Lukáš Musil: Digitalizace zemědělství v roce 2022: Blýská se na lepší časy?
Mezi důležité komponenty precizního zemědělství, které letos budou bezpochyby trendem, můžeme zařadit telematiku. Důvod je zřejmý: drahé pohonné hmoty. Každý farmář bude muset dávat opravdu velký pozor na to, aby mu neunikaly zbytečně finance, které kvůli drahým energiím či hnojivům už tak budou chybět. A právě efektivní pojezdy mechanizace můžou být jedním z nástrojů, jak aspoň něco ušetřit. Vždyť mít vypočítané, které trasy jsou efektivní, není žádné sci-fi. V tomto ohledu očekáváme minimálně 25% meziroční nárůst prodeje nových zařízení. Podle našeho názoru předčí i senzoriku, která je vinou pokračujících klimatických změn novým standardem, na který si již spousta zemědělců zvykla. Ať už se jedná o senzory monitorující stav půdy, data z meteostanic, družic nebo GPS jednotky, všechny tyto komponenty vytvářejí inteligentní ekosystém, který farmáři šetří čas a zefektivňuje jeho práci.
Chytré senzory tak částečně řeší i problém chybějící pracovní síly, na který upozorňujeme už dlouhou dobu. Ať už se jedná o sezónní práce nebo o farmáře jako takové, v oboru momentálně chybí zhruba 20 % pracovníků a situace se nelepší. Průměrný věk farmářů se i nadále pohybuje okolo 50 let, a to je zkrátka tikající bomba, která nás jednou dostihne a vybuchne. I s tímto problémem potřebuje české zemědělství od vlády systematickou pomoc. Snad se jí co nejdříve dočká.
Jedním z trendů, který poslední dva roky sledujeme a podle vládního programového prohlášení budeme sledovat i v nejbližších letech, je další zmenšování výměry polnosti nutné k získání dotace. V roce 2020 byly zastropovány erozně ohrožené půdy na maximálně 30 hektarů. To je zjednodušeně maximální výměra polnosti pro soustavné pěstování jedné plodiny. V loňském roce se tato skupina rozrostla i o ostatní zemědělské plochy. Pole v Česku se tak zmenšila a díky této změně opět vznikají meze či souvislé travní porosty, které pomáhají zadržovat vodu v půdě. Deklarovaný cíl současné vlády je dotační podpora prvních 150 ha všech farem, ale zároveň bylo opuštěno od zastropování dotací pro velké podniky. Věříme, že konkrétními pravidla podpoří především ty farmy a lidi, které zemědělství živí a kteří budou zároveň motivováni pracovat s produkty s vyšší přidanou hodnotu. Vzhledem k velkému akcentu ekologického zemědělství věříme, že svou podporu nalezne i obchod s biopotravinami. Vzhledem k náročnosti, jakou klade na precizní uskladnění těchto potravin, se farmáři neobejdou bez kvalitních senzorových tyčí a teplotních a vlhkostních senzorů do skladů. A k tomu je třeba urazit ještě dlouhou cestu, na níž se bez digitalizace neobejdeme.
reklama

Dále čtěte |
Kvůli nižší dani budou moct zemědělci uplatňovat nižší vratku za zelenou naftu
Ministerstvo zemědělství letos rozdělí 90 milionů korun na uchovávání genetických zdrojů, meziročně výše
Výzkumnému ústavu bramborářskému přibývají objednávky na jihoamerický jakon
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Jaroslav Řezáč
22.2.2022 07:23pavel peregrin
22.2.2022 07:47Souhlasím snad s jednou věcí, a to že navigace umožní jezdit- a úmyslně nepíšu obdělávat- po poli kdekomu, který je agrotechnikou nepolíben. Stav pracovníků je bohužel takový, jaký je. Jinak samozřejmě každý jen trochu zkušený traktorista GPS nepotřebuje, stačí zpětná zrcátka a praxe, i když připouštím, že je to pohodlnější. Jenže i ta pohodlnost něco stojí.
Výnosové mapy- ať se na mě nikdo nezlobí, ale každý agronom by měl svá pole znát a vědět o místech, která jsou méně úrodná. Na to nepotřebuju výnosovou mapu a vím také, že i když na takové místo budu cílit vyšší dávku hnojiva, tak stejně mi to bude na nic, protože již z podstaty složení té země se s tím většinou nedá nic dělat. Ale tváří se to vědecky, což o to a hlavně to zase není zadarmo.
A snižovat pesticidy a hnojení věeobecně je sice na první pohled správné, jenže musí tak činit jednotně všechny státy EU, nejen my, a HLAVNĚ z jednotného výchozího bodu- tedy ne, že Německo, státy Beneluxu, Francie etc. budou mít startovní čáru 2-3x výše než ČR. Tak to opravdu nelze provádět, leč skutečnost asi bude jiná. Bohužel.
Jaroslav Řezáč
22.2.2022 08:20 Reaguje na pavel peregrinsmějící se bestie
22.2.2022 08:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDigitalizace všechno nenahradí !
pavel peregrin
22.2.2022 09:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJan Kacíř
22.2.2022 14:54 Reaguje na pavel peregrinJá jsem poslední člověk, kterej by nějak vyzdvihoval progresivismus, ale těmahle, ráčejte odpustit, debilníma řečma o pohodlnosti, se fakt nikam neposuneme. Farmářů bude imrvére ubývat a ubývat.
pavel peregrin
22.2.2022 18:20 Reaguje na Jan Kacířkarel krasensky
22.2.2022 14:39smějící se bestie
22.2.2022 15:44 Reaguje na karel krasenskyPetr
22.2.2022 17:45Petr Blažek
22.2.2022 20:32Na ministerstvu zemědělství a zemědělských agenturách se ročně vyhodí miliardy korun oknem za počítačové programy jejichž hlavním cílem je špiclování. Začalo to se vstupem do unie, kdy se všechny pozemky musely nasnímkovat a vytvořit z nich mapy. A od té doby se pravidelně vymýšlí další a další nesmysly, které jako takové nikomu nepomůžou, ale firmy které vyvíjejí a spravují programy si na těchto státních zakázkách namastí kapsu.
Jestliže se nějaká funkce, kterou autor tak vehementně prosazuje, ukáže jako dobrá, tak si ji zákazníci sami najdou a koupí.
Jak píše pan Peregrin tak spousta elektroniky v systémech je bohužel spíše pro zlost než k užitku. Není nic horšího, než když v době kdy máte ideální počasí místo práce na poli řešíte nějaké přiblblé digitální čidlo, bez kterého jste se dodnes bez problému obešli. Ale bohužel nová mašina bez něj odmítá jezdit a vy musíte čekat třeba i týden na opravu a to už je bohužel mnohdy na tu vaši práci pozdě.
Navíc celý tento program a hlavně byznys zase zvýhodňuje převážně větší firmy, protože ty si mohou dovolit kupovat dražší a lépe vybavené stroje a mít ve firmě alespoň nějakého fandu do elektroniky a počítačů, který to bude schopen uvádět do provozu.
Břetislav Machaček
22.2.2022 20:59digitalizace zemědělství nenahradí nedostatek organiky v půdě a tam
je třeba směřovat maximum dotací. Vše ostatní pouze dotace odčerpává
od dotací na skutečnou nápravy půdy. Navíc je to nákladné nejen na
pořízení, ale i servis a neustálé aktualizace systému. Pro tu firmu
prima byznys, ale uplatnění to najde hlavně u velkých firem a velkých
polí. Nevím k čemu bude traktor s GPS na políčkách mezi mezemi malého
sedláka, kterého taktak pole uživí. Možná si i ho koupí, ale využije
efektivně drahou techniku na 50 ha ? Jak dlouho to bude splácet?
Kamarád s takto vybaveným traktorem v jedné firmě jezdí a docela
si to pochvaluje, ale pořád je obsluha nezbytná. Jedná se o velká
pole v rovině a s poměrně vyrovnanou kvality půdy po celé ploše,
ale i tak ho GPS nezachrání před zapadnutím do podmočené půdy. To
musí sledovat on a i jiné nepředvídané okolnosti. Ten podnik si to
může dovolit kvůli své velikosti a je ho nutno pochválit i za
kompletní zemědělský program. Chovají hovězí dobytek, pěstují pro
něho pícniny a provozují i prodejnu nejen svých produktů, ale i
potřeb pro chovatele, zahrádkáře atd. Pak znám "sedláka", který
obdělává malá políčka o které ta firma nemá zájem. Ten používá
starou techniku bez GPS, ba dokonce ještě kombajn z bývalé NDR.
K čemu by mu GPS asi tak bylo a kdo by mu to obsluhoval, když umí
stěží telefonovat mobilem. Nechci ho pomlouvat, ale taktak se
vyučil mechanizátorem a moudra rozdává pouze v hospodě. Obdělává
cizí pole, ale nemá na ně hnůj a tak je hnojí od oka průmyslovými
hnojivy a od oka i chemicky ošetřuje. Takže k čemu by mu byla ta
dotace na digitalizaci? Já myslím, že na prd a podle toho by se
měly dotace přidělovat. Takže ideologicky neblázněte s tím dělením
velkých celků na menší a s podporou těch malých, kteří to nakonec
ani účelně nevyužijí. Možná, že si to díky dotaci i koupí, ale
zda to bude využívat, je věc druhá. Autorova firma tak vydělá,
stát zaplatí, ale v traktoru bude pouze překážet pro někoho
zbytečná elektronika.
Katka Pazderů
24.2.2022 21:33Horší je, že evropské zemědělství žije z dotací. Kdyby těch nebylo, tak už dávno potraviny zdražily. A ony zdražily až teď, větší dotace nebudou, tak si budou muset občané EU utáhnout opasky, protože o ty zemědělské dotace je velký zájem ze strany obchodníků. Zemědělec získá maximálně 20 % z cílové ceny produktu v supermarketu, víc jedině, pokud prodává brambory a zeleninu a maso napřímo spotřebitelům.

Lukáš Musil: Ministerstvo zemědělství couvá z podpory precizního zemědělství v nejhorší možnou dobu
Lukáš Musil: Zemědělci mohou čerpat miliardu na precizní zemědělství, chybí jim ale strategický plán i technika
Lukáš Musil: Dvacet let od povodní stále neumíme reagovat na bleskové záplavy