https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michaln-berg-nenechme-si-ujet-nocni-vlak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Berg: Nenechme si ujet (noční) vlak!

10.12.2020
Snad nám to neujelo. Ilustrační snímek.
Snad nám to neujelo. Ilustrační snímek.
Rakouské, německé, švýcarské a francouzské dráhy se v úterý 8. prosince dohodly na dalším rozvoji sítě nočních vlaků v Evropě.
 
      - Prosinec 2021: Vídeň - Michov - Paříž a Curych - Kolín n/R - Amsterdam
      - Prosinec 2023: Vídeň / Berlín - Brusel / Paříž
      - Prosinec 2024: Curych - Barcelona

Pozorný divák si všimne, že jakékoli české město v této mapě chybí. Ve skutečnosti dnes z Prahy jezdí na západ jediný noční vlak (do švýcarského Curychu), jedna rakouská linka pak naším území projíždí (Vídeň - Berlín, stojí v Břeclavi, Ostravě a Bohumíně).

Píšu dopis novému řediteli Českých drah, aby tuhle věc začal řešit.

V tuto chvíli by jako úplné minimum stačilo napojit skrze Západní expres z Prahy do Mnichova, přímé lůžkové a lehátkové vozy by bylo možné přepojit na vlaky Vídeň - Düsseldorf/Brusel v německém Regensburgu, ve kterém oba vlaky zastavují. Rakouské dráhy nyní jezdí do Bruselu dvakrát týdně, v plánu je rozšíření tohoto spojení na denní. Praha by tak získala pohodlné spojení s klíčovou evropskou metropolí, ze které je možné pokračovat vlaky dále do Francie nebo Velké Británie.

Protože trasa přes Plzeň je méně spolehlivá, je potřeba pracovat na tom, abychom propojili Prahu přes Drážďany, a ve střednědobém výhledu abychom se vrátili k tomu rozsahu nočních vlaků, které jezdily ještě cca roce 2010.

Leteckou dopravu čeká útlum a do původního rozsahu se už asi nikdy nevrátí. Noční vlaky jsou mnohem ekologičtější a ve většině pohodlnější. Moderní noční vlaky jsou bezpečné, lůžkové vagony mají na palubě nejen širokou nabídku občerstvení, ale také sprchu. Do cíle tak dorazíte odpočinutí a čerství.

Letecká doprava je v rychlosti výhodná jen někdy. Do času jízdy je potřeba si připočítat cestu na letiště a z něj, čas na bezpečnostní prohlídky a odbavení. To vše ve vlaku odpadá.

V posledních letech začali v masovém měřítku opět jezdit Češi k moři nočními vlaky - jak do Chorvatska, tak do Polska. Pro plnohodnotnou alternativu létání nebo dlouhých cest autem je ale potřeba, aby noční spoje z Česka směřovaly i tam, kam míří většina obchodních nebo pracovních cest - na západ.

Ano, v tuto chvíli je to oproti jiným opatřením směrem ke covidu méně důležité. Ale změny na železnici trvají dlouho, vyrobit potřebné vagony také, takže než se to podaří realizovat, virová situace se bezesporu zásadně zlepší. A proto je potřeba začít pracovat už teď a nenechat si ujet vlak...


reklama

 
foto - Berg Michal
Michal Berg
Autor je český politik a podnikatel v oblasti IT, od ledna 2020 spolupředseda Zelených.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (80)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

10.12.2020 09:06
Takže proč levně létat, můžeme-li jezdit drahým vlakem.
Odpovědět
Leoš Fučík

Leoš Fučík

14.12.2020 10:15 Reaguje na Viktor Šedivý
Protože je to pohodlnější? ..."Moderní noční vlaky jsou bezpečné, lůžkové vagony mají na palubě nejen širokou nabídku občerstvení, ale také sprchu. Do cíle tak dorazíte odpočinutí a čerství..."
Odpovědět
KV

K5 V5

10.12.2020 09:09
Dobrý nápad, vlaky mám rád.

Problémem bude např.ve srovnání s leteckou dopravou cena. Může autor doplnit cenové porovnání např.: vlak, letadlo, autobus a vlastní auto do onoho Curychu ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.12.2020 09:22 Reaguje na K5 V5
Ta cena se těžko určuje. Musela by se počítat "ode dveří ke dveřím", což je výhoda auta. Ale jak ocenit sezení 9 hodin za volantem a z toho plynoucí dost velkého nenezpečí?
Na Evropské vzdálenosti je asi vlak (zvláště v provedení TGV) to nejlepší. O levném letadle to už asi nebude.
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.12.2020 16:45 Reaguje na K5 V5
Takové porovnání autor samozřejmě nepřidá, protože by bylo vidět, jak si cintá pentli.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.12.2020 09:54
V době, kdy jsme měli ještě nějakou normální vládu jsme slíbili, že do roku 30 postavíme svoji část evropského systému rychlovlaků (dříve TGV) z Prahy na Německé hranice směrem na Berlín.

Nedávno se to řešilo a ministr dopravy Dan Ťok zodpovědně prohlásil, že nebude ani ťok.

Před 100 lety nejrychlejší cesta Vídeň - Berlín vedla přes Brno a Prahu, dnes jde dokola ČR. To je dost ostuda.

Nejsme schopni dostavět kousky dálnic na Západní hranice (Pohořelice - Rakousko, Č. Budějice - Německo, Liberec - Německo), nejsme schopni ani začít TGV Praha - Berlín. Co to znamená, to přece není náhoda!!
Hlavně, že máme začít stavět nesmyslný DOL.

Sosední státy už nad námi asi zlomily hůl a nechaly se slyšet, že dopravním propojením jsou schopny ČR obejít přes Polsko a Slovensko.
Příšerná představa.

Pan astronom Gragar říkal, že v každé slušné galaxii je ve středu černá díra.

Tohle přece není normální situace, proč se divíte, že za tím vidím Rusko, které jediné má zájem na tom, abychom se se Západem neintegrovali? To samé je třeba přijetí eura, silný tlak aby JE stavěl Rosatom atd. atd. atd.
Silné protiEvropské nálady jsou živené zase ze stejného zdroje. Jako ruští votroci jsme se už přece velmi dobře osvědčili.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.12.2020 16:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Cywe ... když vidím jak to vypadá v Polsku, Maďarsku a s Matovičem teď na Slovensku .... tak su rád, že jsem kde jsem.

A už zase ... já se nehádám, že to tady stojí za pikaču, ale u těch dálnic to je stejně na pytel, jako to bylo dřív. A zrovna bez TGV do Berlína se fakt obejdu.

Jo, a neprzněte chudákovi jméno:-).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2020 19:28 Reaguje na Svatá Prostoto
Slovensko je už výrazně dál, dnes už vymetají s mafií a my si ji výrazně budujeme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2020 10:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Houby. Dvě nebo víc mafií se rvou mezi sebou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 17:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak dycky.....
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.12.2020 09:55
to ovšem vyžaduje změnu myšlení. tradiční pohled na železnici jako na lacinou zaplivanou ušmudlanou záležitost používanou převážně držiteli režijních jízdenek a odrazující nepravidelné cestující nepřehledným a zmatečným systémem slev, obsluhující čtyřmi vlaky o jednom vagonku denně kdejakou zpustlou dědinu (model socialistické československo), notabene s nádražími plnými pochybných existencí a drobné kriminality na straně jedné, a na straně druhé rychlá a komfortní doprava na střední vzdálenosti z centra do centra (150-800 km, už je otrava řídit a už se vyplatí si vzít na last mile taxík, ale ještě se nevyplatí ta pruda s letištěm + 2 hodiny před odletem a hodinu po odletu). taková doprava má ovšem smysl pro toho, kdo neřeší dvě stovky za taxík, a kdo vnímá to, že nemusí řídit a může dělat něco jiného jako bonus. a kapacitní příměstská s-bahn, samozřejmě. ale cestovat vlakem (například) z Prahy do Frýdlantu nedává smysl.
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.12.2020 10:03 Reaguje na Lukas B.
mimochodem, ten rychlovlak, aby měl smysl, by měl na území čr tak plusminus šest zastávek a vedl by (kromě těch šesti stanic) po jiných kolejích, než se courají couráky a šourají náklady.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

13.12.2020 20:30 Reaguje na Lukas B.
...a fakticky rozdělil republiku: na před plotem a za plotem... (protože vysokorychlostní trať musí být oplocena, žádné přejezdy...)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.12.2020 11:39
Asi základní problém je, že vysokorychlostní železnice je strašně drahá a že si na sebe není schopna vydělat. Proto je to zatím doménou jen bohatých zemí. Opravdu si myslíte, že na její rozvoj je smysluplné vyčlenit stovky miliard zjevně na úkor dalšího zadlužení ČR?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.12.2020 12:26
Vlakem jezdím ráda. Bylo by fajn, kdyby se z nepotřebného projektu DOL přesměrovaly finanční toky do dalšího rozvoje železniční sítě u nás. Považuji vlakovou dopravu po Evropě za ekologičtější než leteckou, autobusovou a automobilovou. Je třeba ale něco udělat s tím, aby byla cenově konkurenceschopná a abychom byli zapojeni do evropské sítě rychlovlaků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.12.2020 12:31 Reaguje na Majka Kletečková
Celá Evropa je už protkaná rychlotratěmi TGV, jenom u nás se spí na vavřínech. Můj příspěvek nahoře.
Odpovědět
ig

10.12.2020 20:52 Reaguje na Majka Kletečková
Na DOL žádné finance nejsou a nikdy nebudou (až na tu malou domů, co se dělaly údajné analýzy a studie proveditelnosti), takže není co přesměrovávat :-) Proti nočním vlakům nic nemám, dokonce si myslím, že bych je rád využil, ale neměly by se na ně přesměrovávat peníze ani odnikud jinud, měly by se financovat na základě toho co vydělají (by mohly vydělat). Protože když je bude financovat stát, dopadne to tak jako teď - že je vlak 3x dražší než letadlo. Soukromý kapitál si to buď ohlídá nebo se do toho po analýze vůbec nepustí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2020 07:56 Reaguje na
Kluboký omyl, na DOL se čerpalo asi 100 miliónů ročně i v době, kdy to žádný vládní pogram nebyl. Dnes se může čerpat klidně desetkrát více. Na to jsme přece kadeti, na obyčejné jezy na Labi se už vyčerpalo asi 960 miliónů a ještě se nekoplo do země.
Odpovědět
ig

11.12.2020 10:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Vždyť ano, to je ta malá domů. Ve srovnání s tím, co by DOL skutečně stál i co by stála ta železnice.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2020 11:36 Reaguje na
Tím si nejsem jist,že miliardy jsou nějaké "malé domů". Kolik takových tunelů se dnes kope? Stovka, dvě, tři?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.12.2020 12:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Jako, že je těch 100 mega škoda, o tom žádná, ale za to neopravíte ani středně velké nádraží.

Na DOL peníze nejsou a nebudou ... díky Bohu ... takže přesměrovávat do železnice není co by stálo za řeč.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2020 19:29 Reaguje na Svatá Prostoto
Peníze na to nejsou a nebudou, ale budou se mohutně čerpat. To špecifikum nejen babišistánu.
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.12.2020 16:42 Reaguje na Majka Kletečková
Udělat něco s tím, aby byla cenově konkurenceschopná? Takže máte pocit, že dnešní dotace do železniční sítě jsou málo, že to chce ještě mnohonásobně víc dotací?
I když v dnešním ESSR spíš hrozí, že se zavede daň na létání a vedle řádně zdaněných letadel budou i sakra drahé vlaky působit levným dojmem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.12.2020 12:32
Pokud bude poptávka a kapacita sítě, tak to myslím ČD zvládnou i bez rad soudruha spolupředsedy.
Pokud ne, tak žádná škoda.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.12.2020 14:41
Asi ne každý se ve vlaku vyspí a bude preferovat podstatně kratší cestu letadlem. Přiznám se, že to je i můj problém.
A, MMCH, pamatuji noční vlaky na Slovensko i do Polska. Zdechly spíš na konkurenci autobusů než letadel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.12.2020 16:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Asi jste nejel moderním vlakem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.12.2020 09:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Jel. Opakovaně. Děkuji, nechci. Rambajs, otřesy, blikající světla atd.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2020 11:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy žijete v padesátých letech, ale moderní vlak vypadá zcela jinak. Třeba v Indii jsem někdy nepoznal, jestli jedeme, nebo stojíme. Nemají ani dilatované kolejnice.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.12.2020 12:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemají ani dilatované kolejnice, protože je tam furt horko. U nás se nedilatované kolejnice rozdílem teplot v zimě a v létě kroutí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.12.2020 12:48 Reaguje na Jan Šimůnek
ševče, drž se svého kopyta, tedy gůglujte bezstykovou kolej.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.12.2020 18:17 Reaguje na Lukas B.
Vím, že se u nás koleje beze spár zkoušely, a že to končilo jejich kroucením (až do vykolejení vlaků) za letních veder. Už někdy v 70. či raných 80. letech.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.12.2020 20:53 Reaguje na Jan Šimůnek
hele, znáte to, jak sedí ty dvě vrány na kládě nad propastí a mávají křídly? a zajíček se ptá: "co to vrány děláte?" "machrujeme." "můžu to ukusit taky?" "no jasně pojď." zajíček chvíli máchá packama, uklouzne, spadne dolů, a je na kaši. a vrány vrtí hlavou, a říkají: "proč machruje, když nemá křídla?

bezstyková kolej se používá standardně. téměř všude (mluvím o významných tratích, ne lokálkách ve stavu od císařpána a s ďábelskými poloměry oblouků)
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2020 13:47 Reaguje na Lukas B.
Kde u nás ty bezstykové koleje jsou? A kudy byste vedl trať, aby byla prakticky přímá?
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 13:57 Reaguje na Jan Šimůnek
odkud jste? když mi to prozradíte, obratem Vám napíšu, kde ji najdete (obvykle na nejbližší pořádné dvoukolejce)
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2020 10:51 Reaguje na Lukas B.
Trať Brno - Praha nebo Praha - Bratislava drncají pořád. Nebo alespoň drncaly loni, když jsem po nich naposled jel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2020 16:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase totální blbost, vy jste talent, to jsem fakt neviděl. Bezstykové kolejnice zcela normálně používají a v při výpočtu se síla roztažnosti zavede jako další síla, se kterou pevnost konstrukce prostě počítá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.12.2020 18:36
Všem zastáncům rychlovlaků chci pouze říci, že potřebují zbrusu nové
tratě, včetně nového vytýčení a náročných stavebních úprav stávajících
stanic. Pak jsou tu požadavky na bezpečnost, kdy není možné tratě
úrovňově křížit silnicemi a jinými tratěmi. Taky tu vyvstane i ten
odpor samotných zastánců, když se jejich rychlotrať vytýčí přes jimi chráněné území. Budou to v prvé řadě ekologové, kdo takové stavbě
hodí vidle. Konají tak i nyní a budou konat zase. Já navíc zastávám
názor, že pokud se jedná o spojení měst, tak jak je projektováno, tak
bez zastávek by nebyl problém provozovat takový spoj i nyní. Podmínkou
by byla pouze naplněnost spoje mezi městy a tak jeho efektivita. Pokud
to bude spoj pouze pro naplnění tužeb ekologů, tak je to sporné. No a
u vnitrostátní přepravy to beru tak, že stávající spoje jsou pro
dnešní poptávku celkem slušné a je lépe postupovat postupně a nechtít nějaký skok. Ten je nereálný z hlediska jak financí, proveditelnosti
a rovněž efektivního využití. Na jízdné v rychlovlacích musíme mít
i platy a provozovat pár spojů pro horních 100.tisíc je přepych. Na
cestu za vnoučaty stačí babičce klasický rychlík a turistům rovněž.
To jako ekolog raději podpořím stávající lokálky, než nějakou trať
pro pár exresů a horních 100.tisíc, kteří se stejně časem vrátí
k letadlům a možná si pořídí časem i tryskáče a helikoptéry.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.12.2020 18:51 Reaguje na Břetislav Machaček
TGV není pro baičky a vnoučata, ty vlaky jsou pro mezinárodní obchod i poltiku, prostě pro Evropu. Proto se u nás nikdy nepostaví.
Odpovědět
KV

K5 V5

10.12.2020 21:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas, jako student jsem se do Prahy kodrcal snad 80 km/h. Nynějších 160 k/h mi již vyhovuje, vyšší rychlost by znamenala i vyšší spotřebu.
Odpovědět
ig

11.12.2020 11:16 Reaguje na K5 V5
...a lepší konkurenční argumenty proti letadlu. Navíc u dráhy nejsou náklady na trakční energii až tak významnou složkou ceny.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.12.2020 12:50 Reaguje na
odpor vzduchu není u vlaku žroutem energie, žroutem energie je rozjezd (jakkoli se rekuperuje, tedy u elektrické trakce samosebou), tedy spotřeba energie při ustálené jízdě různými rychlostmi se příliš neliší.
Odpovědět
KV

K5 V5

11.12.2020 23:21 Reaguje na Lukas B.
Protože mě to zajímalo, našel jsem tuto práci :

https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/46605/SodomkaT_EnergetickNarocnost_RD_2012.pdf?sequence=3&isAllowed=y

Pro teoretickou trasu z Prahy do Penkingu potřebujete

a/ při rychlosti 168 km/h 227 819 kW
b/ při rychlosti 292 km/h 531 553 kW

tedy více než dvojnásobek energie při necelém dvojnásobku rychlosti. Spotřeba vlaku tedy silně závisí na rychlosti.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 00:07 Reaguje na K5 V5
jabka hrušky?
spotřeba? čeho? kdy? kde?
uvědomujete si, co jste napsal?
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 00:17 Reaguje na Lukas B.
tedy přehledněji:
- odpor vzduchu je úměrný druhé mocnině rychlosti, u vlaku je to záležitost výrazně méně podstatná, než u automobilu - tam je to při rychlostech nad stovku nejpodstatnějším odporem, jakož při jakékoli rychlosti lodní dopravy.
- vlak je těžkej jako prase, žrout energie je rozjezd
- vlak je těžkej jako prase, žrout energie je stoupání
- odpor z odvalování kol je na železnici nicotný (v porovnání s pneumatikou)
- vnitřní odpory motoru a vozidla jsou vždy.
spotřebu můžeme vztahovat:
k hodině jízdy, nebo k ujetému kilometru (v praxi u automobilu ku stokilometru), nebo po americku, kolik mil ujede vozidlo na galon paliva.
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 10:59 Reaguje na Lukas B.
http://www.czech-raildays.cz/2013/seminare/konference-pohl.pdf

Cituji :
"Aerodynamický odpor (a tedy i spotřeba energie) rostou se druhou mocninou rychlosti:
F = Cx . 0,5 . ρ . v2

Bez změny tvaru vozidel by při zdvojnásobení rychlosti (ze 160 km/h na 320 km/h) stoupla spotřeba energie na čtyřnásobek.
Ve snaze tomu předejít byl u vysokorychlostních vozidel (ve srovnání s tradičními konvenčními vozidly: hranatá lokomotiva a jednotlivé vozy s nezakrytým spodkem) radikálně snížen součinitel tvaru Cx a to téměř až na čtvrtinu (vlak délky 400 m: 1 versus 4)"

Takže pokud budeme chtít jezdit VRT tak i při dokonalé aerodynamice do toho musíte dát mnohem víc energie.
Jablka a hrušky - vlak a auto do toho mícháte vy.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/summit-eu-podporil-prisnejsi-emisni-zavazky-k-roku-2030-babis-hovori-o-uspechu-40344999

Myslíte, že v příštích létech budeme mít k dispozici spíš víc nebo míň energie ? Pro mě je s ohledem na politiku EU budování VRT slepou cestou právě kvůli nutnosti speciálních a drahých a tedy energeticky náročných tratí a při vysoké rychlosti i mnohem vyšší spotřeby energie.

Nemůžeme být eko a zároveň mít pohodlíčko.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 12:13 Reaguje na K5 V5
nezlobte se, pane, ale úplně vážně poučovat včetně odkazu o triviálním ňůtnovském vzorečku o odporu vzduchu jako o čtverci rychlosti krát součinitel tvaru krát čelní plocha krát hustota vzduchu děleno dvěma diskusi trošku degraduje. to si snad všichni diskutující pamatujeme ze základní školy (nebo ne?).

jiná věc samozřejmě je, kolik procent jízdních odporů dělá ausgerechnet odpor vzduchu. u vlaku (principiálně těžké dlouhé trubky) to rozhodně není nejpodstatnějším odporem. možná si pamatujete ze železničních staveb 1, že v tunelu je tradičním zvykem snižovat sklon nivelety, aby jízdní odpor ve stoupání byl konstantní (vlak v tunelu před sebou tlačí vzduch jako píst, a to je odpor mnohem významnější než aerodynamický odpor v poloprostoru), a to je jen směšné promilko.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 12:13 Reaguje na Lukas B.
nebo paní, samozřejmě. z podpisu není patrný gender :)
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 12:55 Reaguje na Lukas B.
Kolik tedy dle vás je potřeba energie na projetí stejného úseku stejným vlakem při rychlosti :
a/ 160 km/h
b/ 300 km/h

Nejsem na to žádný odborník, ale grafy z výše uvedeného odkazu hovoří jasně.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 13:07 Reaguje na K5 V5
energie se opravdu nepočítá v kilowattech. asi jste to špatně zkopíroval (a).

sedí kráva na plotě, a okolo jde slon. ptá se: "krávo, kolik je hodin?" kráva vyndá z podpaždí teploměr a řekne "dvě kila jablek".
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 13:18 Reaguje na Lukas B.
Jo ten úplně horní příspěvek, tam opravdu mělo být kWh. Mění to něco na mém předchozím příspěvku ? Jak mi odpovíte ?
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 13:47 Reaguje na K5 V5
nemění.

je to samozřejmě střípek do mozaiky ekonomického posouzení.
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 14:03 Reaguje na Lukas B.
Více než dvakrát větší spotřeba energie je střípek ? No potěš koště !
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 14:11 Reaguje na K5 V5
náklady na výstavbu a údržbu dopravní cesty a infrastruktury, alternativnost dopravní cesty, náklady na výrobu a údržbu vozidel, takt spojů, obsazenost spojů.....
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 15:02 Reaguje na Lukas B.
Ano, i toto vše je obrovské množství energie. Kde ji v době zuřícího green dealu vezmeme ? O tom je tato naše vzájemná diskuse.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.12.2020 15:45 Reaguje na K5 V5
pamatuji si první "dopraváckou" přednášku po vybojování všech těch matik, pružpla, nuanalýz a fyzik, předmět dopravní inženýrství, kdy pan (teď nevím jestli byl ještě docent nebo už profesor) dal posluchárnu hlasovat, na jakou rychlost by se měla modernizovat trať praha-plzeň. odlasovali jsme samozřejmě nějakou pákovinu (asi 250km/h), a stržili jsme posměch, a byla nám předvedena krátká analýza uchopitelná pro kolchozníky, že je-li doba jízdy při 100km/h 1 hodina, nemá smysl při taktu rychlíků 60 minut rychlost zvyšovat přílišně. takže ano. diskutovat je potřeba.
Odpovědět
ig

12.12.2020 23:29 Reaguje na K5 V5
Myslel jsem to trochu jinak. Pro osvětlení jsem vzal údaje ze stejné práce a spočítal pro trasu Praha - Paříž, což je okrouhlých 1000 km, že při obsazenosti vlaku 1000 cestujícími a ceně 1 kWh za 5 Kč je při rychlosti 250 km/h cena energie na jednoho cestujícího asi 125 Kč. Čili nic hrozného, ale kdo někdy zkoušel jet do Paříže vlakem, určitě po něm chtěli za jízdenku mnohonásobek této ceny. Čili ani ne tak za elektřinu, ale za samotnou existenci a provoz tratě a vlaku se platí.
Odpovědět
KV

K5 V5

13.12.2020 10:51 Reaguje na
To jsou papírové předpoklady rovné trati bez převýšení, zastávek a s pěkným obsazením vlaku. Mě se ten příklad líbil právě pro tu závislost rychlost - energie.

Pak jsem našel tu druhou práci, kde již byly vzorečky a hlavně vysvětlení, proč musí být pro vyšší rychlosti postavená nová speciální trať.
Odpovědět
KV

K5 V5

13.12.2020 11:04 Reaguje na K5 V5
Taky rozjezd takového vlaku může být pro budoucí nepříliš stabilní elektrickou síť založenou na OZE velkou zátěží.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.12.2020 14:35 Reaguje na K5 V5
pozor, převýšení znamená u železnice něco jiného, než byste selsky čekal. převýšení na železnici znamená výškový rozdíl kolejnic s oblouku. vy jste měl zřejmě na mysli sklon nivelety.
Odpovědět
ig

13.12.2020 21:39 Reaguje na K5 V5
Jasně, nepokouším se projektovat trať, jen hledám rozdíly v nákladech mezi vlakem a letadlem. A už dlouho se pokouším přijít na to, proč je vlak 3x dražší než letadlo, když by to podle spotřeby mělo být naopak.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.12.2020 07:31 Reaguje na
loď (ta námořní) a letadlo mají dopravní cestu už hotovou, a potřebují jen přístav (a řízení provozu okolo přístavu). vlak potřebuje dopravní cestu, která má omezenou kapacitu, a přidávání přístavů se kapacita cesty nezvedne, spíš naopak. a ta dopravní cesta žere pozemky, žere náklady na výstavbu a údržbu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2020 17:34 Reaguje na K5 V5
O spotřebu bych se nebál, ale problémem je to, že na těch
stávajících tratích je i tato rychlost velká z hlediska
bezpečnosti. Potkat Pendolino na přejezdu kamión třeba
s ocelovými profily, tak to bude tragédie a z Leo Expresu
zbude hromada laminátu, hliníku a o cestujících nemluvě.
Ono to není jako 20 metrů dlouhá 120 tunová lokomotiva,
ale kabina, rozvodná skříň a hned prvá sedadla cestujících. A to tu nesmí být ještě "padací mosty" jako ve Studénce
bez viníků nehody dodnes. A nikdy neříkej nikdy a tak jak
jsou magoři mez diskutéry, tak i mezi řidiči kamiónů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.12.2020 18:21 Reaguje na Břetislav Machaček
On to ani nemusí být magor, stačí, když mu to opravdu na tom přejezdu zdechne, prořízne pneumatiku nebo něco takového.

A teroristovi stačí naložit furgón lomovým kamenem nebo kusy betonu a na ten přejezd se postavit záměrně a pak už jen vzývat ďábla, dokud ten vlak nedorazí.
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 11:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Souhlas :
lak jedoucí rychlostí :

a/ 160 km/h má energii odpovídající virtuální výšce 100 m
b/ 300 km/h má energii odpovídající virtuální výšce 389 m
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 11:09 Reaguje na K5 V5
vlak
Odpovědět

Radek Čuda

11.12.2020 13:01
Po dlouhé době jsem od strany Zelených četl normální článek, ne jenom to, jak blokovat výstavbu nedokončené dálniční sítě a další infrastruktury.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2020 17:20 Reaguje na Radek Čuda
Obávám se, že to bude pouze do doby, než nastoupí geometři a začnou
vytyčovat novou trať. Pak nastanou skutečné problémy s tím, kde ji
vést a kde ne. Ta naše zemička je krásná, maličká a zastavěná až
hrůza. Pak jsou tu kvanta chráněných lokalit a rychlotrať není
klikatá lokálka, které kopírovala řeky i hranice pozemků. To bude
ten oříšek, který bude problém vyřešit ke spokojenosti všech.
Přestavba stávajících tratí je možná pouze částečně a ty tratě by
chyběly vnitrostátní a nákladní dopravě. Takže já brzdím nadšení
a vidím to hůře, než to vyřešení energetiky, které je taky snem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.12.2020 18:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Domýšlení do všech důsledků je něco, co ekologové z principu nezvládají.
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 11:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Souhlas, viz můj příspěvek níže.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 08:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Na rozdíl od ropáků, kteří nepochopí ani tu základní myšlenku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2020 10:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud je to něco ekologického, tak tam zpravidla žádná myšlenka není, takže není co chápat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 08:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Pro rychlovlaky se staví extra tratě které nemjí nic společného se stávajícími, ovšem ten proužek země (velká část stejně jde tunely) je minimální a když to zvládly země typu Rakousko, Švýcarsko, Dánsko, Holandsko atd. atd. tak my bychom taky mohli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2020 10:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Obávám se, že rychlovlaková trasa Bratislava - Berlín nebo Vídeň - Berlín přes Brno a Prahu bude na našem území stát víc než ten ekology proklínaná DOL a bude se budovat daleko obtížněji, protože na trase DOL je stavební uzávěra už od dob Rakousko - Uherska a kdo ty pozemky nabyl, nabyl je s příslušným věcným břemenem, takže si nemůže moc vyskakovat (rozhodně ne tak jako ekologové v souvislosti s obchvatem Plzně).

Tady by to znamenalo celá desetiletí soudních tahanic s ekologickými aktivisty a v Rakousku i Německu zřejmě také.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 17:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy skutečně nemáte chybu, žádná stavební uzávěra z doby RU u nás nemůže být ani omylem, navíc žádný DOl nikdo nikdy stavět nechtěl a je to blbost zcela kolosální, jako vše, co vy napíšete.
Možná jste si to spletl s Hitlerovou dálnicí, kde jsou ale jen vykoupené pozemky.
Odpovědět
KV

K5 V5

11.12.2020 23:48
Ještě jsem našel další práci ohledně vlaků VRT :

http://www.czech-raildays.cz/2013/seminare/konference-pohl.pdf

Energetickou náročnost je úměrná druhé mocnině rychlosti: A = L . k . v2

Takže kvůli tlakovým vlnám musíme budovat VRTky- cituji :

"Rychle jedoucí vozidla vyvolávají vznik tlakových vln, jejichž amplituda je podle Bernulliho rovnice úměrná součinu měrné hmotnosti vzduchu a druhé mocniny rychlosti:
p = k . 0,5 . ρ . v2
Ve srovnání s letadly, která se pohybují v letových hladinách kolem 10 000 m s měrnou hmotností vzduchu 0,3 kg/m3, se železniční vozidla pohybují v prostředí čtyřikrát hustším (1,2 kg/m3), a proto produkují velmi silné tlakové vlny. Kritické je působení tlakových vln na protijedoucí vlaky, zejména v tunelech.
Amplitudy mohou dosahovat až +/- 7 kPa, což reprezentuje na bočnici vozu o
ploše 70 m2 sílu +/- 490 kN, odpovídající tíze tělesa o hmotnosti 50 t.
Vysokorychlostní vozidla jsou řešena jako tlakopevná (aby těmto silám
odolávala) a tlakotěsná (aby před účinky tlakových vln chránila cestující).
Konvenční vozidla tyto požadavky nesplňují a proto nesmí být vystavena
tlakovým účinkům produkovaných protijedoucími vysokorychlostními vlaky."

Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 00:01
Ještě mě zaujalo:

Vlak jedoucí rychlostí :

a/ 160 km/h má energii odpovídající virtuální výšce 100 m
b/ 300 km/h má energii odpovídající virtuální výšce 389 m

Následky nehody při různé rychlosti budou velmi rozdílné.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

12.12.2020 18:13
Kdysi, už to bude 12 let, jsme měli v Praze mezinárodní konferenci. A kolegyně z Halle přijela do Prahy vlakem. Nejrychlejší spojení ovšem bylo NE přes Drážďany, Děčín a Ústí nad Labem, ale okolo republiky přes Regensburg a pak ExpresBusem DB z Regensburgu do Prahy přes Plzeň. Protože do Plzně z Regensburgu jezdí pořád jen courák.
Téměř nic se nezměnilo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 08:44 Reaguje na Katka Pazderů
Obávám se, že tak je to dnes už skoro ve všem a bude se to ještě zhoršovat.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

14.12.2020 16:10
Když jsme jako ČR vstupovali do EU, tak jsem se mylně domníval, že vzniká platforma pro vznik rychlé pozemní dopravy po Evropě. Že vzniká platforma pro alokaci finančních zdrojů na takovéto projekty.
Skutečnost, alokace zdrojů vznikla na stavby cyklostezek, sběrných dvorů, nákup popelnic apod.
Chce se mi vykřiknout Kam jsem se to sakra dostal!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.12.2020 10:26 Reaguje na Vladimír Hošek
Víte ony všechny ty věci co jste popsal mi nevadí, spíše naopak,
ale vadí mi ta jejich cena. Pokud něco stavím z vlastních zdrojů,
tak obrátím každou korunu dvakrát, než ji utratím. To s dotacemi
se staví jinak a taky nakupuje inventář! Údajně je to za kvalitu, ale spíše jde o vyčerpání částky za každou cenu. Na tu rychlotrať
u nás nevěřím v horizontu nejméně 20. let s pouhým prvým výkopem.
Pouhé vytýčení ke spokojenosti všech bude neřešitelný problém
i z pohledu některých ekologů, kteří se nebudou chtít vzdát mnoha
chráněných lokalit. Pak bude problém najít co nejméně zastavěnou
oblast kvůli výkupům a protihlukovým opatřením. Pak tu bude
problém s tisíci křižujících se komunikací. No a pak investice
na ty pouhé výkupy pozemků a nemovitostí, na přeložky sítí,
silnic a stávajících tratí či budování tunelů pod naši velmi
kopcovitou krajinou. Koukněte v jaké krajině jsou tratě mimo
Švýcarska většinou v jiných zemích. Takže to vidím jako sen,
či pohádku na pokračování a skutek utek.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist