https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukas-musil-digitalizace-zemedelstvi-v-roce-2022-blyska-se-na-lepsi-casy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Musil: Digitalizace zemědělství v roce 2022: Blýská se na lepší časy?

22.2.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Letošní rok je pro nás zemědělce do jisté míry přelomový. Naplno pokračují jednání o novém evropském dotačním období 2021-2027, které je aktuálně zpožděno a důležité finance pro farmáře budou uvolněny v nové podobě až příští rok. Digitalizace je jedním z hlavních pilířů celého dotačního programu a všichni doufáme, že nezůstane jen u slov na papíře a digitalizace opravdu dostane tolik potřebnou finanční injekci.
 
Změnám v zemědělství se věnuje i nová vláda ve svém programovém prohlášení, pod kterým jsou podepsáni lídři koaličních stran. Doslova se zde píše, že „vláda se zaměří na metody zavádění precizního zemědělství“. To dále v jednotlivých bodech rozvádí především ve vztahu k variabilnímu hnojení – konkrétně má za cíl, aby se méně využívaly pesticidy a dusíkatá hnojiva. Šetrné nakládání s půdou je jedním z trendů v rámci udržitelného rozvoje, proto důraz na hnojení není překvapivý. Ale je zapotřebí, aby vláda precizní zemědělství skutečně podporovala systémově. Ať už semináři pro farmáře či vypisováním vládních dotačních programů na osazení farem jednotlivými prvky digitalizace.

Mezi důležité komponenty precizního zemědělství, které letos budou bezpochyby trendem, můžeme zařadit telematiku. Důvod je zřejmý: drahé pohonné hmoty. Každý farmář bude muset dávat opravdu velký pozor na to, aby mu neunikaly zbytečně finance, které kvůli drahým energiím či hnojivům už tak budou chybět. A právě efektivní pojezdy mechanizace můžou být jedním z nástrojů, jak aspoň něco ušetřit. Vždyť mít vypočítané, které trasy jsou efektivní, není žádné sci-fi. V tomto ohledu očekáváme minimálně 25% meziroční nárůst prodeje nových zařízení. Podle našeho názoru předčí i senzoriku, která je vinou pokračujících klimatických změn novým standardem, na který si již spousta zemědělců zvykla. Ať už se jedná o senzory monitorující stav půdy, data z meteostanic, družic nebo GPS jednotky, všechny tyto komponenty vytvářejí inteligentní ekosystém, který farmáři šetří čas a zefektivňuje jeho práci.

Chytré senzory tak částečně řeší i problém chybějící pracovní síly, na který upozorňujeme už dlouhou dobu. Ať už se jedná o sezónní práce nebo o farmáře jako takové, v oboru momentálně chybí zhruba 20 % pracovníků a situace se nelepší. Průměrný věk farmářů se i nadále pohybuje okolo 50 let, a to je zkrátka tikající bomba, která nás jednou dostihne a vybuchne. I s tímto problémem potřebuje české zemědělství od vlády systematickou pomoc. Snad se jí co nejdříve dočká.

Jedním z trendů, který poslední dva roky sledujeme a podle vládního programového prohlášení budeme sledovat i v nejbližších letech, je další zmenšování výměry polnosti nutné k získání dotace. V roce 2020 byly zastropovány erozně ohrožené půdy na maximálně 30 hektarů. To je zjednodušeně maximální výměra polnosti pro soustavné pěstování jedné plodiny. V loňském roce se tato skupina rozrostla i o ostatní zemědělské plochy. Pole v Česku se tak zmenšila a díky této změně opět vznikají meze či souvislé travní porosty, které pomáhají zadržovat vodu v půdě. Deklarovaný cíl současné vlády je dotační podpora prvních 150 ha všech farem, ale zároveň bylo opuštěno od zastropování dotací pro velké podniky. Věříme, že konkrétními pravidla podpoří především ty farmy a lidi, které zemědělství živí a kteří budou zároveň motivováni pracovat s produkty s vyšší přidanou hodnotu. Vzhledem k velkému akcentu ekologického zemědělství věříme, že svou podporu nalezne i obchod s biopotravinami. Vzhledem k náročnosti, jakou klade na precizní uskladnění těchto potravin, se farmáři neobejdou bez kvalitních senzorových tyčí a teplotních a vlhkostních senzorů do skladů. A k tomu je třeba urazit ještě dlouhou cestu, na níž se bez digitalizace neobejdeme.


reklama

 
foto - Musil Lukáš
Lukáš Musil
Autor je akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství, včelař a obchodní ředitel Agdata.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

22.2.2022 07:23
celkem pozitivní, jen by mě zajímalo, jestli zemědělci někdy něco vydělali, když jsou permanentně na steroidech nejrůznějších sociálních podpor a říkají tomu dotace...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.2.2022 07:47
Zemědělství by zachránily úplně jiné věci, než to precizní. Z precizního zemědělství se stala opakovaná mantra, jenže ono není zadarmo a je otázkou, zda vynaložené vstupy se zhodnotí taky ve výstupech. Osobně o tom nejsem přesvědčen, ale prodejci samozřejmě ano.
Souhlasím snad s jednou věcí, a to že navigace umožní jezdit- a úmyslně nepíšu obdělávat- po poli kdekomu, který je agrotechnikou nepolíben. Stav pracovníků je bohužel takový, jaký je. Jinak samozřejmě každý jen trochu zkušený traktorista GPS nepotřebuje, stačí zpětná zrcátka a praxe, i když připouštím, že je to pohodlnější. Jenže i ta pohodlnost něco stojí.
Výnosové mapy- ať se na mě nikdo nezlobí, ale každý agronom by měl svá pole znát a vědět o místech, která jsou méně úrodná. Na to nepotřebuju výnosovou mapu a vím také, že i když na takové místo budu cílit vyšší dávku hnojiva, tak stejně mi to bude na nic, protože již z podstaty složení té země se s tím většinou nedá nic dělat. Ale tváří se to vědecky, což o to a hlavně to zase není zadarmo.
A snižovat pesticidy a hnojení věeobecně je sice na první pohled správné, jenže musí tak činit jednotně všechny státy EU, nejen my, a HLAVNĚ z jednotného výchozího bodu- tedy ne, že Německo, státy Beneluxu, Francie etc. budou mít startovní čáru 2-3x výše než ČR. Tak to opravdu nelze provádět, leč skutečnost asi bude jiná. Bohužel.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.2.2022 07:59 Reaguje na pavel peregrin
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.2.2022 08:20 Reaguje na pavel peregrin
ono nejde o to přetvořit půdní profil ale hospodařit tak aby se zamezilo půdní erozi a to že se myslí asi tím hnojením je to, že za desítky let experimentů to došlo tak daleko, že 50% polí je biologicky mrtvých...zhodnocení vytvořených biopásů se podílí hlavně na přirozené obnově přirozených procesů návratu ptactva a hmyzu, který se třeba živý hrabošema. Ono totiž biologická obnova nemůže jít jen tím, že zlepšíte půdní schopnosti ale i ty sekundární, které se propisují do viditelného zlepšení krajiny a symbióze živočichů, kteří v okolí žijí
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.2.2022 08:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Hovězí dobytek byl téměř zlikvidován, sláma se pálí v teplárnách, elektrárnách, takže není chlévská mrva/hnůj, na hnojení. A u toho je potřeba i lidských rukou a ty se nedostávají.
Digitalizace všechno nenahradí !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.2.2022 09:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jenže to je o všem jiném, ale ne o precizním zemědělství. Myslíte to dobře, ale neuvědomujete si, že tady u nás ty zásadní přehmaty a důsledky z nich vyplývající byly vytvořeny diletantskou agrární politikou a tam je těžiště nápravy věcí. precizní zemědělství je pak už jen třešničkou na dortu, ale my potřebujeme zásadně změnit přístup k zemědělství, ale nikoliv zase tak, jak se domnívá zelená lobby.
Odpovědět
JK

Jan Kacíř

22.2.2022 14:54 Reaguje na pavel peregrin
Nezlobte se na mě, ale tohle je názor jak z roku 1950. Jasně, že moderní technologie jsou v zemědělství potřeba. Jasně, že potřebujeme co nejvíc mladých farmářů a ty nenalákáme kecama, že stačí to a to, protože to tak dělal můj fotr a dědek. Doba se neustále posouvá a potřebujeme modernější a hlavně (!!!) efektivnější přístup k půdě. Příklad variabilního hnojení je úplně ukázkovej. Proč do prkýnka dubovýho nevyužít technologii, která mi ukáže, kolik toho mám kde aplikovat když tu technologii za pár kaček (zadarmo není níc - ale tady ušetřený kačky za dusík fakt o ranec předčej vynaložený kačky za senzory a cloud) mám tak přístupnou?
Já jsem poslední člověk, kterej by nějak vyzdvihoval progresivismus, ale těmahle, ráčejte odpustit, debilníma řečma o pohodlnosti, se fakt nikam neposuneme. Farmářů bude imrvére ubývat a ubývat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.2.2022 18:20 Reaguje na Jan Kacíř
Mě je samozřejmě jasné, že pokrok se nezastaví, ale zdaleka ne vše, co je za pokrok vydáváno, tím pokrokem je. Úplně stačí zbytečná přetechnizovanost současných zemědělských strojů- zeptejte se, čemu by dali zemědělci přednost a kromě pár fandů do elektroniky se dozvíte, že jednoduchosti a spolehlivosti protože v jednoduchosti je krása. A pokud si agronom to pole neprošlape, tak žádná precizní technologie ho nespasí. Dnešní mladí si myslí, že to za ně oblétá a obšlape dron a pole nejlépe sledují z auta. Jenže tak to nechodí, to mi můžete věřit.
Odpovědět
kk

karel krasensky

22.2.2022 14:39
Třeba digitalizované vidle to je výborná věc.Jo jo piokrok nezastavíš
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.2.2022 15:44 Reaguje na karel krasensky
Ale musí mít ten správný čudlík na spouštění.
Odpovědět
Pe

Petr

22.2.2022 17:45
Já myslím že příroda a půdě je úplně jedno, jestli ji drancujeme analogově, nebo digitálně. Rozdíl je to jen pro lidi - větší výroba (není to produkce, a pěstování už vůbec ne, je to regulerní průmyslová výroba) a větší zisky. Jsem zvědavý kam až se takhle podaří zajít, kdy nastane ten zlom, že už z půdy nic "vyrobit" nepůjde, protože už v ní nebude nic, jen prach. Dřív půda musela uživit majitele a trochu lidí kolem. To byla pohoda, produkce malá, vliv na přírodu a půdu žádný. Dnes musí půda vydělat majiteli, vydělat nájemci a vyrobit výrobky pro miliardy lidí. A tohle ždímání se neustále zrychluje, jak je to všem stále málo, všichni chtějí větší zisky a roste populace. Zpět do půdy se nedává nic, jen trocha chemie. Jo, jsem na to zvědavý.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

22.2.2022 20:32
Pan autor napsal příspěvek přesně v duchu všech svých uvedených funkcí. Od teoretického konzultanta až po obchodního ředitele.
Na ministerstvu zemědělství a zemědělských agenturách se ročně vyhodí miliardy korun oknem za počítačové programy jejichž hlavním cílem je špiclování. Začalo to se vstupem do unie, kdy se všechny pozemky musely nasnímkovat a vytvořit z nich mapy. A od té doby se pravidelně vymýšlí další a další nesmysly, které jako takové nikomu nepomůžou, ale firmy které vyvíjejí a spravují programy si na těchto státních zakázkách namastí kapsu.
Jestliže se nějaká funkce, kterou autor tak vehementně prosazuje, ukáže jako dobrá, tak si ji zákazníci sami najdou a koupí.
Jak píše pan Peregrin tak spousta elektroniky v systémech je bohužel spíše pro zlost než k užitku. Není nic horšího, než když v době kdy máte ideální počasí místo práce na poli řešíte nějaké přiblblé digitální čidlo, bez kterého jste se dodnes bez problému obešli. Ale bohužel nová mašina bez něj odmítá jezdit a vy musíte čekat třeba i týden na opravu a to už je bohužel mnohdy na tu vaši práci pozdě.
Navíc celý tento program a hlavně byznys zase zvýhodňuje převážně větší firmy, protože ty si mohou dovolit kupovat dražší a lépe vybavené stroje a mít ve firmě alespoň nějakého fandu do elektroniky a počítačů, který to bude schopen uvádět do provozu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2022 20:59
Komerční článek pána kopajícího za svoji firmu, ale budiž. Sebelepší
digitalizace zemědělství nenahradí nedostatek organiky v půdě a tam
je třeba směřovat maximum dotací. Vše ostatní pouze dotace odčerpává
od dotací na skutečnou nápravy půdy. Navíc je to nákladné nejen na
pořízení, ale i servis a neustálé aktualizace systému. Pro tu firmu
prima byznys, ale uplatnění to najde hlavně u velkých firem a velkých
polí. Nevím k čemu bude traktor s GPS na políčkách mezi mezemi malého
sedláka, kterého taktak pole uživí. Možná si i ho koupí, ale využije
efektivně drahou techniku na 50 ha ? Jak dlouho to bude splácet?
Kamarád s takto vybaveným traktorem v jedné firmě jezdí a docela
si to pochvaluje, ale pořád je obsluha nezbytná. Jedná se o velká
pole v rovině a s poměrně vyrovnanou kvality půdy po celé ploše,
ale i tak ho GPS nezachrání před zapadnutím do podmočené půdy. To
musí sledovat on a i jiné nepředvídané okolnosti. Ten podnik si to
může dovolit kvůli své velikosti a je ho nutno pochválit i za
kompletní zemědělský program. Chovají hovězí dobytek, pěstují pro
něho pícniny a provozují i prodejnu nejen svých produktů, ale i
potřeb pro chovatele, zahrádkáře atd. Pak znám "sedláka", který
obdělává malá políčka o které ta firma nemá zájem. Ten používá
starou techniku bez GPS, ba dokonce ještě kombajn z bývalé NDR.
K čemu by mu GPS asi tak bylo a kdo by mu to obsluhoval, když umí
stěží telefonovat mobilem. Nechci ho pomlouvat, ale taktak se
vyučil mechanizátorem a moudra rozdává pouze v hospodě. Obdělává
cizí pole, ale nemá na ně hnůj a tak je hnojí od oka průmyslovými
hnojivy a od oka i chemicky ošetřuje. Takže k čemu by mu byla ta
dotace na digitalizaci? Já myslím, že na prd a podle toho by se
měly dotace přidělovat. Takže ideologicky neblázněte s tím dělením
velkých celků na menší a s podporou těch malých, kteří to nakonec
ani účelně nevyužijí. Možná, že si to díky dotaci i koupí, ale
zda to bude využívat, je věc druhá. Autorova firma tak vydělá,
stát zaplatí, ale v traktoru bude pouze překážet pro někoho
zbytečná elektronika.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

24.2.2022 21:33
O polích je dobré vědět i ty detaily. Analýzy půdy i rostlin jsou nezbytnou součástí toho, jak za co nejmenší náklady získat co největší výnos (teď myslím ten finanční). Technika ale není samospasitelná, leda bychom měli ukrajinské či brazilské hony, kde může jeden traktor být řízen tím druhým a dohromady jedním řidičem. Na našich malých honech (a budou ještě menší) maximálně může náklady ušetřit nějaký logistický výpočet optimalizace pohybu techniky, jenže zase nemůžete mít stejnou plodinu vedle sebe, takže se přejezdy zvětšují a prodražují.
Horší je, že evropské zemědělství žije z dotací. Kdyby těch nebylo, tak už dávno potraviny zdražily. A ony zdražily až teď, větší dotace nebudou, tak si budou muset občané EU utáhnout opasky, protože o ty zemědělské dotace je velký zájem ze strany obchodníků. Zemědělec získá maximálně 20 % z cílové ceny produktu v supermarketu, víc jedině, pokud prodává brambory a zeleninu a maso napřímo spotřebitelům.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist