Martin Rexa: Ministři Nekula a Síkela ohrozili cíle ke snižování pesticidů navzdory argumentům více než 700 vědců
21.12.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
To však jasně rozporuje ve své výzvě přes 700 evropských vědců, kteří varovali před zdržováním plnění evropských zelených cílů. Podle nich je potenciální získání nových poznatků z hodnocení dopadů “velmi pochybné, protože dlouhodobé výzvy, kterým evropský potravinový systém a stav biodiverzity čelí, se od vypuknutí války na Ukrajině nezměnily.” Zdůraznili také, že “nezpožděné naplnění cílů na omezení pesticidů (…) je stále věcí největší důležitosti k zastavení a zvrácení úbytku biodiverzity”, protože “intenzivní používání pesticidů v zemědělství je silně spojeno s úbytkem hmyzu, ptáků, biodiverzity v pozemních i vodních systémech a se škodlivými dopady na zdraví veřejnosti”. Upozornili také, že právě kvůli nedostatku závazných cílů se nedaří plnit stávající legislativa, tzv. Směrnice o udržitelném používání pesticidů, která platí již od roku 2009.
Požadavek byl ministry přijat paradoxně v den, kdy byla v rámci COP 15 v Montrealu přijata dohoda o snaze zastavit úbytek biodiverzity. Jedním z cílů této dohody je i omezení rizik vyplývajících z používání pesticidů o 50 % do 2030. To je přitom i jeden z cílů Zelené dohody pro Evropu a strategie Farm to Fork.
Zásadní nyní bude, jak rychle Evropská komise hodnocení dopadů zpracuje a v jaké míře budou pokračovat jednání o návrhu nařízení.
Pokud tato zásadní legislativa o snižování negativních dopadů pesticidů spadne kvůli nedostatku času pod stůl, bude to i nemalou vinou ministra Nekuly. Proto by měl teď udělat vše pro to, aby jednání rychle a konstruktivně pokračovala, místo toho, aby hledal další zástupné důvody, jak jednání zdržovat. Jinak nebude jasné, zda více nenaslouchá agrobyznysové lobby než vědcům.
Od ministra Nekuly často slyšíme, jak je Česká republika v pesticidech oproti jiným státům dobrá. Na ministerstvu ale dobře vědí, že taková porovnatelná data napříč Evropou neexistují a nelze to tedy tvrdit. Co naopak vidíme jasně, je všudypřítomnost pesticidů ve vodách či půdě, a to mnohdy i v nadlimitních množstvích či ve formě hustých koktejlů, nebo nebezpečný úbytek biodiverzity v zemědělské krajině.
Právě úbytek biodiverzity, zničená půda a dopady klimatických změn mohou v dlouhodobém, ale stále častěji již i v krátkodobém pohledu ohrozit naši schopnost vypěstovat dostatek potravin. Proto potřebujeme silnou legislativu v oblasti pesticidů a potřebujeme ji rychle.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Entomologové a pražští zemědělci společně zkoumají, jak ideálně pečovat o nektarodárné biopásy
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
Další články autora |
Martin Rexa: Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet plochy pro přírodu. I přes rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitu
Martin Rexa: Popírá Agrární komora klimatickou změnu?
Martin Rexa: Jakým směrem se vydá evropské zemědělství? Nyní už je jasnějiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
pp
pavel peregrin
21.12.2022 07:09Pane Rexo, o zemědělské problematice víte velké kulové, ostatně co také od zástupce Duhy čekat jiného. ČR je v otázce pesticidů lepší. Naše spotřeba je oproti ostatním státům až 5x nižší a to si můžete dohledat na volně přístupných datech. Takže tady nešiřte lživou propagandu!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 07:33 Reaguje na pavel peregrinNo jistá korelace z minulosti by tady byla. Ptačí polní fauna, zejména v 70 a 80 letech klesala. V letech po převratu výrazně stouply počty polních ptáků a od přelomu tisíciletí opět klesají a nyní jsou i níže než byly v 80 letech. A top latí i třeba pro racka nebo sýčka, co se živí žížalami ve významné míře.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.12.2022 09:12 Reaguje na Slavomil VinklerNeodvažuji se hodnotit vývoj populací ptactva, pouze mohu říci, že samozřejmě s vývojem jsou na trh uváděny látky, které procházejí přísnými ekotoxikologickými zkouškami. Díky tomu také mnoho pesticidů nevykazuje takovou účinnost, jako dřívější. Mám za to, že konkrétně na to ptactvo působí více faktorů, než jen pesticidy, ale jak říkám, to je nad můj rámec.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 09:38 Reaguje na pavel peregrinNo jistě, mnoho faktorů, opatrně píši jistá korelace..
Odpovědět
Karel Zvářal
21.12.2022 09:18 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Ono citovat vygůglené bláboly je snadné, jenže ta pravda bývá často někde jinde. Racek je převážně na rybách, a jelikož hnízdí v koloniích, bývá pro noční loupežníky vyhledáváným cílem.
Odpovědět
Ono citovat vygůglené bláboly je snadné, jenže ta pravda bývá často někde jinde. Racek je převážně na rybách, a jelikož hnízdí v koloniích, bývá pro noční loupežníky vyhledáváným cílem.
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 09:37 Reaguje na Karel ZvářalRacek podle parazitologů trpí mnoha parazity. Podle posledních výzkumů (já nejsem parazitolog) velmi silně poklesli parazité ze žížal a i z ryb. Žerou tedy málo žížal (asi na polích při orbě chybí) a taky málo ryb (jsou v kapřincech vyžrány).
Odpovědět
Karel Zvářal
21.12.2022 09:42 Reaguje na Slavomil VinklerTen problém také je na P, ale jmenuje se p r e d a c e. Asi jste článek nečet - z dřívější kolonie 1000+ nevyletělo žádné mládě. Zajímavé, že tady se o ohrádky nikdo nezajímá, racek zatím není ikona. Až jich bude poslední stovka - potom možná:-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 12:22 Reaguje na Karel ZvářalNo ja, prasat je zase naopak moc, místo rybiček a žížal máme prasátka.
Odpovědět
LJ
Lukáš Jurečka
21.12.2022 07:44Pane Rexo, plačete na špatném hrobě. V některých evropských státech se před pár lety zvedla spotřeba pesticidů, aby v novém období mohli plnit "závazek" ke snížení o 50%. A v ČR nám spotřeba pesticidů klesá dlouhodobě. Tak takhle ne. To nejsou stejná pravidla pro všechny. Proč to není nastaveno jako v automobilovém průmyslu - 90 g CO2/100 km. Tedy například 2 kg účinných látek /ha/rok.
A když už máte ten protimluv - snížení pesticidů a vypěstování dostatku potravin, zkuste si v hnutí DUHA udělat demo farmu, kde byste pěstovali bez pesticidů běžné plodiny s takovým výnosem jako v konvenčním zemědělství a v současných realizačních cenách to prodávali a byli rentabilní. Až tohle uděláte, pak vám někdo bude věřit, že víte o čem mluvíte.
Odpovědět
A když už máte ten protimluv - snížení pesticidů a vypěstování dostatku potravin, zkuste si v hnutí DUHA udělat demo farmu, kde byste pěstovali bez pesticidů běžné plodiny s takovým výnosem jako v konvenčním zemědělství a v současných realizačních cenách to prodávali a byli rentabilní. Až tohle uděláte, pak vám někdo bude věřit, že víte o čem mluvíte.
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 09:41 Reaguje na Lukáš JurečkaNo jo vím, ono je taky třeba uživit 10 miliard přemnožených primátů.
Odpovědět
me
meluzína
21.12.2022 10:12 Reaguje na Lukáš JurečkaStaré dobré vyhrožování že snížením pesticidů nastane hlad. Snížením objemu používaných pesticidů se bude muset změnit agrotechnika, vrátit se ke střídání plodin a obdělávání půdy. Zvětší se plocha pro pěstování potravinových plodin a budou se pěstovat i na polích, kde dnes roste třeba řepka. Že se v ČR používá méně pesticidů než jinde je sice fajn, ale pořád se jich používá dost na to, aby vymíraly hmyz, ryby, ptáci a spousta ještě před pár lety úplně běžných druhů.
Jak málo hmyzu je poznáte i bez vědeckých analýz třeba podle toho, kolikrát budete muset otřít přední okno, až pojedete v létě z Ostravy do Prahy - já letos jela 2x a nemusela čistit ani jednou, jediná moucha se mi za celou cestu nerozplácla.
Odpovědět
Jak málo hmyzu je poznáte i bez vědeckých analýz třeba podle toho, kolikrát budete muset otřít přední okno, až pojedete v létě z Ostravy do Prahy - já letos jela 2x a nemusela čistit ani jednou, jediná moucha se mi za celou cestu nerozplácla.
MJ
Marcela Jezberová
21.12.2022 12:16 Reaguje na meluzínaStarému dobrému vyhrožování, že bez fosilních paliv nám bude zima, se lidé jako vy ještě loni na podzim také posmívali. A hle, jen co jim hrozí, že doopravdy budou klepat kosu, najednou už fosil není sprosté slovo a neobejdeme se bez něj. Všeho do času. Číňany ani náhodou nenapadlo, že vybitím vrabců a přesunem zemědělců do fabrik vyvolají hladomor a ejhle, stalo se.
Bez pesticidů a minerálních hnojiv budeme s úrodou na stejné úrovni, jako ve 20. letech minulého století. Račte si projít na webu ČSÚ, data jsou volně přístupná. Jenže tenkrát jsme neměli 2,5 mil. ha orné půdy, ale 3,8 mil. hektarů. Kupodivu minim. 15% tvořily i tehdy energetické plodiny, což ale byly krmné plodiny pro koně, jakožto základní energetický zdroj v zemědělství.
Za řepku byste měla zemědělcům děkovat. V situaci, kdy není zájem o produkty české živočišné výroby takový, aby ji udržel při životě, může řepka aspoň částečně posloužit jako by měly sloužit pícniny pro přežvýkavce. Přeruší osevní sledy obilovin, hluboko prokoření půdu a vytáhne z hloubky proplavené živiny, přikryje povrch půdy na 10 měsíců a dodá do půdy spoustu organické hmoty z posklizňových zbytků a mohutné kořenové soustavy. Navíc na řepkovém oleji můžete smažit bez obav s přepálení, pokrutiny se dávají zvířatům jako krmivo a ještě můžete olej navíc využít jako součást paliv.
Sytý hladovému nevěří, dítě současného přebytku nevěří tomu, že ještě před pár desetiletími se stála fronta na maso a zelenina dostupná v zimě bylo tak maximálně zelí nebo mrkev. Asi si to potřebujete zkusit. Ale já nemám chuť zkoušet si to s vámi.
Odpovědět
Bez pesticidů a minerálních hnojiv budeme s úrodou na stejné úrovni, jako ve 20. letech minulého století. Račte si projít na webu ČSÚ, data jsou volně přístupná. Jenže tenkrát jsme neměli 2,5 mil. ha orné půdy, ale 3,8 mil. hektarů. Kupodivu minim. 15% tvořily i tehdy energetické plodiny, což ale byly krmné plodiny pro koně, jakožto základní energetický zdroj v zemědělství.
Za řepku byste měla zemědělcům děkovat. V situaci, kdy není zájem o produkty české živočišné výroby takový, aby ji udržel při životě, může řepka aspoň částečně posloužit jako by měly sloužit pícniny pro přežvýkavce. Přeruší osevní sledy obilovin, hluboko prokoření půdu a vytáhne z hloubky proplavené živiny, přikryje povrch půdy na 10 měsíců a dodá do půdy spoustu organické hmoty z posklizňových zbytků a mohutné kořenové soustavy. Navíc na řepkovém oleji můžete smažit bez obav s přepálení, pokrutiny se dávají zvířatům jako krmivo a ještě můžete olej navíc využít jako součást paliv.
Sytý hladovému nevěří, dítě současného přebytku nevěří tomu, že ještě před pár desetiletími se stála fronta na maso a zelenina dostupná v zimě bylo tak maximálně zelí nebo mrkev. Asi si to potřebujete zkusit. Ale já nemám chuť zkoušet si to s vámi.
MU
me
meluzína
21.12.2022 13:31 Reaguje na Marcela JezberováMícháte jablka s hruškami. O fosilních palivech ani o v vrabcích jsem nic nepsala a podsouváte mi názory které jste si vymyslela, zveličila a překroutila.
Dívám se kolem sebe, a dokáži si porovnat jak vypadala krajina a zemědělství před 20-30lety a jak vypadá dnes, a někdy od půlky 90let jde to od špatného k horšímu.
Chápu, že obhajujete svůj způsob obživy, živíte se tím a jste v něm odborník, ale bohužel agrotěžařství je velice devastující pro přírodu i pro lidi a bude se muset změnit. Nutnost snížení plošně používaných jedů vč. pesticidů je prostý fakt, dnes už ověřený i a uznaný i vědeckými výzkumy.
Odpovědět
Dívám se kolem sebe, a dokáži si porovnat jak vypadala krajina a zemědělství před 20-30lety a jak vypadá dnes, a někdy od půlky 90let jde to od špatného k horšímu.
Chápu, že obhajujete svůj způsob obživy, živíte se tím a jste v něm odborník, ale bohužel agrotěžařství je velice devastující pro přírodu i pro lidi a bude se muset změnit. Nutnost snížení plošně používaných jedů vč. pesticidů je prostý fakt, dnes už ověřený i a uznaný i vědeckými výzkumy.
MJ
Marcela Jezberová
21.12.2022 13:49 Reaguje na meluzínaNe, nemíchám jablka s hruškami. Příklad fosilních paliv jsem zvolila proto, že naprosto stejný přístup se uplatňuje v EU k zemědělství. Nejdříve zajistit, aby občané považovali obor za škůdce na jejich životech, potom vyrobit podmínky, které natolik komplikují práci, že donutí část podniků z oboru odejít, dále podpořit méně produkční systémy a ty masivně propagovat a nakonec se důsledně vyhýbat jakýmkoliv požadavkům na analýzy dopadů prováděných opatření, aby se neprovalilo, že povedou ke zhoršení dostupnosti produktů oboru pro obyvatele. Výsledek tohoto přístupu v energetice právě prožíváme. V blízké době to čeká zemědělství.
Krajina se za posledních 20 - 30 let k horšímu rozhodně nezměnila. Přibyly travní porosty (a to zejména na erozně ohrožené půdě, v Podkrkonoší došlo téměř naprostému zatravnění celých katastrů), snížily se dávky používaných pesticidů, polní celky se rozčlenily přirozeně díky vstupu nových subjektů do oboru. Došlo ke snížení zatížení vody fosforem ze zemědělských zdrojů. Okraje polí, méně produktivní plochy a plochy hůře odstupné zarostly a zarůstají dřevinami. To není nic, co by vedlo ke zhoršení stavu životního prostředí. Bohužel snížily se plochy pícnin, zeleniny a sadů. Ale to je důsledek nezájmu zákazníků o produkty české živočišné výroby, ovoce a zeleninu. Dokud nebude na tyto komodity odbyt, nebudou se pěstovat.
Odpovědět
Krajina se za posledních 20 - 30 let k horšímu rozhodně nezměnila. Přibyly travní porosty (a to zejména na erozně ohrožené půdě, v Podkrkonoší došlo téměř naprostému zatravnění celých katastrů), snížily se dávky používaných pesticidů, polní celky se rozčlenily přirozeně díky vstupu nových subjektů do oboru. Došlo ke snížení zatížení vody fosforem ze zemědělských zdrojů. Okraje polí, méně produktivní plochy a plochy hůře odstupné zarostly a zarůstají dřevinami. To není nic, co by vedlo ke zhoršení stavu životního prostředí. Bohužel snížily se plochy pícnin, zeleniny a sadů. Ale to je důsledek nezájmu zákazníků o produkty české živočišné výroby, ovoce a zeleninu. Dokud nebude na tyto komodity odbyt, nebudou se pěstovat.
me
meluzína
21.12.2022 14:42 Reaguje na Marcela JezberováLaskavě pro příště nevsouvejte cizí příklady a názory do mých příspěvků.
Vaše krajina se nejspíš za 20-30let vylepšila, ale krajina kterou znám já, je na tom rozhodně o dost hůř - a protože mojí srdeční záležitostí jsou zvířata, tak při způsobu hospodaření jaký vy obhajujete je jich prokazatelně míň a míň, druhově i počty.
A dlouhodobé plošné trávení pesticidy je jeden z významných vlivů.
Odpovědět
Vaše krajina se nejspíš za 20-30let vylepšila, ale krajina kterou znám já, je na tom rozhodně o dost hůř - a protože mojí srdeční záležitostí jsou zvířata, tak při způsobu hospodaření jaký vy obhajujete je jich prokazatelně míň a míň, druhově i počty.
A dlouhodobé plošné trávení pesticidy je jeden z významných vlivů.
pp
pavel peregrin
21.12.2022 15:13 Reaguje na meluzínaNevinně se vás zeptám- myslíte si, že v zahraničí se pesticidy v zemědělské výrobě nepoužívají? Co vy všichni vlastně chcete? Papouškovat žvásty Duhy? Chcete, abychom se jako republika dobrovolně vzdali zemědělství a nechali si do své země navážet, s prominutím, sračky, jenom proto, že pomatenci jako vy vidí ve všem a všude negativa? Tak to ani omylem, vážená.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 14:47 Reaguje na Marcela JezberováZhoršení je určitě. Zarůstání křovím a stromy není plus ale mínus biodiverzity, je to už všude nadmíru. Pomohly by střídmě, napřeskáčku kosené travní biopásy, se semennými rostlinami, plevely...
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
21.12.2022 15:05 Reaguje na Slavomil VinklerNaopak, zarůstání dřevinami zvyšuje ukládání uhlíku (což u trav v takové míře nedocílíte), zvyšuje hnízdní a potravní nabídku pro ptáky, nabízí úkryt pro drobnou zvěř, chrání půdu před vysycháním. Pokud se děje na svazích, zlepšuje zpevnění svahů a brání erozi při deštích. Zarostlé plochy nikdo nebude ošetřovat pesticidy, nebude je hnojit ani orat. Prostudujte si FtoF, Grean Deal a taxonomii.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.12.2022 15:52 Reaguje na Marcela JezberováHele, na ukládání uhlíku je potřeba hospodářský les, pily a dřevovýroba či pasivní dřevostavby.
Jinak křoviska OK.
Odpovědět
Jinak křoviska OK.
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 17:09 Reaguje na Marcela JezberováObojí je omyl. Stromy a keře uhlík na delší dobu neukládají. Když odumřou, rozloží se. Naopak step ukládá daleko více, vzniká černozem. Česká krajina zarůstá homogenním porostem stromů a keřů, biodiverzita mizí. Jedna z příčin mizení mnoha stepních druhů.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
21.12.2022 17:24 Reaguje na Slavomil VinklerBomba, tak to je Green Deal naprosto pomýlená strategie, protože prosazuje zalesňování zemědělské půdy a zavádění agrolesnických systémů. Uhlíkové kredity pro zemědělství jsou založené na nesmyslném předpokladu, že zalesněním zemědělské půdy se zvýší ukládání uhlíku. Škoda, že jste si to s kolegy klimaochránci nevyříkali včas. Zase kvůli tomu úředníci v EU vymysleli pitomost. A teď ji budeme plnit, až se budou hory zelenat.
A co se týká té černozemě, tak jsem se domnívala, že se vytvářela statisíce let za konkrétních podmínek. A ono stačí, když nebudeme sekat louky. Tak to za pár let máme v Podkrkonoší černozem, jako na Moravě.
Odpovědět
A co se týká té černozemě, tak jsem se domnívala, že se vytvářela statisíce let za konkrétních podmínek. A ono stačí, když nebudeme sekat louky. Tak to za pár let máme v Podkrkonoší černozem, jako na Moravě.
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 20:24 Reaguje na Marcela JezberováZarůstání viz článek dnes : ekolist zprávy V areálu střelnice v Krnově...
No a sekání nebo nesekání luk nemá na zapravení uhlíku vliv. Ten se tvoří kořeny. Nesekání ale způsobuje zarůstání a mizení diverzity.
Odpovědět
No a sekání nebo nesekání luk nemá na zapravení uhlíku vliv. Ten se tvoří kořeny. Nesekání ale způsobuje zarůstání a mizení diverzity.
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 20:28 Reaguje na Marcela JezberováNo a zalesňování zemědělské půdy jako zlepšování klimatu je pověra. Já to nevymyslel.
Odpovědět
Katka Pazderů
21.12.2022 17:02 Reaguje na Marcela JezberováPokles výroby při snížení použití hnojiv na polovinu v ČR bude znamenat jen přibližně o třetinu. Už to spočítal ÚZEI v rámci zadání resortu zemědělství, bylo to otištěno v Zemědělci, už nevím, které číslo, ale celkem nedávno.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
21.12.2022 17:17 Reaguje na Katka PazderůA počítal kromě dusíku i fosfor, který naopak potřebujeme dohnojit? Počítali v UZEI také s tím, že nebude přibývat skot, ale budou ubývat prasata, takže zdroje dusíku z organických hnojiv budou klesat? Ze současnosti budeme mít na 2/3 roky dusíkem nahnojeno, ale dál? A brali v úvahu kombinaci povinnosti snížení o 50% aplikace přípravků na ochranu rostlin (z tak nízké úrovně jako je asi 1,5 l/ha) + 3% půdy mimo produkci? UZEI je samozřejmě věrohodná instituce, jen jde o to, jak tu problematiku "uchopí". Zemědělci neredukují pouze dusíkatá hnojiva, musejí redukovat všechny intenzifikační faktory v krátké době a najednou.
Odpovědět
JH
JH
22.12.2022 07:51 Reaguje na Marcela JezberováOdhad ÚZEI vypadá celkem realisticky, pokles vstupů dusíku na polovinu nejspíš nesníží výnos na polovinu. Takže v případě dusíku určitě existuje prostor na snížení vstupů. A fosforu v půdách zase tak málo není.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
22.12.2022 09:54 Reaguje na JHTak to máme 30% pokles hnojení, 30% pokles díky škůdcům a chorobám a jsme na - 60% (a to počítám s optimálním průběhem počasí). U obilovin OK, to zvládneme u ostatních plodin už to moc OK není. Když chcete potravinovou bezpečnost, potřebujete aspoň mírnou nadvýrobu, abyste měl zásoby v době, kdy je neúroda. Letos bylo sucho v celé EU, naštěstí kromě části Polska, ČR a Rakouska. Příští rok může být sucho v celé Evropě. Jak to bude Evropa řešit bez zásob, když dovolí výrobu jen "na doraz"? Jestli budeme v honbě za absolutně zelenou budoucností plně spoléhat na dovoz potravin, dopadneme jako s plynem (a výrobky těžkého průmyslu, čipy, palivem do JE atd.).
Odpovědět
JH
JH
22.12.2022 10:30 Reaguje na Marcela JezberováTakhle to počítat nejde. Když snížíte intenzitu hnojení, nejspíš klesne i potřeba ochrany. Ale především nikdo nechce v "honu za zelenou budoucností" snižovat dávky hnojiv o 50 %. A nějakých 20 % snížení vstupů živin produkci při troše snahy příliš neohrozí.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2022 12:18 Reaguje na meluzínaHezký....., ale co za biomasu do bioplynek a co za štěpku z topolových plantáží?
Odpovědět
JS
ak
antonín krahula
25.12.2022 19:52 Reaguje na meluzínaTen hmyz vybily i Vaše dřívější cesty do Ostravy. Sama přiznáváte čistění okna.
Odpovědět
PB
Petr Brok
21.12.2022 10:35Poslední roky mám na loukách a zahradách čím dál více krtinců. Že by krtci přešli na jinou stravu, když hmyz ubývá? Mám úžasný projekt na zlepšení biodiverzity, ale nedaří se mi ho protlačit územním plánem. Možná je to proto, že na to nechci dotace a že to nechci udělat pro ochranu přírody, ani pro záchranu planety, ale sobecky jen pro sebe.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
21.12.2022 12:33Článek napůl zavádějící, a napůl manipulativní. Pan Rexa ani nemusel uvádět, že je z DUHY. Přitom to byla právě DUHA která v první polovině 90 tých let, brojila proti chlévské mrvě a propagovala cílené využívání umělých hnojiv a " ochranných" prostředků. Zřejmě za to byly tehdy "koblihy" a nyní už nejsou.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.12.2022 16:41V šedesátkách-sedmdesátkách se od nás vyváželi zajíci na Západ, už tehdy tam měli s diverzitou velké problémy. Patřím k těm, co jsou pro změny v krajině, tj menší hony, více mezí, keřů, pícnin, potažmo i skotu, zejména v nížinných oblastech, na horách je ho poměrně dost.
Ale na druhou stranu je třeba si přiznat, že v porovnání s jinými zeměmi si na tom nestojíme špatně. Koukněte třeba do map (viz níže), tam nic jiného než intenzita, intenzita, intenzita nejede. Pole vybičovaná, semo tamo pár stromů. Takže ty změny za poslední dekády je třeba vidět v kontextu nutných opatření, aby naše zemědělství bylo konkurenceschopné. Proto vláda země, na kterou poukazuji, tlačí na farmáře, aby s tou intenzitou brzdili. Jenže ona je vydatně dotovaná, zemědělci se změnám proto brání. A tamní stav půdy, vod a vzduchu je mnohem horší než u nás, na což poukazoval i nedávný článek.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-proc-v-nizozemi-redukuji-stavy-hospodarskych-zvirat
53.2336417N, 6.4352989E
Odpovědět
Ale na druhou stranu je třeba si přiznat, že v porovnání s jinými zeměmi si na tom nestojíme špatně. Koukněte třeba do map (viz níže), tam nic jiného než intenzita, intenzita, intenzita nejede. Pole vybičovaná, semo tamo pár stromů. Takže ty změny za poslední dekády je třeba vidět v kontextu nutných opatření, aby naše zemědělství bylo konkurenceschopné. Proto vláda země, na kterou poukazuji, tlačí na farmáře, aby s tou intenzitou brzdili. Jenže ona je vydatně dotovaná, zemědělci se změnám proto brání. A tamní stav půdy, vod a vzduchu je mnohem horší než u nás, na což poukazoval i nedávný článek.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-proc-v-nizozemi-redukuji-stavy-hospodarskych-zvirat
53.2336417N, 6.4352989E
JS
Jiří Svoboda
31.12.2022 18:43 Reaguje na Karel ZvářalJenže v Nizozemsku si devastaci půdy mohou klidně dovolit. Do sta let bude zaplaveno mořem.
Odpovědět
me
meluzína
2.1.2023 12:24 Reaguje na Karel ZvářalVíte, mě neuklidňuje, že jsme na tom v některých ukazatelích ničení zemědělské krajiny lépe, než jinde. České zemědělství jde podle mého názoru spíš "brazilskou" cestou "za mnou potopa" (brazilie je top producent GMO soji, ale za jakou cenu?), než aby si drželo v čem bývalo dobré - a pro mě třeba v tom, že jsme ještě před pár lety dokázali na polích hospodařit tak, že na nich běžně žili i zajíci a hmyz a ptáci.
Možná se tento dnes v ČR zavržený způsob přírodě přátelského normálního zemědělství za pár let budeme draze učit od okolních zemí - budeme jezdit třeba do Anglie, abysme se znovu naučili, jak ohospodařovat zemědělskou krajinu ( a přitom ještě před pár lety nám mohli závidět): https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf
Odpovědět
Možná se tento dnes v ČR zavržený způsob přírodě přátelského normálního zemědělství za pár let budeme draze učit od okolních zemí - budeme jezdit třeba do Anglie, abysme se znovu naučili, jak ohospodařovat zemědělskou krajinu ( a přitom ještě před pár lety nám mohli závidět): https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf
