https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-rexa-ministri-nekula-a-sikela-ohrozili-cile-ke-snizovani-pesticidu-navzdory-argumentum-vice-nez-700-vedcu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Rexa: Ministři Nekula a Síkela ohrozili cíle ke snižování pesticidů navzdory argumentům více než 700 vědců

21.12.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Evropští energetičtí ministři včetně ministra Jozefa Síkely v pondělí formálně přijali požadavek na nové “hodnocení dopadů” navrhované legislativy pro omezení pesticidů. Kvůli potřebnému času na zpracování tak hrozí, že se návrh nařízení “o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin” nestihne projednat do dalších evropských voleb a spadne pod stůl. Jsou tím ohroženy stěžejní cíle Zelené dohody pro Evropu v oblasti ochrany půdy a biodiverzity. Požadavek byl schválen navzdory výzvě více než 700 evropských vědců i iniciativě Zachraňme včely a farmáře, kterou podepsalo přes milion evropských občanů. [3] Zásadní požadavek vzhledem k zemědělství schvalovali energetičtí ministři kvůli neobvyklému postupu zvolenému ministrem Zdeňkem Nekulou.
 
Požadavek zpracovalo ministerstvo zemědělství v rámci své předsednické role a podsunulo jako technický bod přijatý bez jakékoli diskuze do energetické Rady EU, která s tématem nemá nic společného, to vše proto, aby byl požadavek přijat ještě v rámci českého předsednictví. Evropská komise tak nyní do 6 měsíců musí zpracovat nové tzv. hodnocení dopadů, ačkoli již podobné hodnocení jednou zpracovávala. Někteří evropští ministři zemědělství zcela v souladu s argumenty agrobyznysové lobby odůvodnili požadavek o nová data válkou na Ukrajině a obavami o potravinovou bezpečnost.

To však jasně rozporuje ve své výzvě přes 700 evropských vědců, kteří varovali před zdržováním plnění evropských zelených cílů. Podle nich je potenciální získání nových poznatků z hodnocení dopadů “velmi pochybné, protože dlouhodobé výzvy, kterým evropský potravinový systém a stav biodiverzity čelí, se od vypuknutí války na Ukrajině nezměnily.” Zdůraznili také, že “nezpožděné naplnění cílů na omezení pesticidů (…) je stále věcí největší důležitosti k zastavení a zvrácení úbytku biodiverzity”, protože “intenzivní používání pesticidů v zemědělství je silně spojeno s úbytkem hmyzu, ptáků, biodiverzity v pozemních i vodních systémech a se škodlivými dopady na zdraví veřejnosti”. Upozornili také, že právě kvůli nedostatku závazných cílů se nedaří plnit stávající legislativa, tzv. Směrnice o udržitelném používání pesticidů, která platí již od roku 2009.

Požadavek byl ministry přijat paradoxně v den, kdy byla v rámci COP 15 v Montrealu přijata dohoda o snaze zastavit úbytek biodiverzity. Jedním z cílů této dohody je i omezení rizik vyplývajících z používání pesticidů o 50 % do 2030. To je přitom i jeden z cílů Zelené dohody pro Evropu a strategie Farm to Fork.

Zásadní nyní bude, jak rychle Evropská komise hodnocení dopadů zpracuje a v jaké míře budou pokračovat jednání o návrhu nařízení.

Pokud tato zásadní legislativa o snižování negativních dopadů pesticidů spadne kvůli nedostatku času pod stůl, bude to i nemalou vinou ministra Nekuly. Proto by měl teď udělat vše pro to, aby jednání rychle a konstruktivně pokračovala, místo toho, aby hledal další zástupné důvody, jak jednání zdržovat. Jinak nebude jasné, zda více nenaslouchá agrobyznysové lobby než vědcům.

Od ministra Nekuly často slyšíme, jak je Česká republika v pesticidech oproti jiným státům dobrá. Na ministerstvu ale dobře vědí, že taková porovnatelná data napříč Evropou neexistují a nelze to tedy tvrdit. Co naopak vidíme jasně, je všudypřítomnost pesticidů ve vodách či půdě, a to mnohdy i v nadlimitních množstvích či ve formě hustých koktejlů, nebo nebezpečný úbytek biodiverzity v zemědělské krajině.

Právě úbytek biodiverzity, zničená půda a dopady klimatických změn mohou v dlouhodobém, ale stále častěji již i v krátkodobém pohledu ohrozit naši schopnost vypěstovat dostatek potravin. Proto potřebujeme silnou legislativu v oblasti pesticidů a potřebujeme ji rychle.


reklama

 
foto - Rexa Martin
Martin Rexa
Autor pracuje v Hnutí DUHA.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

21.12.2022 07:09
Pane Rexo, o zemědělské problematice víte velké kulové, ostatně co také od zástupce Duhy čekat jiného. ČR je v otázce pesticidů lepší. Naše spotřeba je oproti ostatním státům až 5x nižší a to si můžete dohledat na volně přístupných datech. Takže tady nešiřte lživou propagandu!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 07:33 Reaguje na pavel peregrin
No jistá korelace z minulosti by tady byla. Ptačí polní fauna, zejména v 70 a 80 letech klesala. V letech po převratu výrazně stouply počty polních ptáků a od přelomu tisíciletí opět klesají a nyní jsou i níže než byly v 80 letech. A top latí i třeba pro racka nebo sýčka, co se živí žížalami ve významné míře.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.12.2022 09:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Neodvažuji se hodnotit vývoj populací ptactva, pouze mohu říci, že samozřejmě s vývojem jsou na trh uváděny látky, které procházejí přísnými ekotoxikologickými zkouškami. Díky tomu také mnoho pesticidů nevykazuje takovou účinnost, jako dřívější. Mám za to, že konkrétně na to ptactvo působí více faktorů, než jen pesticidy, ale jak říkám, to je nad můj rámec.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 09:38 Reaguje na pavel peregrin
No jistě, mnoho faktorů, opatrně píši jistá korelace..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.12.2022 09:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku

Ono citovat vygůglené bláboly je snadné, jenže ta pravda bývá často někde jinde. Racek je převážně na rybách, a jelikož hnízdí v koloniích, bývá pro noční loupežníky vyhledáváným cílem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 09:37 Reaguje na Karel Zvářal
Racek podle parazitologů trpí mnoha parazity. Podle posledních výzkumů (já nejsem parazitolog) velmi silně poklesli parazité ze žížal a i z ryb. Žerou tedy málo žížal (asi na polích při orbě chybí) a taky málo ryb (jsou v kapřincech vyžrány).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.12.2022 09:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ten problém také je na P, ale jmenuje se p r e d a c e. Asi jste článek nečet - z dřívější kolonie 1000+ nevyletělo žádné mládě. Zajímavé, že tady se o ohrádky nikdo nezajímá, racek zatím není ikona. Až jich bude poslední stovka - potom možná:-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 12:22 Reaguje na Karel Zvářal
No ja, prasat je zase naopak moc, místo rybiček a žížal máme prasátka.
Odpovědět
LJ

Lukáš Jurečka

21.12.2022 07:44
Pane Rexo, plačete na špatném hrobě. V některých evropských státech se před pár lety zvedla spotřeba pesticidů, aby v novém období mohli plnit "závazek" ke snížení o 50%. A v ČR nám spotřeba pesticidů klesá dlouhodobě. Tak takhle ne. To nejsou stejná pravidla pro všechny. Proč to není nastaveno jako v automobilovém průmyslu - 90 g CO2/100 km. Tedy například 2 kg účinných látek /ha/rok.
A když už máte ten protimluv - snížení pesticidů a vypěstování dostatku potravin, zkuste si v hnutí DUHA udělat demo farmu, kde byste pěstovali bez pesticidů běžné plodiny s takovým výnosem jako v konvenčním zemědělství a v současných realizačních cenách to prodávali a byli rentabilní. Až tohle uděláte, pak vám někdo bude věřit, že víte o čem mluvíte.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 09:41 Reaguje na Lukáš Jurečka
No jo vím, ono je taky třeba uživit 10 miliard přemnožených primátů.
Odpovědět
me

meluzína

21.12.2022 10:12 Reaguje na Lukáš Jurečka
Staré dobré vyhrožování že snížením pesticidů nastane hlad. Snížením objemu používaných pesticidů se bude muset změnit agrotechnika, vrátit se ke střídání plodin a obdělávání půdy. Zvětší se plocha pro pěstování potravinových plodin a budou se pěstovat i na polích, kde dnes roste třeba řepka. Že se v ČR používá méně pesticidů než jinde je sice fajn, ale pořád se jich používá dost na to, aby vymíraly hmyz, ryby, ptáci a spousta ještě před pár lety úplně běžných druhů.
Jak málo hmyzu je poznáte i bez vědeckých analýz třeba podle toho, kolikrát budete muset otřít přední okno, až pojedete v létě z Ostravy do Prahy - já letos jela 2x a nemusela čistit ani jednou, jediná moucha se mi za celou cestu nerozplácla.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.12.2022 12:16 Reaguje na meluzína
Starému dobrému vyhrožování, že bez fosilních paliv nám bude zima, se lidé jako vy ještě loni na podzim také posmívali. A hle, jen co jim hrozí, že doopravdy budou klepat kosu, najednou už fosil není sprosté slovo a neobejdeme se bez něj. Všeho do času. Číňany ani náhodou nenapadlo, že vybitím vrabců a přesunem zemědělců do fabrik vyvolají hladomor a ejhle, stalo se.
Bez pesticidů a minerálních hnojiv budeme s úrodou na stejné úrovni, jako ve 20. letech minulého století. Račte si projít na webu ČSÚ, data jsou volně přístupná. Jenže tenkrát jsme neměli 2,5 mil. ha orné půdy, ale 3,8 mil. hektarů. Kupodivu minim. 15% tvořily i tehdy energetické plodiny, což ale byly krmné plodiny pro koně, jakožto základní energetický zdroj v zemědělství.
Za řepku byste měla zemědělcům děkovat. V situaci, kdy není zájem o produkty české živočišné výroby takový, aby ji udržel při životě, může řepka aspoň částečně posloužit jako by měly sloužit pícniny pro přežvýkavce. Přeruší osevní sledy obilovin, hluboko prokoření půdu a vytáhne z hloubky proplavené živiny, přikryje povrch půdy na 10 měsíců a dodá do půdy spoustu organické hmoty z posklizňových zbytků a mohutné kořenové soustavy. Navíc na řepkovém oleji můžete smažit bez obav s přepálení, pokrutiny se dávají zvířatům jako krmivo a ještě můžete olej navíc využít jako součást paliv.
Sytý hladovému nevěří, dítě současného přebytku nevěří tomu, že ještě před pár desetiletími se stála fronta na maso a zelenina dostupná v zimě bylo tak maximálně zelí nebo mrkev. Asi si to potřebujete zkusit. Ale já nemám chuť zkoušet si to s vámi.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

21.12.2022 12:32 Reaguje na Marcela Jezberová
1*
Děkuji
Odpovědět
me

meluzína

21.12.2022 13:31 Reaguje na Marcela Jezberová
Mícháte jablka s hruškami. O fosilních palivech ani o v vrabcích jsem nic nepsala a podsouváte mi názory které jste si vymyslela, zveličila a překroutila.
Dívám se kolem sebe, a dokáži si porovnat jak vypadala krajina a zemědělství před 20-30lety a jak vypadá dnes, a někdy od půlky 90let jde to od špatného k horšímu.
Chápu, že obhajujete svůj způsob obživy, živíte se tím a jste v něm odborník, ale bohužel agrotěžařství je velice devastující pro přírodu i pro lidi a bude se muset změnit. Nutnost snížení plošně používaných jedů vč. pesticidů je prostý fakt, dnes už ověřený i a uznaný i vědeckými výzkumy.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.12.2022 13:49 Reaguje na meluzína
Ne, nemíchám jablka s hruškami. Příklad fosilních paliv jsem zvolila proto, že naprosto stejný přístup se uplatňuje v EU k zemědělství. Nejdříve zajistit, aby občané považovali obor za škůdce na jejich životech, potom vyrobit podmínky, které natolik komplikují práci, že donutí část podniků z oboru odejít, dále podpořit méně produkční systémy a ty masivně propagovat a nakonec se důsledně vyhýbat jakýmkoliv požadavkům na analýzy dopadů prováděných opatření, aby se neprovalilo, že povedou ke zhoršení dostupnosti produktů oboru pro obyvatele. Výsledek tohoto přístupu v energetice právě prožíváme. V blízké době to čeká zemědělství.
Krajina se za posledních 20 - 30 let k horšímu rozhodně nezměnila. Přibyly travní porosty (a to zejména na erozně ohrožené půdě, v Podkrkonoší došlo téměř naprostému zatravnění celých katastrů), snížily se dávky používaných pesticidů, polní celky se rozčlenily přirozeně díky vstupu nových subjektů do oboru. Došlo ke snížení zatížení vody fosforem ze zemědělských zdrojů. Okraje polí, méně produktivní plochy a plochy hůře odstupné zarostly a zarůstají dřevinami. To není nic, co by vedlo ke zhoršení stavu životního prostředí. Bohužel snížily se plochy pícnin, zeleniny a sadů. Ale to je důsledek nezájmu zákazníků o produkty české živočišné výroby, ovoce a zeleninu. Dokud nebude na tyto komodity odbyt, nebudou se pěstovat.
Odpovědět
me

meluzína

21.12.2022 14:42 Reaguje na Marcela Jezberová
Laskavě pro příště nevsouvejte cizí příklady a názory do mých příspěvků.
Vaše krajina se nejspíš za 20-30let vylepšila, ale krajina kterou znám já, je na tom rozhodně o dost hůř - a protože mojí srdeční záležitostí jsou zvířata, tak při způsobu hospodaření jaký vy obhajujete je jich prokazatelně míň a míň, druhově i počty.
A dlouhodobé plošné trávení pesticidy je jeden z významných vlivů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.12.2022 15:13 Reaguje na meluzína
Nevinně se vás zeptám- myslíte si, že v zahraničí se pesticidy v zemědělské výrobě nepoužívají? Co vy všichni vlastně chcete? Papouškovat žvásty Duhy? Chcete, abychom se jako republika dobrovolně vzdali zemědělství a nechali si do své země navážet, s prominutím, sračky, jenom proto, že pomatenci jako vy vidí ve všem a všude negativa? Tak to ani omylem, vážená.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.12.2022 16:41 Reaguje na meluzína
Viz níže.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 14:47 Reaguje na Marcela Jezberová
Zhoršení je určitě. Zarůstání křovím a stromy není plus ale mínus biodiverzity, je to už všude nadmíru. Pomohly by střídmě, napřeskáčku kosené travní biopásy, se semennými rostlinami, plevely...
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.12.2022 15:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Naopak, zarůstání dřevinami zvyšuje ukládání uhlíku (což u trav v takové míře nedocílíte), zvyšuje hnízdní a potravní nabídku pro ptáky, nabízí úkryt pro drobnou zvěř, chrání půdu před vysycháním. Pokud se děje na svazích, zlepšuje zpevnění svahů a brání erozi při deštích. Zarostlé plochy nikdo nebude ošetřovat pesticidy, nebude je hnojit ani orat. Prostudujte si FtoF, Grean Deal a taxonomii.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.12.2022 15:52 Reaguje na Marcela Jezberová
Hele, na ukládání uhlíku je potřeba hospodářský les, pily a dřevovýroba či pasivní dřevostavby.

Jinak křoviska OK.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 17:09 Reaguje na Marcela Jezberová
Obojí je omyl. Stromy a keře uhlík na delší dobu neukládají. Když odumřou, rozloží se. Naopak step ukládá daleko více, vzniká černozem. Česká krajina zarůstá homogenním porostem stromů a keřů, biodiverzita mizí. Jedna z příčin mizení mnoha stepních druhů.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.12.2022 17:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bomba, tak to je Green Deal naprosto pomýlená strategie, protože prosazuje zalesňování zemědělské půdy a zavádění agrolesnických systémů. Uhlíkové kredity pro zemědělství jsou založené na nesmyslném předpokladu, že zalesněním zemědělské půdy se zvýší ukládání uhlíku. Škoda, že jste si to s kolegy klimaochránci nevyříkali včas. Zase kvůli tomu úředníci v EU vymysleli pitomost. A teď ji budeme plnit, až se budou hory zelenat.
A co se týká té černozemě, tak jsem se domnívala, že se vytvářela statisíce let za konkrétních podmínek. A ono stačí, když nebudeme sekat louky. Tak to za pár let máme v Podkrkonoší černozem, jako na Moravě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 20:24 Reaguje na Marcela Jezberová
Zarůstání viz článek dnes : ekolist zprávy V areálu střelnice v Krnově...
No a sekání nebo nesekání luk nemá na zapravení uhlíku vliv. Ten se tvoří kořeny. Nesekání ale způsobuje zarůstání a mizení diverzity.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 20:28 Reaguje na Marcela Jezberová
No a zalesňování zemědělské půdy jako zlepšování klimatu je pověra. Já to nevymyslel.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

21.12.2022 17:02 Reaguje na Marcela Jezberová
Pokles výroby při snížení použití hnojiv na polovinu v ČR bude znamenat jen přibližně o třetinu. Už to spočítal ÚZEI v rámci zadání resortu zemědělství, bylo to otištěno v Zemědělci, už nevím, které číslo, ale celkem nedávno.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.12.2022 17:17 Reaguje na Katka Pazderů
A počítal kromě dusíku i fosfor, který naopak potřebujeme dohnojit? Počítali v UZEI také s tím, že nebude přibývat skot, ale budou ubývat prasata, takže zdroje dusíku z organických hnojiv budou klesat? Ze současnosti budeme mít na 2/3 roky dusíkem nahnojeno, ale dál? A brali v úvahu kombinaci povinnosti snížení o 50% aplikace přípravků na ochranu rostlin (z tak nízké úrovně jako je asi 1,5 l/ha) + 3% půdy mimo produkci? UZEI je samozřejmě věrohodná instituce, jen jde o to, jak tu problematiku "uchopí". Zemědělci neredukují pouze dusíkatá hnojiva, musejí redukovat všechny intenzifikační faktory v krátké době a najednou.
Odpovědět
JH

JH

22.12.2022 07:51 Reaguje na Marcela Jezberová
Odhad ÚZEI vypadá celkem realisticky, pokles vstupů dusíku na polovinu nejspíš nesníží výnos na polovinu. Takže v případě dusíku určitě existuje prostor na snížení vstupů. A fosforu v půdách zase tak málo není.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

22.12.2022 09:54 Reaguje na JH
Tak to máme 30% pokles hnojení, 30% pokles díky škůdcům a chorobám a jsme na - 60% (a to počítám s optimálním průběhem počasí). U obilovin OK, to zvládneme u ostatních plodin už to moc OK není. Když chcete potravinovou bezpečnost, potřebujete aspoň mírnou nadvýrobu, abyste měl zásoby v době, kdy je neúroda. Letos bylo sucho v celé EU, naštěstí kromě části Polska, ČR a Rakouska. Příští rok může být sucho v celé Evropě. Jak to bude Evropa řešit bez zásob, když dovolí výrobu jen "na doraz"? Jestli budeme v honbě za absolutně zelenou budoucností plně spoléhat na dovoz potravin, dopadneme jako s plynem (a výrobky těžkého průmyslu, čipy, palivem do JE atd.).
Odpovědět
JH

JH

22.12.2022 10:30 Reaguje na Marcela Jezberová
Takhle to počítat nejde. Když snížíte intenzitu hnojení, nejspíš klesne i potřeba ochrany. Ale především nikdo nechce v "honu za zelenou budoucností" snižovat dávky hnojiv o 50 %. A nějakých 20 % snížení vstupů živin produkci při troše snahy příliš neohrozí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2022 12:18 Reaguje na meluzína
Hezký....., ale co za biomasu do bioplynek a co za štěpku z topolových plantáží?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.12.2022 15:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
JE doplněné FVE a VE.
Odpovědět
ak

antonín krahula

25.12.2022 19:52 Reaguje na meluzína
Ten hmyz vybily i Vaše dřívější cesty do Ostravy. Sama přiznáváte čistění okna.
Odpovědět
PB

Petr Brok

21.12.2022 10:35
Poslední roky mám na loukách a zahradách čím dál více krtinců. Že by krtci přešli na jinou stravu, když hmyz ubývá? Mám úžasný projekt na zlepšení biodiverzity, ale nedaří se mi ho protlačit územním plánem. Možná je to proto, že na to nechci dotace a že to nechci udělat pro ochranu přírody, ani pro záchranu planety, ale sobecky jen pro sebe.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.12.2022 12:33
Článek napůl zavádějící, a napůl manipulativní. Pan Rexa ani nemusel uvádět, že je z DUHY. Přitom to byla právě DUHA která v první polovině 90 tých let, brojila proti chlévské mrvě a propagovala cílené využívání umělých hnojiv a " ochranných" prostředků. Zřejmě za to byly tehdy "koblihy" a nyní už nejsou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.12.2022 16:41
V šedesátkách-sedmdesátkách se od nás vyváželi zajíci na Západ, už tehdy tam měli s diverzitou velké problémy. Patřím k těm, co jsou pro změny v krajině, tj menší hony, více mezí, keřů, pícnin, potažmo i skotu, zejména v nížinných oblastech, na horách je ho poměrně dost.

Ale na druhou stranu je třeba si přiznat, že v porovnání s jinými zeměmi si na tom nestojíme špatně. Koukněte třeba do map (viz níže), tam nic jiného než intenzita, intenzita, intenzita nejede. Pole vybičovaná, semo tamo pár stromů. Takže ty změny za poslední dekády je třeba vidět v kontextu nutných opatření, aby naše zemědělství bylo konkurenceschopné. Proto vláda země, na kterou poukazuji, tlačí na farmáře, aby s tou intenzitou brzdili. Jenže ona je vydatně dotovaná, zemědělci se změnám proto brání. A tamní stav půdy, vod a vzduchu je mnohem horší než u nás, na což poukazoval i nedávný článek.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-hruska-proc-v-nizozemi-redukuji-stavy-hospodarskych-zvirat

53.2336417N, 6.4352989E
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.12.2022 18:43 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže v Nizozemsku si devastaci půdy mohou klidně dovolit. Do sta let bude zaplaveno mořem.
Odpovědět
me

meluzína

2.1.2023 12:24 Reaguje na Karel Zvářal
Víte, mě neuklidňuje, že jsme na tom v některých ukazatelích ničení zemědělské krajiny lépe, než jinde. České zemědělství jde podle mého názoru spíš "brazilskou" cestou "za mnou potopa" (brazilie je top producent GMO soji, ale za jakou cenu?), než aby si drželo v čem bývalo dobré - a pro mě třeba v tom, že jsme ještě před pár lety dokázali na polích hospodařit tak, že na nich běžně žili i zajíci a hmyz a ptáci.
Možná se tento dnes v ČR zavržený způsob přírodě přátelského normálního zemědělství za pár let budeme draze učit od okolních zemí - budeme jezdit třeba do Anglie, abysme se znovu naučili, jak ohospodařovat zemědělskou krajinu ( a přitom ještě před pár lety nám mohli závidět): https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist