Lukáš Musil: Digitalizace zemědělství v roce 2022: Blýská se na lepší časy?
Mezi důležité komponenty precizního zemědělství, které letos budou bezpochyby trendem, můžeme zařadit telematiku. Důvod je zřejmý: drahé pohonné hmoty. Každý farmář bude muset dávat opravdu velký pozor na to, aby mu neunikaly zbytečně finance, které kvůli drahým energiím či hnojivům už tak budou chybět. A právě efektivní pojezdy mechanizace můžou být jedním z nástrojů, jak aspoň něco ušetřit. Vždyť mít vypočítané, které trasy jsou efektivní, není žádné sci-fi. V tomto ohledu očekáváme minimálně 25% meziroční nárůst prodeje nových zařízení. Podle našeho názoru předčí i senzoriku, která je vinou pokračujících klimatických změn novým standardem, na který si již spousta zemědělců zvykla. Ať už se jedná o senzory monitorující stav půdy, data z meteostanic, družic nebo GPS jednotky, všechny tyto komponenty vytvářejí inteligentní ekosystém, který farmáři šetří čas a zefektivňuje jeho práci.
Chytré senzory tak částečně řeší i problém chybějící pracovní síly, na který upozorňujeme už dlouhou dobu. Ať už se jedná o sezónní práce nebo o farmáře jako takové, v oboru momentálně chybí zhruba 20 % pracovníků a situace se nelepší. Průměrný věk farmářů se i nadále pohybuje okolo 50 let, a to je zkrátka tikající bomba, která nás jednou dostihne a vybuchne. I s tímto problémem potřebuje české zemědělství od vlády systematickou pomoc. Snad se jí co nejdříve dočká.
Jedním z trendů, který poslední dva roky sledujeme a podle vládního programového prohlášení budeme sledovat i v nejbližších letech, je další zmenšování výměry polnosti nutné k získání dotace. V roce 2020 byly zastropovány erozně ohrožené půdy na maximálně 30 hektarů. To je zjednodušeně maximální výměra polnosti pro soustavné pěstování jedné plodiny. V loňském roce se tato skupina rozrostla i o ostatní zemědělské plochy. Pole v Česku se tak zmenšila a díky této změně opět vznikají meze či souvislé travní porosty, které pomáhají zadržovat vodu v půdě. Deklarovaný cíl současné vlády je dotační podpora prvních 150 ha všech farem, ale zároveň bylo opuštěno od zastropování dotací pro velké podniky. Věříme, že konkrétními pravidla podpoří především ty farmy a lidi, které zemědělství živí a kteří budou zároveň motivováni pracovat s produkty s vyšší přidanou hodnotu. Vzhledem k velkému akcentu ekologického zemědělství věříme, že svou podporu nalezne i obchod s biopotravinami. Vzhledem k náročnosti, jakou klade na precizní uskladnění těchto potravin, se farmáři neobejdou bez kvalitních senzorových tyčí a teplotních a vlhkostních senzorů do skladů. A k tomu je třeba urazit ještě dlouhou cestu, na níž se bez digitalizace neobejdeme.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Jaroslav Řezáč
22.2.2022 07:23pavel peregrin
22.2.2022 07:47Souhlasím snad s jednou věcí, a to že navigace umožní jezdit- a úmyslně nepíšu obdělávat- po poli kdekomu, který je agrotechnikou nepolíben. Stav pracovníků je bohužel takový, jaký je. Jinak samozřejmě každý jen trochu zkušený traktorista GPS nepotřebuje, stačí zpětná zrcátka a praxe, i když připouštím, že je to pohodlnější. Jenže i ta pohodlnost něco stojí.
Výnosové mapy- ať se na mě nikdo nezlobí, ale každý agronom by měl svá pole znát a vědět o místech, která jsou méně úrodná. Na to nepotřebuju výnosovou mapu a vím také, že i když na takové místo budu cílit vyšší dávku hnojiva, tak stejně mi to bude na nic, protože již z podstaty složení té země se s tím většinou nedá nic dělat. Ale tváří se to vědecky, což o to a hlavně to zase není zadarmo.
A snižovat pesticidy a hnojení věeobecně je sice na první pohled správné, jenže musí tak činit jednotně všechny státy EU, nejen my, a HLAVNĚ z jednotného výchozího bodu- tedy ne, že Německo, státy Beneluxu, Francie etc. budou mít startovní čáru 2-3x výše než ČR. Tak to opravdu nelze provádět, leč skutečnost asi bude jiná. Bohužel.
Jaroslav Řezáč
22.2.2022 08:20 Reaguje na pavel peregrinsmějící se bestie
22.2.2022 08:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDigitalizace všechno nenahradí !
pavel peregrin
22.2.2022 09:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJan Kacíř
22.2.2022 14:54 Reaguje na pavel peregrinJá jsem poslední člověk, kterej by nějak vyzdvihoval progresivismus, ale těmahle, ráčejte odpustit, debilníma řečma o pohodlnosti, se fakt nikam neposuneme. Farmářů bude imrvére ubývat a ubývat.
pavel peregrin
22.2.2022 18:20 Reaguje na Jan Kacířkarel krasensky
22.2.2022 14:39smějící se bestie
22.2.2022 15:44 Reaguje na karel krasenskyPetr
22.2.2022 17:45Petr Blažek
22.2.2022 20:32Na ministerstvu zemědělství a zemědělských agenturách se ročně vyhodí miliardy korun oknem za počítačové programy jejichž hlavním cílem je špiclování. Začalo to se vstupem do unie, kdy se všechny pozemky musely nasnímkovat a vytvořit z nich mapy. A od té doby se pravidelně vymýšlí další a další nesmysly, které jako takové nikomu nepomůžou, ale firmy které vyvíjejí a spravují programy si na těchto státních zakázkách namastí kapsu.
Jestliže se nějaká funkce, kterou autor tak vehementně prosazuje, ukáže jako dobrá, tak si ji zákazníci sami najdou a koupí.
Jak píše pan Peregrin tak spousta elektroniky v systémech je bohužel spíše pro zlost než k užitku. Není nic horšího, než když v době kdy máte ideální počasí místo práce na poli řešíte nějaké přiblblé digitální čidlo, bez kterého jste se dodnes bez problému obešli. Ale bohužel nová mašina bez něj odmítá jezdit a vy musíte čekat třeba i týden na opravu a to už je bohužel mnohdy na tu vaši práci pozdě.
Navíc celý tento program a hlavně byznys zase zvýhodňuje převážně větší firmy, protože ty si mohou dovolit kupovat dražší a lépe vybavené stroje a mít ve firmě alespoň nějakého fandu do elektroniky a počítačů, který to bude schopen uvádět do provozu.
Břetislav Machaček
22.2.2022 20:59digitalizace zemědělství nenahradí nedostatek organiky v půdě a tam
je třeba směřovat maximum dotací. Vše ostatní pouze dotace odčerpává
od dotací na skutečnou nápravy půdy. Navíc je to nákladné nejen na
pořízení, ale i servis a neustálé aktualizace systému. Pro tu firmu
prima byznys, ale uplatnění to najde hlavně u velkých firem a velkých
polí. Nevím k čemu bude traktor s GPS na políčkách mezi mezemi malého
sedláka, kterého taktak pole uživí. Možná si i ho koupí, ale využije
efektivně drahou techniku na 50 ha ? Jak dlouho to bude splácet?
Kamarád s takto vybaveným traktorem v jedné firmě jezdí a docela
si to pochvaluje, ale pořád je obsluha nezbytná. Jedná se o velká
pole v rovině a s poměrně vyrovnanou kvality půdy po celé ploše,
ale i tak ho GPS nezachrání před zapadnutím do podmočené půdy. To
musí sledovat on a i jiné nepředvídané okolnosti. Ten podnik si to
může dovolit kvůli své velikosti a je ho nutno pochválit i za
kompletní zemědělský program. Chovají hovězí dobytek, pěstují pro
něho pícniny a provozují i prodejnu nejen svých produktů, ale i
potřeb pro chovatele, zahrádkáře atd. Pak znám "sedláka", který
obdělává malá políčka o které ta firma nemá zájem. Ten používá
starou techniku bez GPS, ba dokonce ještě kombajn z bývalé NDR.
K čemu by mu GPS asi tak bylo a kdo by mu to obsluhoval, když umí
stěží telefonovat mobilem. Nechci ho pomlouvat, ale taktak se
vyučil mechanizátorem a moudra rozdává pouze v hospodě. Obdělává
cizí pole, ale nemá na ně hnůj a tak je hnojí od oka průmyslovými
hnojivy a od oka i chemicky ošetřuje. Takže k čemu by mu byla ta
dotace na digitalizaci? Já myslím, že na prd a podle toho by se
měly dotace přidělovat. Takže ideologicky neblázněte s tím dělením
velkých celků na menší a s podporou těch malých, kteří to nakonec
ani účelně nevyužijí. Možná, že si to díky dotaci i koupí, ale
zda to bude využívat, je věc druhá. Autorova firma tak vydělá,
stát zaplatí, ale v traktoru bude pouze překážet pro někoho
zbytečná elektronika.
Katka Pazderů
24.2.2022 21:33Horší je, že evropské zemědělství žije z dotací. Kdyby těch nebylo, tak už dávno potraviny zdražily. A ony zdražily až teď, větší dotace nebudou, tak si budou muset občané EU utáhnout opasky, protože o ty zemědělské dotace je velký zájem ze strany obchodníků. Zemědělec získá maximálně 20 % z cílové ceny produktu v supermarketu, víc jedině, pokud prodává brambory a zeleninu a maso napřímo spotřebitelům.