazují stoleté stavby na jihu Evropy. I v centru města se hodně staví, ale stavebníky nikdo nemotivuje k tomu, aby využívali možnosti „zelené architektury“. Nápadů na využití zeleně v Praze mají odborníci spousty, určitě by se dala lépe začlenit do života obyvatel metropole, ale pořád mám dojem, že se více mluví a méně dělá.