https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-berg-proc-vznikly-emisni-povolenky-a-proc-neni-dobry-napad-je-rusit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Berg: Proč vznikly emisní povolenky a proč není dobrý nápad je rušit?

10.11.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Emisní povolenky skloňuje skoro každý. Objevují se názory, že se mají zrušit, zastavit nebo že místo nich měla být uhlíková daň. Zde je explainer, který ukazuje, jak vznikly, proč nemáme daň a proč neexistují důkazy, že by spekulace s povolenkami vedly ke zvyšovaní cen energií.
 
Trocha teorie: Pokud chcete odstranit nežádoucí chování, zde třeba vypouštění škodlivých látek, máte v zásadě dvě možnosti. První je nastavení regulatorních pravidel. To EU použila například u známého případu klasických žárovek. Zde se konkrétní výrobek zakázal prodávat.

U složitějších procesů to ale jednoduchou regulací není řešitelné. To je i případ vypouštění skleníkových plynů. Koncept Pigouovy daně nabízí zpoplatnit negativní externality způsobené nežádoucím chováním uvalením daně podle principu „znečišťovatel platí“.

Přímé zdanění, například ve formě pevné částky daně za každou tunu CO2, má ale několik negativ. Předně je nevýhoda v tom, že pro každého účastníka trhu má snížení emisí odlišné náklady. Každý ale při vynaložení odlišných nákladů ušetří stejnou částku za daň.

Stejně tak je takové přímé zdanění regresivní, tedy více dopadá na nízkopříjmové domácnosti než na vysokopříjmové - ty totiž utrácí relativně větší část svého příjmu za uhlíkově méně náročné činnosti. (Řekněme topení versus návštěva divadla).

Na druhou stranu je tato daň jednoduchá na administraci, s předvídatelnými příjmy pro stát i předvídatelnými náklady pro podniky. Do této teorie pak mohou vstupovat nejrůznější výjimky a jiné lobbistické zásahy, ale to už potom záleží na síle té které vlády.

Přesto začaly od začátku 90. let uhlíkovou daň některé země zavádět. První byli Finsko, Švédsko, Norsko a Dánsko. Někde je daň je symbolicky nízká, jinde, jako ve Švédsku, činí více než 100 euro na tunu CO2. Mapka ukazuje současný stav v Evropě, mají ji ale i jinde ve světě.

Mnohé uhlíkové daně jsou navrženy jako fiskálně neutrální, tj. o částky, které jsou vybrány, se sníží zdanění jiných činností, třeba práce. Mnohde se vybrané peníze vrací do společnosti, nejčastěji formou dotací na investice do snižování emisí, tedy např. zateplování nebo OZE.

Nevýhoda uhlíkové daně je také v tom, že je možné jejich podobu kdykoli změnit. To se stalo v Austrálii, kdy uhlíkovou daň následně nová vláda zrušila. To udělalo radost lidem, ale vůbec ne podnikům, které mezitím investovaly do snížení emisí s výhledem na to, že na dani ušetří.

Nevýhodou je také to, že průmysl je na rozdíl od domácností schopen mnohem účinněji lobbovat proti dopadům ekologického zdanění. Empirická zjištění v rámci zemí OECD to potvrzují: domácnosti platí daňovou sazbu, která je v průměru šestkrát vyšší než sazba placená průmyslem.

Při hledání způsobu, jak zpoplatnit nežádoucí chování jinak než přímou daní, byl koncept obchodovatelných povolenek využit poprvé v 70. letech v USA při regulaci znečištění ovzduší, následně i pro odklon od používání olovnatého paliva v benzínu a znečištění odpadních vod.

Princip je jednoduchý: vláda stanoví celkové množství emisí, které je možné vypustit, a přidělí je (zdarma nebo za peníze) znečišťovatelům. Ti, co investují do čistější technologie, mohou svou část emisí prodat těm, kdo zatím neinvestovali. Více viz článek Jak fungují evropské emisní povolenky? na webu Fakta o klimatu.

Mezi hlavní výhody systému, který byl na celosvětové úrovni poprvé použit v rámci Montrealského protokolu o odstranění látek ničících ozonovou vrstvu v letech 89-95, patří nákladová efektivita. Jak už bylo řečeno, mezní náklady jednotlivých subjektů na snížení emisí jsou odlišné.

Díky obchodování s povolenkami si každý subjekt na trhu najde svou rovnovážnou cenu a celkové náklady hospodářství jsou tak nižší než u uhlíkové daně. Systém je tak mnohem více „market-based“ a poskytuje větší jistotu týkající se maximálního množství vypuštěných emisí než daň.

Úspěšné systémy ukazují že tento koncept jako nástroj pro odstranění emisí funguje - používání freonů se celosvětově podařilo vymýtit. Na druhou stranu je komplikovanější než daň a vyžaduje mnohem více nástrojů na to, aby fungoval.

Jedna z hlavních výhod je ale jeho název. Prostě to není daň. Daně nikdo nemá rád, EU musí v daňových otázkách dosáhnout jednomyslnosti, stejně tak se členské státy nerady jakékoli daně ve prospěch EU zavádějí, a jak bylo řečeno, velké firmy se daním dokáží úspěšněji bránit.

I proto máme v EU systém obchodování s povolenkami a nikoli celoevropskou daň. Evropská komise sice v roce 1992 koncept uhlíkové daně přinesla, ale odpor některých států i průmyslové lobby zařídil, že její myšlenka postupně odumřela. Koncept zde.

Roli v tom hrály občas i jiné důvody - například jeden z původně podporujících států Dánsko se zavedení daně v roce 1999 bálo, aby to neohrozilo plánované referendum o společné měně euro. Dánská vláda nakonec tedy prohrála i to referendum o euru, ale to je jiný příběh.

Původně americký koncept emisních povolenek se do Evropy dostal po konferenci v Kjótu a podepsání Kjótského protokolu v roce 1997. Zástupci Evropy se rozhodli řešit zpoplatnění emisí (a tedy svůj příspěvek snížení emisí) systémem povolenek.

Naopak v USA nakonec nebyl Kjótský protokol ani ratifikován a poté, co nejprve republikánská administrativa odmítla uhlíkovou daň, padl pod stůl za Obamy i koncept obchodování s emisními povolenkami. V USA tak mají jen regionální zpoplatnění uhlíku v některých státech.

Zpět do Evropy: Systém známý jako ETS začal v roce 2005, a během svého fungování prošel několika úpravami. V sektorech, které pokrývá, prokazatelně vede k snižování emisí rychleji v porovnání se sektory, které zpoplatnění uhlíku nemají.

Kromě toho je drtivá většina výnosů povolenek použita na opatření, která snižují spotřebu energie, jako je zateplování, modernizace průmyslu nebo investice do OZE zdrojů. Jdou tedy zpátky do ekonomiky a vedou ke snižování cen energií. Více v podcastu Kam plynou peníze z emisních povolenek a co je to klimatická dividenda?

V posledních dvou letech šla cena povolenek nahoru a kritici systému mluví o tom, že důvodem jsou spekulanti, kteří s povolenkami obchodují aniž by je pro svou činnosti potřebovali a spekulují na vývoj jejich cen.

Studie ESMA (European Securities and Markets Authority), Evropské centrální banky nebo třeba agentury Oxera ale tato tvrzení nepotvrdily.

Podle těchto studií cena povolenek stoupá ne kvůli spekulacím, ale kvůli tomu, že stoupají ceny fundamentů, na kterých je zpoplatnění uhlíku postaveno, a také proto, že se firmy snaží zajišťovat proti dalším potenciálním dopadům externích vlivů, jako je válka na Ukrajině.

Vstup finančních institucí na trh s povolenkami je naopak brán jako pozitivní pro samotnou likviditu a fungování trhu. Jako varovný příklad je uváděn systém v Jižní Koreji, kde byl externím subjektům vstup na trh s povolenkami zakázán a vedlo to k nízké likviditě trhu.

Studie ukázaly, že podíl institucí, které povolenky mohou držet ze spekulativních důvodů, může být cca 4 %. Přesné číslo je obtížné uvést, z důvodu, že spekulovat mohou i „řádní“ účastníci trhu jako součást obchodního chování a nelze od sebe odlišit „dobré“ a „špatné“ transakce.

Také ale bylo zjištěno, že trh není vždy stoprocentně průhledný. ESMA tak evropské komisi doporučila zprůhlednění obchodování a lepší dostupnost informací. To může být k užitku také subjektům na trhu, tak pro případný monitoring, zda spekulace nevedou k nežádoucím jevům.

Riziko spekulací se nedá úplně vyvrátit, aktuálně je ale spíše v teoretické rovině, jak potvrzuje v zajímavém rozhovoru Dr. Michael Pahle z Potsdam Institute for Climate Impact Research.

Přesto se v Evropském parlamentu objevil návrh na omezení účasti finančních subjektů v obchodování. Zatím se ale komise i členské státy dohodly na jiných úpravách, aby reagovaly na zvýšené ceny z důsledků nárůstu cenu plynu.

Bylo dohodnuto přesunout ("frontload") povolenky v hodnotě 20 miliard euro, které měly být spotřebovány v budoucnosti, na aktuální trh, což by mělo pomoci snížit jejich cenu. Celkové množství povolenek do roku 2030 se ale nezmění.

V trialogu mezi komisí, parlamentem a radou jsou nyní další body úpravy systému ETS jako součástí balíku Fit for 55, například rozšíření o sektory dopravy a budov, letectví, námořní dopravy nebo ukončení přidělování povolenek průmyslu zdarma.

To je už ale jiný příběh, který s volání o přerušení obchodování s povolenkami nemá nic společného. V tuto chvíli by přerušení systému nevedlo k zásadnímu snížení ceny energií, naopak by velmi omezilo množství peněz, které můžeme do energetické nezávislosti investovat.


reklama

 
foto - Berg Michal
Michal Berg
Autor je český politik a podnikatel v oblasti IT, od ledna 2020 spolupředseda Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

10.11.2022 06:57
Když se zakázkou prodávat žárovky, tak se přejmenují :-)
Trh emisních povolenek zkolaboval v okamžiku, kdy se začali obchodovat spekulativně, čímž zřizovatel systému přestal mít vliv na cenovou hladinu povolenky. Cely systém je vyděračský a vše platí koncový zákazník
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.11.2022 10:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč
*
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.11.2022 12:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Po klasických žárovkách dnes už ani peš neštěkne.
Trh s emisními povolenkami nijak nezkolaboval.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.11.2022 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Klasické žárovky se furt prodávají. Proavděpodobně proto, že je lidé vobčas kupují:-))).

Jejich použití je samozřejmě limitované a úsporné zdroje jsou v řadě, dokonce asi většině případů výhodnější. Ale vobčas ne.

Nic to nemění na tom, že ten zákaz byla kokotina a buzerace. A jak se ukazuje, zcela zbytečná, úsporné zdroje se beztak prosadily a prodej klasiky se prostě nějak ojebal a existuje dál.

A takhle si v EU žijeme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.11.2022 17:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Klasické žáovky ještě někdo vyrábí? Ty prodeje musely spadnout na minimum, odhaduji.
Ten zákaz kokotina je, stejně jako zákaz spalováků v roce 35.
EU jde v principu správnou cestou, ale někdy to fakt přehání. Jenže my nemáme jinou možnost. Proto bych byl v EU aktivní (ne jak za Bureše a ovara), abychom si prosadili taky svoje - spolu s podobnými.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.11.2022 18:42 Reaguje na Pavel Hanzl
viděl jste někdy soustruh nebo aspoň mafl?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.11.2022 13:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady se dostáváme k problému ... s vámi. Třeba tohle ...
"Ten zákaz kokotina je, stejně jako zákaz spalováků v roce 35."

To vám podepíšu kdykoli a klidně vlastní krví:-). Problém je, že normální člověk si z toho udělá závěr ten, že je potřeba fungování EU změnit tak, aby k podobným hovadinám nedocházelo, nebo aspoň míň a míň.
Vy z toho ale usoudíte, že jsou to jen takové nedůležité drobnosti a je potřeba vytrvat a pokud možno ještě přiložit pod kotel.

Jak kdysi řekl Albert ... „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“
A to je přesně to, co děláte. Že někdo udělá/prosadí x kravin podle vás znamená, že příště už je neudělá.
Tak na tom se fakt neshodneme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.11.2022 15:01 Reaguje na Svatá Prostoto
Máte špatně hladinu významnosti. Tohle jsou mohutně medializované marginality až cypoviny, které slouží jen vohnoutům ke kritice EU. Vy ale vůbec neberete v potaz tu celou oblast výhod, kterou členství v EU nám přináší. navíc nevím, jak já bych cha cha zyblokovat jakoukoliv eu cypovinu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.11.2022 08:02
Systém Evropské unie pro obchodování s emisemi (ETS) byl poprvé představen na konci 90. let minulého století.Zrodil z dlouhé debaty o zavedení uhlíkové daně . Záměrem bylo stanovit cenu za každou jednotlivou emisi tak, aby za ni zaplatil kdokoli. Jedná se většinou o velké závody v energetickém sektoru a těžkém průmyslu (jako jsou rafinérie, cementárny, ocel, hliník a chemikálie).
Od zavedení ETS v roce 2005 však již proběhly čtyři fáze s různými právními předpisy a nástroji.

Z chvályhodné snahy získat prostředky pro účinné snižování emisí skleníkových plynů se díky "neviditelné ruce trhu" stal vysloveně spekulativní nástroj k dosažení zisku investorů. To bylo umožněno tím, že žraloci finančních trhů dostali možnost emisní povolenky nakupovat a spekulovat s nimi.
Fatální chyba či zištný záměr vybraných jedinců a skupin ?

Klaním se k druhé možnosti a realita je dnes taková , že kdokoli – jednotlivci, investoři, společnosti, hedgeové fondy – mohou investovat do tohoto trhu s uhlíkovými futures investováním do ETF, které nakupují tzv. futures kontrakty na emisní povolenky EU.

Futures kontrakty však produkují zisk pouze v případě, že cena v době splatnosti futures kontraktu je vyšší než cena futures v době uzavření kontraktu.
The Economist přirovnal nákup uhlíkových kompenzací-povolenek - ke středověkému obyvatelstvu, které si kupovalo odpustky od katolické církve, aby odčinilo své hříchy. Nákup uhlíkových kompenzací ve skutečnosti nenutí společnost, která je nakupuje, aby provedla jakékoli změny svých uhlíkových emisí. Umožňuje však "ekologickému kléru" neskutečně zbohatnout.

Stávající zglajchšaltováný systém emisních povolenek by se měl okamžitě zrušit a zavést transparentní uhlíková daň.
K tomu však zcela jistě nedojde, neboť bruselské elity spojené s finanční oligarchií se ještě do sytosti, s prominutím, nenažraly.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.11.2022 09:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Velmi výstižné doplnění! A zdaleka ne úplné.

Nechápu, proč pan Berg takto neobjektivní hodnocení napsal. To tomu opravdu věří? Nebo to dostal doporučeno z evropského zeleného klubu?
Odpovědět
MB

Michal Berg

10.11.2022 10:19 Reaguje na Jiří Svoboda
V tom článku jsou odkazy na tři konkrétní studie, které vliv spekulací na cenu povolenek nepotvrdily. Dám je tady znovu:

https://esma.europa.eu/press-news/esma-news/esma-publishes-its-final-report-eu-carbon-market

https://ecb.europa.eu/pub/economic-bulletin/focus/2022/html/ecb.ebbox202203_06~ca1e9ea13e.en.html

https://www.oxera.com/wp-content/uploads/2022/02/Oxera-EU-carbon-trading-report-2.pdf

Dokonce, nepotvrdila to ani studie firmy Compass Lexecon, kterou si nechala zpracovat polská energeticko-uhelná firma PGE. Tu najdete zde

https://www.compasslexecon.com/wp-content/uploads/2022/04/Compass-Lexecon-Impact-of-financial-actors-in-the-EU-ETS-market-and-potential-mesures-to-stabilise-carbon-prices-A-policy-report-20220411.pdf

V té je konstatováno:

- Dospěli jsme k závěru, že nárůst úrovně a volatility cen EUA v posledních letech se zdá být (přinejmenším zčásti) způsoben vývojem základních tržních ukazatelů. Zdůrazňujeme také doplňkové pozice regulovaných subjektů a finančních subjektů na trhu EU ETS a roli finančních spekulací, které zejména podporují likviditu na trhu.

V otázce vlivu se pak zmohla na konstatování, že to mohlo přispět, protože to některé údaje naznačují: "Ačkoli je obtížné empiricky doložit veřejně dostupnými údaji, některé ukazatele naznačují, že nárůst finančního obchodování mohl také do určité míry přispět k k současnému nárůstu volatility a nestability cen EUA, což nakonec vedlo k nadměrné reakci cen EUA na změny základních tržních ukazatelů, zejména v obdobích vysoké nejistoty."


Mě je celkem jedno, jestli se pro zpoplatnění uhlíku využijou povolenky nebo uhlíková daň. Jen je dobré pro diskusi o jednom nebo druhém používat něčím podložené argumenty.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.11.2022 12:08 Reaguje na Michal Berg
"že nárůst úrovně a volatility cen EUA v posledních letech se zdá být (přinejmenším zčásti) způsoben vývojem základních tržních ukazatelů."

... přinejmenším z části ... přeloženo, možná trochu ... to je argument na dvě věci, to se nezlobte.

" ... některé ukazatele naznačují, že nárůst finančního obchodování mohl také do určité míry přispět k k současnému nárůstu volatility a nestability cen EUA, což nakonec vedlo k nadměrné reakci cen EUA na změny základních tržních ukazatelů, zejména v obdobích vysoké nejistoty."

Takže vy si to prostě vykládáte tak, jak se vám hodí ... tedy že vliv tohoto faktoru byl marginální a na stávající systém nesahat. Nicméně kdokoli jiný si to může vyložit opačně, že to tomu bordelu v cenách pomohlo a když se to utne, tak jedině dobře.

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.11.2022 14:12 Reaguje na Michal Berg
Děkuji za reakci!

To, co v článku vůbec nerozebíráte, je velká byrokratická náročnost ETS vedoucí k tomu, že takto lze v dané zemi podchytit jen asi 50 % uhlíku. Navíc, kdo určuje, zda podnik bude za povolenky platit nebo je nafasuje (?) - to je jasná živná půda pro korupci.

Pokud je systém takto děravý, byrokraticky náročný, není oceněn jednotně a do budoucna predikovatelně veškerý fosilní uhlík a dotace tento tržní nástroj silně deformují, nemůže to nikdy rozumně fungovat! To vidíme na "úspěšnosti" dosavadních snah, kdy se spíše přemýšlí, jak se placení za uhlík vyhnout nebo jak na tom nadstandardně zbohatnout.

To jsou výtky nejen vůči ETS ale vůči celému zaběhnutému systému, který se má stále více utužovat a byrokratizovat viz např. zavádění uhlíkových cel. Přitom ten systém zůstane děravý a nespravedlivý, fungující podle úspěchu při lobbyingu u politiků.

Pane Bergu, stojíte Vy a strana Zelených o to, aby byl problém bezprecedentně složitého problému řešení globálního klimatického rozvratu efektivně řešen? Pak je třeba spoustu věcí prodiskutovat a ujasnit si. Máte-li zájem, ozvěte se mi na svobj@ipm.cz.

Předem díky.

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.11.2022 16:27 Reaguje na Michal Berg
Pane Bergu děkuji za doplnění , ale .....

Všichni máme v živé paměti jak se zbláznily burzovní ceny plynu a elektřiny díky závěrným plynovým zdrojům, které tvořily doslova marginální objem všech zdrojů přítomných na energetické burze.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.11.2022 10:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
1**
vych c ánkové se najdou vždy
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.11.2022 10:17 Reaguje na smějící se bestie
a politici jim sednou na lep, místo aby jim přistřihli křídla
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.11.2022 11:41
Za situace, že nemáme alternativní náhradu za fosilní zdroje, jsou emisní povolenky jen další zdanění.
A proč nemáme alternativu k fosilním zdrojům?
1. Částečně proto, že ještě neexistují technologie, které by fosilní zdroje nahradily spolehlivostí a cenou. Současné OZE to v žádném případě nejsou.
2. Proto, že některé zdroje z ideologických důvodů odmítáme (jaderné elektrárny).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.11.2022 14:24 Reaguje na Richard Vacek
My máme částečnou náhradu za fosilní zdroje a ta bude čím dále dražší, čím více tyto zdroje budeme nahrazovat. Zpoplatnění uhlíku jistě motivuje k nutnému snižování používání fosilních paliv. Systém ale nesmí být děravý, nespravedlivý, byrokraticky zoufale náročný, zpolitizovaný...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.11.2022 12:22
"Jedna z hlavních výhod je ale jeho název. Prostě to není daň. Daně nikdo nemá rád, EU musí v daňových otázkách dosáhnout jednomyslnosti, stejně tak se členské státy nerady jakékoli daně ve prospěch EU zavádějí, a jak bylo řečeno, velké firmy se daním dokáží úspěšněji bránit.

I proto máme v EU systém obchodování s povolenkami a nikoli celoevropskou daň. Evropská komise sice v roce 1992 koncept uhlíkové daně přinesla, ale odpor některých států i průmyslové lobby zařídil, že její myšlenka postupně odumřela."

Tohle je za mne klasický výjeb. Zkusili jsme to jako daň, ale omlátili nám to o hlavu a neprošlo to. No tak jsme z toho udělali povolenku, díky tomu se nám to podařilo protlačit a je to.

To mi hodně připomíná taškařici se Smlouvou o Ústavě pro Evropu

A nebo zcela přízemně a z našil luhů a hájů .... je to podobné jako koncesionářský poplatek za televizi. To se taky tváří hrozně hezky a užitečně a vůbec ne jako daň. Fakticky je to daň jak prase, daň z vlastnictví TV přístroje.


Odpovědět
ZK

Zan K.

10.11.2022 14:19 Reaguje na Svatá Prostoto
Jasně. Souhlas. A navíc v dnešním t.zv. tržním systemu. U mobilů máme jasno.Kredity za kvantum volání. Totéž dnes lze provést i u televize. Čím víc používáš, tím víc platíš. Platit ne za přístroj, ale používání.Ono by to pak ovšem záviseló na kvaltě programů a tu je asi ten zakopanej pes.
Odpovědět
ZK

Zan K.

10.11.2022 13:23
Odpovědět
ZK

Zan K.

10.11.2022 14:12
Jako vždy - promyšlené akce kšeftařů s penězi a spoléhání na úplatné ůředníky či zpitomělé občany. To nejjednoídušší nebude. Ergo měření emisí ve všch zdrojích znečištění včetně onoho CO2 a poplatky. Ty moho být dávány na jeden veřejně přístupný účet ke kontrole, komu, kolik a na co jsou použity. (Např. ne ony zelené programy, dotace zemědělství či fotovooltaiku).To je v dnešní době reálné a proveditelné. I např. u automobilů kde pak všechna EURO budou k ničemu.A triky kšeftařů budou mít utrum.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

14.11.2022 06:18
No, krásná diskuse i autor se zapojil, ale o hlavní nevýhodě tohoto systému nikdo ani ťuk. To, že to vyhání špinavou výrobu do jiných částí světa to nikdo s touto pitchovinou do souvislosti nedává. Pokrytečtí zelení zachránci zeměkoule nám vykládají jak je to úžasný systém, ale výsledkem je opět skutečnost, že se stav zeměkoule opět zhoršil tímto sociálněinženýrským pokusem. A to hned ze dvou důvodů zvyšují se emise dopravou a také tím, že se relativně čistější výroba v Evropě přesune do té části světa s nižšími nebo žádnými nároky na čistotu výroby.
Již se děsím dalšího úsilí sociálních inženýrů, zavedení uhlíkových cel a podobných nesmyslů.
Také zde bylo zmíněno úsilí zakázat výrobu a prodej nějakých výrobků. Takže se zakázala výroba žárovek, výsledkem je, že to již není žárovka, ale tepelný zdroj, protože se to stále prodává, tak se to asi vyrábí. Dalším výsledkem je, že rtuťová zářivka v patici se přejmenovala na úspornou žárovku, ta se nemusela zakazovat vyrábět ani zakazovat prodávat, tu prostě nikdo již nekupuje. Ale umělá regulace žárovek (tepelných zdrojů) pomohla výrobcům úsporných žárovek prodloužit jejich prodej o pár let, což byl asi ten jediný výsledek úsilí sociálníchinženýrů emitovat tisícovky tun rtuti do prostoru zeměkoule, protože se opravdu na chvíli žárovky neprodávaly letky ještě nebyly za přijatelnou cenu, tak se zvýšil prodej rtuťových zářivek. Takže to dopadlo jako vždycky - blbě, když se do něčeho pustí napravovači světa.
Ještě by nám strůjci zákazu žárovek nám měli sdělit kolik, že se jejich úsilím zavřelo elektráren.
Stále ještě neznám výsledek zákazu výroby výkonných vysavačů, velmi se těším na výsledek zákazu tzv. jednorázových výrobků z plastů, no a zákaz výroby a prodeje spalovacích motorů, no to už je ten nejvyšší level.
Jen tak dál, ať nám ten socialismus kvete.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist