Michal Berg: Nenechme si ujet (noční) vlak!
-
- Prosinec 2021: Vídeň - Michov - Paříž a Curych - Kolín n/R - Amsterdam
-
- Prosinec 2023: Vídeň / Berlín - Brusel / Paříž
-
- Prosinec 2024: Curych - Barcelona
Pozorný divák si všimne, že jakékoli české město v této mapě chybí. Ve skutečnosti dnes z Prahy jezdí na západ jediný noční vlak (do švýcarského Curychu), jedna rakouská linka pak naším území projíždí (Vídeň - Berlín, stojí v Břeclavi, Ostravě a Bohumíně).
Píšu dopis novému řediteli Českých drah, aby tuhle věc začal řešit.
V tuto chvíli by jako úplné minimum stačilo napojit skrze Západní expres z Prahy do Mnichova, přímé lůžkové a lehátkové vozy by bylo možné přepojit na vlaky Vídeň - Düsseldorf/Brusel v německém Regensburgu, ve kterém oba vlaky zastavují. Rakouské dráhy nyní jezdí do Bruselu dvakrát týdně, v plánu je rozšíření tohoto spojení na denní. Praha by tak získala pohodlné spojení s klíčovou evropskou metropolí, ze které je možné pokračovat vlaky dále do Francie nebo Velké Británie.
Protože trasa přes Plzeň je méně spolehlivá, je potřeba pracovat na tom, abychom propojili Prahu přes Drážďany, a ve střednědobém výhledu abychom se vrátili k tomu rozsahu nočních vlaků, které jezdily ještě cca roce 2010.
Leteckou dopravu čeká útlum a do původního rozsahu se už asi nikdy nevrátí. Noční vlaky jsou mnohem ekologičtější a ve většině pohodlnější. Moderní noční vlaky jsou bezpečné, lůžkové vagony mají na palubě nejen širokou nabídku občerstvení, ale také sprchu. Do cíle tak dorazíte odpočinutí a čerství.
Letecká doprava je v rychlosti výhodná jen někdy. Do času jízdy je potřeba si připočítat cestu na letiště a z něj, čas na bezpečnostní prohlídky a odbavení. To vše ve vlaku odpadá.
V posledních letech začali v masovém měřítku opět jezdit Češi k moři nočními vlaky - jak do Chorvatska, tak do Polska. Pro plnohodnotnou alternativu létání nebo dlouhých cest autem je ale potřeba, aby noční spoje z Česka směřovaly i tam, kam míří většina obchodních nebo pracovních cest - na západ.
Ano, v tuto chvíli je to oproti jiným opatřením směrem ke covidu méně důležité. Ale změny na železnici trvají dlouho, vyrobit potřebné vagony také, takže než se to podaří realizovat, virová situace se bezesporu zásadně zlepší. A proto je potřeba začít pracovat už teď a nenechat si ujet vlak...
Přečtěte si také |

reklama

Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (80)

Leoš Fučík
14.12.2020 10:15 Reaguje na Viktor ŠedivýK5 V5
10.12.2020 09:09Problémem bude např.ve srovnání s leteckou dopravou cena. Může autor doplnit cenové porovnání např.: vlak, letadlo, autobus a vlastní auto do onoho Curychu ?
Pavel Hanzl
10.12.2020 09:22 Reaguje na K5 V5Na Evropské vzdálenosti je asi vlak (zvláště v provedení TGV) to nejlepší. O levném letadle to už asi nebude.
Viktor Šedivý
11.12.2020 16:45 Reaguje na K5 V5Pavel Hanzl
10.12.2020 09:54Nedávno se to řešilo a ministr dopravy Dan Ťok zodpovědně prohlásil, že nebude ani ťok.
Před 100 lety nejrychlejší cesta Vídeň - Berlín vedla přes Brno a Prahu, dnes jde dokola ČR. To je dost ostuda.
Nejsme schopni dostavět kousky dálnic na Západní hranice (Pohořelice - Rakousko, Č. Budějice - Německo, Liberec - Německo), nejsme schopni ani začít TGV Praha - Berlín. Co to znamená, to přece není náhoda!!
Hlavně, že máme začít stavět nesmyslný DOL.
Sosední státy už nad námi asi zlomily hůl a nechaly se slyšet, že dopravním propojením jsou schopny ČR obejít přes Polsko a Slovensko.
Příšerná představa.
Pan astronom Gragar říkal, že v každé slušné galaxii je ve středu černá díra.
Tohle přece není normální situace, proč se divíte, že za tím vidím Rusko, které jediné má zájem na tom, abychom se se Západem neintegrovali? To samé je třeba přijetí eura, silný tlak aby JE stavěl Rosatom atd. atd. atd.
Silné protiEvropské nálady jsou živené zase ze stejného zdroje. Jako ruští votroci jsme se už přece velmi dobře osvědčili.
Svatá Prostoto
11.12.2020 16:13 Reaguje na Pavel HanzlA už zase ... já se nehádám, že to tady stojí za pikaču, ale u těch dálnic to je stejně na pytel, jako to bylo dřív. A zrovna bez TGV do Berlína se fakt obejdu.
Jo, a neprzněte chudákovi jméno:-).
Pavel Hanzl
12.12.2020 19:28 Reaguje na Svatá ProstotoJan Šimůnek
13.12.2020 10:49 Reaguje na Pavel HanzlLukas B.
10.12.2020 09:55Lukas B.
10.12.2020 10:03 Reaguje na Lukas B.Galipoli Petr
13.12.2020 20:30 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
10.12.2020 11:39Majka Kletečková
10.12.2020 12:26Pavel Hanzl
10.12.2020 12:31 Reaguje na Majka KletečkováPavel Hanzl
11.12.2020 07:56 Reaguje naPavel Hanzl
11.12.2020 11:36 Reaguje naSvatá Prostoto
11.12.2020 12:34 Reaguje na Pavel HanzlNa DOL peníze nejsou a nebudou ... díky Bohu ... takže přesměrovávat do železnice není co by stálo za řeč.
Pavel Hanzl
12.12.2020 19:29 Reaguje na Svatá ProstotoViktor Šedivý
11.12.2020 16:42 Reaguje na Majka KletečkováI když v dnešním ESSR spíš hrozí, že se zavede daň na létání a vedle řádně zdaněných letadel budou i sakra drahé vlaky působit levným dojmem.
Svatá Prostoto
10.12.2020 12:32Pokud ne, tak žádná škoda.
Jan Šimůnek
10.12.2020 14:41A, MMCH, pamatuji noční vlaky na Slovensko i do Polska. Zdechly spíš na konkurenci autobusů než letadel.
Jan Šimůnek
11.12.2020 09:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.12.2020 11:38 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.12.2020 12:31 Reaguje na Pavel HanzlLukas B.
11.12.2020 12:48 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.12.2020 18:17 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
11.12.2020 20:53 Reaguje na Jan Šimůnekbezstyková kolej se používá standardně. téměř všude (mluvím o významných tratích, ne lokálkách ve stavu od císařpána a s ďábelskými poloměry oblouků)
Jan Šimůnek
12.12.2020 13:47 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
12.12.2020 13:57 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.12.2020 10:51 Reaguje na Lukas B.Pavel Hanzl
12.12.2020 16:10 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
10.12.2020 18:36tratě, včetně nového vytýčení a náročných stavebních úprav stávajících
stanic. Pak jsou tu požadavky na bezpečnost, kdy není možné tratě
úrovňově křížit silnicemi a jinými tratěmi. Taky tu vyvstane i ten
odpor samotných zastánců, když se jejich rychlotrať vytýčí přes jimi chráněné území. Budou to v prvé řadě ekologové, kdo takové stavbě
hodí vidle. Konají tak i nyní a budou konat zase. Já navíc zastávám
názor, že pokud se jedná o spojení měst, tak jak je projektováno, tak
bez zastávek by nebyl problém provozovat takový spoj i nyní. Podmínkou
by byla pouze naplněnost spoje mezi městy a tak jeho efektivita. Pokud
to bude spoj pouze pro naplnění tužeb ekologů, tak je to sporné. No a
u vnitrostátní přepravy to beru tak, že stávající spoje jsou pro
dnešní poptávku celkem slušné a je lépe postupovat postupně a nechtít nějaký skok. Ten je nereálný z hlediska jak financí, proveditelnosti
a rovněž efektivního využití. Na jízdné v rychlovlacích musíme mít
i platy a provozovat pár spojů pro horních 100.tisíc je přepych. Na
cestu za vnoučaty stačí babičce klasický rychlík a turistům rovněž.
To jako ekolog raději podpořím stávající lokálky, než nějakou trať
pro pár exresů a horních 100.tisíc, kteří se stejně časem vrátí
k letadlům a možná si pořídí časem i tryskáče a helikoptéry.
Pavel Hanzl
10.12.2020 18:51 Reaguje na Břetislav MachačekK5 V5
10.12.2020 21:49 Reaguje na Břetislav MachačekLukas B.
11.12.2020 12:50 Reaguje naK5 V5
11.12.2020 23:21 Reaguje na Lukas B.https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/46605/SodomkaT_EnergetickNarocnost_RD_2012.pdf?sequence=3&isAllowed=y
Pro teoretickou trasu z Prahy do Penkingu potřebujete
a/ při rychlosti 168 km/h 227 819 kW
b/ při rychlosti 292 km/h 531 553 kW
tedy více než dvojnásobek energie při necelém dvojnásobku rychlosti. Spotřeba vlaku tedy silně závisí na rychlosti.
Lukas B.
12.12.2020 00:07 Reaguje na K5 V5spotřeba? čeho? kdy? kde?
uvědomujete si, co jste napsal?
Lukas B.
12.12.2020 00:17 Reaguje na Lukas B.- odpor vzduchu je úměrný druhé mocnině rychlosti, u vlaku je to záležitost výrazně méně podstatná, než u automobilu - tam je to při rychlostech nad stovku nejpodstatnějším odporem, jakož při jakékoli rychlosti lodní dopravy.
- vlak je těžkej jako prase, žrout energie je rozjezd
- vlak je těžkej jako prase, žrout energie je stoupání
- odpor z odvalování kol je na železnici nicotný (v porovnání s pneumatikou)
- vnitřní odpory motoru a vozidla jsou vždy.
spotřebu můžeme vztahovat:
k hodině jízdy, nebo k ujetému kilometru (v praxi u automobilu ku stokilometru), nebo po americku, kolik mil ujede vozidlo na galon paliva.
K5 V5
12.12.2020 10:59 Reaguje na Lukas B.Cituji :
"Aerodynamický odpor (a tedy i spotřeba energie) rostou se druhou mocninou rychlosti:
F = Cx . 0,5 . ρ . v2
Bez změny tvaru vozidel by při zdvojnásobení rychlosti (ze 160 km/h na 320 km/h) stoupla spotřeba energie na čtyřnásobek.
Ve snaze tomu předejít byl u vysokorychlostních vozidel (ve srovnání s tradičními konvenčními vozidly: hranatá lokomotiva a jednotlivé vozy s nezakrytým spodkem) radikálně snížen součinitel tvaru Cx a to téměř až na čtvrtinu (vlak délky 400 m: 1 versus 4)"
Takže pokud budeme chtít jezdit VRT tak i při dokonalé aerodynamice do toho musíte dát mnohem víc energie.
Jablka a hrušky - vlak a auto do toho mícháte vy.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/summit-eu-podporil-prisnejsi-emisni-zavazky-k-roku-2030-babis-hovori-o-uspechu-40344999
Myslíte, že v příštích létech budeme mít k dispozici spíš víc nebo míň energie ? Pro mě je s ohledem na politiku EU budování VRT slepou cestou právě kvůli nutnosti speciálních a drahých a tedy energeticky náročných tratí a při vysoké rychlosti i mnohem vyšší spotřeby energie.
Nemůžeme být eko a zároveň mít pohodlíčko.
Lukas B.
12.12.2020 12:13 Reaguje na K5 V5jiná věc samozřejmě je, kolik procent jízdních odporů dělá ausgerechnet odpor vzduchu. u vlaku (principiálně těžké dlouhé trubky) to rozhodně není nejpodstatnějším odporem. možná si pamatujete ze železničních staveb 1, že v tunelu je tradičním zvykem snižovat sklon nivelety, aby jízdní odpor ve stoupání byl konstantní (vlak v tunelu před sebou tlačí vzduch jako píst, a to je odpor mnohem významnější než aerodynamický odpor v poloprostoru), a to je jen směšné promilko.
Lukas B.
12.12.2020 12:13 Reaguje na Lukas B.K5 V5
12.12.2020 12:55 Reaguje na Lukas B.a/ 160 km/h
b/ 300 km/h
Nejsem na to žádný odborník, ale grafy z výše uvedeného odkazu hovoří jasně.
Lukas B.
12.12.2020 13:07 Reaguje na K5 V5sedí kráva na plotě, a okolo jde slon. ptá se: "krávo, kolik je hodin?" kráva vyndá z podpaždí teploměr a řekne "dvě kila jablek".
K5 V5
12.12.2020 13:18 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
12.12.2020 13:47 Reaguje na K5 V5je to samozřejmě střípek do mozaiky ekonomického posouzení.
K5 V5
12.12.2020 14:03 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
12.12.2020 14:11 Reaguje na K5 V5K5 V5
12.12.2020 15:02 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
12.12.2020 15:45 Reaguje na K5 V5K5 V5
13.12.2020 10:51 Reaguje naPak jsem našel tu druhou práci, kde již byly vzorečky a hlavně vysvětlení, proč musí být pro vyšší rychlosti postavená nová speciální trať.
K5 V5
13.12.2020 11:04 Reaguje na K5 V5Lukas B.
13.12.2020 14:35 Reaguje na K5 V5Lukas B.
14.12.2020 07:31 Reaguje naBřetislav Machaček
11.12.2020 17:34 Reaguje na K5 V5stávajících tratích je i tato rychlost velká z hlediska
bezpečnosti. Potkat Pendolino na přejezdu kamión třeba
s ocelovými profily, tak to bude tragédie a z Leo Expresu
zbude hromada laminátu, hliníku a o cestujících nemluvě.
Ono to není jako 20 metrů dlouhá 120 tunová lokomotiva,
ale kabina, rozvodná skříň a hned prvá sedadla cestujících. A to tu nesmí být ještě "padací mosty" jako ve Studénce
bez viníků nehody dodnes. A nikdy neříkej nikdy a tak jak
jsou magoři mez diskutéry, tak i mezi řidiči kamiónů.
Jan Šimůnek
11.12.2020 18:21 Reaguje na Břetislav MachačekA teroristovi stačí naložit furgón lomovým kamenem nebo kusy betonu a na ten přejezd se postavit záměrně a pak už jen vzývat ďábla, dokud ten vlak nedorazí.
K5 V5
12.12.2020 11:02 Reaguje na Jan Šimůneklak jedoucí rychlostí :
a/ 160 km/h má energii odpovídající virtuální výšce 100 m
b/ 300 km/h má energii odpovídající virtuální výšce 389 m
Radek Čuda
11.12.2020 13:01Břetislav Machaček
11.12.2020 17:20 Reaguje na Radek Čudavytyčovat novou trať. Pak nastanou skutečné problémy s tím, kde ji
vést a kde ne. Ta naše zemička je krásná, maličká a zastavěná až
hrůza. Pak jsou tu kvanta chráněných lokalit a rychlotrať není
klikatá lokálka, které kopírovala řeky i hranice pozemků. To bude
ten oříšek, který bude problém vyřešit ke spokojenosti všech.
Přestavba stávajících tratí je možná pouze částečně a ty tratě by
chyběly vnitrostátní a nákladní dopravě. Takže já brzdím nadšení
a vidím to hůře, než to vyřešení energetiky, které je taky snem.
Jan Šimůnek
11.12.2020 18:22 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
13.12.2020 08:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
13.12.2020 10:55 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.12.2020 08:41 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
13.12.2020 10:59 Reaguje na Pavel HanzlTady by to znamenalo celá desetiletí soudních tahanic s ekologickými aktivisty a v Rakousku i Německu zřejmě také.
Pavel Hanzl
13.12.2020 17:56 Reaguje na Jan ŠimůnekMožná jste si to spletl s Hitlerovou dálnicí, kde jsou ale jen vykoupené pozemky.
K5 V5
11.12.2020 23:48http://www.czech-raildays.cz/2013/seminare/konference-pohl.pdf
Energetickou náročnost je úměrná druhé mocnině rychlosti: A = L . k . v2
Takže kvůli tlakovým vlnám musíme budovat VRTky- cituji :
"Rychle jedoucí vozidla vyvolávají vznik tlakových vln, jejichž amplituda je podle Bernulliho rovnice úměrná součinu měrné hmotnosti vzduchu a druhé mocniny rychlosti:
p = k . 0,5 . ρ . v2
Ve srovnání s letadly, která se pohybují v letových hladinách kolem 10 000 m s měrnou hmotností vzduchu 0,3 kg/m3, se železniční vozidla pohybují v prostředí čtyřikrát hustším (1,2 kg/m3), a proto produkují velmi silné tlakové vlny. Kritické je působení tlakových vln na protijedoucí vlaky, zejména v tunelech.
Amplitudy mohou dosahovat až +/- 7 kPa, což reprezentuje na bočnici vozu o
ploše 70 m2 sílu +/- 490 kN, odpovídající tíze tělesa o hmotnosti 50 t.
Vysokorychlostní vozidla jsou řešena jako tlakopevná (aby těmto silám
odolávala) a tlakotěsná (aby před účinky tlakových vln chránila cestující).
Konvenční vozidla tyto požadavky nesplňují a proto nesmí být vystavena
tlakovým účinkům produkovaných protijedoucími vysokorychlostními vlaky."
K5 V5
12.12.2020 00:01Vlak jedoucí rychlostí :
a/ 160 km/h má energii odpovídající virtuální výšce 100 m
b/ 300 km/h má energii odpovídající virtuální výšce 389 m
Následky nehody při různé rychlosti budou velmi rozdílné.

Katka Pazderů
12.12.2020 18:13Téměř nic se nezměnilo.
Pavel Hanzl
13.12.2020 08:44 Reaguje na Katka PazderůVladimír Hošek
14.12.2020 16:10Skutečnost, alokace zdrojů vznikla na stavby cyklostezek, sběrných dvorů, nákup popelnic apod.
Chce se mi vykřiknout Kam jsem se to sakra dostal!
Břetislav Machaček
17.12.2020 10:26 Reaguje na Vladimír Hošekale vadí mi ta jejich cena. Pokud něco stavím z vlastních zdrojů,
tak obrátím každou korunu dvakrát, než ji utratím. To s dotacemi
se staví jinak a taky nakupuje inventář! Údajně je to za kvalitu, ale spíše jde o vyčerpání částky za každou cenu. Na tu rychlotrať
u nás nevěřím v horizontu nejméně 20. let s pouhým prvým výkopem.
Pouhé vytýčení ke spokojenosti všech bude neřešitelný problém
i z pohledu některých ekologů, kteří se nebudou chtít vzdát mnoha
chráněných lokalit. Pak bude problém najít co nejméně zastavěnou
oblast kvůli výkupům a protihlukovým opatřením. Pak tu bude
problém s tisíci křižujících se komunikací. No a pak investice
na ty pouhé výkupy pozemků a nemovitostí, na přeložky sítí,
silnic a stávajících tratí či budování tunelů pod naši velmi
kopcovitou krajinou. Koukněte v jaké krajině jsou tratě mimo
Švýcarska většinou v jiných zemích. Takže to vidím jako sen,
či pohádku na pokračování a skutek utek.